Alergie na bílkovinu kravského mléka patří mezi nejčastější alergie dětského věku, intolerance laktózy se u dětí objevuje nejčastěji přechodně, po prodělání průjmového onemocnění.
Jedná se o dva rozdílné problémy, přesto si často lidé rozdíl mezi alergií a intolerancí laktózy neuvědomují, neumějí je odlišit.
V čem tedy spočívá alergie na bílkovinu kravského mléka či intolerance laktózy, jak jsou časté, jak se zjistí a jak se léčí?
Co je alergie na kravské mléko
Alergie obecně se popisuje jako přehnaná reakce imunitního systému organismu na běžný podnět. Při alergii na bílkovinu kravského mléka jsou vyvolávajícím podnětem (alergeny) alergické reakce bílkoviny ̶ albuminy, globuliny a kaseiny. Výzkumy ukazují, že alergie na bílkovinu kravského mléka se vyskytuje zhruba u dvou a půl procenta dětí do tří let věku.
Riziko vzniku alergie u dítěte je vyšší, pokud rodiče nebo sourozenec dítěte trpí nějakou alergií, atopickým ekzémem či astmatem. Dobrou zprávou je, že u většiny dětí alergie na bílkovinu kravského mléka vymizí před dosažením třetího roku věku.
Projevy alergie
Projevy alergie se mohou objevovat na různých tělesných systémech ̶ na dýchání (sípání, rýma), na trávení (zvracení, výraznější potíže s nadýmáním, průjmovitá stolice s příměsí hlenu nebo krvavých nitek nebo naopak zácpa), na pokožce (kopřivka či vyrážka, otok, atopický ekzém).
Některé příznaky se objevují krátce po kontaktu s alergenem (otok, kopřivka, zvracení), jiné naopak až po delší době (atopický ekzém, průjmovitá stolice).
Rozpoznání potíží může komplikovat fakt, že kojence obecně často v prvních měsících života může trápit ublinkávání či reflux, kojenecké koliky ̶ všechny tyto potíže vedou k neklidu dítěte, častějšímu pláči.
↑ nahoru
Alergie se může klinicky projevit v řádu dní, ale i týdnů či dokonce jednoho až dvou měsíců od kontaktu s bílkovinami kravského mléka.
Nejčastěji se alergie na bílkovinu kravského mléka rozvine u dítěte do tří měsíců od setkání s bílkovinami kravského mléka.
Pokud je dítě krmeno déle než tři měsíce standardním kojeneckým mlékem (bez speciální úpravy bílkoviny) a dobře jej toleruje, je jen málo pravděpodobné, že ho alergie na bílkovinu kravského mléka trápí.
První kroky
Trápí-li dítě různé potíže (od kožních až po zažívací), první kroky rodičů by měly vést k pediatrovi, který dítě vyšetří, zhodnotí jeho potíže a doporučí další postup.
Pokud existuje podezření na alergii na bílkovinu kravského mléka, zařazuje se u malých dětí takzvaná eliminační dieta a následná expozice alergenu (byl-li průběh reakce velmi silný, eliminační dieta a expozice se nemusejí zkoušet ̶ záleží na zhodnocení potíží dítěte a doporučení lékaře).
Nejprve se na určitou dobu (doporučuje se doba čtyř až osmi týdnů) zcela vyřadí bílkoviny kravského mléka ze stravy dítěte (fáze eliminace).
U dětí krmených kojeneckým mlékem se zařadí speciální mléko určené pro děti s touto alergií, u dětí plně kojených je nutná bezmléčná dieta kojící ženy.
Následně se po uplynutí této doby opět do stravy dítěte (či kojící ženy) bílkoviny kravského mléka zařadí (fáze expozice).
Pokud v průběhu eliminační fáze potíže vymizely nebo se zmírnily a při opětovném zařazení se potíže opět objeví či výrazně zhorší, alergie je potvrzena. Pokud se ve fázi eliminace potíže nezměnily, nezlepšily, při expozici se výrazně nezhoršily, pak se s největší pravděpodobností o alergii na bílkovinu kravského mléka nejedná.
U kojenců a batolat není možné často alergii zjistit pouhým odběrem krve ̶ alergie může probíhat i takzvanými non-IgE mechanismy, kdy se netvoří specifické IgE protilátky proti bílkovinám kravského mléka.
↑ nahoru
Léčba alergie na bílkovinu kravského mléka
Léčba alergie na bílkovinu kravského mléka spočívá v úpravě stravy ̶ vyloučení bílkoviny kravského mléka ze stravy dítěte. A protože některé z bílkovin kravského mléka přecházejí ze stravy kojící ženy do mateřského mléka, je nutná bezmléčná dieta maminky.
Kojící žena by tak měla ze své stravy vyřadit všechny potraviny a pokrmy obsahující mléko, mléčné výrobky (a to nejen jogurty, sýry, kefíry a acidofilní mléka, ale i máslo) nebo mléčnou bílkovinu (syrovátku, kasein). 
Na první pohled to možná vypadá poměrně jednoduše, nicméně mléko či jeho stopy najdeme často i v potravinách nebo pokrmech, kde bychom jej úplně neočekávali – třeba v některých typech pečiva, v některých uzeninách, hotových potravinách či pokrmech. Je proto nutné se zajímat o složení pokrmů a číst pozorně etikety potravin.
Situaci usnadňuje současná platná evropská legislativa, která upravuje označování potravin.
Mimo jiné také ukládá prodejcům potravin, provozovatelům restaurací povinnost uvádět přítomnost alergenů ze speciálního seznamu, který je součástí příslušného legislativního předpisu.
Tento seznam neuvádí všechny složky potravy s potenciálem vyvolat alergickou reakci (těch je totiž ohromné množství), najdeme v něm však ty nejčastější alergeny – mimo jiné i kravské mléko.
Bílkoviny pak kojící žena ve stravě může získat z vaječného bílku, libového masa a ryb (lze zvolit i libové uzeniny s vysokým obsahem masa), ideální je zařadit také jáhly, amarant, pohanku, quinou a červenou čočku (zejména je-li již dítě starší a netrápí jej tolik nadýmání). Protože jsou mléko a mléčné výrobky v běžné stravě významným zdrojem vápníku a vitaminu D, je vhodné domluvit se také s lékařem na doplnění vitaminu D a vápníku prostřednictvím tablet a kapek Vigantol.
U kojených dětí je namístě i opatrnost v době zařazování dokrmu standardním kojeneckým mlékem nebo mléčné dětské kaše při zavádění příkrmů.
Jak už bylo zmíněno, do mateřského mléka kojící ženy pronikají jen některé z bílkovin kravského mléka, setkání s bílkovinami ve standardním kojeneckém mléce či dětské mléčné kaši tak může vést k rozvoji alergie.
I proto je vhodné testovat nejprve jen opravdu malé množství a při případných potížích se poradit s pediatrem.
↑ nahoru
Dítě krmené kojeneckým mlékem se převede na speciální přípravek ̶ hypoalergenní mléko s vysoce štěpenou syrovátkovou bílkovinou (extenzivně hydrolyzovaný preparát) ̶ nebo speciální přípravky obsahující směs aminokyselin.
U většiny dětí dostačuje obvykle použití hypoalergenního mléka, u zhruba deseti až třiceti procent dětí je nutné nasadit aminokyselinový přípravek.
Jak hypoalergenní mléko, tak aminokyselinové přípravky mají specifickou nahořklou chuť, může tak několik dní trvat, než si dítě na tuto chuť přivykne.
Tyto speciální přípravky může předepisovat pediatr, případně specialista-alergolog, dětský gastroenterolog.
Při alergii na bílkovinu kravského mléka se rozhodně nedoporučuje dítěti podávat kozí, ovčí, bůvolí mléko nebo sójové „mléko„, nedostatečné je i podávání takzvaného HA mléka (hypoantigenního) s částečně naštěpenou syrovátkovou bílkovinou (parciálně hydrolyzovaný preparát). Nijak nepomůže ani tepelná úprava mléka, alergeny kravského mléka teplotě odolají.
Intolerance laktózy
Intolerance nebo také nesnášenlivost laktózy spočívá v neschopnosti organismu rozštěpit a vstřebat laktózu. Nesnášenlivost laktózy dovede člověku komplikovat život, ale nemá závažný negativní vliv na jeho zdraví.
Laktóza (mléčný cukr) se řadí mezi jednoduché sacharidy, je složena z jedné molekuly glukózy a z jedné molekuly galaktózy.
Pro její trávení (rozštěpení na glukózu a galaktózu) je potřebný enzym laktáza (β-galaktosidáza), který se tvoří v kartáčkovém lemu tenkého střeva.
Pokud je enzymu málo nebo je jeho aktivita snížená, laktóza není správně rozštěpena, nevstřebává se, a jak prochází tenkým střevem, váže na sebe vodu a její průchod tenkým střevem se dále zrychluje.
↑ nahoru
V tlustém střevě pak laktózu fermentují střevní bakterie osidlující náš trávicí trakt (vzniká vodík, metan, laktát a mastné kyseliny s krátkým řetězcem) ̶ výsledkem je časté výrazné nadýmání, bolesti břicha, řidší či průjmovitá stolice (může mít kyselý zápach), objevit se ale může i zácpa nebo nevolnost či bolesti hlavy. Nástup příznaků a potíží i jejich intenzita se mohou výrazně lišit u každého člověka.
Původ
V České republice trápí intolerance laktózy zhruba deset procent populace, ale směrem k jihu Evropy, v Africe i v Asii jsou čísla mnohem vyšší. Laktózová intolerance je jen výjimečně vrozená, nejčastěji vznikne v důsledku geneticky daného poklesu množství enzymu laktázy.
V dětství, kdy dítě přijímá mateřské mléko, je tak aktivita laktázy dostatečná, ale později se s věkem postupně snižuje.
Intolerance může vzniknout i v důsledku jiných potíží ̶ když je narušena střevní sliznice, kde se enzym tvoří, například při nespecifických zánětlivých onemocněních střev (Crohnova choroba), při neléčené alergii na bílkovinu kravského mléka (probíhá-li zánět střevní sliznice), při neléčené celiakii, při průjmových onemocněních a jiných.
Po průjmovém onemocnění, při správně dodržované bezlepkové dietě při celiakii a bezmléčné dietě při alergii na bílkovinu kravského mléka se postupně střevní sliznice zotaví (což může trvat delší dobu, zejména u celiakie) a laktáza se může v kartáčkovém lemu tenkého střeva opět tvořit.
↑ nahoru
„Lečba“ intolerance laktózy
Zda člověka opravdu trápí laktózová intolerance, nebo je třeba pátrat po jiné příčině jeho potíží, je možné zjistit odběrem krve a stanovením genetické informace (jsou známy genotypy spojené s intolerancí laktózy), dechovými testy (vodíkovým testem nebo detekcí uhlíku) či laktózovým tolerančním testem (podání laktózy a následné měření glykemie).
Podstatou „léčby‟ intolerance laktózy je úprava stravy. Podobně jako u alergie na bílkovinu kravského mléka i zde nám pomůže legislativa ̶ označování alergenů na obalech potravin a jejich uvádění v restauracích.
Díky povinnému značení budeme vědět, kde se s mlékem (a tedy i s laktózou) setkáme. Při laktózové intoleranci ale na rozdíl od alergie není potřeba se mléčných výrobků zcela vzdát.
Je nutné také vzít v potaz, že se množství laktózy v jednotlivých mléčných výrobcích liší a i tolerance je individuální.
Někomu vadí hlavně mléko, které je na laktózu velmi bohaté, ale kysané mléčné produkty (jogurty, tvaroh a další) nebo sýry, máslo či šlehačku, kde je laktózy výrazně méně, může konzumovat bez obtíží. Jinému člověku však vadí i malé množství laktózy.
Na trhu je dnes již rozšířena řada speciálních mléčných výrobků označovaných jako „lactose free‟ nebo „low lactose‟ (bez laktózy nebo s nízkým obsahem laktózy) ̶ mléko, sýry (tvrdé sýry, mozzarella, cottage a jiné), smetana, máslo, jogurty a další.
Cenově jsou o trochu dražší než běžné varianty mléčných výrobků, ale rozdíl není nijak dramatický. Pro nejmenší děti jsou zde speciální kojenecká mléka bez laktózy.
Některá se využívají při kojeneckých kolikách, jiná pro zotavení po prodělaném průjmovém onemocnění a podle toho mají také speciálně upravené složení.
↑ nahoru
Pomoci může i to, když mléčné produkty nebudeme jíst na lačný žaludek a samotné, vždy je zkombinujeme ještě s jinou potravinou (abychom zpomalili průchod laktózy tenkým střevem). Je lepší tedy sníst sýr a chléb a zeleninu nebo jogurt a ovesné vločky a podobně.
Dostupné jsou také kapky, tablety či kapsle s obsahem aktivního enzymu (laktázy), které se užívají zároveň s konzumací potraviny obsahující laktózu. Pozitivní vliv mají i přípravky s obsahem probiotik a probiotik, a to hlavně po prodělaném průjmovém onemocnění nebo po užívání antibiotik. Některé přípravky však mohou obsahovat stopy laktózy ̶ vybírejte tedy obezřetně.
