Probiotické potraviny a jejich vliv na naše zdraví

Střevní mikrobiom hraje bezpochyby velmi důležitou roli ve zdravém trávicím traktu i v naší celkové imunitě a jejich popularita raketově vzrůstá. Mají ale tyto suplementy nějaký význam a stojí za to je zařadit do své suplementace? 

Střevní mikrobiom je u každého člověka unikátní 

Střevní mikrobiom označuje souhrn všech mikroorganismů žijících v našich střevech. Tyto organismy nejsou vždy zdraví prospěšné, některé mohou naopak i škodit. Podle odborníků1 se ale v našem střevě vyskytuje až na 500 druhů mikroorganismů, kterých je dohromady až sto bilionů.

 Dokonce existují výzkumy, že střevní mikroflóra souvisí se stravou2 i pravidelným cvičením3, které ji může do jisté míry ovlivňovat. Na druhou stranu toho víme o střevním mikrobiomu poměrně málo, ale jedno se ví 100%, že střevní mikrobiom je u každého člověka unikátní a je ovlivněný mnoha faktory.

A to je naprosto zásadní pro pochopení toho, že suplementace probiotiky je velmi individuální. 

Probiotika, prebiotika, nebo synbiotika? 

Jako probiotikum označujeme živou část potravy, která má při konzumaci v dostatečném množství vliv na zdraví konzumenta. Prebiotikum je naproti tomu nestravitelná složka potravy, kterou lépe známe pod pojmem vláknina.

Synbiotikum je pak kombinace prebiotik a probiotik, přičemž podle odborných výzkumů4 dochází při podání synbiotik k nejlepším účinkům – probiotický efekt je podpořený prebiotiky a probiotika mají větší šanci se dostat až do tlustého střeva, odkud se využijí. 

Probiotické potraviny a jejich vliv na naše zdraví

Naše Tipy na probiotika 

1. Viridian Synerbio Daily 2. Amix GreenDay® Probio Forte 3. GreenFood Probiotics Lactospore

Zajímejte se o svoji stravu! 

Strava není důležitá jen kvůli růstu svalů a není dobré si hlídat jenom bílkoviny. Mnohem větší důraz bych osobně doporučoval klást právě na potraviny bohaté na prebiotika a probiotika. Mezi produkty, ve kterých najdete dostatek probiotik patří například:

  • Mléčné výrobky – ideálně ty kysané, jako je kefírové a acidofilní mléko, podmáslí či plnotučný jogurt. Kromě toho jsou skvělým zdrojem i zrající sýry jako ovčí bryndza, niva, gorgonzola či fetta
  • Kvašená zelenina – Kimči, okurky či zelí
  • Kombucha
  • Tempeh, nattó a další produkty z fermentované sóji
  • Kváskové pečivo

Pokud jde o prebiotika, ta pak mají hned několik podob. Většinou se ale jedná o:

  • Ovoce, které je bohaté na pektin a inulin – tedy například jablka a banány
  • Čekanka, která sice bývá obecně považována spíše za plevel, ale někteří výrobci ho přidávají třeba do svých proteinových tyčinek.
  • Zelenina, pro kterou většinou platí, že je aromatická – typickým příkladem tak je třeba chřest, cibule nebo česnek, který je extrémně bohatý na inulin, má antibakteriální i antivirotické účinky. 

Kdyby vás náhodou zajímalo, kde ve stravě najít synbiotika, tak možností máte opravdu mnoho a stačí si libovolně nakombinovat potraviny s probiotiky s těmi prebiotickými. Skvělou volbou je tedy například smoothie s plnotučným jogurtem a banánem, čímž svému mikrobiomu dodáte opravdu všechno, co potřebuje.

Probiotické potraviny a jejich vliv na naše zdraví

Vyplatí se probiotika užívat? 

Pojem “probiotika” zahrnuje nepředstavitelné množství různých kmenů bakterií, z nichž každý funguje trochu jinak. Stejně tak výsledný efekt ovlivňuje odolnost tablety vůči žaludečním šťávám i kvalita zastoupených probiotik.

A co říkají vědecké studie5? Suplementace probiotiky může například mít vliv na zkrácení doby nutné pro rekonvalescenci některých onemocnění, rovněž to vypadá, že pozitivní efekt spojený s probiotiky trvá jen po dobu jejich suplementace – tělo si je neumí kumulovat dopředu, je to tedy jako se všemi vitamíny a minerály. 

Pokud máte velmi dobře vyřešenou stravu, není podle mého názoru nutná další suplementace probiotik nebo jakýchkoliv jiných doplňků.

Jejich užívání stojí za zvážení v případě, že užíváte antibiotika, protože pak dokáží zmírnit negativní poškození mikrobiomu6. Stejně tak v období, kdy potřebujeme silný imunitní systému.

V neposlední řadě se probiotika užívají preventivně při cestách do exotických míst jako je Turecko, Tunis či Egypt, aby se předešlo zažívacím problémům ve formě Faraónovy kletby.

Co si z dnešního článku odnést?

Z dnešního článku byste si měli odnést především to, že probiotika, prebiotika a synbiotika by měla být co možná nejhojněji zastoupena ve stravě. Pokud to jde, snažte se preferovat potraviny, které opravdu obsahují dostatek vlákniny a zdraví prospěšných bakterií.

Suplementace probiotiky ani prebiotiky za normálních okolností nutná určitě není, ale pokud byste chtěli něco udělat pro svůj imunitní systém, když jedete na dovču, nebo prostě cítíte, že váš zažívací trakt potřebuje pomoci, tyto doplňky stravy vám tyto suplementy mohou pomoci.

Stejně tak bych je doporučoval používat v případě, že musíte užívat antibiotika. 

  • Zdroj: Mirek Dvořák
  • Pokud Vás o potravinách a jídle zajímá víc, můžete mrknout na jedno z mnoha videí s Jirkou Vackem a Petrem Havlíčkem, kde se o travování mluví dosti do hloubky. 
  • Mohlo by Vás zajímat: 

Zero sirup, zero calories, zero topping. Každý z nás má v okolí někoho, kdo si v těchto pochoutkách libuje a možná jste to i vy sami. Provedli jsme pro Vás odbornou analýzu, dobře prostě je to obyčejná porovnávačka těchto sirupů, abyste si mohli ujasnit a vybrat si, který pro Vás bude ten pravý. Jdeme na to!

Probiotické potraviny a jejich vliv na naše zdravíNejúčinější dieta. Co je nejdůležitějí při hubnutí?

Máte nějaký svůj výživový styl a tvrdě si stojíte za tím, že je to  ta nejlepší možnost , jak  shodit  přebytečná kila nebo  nabrat svalovou  hmotu a  žádná jiná neexistuje , ale každý jsme jiný a na každého působí něco jiného. Přesto mají ty nejúčinější redukční diety společné charakteristické znaky. Jaké to jsou?

Probiotika, kdo by je měl užívat a jaké kmeny?

Probiotické potraviny a jejich vliv na naše zdraví

Probiotika…jsou opravdu tak důležitá a prospěšná? Kdo by je měl užívat? A nestačil by obyčejný jogurt?

Ačkoliv je pojem PROBIOTIKA stále omílaný v reklamách či v různých doporučeních, na různých letáčcích či webech o zdraví se dočtete, že jsou pro lidský organismus a jeho správnou funkci důležitá, ale přesto mnoho lidí nemá zcela jasno, o co přesně jde a jestli je opravdu tak důležité, probiotika užívat. Proto jsem si pro vás připravila souhrn informací o probioticích a stručný přehled nejčastějších probiotických kmenů a rodů.

V našem střevě žijí milióny bakterií – tzv. střevní mikrobiom, který získáváme postupně ještě v mateřském lůně a ihned po narození, a který se dále mění a vyvíjí během našeho dalšího života. Tomuto procesu se říká kolonizace.

Složení střevního mikrobiomu je dáno stylem stravování, životním stylem, ale i tím, zda konzumujeme léky, jakou vodu pijeme, či jaké kosmetické a hygienické prostředky používáme.

Zejména antibiotika likvidují esenciální střevní bakterie a jejich nadužívání je spojeno se zvýšením množství patogenních baktérií.

PROBIOTIKA nejsou PREBIOTIKA. Prebiotika jsou v podstatě potravou pro zdravý střevní mikrobiom, tedy bakterie. Jedná se o nestrávenou vlákninu, zdrojem může být například česnek, cibule, chřest, oves, ječmen, pórek či další potraviny, které obsahují rezistentní škroby.

PROBIOTIKA:

  • Jedná se o nepatogenní mikroorganismy, které jsou podávány s cílem zlepšit mikrobiální rovnováhu střev.

PROČ JSOU PROBIOTIKA PROSPĚŠNÁ?

  • Pokud žijí ve střevech silné probiotické kultury mikroorganismů, brzdí růst nežádoucích patogenních mikroorganismů. POZOR! Platí to i naopak.
  • Zlepšují funkci střev.
  • Udržují správné pH ve střevě.
  • Optimální střevní mikroflóra usnadňuje trávení. Naopak přemnožené patogenní mikroorganismy mohou inhibovat vstřebávání důležitých živin do organismu.
  • Regulují ukládání tuků v těle. Nerovnovážný střevní mikrobiom mimo jiné přispívá k nadváze a obezitě.
  • Mají antikarcinogenní a imunostimulační vlastnosti.
  • Syntetizují některé bioaktivní mastné kyseliny.
  • Syntetizují některé vitamíny a enzymy.
  • Mohou mít pozitivní vliv na některé alergie a nemoci.
  • Zlepšují stav chronických metabolických onemocnění, jako jsou cukrovka, nealkoholické ztučnění jater či obezita.

KDO BY JE MĚL UŽÍVAT?

  • Jsou bezpečná pro kojence, děti, dospělé a starší pacienty. V tomto článku se rozepisuji na téma probiotika u novorozenců a dětí a jejich možné účinky.
  • Snižují rizika průjmu spojeného s užíváním antibiotik.
  • Snižují četnost výskytu průjmu způsobeného některými bakteriemi. Včetně tzv. cestovatelských průjmů.
  • Užívání probiotik snižuje míru remise ulcerózní kolitidy u dospělých osob.
  • Zlepšuje stavy bolestí břicha a syndromu dráždivého tračníku u dětí i dospělých.
  • U předčasně narozených dětí snižuje užívání probiotik výskyt nekrotizující enterokolitidy a úmrtnosti u předčasně narozených dětí. Opět viz můj článek zde
  • Mírní problémy spojené s intolerancí laktózy (pozor, zde se však musíte zaměřit na probiotika, která nejsou pěstěna na mléčném médiu!, takováto hypoalergenní probiotika najdete na eshopu puravia.cz a konkrétně zde)

KDO BY MĚL BÝT OPATRNÝ PŘI UŽÍVÁNÍ PROBIOTIK?

  • Těhotné a kojící ženy – užívání probiotik je vhodné, ale je třeba vybrat takové, které jsou prospěšné pro vás a vaše dítě a nezpůsobí vám případné komplikace. Vždy se poraďte se zkušeným terapeutem, například v naší poradně, kterou vedu pro vás zdarma [email protected]
  • Novorozenci a děti – probiotika jsou vhodné, ale opět je zapotřebí zvolit takové, které budou dítěti vyhovovat a přinesou mu užitek. Velmi bezpečná a účinná i pro alergické děti s ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) či s HIT (histaminová intolerance) jsou Gutpro infant (od narození do cca 2-3 let) a od 2-3 let pak Gutpro powder .
  • Starší pacienti a osoby se sníženou funkcí imunity – probiotika mohou zlepšit zdravotní stav, ale je nutné vybrat taková, která budou takovou funkci plnit a nezpůsobí uživateli potíže.
  • Pacienti s výrazně sníženou imunitou (například při onkologické léčbě, HIV/AIDS, po transplantaci orgánů) – zde je nutné být velmi obezřetný a konzultovat případné užívání probiotik s lékařem, protože se může stát, že probiotické kultury mohou napadnout organismus a způsobit zánět.
Budete mít zájem:  Jak na zavodněný organismus? Jak odstranit vodu z těla?

JAKÝ JE ROZDÍL MEZI PROBIOTICKÝMI PŘÍPRAVKY A POTRAVINAMI, KTERÉ PROBIOTIKA PŘIROZENĚ OBSAHUJÍ?

Probiotické přípravky Fermentované potraviny a nápoje (například kefíry, jogurty, sýry, kimchi, kysané zelí, a další)
Známe přesné složení rodů a kmenů bakterií a jejich dávku. Neznáme přesné složení probiotických mikroorganismů. Zvláště pokud se jedná o „homemade“ výrobky, tak mohou být přítomny i divoké druhy bakterií. Také ve většině případů nemáme představu o dávce bakterií.
Přípravky jsou uzpůsobeny tak, aby probiotické mikroorganismy přežily co v nejhojnějším počtu působení žaludečních kyselin a byly schopny kolonizovat střeva. V potravině či nápoji musí být velmi mnoho probiotických bakterií, aby byla šance, že alespoň nějaké přežijí nepříznivé působení prostředí žaludku. Jedná se především o laktobacily a bifidobakterie, které netvoří spóry.
Pozor na konzervanty u některých typů potravin (zejména u kvašené zeleniny). Konzervační látky mohou aktivitu probiotických mikroorganismů úplně utlumit a potravina tak ztratí svůj probiotický význam. Je nutné se zajímat o složení potraviny.
  • (1,2,3,4,5,6,7,8)
  • Nejběžnější kmeny probiotických bakterií
  • Laktobacily

Lactobacillus spp. je velmi široký rod mikroorganismů, které běžně kolonizují zažívací trakt a močové cesty člověka. Najdeme je ale i u rostlin, v půdě a byly izolovány z mnoha typů potravin. Laktobacily zahrnují přes 150 popsaných druhů (například Lactobacillus. lactis, L. paracasei, L. reuteri, L. rhamnosus, L. acidophilus, L. brevis, L.

casei, L. debrueckii, L. fermentum a další). Jedná se o bakterie, které neprodukují spóry, mají tyčinkový tvar a většina z nich produkuje kyselinu mléčnou. Ta má mimo jiné i efekt likvidovat některé jiné patogenní mikroorganismy v daném prostředí.

Toho se využívá jak v organismu člověka, kdy se laktobacily používají jako probiotika pro zlepšení funkce střev, nebo je možné je využít i při léčbě vaginálních bakteriálních zánětů či infekcí močových cest.

Bakteriocidní účinek mají laktobacily ale i díky produkci dalších sloučeni, jako jsou například další organické kyseliny, peroxid vodíku nebo bakteriociny. Svůj velký význam mají i v potravinářských technologiích, kdy se používají k výrobě fermentovaných potravin a nápojů.

Kysané neboli fermentované potraviny jsou i zdrojem probiotických laktobacilů pro lidský organismus. Velkou výhodou těchto potravin je, že jsou v podstatě přírodně konzervovány a mají delší trvanlivost, než pouze výchozí surovina. A to právě díky antimikrobiálním účinkům metabolitů laktobacilů.

 Kdy je vhodné užívat laktobacily jako probiotika?

  • Syndrom dráždivého tračníku
  • Dětské koliky
  • Dvanácterníkové vředy způsobené Helicobater pylori
  • Obezita (mimo jiné Lactobacilly pomáhají snižovat hladinu cholesterolu)
  • Lymská borelióza
  • Alergická drematitida, kopřivky, akné
  • Nesnášenlivost laktózy – zmírňují projevy nesnášenlivost laktózy
  • Vaginální záněty
  • Infekce močových cest
  • Respirační infekce u dětí
  • Jako prevenci běžných nachlazení
  • Posílení imunitního systému

(5,8,9,10,11,12)

Bifidobaterie

Členové rodu Bifidobacterium patří mezi první mikroby, které kolonizují lidský gastrointestinální trakt a mají pozitivní účinky na zdraví hostitele. Jedná se o běžné mikroorganismy, se kterými se setkáme i v přírodě, v půdě či vodě. Jsou tyčinkovitého tvaru, netvoří spóry a rostou v nepřítomnosti kyslíku.

Je známo asi na 50 druhů, například Bifidobacterium breve, B. infantis, B. lactis, B. thermophilus, B. bifidum a další. Díky svému pozitivnímu účinku na zdraví člověka jsou přidávány do některých funkčních potravin, ale u většiny fermentovaných potravin se vyskytují běžně.

 U novorozenců bylo prokázáno, že podávání Bifidobacterium breve snižuje výskyt nekrotizující enterokolitidy u dětí narozených před 34. týdnem těhotenství. Jiné výzkumy zase prokázaly, že bakterie rodu Bifidobacteria spp. působí preventivně vůči karcinomu střev a mají pozitivní vliv i při jeho léčbě.

   I přes svůj pozitivní vliv na zdraví člověka jich je běžně ve střevech jenom 10 % z celkového počtu bakterií.

Jednou z hlavních funkcí těchto bakterií je trávení vlákniny a dalších komplexních sacharidů, které by jinak tělo nemohlo strávit.

Při tom bifidobakterie produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Kromě toho se bifidobakterie podílejí i na produkci vitamínů B.

Zajímavostí například je, že produkují i látky, které brání vstřebávání toxinů enterohemoragické Escherichia coli O157 do krve.

Kdy je vhodné užívat Bifidobakterie jako probiotika?

  • Průjem způsobený rotaviry
  • Průjem způsobený užíváním antibiotik
  • Při ulcerózní kolitidě – společně v kombinaci s laktobacily zlepšují stav pacienta a udržují remisi
  • Zácpa – prevence a léčba
  • Preventivně působí vůči gastrointestinálním infekcím
  • Posílení imunitního systému

(4, 8, 13, 14, 15)

Bacillus

Bacillus spp. je poměrně široký rod bakterií a jako probiotika jsou považovány jen některé druhy, protože jsou i takové, co produkují enterotoxiny a způsobují onemocnění.

Atraktivita toho rodu bakterií jako probiotik spočívá například i v tom, že mají poměrně dobrou schopnost přežít prostředí žaludečních kyselin a dostat se v hojném počtu do střev.  Mezi probiotické mikroby řadíme například Bacillus coagulans, který produkuje kyselinu mléčnou.

Tento druh bakterie umí tvořit spóry, což znamená, že je schopen přežít i ve velmi nevhodných podmínkách. Je bohatě obsažen ve fermentovaných potravinách, jako jsou kyselé zelí, kimchi nebo jogurt.

Kdy je vhodné užívat Bacillus coagulans jako probiotikum?

  • Syndrom dráždivého tračníku
  • Revmatoidní artritida (snižuje hladinu zánětlivých markerů)
  • Nadýmání
  • Zácpa – prevence a léčba
  • Prevence onemocnění dýchacích cest
  • Posílení imunitního systému

POZOR! Bacillus coagulans může nevhodně reagovat s antibiotiky a imunosupresivy!

(16,17)

Streptococcus

Rod Streptococcus spp. je podobně jako rod Bacillus spp. široký a zahrnuje různé mikroorganismy, z nichž některé mohou být původci závažných onemocnění, zánětů či zubních kazů.

Nás bude ale zajímat druh Streptococcus thermophilus, který není patogen a jeho primární využití je jako multifunkční startovací probiotická kultura při výrobě fermentovaných mléčných výrobků, jako jsou sýry nebo jogurty. Ve formě zákysové kultury do jogurtů se používá s bakterií Lactobacillus delbrueckii sp.

Bulgaricus, a je prokázáno, že tyto dva probiotické druhy společně mírní nesnášenlivost laktózy a zlepšují její stravitelnost.

Kdy je vhodné užívat Streptococcus thermophilus jako probiotikum?

  • Chronické onemocnění ledvin – pomáhá snižovat hladinu uremických toxinů v tlustém střevě
  • Nesnášenlivost laktózy, problémy s jejím trávením – zlepšuje stav pacienta

(18, 19, 20)

Saccharomyces

Další velmi široký rod bakterií Saccharomyces spp., zahrnuje například kvasinky, které jsou po staletí známy jako kvásek nebo kvasnice a mají velký význam v technologii potravin, ale zajímavé jsou i  nutričně.

Co se týká probiotických druhů, tak z tohoto rodu je to druh Saccharomyces cerevisiae var.

boulardii, který je považován za bezpečnou probiotickou kulturu s velmi dobrým vlivem na střeva, na jejich mikrobiom i sliznice.

Kdy je vhodné užívat Saccharomyces cerevisiae var. boulardii jako probiotikum?

  • Při cestovatelských průjmech.
  • Při antibiotické léčbě (mírní průjem průjmu vyvolaného antibiotiky, pomáhá obnovovat mikrobiom střev).
  • Při průjmech způsobených Clostridium difficile.
  • Akné.
  • Léčba bakterií Helicobater pylori (snižuje vedlejší účinky antibiotik).
  • Syndrom dráždivého tračníku.
  • Crohnova choroba.

(21,22,23)

Snad vám tento krátký přehled pomohl se v základních probiotických kmenech a rodech tak trochu vyznat. Příště něco sepíšu k tématu půdních probiotik.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

  1. WILLIAMS, Nancy Toedter. Probiotics. American Journal of Health-System Pharmacy[online]. 2010, 67

Probiotika, proč je užívat a jak poznat ta kvalitní

Použití článku je možné po domluvě s autorem.

Střevní mikroflóra neboli střevní mikrobiom, jak se mu často říká, tvoří okolo stovky triliónu baktérií, což je asi 2kg hmotnosti našeho těla.

Střevní mikrobiom tvoří cca 70 – 80 % našeho imunitního systému.

Kmenů najdeme okolo 2000 a krom těch přínosných a přátelských baktérií ve střevě najdeme také patogenní bakterie, které za určitých podmínek mohou svému hostiteli, tedy člověku, ublížit.

Udržení rovnováhy mezi „hodnými“ a „zlými“ bakteriemi je tedy nezbytné a vede ke správnému vstřebávání živin, což souvisí se zdravou sliznicí střeva.

Tzv. dysbióza je narušená rovnováha střevní mikroflóry. Nedostatek zdraví prospěšných střevních bakterií nacházíme u většiny autoimunitních a zánětlivých onemocnění.

Probiotikům je v posledních letech věnována zvýšená pozornost. Existuje velké množství prací, které hodnotí jejich účinek při různých onemocněních, ale jen poměrně málo studií je skutečně kvalitních.

Probiotika účinkují několika způsoby – snížení pH ve střevě, snížená kolonizace patogenních mikroorganizmů a modifikace imunitní odpovědi.

Bylo zjištěno, že probiotika jsou prokazatelně účinná při léčbě gastrointestinálních onemocněních, jako jsou akutní virové gastroenteritidy, průjmy (při léčbě antibiotiky), průjmová onemocnění cestovatelů a pouchitis.

Studie rovněž doložily jejich účinnost při udržování remise v léčbě idiopatické proktokolitidy a terapii dráždivého tračníku. Ze závěrů studií vyplynulo, že podávání probiotik významným způsobem omezuje riziko těžké nekrotizující enterokolitidy a tím i mortality nedonošených dětí.

Jak dochází k prvotnímu osidlování střevními bakteriemi?

K prvotnímu osidlování dochází při přirozeném porodu, kdy dítě během porodu přejme bakterie od matky. Proto je přirozený porod tak důležitý a nadřazený císařským řezům. Pokud je dítě ochuzeno o přirozený porod, pak je jeho střevní mikrobiom hned od prvopočátku ochuzen o prospěšné bakterie.

Budete mít zájem:  Nejlepší houskový knedlík je ze starých housek. A kyne vždycky dvakrát

Samozřejmě to má i stinnou stránku, pokud je totiž vagína během porodu osídlena patogenními mikroorganismy, jako je např. přemnožená candida albicans, pak tyto patogenní mikroorganismy předává žena i novorozenci – z tohoto důvodu můžeme vidět např.

atopické ekzémy či jiné zdravotní problémy již od narození.

Dospělý typ střevního mikrobiomu je dosažen ve věku okolo 2 let, některé studie však potvrzují, že až okolo 7. roku života. O rozdílech ve složení střevního mikrobiomu mezi kojenými dětmi a uměle živenými v dnešní době již není pochyb. Ovlivnit střevní mikrobiom lze pomocí prebiotik, probiotik a kombinací obou, tj. synbiotik.

Co jsou prebiotika?

Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které selektivně podporují růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií, tím pozitivně ovlivňují složení střevního mikrobiomu a to má celkově pozitivní vliv na zdraví příslušného jedince. Oligosacharidy v mateřském mléce hrají podstatnou prebiotickou roli. Chrání kojence před bakteriálními či virovými infekcemi, toxiny a plísněmi.

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy prospešné pro mikrobiom. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobakterie. Mezi probiotika jsou v současné době řazeny laktobacily, bifidobakterie, streptokoky, enterobakterie a Saccharomyces boulardii (tabulka 1)

Tabulka 1

Lactobacily
L. casei, spec. rhamnosus (Lactobacillus GG)L. Acidophilus L. casei ShirotaL. delbrueckii subsp. BulggaricusL. reuteriL. brevisL. cellobiosusL. curvatusL. fermentumL. plantarum 299v
Grampozitivní koky 
Lactococcus lactis subsp. cremonisStreptococcus salivarius subsp. thermophilusEnterococcus faeciumS. diacetylactisS. intermedius
Enterobakterie
E. coli (sérotyp O83:K24:H1)E. coli Nissle 1917 (sérotyp O6:K5:H1)
Bifidobakterie
B. bifidumB. adolescentisB. animalisB. infantisB. longumB. thermophilum
Kvasinky
Saccharomyces boulardii
  • Jaké bakterie osidlují novorozenecký mikrobiom?
  • Během vaginálního porodu dochází ke kolonizaci mikrobiomu novorozence anaerobními bakteriemi, konkríéně Escherichia coli, Staphylococcus, a Streptococcus, které produkují látky potřebné k přežití kmenů Bifidobacterium spp.
  • V mateřském mléce pak najdeme Staphylococcus, Streptococcus, Serratia, Pseudomonas, Corynebacterium, Ralstonia, Propionibacterium, Sphingomonas, a Bradyrhizobiaceae, Bifidobacterium a Lactobacillus spp.
  • Na jaká probiotika se tedy zaměřit u novorozenců?
  • Obecně bychom se měli zaměřit tedy na laktobacily a bifidobakterie.
  • Z bifidobakterií na:
  • B.breve (M-16V)
  • B.infantis (M-63)
  • B.longum (BB-536)
  • B.lactis

Z lactobacilů na Lactobacillus casei, L. acidophilus, L. plantarum.

Co se množství týče, postačí dávka v rozmezí 5-7,5 miliard CFU (USA billion)

Co na prevenci atopického onemocnění?

Ve velké randomizované, placebem kontrolované finské studii bylo prokázáno, že podávání probiotika (Lactobacillus rhamnosus GG) 4 týdny před porodem matce a 6 měsíců po porodu dítěti významně snižuje výskyt atopického ekzému u dítěte v raném věku.

Tyto výsledky bohužel nebyly potvrzeny v jiných klinických studiích, takže v současné době není indikováno rutinní podávání probiotik těhotným ženám a kojencům jako prevence alergických onemocnění.

Vysvětlení rozdílných výsledků v těchto studiích lze hledat i ve skutečnostech, že studie jsou prováděny s různými probiotiky, v různých obdobích a v různých režimech podávání rozdílně definovaným rizikovým skupinám.

Nejsou rovněž definovány podmínky podávání, není řečeno, které kmeny jsou nejvhodnější, zda podávat jeden nebo více kmenů a jak dlouho podívat. Výsledky může ovlivnit také geneticky podmíněná vnímavost, geografická oblast či strava.

Co na rotaviry?

Při rotarvirech byly sledovány tyto kmeny (evidováno úspěšné léčení u některých novorozenců):

Lactobacillus rhamnosus GG, Streptococcus thermophilus, Lactobacillus casei DN 114 001, Bifidobacterium lactis a Lactobacillus reuteri. Jedna studie z roku 2007 v Pediatrics potvrzuje úspěšnou léčbu novorozenecké koliky pomocí Lactobacillus reuteri.

Co na kojenecké koliky?

U dětí s kojeneckými kolikami je ve střevním traktu přítomno méně laktobacilů a více koliformních bakterií než u dětí zdravých. Laktobacily ovlivňují motilitu a vnímání bolesti.

Ve studii porovnávající účinek Lactobacillus reuteri se Simethiconem (farmaceutikum) bylo účinnější probiotikum. Podobně v jiné recentní studii Lactobacillus reuteri zlepšil významně zdravotní stav při kolice u kojených dětí.

Probiotikum může mít pozitivní vliv u kojeneckých kolik, i zde jsou však nutné další kontrolované studie.

Co na prevenci akutních infekcí?

Imunomodulační efekt probiotik byl intenzivně studován in vitro a na zvířecích modelech. Otázkou zůstává, jaký je klinický dopad takové imunomodulace. Ve finské studii kojenci dostávali od prvních dvou měsíců života do jednoho roku Lactobacillus GG s B. lactis Bb12 nebo placebo.

V prvních měsících života nebyl mezi oběma skupinami žádný rozdíl ve výskytu gastrointestinálních infekcí a respiračních infekcí. Významně nižší byl však počet dětí s akutními otitidami (záněty středouší) v probiotické skupině. Významný byl rovněž rozdíl v menším používání antibiotik ve skupině s probiotiky.

Při sledování do jednoho roku života byl i významně nižší výskyt respiračních onemocnění v probiotické skupině.

Jaké jsou možnosti na českém a slovenském trhu?

Pro běžné používání, ale také již při konkrétním zdravotním problému (akutní onemocnění, rotaviry, astma, alergie) a pokud nevíme, zda dítě trpí určitou intolerancí na laktózu či kasein, jsou vhodná bezmléčná probiotika.

Mohu doporučit probiotika z celistvých potravin od Garden of Life, která jsou fermentovaná a vhodná již od 3 měsíce věku. Jsou v bio kvalitě a zpracovány pod 42 stupňů Celsia a obsahují 5 miliard CFU a jsou v něm zastoupeny kmeny L. gasseri, L. plantarum, B. lactis, L.

Casei a L. acidophilus. Obsahují i prebiotický inulin.

Dávkování: 1/4 lžičky po dobu 5 dnů, sledovat stolici. Pokud je vše v pořídku postupně navyšovat až na 3/4 lžičky.

Podporuje imunitní systém a zažívání, vhodný při akutních onemocněních a při infekci rotaviry.

Konkrétně L. gasseri může regulovat alergické reakce a také vznik astmatu.

Španělská studie z roku 2009 potvrzuje pozitivní účinky tohoto kmene na astma, pak také došlo ke snížení zánětlivých markerů v krvi, což znamená, že se daří regulovat alergické reakce.

Podobné výsledky byly pozorovány u další skupiny dětí, kde užívání L. gasseri vedlo ke snížení IgE v krvi a k modulaci buněk imunitního systému a to také na úrovni vrozené imunity.

Pokud se jedná o kojeneckou koliku, je třeba se zaměřit na konkrétní kmen a to L. reuteri.

Odkaz zde:

http://www.biogaia.cz/biogaia-protectis-kapky-pro-deti

Tyto kapky však obsahují slunečnicový olej a oxid křemičitý. Dávkování 5 kapek denně, lze užívat od narození. Pokud dítě trpí kolikou, zvážila bych tato probiotika jen krátkodobě a po zlepšení bych přešla na přírodnější formu.

Levnější variantou, bezlepkovou, avšak obsahující mléčné kultury je pak Biopron Junior.

Odkaz zde:

https://www.drmax.cz/biopron-junior-15-sacku-10998?gclid=CjwKEAjwlKLHBRDztKr6wMnRthMSJAALcT-siKredzcaXZUpYzkj3ZaGBdtalcTsePzuX4MD3OpsahoCNHDw_wcB

Děti od cca dvanácti měsíců pak mohou užívat širokospektrální půdní probiotika. Klinicky testována a velmi kvalitní jsou Prescript-Assist, obsahující 29 půdních kmenů. Nezlekněte se, jsou černá. 

Starší děti od dvou let pak mohou užívat veganská probiotika od Fusion Health, obsahující osm kmenů. 

Pro ty nejmenší se probiotika a prebiotika podávají buď v prášku (prášek rozmixuje s mateřským mlékem a podává kapátkem) anebo přímo ve formě kapek. Diskuze, zda je účinnější kapsle anebo prášek, je tudíž bezpředmětná.

Reference

Probiotika jsou důležitá pro naše celkové zdraví

Probiotika bychom měli užívat častěji, nejen při léčbě antibiotiky. Předpokladem dobrého zdraví je rovnováha mikroorganismů v trávicím traktu. Tělo každého z nás obsahuje velké množství mikroorganismů, které označujeme jako fyziologickou mikroflóru, mikrobiom nebo mikrobiotu.

K výraznému ovlivnění střevního mikrobiomu může docházet při onemocněních a s nimi spojené léčbě. Příkladem je chemoterapie či radioterapie, nemoci spojené se sníženou sekrecí žaludeční kyseliny, po chirurgických výkonech.

Velký dopad mají také různá zánětlivá střevní  onemocnění, například idiopatické střevní záněty, či onemocnění spojená s poruchou motility (pohyblivosti) střev.Na střevní mikrobiom má negativní vliv podvýživa, kdy dochází k destrukci buněk střevní sliznice.

Ke zhoršení složení střevního mikrobiomu dochází také v seniorském věku, vlivem fyziologických i patologických změn ve stárnoucím organismu. Zásadní je tedy stabilita a kvalita stravování a také samozřejmě prostředí, ve kterém žijeme.

Každá změna ve stravování i prostředí vede k větší i menší změně ve složení střevního mikorbiomu. Zastoupení nebo skladba střevních bakterií a jejich prostředí přestávají být optimální a pak dochází k narušení imunitního systému a funkce trávicího systému.

Osídlení našich střev

Více než 1000 různých kmenů bakterií má vliv na naše trávení, metabolismus, tvorbu vitaminů, imunitu i na naši psychiku.

Dříve se tato skupina mikroorganismů nesprávně popisovala jako střevní mikroflóra, ale protože jde nikoli o rostliny, ale o bakterie, nový správný název je střevní mikorbiom. Kromě bakterií obsahuje střevo také viry, houby a další mikroorganismy.

Množství bakterií se mění díky mnoha vlivům a není konstantní ve všech částech střev. Celkové množství bakterií je v našich střevech stejné jako počet buněk lidského těla.

Mikrobiota každého z nás se vyvíjela postupně – v průběhu vývoje, stravovacími zvyklostmi a obecně faktory zevního životného prostředí. Je přitom zajímavé, že složení našeho mikrobiomu je unikátní, a dnes je přirovnáváno dokonce k otiskům prstů, jež nejsou zcela stejné ani u jednovaječných dvojčat.

Složení střevního mikrobiomu se postupně vyvíjí v průběhu celého života, ovšem velmi důležitým je období bezprostředně po narození.

Původně sterilní bezmikrobní prostředí během nitroděložního vývoje je nahrazeno novým prostředím s významným zastoupením mikrobů od matky, které postupně osídlují střevní sliznici i další sliznice a kolonizují i kůži.

Budete mít zájem:  Čínská bylinná terapie – hlavní metody léčby v tradiční čínské medicíně

Dále se prokázalo, že zásadní vliv na složení střevního mikrobiomu, a tím i na imunitu, má způsob porodu (v neprospěch císařského řezu), stravovací návyky matky, tedy i složení mateřského mléka. Složení mikrobioty se ustálí zhruba ve třech letech života a poté zůstává relativně stejné.

I přes výrazné zásahy, kterými je například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení, čili zůstanou zachovány hlavní rysy zastoupení jednotlivých druhů bakterií.

Předpokládá se, že v těchto případech zůstávají v relativně oddělených částech střeva kolonie, které jsou pak zdrojem obnovení původního střevního mikrobiomu, dále se na obnově podílí i hlen a slizniční protilátky, které přispívají ke vzniku takzvaného biofilmu chránícího určité kmeny bakterií. Předpokládá se i působení genetického nastavení konkrétního člověka.

Pravidelně jíst

Každý člověk má ve střevech přibližně kilogram a půl bakterií, které potřebuje pro zdravé zažívání. Jejich přítomnost pomáhá odbourávat především jedy, které vznikají při rozkládání potravy.

Zhruba 95 procent bakterií, které obývají tenké a tlusté střevo, má mezi sebou dobré vztahy a spolupracuje, čímž chrání náš organismus před střevními patogeny a posiluje jeho odolnost vůči nemocem. Střevní bakterie obývají trávicí trakt dlouhodobě a nepřetržitě se v něm rozmnožují. Naproti tomu probiotické bakterie v trávicím ústrojí pobývají dočasně.

Odvedou v něm prospěšnou činnost, ale nejsou schopné se v tomto prostředí rozmnožovat. Proto v případě, že stojíme o to, abychom v sobě měli stále dostatečné množství přátelských bakterií, je nutné užívat probiotika dlouhodobě, aby bylo možné zaznamenat pozitivní efekt.

Proto by jogurty – ale pozor, ne všechny obsahují probiotické bakterie – a také další zakysané potraviny měly být v našem jídelníčku každý den. Konzumovat můžeme také funkční potraviny. Vypadají stejně jako běžné potraviny, neliší se od nich ani chutí nebo vůní.

Obsahují ale větší množství látek důležitých pro lidské zdraví a jejich konzumace má vliv na snížení rizika některých chronických onemocnění. Zároveň zlepšují duševní i fyzickou kondici více než běžné potraviny. Funkční potraviny nejsou zázračný lék na nemoci a nevyrábějí se ve formě tablet.

Také je nelze zaměňovat s potravinami určenými pro zvláštní výživu, což jsou speciální potraviny například pro diabetiky nebo celiaky. V obchodě takovou potravinu na první pohled nepoznáte, protože nápis funkční potravina na obalu není. Jsou na něm ovšem informace typu: Výrobek se sníženým obsahem tuku nebo Výrobek se zvýšeným obsahem vlákniny.

K tomu, aby mohly probiotické bakterie ve střevním traktu fungovat, nutně potřebují vhodnou potravu, tedy prebiotika, což jsou nestravitelné potravinové látky. Při soustavném nedostatku vlákniny ve stravě nebo v souvislosti s přibývajícím věkem se mohou probiotické bakterie zcela vytratit. Aby prebiotika správně plnila svůj úkol, musí být odolná vůči žaludečním kyselinám a enzymům v trávicím traktu.

Důležitost střevního mikrobiomu

Dnes je již prokázána důležitost správného složení střevního mikrobiomu i mikorbiomu celého organismu, včetně jeho genetické rozmanitosti.

Střevní mikrobiom se podílí i na trávení některých živin, chrání střeva proti patogenům a potenciálním patogenům, ovlivňuje pohyblivost a prokrvení střevní stěny, stimuluje imunitní střevní systém, a tím obranyschopnost organismu.

Díky střevním bakteriím správně funguje systém krevní srážlivosti, vznikají vitaminy řady B, různé aminokyseliny a důležité mastné kyseliny. Dokud je poměr zdraví prospěšných a nepřátelských mikrobů v trávicím traktu v rovnováze, je vše v pořádku. Stačí však malá změna a mohou se objevit obtíže.

K těm častým patří nadýmání a plynatost, průjem, bolesti kloubů, bolesti hlavy, vyrážka, problémy s pamětí, nedostatek energie, poruchy nálady, potíže se spánkem, přibírání na hmotnosti, matná pleť, ale i snížená obranyschopnost vůči různým onemocněním.

Je třeba připomenout, že trávicí trakt obsahuje také buňky imunitního systému, tzv. GALT. Právě jeho vzájemné ovlivnění bakteriemi je nezbytné pro optimální fungování naší nespecifické přirozené imunity.

Nevyrovnané složení mikroorganismů ve střevě (dysbióza) může dále souviset s řadou dalších onemocnění, jako jsou nemoci srdce a cév či cukrovka II. typu, úzkost, deprese, autismus, ADHD, Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Dysbióza u žen se může projevit jako kvasinková infekce pochvy.

Střevní bakterie mohou ovlivňovat i metabolismus některých léčiv. Zcela zásadně složení mikrobioty ovlivňuje užívání antibiotik, zejména tehdy, jde-li o látky se širokým spektrem svého účinku.

V tenkém střevě se vedle imunitního systému nachází i část nervového systému, který je propojen s nervovým systémem v mozku. Je to tedy přímá cesta, propojení. Tyto dva konce spolu komunikují.

Lidé trpící obezitou mají odlišné složení střevního mikrobiomu než lidé s optimální tělesnou hmotností, V jejich střevech je zastoupeno vyšší procento bakterií využívajících daleko více energie z přijaté stravy – vytvářejí vysoce energetické molekuly, které se pak ukládají v podobě tuku.

Tělo dá najevo změnu

Změny ve stravování či pravidelnost ve stravování souvisejí například s cestou na dovolenou. Signálem bývá několik dní bez jindy pravidelné stolice.

Zvláště při cestách do vzdálenějších a exotických destinací se významně mění skladba stravy, často zásadně také sortiment potravin. Tím může být výrazně ovlivněno naše běžné střevní prostředí.

Například nemáme svůj denní jogurt, jíme více ovoce, tedy větší dávku sacharidů a stravu s vyšším podílem rozpustné vlákniny.

Změna ve stravování může být také důsledkem změny pracoviště nebo režimu práce, ponocování, absence času na jídlo či nedostupnosti stravování.

Významnou roli hraje také vliv léků a různých zdravotních obtíží, které změní skladbu stravy. Například odstranění zubu moudrosti je častou příčinou závažné dysmikrobie – od narušení až po totální destrukci stávajícího střevního mikrobiomu.

Pro bolestivé kousání a polykání je stravování nejprve kašovité, tedy významně sacharidové, navíc s antibiotiky jako standardní součástí pooperačního postupu.

Logicky následující průjem bývá laicky řešen suchou houskou nebo rýží a pak nastává bolest břicha a zažívací potíže.

Ve stravě je v souvislosti s dobrou kondicí střevního mikrobiomu důležitá pestrost bez výrazných excesů (různé bakterie se živí různými složkami stravy) a tuto pestrost je vhodné dodržovat i v méně standardních podmínkách při cestování, nástupu do zaměstnání nebo jeho změně.

V rámci požadované pestrosti stravy je důležitý pravidelný příjem potravin s probiotickou kulturou obsahující prospěšné bakterie (zakysané mléčné výrobky) a potravin obsahujících vlákninu, která funguje jako prebiotikum neboli živná půda pro tělu prospěšné bakterie. Při narušení střevního mikrobiomu například z důvodu nemoci je vhodné zařazení tzv.

symbiotik, tedy přípravků obsahujících jak probiotika, tak prebiotika.

Co nás připravuje o prospěšné bakterie?

  •          Cukr, umělá sladidla (sladké limonády, sladkosti, ale i žvýkačky nebo zubní pasta)
  •          Polotvary, alkoholické nápoje
  •          Znečištěné životní prostředí, chlorovaná voda
  •          Přípravky proti zácpě, přípravky proti překyselení žaludku (antacida), antibiotika
  •          Zvyšující se věk

Nenahraditelná probiotika

Dobrou cestou, jak vyrovnat hladinu prospěšných bakterií ve střevě, a zbavit se tak potíží, je užívání probiotik prostřednictvím doplňků stravy. Probiotické bakterie pomáhají organismu předcházet vzniku onemocnění způsobených jinými bakteriemi a předcházet infekcím, včetně těch způsobených plísněmi.

Dostatečné zásobení probiotiky je účinným prostředkem proti průjmům, ale také proti zánětům horních cest dýchacích. Probiotika taktéž pomáhají snižovat příznaky deprese. Existuje dostatek důkazů, že konzumace probiotik může pozitivně ovlivnit střevní mikrobiom a může ovlivňovat imunitní funkce. Stejně tak konzumace vlákniny s probiotickými účinky.

Zlepšují se příznaky vyvolané stresem, jako je deprese, poruchy nálady či zánět.

Užívání probiotik je považováno za bezpečné, obezřetnost by však měla být vyšší u osob s výrazně sníženou imunitou – v důsledku užívání tzv. imunosupresiv nebo v důsledku nějaké nemoci.

U naprosté většiny populace je však užívání probiotik spojeno s neutrálními nebo pozitivními účinky na zdraví, Obsah prospěšných bifidogenních bakterií v potravinách klesá. Dochází k podobnému poklesu také v doplňcích stravy? Vše má svoji trvanlivost.

Ta musí být vyznačena na každém výrobku, doplněk stravy nevyjímaje.

Při užívání probiotik je třeba počítat s tím, že sliznice žaludku je kyselá. A v kyselém prostředí se lépe stráví běžné jídlo, ale také probiotika – až 75 % jich v žaludku zahyne, než dosáhnou vytouženého cíle ve střevech.

Díky patentované technologii, při níž je každá jednotlivá probiotická bakterie uzavřena v tukovém matrixu chráněna před okysličením, horkem, vlhkostí, kyselinami, žlučí apod.

, se může do střeva dostat až pětkrát více živých probiotik, v porovnání s běžnými nekapsulovanými produkty.

Co nejčastěji obsahují probiotika?

  •          Bifidobacterium breve – hladina těchto bakterií, potřebných pro hladký chod trávení, klesá s věkem.
  •          Bifidobacterium lactis – unikátní probiotický kmen, jeden z nejsilnějších v boji za imunitu.
  •          Lactobacillus acidophilus – vyniká ve schopnosti zbavovat střevo nežádoucích špatných bakterií a funguje proti nadýmání.
  •          Lactobacillus plantarum – napomáhá ke správné funkci trávicího systému a efektivně je zbavuje nežádoucích bakterií.
  •          Lactobacillus rhamnosus – podporuje obranyschopnost a pomáhá v trávicím systému udržet ideální rovnováhu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector