Prof. Pohunek: Není normální, když dítě dlouho kašle

Od roku 1998 vyhlašuje Globální iniciativa pro astma (GINA) Světový den astmatu, který každoročně připadá na první úterý v květnu. Každý rok se tento den věnuje „nejžhavějšímu“ tématu, o kterém se v té které době v souvislosti s astmatem hovoří. V roce 2020 je to tělesná námaha, sport a alergie a imunita.

Česko se ke Světovému dni astmatu připojilo poprvé v roce 1999, tři roky poté, co zde byla založena Česká iniciativa pro astma (ČIPA).

V ČR se tak každoročně začátkem května konají nejrůznější akce, přednášky či odborná zasedání pneumologů, alergologů, klinických imunologů, praktických lékařů a zdravotních sester. Během května jsou také obvykle organizovány takzvané Dny astmatu a alergie, což jsou setkání lékařů a sester s pacienty a širší veřejností. Kvůli koronavirové pandemii se však letos tyto akce neuskuteční.

Ať už je to naším životním stylem, civilizačními vlivy, či stavem životního prostředí, v posledních letech pacientů s astmatem i alergickými onemocněními celkově přibývá a odhaduje se, že během příštích desetiletí jejich počet ještě vzroste.

Neveselé pískání

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které se projevuje dočasným omezením průtoku vzduchu průduškami a křečemi průduškového svalstva. Ty způsobují ztížený dech s typickým hvízdavým pískáním a v krajním případě mohou zapříčinit až život ohrožující akutní záchvat dušnosti.

Kromě zhoršeného dýchání jsou typickým příznakem astmatu také záchvaty kašle, které se objevují například při kontaktu se zvířetem, pobytu ve vlhkém nebo prašném prostředí či při pláči a smíchu. U některých pacientů je kašel závislý také na ročním období a přítomnosti různých přírodních alergenů.

Ekzém a astma – spojené nádoby

Astma bývá často spojeno s dalšími onemocněními, například potravinovou alergií nebo atopickým ekzémem. Riziko, že se u dítěte rozvine astma, je u atopika tři- až čtyřikrát větší než u dětí zdravých.

Pravděpodobnost, že dítě onemocní astmatem, je vyšší, pokud se u něj atopický ekzém objeví do dvou let věku a zejména v těžší formě. U bezmála tří čtvrtin dětí sice do 16 let věku atopický ekzém vymizí, riziko, že se u nich rozvine astma, však zůstává.

Dětem atopikům by tak rodiče i lékaři měli z hlediska možnosti vzniku astmatu v tomto směru věnovat zvýšenou pozornost.

Riziko vzniku astmatu je vyšší také u citlivých osob. Pokud má například již dítě mladší jednoho roku pozitivní alergické protilátky proti vejcím, může mít sklony k rozvoji jak ekzému, tak astmatu nebo třeba zvýšené citlivosti či alergii na roztoče.

Včasná diagnostika je klíčem k úspěchu

Faktem je, že ač astma nelze úplně vyléčit, při jeho včasném zachycení a vhodné léčbě nemusí pacienta nijak zásadně omezovat a nemocný může žít plnohodnotný život.

Astmatik se může věnovat i sportovním aktivitám, klidně i na vrcholové úrovni. Důkazem pozitivních výsledků včasně diagnostikovaného astmatu a dlouhodobé a pravidelné protizánětlivé léčby jsou například sportovní výkony plavkyně Petry Chocové, tenistky Petry Kvitové nebo desetibojaře Tomáše Dvořáka.

prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

Dětský pneumolog. Pracuje na Pediatrické klinice Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařské fakulty UK v Praze, kde vede Pracovní skupinu pro dětské respirační nemoci s lůžkovým oddělením, ambulancemi, bronchoskopickým centrem a funkční plicní laboratoří. Přednáší na 2. lékařské fakultě UK.

Je předsedou České společnosti dětské pneumologie ČLS JEP a členem výboru České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP. Rovněž je členem Evropské respirační společnosti a American College of Chest Physician. Přednáší na řadě mezinárodních odborných akcí a v odborných kurzech. Je autorem mnoha publikací z oboru.

Působí jako ředitel České iniciativy pro astma, o.p.s.

Rozhovor

V České republice se diagnostice, léčbě i dalším tématům spojeným s astmatem věnuje Česká iniciativa pro astma (ČIPA). Vyzpovídali jsme jejího předsedu, prof. MUDr. Petra Pohunka, CSc.

Jak astma vzniká a jakou roli při vzniku této nemoci hraje dědičnost?

Astma je výsledkem souhry řady faktorů, především genetické dispozice, ale také významně vlivem prostředí. Významnou roli hrají alergie, především alergie respirační (pyly, roztoči, plísně), a hlavně u dětí mají významný podíl virové respirační infekce. Značný vliv, spíše jako přitěžující faktor, má expozice tabákovému kouři.

Lze stravou či jinak v raném dětství předcházet astmatu v pozdějším věku nebo alespoň snížit pravděpodobnost jeho vzniku?