Pokud máte dojem, že by vaše dítě mohla opravdu trápit alergie na bílkovinu kravského mléka nebo intolerance laktózy, pak je prvním krokem návštěva pediatra a porada s ním. Pediatr dítě vyšetří, vyslechne si, jaké potíže jej trápí, může případně doporučit návštěvu odborníka – dětského gastroenterologa nebo alergologa.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!
Kde hledat pomoc
- Portál pro alergiky
- Spolek FÉR potravina
- Spolek Ichtyóza
Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně pod pojmy „kravský“ a „mléko“.
ABKM vs. intolerance laktózy
Mgr. et Mgr. Jitka Laštovičková 25.11.2019 4 minuty čtení
Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) a intolerance laktózy jsou dvě odlišná onemocnění, která se často zaměňují:
- Alergie na bílkovinu kravského mléka: je nutné vyhnout se veškerým mléčným výrobkům a potravinám, které mléko obsahují
- Intolerance laktózy: u nekojených dětí se podává kojenecké mléko se sníženým obsahem laktózy. Kojenec se nemusí mléku úplně vyhýbat.
Více informací v přehledné tabulce níže.
Vytvořeno ve spolupráci s Další články odborníka Mgr. et Mgr. Jitka Laštovičková Nutriční terapeutka se specializací na výživu dětí a výživu dospělých Další články odborníka Absolvovala obory nutriční terapeut a nutriční specialista na 1. LF UK, působila ve zdravotnictví, kde s pacienty řešila nastavení zdravé a vyvážené stravy. Absolvovala obory nutriční terapeut a nutriční specialista na 1. LF UK, působila ve zdravotnictví, kde s pacienty řešila nastavení zdravé a vyvážené stravy.
Související články
Nutriklub stále roste. Děkujeme vám za důvěru.
Chci se zaregistrovat
20+
Odborníků se zapojilo do tvorby obsahu
100 000+
Spokojených maminek a tatínků
350+
Článků od odborníků
25 000+
Zodpovězených dotazů v naší poradně
Chci se zaregistrovat
Intolerance nebo alergie?
Potraviny mohou vyvolávat nekonečně mnoho reakcí. A pokud si nejste jisti, zda máte na potravinu alergii nebo ji jen netolerujete, pak je dobré nechat si udělat testy. Vyšetřením ve specializovaných laboratořích se prokážou alergické protilátky. Můžete požádat o doporučení vašeho alergologa, případně gastroenterologa.
Rozhodující jsou především vaše obtíže; případně je možné nechat si udělat specializovaný test, při němž se pod dohledem lékaře vysadí na nějakou dobu z jídelníčku podezřelá potravina a pak se do něj znovu vrátí. Následně se zapisují a sledují nežádoucí reakce.
Spousta lidí se mylně domnívá, že trpí zcela jistě potravinovou alergií, ale přitom jde pouze o neimunologické reakce organismu, za něž může třeba dietní chyba.
Proč nám jídlo vadí?
Možná máte prudké křeče v břišní oblasti, kdykoli se napijete mléka, možná vás překvapí svědivá kopřivka, když si dát jahody.
Proč se tak děje? Tělo reaguje nepříznivě na určitou látku, kterou vyhodnotí jako svého „nepřítele“ či třeba nemá potřebný enzym na její zpracování. Může tedy reagovat alergickou reakcí či potravinovou intolerancí.
Jednoduché rozdělení je v tom, že potravinové alergie jsou dané imunologickým mechanismem. Jedná se tedy o nesprávnou imunitní odpověď na antigen/alergen, což je téměř, téměř výhradně, bílkovina.
Intolerance je snížená nebo chybějící schopnost strávit určitý druh potravy (nebo její část) a jde o nedostatek nebo úplnou absenci trávicích enzymů.
Tyto enzymy jsou látky produkované trávicí soustavou a žlázami s vnitřní sekrecí – nacházejí se například ve slinách, žaludečních šťávách, žluči a sekretu vylučovaném slinivkou břišní.
Enzymy rozkládají jednotlivé složky potravin na menší prvky, které organismus posléze pomocí enzymatické činnosti dokáže využít ke stavbě těla a provozu buněčné činnosti. Jsou tedy v procesu trávení zásadní.
Potravinové intolerance jsou tedy dané nedostatkem enzymu pro štěpení dané látky, kupříkladu nesnášenlivost laktózy nebo jiných cukrů, což zpravidla vyvolává nejrůznější břišní diskomfort. Dále se může jednat o nesnášenlivost histaminu v potravě, tzv. histaminovou intoleranci.
Když se rozhlédneme kolem, zdá se, že zdravotní obtíže plynoucí z nežádoucích reakcí na potraviny má čím dál více lidí. Mnohdy si ale ani neuvědomí, že to bývá po konkrétní a stále se opakující potravině.
Příznaky intolerance
Nežádoucí reakce po pozření nevhodné potraviny vznikají jinak než při alergii. Příznaky se liší podle druhu potravinové intolerance. První se objevují obvykle 15-60 minut po pozření nadměrného množství netolerované potraviny.
Intenzita příznaků je pak závislá na nedostatku rozhodujícího enzymu, kolik ho v těle chybí. K vyvolání potíží je obvykle potřeba větší porce dané potraviny – i to odděluje intoleranci od potravinové alergie.
U ní stačí minimální množství a dostaví se obtíže.
Některé národy mají dokonce genetickou dispozici k tomu, že v určitém věku přestane jejich organismus produkovat různé druhy enzymů. Například pokles laktázy nasává (enzymu, který se podílí na trávení laktózy) v tenkém střevě u 70 % populace ve věku 2-5 let, a to celosvětově.
Schopnost trávit mléčný cukr se týká asi 25 milionů Evropanů – důvod je celkem jasný, přivykli jsme si na jiný druh stravy, než je mateřské mléko. Právě v případě nesnášenlivosti laktózy jde o nejčastější genetické postižení, se kterým jen těžko něco uděláte.
Kromě genetiky je příčinou potravinové intolerance také porucha nebo snížení činnosti některého orgánu, který produkuje enzymy (slinivka, játra, tenké střevo).
Nejčastější příznaky intolerance
- nadměrná plynatost, nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy, kručení v žaludku po jídle
- zvracení a chronické průjmy
- úbytek hmotnosti a chudokrevnost
- slabost, únava
- u dětí poruchy růstu
Intolerance laktózy se objevuje většinou u dospělých a je způsobena nedostatkem zažívacího enzymu laktáza, který štěpí laktózu. Diagnóza se zjistí gastroenterologickým vyšetřením.
Trvalá laktózová intolerance se může manifestovat vznikem osteoporózy, protože v normální dietě kryje obvykle většinu potřeby kalcia mléko a mléčné výrobky, takže při této intoleranci je kalcium špatně absorbováno.
Terapie spočívá v omezování přívodu laktózy s cílem ústupu klinických příznaků. Je důležité najít ale hranici, kdy ještě mléko a mléčné výrobky člověk toleruje – právě kvůli kalciu. Lidem obvykle tolik nevadí kysané mléčné výrobky nebo jogurty.
Pozor, zdrojem laktózy je i chléb, pečivo, některé druhy musli, margaríny, klobásy, párky, cukrovinky a všechny produkty obsahující mléčnou syrovátku nebo kasein.
Intolerance lepku patří mezi autoimunitní nemoci, protože při ní imunitní systém po konzumaci lepku útočí proti tenkému střevu. Když se lepek nevyřadí ze stravy, příznaky se mohou zhoršovat. Objevit se pak mohou řídnutí kostí, zvýšená kazivost zubů, cukrovka apod. Diagnózu provádějí gastroenterologové.
Lepek je směs bílkovin, které se vyskytují v pšenici, žitu, ječmeni, ovsu. Kromě běžného pečiva se ale lepek přidává do všeho možného – do různých ochucovadel, instantních jídel, uzenin, paštik, mletých mas.
V případě intolerance je nutné vyřadit lepek z jídelníčku a nahradit ho bezlepkovými obilovinami: rýží, kukuřicí, pohankou nebo luštěninami.
Intolerancí fruktózy trpí asi 15-20 % populace. Je způsobena poruchou transportu fruktózy, a lidé, kteří ji mají, špatně snášejí ovocný cukr obsažený v potravinách. Intolerance fruktózy je dědičné onemocnění, kdy v těle chybí enzym aldoláza B, který řídí zpracování fruktózy v těle.
Příznaky jsou podobné jako u intolerance laktózy – tedy nadýmání, křeče, nevolnost, průjem či zácpa. Pozor je nutné dávat na potraviny bohaté na fruktózu: jablka, švestky, datle, med, artyčoky, chřest, brokolici, rajčata, cereálie a některé jogurty.
Jezte více řepu, špenát, mrkev, z ovoce pak jahody, mandarinky, banány či avokádo. Z ostatních potravin tofu, pohanku, kukuřici, kroupy, oves, rýži, ryby a z mléčných výrobků sýry a jogurty bez fruktózového sirupu. Diagnostika se provádí tzv.
dechovým testem (stejně jako u nesnášenlivosti laktózy), při kterém se měří ve vydechnutém vzduchu vodík, který je součástí obsahu tlustého střeva.
Projevy potravinové alergie
Potravinovou alergií trpí přibližně 3-6 % populace, více žen než mužů, více, dětí než dospělých. Nejvyšší výskyt je udáván v kojeneckém věku, kde dosahuje až 8%.
Na jaké potraviny reagujeme nejvíce? Nejčastějšími spouštěcími potravinami jsou do 1 roku života kravské mléko, vejce, pšeničná mouka. U starších dětí a dospělých se jedná o arašídy, stromové ořechy, ryby, mořské plody, ovoce a zeleninu.
V České republice jsou významným alergenem také semena, zejména mák. Naopak alergii na sóju vídáme velmi málo. Výskyt potravinových intolerancí je zmapován méně, přibližně jimi trpí kolem 3-5% populace.
Potravinová averze (jakákoli negativní reakce na potraviny) je nejčastější a zejména u dospělých je udávána až 14 %.
Podobně jako u řady dalších onemocnění je i u potravinové alergie důležitým faktorem rozvoje choroby psychika. Jakákoli nehoda, například infekce, únava nebo stres, zvyšuje pravděpodobnost reakce u potravinových alergiků. Mohou také reagovat na podstatně menší množství alergenu než obvykle.
Projevy potravinové alergie mohou být velmi mírné, nejčastěji pálení v dutině ústní po čerstvých potravinách u pylových alergiků. Na druhé straně však může dojít až k celkové anafylaktické reakci. jejíž nejzávažnější formou je již zmiňovaný anafylaktický šok.
Potraviny jsou u dětí zodpovědné až za 80 % všech analylaxí (zbytek jsou pak reakce na léky, hmyz), u dospělých je přibližně každá druhá anafylaxe způsobená potravinou! Výskyt potravinových anafylaxí vzrostl během posledních deseti let přibližně sedmkrát.
Nejčastěji jsou vyvolány u dětí mlékem, vejcem a ořechy, u dospělých pak ořechy, rybami, korýši a měkkýši.
Diagnostika potravinové alergie musí být v rukou alergologa. Jedná se o kombinaci a správné vyhodnocení více různých vyšetření.
Klíčové jsou kožní „prick testy“ s potravinou, které se provádějí stejně jako u pylové alergie a odběr krve na stanovení protilátek proti dané potravině. Vždy se však musí jednat pouze o tzv. IgE protilátky alergického typu.
Domácí diagnostické soupravy, založené na stanovení IgG, nejsou pro diagnostiku potravinové alergie vhodné.
Je potravinová alergie či intolerance léčitelná? Mnozí lidé mají zkušenost, že se jejich nežádoucí reakce na dané potraviny v průběhu let proměňují či mizí, což dává jistou naději. V současné době je však potravinová alergie onemocnění, které není vyléčitelné.
Klíčová je eliminační dieta s vyloučením potraviny/potravin, jakékoli podávané léky mají jen podpůrnou úlohu. Potěšující je, že z některých druhů potravinové alergie skutečně většina pacientů vyrůstá, tedy trpí jí v dětském věku a do dospělosti problémy vymizí. Týká se to zejména alergie na mléko, vejce a pšeničnou mouku.
Naopak alergie na ořechy, arašídy, ryby, mořské plody a semena bývá u většiny pacientů celoživotní.
Sledovaný lepek
V dnešní době se stále častěji mluví o škodlivosti lepku. Bezlepkovou dietu drží čím dál tím více lidí, nicméně jen u některých z nich je to životní nutnost v důsledku onemocnění, které se nazývá celiakie. Celiakie celosvětově postihuje 1 % obyvatelstva, v ČR postihuje jednoho jedince ze 150.
Jedná se o autoimunitní onemocnění vyvolané kombinací mnoha faktorů – vliv prostředí včetně lepku a genetické dispozice. V současné době je jedinou účinnou léčbou bezlepková dieta. Její dodržování musí být celoživotní, neboť celiakie není zatím onemocněním jinak léčitelným.
Nejedná se však o alergii, jak se mnozí mylně domnívají.
Alergiků přibývá
V posledních letech došlo k nárůstu počtu alergických pacientů geometrickou řadou. Tento progresivní nárůst alergiků je přičítán zhoršenému životnímu prostředí, změnám životního rytmu a změnám v potravinovém průmyslu. Podle nejnovějších statistik je alergický každý čtvrtý člověk.
Riziko potravinových alergií u dítěte činí asi 50 %, pokud jeden z rodičů prokazuje přecitlivělost na určitou potravinu, a 67-100 % v případě přecitlivělosti obou rodičů.
Je proto vhodné, pokud rodiče o svých alergiích vědí, upravit stravování matky v těhotenství tak, aby nedocházelo k senzibilizaci dítěte už v děloze. Je prokázáno, že již od 3.
měsíce gravidity se alergeny nacházejí v plodové vodě a dítě je během těhotenství polyká, vdechuje a koupe se v nich, což může vést k senzibilizaci kůže, ale také celého imunitního systému.
Dětský věk hraje v propuknutí potravinové alergie klíčovou roli. V průběhu prvního roku života dochází k navození tzv. orální tolerance, tedy k tomu, že organismus na potraviny nereaguje alergickou reakcí. Jednou z možností, která je v posledních letech velmi diskutována, je možný preventivní vliv zavádění příkrmů do kojeneckého jídelníčku.
V dnešní době má 70 % pacientů s potravinovou alergií i alergii pylovou. Nejčastějšími alergeny jsou kravské mléko, ořechy, mák, ryby, sója, pšenice, mořští korýši a cizokrajné ovoce.
Při stravování alergiků mají negativní význam potravinová aditiva a doplňky (potravinová barviva, umělá sladidla, chemické přísady šumivých nápojů, vitaminových přípravků, léků), které jsou často primárním spouštěčem alergické reakce. Přídatné látky se používají proto, aby zamaskovaly laciné náhražky používané místo dražších přírodních surovin.
Kritika aditiv se čím dál tím více objevuje ve spojitosti s jejich vlivem na citlivý dětský organismus. S přídatnými látkami jsou spojovány dětská hyperaktivita, neschopnost soustředit se, náladovost, potíže s učením a špatný spánek.
Alergie na potravinu se může projevit různými formami: kašel, rýma, bolesti hlavy, průjem, vyrážky na kůži, ekzém v okolí úst, afty, nadýmání, u malých dětí neklid a vztek.
Nejlépe se dají potraviny otestovat u ekzematiků, a to tak, že se provede kontaktní test podobně jako třeba u barvy na vlasy – daná potravina se přiloží na ekzematickou podrážděnou kůži a sleduje se reakce. Pokud vznikne jakákoli reakce na kůži, bude reakce ve střevě daleko horší.
U ostatních alergických pacientů je vhodné u každé nové potraviny provádět zátěžový test – po minimálně třídenní dietě (čaj, rýže, jáhly) se postupně zavádějí jednotlivé potraviny tak, aby se dalo vysledovat, která z nich zhoršuje zdravotní stav.
První pomoc pro alergiky
Pijte dostatečné množství vody. Voda je výborné rozpouštědlo a pomáhá z organismu efektivně vylučovat alergenní komplexy – zvláště při akutní alergické reakci je nutné hodně pít, pokud možno čistou vodu, a to nejméně 2 litry denně. Bylinné čaje mohou být silnými alergeny a mohou také škodit.
Průmyslově vyráběné ovocné čaje jsou vždy přibarvované a aromatizované. Vyhýbejte se všem instantním nápojům, aromatizovaným, syceným a slazeným. Rovněž nápoje slazené umělými sladidly jsou zcela nevhodné.
Sladit můžeme v omezené míře medem (není-li alergie na med), přírodním hnědým cukrem, třtinovým cukrem, javorovým sirupem.
Vyhýbejte se aditivům v potravinách. Látky průmyslově vyrobené zatěžují všechny trávicí orgány – zejména žaludek, střevo, játra. Platí to i pro umělé vitaminy a potravinové doplňky.
V akutním stavu vysaďte mléko a všechny mléčné výrobky.
Pokud na něj pacient alergii nemá, spíše než čerstvé mléko jsou vhodnější zakysané neochucené mléčné výrobky; jogurty, zakysaná smetana bez přídavku škrobů a eventuálně farmářské nehomogenizované čerstvé mléko.
Velmi nevhodné jsou plísňové a tavené sýry, šlehačka ve spreji a ochucené mléčné nápoje. Ze sýrů nejméně alergizují tvarůžky, mozzarella, žervé, brynza a čerstvé tvarohové sýry. Poměrně dobře je tolerováno čerstvé máslo.
V akutním stavu alergické reakce je také dobré krátkodobě vysadit veškeré pečivo. Jakmile se stav uklidní, můžeme zkusit testovat třeba žitný chleba nebo rýžové, kukuřičné, pohankové či jáhlové chlebíčky.
Kvalita pečiva se kvůli aditivům výrazně zhoršila, bohužel i bezlepkové pečivo obsahuje velké množství přídatných látek a tím celkově zhoršuje proces trávení i alergii.
Nejméně vhodná jsou sladká kynutá těsta a v dnešní době i těsto listové, jež je připravováno ze ztuženého palmového tuku, který je pro lidskou výživu nevhodný.
V období jarních alergií je nutné vysadit některé druhy ovoce a zeleniny, jež mají tzv. zkříženou alergii s pyly stromů a trav, které pacienta alergizují.
Nejčastějším alergenem je pyl břízy, jenž má podobnou strukturu bílkovin jako tyto potraviny: jablko, brambory, celer, banán, rajče, hrášek, třešeň, broskev, meruňka, hruška, švestka, malina, lískový ořech.
Všechny uvedené potraviny je vhodné během sezony z jídelníčku vyloučit.
Co se týče masa, je častým alergenem kuřecí maso, a to nejen z toho důvodu, že má podobnou strukturu bílkovin jako vejce. Vhodnější je proto maso krůtí, pokud možno z domácích chovů, nebo kuře chované ve výběhu. Vhodné je i maso hovězí, pro děti pak telecí. Králičí a jehněčí maso je rovněž vhodné v případě, že pacient netrpí dnou.
Pro lidskou výživu jsou nezbytné zastudena lisované oleje, pokud možno v bio kvalitě, které obsahují omega-3 nenasycené mastné kyseliny, protože náš organismus si je sám neumí vyrobit.
Jsou důležité pro imunitní systém, cévy, nervy a jsou obsažené především v rybím tuku, lněném, konopném, dýňovém, sezamovém, brutnákovém a pupalkovém oleji, které ale musí být podávány jako léčivo pravidelně 1x denně v dávce jedné polévkové lžíce pro dospělého a 1 čajové lžičky pro dítě.
Pokud potřebujete konzumovat sladké potraviny, nejvhodnější je sušené ovoce nebo víceprocentní hořká čokoláda bez příchuti. Vhodné mohou být i sezamové tyčinky nebo doma vyrobený moučník, který obsahuje alespoň určité procento celozrnné mouky a menší množství cukru.
Čtěme etikety
Trh se sice přizpůsobuje narůstajícímu počtu nepříznivě reagujících lidí na určité potraviny, na druhou stranu alergických reakcí na potraviny přibývá. Výskyt potravinových alergií a intolerancí v posledních letech skutečně celosvětově poměrně významně narůstá.
Stupňuje se i závažnost projevů, objevují se nové diagnózy spojené s potravinovou alergií, např. alergický zánět jícnu, tzv. eozinofilní ezofagitida. Stále častěji se objevují pacienti, kteří trpí alergií na řadu potravin současně, včetně tzv. základních – tedy na mléko, lepek a vejce.
Objevují se i reakce na nové alergeny, například na kešu, což bývají velmi závažné reakce, dále na exotické druhy ovoce nebo i červené maso. Trh se v rámci legislativy EU musí přizpůsobit zejména vyhlášce deklarující povinné značení obsahu alergenů na všech výrobcích. Zde je v současné době uvedeno 14 alergenů.
Takže vyhláška ne zcela odpovídá spektru potravinových alergií u nás.
Alergie na mléko a laktózová intolerance: projevy a léčba
- Alergie na mléko patří mezi nejčastější potravinové alergie. Jedná se o nepřiměřenou imunologickou reakci (hypersenzitivitu) na bílkovinu kravského mléka.
- Intolerance laktózy je reakce metabolická, v těle totiž chybí enzym s názvem laktáza, který je zodpovědný za štěpení mléčného cukru (laktózy) uvnitř střev.
- Alergie na mléko se typicky projeví již v prvním roce života dítěte, mezi hlavní projevy patří zvracení, bolesti břicha, plynatost, krev ve stolici, ale také kopřivka, ekzémy nebo problémy s dýcháním.
- Laktózová intolerance se může projevit v každém věku, hlavní příznaky zahrnují trávicí potíže, kyselé stolice a nadměrnou produkci plynů.
- Pro člověka s alergií na mléko je jedinou možností bezmléčná dieta, kdy se ze stravy vyloučí všechny viditelné, známé i skryté zdroje bílkovin kravského mléka.
- Při laktózové intoleranci je úprava jídelníčku individuální, někdy je nutné se mléčným výrobkům zcela vyhnout, jindy stačí zvolit místo mléka sýry, máslo nebo zakysané výrobky a nejíst je na lačno.
Lidé si často pletou intoleranci laktózy s alergií na mléko.
Tyto dvě zdravotní komplikace sice mohou mít podobné příznaky, jejich princip je však zcela odlišný. V případě alergie jde o nepřiměřenou reakci imunitního systému. Pokud jde o intoleranci, v těle chybí určitý enzym potřebný k trávení dané živiny, což má nepříjemné dopady na celý organismus.
Alergie na bílkovinu kravského mléko
Alergie na mléko ve skutečnosti představuje imunologickou reakci (hypersenzitivitu) na bílkovinu kravského mléka.
Jedná se o jednu z nejrozšířenějších potravinových alergií, která se většinou projeví již v prvním roce života dítěte. Alergií na mléko trpí zhruba 2–5 % kojenců, v České republice je to tedy asi 5 tisíc děti ročně.
V devíti případech z deseti však do tří let vymizí. V dospělosti se objevuje velmi vzácně.
Průběh alergie je závažnější než projevy laktózové intolerance. Lidé, kteří tímto problémem trpí, mají naprostý zákaz konzumace mléka a mléčných výrobků. Dětem jsou proto podávány speciálně upravené výrobky s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka, bílkoviny je následně nutné doplňovat z masa, vajec, ryb nebo z rostlinných zdrojů.
Jak se projevuje alergie na mléko?
Příznaky alergie na mléko mohou být velmi pestré. Nejčastější jsou projevy v oblasti zažívacího ústrojí, dýchacího ústrojí a kůže. Jedná se o:
- Zvracení
- Bolesti břicha
- Kolika
- Plynatost, zácpa
- Vodnaté a hlenové průjmy
- Krev v stolici
Při časné reakci, kdy se potíže objeví klidně již během několika minut po požití mléčné bílkoviny, se mohou dostavit kožní příznaky, jako je svědění, kopřivka nebo různé otoky a ekzémy. Časté jsou také problémy s dýcháním, které zahrnují dušnost, dráždivý kašel, alergickou rýmu či astma.
Pokud jde o opožděnou reakci, ta se projeví zhruba za 46 hodin. Může se jednat například o potíže se zažíváním nebo atopický ekzém. U malých dětí často objevíte také krev ve stolici. V ojedinělých případech může alergie na mléko způsobit anafylaktický šok, kdy dochází až k bezvědomí a selhání srdce a člověk je ve vážném ohrožení.
Intolerance laktózy
Pokud jde o intoleranci, jedná se vlastně o nesnášenlivost mléčného cukru (laktózy). Není to tedy reakce imunologická jako v případě alergie na mléko, ale metabolická.
V těle totiž chybí enzym s názvem laktáza, který je zodpovědný za štěpení mléčného cukru uvnitř střev.
Pokud nedojde k jeho rozštěpení, nevstřebá se a zůstane ve střevech, kde následně kvasí a způsobuje nepříjemné obtíže.
Laktózová intolerance se může projevit v každém věku. Trápí zhruba 20 % evropské populace, u kojenců je však vzácná. Ačkoliv se jedná o vrozené onemocnění, první příznaky se nejčastěji objeví až kolem desátého roku.
Příznaky intolerance laktózy
Jelikož nestrávená laktóza v průběhu činnosti střevních bakterií nadále kvasí, dochází k výskytu trávicích potíží a nadměrné produkci plynů. Na rozdíl od alergie na mléko se však ve stolici nikdy neobjevuje krev. Hlavní projevy intolerance po konzumaci mléka zahrnují:
- Bolesti břicha
- Křeče
- Nadýmání
- Průjmy
- Zkvašené stolice (kyselé)
Příznaky intolerance se často dostaví již během půl hodiny po požití laktózy, mohou však přetrvávat i několik dní. V důsledku rychlejšího průchodu trávené potravy střevy může navíc dojít také ke sníženému vstřebávání ostatních živin. Délka obtíží je individuální, závisí především na množství požité laktózy a na tom, jak velký je deficit produkce trávicího enzymu.
Diagnostika
Pokud máte podezření na potravinovou alergii, měli byste v první řadě ihned vyhledat svého praktického lékaře. Ten nejprve vyloučí různé infekce či chirurgické problémy a následně vás případně odešle na alergologii nebo gastroenterologii. K potvrzení, že pacient opravdu trpí alergií na mléko, se užívá:
- Pozorování a výpovědi pacienta nebo rodičů
- Krevní testy
- Kožní testy
- Laboratorní vyšetření
- Eliminační testy a eliminačněexpoziční testy
Alergii na mléko u kojenců a batolat většinou není možné zjistit pouze pomocí odběru krve.
U malých dětí se proto často zařazuje eliminační dieta, kdy se z jejich jídelníčku odstraní bílkoviny kravského mléka, a následná expozice alergenu.
Pokud se v průběhu eliminační fáze obtíže zmírní nebo zcela vymizí, při expozici se však opět objeví, alergie je potvrzena.
Zda člověka opravdu trápí intolerance laktózy lze zjistit pomocí několika metod:
- Odběr krve
- Stanovení genetické informace
- Dechové testy – vodíkový test nebo detekce uhlíku
- Laktózový toleranční test – podání laktózy a měření glykemie
Léčba alergie na mléko
Pro člověka s alergií na bílkovinu kravského mléka je jedinou možností zcela vyřadit tento alergen z jídelníčku. Řešením není ani kozí nebo ovčí mléko. Nejspolehlivější cestou je bezmléčná dieta, při které se nemocný vzdá rizikových potravin. Stát ani zdravotní pojišťovna na tuto dietu nepřispívají.
K potlačení alergické reakce slouží speciální protialergické látky, které pacientovi předepíše alergolog.
Takové látky se používají ve chvíli, kdy se ze stravy nedaří vyloučit veškeré potravinové alergeny. Jedná se například o antihistaminika nebo o kortikosteroidy.
Toleranci imunitního systému vůči alergenům pomáhají zvyšovat také probiotika nebo beta-glukany.
Bezmléčná dieta
Každý, kdo trpí potravinovou alergií, si musí hlídat, co jí nebo pije. V tomto případě je nutná bezmléčná dieta, kdy se ze stravy vyloučí všechny viditelné, známé i skrytě zdroje bílkovin kravského mléka. Délku speciální diety určuje lékař, důležité však je, aby byla důsledná.
Pozor si musíte dát především na všechny potraviny, které obsahují mléko, tvaroh, jogurt, smetanu, sýry, ale také kefír, syrovátku nebo zákys.
Nepomůže ani výměna kravského mléka třeba za ovčí nebo kozí, alergeny jsou všude velmi podobné.
Místo mléka živočišného původu však můžete vyzkoušet mléčné nápoje původu rostlinného (sójové, rýžové, mandlové…), i u těch ovšem pečlivě čtěte složení.
Stopy mléka navíc najdete i v potravinách, kde byste to možná nečekali. Jedná se například o:
- Sladké i slané pečivo
- Instantní jídla
- Uzeniny
- Čokoláda a různé druhy polev
- Margaríny
Některé z bílkovin mohou přecházet ze stravy přímo do mateřského mléka, kojící matky nemocných dětí proto musí bezmléčnou dietu striktně dodržovat. Děti na umělé stravě musí využít buď hypoalergenní mléko s vysoce štěpenou syrovátkovou bílkovinou nebo speciální přípravek obsahující směs aminokyselin.
Léčba intolerance
Při laktózové intoleranci je úprava jídelníčku individuální. Někdy stačí pouze vyměnit mléčné produkty za sýry, máslo, šlehačku a zakysané výrobky, kde je laktózy výrazně méně, jindy je nutné zcela se jim vyhnout. Pro zmírnění obtíží pomáhá nejíst mléčné výrobky na lačno a kombinovat je s dalšími potravinami.
Na trhu dnes existuje velké množství výrobků, které jsou označené jako zcela bez laktózy (lactose free) nebo pouze s nízkým obsahem laktózy (low lactose). Cenově jsou tyto produkty, mezi které patří například sýry, smetana, máslo nebo jogurty, o něco dražší než běžné výrobky.
K dispozici jsou také speciální kapky, tablety nebo kapsle s obsahem aktivního enzymu (laktáza), které se užívají při konzumaci mléčných výrobků a pomáhají mléčný cukr rozložit. Pozitivní vliv mají také probiotika.
Laktózová intolerance: příznaky, léčba (Laktózová maldigesce)
Laktózová intolerance je částečná nebo úplná neschopnost
trávícího traktu zpracovávat laktózu – tedy mléčný cukr.
Lidský trávící trakt sice není schopen laktózu vstřebat, ale může ji
rozštěpit na menší části a ty pak dále využít. Příčinou neschopnosti
zpracovat laktózu bývá nedostatek enzymu – laktázy, který laktózu
štípí.
Nerozštěpený a nevstřebaný cukr je pak ve střevě nadbytečný,
dostává se do dalších částí zažívacího traktu, kde jej tam přítomné
bakterie začnou kvasit.
V současnosti jí trpí přibližně každý šestý člen populace,
přičemž v jižních národech a u černé řasy bývá její četnost
mnohonásobně vyšší než u obyvatelů severu Evropy. Četnost intolerance
mléčného cukru významně stoupá s věkem, u předškolních dětí bývá
vzácná, kdežto ve vyšším věku jí trpí většina populace.
Laktózovou intoleranci si nesmíme zaměňovat s alergií na kravské mléko.
I když mají společného jmenovatele, a to nežádoucí reakci po konzumaci
mléka, jedná se o odlišné onemocnění, hlavně v mechanismu vzniku.
Laktózová intolerance je enzymatická porucha, kdežto
u alergie na kravské mléko se vůči bílkovině v mléku obsažené,
tvoří specifické protilátky. Příznaky u obou těchto
onemocnění jsou ale dosti podobné.
Rizikové faktory laktózové intolerance
Laktáza v tenkém střevu může chybět z různých příčin. Vzácný
bývá vrozený deficit laktázy, který se projeví ihned po narození.
Jediným řešením u něj bývá bezlaktózová dieta.
U nedonošených novorozenců se z důvodu nezralosti zažívacího traktu
taky může toto onemocnění projevit. Proto nedonošené děti bývají krmeny
speciálním mlékem se sníženým obsahem laktózy, a ve většině případů
se s vyzráním orgánových systémů problém upraví.
Nejčastější příčinou nedostatku laktázy bývá geneticky podmíněno
snižování produkce tohoto enzymu. Nazývá se to adultní, tedy dospělý typ
laktózové intolerance. Se stoupajícím věkem se normálně tvorba laktázy
snižuje, a to se začne projevovat právě netolerancí mléka.
Stává se, že poškození sliznic střeva jinými vlivy způsobí vznik
intolerance laktózy – ta se pak nazývá sekundární, neboli získaná.
Vzniká jako důsledek mnohých infekčních průjmových onemocnění, po
užívání některých léků (antibiotik), a také při některých
chronických onemocněních střeva, jako je Crohnova nemoc nebo celiakie.
Typicky vzniká u dětí v kojeneckém věku po infekčním průjmu
způsobeném rotaviry, kdy po pokusech o znovuzavedení mléka do jídelníčku
dítěte se objevují zdlouhavé průjmy. Nedostatek enzymu je však pouze
dočasný, se zhojením povrchu sliznice střevní se začne tvořit opět a
dítě pak může pít mléko bez dalších negativních následků.
Prevence nemoci laktózové intolerance
Geneticky podmíněnou sníženou tvorbu laktázy ovlivnit nelze, proto
prevence vůči vzniku onemocnění neexistuje. Při diagnóze celiakie je
nutné dodržovat předepsanou dietu.
Příznaky laktózové intolerance
Nerozštěpená laktóza je ve střevě nadbytečná. Střevo se snaží
svůj obsah naředit, proto dovnitř jeho průsvitu začne pronikat velké
množství vody, která způsobí zvětšení objemu střevního obsahu, co se
projeví urychlením peristaltiky a vzniká průjem.
Laktóza
navíc ve tlustém střevě představuje potravu pro bakterie, které ji začnou
kvasit. Tím vzniká mnoho produktů – vodík, plyny jako metán a oxid
uhličitý, a také organické kyseliny, které dráždí stěnu střevní a
vyvolávají křeče a bolesti břicha.
Vodík
se vstřebává a bývá vydechován plícemi, čehož se využívá při
diagnostice onemocnění.
Důsledkem nedostatečného zpracování laktózy pak bývá kyselo
zapáchající průjem, objevující se v návaznosti na konzumaci mléka (30
minut až 12 hodin), dále roztažení střev, kručení v břiše a
přelévání obsahu střev. Průjem bývá doprovázen zvýšeným
odchodem plynů.
U některých pacientů, zejména kojenců, nebývá typickým příznakem
průjem, ale bolesti břicha, následné odmítání potravy a nedostatečné
přibývání dítěte na váze.
Léčba laktózové intolerance
Podezření na intoleranci laktózy se nejčastěji potvrzuje
vodíkovým dechovým testem. Při kvašení mléčného cukru
se tvoří ve větším množství vodík, který se ve střevě vstřebává a
je vydechován plícemi. Test se tedy provádí stanovením množství vodíku
ve vydechovaném vzduchu, po podání laktózy.
Další variantou potvrzení diagnózy bývá určení pH
průjmovité stolice, které bývá při laktózové intoleranci
kyselé, v důsledku vyššího obsahu organických kyselin.
Lékař taky může změřit glykémii (hladinu cukru
v krvi) po podání laktózy, která bývá u intolerance laktózy málo
zvýšená. Nastává to v důsledku nerozštěpení laktózy na jednodušší
cukry, které by se vstřebali ze střeva a glykémii by zvýšili.
Nejméně používaným testem, zejména kvůli jeho náročnosti a
invazivnímu charakteru, bývá přímé stanovení enzymu ve střevní
sliznici. Lékař při endoskopickém vyšetření odstřihne malý kousek
sliznice tenkého střeva a v ní se pak prokazuje přítomnost nebo
nepřítomnost laktázy.
Onemocnění se dá léčit pouze omezením laktózy
v jídelníčku, pouze ve výjimečných případech je nutno výrobky
s obsahem laktózy úplně vyloučit. Jelikož většina postižených má
totiž ještě ve svém tenkém střevu aspoň malou aktivitu laktázy, nemá
potíže po konzumaci malých množství výrobků s obsahem
mléčného cukru.
Některé mléčné výrobky mají již přirozeně nízký obsah laktózy,
jsou to hlavně tvrdé a zrající sýry. Ty
může i pacient s laktózovou intolerancí konzumovat prakticky
neomezeně.
Někdy bývá dokonce i mléko dobře tolerováno, zvláště když je
smíšeno s kakaem nebo s kukuřičnými
lupínky, které zvýší vydatnost jídla, to způsobí zpomalené
trávení a laktóza má vyšší šanci že bude rozštěpena zbytky enzymu,
který se ve střevě nachází.
Také mléčné výrobky s vyšším podílem tuku, jako
šlehačka či smetana, nemusí v menších
množstvích pacientovi způsobovat žádné výraznější potíže.
Jogurty a zakysané výrobky sice laktózu
obsahují, ale zároveň obsahují bakterie, které s jejím štěpením ve
střevě pomůžou, a tak s jejich konzumací nemá většina lidí
s laktózovou intolerancí žádné potíže. „Přátelské“ bakterie,
které se nacházejí v probioticích, také mohou stav pacienta trpícího
laktózovou intolerancí výrazně zlepšit.
Je třeba dávat si pozor i na jiné potraviny, které mohou laktózu
obsahovat. Jedná se zejména o mléčnou čokoládu, dezerty, zmrzlinu,
zákusky, máslo, margarín, nebo potraviny obsahující sušené mléko.
Laktóza se také nachází v množství léků, v nápojích, dokonce i ve
žvýkačkách. Je proto nutné sledovat složení potravin,
které jíme.
Existují také speciální bezlaktózové mléka a bezlaktózové mléčné
výrobky, nebo lze užívat tablety s obsahem laktázy, které jsou
k dostání v lékárně bez lékařského předpisu.
Jak si mohu pomoci sám
Při vyloučení mléka ze stravy je nutné doplňovat vápník
v jiných potravinách, kterých konzumace by se měla zvýšit.
Nejvíce vápníku (v mg/100g potravy) obsahuje mák, následují tvrdé a
topené sýry, pohánka, také lenová a slunečnicová semínka, fazole,
ořechy, brokolice a pažitka. Také je možné přísun vápníku do organismu
zvýšit pomocí doplňků stravy.
Komplikace laktózové intolerance
Úporné dlouhotrvající průjmy po požití mléka, zvláště u malých
dětí, mohou vést k rozvoji dehydratace.
Nedostatek vápníku v organismu, který může nastat při dlouhodobém
vysazení mléka a mléčných výrobků a nedoplňování vápníku jinými
složkami stravy, může být také nebezpečný. Projeví se až po delším
čase, a to bolestmi kloubů, zvýšeným kažením zubů, křivicí, svalovými
křeči, lámavými nehty, ztrátou citlivosti v končetinách, ale také
ztrátami paměti a depresemi.
Diskuse o Laktózové intoleranci :
Další názvy: Laktózová maldigesce, Intolerance mléčného cukru