Proč jsou Američané tlustí a nemocní

Obezita je odborníky i laiky většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let. „Pacienti tak mají falešný pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu,“ říká Jozef Čupka, vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství.

Tento předpoklad ale neplatí u onemocnění covid-19. „Nárůst hospitalizací na JIP je u obézních pacientů s koronavirem o 74 procent vyšší než u neobézních a riziko úmrtí je až o 48 procent větší než u neobézní populace,“ dodává Čupka.

Proč jsou Američané tlustí a nemocníProč jsou Američané tlustí a nemocníProč jsou Američané tlustí a nemocníProč jsou Američané tlustí a nemocní

Důvodů, proč je u obézních pacientů průběh nemoci těžší je podle Čupky několik. Obezita například omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy.

Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici – například zavedení plicní ventilace nebo i položení nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu.

Specialisté se také obávají, že obézním lidem by nemusela pomoct ani případná vakcína, protože jejich tělo by na ni nedokázalo správně zareagovat. S podobným problémem se totiž setkávají už při očkování proti chřipce.

„Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchových antigenech (značkách) viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky. Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší,” vysvětluje dále Čupka.

Obézním škodí i ochranná opatření vlády proti covidu

Obezita je obecně problémem moderní společnosti. Lékaři doporučují jí předcházet zdravým životním stylem, především pohybem. Ten je v současné chvíli ale omezen opatřeními, které mají zabránit šíření viru v populaci.

Lidem byla zavřena sportoviště a omezen kontakt s lidmi. Někteří mají v práci nařízený home office, a tak se jejich pohyb snížil na základní minimum. Logicky se tak přibírá, za první vlnu pandemie přibral v průměru každý člověk kilo až kilo a půl.

Pohyb ať už ve formě cvičení, běhání nebo procházek je pro nás však velmi důležitý. „Cvičením se vyplavují hormony štěstí, které bojují proti stresu.

Doporučuji chodit běhat, procházet se v přírodě alespoň 40 minut nebo cvičit doma.

Důležité je také komunikovat s ostatními a vytvořit si třeba jen úzkou skupinku lidí, se kterými je možné se potkávat, jelikož člověk je ze své podstaty tvor společenský,radí Čupka.

Podle něj tak covidová pandemie kromě jiného ukázala, že obezita není pouze estetická záležitost. Upozornil také, že zdravotní pojišťovny se mimo dobu covidovou o zdravotní rizika spojena s nadměrnou váhou příliš nezabývají, řeší pouze zdravotní důsledky obezity a ne samotnou obezitu, která je příčinou dalších téměř 200 zdravotních komplikací s ní spojených.

V první linii: příjem pacienta nakaženého koronavirem:

Sledovat další díly na iDNES.tv

Záhada. Američané řeší, proč jim ubývá diabetiků, i když národ tloustne

Proč jsou Američané tlustí a nemocní I když obézních Američanů přibývá, počet nově diagnostikovaných cukrovkářů klesá. Proč přesně, zatím není známo. Foto: Flickr/Tony Alter

Odborníci v USA si lámou hlavu, proč počty nově diagnostikovaných diabetiků klesají, i když národ tloustne. Trend potvrdila tento týden zveřejněná data, podle nichž se snížilo množství nově odhalených cukrovkářů z 1,7 milionu v roce 2009 na 1,3 milionu v roce 2017. Potvrzuje se tak trend, na nějž poukázaly již i předchozí výzkumy: totiž že nových případů je rok od roku během posledního desetiletí méně. Mezi lety 1990 a 2009 přitom každoročně celkový počet cukrovkářů rostl o 4,4 procenta. Na první pohled dobrou zprávu však odborníci příliš nevítají – neznají totiž její příčinu.

„Hlavní je, že s jistotou nevíme, co za trendem stojí,“ uvedl podle agentury AP hlavní autor zprávy Stephen Benoit z Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC). Mezi možná vysvětlení přitom patří změny v diagnostice a zlepšení zdraví prediabetiků.

Protože je diabetes spojený s obezitou, začal v Americe spolu s množstvím tlustých lidí růst také počet cukrovkářů. Odborníci se proto snaží najít vysvětlení, proč nyní korelace přestala platit.

V tom, že během posledních deseti let nově odhalených diabetiků ubývá, přitom může částečně hrát roli to, že se na konci 90. let se snížila hranice pro diagnózu onemocnění.

Výsledkem byl nárůst případů na začátku tisíciletí, protože se začali počítat i ti, kteří dříve jako cukrovkáři ještě diagnostikováni nebyli. Tento vliv se však postupem času vyčerpal.

„Možná jsme zachytili hodně dříve nerozpoznaných případů,“ říká John Buse z Jihokarolínské univerzity, podle kterého už by mohli být nově diagnostikovaní v posledních letech s větší pravděpodobností skutečně novými případy.

Starší testy jsou náročnější, ale možná spolehlivější

Lékaři ovšem také začali častěji používat k diagnostice nový krevní test. Ten je totiž mnohem méně náročný než testy, které vyžadují, aby pacient 12 hodin nic nejedl nebo během dvou hodin absolvoval opakované odběry krve. Americká diabetická asociace doporučila nový krevní test A1C k rutinnímu testování v roce 2010.

Protože je tento test snazší provést, dalo by se čekat, že povede k vyššímu počtu diagnostikovaných. Jenže někteří odborníci poukazují na to, že může řadu časných případů u lidí, kteří nemají symptomy, minout. „Mohou tu pak chybět pacienti, kteří by se staršími testy byli diagnostikováni,“ říká Benoit.

Další možností je, že stoupající počet lékařů diagnostikuje prediabetes, tedy stav, kdy je krevní cukr zvýšený, ale ještě ne dost k diagnóze cukrovky. Lékaři pak pacienty tlačí k tomu, aby cvičili a upravili jídelníček.

„Prediabetes se stává akceptovanější diagnózou a může vést ke stoupajícímu počtu pacientů, kteří zlepší svůj zdravotní stav dříve, než se u nich rozvine diabetes,“ podotýká Tannaz Moin z Kalifornské univerzity.

Prediabetes má dnes kolem 84 milionů dospělých v USA, což znamená 34 procent tamní populace.

Válka s diabetem rozhodně nekončí

Nově publikovaná zpráva je založena na národním průzkumu prováděném každý rok. Účastníci jsou v jeho rámci dotazováni, zda byl u nich diagnostikován diabetes a jestli k diagnóze došlo v předchozím roce. Zjistilo se přitom, že množství nově diagnostikovaných případů ubylo z 9,2 případu na tisíc obyvatel v roce 2009 na šest v roce 2017, což je 35 procentní pokles.

Zároveň jde podle CDC o nejdéle trvající pokles od doby, kdy se skoro před čtyřmi desítkami let začaly průzkumy provádět. Úbytek případů byl přitom zaznamenán nejvíce u bílých dospělých.

Pokud bychom se pak podívali na celkové počty cukrovkářů, předpokládá se, že diagnostikovaný nebo nediagnostikovaný diabetes má zhruba 80 lidí z tisíce, což ve výsledku znamená 21 milionů Američanů.

Budete mít zájem:  Kolik restaurací bude nekuřáckých?

„Nebezpečí je, že si lidé teď mohou říct: vyhráli jsme válku s diabetem a můžeme se soustředit na jiné problémy. Nic ale nemůže být vzdálenější pravdě.

Stále se potřebujeme soustředit na edukaci a prevenci, musíme řešit epidemii obezity, potřebujeme bránit vzniku obezity či diabetu a musíme využívat tu nejefektivnější léčbu, ať už formou léků, nebo bariatrické chirurgie, což je nejefektivnější intervence, kterou můžete udělat (psali jsme také zde, pozn. red.),“ řekl CBC bariatrický chirurg Bernard Benedetto z nemocnice v Portsmouthu.

-mk-

Proč je obezita pro pacienty nakažené koronavirem riziko? Nejde jen o cukrovku nebo vyšší krevní tlak

Že je obezita rizikovým faktorem při nákaze koronavirovou infekcí, ukázaly už první závěry lékařů v Číně, kde pandemie koncem loňského roku propukla, potvrzují to ale data i z dalších zemí.

Epidemiolog: Přijdou další ‚vlnky‘ epidemie. Bylo by hloupé, kdybychom na ně nebyli připravení

Číst článek

Například studie lékařů z nemocnice v severofrancouzském městě Lille uvádí, že ze 124 pacientů s covid-19, přijatých na tamní jednotku intenzivní péče, téměř 48 procent trpělo obezitou, dalších 28 procent pak těžkou obezitou.

Odborníci se nicméně mohou opřít také mnohem masivnější americkou studii, která sledovala stav 4103 pacientů s covid-19 v New Yorku. Z nich bylo 1999 hospitalizováno, a 445 dokonce skončilo na plicní ventilaci. Jako hlavní rizikový faktor studie určuje vysoký věk, hned za ním ale následuje právě obezita.

„Obezita je z hlediska hospitalizace důležitější než to, že máte vysoký krevní tlak nebo cukrovku, přestože se často vyskytují společně. A je mnohem důležitější než koronární onemocnění nebo rakovina či nemoc ledvin, ale dokonce i plicní onemocnění,“ říká podle The New York Times hlavní autorka studie Leora Horowitzová.

Podle odborníků je hlavním důvodem, proč je riziko vážného průběhu onemocnění covid-19 u obézní části populace vyšší, zejména přítomnost dalších chorob, které s obezitou souvisejí. Těmi jsou především kardiovaskulární komplikace, cukrovka nebo vysoký krevní tlak.

Epidemiolog: Reaktivace koronaviru u uzdravených pacientů při oslabené imunitě je nejčernější varianta

Číst článek

Jak například ukazuje další americká studie, která vychází z výsledků 1122 pacientů přijatých s covid-19 v celkem 88 nemocnicích ve Spojených státech, zhruba 40 procent z nakažených trpělo cukrovkou a úmrtnost u nich byla čtyřikrát vyšší než u ostatních pacientů.

Příčin, proč je obezita v případě nákazy koronavirem nebezpečná, je ale zřejmě víc. Jak s odvoláním na závěry průzkumu britských vědců podotýká list The Times, k závažnému průběhu covid-19 nebo dokonce úmrtí přispívá také snížená funkce plic.

Expert na metabolickou medicínu Oxfordské univerzity Frederik Karpe upozorňuje, že kvůli obezitě je vytvářen větší tlak na bránici a tím se snižuje kapacita plic. To podle něj může být jedním z důvodů, proč plíce obézních pacientů selhávají rychleji než v případě neobézní části populace.

Dalším faktorem pak může být větší riziko zánětu tukových tkání kolem orgánů – to může přispět k výskytu takzvané cytokinové bouře, tedy nadměrné reakci imunitního systému, která vede k těžkým průběhům onemocnění covid-19 a v některých případech i k úmrtí pacienta.

The Times se opírá o studii britských lékařů a vědců z Konsorcia klinické charakterizace koronaviru, kteří zkoumali projevy onemocnění na téměř 17 000 pacientech s koronavirem. Ti došli k závěru, že riziko úmrtí v důsledku onemocnění covid-19 je o 37 procent vyšší, pokud má pacient tělesný index hmotnosti (BMI) nad hodnotou 30.

Za jeden z hlavních rizikových faktorů označuje obezitu také americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které je předním národním institutem pro veřejné zdraví ve Spojených státech. Takzvaný BMI index, který srovnává tělesnou váhu a výšku člověka, označuje za rizikový, pokud je hodnota vyšší než 40.

Muž, kterého poslouchá i Donald Trump. ‚Doktor Ameriky‘ radí nejmocnější zemi světa s pandemií

Číst článek

Odborníci přitom varují, že právě v USA je obezita populace rozšířený problém – jak upozorňuje server Science News, hodnotu BMI vyšší než 30 má zhruba 42 procent Američanů.

„BMI je pro americké pacienty Achillovou patou,“ říká epidemioložka Newyorské univerzity Jennifer Lighterová, podle níž může být právě obezita klíčovým faktorem počtu úmrtí na covid-19, zejména u pacientů pod 60 let. „V Číně to bylo kouření a znečištění ovzduší, Itálie má starší populaci a prarodiče tam často žijí v rámci širšího rodinného kruhu. Tady je problémem BMI,“ dodává.

Pro The New York Times pak na problém upozorňuje také lékař Všeobecné nemocnice v Massachusetts Matthew Hutter, podle kterého Američané obezitu mnohdy nepovažují za problém. Koronavirová pandemie to ale může změnit. „Lidé v USA obezitu často nevnímají jako nemoc, někteří lidé to považují za druh životního stylu. Ale tak to není… Lidé jsou kvůli tomu nemocní a nyní si to uvědomujeme.“

Podle dat Českého statistického úřadu má průměrný Čech mírnou nadváhu. Trpí jí 47 procent mužů a třetina žen, obézní je každý pátý muž a 18 procent žen.

Obézní Amerika

Téměř co půl roku vychází v USA zpráva o tom, že opět přibylo obézních lidí. Naposledy to bylo v souvislosti s ekonomickou krizí – i přes, anebo právě pro zhoršenou situaci domácností se ukázalo, že Američané v recesi tloustnou.

Podle posledních amerických průzkumů je nejvíce tlustých lidí ve státě Mississippi – konkrétně je to 32,5 procent obyvatel. A shodou okolností je to jeden z nejchudších států USA. Podobně jsou na tom v Západní Virginii, Alabamě a v Tennessee.

A obecněji – za poslední rok přibylo celkem pět a půl milionu obézních Američanů.

Odborníci říkají, že za to částečně může zmíněná krize. Lidé jsou více pod tlakem a podléhají stresu, který souvisí s obavou ze ztráty práce a s finančními problémy, a podle doktorů právě stres mnohdy může za příbytek na váze.

Kromě toho se Američané snaží šetřit, a to právě na nesprávném místě – na jídle. A bývá pravidlem, že levnější jídlo je také plné tuků a kalorií. Hlavně fast foody.

Vždyť nabízená menu v hodnotě jednoho dolaru (ani ne dvaceti korun) za jeden hamburger nebo jakýkoliv jiný podobný typ rychle připraveného sendviče nebývá ve Státech výjimkou.

Nedávno jsem se bavila s asi padesátiletým Američanem na toto téma a líčila jsem mu, jaké jsou ceny velkých fastfoodových řetězců v Česku, kdy jídlo u McDonalda stojí mnohdy více než v běžné české restauraci s obsluhou. „U nás to dřív taky tak bylo.

Budete mít zájem:  Jan Pirk: Alkohol je dobrý sluha, ale zlý pán

Když fast foody začínaly, bylo to spíš jídlo za odměnu. Třeba naše rodina je využívala výjimečně, pouze když maminka věděla, že nestačí uvařit večeři. Ale později se z toho stalo něco šíleného a dnes se tam mnohdy lidé stravují třikrát denně.

To se pak nesmí divit, jak vypadají a že jsou nemocní,“ zamyslel se Michael.

Nejde ale jen o fast foody. Podobným nezdravým stravovacím návykům se totiž učí děti už ve školách. Když jsem poprvé uviděla v univerzitní jídelně, kde byla jedna místnost vyhrazena i přilehlé základní škole, obsah tácu s obědem pro asi desetileté děti, nevěřila jsem vlastním očím.

Hranolky, plátek nevzhledného masa v sladké housce, kelímek s colou a zabalená čokoládová tyčinka. Populární obměnou byl hot dog nebo pizza. Méně než dvacet procent škol připravuje obědy pro americké děti z čerstvých surovin, zbytek tvoří především zmrazená jídla. Celkem odstrašující představa. I tento stav se ale pomalu mění.

Šedesát tři procent škol přestalo na nátlak zdravotnických zařízení prodávat sladké nápoje z automatů a omezilo i automaty s chipsy a čokoládami. V některých státech se školy rozhodly zavádět zdravou výživu. Většině ale chybí peníze. Prezident Obama slíbil pomoc i v této rovině.

Slíbil dát školním jídelnám miliardu navíc, aby se stravování malých Američanů zkvalitnilo.

Aktuální je v Americe i kampaň, která varuje před množstvím cukru ve slazených nápojích. Málokdo totiž ví, že v jedné sklenici slazeného nápoje může být okolo osmi až deseti lžiček cukru. Spojené státy tak bojují svou další válku – chtějí zabít epidemii obezity a zachránit tak tisícovky lidí, kteří ročně zemřou na nemoci jí způsobené. Podaří se jim to?

  • Burger King autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140×78/article/12/1197/119674.jpg
  • Obezita autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140×78/article/6/525/52441.jpg
  • Hamburger autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140×78/article/2/184/18397.jpg

Tlustí, nemocní a téměř mrtví / Fat, Sick & Nearly Dead (2010)

Video © Bev Pictures

Nastala chyba při přehrávání videa.

  • Hezká story s happy endem a potenciálem motivovat lidi ke zdravějšímu životnímu stylu nebo aspoň k zamyšlení. Jen mám tak trochu pocit, že Fat, Sick & Nearly Dead je spíš kontraproduktivni – místo pravděpodobně zamýšleného sdělení „jezte zdravě, hýbejte se a budete žít dlouho a šťastně“ tvůrci poslali diváky pro odšťavňovač a na drastickou dvouměsíční kůru, která je sice funkční (a rozhodně lepší než burger a cola), ale z dlouhodobého hlediska jsou jeji výsledky jen těžko udržitelné pro jedince nevzdělané v této oblasti. Navíc mě neskutečne sere styl dokumentsristiky, kde jsou Amíci vykreslení jako monolit vyžranejch nevzdělanejch prasátek a hlavní hrdina, jejich velký australský spasitel a super klaďas přišel s naprosto „průlomovým“ objevem, ktery 100% zaručeně funguje a mění životy všech, kteří jej následují.(5.8.2014)
  • Velmi inspirující dokument o zdravé stravě, životním stylu, hubnutí a všech věcí, které jsou s tím spojeny. Doporučuji určitě shlednout – zvláště těm, kteří si neví se sebou rady a snaží se hubnout pomocí drahých přípravků. Je to sice trochu vyumělkované (v animovaných vsuvkách je u zeleniny sluníčko a tak…jako že happy! … 🙂 ) …ale výsledek je neuvěřitelný a tomu chlápkovi ve druhé půli opravdu tleskám!(28.11.2011)
  • Nemůžu to tu přehánět s hodnocením, protože ačkoli je dokument koukatelný a pro někoho určitě i motivační, spoustu informací je tu zkreslených. Dokument nepodává žádné hodnotné informace o výživě, kromě toho, že sděluje, že základem zdravého jídelníčku je dostatek ovoce a zeleniny a odbourání fast foodů, což si myslím, ví každý, bez ohledu na to, jestli se tím řídí nebo ne. Už nám ale dopodrobna nerozebere zdravé tuky, bílkoviny, komplexní sacharidy a podobně, což jsou informace, které by podle mě měl plnohodnotný dokument o výživě a hubnutí obsahovat a už tu byly dokumenty, které tyto informace předat dokázaly, jednoduše i zábavně, například That Sugar Film. Tady se pouze senzačně sděluje, že pokud budete pít dva měsíce jen smoothiečka a greeniečka, zázračně zhubnete. Už se tu ale neřeší fakt, že tlustýmu člověku, kterej opustí od hambáčů a řízků a udělá nějakou pozitivní změnu v pohybu a jídelníčku, jde hubnutí výrazně snadněji, než někomu s lehkou nadváhou, ani to, že v podstatě hlavní hrdina celou dobu (60 dní) jede nejspíš příjem pod bazálem a tím si metabolismus spíš ještě víc zpomalí, než kdyby hubnul přirozenou stravou bohatou na živiny. V podstatě je Fat sick and nearly dead, jen senzační příběh jednoho tlouštíka, na kterej se v pohodě kouká, ale žádnou hodnotu divákovi nedá, o ničem neinformuje a rozhodně nedoporučuju se jím dlouhodobě řídit, radši jezte s rozumem a přečtěte si nějakou knížku o výživě, dneska je těch kvalitních k senání dost a dají vám víc než tento film.(10.2.2019)
  • Nedůvěryhodné od první scény. Mini odšťavňovač v autě, který není potřeba důkladně vymýt a zbavit odřezků? Je vidět že z autorů se nikdo nepotýkal se zaschlým sítkem. Každopádně i tak agitka nejhoršího kalibru. Znáte to… Nejmilitantnější kuřák je bývalý kuřák a tady platí, že nejhorlivější propagátor zdravé výživy je bývalá obézní nezdravě žroucí bečka, která ze dne na den prohlédla a teď má pocit (pardon vlastně poslání!), že musí spasit svět. Což dělá tak, že chodí od Američana k Američanovi a skrze dotazy à la Svědci Jehovovi se je snaží přivést na bohulibou cestu zeleně na talíři. Akorát namísto víry, Ježíše Krista a věčné spásy se zaklíná slovy zdravá výživa, délka života a zdraví, čímž se vytváří zdání potřebné osvěty. Výsledek je ovšem pro zdravou výživu jednou velkou a nechtěnou medvědí službou, která funguje jedině na „bulvární“ neobjevné úrovni budeš-li žrát jak dobytek, tak můžeš i chcípnout; bu bu bu!(14.5.2013)
  • Myslím, že aj keď sa to časti divákov zdá až príliš zrejmé a jednoduché, ako aj mne, stále je žiaľ dosť jedincov, ktorí nie sú dostatočne informovaní. Proste si jednoducho nie sú schopní nájsť súvislosť so štýlom stravovania a zdravím. Netvrdím, že je to v poriadku, alebo že je to normálne, že si niekto nevidí ani na špičku nosa, ale takíto proste ľudia sú. Niektorí musia mať pocit, že videli dokument, alebo čítali odborný článok a na základe toho zmenili jedálniček či životný štýl. Neviem prečo to tak je, či je to absencia obyčajného zdravého rozumu, alebo sklon všetko zbytočne komplikovať. Každopádne aj pre týchto ľudí existujú dokumenty, ako tento. Pokiaľ pomáhajú komukoľvek k uvedomeniu si podstaty vecí, rozhodne nie sú zbytočné. Sama som videla iné dokumenty, ktoré nemali ani z časti taký zmysel a pravdivé informácie, ako tento, preto dávam plný počet.(26.2.2017)
  • Joe Cross, Phil Staples
Budete mít zájem:  Posilování imunity je dobrý byznys, co ale opravdu funguje?

Nejezte to! Budete tlustí, nemocní a – staří

I když je už dnes téměř všem jasné, že v řetězcích rychlého občerstvení zdraví asi nenajdou, a i když se ani někteří vrcholoví sportovci netají svými sklony hledat útěchu po tréninku právě tam, věci jsou ve skutečnosti ještě mnohem horší, než jsme si mysleli. Fastfoody z nás nejen udělají tlusté bečky náchylnější na množství takzvaných civilizačních chorob, navíc ještě významně urychlí naše stárnutí. S masovým odchodem do důchodu ve čtyřiceti letech ale počítat nemůžeme.

Běhat a „jíst blbě“? To by se dít nemělo.

Profimedia.cz

Prestižní americká Mayo Clinic zveřejnila výsledky studie, která odhaluje další rizika stravy z rychlých občerstvení. Souvislost mezi fastfoody a nedostatkem pohybu je ‒ minimálně ve Spojených státech ‒ také více než zřejmá, takže výsledná obezita už vlastně nikoho nepřekvapuje.

Co naopak rychlým řetězcům přitěžuje, je zjištění, že nezdravá strava urychluje proces stárnutí buněk. Kdyby však šlo pouze o náš vzhled, bylo by to snad ještě snesitelné. I s ohledem na dnešní možnosti plastické chirurgie. Ale realita je mnohem drsnější.

Proces biologického stárnutí ubírá tělu schopnosti nahrazovat opotřebované buňky novými, stávající buňky chřadnou a jejich schopnosti se snižují ve všech směrech.

Centrum pro kontrolu a prevenci chorob v USA eviduje v tamní dospělé populaci 35 % lidí s obezitou. A s tímto faktem ruku v ruce kráčející zvyšující se podíl srdečních onemocnění, infarktů, cukrovky, rakoviny… je dle jejich vyjádření z oblasti „příčiny úmrtí, jimž bylo možné předejít“.

Vědci se také zajímali, zda vyšší tělesná aktivita může takříkajíc vynulovat negativní působení špatné stravy. Zda může zpomalit proces stárnutí a zabránit problémům s metabolismem.

Ačkoli vlastně už celý západní svět provádí dobrovolně a důsledně pokusy na lidech, lékaři z Mayo Clinic realizovali pokusy na dvou skupinách myší. Jedna dostávala zdravou stravu, druhá rychlé občerstvení. Výsledky byste určitě dokázali odhadnout.

Dieta založená na fastfoodech vedla k nezdravým tělesným změnám. Během čtyř měsíců se ztrojnásobil podíl tělesného tuku, jenž se hromadil kolem tělesného středu, kolem vnitřních orgánů a přinášel s sebou choroby.

Pokud hlodavci využívali připravené běhací kolo, byli na tom lépe a na jejich zdravotním stavu se to znatelně odrazilo. Jejich stárnutí probíhalo pomaleji a méně často také umírali na srdeční nebo metabolická selhání.

Říkáte si, že to není nic zásadního, žádný velký objev? Ve své podstatě určitě ne. Ale domyslete tato vědecká zjištění do důsledků. Jedno z mnohých nepravdivých zažitých tvrzení se řítí v ruinách a prachu k zemi ‒ „Není to tak, jak mnozí doposud věřili.

Dožitý věk a nemoci nám nejsou dávány do vínku, žádný předem určený osud. Kdy z tohoto světa odejdeme a jaké nemoci nás postihnou, můžeme do velké míry sami ovlivnit,“ říká vedoucí výzkumu Nathan LeBrasseur.

A pokud se tato studie dostane do rukou Usaina Bolta, možná mu z ruky vypadne ještě nedojedená kuřecí nugeta.

Stravujete se ve fastfoodech (řetězce, stánky…)?

Vědci zjistili, proč lidé s nadváhou umírají na koronavirus častěji

Ilustrační foto
Foto: Brian Snyder, Reuters

Z výsledků studie, které se zúčastnilo 399 tisíc pacientů, vyplývá, že u pacientů s nadváhou je o 113 procent vyšší pravděpodobnost, že skončí v nemocnici, než u pacientů s normální hmotností. Pravděpodobnost přijetí na jednotku intenzivní péče se zvyšuje o 74 procent a riziko úmrtí o 48 procent.

Podle odborného časopisu Science obezita ovlivňuje imunitní systém, podporuje chronický zánět a tvorbu krevních sraženin. To vše může onemocnění covid-19 ještě zhoršit. Silní lidé se navíc často cítí stigmatizováni, a proto vyhledávají lékařskou pomoc méně často.

Psi rozpoznají koronavirus u člověka dříve než testyEvropa

„Obzvláště těžký průběh choroby a fatální následky můžeme sledovat v USA, kde 40 procent populace trpí velkou nadváhou,“ uvedla pneumoložka Anne Dixonová z vermontské univerzity. Ve Spojených státech studie zjistila, že ze 17 tisíc pacientů nakažených koronavirem a přijatých do nemocnic mělo 29 procent nadváhu a 48 procent bylo obézních.

Obézní lidé často trpí jinými nemocemi, které zvyšují riziko závažného průběhu covid-19. Patří sem srdeční a plicní onemocnění i cukrovka, ale také „metabolický syndrom“, který je spojen s vysokou hladinou cukru a tuků v krvi a vysokým krevním tlakem.

Studie nedávno provedená na univerzitě v New Orleans, které se účastnilo 287 hospitalizovaných pacientů s plicní chorobou covid-19, ukázala, že samotný metabolický syndrom výrazně zvyšuje pravděpodobnost hospitalizace na jednotce intenzivní péče a nasazení umělé ventilace i bez infekce Sars-CoV-2.

„Zvýšený index tělesné hmotnosti (BMI) také signalizuje zvýšené riziko závažného průběhu choroby covid-19,” uvedl kardiolog Naveed Sattar z britské univerzity v Glasgow. Vztah je lineární, takže BMI a riziko rostou ve stejné míře.

Infekci koronavirem překonal muž, jenž kdysi vážil 595 kiloAmerika

Náchylnost lidí s nadváhou k závažným onemocněním není založena pouze na předchozích onemocněních, ale má také biomechanické důvody. Nadváha ztěžuje plicím inhalaci kyslíku, což postupně vede k jejich selhání.

A právě plíce jsou nejnáchylnějším orgánem, který koronavirus postihuje. Většina pacientů umírá na komplikace s nimi spojené, jako jsou zápal plic či plicní fibróza. Kromě toho se u lidí s nadváhou mění vnitřní výstelka cév (endotel), což zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin.

Imunitní systém obézních je navíc oslaben a není schopen na koronavirus reagovat. „To znamená, že studie s vakcínami proti SARS-CoV-2 musí zahrnovat také lidi s obezitou, protože vakcína v jejich případě nemusí fungovat příliš dobře,“ uzavírá Beck.

Lidé s nadváhou a obézní jsou náchylnější k těžším průběhům onemocnění. Vědci tvrdí, že tukové buňky neustále vylučují takzvané cytokiny, které způsobují trvalý zánět, což usnadňuje vznik „cytokinové bouře“, přehnané reakci imunitního systému. Cytokinová bouře je charakteristická pro závažné onemocnění covidu-19.

Poškozené plíce pacientů s covidem se mohou samy uzdravitKoronavirus

Po klinické stránce to mají silní lidé těžké. „Neexistují pro ně žádné specifické terapie kvůli nedostatku dat,“ stěžuje si lékař Scott Kahan a pokračuje: „Ačkoli studie ukazují, že u těchto pacientů by měly být podávány léky na ředění krve, není jasné, jak se má upravit medikamentózní léčba například při podávání remdesiviru nebo dexamethasonu.“

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *