Příznaky, že vašemu mozku chybí kyslík

Magazín o zdraví a prevenci

Ze všech výživových látek ženám nejčastěji chybí železo. A právě ženy jsou jeho nedostatkem ohroženy nejvíce. Železo je zcela zásadní pro produkci hemoglobinu, což je protein, který pomáhá červeným krvinkám rozvádět po těle kyslík. Bez železa proto tělo trpí a jeho nedostatek může vést až ke vzniku anémie. Pokud u sebe zpozorujete některý z následujících příznaků chybějícího železa, kupte si Veroval domácí test Nedostatek železa a zjistěte jestli je příčinou opravdu nedostatek železa (nebo …“zajděte za svým lékařem a požádejte ho o krevní test, který určí množství tohoto prvku v krvi).

Toto je nejčastější a zároveň nejhůře rozpoznatelný symptom nedostatku železa. Většina žen si na náročný a vyčerpávající život prostě zvykne. Často považují únavu za nevyhnutelnou součást života.

Pokud ovšem v důsledku nedostatku železa nedochází k okysličování vašich tkání, nedostává se tělu potřebné energie.

Pokud kromě „běžného“ vyčerpání pociťujete i slabost, podráždění a neschopnost se soustředit, může vám pomoci právě doplnění železa. Ne nadarmo se totiž anémie označuje za nemoc „unavené krve“.

U žen je hlavní příčinou nedostatku železa silná menstruace. Ztratí příliš mnoho krve, tělo jí nahradí pouze polovinu a další měsíc se vše opakuje.

Je to, jako když dočepujete do nádrže jen několik litrů benzínu. Během menstruace byste měli ztratit jen několik desítek mililitrů krve.

Přibližné množství můžete zjistit pomocí tamponů: Pokud si tampon musíte měnit častěji než každé dvě hodiny, promluvte si se svým gynekologem.

Důvod, proč se bledá pleť považuje za příznak zdravotních problémů, je opodstatněný. Hemoglobin dodává krvi její červenou barvu a v důsledku toho je pak kůže zdravě růžová.

Nízká hladina tohoto proteinu ovšem způsobuje ztrátu této barvy. Pokud máte od přírody velmi světlou pokožku, bledost je hned vidět.

Avšak bez ohledu na barvu vaší kůže se blednutí způsobené nedostatkem železa projeví na vašich rtech, dásních a vnitřní straně očních víček.

Bez ohledu na to, jak hluboce dýcháte, budete se při nedostatku kyslíku cítit udýchaně. Pokud si všimnete, že vám dochází dech i při činnostech, které byste normálně bez obtíží zvládli, může být na vině nedostatek železa.

Přepracované srdce se může začít projevovat nepravidelnými ozvami, šelestem, zvětšením, či dokonce selháním. Nemusíte ovšem hned panikařit. Aby váš stav došel tak daleko, museli byste trpět anémií z nedostatku železa delší dobu.

Vyplývá to z výzkumu zaměřeného na kardiomyopathii a nedostatek železa, jehož výsledky byly zveřejněny v časopise Texas Heart Institute Journal. Pokud však víte, že trpíte srdečními obtížemi, určitě si nechejte udělat krevní test, protože nedostatek železa může stávající problémy se srdcem ještě zhoršit.

Pro monitorování vašeho srdce vám pomůže kombinovaný tlakoměr s funkcí EKG.

Neustále sebou vrtíte? Okolo 15 % lidí se syndromem neklidných nohou trpí nedostatkem železa. Čím méně železa, tím jsou symptomy tohoto syndromu horší.

Pokud tělu chybí železo, považuje za prioritu dodávání kyslíku do vašeho mozku a až poté do tkání. I přesto se vaší hlavě dostane méně kyslíku, než je potřeba. V důsledku toho může dojít k otokům mozkových arterií, což se projeví bolestí hlavy.

„Syndrom pica“ neboli neřízená chuť pozřít něco nepoživatelného (nebo skutečná konzumace takové věci) může být příznakem nedostatku železa. Lidé, kterým železo chybí, mohou mít chutě na křídu, zeminu, hlínu nebo papír. Většina žen v takové situaci naštěstí sáhne po ledu.

Jako by váš život už tak nebyl náročný, může vám nedostatek železa navodit ještě větší pocit úzkosti. Nedostatek kyslíku „zvýší otáčky“ sympatického nervového systému, který má ve vašem těle podobnou funkci jako plynový pedál v autě. Kromě toho může nedostatek kyslíku rozbušit srdce, takže se cítíte u vytržení, přestože nemáte důvod nebýt v klidu. Mějte své srdce pod kontrolou.

Nedostatek železa, obzvláště pak v případě, že přejde až v anémii, může způsobit vypadávání vlasů. Pokud vám chybí železo, přepne tělo do režimu přežití a zásobuje kyslíkem jen životně důležité funkce, mezi které rozhodně nepatří vlasy. Pokud ovšem po učesání zůstane na hřebenu jen pár vlasů, není třeba panikařit. Většině lidí denně vypadne okolo 100 vlasů.

Není železo jako železo. Vaše tělo absorbuje tzv. hem železo pocházející z masa a ryb dvakrát až třikrát efektivněji než železo z rostlin. Pokud budete svůj jídelníček plánovat pečlivě, nemělo by vám železo chybět.

Na železo je bohatá hlavně tmavozelená listová zelenina, celozrnné výrobky a luštěniny. Konzumujte je společně s potravinami bohatými na vitamín C, jako jsou například papriky, bobule a brokolice.

Vaše tělo pak bude železo vstřebávat lépe.

Nedostatečný příjem železa zpomaluje funkci štítné žlázy a pozastavuje její vliv na metabolismus. O nedostatečně aktivní štítné žláze pacienti často nemají tušení. Neví o ní šest z deseti osob, které touto poruchou trpí. Uvádí to American Thyroid Association. Pokud u sebe začnete pozorovat nedostatek energie, příbytek na váze nebo nízkou tělesnou teplotu, poraďte se se svým lékařem.

Ženám, které plánují otěhotnět, se doporučuje konzumace kyseliny listové. Železo ovšem potřebují i nenarozená miminka, která si ho berou ze zásob matky.

Během porodu navíc mohou ženy ztratit výrazné množství krve, což ještě více snižuje množství železa.

Pokud čekáte vícerčata, otěhotněla jste velmi brzy po narození předchozího miminka nebo trpíte ranní nevolností, měla byste příjem železa zvýšit.

Kromě toho, že nedostatek železa způsobuje nezdravou bledou barvu pleti, může snížit i hladinu myoglobinu, což je protein obsažený v červených krvinkách, který podporuje zdravé svaly – jazyk nevyjímaje. V důsledku toho si mohou lidé trpící nedostatkem železa stěžovat na bolavý, zarudlý a podivně hladký jazyk.

Přestože váš jídelníček obsahuje dostatek železa, může celiakie a zánětlivé onemocnění střev, například Crohnova nemoc, vést k jeho nedostatečnému vstřebávání. Tato onemocnění způsobují záněty a poškození zažívacího ústrojí. Pokud vám bylo diagnostikováno gastrointestinální onemocnění, poraďte se se svým lékařem, jak můžete zvýšit absorpci železa.

Požadavky na množství železa se u každého člověka, a obzvláště u žen, mohou výrazně lišit. Ženy ve věku od 19 do 50 let potřebují obvykle 18 mg tohoto prvku denně. Pokud jste ovšem těhotná, může ho tělo potřebovat až 27 mg. Pokud kojíte, měla byste přijímat pouze 9 mg.

Jiné množství železa pak vaše tělo vyžaduje v průběhu menstruace. Je vám přes 50 a už nemáte menstruaci? Pak potřebujete pouze 8 mg železa denně. Tohoto množství dosáhnete celkem jednoduše.

Stačí jedna porce čočky, špenátu, hovězího, ořechů, kuřete nebo cizrny.

Ověřte si, zda nejsou vaše potíže, např. únava, bledost či bolest hlavy, způsobeny nedostatkem železa.

Věděli jste, že poruchou štítné žlázy trpí asi půl milionu Čechů a Češek? Většina z nich ale o svém problému neví, protože příznaky jako únavu, zimomřivost…

Trpíte stresem a vysokým krevním tlakem? Objevte, jak relaxace a cvičení mohou změnit váš tlak.

V České republice, stejně jako v ostatních zemích EU, odstartovalo očkování proti covidu-19. Nejprve se očkují senioři nad 80 let, rizikové skupiny a…

Inkontinence trápí mnoho z nás. Inkontinenční vložky a pomůcky MoliCare vám bezpečně a zdarma dovezeme domů.

Mozková hypoxie vyplývá z nedostatku kyslíku v mozku. Může se vyskytnout při topení, udušení, uškrcení a jiné nehodě s dýcháním. Předávkování drogami, cévní mozková příhoda, srdeční zástava nebo komplikace během celkové anestézie nebo narození dítěte mohou také vyvolat hypoxii. Prognóza z mozkové hypoxie závisí na tom, jak dlouho byl mozek bez kyslíku, a zda celý nebo jen nějaká jeho část.

Žádné příznaky

Někdy se stane, že ani pacient, ani lékař nemají podezření na mozkovou hypoxii. Mozek pacienta mohl být bez kyslíku jen krátkou dobu, v důsledku např. astmatického záchvatu nebo nízkého krevního tlaku. Mezi klasické příznaky patří pocit slabosti nebo chvilkové nepozornosti. Tyto příznaky obvykle vymizí, když se mozku kyslík zase dostane. Rychlé vyléčení nemá trvalé následky.

V případě, že nedostatek kyslíku trval trochu déle, příznaky mozkové hypoxie jsou obvykle více vidět. Mezi ně patří ztráta paměti, která se projeví později, halucinace a špatná motorika.

Pacient může mít také problémy učit se nové informace. Mnohé z těchto příznaků po chvíli zmizí, ale některé z nich mohou pokračovat. Mezi ty, které obvykle trvají delší dobu jsou problémy s pamětí.

Kóma a smrt

Mozkové buňky začínají umírat už do pěti minut, když jsou odříznuty od kyslíku. Když se to stane, pacientovi oči přestanou reagovat na světlo. Snižuje se krevní tlak, srdce zatím funguje dál, ale člověk upadne do komatu. Jeho mozek však může být ve skutečnosti úplně mrtvý. Nakonec se může i zastavit srdce.

K čemu je tělu vůbec kyslík?

Kyslík je pro naše tělo něco jako elixír života, podívejte se na jeho účinky:

zlepšuje koncentraci a pamě
čistí krev
posiluje obranyschopnost

má léčivé účinky
zlepšuje spánek
reguluje zažívání

posiluje zrak
zpomaluje stárnutí
přirozenou cestou odstraňuje bolesti hlavy a migrény

odstraňuje negativní účinky spojené s požitím alkoholu (kocovinu)
posiluje srdce
zmenšuje riziko srdečních onemocnění

zvyšuje odolnost organismu
zrychluje rekonvalescenci po fyzické námaze
umožňuje snížení váhy bez pomoci léků

snižuje škodlivé působení znečištěného životního prostředí a ovzduší
zklidňuje a stabilizuje nervový systém
je zdrojem dobré nálady

Mozek je prostě úžasný orgán.

A co si přečíst o mozku?

VIDEO: Lidské tělo, síla mozku

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Hypoxie. Co všechno hrozí tělu, když nemá dost kyslíku?

Foto: Lucia Romero, Shutterstock.com

S termínem hypoxie se setkáváme nejčastěji v souvislosti s porody, kdy u plodu dochází k nedostatečnému zásobení kyslíkem. To má na svědomí špatná kvality plodové vody či špatně fungující placenta. K hypoxii ale dochází také v jiných situacích. Které to jsou?

Hypoxie obecně je stav organismu, kdy je tělo nedostatečně okysličeno a dochází k problémům v jeho klíčových orgánech. Tělo si totiž nedokáže vytvořit zásoby kyslíku na dobu delší než pět minut. A navíc: už zhruba po 10 sekundách bez něj dochází ke ztrátě vědomí.

Ve chvíli, kdy je tělo zásobeno kyslíkem špatně nebo vůbec, jednotlivé orgány těla na to začnou reagovat tak, že ty životně důležité pracují chvíli na úkor ostatních, ale pak postupně také selhávají.

Do hlavní skupiny patří mozek, srdce, játra a ledviny (5 příznaků, že vám nefungují správně). Podle toho, jak je stav závažný a jak dlouho trvá, se projeví ztížené dýchání, neklid, pocení, bolest hlavy, srdeční arytmie.

Kůže postupně zmodrá, protože není dostatečně prokrvena, lékaři tomu odborně říkají cyanóza.

Krevní tlak, který se na začátku zvýšil, klesne a postupně dojde k zastavení krevního oběhu, čili ztrátě vědomí a poškozování jednotlivých tkání těla – včetně mozku, který bývá jako jeden z životně důležitých orgánů zásobován až do poslední chvíle.

Foto: metamorworks, Shutterstock.com

Když má tělo problém s nedostatkem kyslíku, projeví se to mimo jiné i ztíženým dýcháním

Podle toho, jak došlo k přerušení dodávky kyslíku, dělíme hypoxii do několika skupin.

Souvisí s dýchacím ústrojím a nastává v souvislosti s astmatem, cystickou fibrózou, poškozením plic a také již zmíněnou vysokohorskou nemocí.

Nastává při embolii nebo selhání srdce. Oběh je porušen a krev nemůže správně cirkulovat a zásobovat kyslíkem.

Nastává například po otravě alkoholem nebo kyanidem. Projevuje se růžovým zbarvením kůže a buňky při ní nejsou schopné kyslík využít, i když se k nim dostane.

Speciální kapitolou je pak nedostatečné okysličení plodu. Souvisí s nedostatkem nebo špatnou funkcí plodové vody nebo placenty či přidušením pupeční šňůrou a může mít za následek poškození dítěte až jeho smrt.

Léčba závisí na druhu hypoxie, řeší se jednak odstraněním příčiny – to platí například v případě potíží s plícemi či přerušení oběhu krve. Hypoxie se léčí podáváním speciálně upraveného kyslíku s malou koncentrací oxidu uhličitého. V případě problémů v těhotenství se postupuje podle zralosti plodu, protože je třeba obvykle urychlit porod.

Foto: coka, Shutterstock.com

V případě hypoxie dítěte deroucího se na svět je potřeba urychlit porod, aby nebyl poškozen jeho mozek

Lékař nemoc pozná podle výše uvedených příznaků, případně laboratorním vyšetřením, které je zaměřené na počet červených krvinek a další faktory.

V případě novorozenců se hned po porodu hodnotí podle Apgar skore (mezinárodní test používaný k určení zdravotního stavu novorozence).

V těhotenství se preventivně provádí pravidelně takzvané CTG vyšetření (monitor zobrazující tlukot srdce a děložních kontrakcí).

Pokud se nepodaří obnovit zásobování kyslíkem, dochází k nevratnému poškození mozku. Následuje zástava srdce a smrt.

Epilepsie: co to je, proč vzniká a jak vypadá první pomoc.

Nelze ji určit všeobecně, protože příčiny hypoxie jsou různé. Jde o to předcházet jednotlivým problémům, které k hypoxii vedou.

Popis – Hypoxie je stav organismu, kdy je tělo nedostatečně okysličené a dochází k problémům v klíčových orgánech těla.

Příznaky – Ztížené dýchání, neklid, pocení, bolest hlavy, srdeční arytmie, modrání kůže.
Inkubační doba – Tělo nemá zásoby kyslíku na dobu delší než pět minut.
Léčba – Odstranění příčiny, podání speciálně upraveného kyslíku.

Prevence – V případě těhotenství je třeba sledovat stav plodu. V ostatních případech je třeba věnovat pozornost stavům, které k hypoxii vedou, předejít jí ale úplně nejde.

Obezita je nemoc. Od kdy začíná a jaké jsou možnosti léčby?

Co je to hypoxie a jak se projevuje a léčí?

Hypoxémie je stav, kdy je v krvi nízký obsah kyslíku, což ovlivňuje obsah kyslíku v tkáních (hypoxie). Tyto stavy souvisejí a jsou opravdu hodně nebezpečné. Nedostatek kyslíku v krvi může vést k poškození mozku, jater a ostatních orgánů v těle. Nedostatek kyslíku vede také k anoxii, což je případ, kdy v tkáních není žádný kyslík.

Hypoxie ovlivňuje celé tělo. Existuje také tkáňová hypoxie, což znamená, že je zraněn pouze určitý orgán.

Symptomy hypoxie

modrá či tmavě červená barva pokožky
bolest hlavy

zmatenost
rychlé bušení srdce
rychlé dýchání

tunelové vidění
modrající rty či končetiny
závratě až mdloby

dušnost – pocit nedostatečného nádechu

Příčiny mohou být různorodé. Může vznikat důsledkem plicních onemocnění, astmatu nebo zánětů. Časté kašlání je velmi problematické, protože pacient vykašle více vzduchu, než ho přijme. Tato dušnost je způsobená zúžením dýchacích cest, což činí nádechy opravdu náročnými.

Plicní onemocnění jako je edém plic, bronchitida, CHOPN (chronická plicní obstrukční nemoc), emfyzém také způsobují hypoxii. Další příčinou může být anémie nebo srdeční onemocnění.

Léčba

Nejdůležitější krok je dopravit do těla dostatek kyslíku. K tomu pomáhají kyslíkové oxygenerátory. Díky nim je možné za krátkou dobu dostat do těla vysoké koncentrace kyslíku. Oxygenerátor(kyslíkový koncentrátor) je možné používat doma i bez hospitalizace.

Následně je potřeba odhalit, co hypoxii způsobuje. Astma, zánět na plicích se řeší pomocí steroidů či antibiotik. Nezapomeňte ani na prevenci – předcházení astmatických záchvatů, aktivní život a včasné braní léčiv.

Kde si zapůjčit oxygenerátor?

Pokud si přejete správně dýchat, tak si půjčte oxygenerátor. Díky němu přijmete dostatečné množství kyslíku, čímž si zvýšíte kvalitu života.

Naše půjčovna nabízí statické i přenosné přístroje. Doprava po Praze je při pronájmu nad 14 dní zdarma.

Pokud si pro oxygenerátor dojedete do naší prodejny v Praze 4, nebudete také nic platit. Do ostatních koutů ČR stojí doprava 250 Kč.

Cena zapůjčení se pohybuje od 70 Kč/den. Nabízíme také veškeré příslušenství. Ceník zapůjčení naleznete zde.

Mozková mrtvice nebolí, v tom je hodně zákeřná. Jaké jsou její příznaky?

Při CMP dochází k přerušení toku krve do některé části mozku. Krev přivádí do mozku kyslík a další nezbytné živiny.

Lidský mozek spotřebuje více než 20 % kyslíku, což z něj dělá jeden z energeticky náročných orgánů. Bez kyslíku vydrží mozkové buňky a neurony pouhých 5 minut. Poté začínají postupně odumírat.

Pokud se rychle neobnoví přívod krve a kyslíku do mozku, může dojít k trvalému poškození nebo smrti.

Problémem je nemoc poznat a vyhrát souboj s časem

Při podezření na cévní mozkovou příhodu je třeba okamžitě volat záchranku.

Zahájení léčby takzvanou trombolýzou, tedy podáním léků na rozpuštění sraženiny a zprůchodnění cévy, je třeba do 4 a půl hodiny po vzniku cévní mozkové příhody, respektive některé modernější mechanické způsoby (trombektomie) lze provést sice až do 24 hodin, ale úspěšnost je neporovnatelně vyšší v prvních hodinách po vzniku příhody.

Co by mělo pacienta a jeho okolí varovat? „Více než tři čtvrtiny pacientů lze identifikovat podle jednoduchého testu FAST. Ten zahrnuje tři základní příznaky: Prvním je pokles ústního koutku, člověk se přestane symetricky smát, druhým slabost končetin, paže a nohy na jedné straně těla.

Testujeme ho předpažením po dobu 10 vteřin, pokud oslabená paže klesá, je pozitivní. Třetím a posledním příznakem je náhle vzniklá porucha řeči (člověk například není schopen najít správná slova, říká nesmysly, zadrhává se nebo nemluví vůbec),“ vypočítává prim. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D.

, FESO, z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Každé 4 vteřiny někoho na světě potká mrtvice a každých 40 vteřin na ni někdo zemře. K započetí léčby rozpouštěním sraženiny (trombolýzou) má pacient od vzniku příznaků maximálně 4,5 hodiny.

Příznaků může být celá řada

Necelá čtvrtina pacientů bohužel nemá vyjádřené tyto tři základní příznaky z testu.

Tito pacienti mohou mít celou řadu příznaků: Například zrakové poruchy (náhle vzniklé dvojité vidění, výpadek poloviny zorných polí u každého z očí, náhlý výpadek zraku na jednom oku), náhlá porucha vědomí, brnění nebo necitlivost poloviny těla, krutá bolest hlavy doprovázená během několika málo hodin ztuhlostí šíje, tedy neschopnost položit bradu na hruď, nebo závratě a zvracení.

„Problém je v tom, že příznaků je celá řada, někdy jich u jednoho pacienta může být víc najednou. Laická veřejnost pak není připravena příznaky správně rozpoznat, a pokud nejsou výrazné, někteří pacienti je podceňují, nevšímají si jich.

Přestože je příčina cévní mozkové příhody a infarktu stejná, tedy náhlé přerušení krevního zásobování čili ucpání cévy krevní sraženinou, příznaky jsou naprosto odlišné.

Infarkt bolí, mrtvice většinou nikoli,“ vysvětluje primář Tomek zrádnost onemocnění, které zvlášť ve vyšším věku zabíjí a invalidizuje pacienty více než kterákoliv jiná onemocnění.

Co za to může?

K hlavním rizikovým faktorům vzniku cévní mozkové příhody patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, výskyt CMP v rodině a riziková chování jako kouření, nadužívání alkoholu, nadváha a obezita, nedostatek pohybu.

Hypertenze (vysoký krevní tlak) se přímo podílí na vzniku a rozvoji aterosklerotických cévních změn.

S ohledem na častý výskyt hypertenze v české populaci byly možnosti snížení rizika první CMP prostřednictvím snižování krevního tlaku sledovány v řadě klinických studií.

„Potvrdilo se, že léčba krevního tlaku hraje v prevenci CMP významnou roli. Vhodně zvolenou léčbou a kombinací s režimovými opatřeními se riziko cévní mozkové příhody může snížit až o polovinu.

Na rozdíl od kardiovaskulárních příhod je riziko CMP nižší i u osob s krevním tlakem pod 120/80 mm Hg,“ uvádí doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., internista, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu VFN a 1.

LF UK, předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Další zásadní rizikový faktor

Tichým zabijákem, který tělo zároveň potřebuje, je cholesterol.

U jeho hladin v krvi platí: Čím nižší hodnoty, tím vyšší je šance minimalizovat riziko onemocnění CMP a další zdravotní komplikace, včetně poznávacích poruch a paměťových funkcí mozku.

Dvojsečnost cholesterolu spočívá v tom, že je pro lidský organismus nezbytný, neboť se podílí na tvorbě buněčných membrán a je důležitý pro tvorbu hormonů a vitamínu D. V tom hraje zcela nezastupitelnou roli.

Za „nebezpečný cholesterol“ označujeme zejména tzv. LDL (low density lipoprotein) cholesterol. Jeho nadbytek v krvi je zásadním hnacím motorem cévních změn a nezbytným předpokladem vzniku a progrese tepenného kornatění – aterosklerózy. Důsledkem aterosklerózy je postupné zužování postižené cévy.

Většinu akutních cévních příhod podmiňuje ateroskleroticky změněná tepenná stěna, na níž se vytvoří krevní sraženina – trombus. Ten zablokuje průchod krve a přívod kyslíku k orgánům, tak vzniká nejen srdeční infarkt, ale i řada případů CMP.

Ohroženo až 85 % populace v ČR

Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 5,00 mmol/l, lépe 4,5 mmol/l. Metabolická porucha, která se vyznačuje neuspokojivou hodnotou cholesterolu v krvi, se nazývá dyslipidémie.

Název naznačuje, že nejde jenom o koncentraci cholesterolu, ale i kvalitativní změny krevního tukového spektra.

Nebezpečné tak není jenom zvýšení celkového cholesterolu či vyšší hodnota LDL cholesterolu, ale cévní riziko stoupá i s poklesem HDL cholesterolu či vyšší hladinou neutrálních tuků, tzv. triglyceridů.

Dyslipidémie je přitom vůbec nejčastějším metabolickým onemocněním, které postihuje až 85 % populace ve věkové kategorii nad 55 let. Přitom právě správné vedení léčby ke snížení hladin krevních lipidů představuje zásadní komponent u strategie snižování + rizika, jež může zabránit CMP až v 80 % všech případů.

– necelou pětinu pacientů s uzávěrem velké tepny lze léčit katetrizačním odstraněním krevní sraženiny, tu lze provést do 6 hodin, pouze minimum pacientů lze léčit až do 24 hodin.

– až 70 % pacientů se zcela zotaví, pokud se začnou léčit do 1 hodiny po ohlášení příznaků.

Jak snížit úmrtnost?

Cévní mozková příhoda má různé příčiny, a tedy i více možností, jak její pravděpodobnost snížit. Snižování koncentrací krevních tuků (lipidů) představuje účinný a bezpečný způsob, jak tohoto cíle dosáhnout.

Snížení koncentrace cholesterolu a dalších lipidů v krevní plazmě k doporučeným hodnotám a současně optimalizace krevního tlaku jsou dvě základní opatření, která sama o sobě sníží riziko ischemické CMP o dvě třetiny.

„Při kombinaci s dalšími strategiemi (nekuřáctví, léčba diabetu, antikoagulační léčba při srdeční arytmií atd.) lze snížit výskyt CMP až o 80 %. Po snížení úmrtnosti na CMP (klesla o téměř tři čtvrtiny za poslední 3 dekády) se můžeme nyní zaměřit na snížení jejich celkového výskytu, a tak dále zlepšit zdravotní stav populace,“ dodává doc. Michal Vrablík.

Řada opatření je v rukou samotných pacientů

Riziko CMP může snížit sám pacient, pokud bude dodržovat mnohdy jednoduchá opatření v rámci své životosprávy, která mají vliv na jednotlivé rizikové faktory CMP. To znamená například pravidelně se pohybovat alespoň 30–60 minut denně, udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost (a v případě vyšší hmotnosti pracovat na jejím snížení), nekouřit.

„Ve stravě je důležité omezit množství soli a cukru, dodržovat dostatečný a složením adekvátní pitný režim, zaměřit se na výběr vhodných tuků a dalších potravin v rámci jednotlivých skupin. A to vše ideálně s pomocí odborníka na výživu (nutričního terapeuta),“ doplňuje nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS.

KAM DÁL: Očkování proti koronaviru bude v USA problém. Chybí peníze, vyškolený personál i jasný plán.

Hypoxie: příznaky, projevy, první pomoc, císařský řez, porod

Hypoxie je stav, kdy se tělu nedostává dostatek kyslíku. Stane se tak, když dojde k poruše dopravy kyslíku k buňkám, a to kvůli červeným krvinkám, které špatně vážou kyslík, nebo neschopností buněk kyslík přijmout, zejména při otravě organizmu.

K hypoxii může dojít také ve vysokých nadmořských výškách, kde je nižší obsah kyslíku ve vzduchu, u plodu v průběhu těhotenství, nebo u novorozence během porodu. A při dušení nebo utopení, kdy je znemožněna dodávky kyslíku do plic.

Při hypoxii dochází k poruše funkcí nervového systému, ovlivňuje také oběhový a dýchací systém.

Hypoxie má s ohledem na míru závažnosti různé projevy: mezi první příznaky patří ztížené dýchání, neklid, pocení, srdeční arytmie. Později se přidává cyanóza neboli modré zbarvení kůže, klesá původně zvýšený tlak. V další fázi už hrozí ztráta vědomí a poškození tkání, zástava krevního oběhu.

Hypoxie má různé následky, nejzávažnější je ale trvalé poškození funkcí mozku a nervového systému. Ačkoliv je mozek jedním z životně důležitých orgánů a při hypoxii je do poslední chvíle zásobován kyslíkem na úkor např. střeva, končetin a jiných orgánů, může nastat situace, kdy kompenzační mechanismy selžou. V důsledku toho dochází ke vzniku edémů na mozku a ischemie.

Hypoxii dělíme podle příčiny na čtyři druhy:

Hypoxickou hypoxii způsobuje porucha přenosu kyslíku mezi plícemi a krví. Důsledkem toho je nízký parciální tlak kyslíku v arteriální krvi.

K tomuto druhu hypoxie většinou dochází ve vysokých nadmořských výškách (z pravidla nad 4000 m. n. m.), a vede k onemocnění zvanému horská nemoc.

Hypoxickou hypoxii ale mohou způsobit i jiná onemocnění jako je astma, pneumotorax, plicní emfyzém nebo cystická fibróza.

Anemická hypoxie je podmíněna nedostatkem červených krvinek či červeného krevního barviva hemoglobinu, nebo jejich neschopností na sebe vázat a přenášet kyslík. Takovéto poruchy červených krvinek způsobuje anémie nebo otrava oxidem uhelnatým.

K hypoxii může dojít i během embolie nebo srdečního selhání. V takovém případě mluvíme o cirkulační hypoxii, kdy jsou červené krvinky v pořádku, ale nemohou okysličenou krev dopravit k příslušným buňkám.

Když buňky nejsou schopny dopravený kyslík zpracovat, mluvíme o histotoxické hypoxii. K tomuto druhu onemocnění dochází z pravidla v důsledku otravy organizmu alkoholem nebo kyanidem. V těle zůstává nadbytek kyslíku, které buňky nejsou schopné přijmout, ten pak putuje do žil a mísí se s odkysličenou krví a to má za následek růžovou až červenou barvu kůže.

Samotnou kategorií je porodní hypoxie. Ta může být buď chronická, která je způsobena špatnou funkcí placenty, nebo nedostatkem či špatnou kvalitou plodové vody. Tento druh hypoxie může mít za následek špatný vývoj a růst plodu a vrozené vývojové vady.

K akutní porodní hypoxii dochází u náhlých komplikací při porodu, jako je přidušení pupečníkovou šňůrou, nebo předčasné odlučování placenty. V takovém případě může dojít až k zastavení příjmu kyslíku na několik minut, což může vést k trvalým následkům na nervovém systému a v nejhorším případech k úmrtí.

Léčba hypoxie

Hypoxie se léčí podáváním zvlhčeného, ohřátého kyslíku s malou koncentrací oxidu uhličitého. Po překonání akutního stavu je třeba odstranit příčinu, aby se hypoxie neopakovala.

Léčba porodní hypoxie – Chronická hypoxie se diagnostikuje již v průběhu těhotenství. Jelikož s sebou nese vysoké riziko trvalého poškození plodu a také ohrožení matky, porodník v mnoha případech doporučí těhotenství ukončit.

Při akutní hypoxii během porodu je třeba co nejrychleji plod porodit a to někdy za pomocí porodnických kleští nebo císařského řezu. Pokud novorozenec nedýchá, je třeba zahájit resuscitaci.

Lehká mozková dysfunkce: příznaky, léčba (LMD)

Termín lehká mozková dysfunkce je souhrnným názvem pro mnohé
lehké odchylky mentálního vývoje dítěte na základě
oslabení funkce centrální nervové soustavy (CNS). Těmito poruchami často
trpí děti průměrně až nadprůměrně inteligentní, u nichž se
projevují poruchy učení a chování.

K oslabení funkce CNS může dojít již v těhotenství,
při porodu anebo i časně po porodu. Za
toto onemocnění nemůže ani dítě ani rodina ba ani škola, a proto nemá
smysl na někoho svalovat vinu.

Tyto dysfunkce se však dají vhodným
výchovným působením pozitivně ovlivnit.

Léčbě může napomoci
i samotný přirozený vývoj dítěte, při kterém dochází
i k uzrávání centrální nervové soustavy a některé negativní projevy
v chování se mohou časem ztlumit a popřípadě úplně vymizet.

Rizikové faktory lehké mozkové dysfunkce

Jako jeden z prvních rizikových faktorů můžeme dozajista určit
dědičné predispozice (vlohy), které dítě může zdědit
po svých rodičích nebo blízkých příbuzných. Dědičnost se na vzniku LMD
podílí v 50-70%.

V roce 1998 byl objeven gen, který zapříčiňuje
dyslexii.

Tento gen je umístěn na chromozomu, který má na
starosti řízení imunitního systému, což by vysvětlovalo fakt, že
pacienti s LMD jsou mnohem více náchylnější k alergiím a různým
infekcím.

Častější výskyt LMD se také nachází v rodinách, které příliš
nedbají na výchovu dětí a které nemají pevné zázemí. Značný
pozitivní vliv má na dítě ranná psychická a sociální stimulace.

Další riziko s sebou mohou nést faktory, které působí na
budoucí matku v průběhu těhotenství, např. virové infekce,
úrazy, psychický stres a šok, rizikové těhotenství, konzumace alkoholu a
kouření tabákových výrobků.

Vznik LMD mohou způsobit také komplikace při porodu,
např. hypoxie (nedostatečné krevní zásobení mozku novorozeněte), při
použití porodních kleští, při bilirubinémii (poporodní žloutenka) apod.
Tyto komplikace s sebou přinášejí 20-30% riziko vzniku LMD.

Rizikové mohou být činitelé, které ovlivňují dítě po narození. Mezi
tyto faktory můžeme řadit vysoké horečky v prvních letech života,
encefalitidu, meningitidu nebo úrazy hlavy.

Prevence lehké mozkové dysfunkce

Studie prokázaly, že zrání mozkové aktivity může již v průběhu
těhotenství ovlivnit specifická stimulace. Jedná se o tzv.

prenatální učení, kdy přesnou zvukovou stimulací jsou
aktivovány nervové buňky (neurony) nenarozeného plodu, což způsobuje
posilování aktivity mozku.

Takto stimulované děti se pak rodí s vyšší
porodní hmotností a začínají dříve mluvit i chodit než jejich
vrstevníci.

Příznaky a projevy lehké mozkové dysfunkce

Hned na začátku je nutno dodat, že LMD není nemoc s jednou jedinou
příčinou a příznakem.

Jde totiž o onemocnění, pod které spadá mnoho
symptomů, které mají společný původ, a to v oslabení funkcí centrální
nervové soustavy (pozor, nejedná se o žádné vážné neurologické
poruchy).

V podstatě můžeme konstatovat, že kolik můžeme nalézt
mentálních funkcí, tolik jejich dysfunkcí můžeme definovat.

Při onemocnění LMD je pozorováno snížené množství mozkové
tkáně (tj. šedé a bílé hmoty) ve frontálních
oblastech mozku.

Z neuroanatomického hlediska se při LMD vyskytují rozdíly od
normálního uspořádání neuronových spojení.
V tomto případě mozkem protéká méně krve než obvykle, a proto jsou
neurony (nervové buňky) nedostatečně zásobovány kyslíkem, což dále
způsobuje odchylky v elektrické aktivitě mozku.
Tyto výše vyjmenované symptomy pak způsobují celkovou
neschopnost pacienta udržet pozornost, bdělost a koncentraci
a zhoršují paměť a proces učení, zapříčiňují
poruchy motorické aktivity, hyperaktivitu,
vývojové vady řeči apod.
Jak již víme, LMD má mnoho podob, které můžeme podle jejich příznaků
dělit do mnoha kategorií, jež jsou vymezené jednotlivými diagnózami
Mezinárodní klasifikace nemocí.

Prvním významným symptomem může být porucha
pozornosti. Tato neschopnost dlouhodobé koncentrace se může
projevovat ve škole, zaměstnání i ve všemožných společenských
situacích. Osoby, u nichž se tento příznak projevuje, často dělají chyby
z nepozornosti a jejich vykonaná práce bývá nepromyšlená, neuspořádaná
a celkově chaotická.

Můžeme je charakterizovat jako zbrklé,
rozlítané a je pro ně typické, že často nedotáhnou
rozpracované úkoly až do konce.

Tito nemocní jsou značně
nespolehliví, rozhodně nemají organizační schopnosti,
jejich pracovní morálka je zmatečná, snadno se nechají rozptýlit děním
okolo a často se jejich roztěkanost projevuje i při hovoru s ostatními,
kdy nejsou schopni držet se daného tématu, nezřídka kdy od něj odbíhají,
nevnímají to, co jim druzí vyprávějí atd.

Další symptom je zastoupen poruchami chování, které
jsou charakteristické značnou impulsivností a hyperaktivitou.
Impulsivnost je ve své podstatě netrpělivost.

Impulsivní
lidé nejsou schopni počkat, až na ně přijde řada, skáčí ostatním do
řeči, překřikují je, neposlouchají pokyny, sahají na předměty, na
které by sahat neměli, občas ostatním lidem kradou různé předměty
z ruky, vrhají se do riskantních a nebezpečných situací, aniž by
zvážili jejich důsledky atd.

Tato impulsivnost může způsobit různé nehody a poranění. Kdežto
hyperaktivita se projevuje jako neustálý neklid. Můžeme ji
pozorovat např. u dětí, které se stále vrtí na židli, poposedávají,
pobíhají kolem dokola atd. Tito jedinci jsou jakoby neustále drážděni
k vykonávání všemožných činností a nekonečnému mluvení.

V řadě příznaků pokračujeme se specifickými poruchami
učení. To znamená, že dítě má problémy s určitým předmětem
nebo skupinou předmětů (např.

plave v matematice, ale naopak vyniká
v humanitních předmětech). Slovo „specifická“ označuje fakt, že za
problémy v procesu učení nemůže intelekt.

Tyto poruchy
jsou příčinou, proč ve škole zaostávají i děti s průměrným nebo
dokonce nadprůměrným intelektem.

Mezinárodní klasifikace nemocí definuje následující poruchy učení:
dyslexii (porucha v nácviku čtení, neschopnost rozlišovat
a správně řadit písmenka, poskládat je v jeden celek a správně je
vyslovovat), dysgrafii (porucha psaní),
dysortografii (porucha pravopisu) a
dyskalkulii (porucha matematických dovedností).

Další oslabení mozkových funkcí může způsobit i vývojové
vady řeči. Mějme však na paměti, že za všechny vady řeči
nemůže pouze LMD. Děti s touto poruchou začínají vyslovovat první slova
o něco později než jejich vrstevníci (zhruba po půl druhém roce života).

Mezi zjevné příznaky patří zadrhávání,
zaváhání před každým slovem, hledání
slov a jejich následné převedení do plynulé řeči,
poruchy artikulace (výslovnosti) atd.

Tyto projevy jsou
způsobeny pravděpodobně nízkou elektrickou aktivitou v řečovém
centru.

Do výčtu poruch lze zařadit i poruchy motoriky, které
mohou být spojené s poruchami intelektu.
Jednotlivé diagnózy se mohou navzájem překrývat, z čehož plyne, že
u těch, co trpí jednou mozkovou dysfunkcí, je pravděpodobné, že se
u nich projeví i dysfunkce další.
Je také možné, že takovéto oslabení funkcí CNS nepostihuje pouze
vyšší mentální schopnosti, ale i city a nálady, což může u pacientů
vyvolat úzkosti a deprese.

Léčba lehké mozkové dysfunkce

V případě LMD se častěji hovoří o nápravě než o léčbě,
poněvadž používané postupy mají jednak charakter léčby, rehabilitace,
učení a jednak cvičení.
Takováto náprava může oslabení mozkových funkcí i zcela vrátit do
pořádku.

Při léčbě se užívá farmakoterapie, EEG-biofeedback, různé nápravné
postupy (např. logopedie, poradenská psychologie, speciální
pedagogika atd.).

Farmakoterapií se odborníci snaží vrátit mozku jeho
dostatečnou aktivitu. Nemocným jsou podávána tzv.

nootropika, která v podstatě vyživují mozkovou tkáň,
zajišťují větší průtok krve mozkovými cévami, a tím tak vyšší
přísun kyslíku a glukózy nervovým buňkám.

Tyto medikamenty nemají
žádné vedlejší nežádoucí účinky, nevyvolávají návyk a organismus je
obecně dobře snáší.

Jako další léčebný prostředek se využívá Piracetam
(Piracetam AL 800). Jedná se o jakýsi přirozený vitamín pro mozek. Jedná
se o derivát tzv.

kyseliny gamaaminomáselné (GABA), což je přirozený
neurotransmiter, který vede vzruchy z jedné nervové buňky na druhou.
Doporučená dětská dávka je 800mg 3× denně, u dospělých a
vážnějších případů se doporučuje dávka dvojnásobná.

Tento účinný
lék je v lékárnách volně dostupný a je hrazen pojišťovnami.

Kromě Piracetamu má na nervovou soustavu a její prokrvení také vliv
Encephabol, Enerbol a Ginko
Biloba. Ginko Biloba se užívá jako doplněk stravy, je volně
prodejná, ale jen z části hrazena pojišťovnami.

Blahodárné účinky na nervovou tkáň mají samozřejmě vitaminy, a to
zejména vitaminy skupiny B, např. vitamin B6 (tzv.
Pyridoxin), který je obsažen hlavně v obilných klíčcích. Mezi další
posilňující látky můžeme zařadit i lecitin (výtažek
ze sóji) a ženšen.

Dále jsou doporučovány minerály, poněvadž když se to
tak vezme, tak elektrická aktivita mozku je závislá na iontech hořčíku,
vápníku, draslíku, sodíku a chloru. Dostatek těchto látek přináší
nervové tkáni rovnováhu. Můžeme například zmínit, že hlavně
hořčík je doporučován pro zklidnění
hyperaktivních dětí.

Ve farmakoterapii se též užívají tzv.
psychostimulancia, která dokáží zásadně ovlivnit činnost
centrálního nervového systému tím, že tlumí symptomy oslabených funkcí
CNS, např. nepozornost a hyperaktivitu.

Tyto velice účinné léky mají však
mnohé vedlejší účinky, na příklad inhibují růstový
hormon, což způsobuje nižší tělesný vzrůst a hmotnost, nemluvě
o riziku návyku. Proto se tyto medikamenty u nás užívají
jen v opravdu těžkých případech.

Jako zástupce můžeme zmínit tzv.
Ritalin.

Do řady léků pomáhajících při léčbě LMD můžeme řadit i tzv.
thymoleptika, jež zvyšují hladinu serotoninu
(neurotransmiteru, který je zodpovědný za duševní rovnováhu a pohodu)
v mozku. Tyto léky jsou též nazývány jako tzv.
antidepresiva, která mimo jiné tlumí hyperaktivitu. Do této
skupiny patří Seropram a Deprex (Prozac).

Kromě farmakoterapie se při léčbě LMD užívá také tzv.
EEG-biofeedback, který pro zlepšení duševního stavu
používá regulaci frekvencí mozkové elektrické aktivity (tzv. mozkových
vln).

Tato metoda je velice efektivní, a to zejména pro posílení aktivace
nervového systému, pozornosti, koncentrace, sebeovládání, sebekázně a
progresivity, co se intelektu týče.

Tento způsob též pozitivně ovlivňuje
poruchy spánku, noční pomočování (enuresa), vývojové vady řeči a
specifické poruchy učení.

Dále se při léčebné terapii užívají také poradenské
nápravné postupy, které mají pro každou specifickou dysfunkci svou
metodu, např. vadami řeči se zabývá logopedie, při
poruchách chování se upravuje denní režim dítěte a používá se tzv.
autogenní trénink, při poruchách učení dítě podstupuje
různé speciální nápravné postupy apod.

Jak si mohu pomoci sám

Je důležité si s dítětem promluvit a vysvětlit mu,
že jeho problémy nemají příčinu ani v jeho povaze nebo morálce, ale
v biologické (přesněji řečeno v psychoneurofyziologické) poruše, za
kterou nemůže. Proto dítě s LMD nelze převychovávat, ale naopak je
potřeba ho svěřit do rukou odborníků.

Je důležité, aby se dítě cítilo milováno a nebylo za své neúspěchy
káráno nebo dokonce trestáno. S vaší trpělivostí, podporou a láskou se
mu budou lépe překonávat překážky a různé úkoly. Snažte se dítě
vychovávat v pozitivním směru, oceňujte dítě za to, co mu jde a v čem
se mu daří, i když může jít pouze o maličkosti, a nevytýkejte mu
věci, které nejsou jeho silnou stránkou.

Pokud dojde na kárání, vždy přesně zdůrazněte, co dítě udělalo
špatně a neobracejte se na něj s napomínáním, že pořád jen zlobí,
protože nakonec se může stát, že vám dítě dá za pravdu a přestane se
o cokoliv snažit.

Snažte se dítěti připravovat pestrou stravu, která je bohatá na ovoce a
zeleninu. Naopak se vyvarujte stravě plné dráždivých chemikálií,
umělých přísad, vůní, příchutí, barviv, umělých sladidel, cukrů
a tuků.

Komplikace lehké mozkové dysfunkce

Toto onemocnění je komplikované už jen tím, že může postihnout více
mozkových funkcí, které při špatném fungování zabraňují člověku, aby
žil plnohodnotným osobním i společenským životem. Všechny případné
komplikace, které by při onemocnění LMD mohly nastat, jsou již výše
zmíněny u příznaků této nemoci.

Diskuse

Další názvy: LMD, ADHD – Attention-Deficit Hyperactivity Disorder, ADD – Attention Deficit Disorders