Snahy o jasná doporučení byly v minulosti velmi časté, nicméně nejsou k dispozici jednoznačná doporučení, jak astmatu touto cestou předejít. Vyřazování různých potravin by se mělo řídit pouze a jedině jasnými výsledky specializovaného alergologického vyšetření, které potvrdí nespornou alergii na nějakou potravinu.

Je v projevech nemoci či jiných aspektech nějaký rozdíl mezi astmatikem dítětem a astmatikem dospělým?

U dětí bývá průběh více variabilní, bývá lepší vratnost poruchy průchodnosti dýchacích cest i lepší odpověď na preventivní léčbu. Jinak významné rozdíly ve většině případů nejsou.

Jaké jsou první příznaky začínajícího astmatu, které u sebe člověk může vypozorovat?

Může to být suchý kašel, dechové potíže při tělesné zátěži či sportu, noční kašel, prodloužené kašle a dechové potíže při virových respiračních infekcích

Co dělat v případě, že u sebe člověk tyto příznaky vysleduje?

Nahlásit to svému praktickému lékaři. Ten situaci posoudí a doporučí případně odborné vyšetření pneumologem (lékař zabývající se výzkumem, diagnostikou, prevencí a léčbou plicních onemocnění, pozn. red.) nebo alergologem.

Jaké jsou typy astmatu?

U dětí vídáme astma po některých virových infekcích. Není-li spjato s alergickou senzibilizací (zvýšení citlivosti, pozn. red.), mívá dobrou prognózu a může někdy v průběhu školního věku i vymizet. Jinak jsou při určitém zjednodušení tři základní typy astmatu – astma jasně spojené s alergií, tedy takzvaná IgE (imunoglobulin E, pozn. red.

) zprostředkovaná reakce, astma spojené s vyšším podílem takzvaných eozinofilních (eozinofilie je reakce na specifickou buněčnou imunitní odpověď, obvykle na zevní alergeny či parazitární infekci, výjimečně i na jiné infekce, pozn. red.) buněk bez jasné alergie a astma, kde se neprokáže ani jeden z těchto mechanizmů, které bývá především u dospělých.

V posledních letech počet lidí s astmatem stoupá. Je možné říci, proč tomu tak je?

To je jev, který je zaznamenáván již od 80. let 20. století. Tento vzestup se v posledních letech spíše mírně zpomaluje, nicméně výskyt opravdu stále stoupá. Je to připisováno hodně civilizačním vlivům, vzestupu alergií i faktorům životního prostředí.

Má astmatik v běžném životě nějaká omezení týkající se sportu či dalších aktivit, případně jaká to jsou?

Pokud je astmatik dobře léčen, žádná zásadní omezení by mít neměl. Měl by být schopen normálního života, pracovní aktivity a například i sportu. Pokud se to nedaří, pak je třeba léčbu přehodnotit a upravit. U většiny astmatiků by dnes astma nemělo život nijak významně limitovat. Podmínkou je ale dodržování léčebného režimu.

Jak nebezpečné jsou ve srovnání se zdravým člověkem pro astmatika běžné respirační choroby, případně ty závažnější, jako je zápal plic?

Zhoršení mohou způsobit především virové respirační infekce. Ty jsou nejčastější příčinou akutních záchvatů astmatu. Je dobré domluvit si s lékařem případný způsob úpravy léčby pro takové situace.

Probíhá léčba těchto nemocí u astmatika odlišně?

V zásadě nikoliv, je jen třeba včas zachytit a léčit případné projevy zhoršení astmatu.

Děti i dospělí trpící alergií na zvířata mají větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine astma, než lidé, kteří alergií na zvířata netrpí. Nejagresivnější alergeny produkuje podle současných poznatků kočka. Známé jsou ale i alergie na nejrůznější jiná zvířata, třeba psa, morče, křečka nebo králíka.

Agresivitu některých alergenů produkovaných zvířaty dokládají například i zkušenosti se zhoršením astmatu poté, co dítě na svém oblečení přinese ze školy alergen kočky spolužáka. ČIPA tak alergikům ani astmatikům nedoporučuje pořizování domácích zvířat.

Vyvrací navíc poměrně rozšířený mýtus, že je z hlediska alergie rozdíl mezi zvířetem s krátkou a dlouhou srstí. Zvířata totiž alergeny vylučují zejména svými tělními tekutinami (moč, sliny, pot), a tak rozdíl mezi krátkosrstými a dlouhosrstými jedinci v tomto směru není.

Při léčbě astmatu jsou často podávány kortikoidy, kterých se někteří lidé obávají. Jak se jako odborník na léčbu astmatu těmito léky díváte?

Kortikosteroidy v inhalační formě jsou hlavní součástí léčby. Obavy z této léčby jsou neopodstatněné a neužívání těchto léků z důvodu obavy z jejich nežádoucích účinků často vede ke zhoršení astmatu a paradoxní potřebě užívat kortikosteroidy celkově, což již s nežádoucími účinky spojeno být může.

Jaké další možnosti léčby se astmatikům nabízejí a jaké mají výhody a nevýhody?

Základem je vždy dlouhodobá inhalační preventivní léčba, v současné době inhalačními kortikosteroidy, případně u těžších variant astmatu i v kombinaci s dlouhodobě působícími bronchodilatačními (bronchodilatace = rozšíření průdušek, pozn. red.) léky. Pro nejtěžší stavy, kde tato konvenční léčba nestačí, je nyní jako nadstavba k dispozici i biologická léčba zasahující přímo některé mechanizmy nemoci. Takových pacientů je ale jen velmi málo.

Na závěr jedna aktuální otázka. Uvádí se, že pro astmatiky představuje onemocnění covid-19, které se rozšířilo do téměř celého světa, mnohem větší riziko než pro zdravého člověka. Měl by astmatik v rámci prevence nákazy tímto koronavirem dodržovat přísnější opatření než zdravý člověk, případně jaká?

I když je astma chronickou respirační nemocí, a má tedy potenciál zhoršit průběh koronavirového zápalu plic, platí, že pokud je astma pod kvalitní kontrolou, jsou normální funkce plic a pacient je dlouhodobě bez stavů zhoršení a akutních záchvatů, není riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce zásadně vyšší ve srovnání s běžnou populací. Podmínkou je tedy, aby nemocný dodržoval předepsaný léčebný režim, předepsané dávky léků a samozřejmě preventivní ochranná opatření, tedy ochranné pomůcky, dezinfekce rukou a povrchů, významné omezení kontaktu s jinými lidmi, a to i přesto, že se i oni správně chrání. Mělo by stačit správné dodržování obecně vyhlášených ochranných postupů.

Budete mít zájem:  Čím dražší sportovní boty, tím horší!

První zmínky o pacientech s astmatem pocházejí již ze starověkého Egypta. Tam astmatiky léčili pitím vonné směsi známé jako kyphi (směs sestávající z mnoha ingrediencí, například myrhy, skořice nebo koriandru, pozn. red.).

Oficiálně bylo astma coby specifický problém s dýcháním pojmenováno kolem roku 450 př. n. l. proslulým lékařem Hippokratem. Nemoc byla nazvána řeckým slovem ásthma, což znamená sípání či lapání po dechu.

Ve svých textech se ve druhém století př. n. l. věnoval astmatu i proslulý doktor Galén. Okolo roku 50 n. l. si Plinius starší (římský válečník a filosof, autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma, pozn. red.) poprvé všímá souvislosti mezi pyly a dýchacími obtížemi.

Během staletí se zdokonalovaly lékařské postupy v mnoha směrech – a astma nebylo výjimkou. Přelom však přineslo až 19. století, kdy se astma začalo léčit vtíráním chloroformové tekuté masti do hrudi a také podáváním nitrožilních dávek léku pilokarpinu (alkaloid získávaný z listů tropických amerických keřů Pilocarpus, pozn. red.).

Až zkraje 20. století byl jako lék na astma poprvé použit epinefrin (adrenalin, pozn. red.) a teprve v padesátých letech se poprvé při léčbě astmatu přistoupilo k použití kortikosteroidů.

V této době bylo astma považováno za ryze psychosomatickou chorobu a při jeho léčbě se kromě kortikosteroidů hodně spoléhalo i na rozhovory a psychoanalýzu, která měla odhalit příčinu vzniku nemoci.

Psychoanalytikové totiž interpretovali sípání, které astma provází, jako potlačovaný pláč dítěte, jež hledá matku.

V současné době se na astma nepohlíží jako na čistě psychosomatické onemocnění, vliv psychiky, zvláště v dětském věku, se však nepodceňuje.

Astma bronchiale

  • Astma bronchiale (průduškové astma)
  •             V roce 1975 formulovala Americká hrudní společnost definici, kterou můžeme i dnes použít: „Astma je nemoc, charakterizovaná vyšší citlivostí dýchacích cest na různé podněty, která se projevuje zpomalením usilovného výdechu a jejíž závažnost se mění buď spontánně, nebo účinkem léčby“.
  •             Novější definice zdůrazňují, že základním dějem v průduškách u astmatu je alergický zánět, ale také to, že příznaky astmatu mohou být správnou léčbou uvedeny pod kontrolu a umožnit pacientům zcela běžný život.
  •             Astma patří mezi alergické choroby, tedy mezi ty stavy, při kterých reaguje organismus na přítomnost některých cizorodých látek vystupňovanou, neadekvátní reakcí.

            Ve všech orgánech má alergická reakce velmi podobné základní děje, které se navenek liší podle toho, kterou tkáň postihuje. V kůži vzniká při alergické reakci otok, kopřivka, případně ekzém, v očích se objevuje alergický zánět, v nose alergická rýma.

U dítěte s astmatem jsou nejvíce postižené průdušky.

Příznaky:

            Hlavním projevem astma bronchiale je dlouho trvající či recidivující kašel provázený zahleněním průdušek a svíráním na hrudníku, nebo kašel, který následuje za několik minut po skončení větší fyzické zátěže.

 Ve sliznici dýchacích cest vzniká působením alergenu (roztoči v domácím prachu, v peří, pyl rostlin) alergický zánět vedoucí ke stažení průdušek a produkci většího množství vazkého hlenu. To vede někdy i k tomu, že je poslechový nález hlasitý, slyšitelný na dálku.

Pískoty mohou být jak v nádechu, zejména jsou ale ve výdechu.

            V krajním případě může u dítěte s astmatem dojít až k výdechové dušnosti.

            Průdušky mají u astmatika zvýšenou reaktivitu. K podobnému ději dochází u některých dětí bez astmatu při infekčních nemocech horních cest dýchacích, kdy virusy a baktérie plní funkci spouštěče plicní reakce – zahlenění a prodlouženého výdechu.

  1. Genetika, alergeny v ovzduší a vznik astmatu.
  2.             V odborné literatuře je jednoznačná shoda v tom, že dědičnost a kouření jsou hlavními riziky vzniku astmatu:  Děti, jejichž rodiče či prarodiče mají astma nebo doma kouří, trpí astmatem mnohem častěji, než ty ostatní.
  3.             Naopak není jednota v posuzování vlivu alergenů na dosud zdravé děti.  

            Na jedné straně existují epidemiologické práce zdůrazňující negativní vliv roztočů v domácím prachu či v peří, alergenů v kočičí srsti či v pylu. Geneticky disponované děti by neměly být těmto alergenům zvýšeně vystavovány (proto doporučení alergologů k odstranění koberců, záclon a péřových polštářů a pokrývek).

            Na druhé straně jsou i práce, které prokázaly ochranný účinek časného kontaktu se zvířecími antigeny proti pozdějšímu rozvoji alergických nemocí. V imunitě existuje kromě procesu senzibilizace i proces tolerance .

            Například děti z farmářského prostředí, které byly již jako kojenci vystaveny prostředí stáje a byly v blízkém kontaktu s chovaným dobytkem, měly významně nižší riziko pozdějšího rozvoje alergie a astmatu (prof. Pohunek: Průduškové astma v dětském věku).

            Osobní zkušenost mě vede k názoru, že narodí-li se dítě do rodiny, která chová psy, kočky či drobné hlodavce, není důvod zvířata z rodiny odstraňovat.

To se ale naštěstí většinou neděje.

Pokud je však genetické riziko – mezi rodiči či prarodiči se astma vyskytuje (viz poznámky k dědičnosti v příslušném), potom bych další zvířata do domácnosti nedoporučoval.

            Ne každá známka průduškové hyperreaktivity však musí být astmatem.

Děti občas jeví známky průduškové hyperreaktivity (opakujícího se kašle) i na podkladě prodělané virové či bakteriální infekce.

Pro tento stav mám rád název obstrukční bronchitida, který lépe vyjadřuje právě ten podíl infekce. Klinický rozdíl (typ kašle) mezi obstrukční bronchitidou a astmatem ale není.

            Čím tedy bude dítě od útlého věku odolnější (viz Aktivace vlastních obranných mechanismů), tím méně virů a bakterií se může uplatnit při vzniku alergické i hyperreaktivní reakce v průduškách.

Diagnostika:

            U některých dětí je poslechový nález natolik typický, že není třeba okamžitě provádět alergologické vyšetření.

Lékař si doplňuje rodinnou anamnézu (onemocnění astmatem či jinými alergickými chorobami u příbuzných) zjišťuje pohovorem s rodiči možné alergeny, všímá si, zda dítě má či mělo jiné projevy alergie (ekzém, záněty spojivek, dlouhotrvající rýma).

Je-li podezření na konkrétní alergen, pomůže i vyšetření specifických IgE protilátek v krvi. To vše probíhá u praktického dětského lékaře, ten také

zpravidla zahajuje léčbu ještě před případným alergologickým vyšetřením.

            Alergolog potom provádí vyšetření další, jako jsou kožní (tzv. prick) testy na traviny, stromy, plevele či plísně, případně na další zvířecí antigeny. Provede navíc i spirometrii k posouzení odporu dýchacích cest a případně dlouhodobě pečuje o závažnější pacienty.

Typy astmatu:

            Podle závažností projevů se astma rozlišuje na astma intermitentní, lehké perzistující, středně těžké perzistující a těžké perzistující. Rozdělení na jednotlivé typy je důležité pro lékaře, který podle závažnosti ordinuje příslušnou léčbu.

  • Léčba astmatu:
  •             Léčba by měla vždy zahrnovat jak opatření režimová, tak farmakologická.
  • Režimová opatření:
  •             – snížení kontaktu s alergeny podílejícími se na vzniku onemocnění, zejména roztočů v domácím prachu, alergenů zvířat (kočka, pes, morčata, hlodavci) či pylů rostlin
  •             – v těžších případech je možné i u malých dětí zvážit alergenovou imunoterapii, v současnosti již většinou v podobě kapek podávaných ústy.
  • Léky:
  •             Podstatou léčby je jednak obnovení normální průchodnosti průdušek jejich roztažením, to je léčba úlevová
  •             Současně je však třeba léčit alergický zánět ve stěnách průdušek podáváním preventivních léků.
  •             Kombinaci léků stanoví dítěti dětský lékař či alergolog, pro rodiče je důležitá tato informace:

            Nejčastěji užívanými úlevovými léky jsou salbutamol (Ventolin), nebo clenbuterol (Spiropent). Ty je možné nejmenším dětem podávat v sirupu, většina alergologů se však kloní k podávání salbutamolu inhalací s pomocí inhalačního nástavce. Úlevové léky se podávají krátce, jen do vymizení dechových obtíží.

Budete mít zájem:  Nebojte se volat záchranku

            Jako preventivní léky se užívají preparáty ovlivňující alergický zánět a průduškovou hyperreaktivitu – inhalační kortikosteroidy. Koncentrace účinné látky je v inhalačních kortikosteroidech malá, proto je nutné jejich dlouhodobé užívání. Je přitom volena nejslabší možná síla léku, která má ještě preventivní a hojivý účinek, ale nemá vedlejší účinky.

            Některým pacientům je možné podávat kombinované preparáty, které obsahují jak složku bronchodilatační (rozšiřující průdušky), tak složku hojivou – kortikosteroidní.

Je to například Seretide, Symbicort či Combair.

            U většiny pacientů se však podávají inhalační preparáty v oddělených tlakových nádobkách. Je to relativně výhodné, protože můžeme délku podávání léku úlevového a preventivního volit podle potřeby.  V tomto případě je ale nutné, aby rodiče znali princip účinku těchto léků a volili tak správné pořadí.

            Důležité je znát dobře i způsob inhalace

            1. Tlaková nádobka léku rozšiřujícího průdušky (Ventolin, příp. Ecosal) se protřepe, obrátí dnem vzhůru a nasadí se na inhalační nástavec.

Provede se jeden vstřik léku do nástavce a dítě se z nástavce nejméně 8-10x nadechne.

Pokud není nástavec opatřen maskou zahrnující ústa i nos, je třeba nos stisknout, aby dechy byly pouze z nástavce.

            2. Přibližně jednu minutu dítě normálně dýchá.

                V té době se z nástavce vyjme první tlaková nádobka s lékem a nasadí se nádobka s inhalačním kortikosteroidem. Ten se také nejdříve protřepe, do nástavce se vstřikne jedna dávka. Následně dítě prodýchá obsah nástavce jako u léku úlevového.

            Léčba inhalačním kortikosteroidem by měla být zahájena u všech nemocných, kde je potvrzena diagnóza astmatu a kde při obtížích nepomáhá pouze příležitostná aplikace úlevového léku. Délka podávání inhalačních kortikosteroidů je stanovena alergologem či dětským lékařem, odvíjí se zejména od vážnosti stavu a rychlosti ústupu obtíží.

            Pokud jsou inhalační kortikoidy podávány správně, nevedou k nežádoucím účinkům, riziko podávání je menší, než riziko trvalých změn v průduškách při neléčení astmatu.  Přesto je žádoucí volit co nejnižší koncentrace léků.

            Pro úplnost je třeba ještě říci, že u nejtěžších forem astmatu užívá alergolog ještě tabletové formy tzv. antileukotrienů (Singulair).

  1. Písemný plán léčby průduškového astmatu:
  2.             Každá změna kašle u dítěte nemusí vést k okamžitému vyšetření lékařem K tomu, aby bylo možné posoudit současný stav, dostávají rodiče astmatických dětí tento písemný plán.
  3.             Příznaky astmatu jsou v něm rozděleny do tří zón: Zelené, oranžové a červené.
  4.             Zde je příklad postupu u dítěte časného školního věku:

Zelená zóna: Denní kašel či zahlenění se objevují max. 1x týdně, noční kašel 1-2x  měsíčně.

                        V době, kdy je dítě v zelené zóně,  inhaluje zpravidla 1-2x denně jen preventivní lék (například Ecobec).

                        Dojde-li ke kašli, inhalují se 1-2 dávky (postupně) úlevového léku (např.  Ventolin či Ecosal).

                        Pokud se stav dítěte nezlepší, přejde se k léčení podle oranžové zóny.

Oranžová zóna (zvýšená pozornost): Denní kašel je častěji než 1x týdně nebo noční kašel častěji než 2x měsíčně. Do oranžové zóny je dítě                                        zařazeno také při akutní  nemoci dýchacích cest.

  •                         Úlevový lék (Ventolin, Ecosal) dítě inhaluje 3×2 vstřiky do tubusu  (každý vstřik léku do tubusu se inhaluje zvlášť).
  •                         Preventivní lék (Ecobec) se inhaluje ve dvojnásobné dávce, než tomu bylo v zelené zóně.
  • Červená zóna: Dítě má velmi silný záchvat průduškového kašle, slyšíme pískoty při  dýchání, může být dušnost.

                        Úlevový lék (Ventolin, Ecosal) dítě inhaluje 3x po dvaceti minutách. Pokud  dojde po této hodině ke zlepšení, pokračuje se v                                       podávání úlevového léku ještě 1-2 dny v dávce 2 inhalace po 4-6 hodinách.

                        Pokud po jedné hodině nedojde ke zlepšení, dítěti se podá 

                        Prednison 20 mg. Ten je možné v této dávce podávat ještě 1-2 další dny, konzultace dětského lékaře či alergologa je v tomto případě                         ale nutná.

Důležitá poznámka pro rodiče:

Až dvě třetiny všech astmatiků mají první projevy v prvních třech letech života. První příznaky nemusí být příliš patrné, může jít o ekzém, kašel po tělesné zátěži, noční kašel, či opakované stavy zahlenění. Pokud se tyto projevy opakují kolem 2.

roku života, měla by být vyšetřena na ORL ambulanci nosní mandle a při jejím zvětšení uvažovat o jejím odstranění. Na rozdíl od minulosti, kdy se tato tzv. adenotomie (příp. adenoektomie) prováděla ostrou lžičkou bez narkózy, je nyní tento výkon prováděn v krátkodobé celkové anestesii a pod optickou kontrolou.

Dítě nadměrně nezatíží a z hlediska alergologického je velmi vhodný (Zpracováno 2.září 2017).

Jak poznáte astma? Prozradí ho únava, kašel a zadýchávání

Foto: Aaron Amat, Shutterstock.com

Příznaky astmatu vypadají nevinně a mohou vás dlouho držet v pocitu, že jste jen nastydlí. Je ale velmi žádoucí, abyste ho odhalili včas, protože vám může jít i o život. Na co si dát pozor?

Astma je poměrně časté závažné chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které trápí jen u nás 800 tisíc dospělých i dětí. Pokud se neodhalí a neléčí včas, může způsobit nevratné škody na dýchacích cestách – a dokonce hrozí i smrt.

Astma zhoršují jarní alergie!

Rozpoznat, že se právě ve vašem případě jedná o astma, jde někdy těžko. Projevy mohou být velmi různorodé a na první pohled zaměnitelné s jinými zdravotními problémy. Navíc se často stává, že na čas ustoupí, a když se objeví znovu, už si je nedáte s minulými potížemi do souvislosti. Co vás musí varovat?

1. Déletrvající kašel: Varovné je, pokud vás budí v noci nebo míváte pocit, že nemůžete popadnout dech.

2. Dušnost: Zadýcháváte se cestou do schodů a při zvýšené námaze? Zvlášť podezřelé je to v případě, jste-li mladší 40 let, nekouříte a nemáte nadváhu ani potíže se srdcem.

3. Sípavý dech: Slyšíte – především při výdechu – sípání? Může to být alergie, chronická obstrukční plicní choroba nebo astma. Rozhodně jděte k lékaři.

4. Chronická únava: Je důsledkem toho, že vás neschopnost pořádně dýchat vyčerpává a nedovolí vám pořádně se vyspat.

5. Promodrávání: Namodralá kůže nebo rty jsou už vážnou známkou nedostatečného okysličování těla, mohou být i příznakem srdečního selhání nebo černého kašle. Rozhodně jděte k lékaři.

Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com

Kašel, kterého se nemůžete zbavit, ale i problémy s dýcháním, sípavý výdech a stálá únava? Právě tak se může ohlašovat astma

Původ onemocnění není známý, ale má většinou dědičný základ. Rizikovými faktory jsou pasivní i aktivní kouření, obezita či nadváha nebo smog. Asi u poloviny dětí a přibližně pětiny dospělých onemocnění odezní – tuto možnost zvyšuje správná léčba. Většinou je ale nutná celoživotní terapie.

Samotnému projevení astmatu, tedy astmatickému záchvatu, předchází doba, kdy nemoc probíhá bez obtíží a zjistitelných funkčních změn. Plně rozvinuté onemocnění lze zjistit i u kojenců – je tedy zásadní, aby bylo dítě s poruchami dýchání řádně odborně vyšetřeno. Špatná diagnóza a léčba mohou mít u malých pacientů fatální následky!

Astma prý může způsobit i přehnaná hygiena!

Vzplanutí astmatu je většinou vyvoláno infekcemi dýchacích cest a je zvlášť časté v zimě. „Spouštěčem astmatu je i tělesná námaha, hlavně na studeném či suchém vzduchu – ale vadí třeba i smog. Potíže mohou vyvolat také určité léky na vysoký krevní tlak nebo srdeční nepravidelnost,“ říká plicní lékař profesor Petr Pohunek.

Problémy jsou třikrát častěji ohroženi ti, kdo mají chronickou alergickou rýmu. A ta je bohužel také stále běžnější i u dětí. „Nárůst alergiků je dán současným životním stylem.

Děti tráví většinu času v interiéru, kde vdechují roztoče, významný alergen pro rozvoj průduškového astmatu.

Budete mít zájem:  Na škytavku pomáhá mátový čaj

Na vině může být i přehnaná hygiena, která jim neumožní se potkat s dříve běžným počtem bakterií, a jejich imunitní systém nemá šanci úplně dozrát,“ říká Irena Krčmová, primářka Ústavu klinické imunologie a alergologie při LF HK a FN Hradec Králové.

Indové si astma léčí pojídáním živých sardinek. Zkusíte to také?

Foto: OnlyZoia, Shutterstock.com

Léčba astmatu nestojí jen na potlačování potíží – jde především o zmírnění zánětu v dýchacích cestách

Nemoc je nevyléčitelná, ale vhodnými způsoby ji lze udržet ve stavu, kdy pacientovi zásadně neztěžuje život. Tím se také zabrání zhoršování, které může dospět až k nevratnému zúžení dýchacích cest a poté i smrti.

Účinná prevence astmatu? Kočka, tvrdí vědci.

Správná léčba vyžaduje odhalení, co astma spouští nebo zhoršuje. Nestačí potlačovat akutní obtíže, důležité je nasadit dlouhodobou protizánětlivou terapii: v současnosti se jedná především o kortikoidy v inhalační formě – v této podobě zatěžují organismus jen zcela minimálně, zato jejich přínos je obrovský.

„Pokud je astma léčeno správně, mají pacienti normální či téměř normální funkci plic, netrpí nepříjemnými příznaky astmatu ve dne ani v noci, významně se sníží riziko astmatických záchvatů, potřebují pouze malé množství léků mírnících příznaky choroby, mají produktivní, fyzicky aktivní život,“ říká Petr Pohunek.

Těžkým astmatikům pomáhá i bronchiální termoplastika.

  • Jiné názvy – Asthma bronchiale, průduškové, bronchiální astma, záducha
  • Popis – Chronický zánět v dýchacích cestách, není nakažlivý.
  • Příznaky – Kašel, dušnost, těžké dýchání, nedostatek vzduchu, pískání při výdechu, a to zvláště při fyzické či duševní námaze, při podráždění (alergeny, cigaretový kouř, virová infekce, smog), v noci, v chladu
  • Léčba – Zásadní je pravidelné užívání preventivních protizánětlivých léků („foukátka“ s malou dávkou kortikoidů) a léčba případné alergie (vyhýbání se kontaktu s alergenem, antihistaminika). K rychlé úlevě při akutních potížích slouží léky s krátkodobým účinkem.
  • Statistika – V ČR je přibližně 800 tisíc astmatiků a ročně jich cca 100 zemře.
  • Prevence – Přirozený porod, kojení, nebýt v prostředí, kde je cigaretový kouř či smog, větrání, pohyb na čerstvém vzduchu; alergici by měli své obtíže pečlivě léčit.

Lékař: léčbu astmatu dodržuje jen polovina nemocných

PRAHA Přestože moderní léčba astmatu uleví až 95 procentům pacientů a na astma se v Česku umírá výjimečně, dodržuje ji podle ředitele České iniciativy pro astma (ČIPA) profesora Petra Pohunka jen polovina nemocných. Když se potlačí chronický zánět, který je příčinou obtíží, pacienti léky vysadí.

Astma má odhadem 800 000 Češek a Čechů, léčbu zahajuje asi půl milionu, k lékaři vůbec nejde až 300 000, potíže zlehčují. Zhoršení funkce plic přičítají věku.

„Astmatické obtíže má podle nejnovějších dat deset procent dětí a šest až osm procent dospělých,“ řekl Pohunek. Nižší procento u dospělých podle něj neznamená, že se z astmatu může člověk vyléčit. Nemoc se jen aktuálně neprojevuje, hrozí ale, že kdykoli může znovu propuknout.

Astma je typické záchvatovitou dušností s pískoty a suchým kašlem. Nemocný nemůže kvůli tomu spát, je unavený, nemůže fungovat v běžném životě, často se u něj rozvine deprese.

Cílem podle Pohunka je dosáhnout tzv. kontroly nad astmatem. To je stav, kdy pacient užívá léky a nemá žádné problémy. Když astma pod kontrolou není, přináší to pacientovi řadu problémů a ohrožuje ho to na životě. Každý rok zemře v Česku na astma 80 až 90 lidí, v porovnání s ostatním světem je úmrtí málo, přesto podle Pohunka jsou většinou zbytečná.

Dospělí pacienti potíže zlehčují

„Dostat astma pod kontrolu vyžaduje spolupráci pacienta a jeho znalost problematiky i nemoci, aby neměl pochybnosti, proč léky užívá a čeho chce docílit. To se nám dnes daří lépe trochu u dětí, protože je mezi rodiči větší povědomí, možná i větší tlak ze strany pediatrů,“ řekl Pohunek.

Ve středu 30. dubna si lidé mohou nechat změřit zdarma funkci plic a zjistit, zda nejsou ohroženi astmatem. Akci pořádá ČIPA v řadě měst ČR při příležitosti Světového dne astmatu, který připadá na 6. května.

Problém podle něj nastává u pacientů v dospívání a dospělosti. „Lidé nad tím trochu mávají rukou a mají i některé škodlivé návyky jako kouření a léčbu už neberou tak vážně,“ vysvětlil.

Podle profesora by si měli lidé uvědomit, že astma podstatu nezměnilo. „Pokud vysadí léky, astma je stále to staré, které jsme znali ze 70. a 80.

let, kdy jsme měli spoustu invalidních důchodců s astmatem a řada lidí na ně umírala,“ varoval.

Plošný screening neprosazuje, hlavní úlohu v časném odhalení astmatu mají podle něj pacienti a u dětí rodiče, aby rozpoznali, že něco není v pořádku.

„Měli by vědět, že není normální, když se v noci vzbudí a pískají při dýchání, když se ráno vzbudí s kašlem, klesá jim zátěžová schopnost a tělesná zátěž u nich vyvolává obtíže.

Měli by se přihlásit lékaři, problémy popsat, a lékař by měl stanovit, zda je potřeba další vyšetření, které potvrdí astma, nebo se jedná o něco jiného,“ shrnul.

V rouškách se dusíme, říkají astmatici. COVID-19 u nich může probíhat hůř

Že povinnost mít zakrytá ústa a nos na veřejnosti mnohým astmatikům zásadně komplikuje život, dokládají jejich zkušenosti. „Jsem astmatik a dusím se v tom.

Snažím se sedět doma a nechodit nikam, kam bych ji musela mít na obličeji delší dobu,“ stěžuje si na internetovém fóru uživatelka Kristýna. „Do práce jezdím na kole.

Jediné, co snesu i v práci, je lehký šátek, jinak taky lapu po dechu. Musíme holt vydržet,“ píše další astmatik.

Lidé si vzájemně radí, že pomáhá použít k výrobě roušky volnější materiál. „Ušila jsem z bavlněného trička nákrčník, nahoře stažený gumičkou. Tím, že je tam mezi nosem a látkou více prostoru, se lépe dýchá,“ zní jedna z rad. „Vhodná je rouška jedno použití z netkané textilie. Taky jsem se v plátěné dusila,“ píše další diskutující.

Odborníci každopádně upozorňují, že právě astmatici by neměli prevenci před koronavirem podcenit. „Logicky vzhledem k onemocnění astmatem může být průběh COVID-19 komplikovanější,“ varuje Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje.

„Astma je chronickou respirační nemocí, a má tedy potenciál zhoršit průběh koronavirového zápalu plic, platí ale, že pokud je astma pod kvalitní kontrolou, jsou normální funkce plic a pacient je dlouhodobě bez stavů zhoršení a akutních záchvatů, není riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce zásadně vyšší,“ míní profesor Petr Pohunek pro web uLékaře.cz.

„Při astmatu je možný komplikovanější průběh onemocnění,“ doplňuje ho lékařka Jana Moravcová. „Doporučuji dodržovat všude uváděná hygienická pravidla, cestovat tedy s rouškou,“ shrnuje.

Opatření pomáhají

„Roušky odložíme ještě letos,“ řekl ve čtvrtečním rozhovoru pro iDNES.cz ministr vnitra Jan Hamáček. „Věřím, že bude fungovat chytrá karanténa, že se naše opatření projeví poměrně rychle. Držet zarouškovaný národ do podzimu, to si představit nedokážu. To by se epidemie musela vymknout z kontroly,“ dodal.

Povinnost zakrýt si vhodným způsobem ústa a nos vláda zavedla od 18. března jako jedno z opatření, které má dostat pod kontrolu epidemii koronaviru. Podle odborníků jde o správný krok.

Že nařízení mají svůj pozitivní efekt, si myslí třeba hlavní hygienička Jarmila Rážová. „Zvedla se zodpovědnost lidí, kteří nosí na veřejnosti ochranu úst a nosu, pokud se například přesunují dopravními prostředky do práce.

Lidé se neshlukují, nechodí do barů, restaurací ani do divadel. I to pomáhá,“ uvedla pro iDNES.cz.

Součástí opatření proti koronaviru bylo i zavření všech typů škol. Ministr školství Robert Plaga připustil, že děti zpět do lavic možná vyrazí v rouškách. Zároveň podle něj bude nutná zvýšená dezinfekce, důsledné dodržování hygienických návyků a kontrola zdravotního stavu žáků. Za nemožné Plaga ale považuje metrové rozestupy, o kterých mluvil premiér Babiš.

Ve prospěch roušek také mluví náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. „Já si myslím, že to užitečné je, protože ta rouška neslouží k ochraně naší, ale k ochraně všech v okolí,“ řekl Prymula. Ten zároveň vyvracel tvrzení Světové zdravotnické organizace, která radila roušky nosit jen těm, kteří jsou nakažení.

Že i podomácku vyrobená rouška má smysl, ukazují některé studie. Podle nich nové bavlněné triko může okolí nakaženého ochránit skoro stejně účinně jako chirurgická rouška. Je schopna efektivně zachytávat vlastní, potenciálně nakažlivé kapénky, které neustále šíříme do okolí kašláním, mluvením, a dokonce i samotným dýcháním.

Počet osob s covid-19 dle krajů

  • 155078
  • 190717
  • 76230
  • 83105
  • 41930
  • 94580
  • 66208
  • 95341
  • 76758
  • 63057
  • 124689
  • 74830
  • 74253
  • 146599

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector