Při poklesu dělohy se mohou objevit nepříjemné příznaky v intimní oblasti. Co je možné proti tomu dělat a jaký prospěch přináší cvičení pánevního dna?
Lehký pokles dělohy v průběhu života je normální, zvláště po porodu. Pokud žena přivádí na svět dítě vaginální cestou, představuje to pro dělohu větší zátěž. Další příčinou pokleslé dělohy je těžká fyzická práce. Pokud ženy často zvedají těžké břemeno nebo nosí těžké kartony, zvyšuje se tlak na pánevní dno.
Přitěžujícím faktorem k tomu je i zvedání těžkých předmětů v ohnuté poloze. Svou roli zde sehrává také nadváha, stejně jako chronický kašel. Na poklesu dělohy se podílí ochablé svaly a vazivo, které se přetíží a následně roztáhne. Pánevní dno je zkrátka 
v ženském těle slabším článkem. Nicméně svalové partie pánve je možné vhodnými cviky posilovat. Existují dokonce i poševní kuličky, které způsobují v pochvě vibrace. Tak stimulují vnitřní svaly a prokrvují je. Žena má pocit, že kuličky vypadnou. Tak tomu ovšem není, naopak pánevní dno účinně posilují. Čím jsou kuličky větší, tím je cvičení s nimi namáhavější.
Příznaky poklesu dělohy
Pokles dělohy se v raném stadiu manifestuje jako růžový balónek, který se objeví v pochvě. Nejčastěji během odpoledne, kdy jsou svaly již unavené. Lehčí zatlačením lze pokles dělohy vrátit zpět. Tento stav není závažný. Pokles dělohy se ovšem pojí s choulostivými příznaky.
Pokud žena zakašle, kýchne nebo zasměje, dochází k nedobrovolnému úniku moči. Při močení nemůže močových měchýř dostatečně vyprázdnit. Dostavují se potíže s odchodem stolice, stahuje se podbřišek, při chůzi a stání se dostavují nepříjemné pocity cizího tělesa. Žena má pocit jakoby seděla na pomeranči. Potíže jsou různorodé.
Jejich intenzita závisí na tom, jak hluboký je pokles dělohy.
Inzerce
Vliv na okolní orgány
Pokud děloha mění svou pozici, tlačí na pochvu, měchýř nebo konečník. Pochva se často vyklene dopředu a dá se 
nahmatat mezi stydkými pysky. Močový měchýř se může posunout ve směru pochvy. Pak hovoříme o tzv. cystokéle neboli kýle močového měchýře. Pokud je postižen konečník, může vzniknout rektokéla. Při silném poklesu dělohy, je krček děložní hmatný zvnějšku. V pozdějších stadiích pak už celá děloha. Hovoříme o kompletním prolapsu dělohy.
Kdy je třeba pokles dělohy léčit?
Pokud se neobjevují potíže, pokleslá děloha není předmětem léčby. V případě, že jsou příznaky dost jasně vyjádřené nebo se pozice dělohy změnila už značně, je třeba vyhledat pomoc.
Operace přitom nepředstavuje jedinou možnost. Dříve se k operaci téměř vždy přistupovalo, i když to nebylo nezbytně nutné.
Je třeba zvážit možná rizika a rozhodnout, zda je operace jediným řešením prolapsu dělohy.
Alternativou k operaci je pesar, hlavně u starších žen. Vyrábí se většinou ze silikonu nebo umělé látky a vypadá například jako kroužek, kostka nebo má tvar misky. Pesar tlačí na pochvu a dělohu a zamezuje jejich prolapsu. Je aplikován gynekologem. Po šesti až osmi týdnech se musí tento zdravotnický prostředek vyměnit.
Prevence spojená s tréninkem pánevního dna
Preventivně pomáhá cvičení. Posiluje pánevní dno stejně jako některé další sporty. Cvičení břicha, nohou a zadku ve fitness nebo jogging. Speciální cvičení jako je gymnastika pánevního dna, posiluje cíleně svaly v pánvi.
Jakmile děloha spadne, tréninkem se už nevrátí. Ale cvičení má i tak pozitivní účinek. Trénované svaly v pánvi zmírňují další prolaps a děloha si pozici udrží. Trénink navíc pomáhá proti inkontinenci, jak dokládá řada studií.
- Autor:
- -jpo- Zpracováno podle domácích a zahraničních zdrojů
- [email protected]
Tento web pro svůj provoz používá soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s těmito soubory.PřijmoutVíce…
Soukromí a Cookies
Pokles dělohy
K poklesu dělohy (descensus uteri) směrem k pochvě může docházet, dojde-li k oslabení vazivové tkáně a svalů pánevního dna. Možnými následky mohou být mimo jiné časté nucení k močení, infekce a záněty v oblasti genitálu, záněty močových cest a bolesti zad. Spolu s poklesem dělohy také často dochází k sestupu přední a/nebo zadní poševní stěny (descensus vaginae).
Riziko poklesu dělohy mohou zvyšovat různé faktory, jsou to například:
- vrozená ochablost vazivové tkáně;
- přetažení svalů pánevního dna a fixačních vazů dělohy prodělanými těhotenstvími a porody;
- dlouhodobé přetěžování pánevního dna nadváhou nebo těžkou fyzickou prací (např. zvedání a nošení těžkých břemen);
- kouření;
- klimakterium;
- vyšší věk;
- chronický kašel;
- chronická zácpa.
Jaké existují možnosti prevence?
Nejdůležitějším opatřením, které by mohlo snížit riziko poklesu dělohy, je pravidelný trénink svalů pánevního dna.
Pokud již k poklesu dělohy došlo, nelze tímto tréninkem navrátit dělohu do původního stavu.
Cílené cvičení však může pomoci potíže zmírnit a zabránit zhoršování onemocnění, nebo toto zhoršování přinejmenším oddálit. Redukce nadváhy může mít navíc na zlepšení velmi pozitivní vliv.
Jaké příznaky se mohou objevit?
K lehké formě poklesu dělohy dochází poměrně často a nezpůsobuje téměř žádné potíže. Objevit se mohou mimo jiné následující příznaky, přičemž stupeň závažnosti se nemusí vždy shodovat s mírou poklesu dělohy:
- pocit tlaku v podbřišku směřující dolů;
- bolesti v podbřišku;
- bolesti v kříži po tělesné námaze, které se vleže zlepšují;
- bolesti při pohlavním styku;
- pocit cizího tělesa v pochvě;
- inkontinence moči: především při vyvinutí tlaku na břišní dutinu (např. při smrkání, zakašlání nebo smíchu);
- při současném poklesu přední poševní stěny: časté nucení k močení se samovolným únikem moči nebo bez něj, poruchy při vyprazdňování močového měchýře, opakované infekce močových cest nebo poševní infekce;
- při současném poklesu zadní poševní stěny: potíže při vyprazdňování stolice se zácpou resp. pocit plnosti ve střevech.
- v případech velmi závažného poklesu dělohy: výhřez (prolaps) dělohy – přičemž část dělohy vyklouzne z pochvy. Tím je usnadněna cesta infekcím do genitální oblasti.
Jak se stanovuje diagnóza?
Nejprve je nutné zhodnotit rizikové potíže, vyplývající z anamnézy. V rámci gynekologické prohlídky se posoudí stav pánevního dna, uložení pohlavních orgánů jak v klidové fázi, tak při jejich aktivním stlačení. Tímto způsobem se dá zjistit míra poklesu dělohy a případná existence inkontinence moči (zátěžová inkontinence).
Prostřednictvím vyšetření konečníku hmatem (digitáĺní rektální vyšetření DRE) může být určena přesná poloha zadní poševní stěny. Dalšími vyšetřeními jsou ultrazvuk (močový měchýř, ledviny), endoskopické vyšetření močové trubice a močového měchýře, magnetická rezonance pánevního dna a analýza moči.
Jak probíhá léčba poklesu dělohy?
Léčba se řídí především podle klinického obrazu. Dále je zohledňován např. stupeň poklesu dělohy, případný sestup dalších orgánů, věk a případně přání ženy mít dítě. V podstatě je možné, zvolit si více možností postupu léčby:
- Speciální cviky na posílení pánevního dna: u poklesu dělohy tato základní terapie posiluje svalstvo a upevňuje vazivový aparát.
- Redukce nadváhy.
- Zlepšení držení těla při nošení a zvedání těžkých břemen.
- Lokální hormonální léčba ve formě mastí, obsahujících estrogen nebo vaginálních čípků.
- Speciální tampóny z pěnové hmoty.
- Pesary (většinou z umělé hmoty): jsou vkládány do pochvy v individuální velikosti a slouží jako opora tkáně. Mohou mírnit potíže, ale nepřinesou žádnou nápravu. Existují druhy, které si ženy samy mohou denně měnit (možnost pohlavního styku) a takové, které musí měnit gynekolog každé dva až tři měsíce (není možné mít pohlavní styk).
- Chirurgická léčba: chirurgický zákrok je nutný, pokud děloha sestoupila hodně nízko nebo hrozí její výhřez. Cílem je stabilizovat a obnovit nosné struktury vnitřních ženských orgánů. Podle stupně rozvinutí je možné požít různé techniky, např. plastiku pochvy nebo jiný stabilizační či rekonstrukční zákrok.
- Odstranění dělohy: přichází v úvahu u žen, které si nepřejí mít dítě.
Na koho se mohu obrátit?
Stanovení diagnózy resp. další léčby je v kompetenci odborného ženského lékaře v oboru porodnictví.
Urogynekologické obtíže u žen
K nejčastějším urogynekologickým problémům patří únik moči, sestup pánevních orgánů a hyperaktivní močový měchýř. Postihují až překvapivě velkou část populace. Inkontinence moči se například u starších žen pohybuje od 5 až do 50 procent.
Prevalence inkontinence moči u žen kolísá podle různých autorů od 5 procent u mladých žen až do 50 procent u žen starších.
Dalším problémem, zvláště u starších žen, je porucha pánevního dna spojená se sestupem orgánů malé pánve, který postihuje až 50 procent žen, které rodily. Část z nich nemá obtíže, přesto je pravděpodobnost, že žena podstoupí rekonstrukční operaci, 11–12procentní.
Hyperaktivní močový měchýř je chronické onemocnění, jehož výskyt se opět zvyšuje s věkem a v některých věkových skupinách postihuje až 20 procent populace.
Od počátku 90. let 20. století se postupně zásadně mění pohled na poruchy pánevního dna a močovou inkontinenci u žen. Diagnostika a řešení těchto poruch se staly samostatnou urogynekologickou subspecializací v rámci oboru gynekologie a porodnictví, která je zařazena mezi 4 základní subspecializace uznávané Evropskou unií (EBCOG – European Board and College of Obsterics and Gynecology).
Inkontinence moči
Za inkontinenci moči považujeme každý její nechtěný únik. Pacientky mohou popisovat únik moči při námaze nebo fyzické aktivitě (například sportovní činnosti), kašli, kýchání. Tento typ inkontinence označujeme jako stresovou inkontinenci. Nemá žádnou souvislost s psychickým stresem, jak se někdy ženy mylně podle názvu domnívají.
Dále si pacientky mohou stěžovat na únik moči spojený s imperativním nucením na močení – urgentní inkontinenci (viz hyperaktivní močový měchýř).Ženy mohou popisovat i únik moči při změně polohy těla, například při vstávání ze sedu či lehu. Na základě tohoto údaje nelze určit, o který typ inkontinence se jedná.
Často pacientky popisují smíšenou inkontinenci moči: stěžují si jak na únik při fyzické aktivitě, kašli, smíchu, tak na únik spojený s imperativním nucením na močení.
Vyšetření žen s i nkontinencí moči
Základem každého vyšetření je podrobný pohovor s pacientkou, kdy získáváme relevantní údaje o pacientce, jejím celkovém stavu a léčbě, které mohou mít i vliv na kontinenci. Cílem pohovoru je získat přesné informace o úniku moči (používají se i standardizované dotazníky, které vyplňují pacientky – na jejich základě lze stanovit základní diagnózu a postup při vyšetření a léčbě).
Klinické vyšetření zahajuje klasická gynekologická kontrola. Vyšetření močové inkontinence je nejlépe provádět u ženy, jejíž měchýř je pohodlně naplněn. Při klinickém vyšetření je možné prokázat únik moči při zvýšeném nitrobřišním tlaku, například při kašli (průkaz stresové inkontinence).
Při klinickém vyšetření může lékař pozorovat také únik moči i jinými cestami než zevním ústím močové trubice. U dospělých žen se ve většině případů jedná o abnormální komunikaci močových cest – píštěl.
Může vzniknout na základě předchozí operace nebo ozářením orgánů v malé pánvi, ale naštěstí se jedná o velmi vzácné případy.
Další možností průkazu úniku moči je test vážením vložek: žena s naplněným močovým měchýřem provádí určené aktivity. Vložka se zváží před a po provedení stanovených aktivit. Jako pozitivní průkaz hodnotíme nárůst hmotnosti vložky o 2 g.V rámci vyšetření se často používá i mikční deník (karta) – viz hyperaktivní močový měchýř.
Urodynamické vyšetření a ultrazvukové vyšetření se doplňují u komplikovaných diagnóz a před operačním řešením stresové inkontinence moči.
Při ultrazvukovém vyšetření se lékaři hlavně zaměřují na zjištění uložení a pohyblivosti močové trubice.
Komplexní urodynamické vyšetření sestává ze tří částí: plnicí cystometrie, profilometrie a uroflowmetrie.
Cílem prvního je zjistit funkci močového měchýře při jeho plnění, profilometrie vyšetřuje funkci močové trubice, uroflowmetrie slouží k vyšetření močení měřením rychlosti proudu moči a délky močení.
Léčba inkontinence moči
Inkontinenci moči léčíme podle jejího typu. Základem pro léčbu urgentní inkontinence je farmakologická léčba (léky), identická s léčbou hyperaktivního močového měchýře.
Léčbu stresové inkontinence moči je třeba zahájit rehabilitací svalů pánevního dna.
Cvičení pánevního dna je vhodné provádět pod kontrolou odborníka, protože je důležité nejen posílit svalstvo v malé pánvi, ale upravit i držení těla, techniku dýchání atd.
Velká část žen však musí podstoupit operační léčbu. Metodou první volby pro operační léčbu stresové inkontinence jsou tahuprosté vaginální pásky (TVT – tension free vaginal tape). Jejich úspěšnost se pohybuje mezi 80– 90 procenty.
U některých žen je stále indikována klasická „závěsná operace – Burchova kolpopexe“. Burchova kolpopexe je vysoce efektivní operace s velmi dobrými i dlouhodobými výsledky. Její nevýhodou je větší invazivita s nutností delšího pobytu v nemocnici a delší pracovní neschopností.
V současnosti je většinou prováděna v případech nutnosti i další operace v dutině břišní.
Hyperaktivní močový měchýř
Syndrom hyperaktivního močového měchýře se projevuje abnormálním nucením na močení (urgencí), které je obvykle spojené s častým močením a nykturií, což je stížnost na přerušení spánku za účelem močení (stačí i jednou za noc). Každému vymočení předchází a následuje spánek.
Onemocnění může a nemusí být spojeno s urgentní inkontinencí moči. Zvýšenou denní frekvencí se rozumí častější močení během denní doby, než bylo dříve obvyklé. Frekvence močení závisí i na příjmu tekutin. V naší populaci se považuje za normální frekvence do 7 mikcí za 24 hodin.
Před zahájením léčby je třeba především vyloučit infekci močových cest. Kromě pohovoru a vyšetření pacientky je proveden rozbor moči.
Důležitým vodítkem je také mikční deník, v němž pacientka vyplňuje příjem tekutin, čas vymočení, označuje únik moči. V některých případech mohou ženy měřit objem vymočené moči a zaznamenat abnormální nucení na močení.
U žen nereagujících na běžnou léčbu lékaři provádějí cystoskopii (prohlédnutí stěny močového měchýře) a urodynamické vyšetření.
Léčba hyperaktivního močového měchýře
Základem je léčba farmaky, která ovlivňují stěnu močového měchýře, zvyšují jeho kapacitu a snižují frekvenci močení a urgentní úniky moči. Nevýhodou těchto léků je i ovlivnění jiných orgánů.
K nejčastějším nežádoucím účinkům patří sucho v ústech, zácpa, porucha vidění. Stále jsou však vyvíjeny nové typy, které mají nižší procento výskytu nežádoucích účinků.
Důležitou pomocnou léčbou, zvláště u žen po přechodu, je lokální aplikace ženských hormonů do pochvy, pomáhá ale i úprava životosprávy.
Sestup pánevních orgánů
Žena může sestup pánevních orgánu pociťovat jako odchylku od normální struktury nebo funkce ve vztahu k poloze jejích pánevních orgánů. Obtíže se obecně zhoršují během období, kdy se sčítá působení gravitace (dlouhodobé stání, cvičení), a zmenšují při snížení zátěže, například vleže. Prolaps se může zhoršit i během zvýšení nitrobřišního tlaku – například při defekaci.
Kromě doprovodných příznaků sestupu uvedených v rámečku to mohou být i křížové bolesti – bolest kříže a bederní oblasti spojená přechodně s prolapsem pánevních orgánů. Sestup pánevních orgánů lze většinou diagnostikovat na základě běžného klinického vyšetření, kde se prokáže sestup poševních stěn a dělohy.
Léčba sestupu pánevních orgánů
Při řešení sestupu hraje důležitou roli operační léčba. Rozhodně nemá valný význam operovat počáteční stadia sestupu, která jsou bez příznaků nebo způsobují jen minimální obtíže. Zde je opravdu namístě rehabilitace svalstva pánevního dna.
V případech, kdy pacientka operační léčbu odmítá, nebo je její celkový stav natolik závažný, že není možné operaci provést, je možné sestup řešit zavedením pesaru.V současné době se při operační léčbě používají tradiční rekonstrukční výkony, kdy se anatomické defekty „sešívají“ a pochva se může „zužovat a zkracovat“ a zavěšovat k různým anatomickým strukturám.
Dlouhodobá úspěšnost klasických rekonstrukčních operací je rozdílná, v některých studiích se udává nutnost reoperace až 30procentní a výskyt rekurence (opětovného návratu) až 45procentní.
Operace s implantáty
Vysoké procento recidiv po klasických operacích vedlo k vývoji nových operačních postupů, při kterých se používají různé typy implantátů (síťky).
Výhodou operací, které řeší defekt pánevního dna s využitím implantátů, je nízké procento recidiv sestupu.S používáním sítěk jsou spojena nová rizika.
Patří sem hlavně riziko odhojení síťky, které se pohybuje kolem 5 procent, a svráštění tkáně vyvolané implantátem. Svráštění tkáně může být příčinou bolestí nebo problémů při pohlavním styku.
Jak poznáme „pokles dělohy“
Nejčastěji si ženy stěžují na přítomnost „boule“ či „něco sestupujícího dolů“ směrem či skrz poševní vchod.Pacientka udává, že si může nahmatat bouli, nebo ji vidí například v zrcátku. Dalším příznakem sestupu může být zvýšený tlak či tah v podbřišku nebo v pánvi.
Častou stížností je i nutnost repozice, zasunutí sestupujících orgánů tak, aby se pacientka mohla vyprázdnit.
O autorovi: Doc. MUDr. Jaromír Mašata, CSc., Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN,
Šest příznaků, že vaše svaly pánevního dna nefungují správně
Potíže spojené s oslabením svalů pánevního dna patří mezi ožehavá témata, o kterých se mnozí stydí mluvit. Přitom se jedná o velmi rozšířený problém.
Nedávná vědecká analýza dat z pětiletého průzkumu National Health and Nutritional Examination Surveys (2005 až 2010), kterého se zúčastnilo téměř 8000 netěhotných žen, odhalila, že 17 procent z nich trpělo středně těžkou až těžkou inkontinencí moči a 9,4 procent fekální inkontinencí. Oba tyto typy inkontinence patří mezi obvyklé poruchy pánevního dna.
„Inkontinence, neboli samovolný únik moči či stolice, je mylně spojována především se staršími lidmi. Tento zdravotní problém je navíc vnímám jako choulostivé téma. Statistiky uvádějí, že inkontinencí, třebaže jen přechodnou, trpí 50 procent všech žen, a to i v produktivním věku,“ řekla trenérka fitness pro ženy Contours Markéta Brožová.
Příčiny mohou být různé. „Ve většině případů je močová inkontinence způsobena ochabnutím zevního svěrače močové trubice a oslabením svalů pánevního dna, které není způsobeno pouze věkem. Může k němu dojít například také po porodu nebo při těžké fyzické námaze. Prevencí a jednou z možností konzervativní léčby je rehabilitace svalů pánevního dna,“ tvrdí Brožová.
Pánevní dno, které tvoří skupina vazů, svalů a tkání, funguje jako podpůrný aparát pro dělohu, močovou trubici, močový měchýř a konečník.
O tuto oblast těla se ženy začínají více zajímat v těhotenství, kdy se ozývají první potíže. V důsledku hormonálních změn dojde k rozvolnění a roztažení pánevního dna, jak se ženské tělo připravuje na porod.
Kvůli změně těžiště těla se tak budoucí matky potýkají mimo jiné i s bolestí zad.
Celé těhotenství a posléze porod znamenají pro svaly pánevního dna velkou zátěž. Po porodu pak mnoho žen trápí ochablé pánevní dno, které se projevuje různými potížemi. Problémy s ochabujícím pánevním dnem se výrazněji přihlásí také v období menopauzy.
Procvičování svalů pánevního dna vede ke snadnějšímu průběhu porodu, snižuje riziko vzniku inkontinence a také poklesu nebo výhřezu pánevních orgánů. Posílení svalů pánevního dna rovněž zlepšuje sexuální život a schopnost prožívat orgasmus.
Poruchy pánevního dna nejsou pouze ženskou záležitostí. Ochablé pánevní dno u mužů způsobuje nejen inkontinenci, ale i potíže s páteří a prostatou. Objevit se mohou i poruchy potence. Posilovat pánevní dno by tak měli všichni lidé bez ohledu na věk a pohlaví.
A jak zjistíte, že se problém s ochablým svalstvem pánevního dna týká i vás a je načase ho řešit? Dejte si pozor na následující příznaky:
Nemáte pod kontrolou svůj močový měchýř
Močová inkontinence neboli nechtěný únik moči je jednou z nejčastějších poruch pánevního dna a může se projevovat různými způsoby.
Mezi hlavní příznaky patří únik moči při zvedání břemen, při kýchnutí, kašli nebo běhání, časté buzení se ze spánku kvůli nutkání na močení, nepředvídatelný únik moči při stresu či neschopnost zadržet moč při stažení svěrače.
K úniku moči častěji dochází ve večerních hodinách, kdy jsou svaly pánevního dne po celém dni unavenější.
„Někteří lidé mají stresovou inkontinenci, což je únik moči způsobený kašláním, smíchem nebo kýcháním,“ říká doktorka Kimberly Ferranteová, urogynekoložka z NYU Langone Medical Center v New Yorku.
Upozorňuje, že inkontinence se také může objevit u žen, které posilují s těžkými činkami nebo se věnují náročnému cvičení typu CrossFit. Inkontinence je v tomto případě způsobena velkým tlakem na močový měchýř v důsledku zvedání těžkých břemen a namáhavého cvičení.
Hlavní příčiny poruch pánevního dna:
– dlouhodobé extrémní zatížení (např. zvedání těžkých břemen, vytrvalý kašel, astma apod.) |
„Močová inkontinence může mít několik stadií, podle toho, v jakých situacích k ní dochází, popřípadě v jakém rozsahu. Zpočátku může být únik moči spíše náhodný a spojený například s fyzickou námahou jako je vstávání z křesla nebo kýchnutí. Pokud ale tyto problémy nezačneme řešit včas, může postupně docházet ke zhoršování našich obtíží,“ upozornila trenérka Markéta Brožová.
Nemůžete ovládat své vyprazdňování
Samovolný únik stolice neboli fekální inkontinence je pochopitelně ještě ožehavějším problémem než inkontinence močová.
Nicméně podle odborníků z Columbia University Medical je inkontinence stolice druhým nejčastějším typem poruchy pánevního dna.
Nekontrolovatelný únik stolice může doprovázet i některá onemocnění, jako jsou například Crohnova choroba, roztroušená skleróza, nebo dokonce cukrovka.
Doktorka Ferranteová podotkla, že tento problém může postihnout jak muže, tak ženy, ale nejčastěji se objevuje u jinak zdravých žen po menopauze.
Svaly pánevního dna se obvykle uvolňují a stahují koordinovaným způsobem, který pomáhá vylučovat stolici. Při oslabení těchto svalů se však může stát, že nestihnete doběhnout na záchod.
Příznakem poruchy pánevního dna je také častý samovolný únik střevních plynů.
Všimnete si vyboulení v pochvě
Pokud si náhle při každodenní hygieně povšimnete narůžovělé boule v pochvě nebo máte pocit, že vás uvnitř něco tlačí, nepropadejte panice.
S největší pravděpodobností se nejedná o nádor, ale o prolaps dělohy, uklidnila doktorka Ferrantová a dodala, že tato situace může nastat postupně, nebo najednou třeba po těžkém kašli.
Její pacientky mají někdy při snížené děloze pocit jakoby seděly na vejci nebo na grepu, což jim ztěžuje chůzi a znepříjemňuje sezení.
Prolaps dělohy v raném stadiu se objevuje spíše odpoledne, kdy jsou svaly unavené a bouli lze zatlačit zpět. Velký prolaps již nelze snadno vrátit pouhým zatlačením, objevuje se otok sliznice, poranění a otlaky.
Dysfunkci pánevního dna a s tím spojený pokles dělohy nejčastěji způsobí vaginální porod.
Problémy s prolapsem se však mohou objevit dlouho po porodu, obvykle po menopauze, když se k poruše pánevního dna přidruží navíc hormonální změny.
Sex je pro vás bolestivý
Vyhýbáte se najednou intimnostem se svým partnerem, protože vám pohlavní styk není příjemný? Stav vašeho pánevního dna může rozhodovat o tom, zda se při sexu budete cítit dobře, nebo ne.
Ochabnutí svalů pánevního dna může znesnadňovat schopnost dosáhnout orgasmu či způsobit nezájem o sex.
Pokud při souloži pocítíte bolest nebo svalové křeče, viníkem těchto problémů by mohla být právě porucha pánevního dna.
„Křeče ve svalech pánevního dna mohou způsobit bolesti při pohlavním styku a někteří pacienti nemohou mít kvůli bolesti sex,“ objasnila gynekoložka Ferranteová. Řešením může být procvičování svalů pánevního dna.
„Jakmile není v pořádku pánevní dno, může se to projevit nepříjemnými pocity nebo bolestí při sexu. Hlavní sval pánevního dna je zodpovědný i za kvalitu sexuálního prožitku u ženy i muže. Při ochabnutí může dokonce dojít i k neschopnosti dosáhnout orgasmu.
Svaly pánevního dna ale nemusí být jen ochablé, mohou být i v křeči a stažené a v takovém případě pak právě dochází k bolestivému pohlavnímu styku a k neplodnosti,“ dodala Brožová, která v případě bolestivého sexuálního styku nedoporučuje „léčit“ se pravidelným sexuálním stykem.
Podle ní však může pomoci erotická pomůcka, tzv. vaginální kuličky, která má prokazatelné zdravotní účinky.
„Právě proto se prodávají v lékárnách nebo dokonce i v některých drogeriích. Kuličky způsobují v pochvě jemné vibrace, které stimulují vnitřní svaly a prokrvují je. Žena má pocit, že musí kuličky držet (ale nebojte, jsou vyrobeny tak, že nevypadnou) a tím pánevní dno účinně posiluje. Navíc čím jsou kuličky těžší, tím je cvičení namáhavější.“
Máte potíže s močením
Tentokrát nemluvíme o samovolném úniku moči, ale o neschopnosti plně vyprázdnit močový měchýř bez ohledu na to, jak moc se snažíte. Objevit se může také časté nucení na močení ovšem s vymočením pouze malého množství moči.
Podobné příznaky mohou ukazovat i na infekci močových cest nebo na jiné urologické onemocnění. Pokud jsou však tyto problémy dlouhodobého charakteru, mohlo by se jednat o některou z poruch pánevního dna.
Trpíte zácpou
Zácpa je nepravidelné, nedostatečné nebo i bolestivé vyprazdňování tuhé stolice a může být příznakem nějakého onemocnění nebo je samostatnou nemocí. Mezi nejčastější viníky zácpy patří nevhodná strava s nízkým obsahem vlákniny a vody a nedostatek pohybu.
Obvykle se svaly pánevního dna uvolňují a stahují správným způsobem ve správný okamžik, abyste mohli snadno vyprázdnit svá střeva. Jestliže se však musíte hodně snažit a příliš tlačit, jednou z možných příčin mohou být právě potíže se svaly pánevního dna. Konkrétně se zácpou souvisí sestup zadní poševní stěny, kdy se ve vzniklé kapse hromadí stolice a tím vzniká zácpa.