Případů cukrovky hodně přibývá, na prevenci má myslet již u dětí

Před deseti lety u nás žilo zhruba o 300 tisíc lidí s cukrovkou méně než nyní. Lékařka Radka Nágelová z diabetologické a podiatrické ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice Ostrava upřesnila, že zatímco v roce 2007 bylo v ČR zaznamenáno 56,5 tisíce nových případů diabetu, o osm let později už to bylo více než 80 tisíc nových případů za rok.

„Varovný je fakt, že přibývá dětí s diabetem druhého typu. Pediatři se stále častěji setkávají s obézními dvojkovými diabetiky, kteří se už v dětství neobejdou bez inzulinu. Přitom stačilo, aby tyto děti měly dostatek pohybu a nepřibíraly na váze,“ upozornila lékařka Nágelová s tím, že do statistik jsou započítáváni jen léčení pacienti. Chybějí v nich lidé, kteří o své nemoci nevědí.

„A těch je poměrně dost. Diabetes druhého typu v začátku totiž často neprovázejí žádné příznaky.

Tělo se postupnému zvyšování hladiny cukru přizpůsobí a na onemocnění se přijde například při preventivní prohlídce nebo při předoperačním vyšetření.

A až poté, co hodnotu cukru v krvi snížíme, si pacienti uvědomí, že dříve bývali více unavení, žízniví a tak dále. A právě to byly průvodní projevy cukrovky,“ vysvětlila lékařka.

Přečíst článek ›

ZMĚŇTE ŽIVOTNÍ STYL!

Lékařka ale přidala i povzbudivější zprávu. Člověk s hraničními hodnotami cukru v krvi pro sebe může hodně udělat i bez léků. Stačí změnit životní styl.

„Diabetes druhého typu, který se na výskytu cukrovky v populaci podílí zhruba z 95 procent, úzce souvisí s obezitou, s nedostatkem pohybu, se stresem a s kouřením.

Proto našim pacientům doporučujeme snížit tělesnou hmotnost a přidat pohyb. Zcela stačí chůze, šest tisíc kroků denně, prospěšná je také chůze s nordic walking holemi nebo s trekovými holemi.

Díky pohybu totiž nabude svalová hmota, která zlepší citlivost na inzulin,“ vysvětlila Radka Nágelová.

Případů cukrovky hodně přibývá, na prevenci má myslet již u dětíZdroj: DENÍK*Pro zvětšení na obrázek klikněte.

Zároveň také dodala, že současným trendem je ale nasazení léků už v situaci, kdy člověk sice má mírně zvýšený cukr, ale ještě nesplňuje podmínky pro diagnózu cukrovky. Tento postup souvisí se snahou zabránit rozvoji nemoci.

„V současné době máme k dispozici velké množství nových a bezpečných léků, které jsou schopny ochránit a podporovat slinivku, některé z nich dokonce snižují chuť k jídlu, takže pacient zhubne. I tyto léky je třeba podávat stejně jako inzulin, tedy injekční formou pod kůži.

Pokud však pacient nespolupracuje a neupraví svůj životní styl, může dojít k postupu nemoci a na řadu přichází inzulin. Někteří pacienti mají z tohoto kroku strach, ale rozhodně to není tak, že ten, kdo ho dostane, je na odpis, jak to laici mnohdy vnímají,“ zdůraznila lékařka.

Zároveň ale dodala, že pacienti, kteří nedbají rad lékařů, si mohou přivodit nejrůznější komplikace a nepříjemnosti.

Přečíst článek ›

OHROŽUJE I OČI, MOZEK, LEDVINY A SRDCE

Cukrovka totiž zatěžuje ledviny, způsobuje horší hojení ran i změny na cévách a může vést i k takzvané diabetické noze.

Pacienti s cukrovkou by měli podle odborníků minimálně jednou ročně absolvovat i vyšetření očního pozadí.

„Člověk totiž není schopen jen podle toho, jak dobře vidí, poznat, že kvůli cukrovce u něj dochází k zásadním změnám, které mohou vést až k odchlípnutí sítnice. A to je nezvratná záležitost.

Je třeba si uvědomit, že cukrovka je nejčastější příčinou slepoty na světě, a to i ve vyspělých zemích.

Přitom pravidelnými návštěvami očního lékaře lze zmíněné změny včas rozpoznat, ošetřit cévy a úplné ztrátě zraku předejít,“ upozornila lékařka a pokračovala: „U pacientů s diabetem může dojít i k poškození ledvin, kromě toho přibližně u 70 procent pacientů cukrovka vede k postižení nervů, což se projevuje pálením nebo brněním nohou, nohy jsou bolestivé, nebo naopak necitlivé. Kromě toho všeho cukrovka až trojnásobně zvyšuje riziko infarktu a cévní mozkové příhody i vzniku ischemické choroby srdeční a ischemické choroby dolních končetin.“

Přečíst článek ›

O svém diabetu třeba nevíte. Pozor na kombinaci málo pohybu, hodně jídla | Zdraví

Diabetes mellitus, čili cukrovka, je složitá porucha látkové přeměny, která se projevuje zvýšenou hladinou cukru v krvi. Kvůli celosvětovému rozšíření si vysloužila pojmenování epidemie třetího tisíciletí.

Tato nemoc se dá poměrně snadno odhalit a dnes už i vcelku úspěšně léčit. Ale i tak na komplikace, které vyvolává, ročně v České republice zemře přes 25 000 lidí. Dalším tisícům pacientů cukrovka uzavře drobné krevní cévy, a připraví je tak o zrak, nevratně poškodí ledviny či srdce, ale může vést až k amputaci nohou.

Zmatená glukóza

Cukr glukóza, který tělo získává z potravy, je základním zdrojem energie pro všechny buňky. Po těle jej roznáší krev. Buňky si z ní odebírají, kolik potřebují. Nadbytečný cukr třeba po vydatném jídle se ukládá do jater a v krvi se udržuje jeho stabilní hladina.

Diabetes mellitus je nemoc, při níž se zvyšuje hladina cukru v krvi. Nejdůležitější roli při tom hraje hormon inzulin, který si tělo vyrábí ve slinivce břišní. Právě inzulin „odemyká“ vstup pro glukózu do všech buněk v těle. Když je ho málo, nebo ho tělo nedokáže účelně využít, vzniká problém – cukrovka. 

Medicína ji rozlišuje na dva typy

Diabetes 1. typu je méně častý, postihuje necelé procento populace, bývá zpravidla dědičný a nedá se ovlivnit životním stylem. Objevuje se nejčastěji už u dětí a mladých dospělých.

Vzniká, když slinivka nevytváří dostatek inzulinu, takže v krvi je sice glukózy hodně, ale buňky hladovějí, protože se do nich nedostane. Při léčbě je tedy nutné dodávat injekcemi inzulín zvenčí.

Oproti tomu diabetes 2. typu je mnohem častější. Postihuje osm procent populace – dospělé lidi, často s nadváhou. V tomto případě tělo přestává na inzulin reagovat. I když ho slinivka vytváří, buňky na něj dostatečně nereagují a nepřijímají pak dostatek glukózy z krve.

Tělo proto hlásí mozku nedostatek glukózy v buňkách a nutí ho k produkci dalšího a dalšího inzulínu, až se buňky ve slinivce vyčerpají, takže inzulinu je i v tomto případě nakonec málo.

Někteří odborníci, například profesor Štěpán Svačina ze 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, dokonce zpochybňují, že by se měla cukrovka 1. a 2. typu považovat obecně za jednu nemoc, protože její příčiny i způsoby léčby se značně liší.

Jak poznat nemocné dítě

Diabetes 1. typu je zákeřný v tom, že postihuje i nejmenší děti, u nichž by to rodič ani nečekal. „Mezi hlavní příznaky u pacientů patří nadměrná žízeň, časté močení spojené u malých dětí s nočním pomočováním, neobjasněná zvýšená únava. Také častěji bojují s infekcemi a pomaleji se jim hojí rány,“ popisuje lékař Marek Antoš z pražské laboratoře Synlab.

Abyste u dětí rozpoznali onemocnění cukrovkou, pečlivě sledujte jejich potřebu pití a močení. Se zvýšenou hladinou cukru v krvi totiž ledviny produkují mnohem více moči a organismus si žádá častější doplňování tekutin. Děti, které již přestaly používat plenu, se mohou začít znovu pomočovat. U kojenců může být moč lepkavá a světle žlutá.

Dalšími pozorovatelnými příznaky jsou ubývání či přibývání na váze, únava nebo opakované kožní infekce a plísně. Pokud tyto příznaky zaznamenáte, přiveďte dítě co nejdříve k lékaři.

„Zůstává-li tento stav nerozpoznán po delší dobu, nemocné dítě může náhle upadnout do bezvědomí a ocitnout se v bezprostředním ohrožení života. Výjimkou není ani poškození zraku, ledvin nebo cévního systému,“ varuje doktor Antoš.

Ohrožujeme se hlavně sami

V případě diabetu 1. typu má disponovaný člověk vysokou pravděpodobnost, že onemocní. Oproti tomu diabetes 2. typu je do velké míry v našich rukou. Výrazně k němu napomáhá nedostatek pohybu a obezita. Cukrovka 2. typu postihuje obvykle osoby starší 45 let, které zatěžují tělo nezdravým způsobem života.

Řadě lidí s nadváhou pomůže, když se jim podaří zhubnout. Často se tím počínající cukrovka vyléčí. Pokud nestačí dieta, dá se zkusit léčení tabletami, které zvýší vnímavost buněk vůči inzulinu, nebo posílí vytváření inzulinu v těle.

Teprve když ani tohle nepomůže, nasazují lékaři i u diabetu 2. typu léčení inzulinem.

Až tak daleko se však není nutné dostat. Počínající cukrovka je zrádná, nemoc postupuje plíživě a vůbec nebolí. Spousta lidí vůbec neví, jakou má vlatsně hladinu cukru v krvi. Nepodstupují totiž u svého praktického lékaře preventivní vyšetření, při němž se tato hladina měří – říká se tomu glykémie.

Takto by mohli včas zjistit, že se u nich už projevuje takzvaný prediabetes, kdy ještě není diagnostikována cukrovka, ale riziko jejího vypuknutí je vysoké. V tomto případě lékař doporučí dietu, případně předepíše mírnější typy léků, které napomáhají vstřebávání cukru z krve.

V horším případě už cukrovka vypukla a je třeba ji okamžitě léčit.

Sledování budoucích maminek

Specifickou skupinou pacientů s diabetem jsou těhotné ženy. Onemocnění u nich mohou spustit genetické predispozice, těhotenské hormony, vyšší věk matky, obezita nebo vysoký krevní tlak.

Vyšší hladina cukru představuje riziko pro matku i pro plod, jehož slinivka začne v této situaci produkovat víc inzulinu na jeho odbourání. Navíc takový plod nabývá na velikosti, což může komplikovat porod. Narozené děti pak bývají náchylnější k obezitě nebo cukrovce.

Budete mít zájem:  Med se nesmí zahřívat - jeden z rozšířených mýtů

„U všech těhotných žen proto lékaři standardně ordinují vyšetření koncentrace glukózy,“ uvádí lékař Petr Podroužek z EUC Laboratoří v Praze.

Těhotenská cukrovka, na rozdíl od těch ostatních, ve většině případů okamžitě po porodu zmizí. Avšak žena má poté vyšší pravděpodobnost, že se u ní objeví diabetes 2. typu, takže by měla chodit na kontroly k lékaři a vyhýbat se nadváze.

Případů cukrovky hodně přibývá, na prevenci má myslet již u dětí

14 signálů, že váš krevní cukr je příliš vysoký

Případů cukrovky hodně přibývá, na prevenci má myslet již u dětí

Když slyšíme lidi, kteří diskutují o vysoké hladině cukru v krvi, první věc, kterou většina z nás myslí, je cukrovka.

Diabetes je velmi vážný stav, ale dlouho předtím, než je u někoho diagnostikován, tak jeho tělo se projevuje určitými příznaky, že hladina cukru v krvi je příliš vysoká. Znalostí těchto projevů, signalizujících vyšší hladiny cukru v krvi, můžeme včas učinit kroky a tím se vyhnout nevratnému poškození těla.

Spotřeba glukózy v naší stravě je nejpravděpodobnější příčinou zvýšené hladiny cukru. Glukóza je distribuována do každé buňky v těle a je nezbytnou živinou (ve správných dávkách).

Pokud se vysoká úroveň krevního cukru vyskytuje dlouhodobě, tak výsledkem může být trvalé poškození orgánů jako jsou ledviny, cévy, oči a nervy.

Se zpracovanými potravinami s převahou přídatných látek, které tvoří významnou část stravy mnoha lidí, se zvyšuje počet lidí, kteří trpí vysokou hladinou cukru v krvi. Jediným způsobem, jak chránit sebe a své blízké, je začít číst znamení vlastního těla.

Známky vysokého obsahu cukru v krvi

Mnohé z těchto níže uvedených 14 příznaků jsou často přehlíženy jako projevy změnou „počasí“ a přirozeně odezní. Skutečnost je taková, že vaše tělo vás varuje o existující chemické nerovnováze, která potřebuje opravit.

Takže pozor na tyto příznaky:

  • časté močení a močení v noci
  • rozostřené vidění
  • obtížné soustředění
  • suchá ústa
  • impotence
  • opakující se infekce
  • pomalé hojení ran
  • žaludeční problémy
  • trvalá únava nebo extrémní únava
  • zvýšená žízeň
  • suchá a svědící kůže
  • trvalý hlad
  • nadbytek břišního tuku / přírůstek hmotnosti
  • nervové poruchy

Hlavním viníkem označovaným za příčinu zvyšování hladiny cukru v krvi jsou sacharidy, dříve známé pod názvem uhlohydráty.

Při zvýšeném krevním cukru jsou změny ve stravování zásadní, a vyžadují urychlenou realizaci. Změna stravy totiž dokáže udělat nejen to, že se začnete lépe cítit, ale i to, že dojde v krátké době ke snížení krevního cukru.

Glykemický index napoví

Jedním ze způsobů, jak se potraviny kategorizují podle jejich vlivu na krevní cukr je takzvaný glykemický index, označovaný zkratkou GI.

Čím je číslo GI vyšší, tím více daná potravina zvyšuje krevní cukr. A opačně, čím je nižší, tím má menší vliv na hladinu glukózu v krvi.

Dr.

Brand-Millerová, odbornice na lidskou výživu z Univerzity v Sydney, navrhuje používat tyto 3 kategorie:

  • Nízký glykemický index (GI 55 a méně): většina ovoce a zeleniny, luštěniny, málo zpracované obiloviny, celozrnné těstoviny, nízkotučné mléčné výrobky a ořechy
  • Střední glykemický index (GI od 56 do 69): bílé a sladké brambory, kukuřice, bílá rýže, kuskus, celozrnné snídaňové cereálie
  • Vysoký glykemický index (GI 70 a více): bílé pečivo, sušenky, bagety, koláče, kroasanty, oplatky a většina balených snídaňových cereálií

Pokud máte již vyšší krevní cukr, začněte nahrazovat potraviny z třetí kategorie potravinami z prvních dvou kategorií. Z dlouhodobého hlediska se tak vyhnete vážnému poškození zdraví.

Tip – tři potraviny s nízkým obsahem cukru

  • Vlašské ořechy mají nízký obsah cukru a mají řadu dalších přínosů pro zdraví, včetně podpory reprodukčního zdraví (pro muže) a zdraví srdce.
  • Brokolice pomáhá opravit škody způsobené vysokým obsahem cukru v krvi.
  • Vejce jsou skvělé pro vaše zdraví a určitě nezvýší hladinu cukru v krvi.
  • Zdroj: 14 Signs Your Blood Sugar Is Way Too High

Cukrovka přibývá u stále mladších lidí. Jedinou prevencí je zdravý životní styl

Diabetes mellitus neboli cukrovka je souhrnný název pro několik různých onemocnění. Jejich společným projevem je zvýšená hladina cukru v krvi.

„Pro pacienta je to vždycky šok přijmout ten fakt, že právě on má cukrovku. Chvíli to trvá, než se s tím ten člověk smíří,“ uvádí Sylvie Špitálníková. Důležitá je i podpora rodiny. Někdy musí pomoci dokonce psycholog.

Jak se pozná cukrovka?

Příznaky cukrovky nejsou specifické. V první řadě je to únava, velká žízeň, časté močení. Dále to může být paradoxně hubnutí. Jako další příznaky se mohou objevit poruchy vědomí, pach acetonu z úst, svalová slabost, pomalé hojení ran, příbytek tělesné hmotnosti, bolest nohou nebo svědění kůže. Problémem je, že u každého se objeví jiné projevy nemoci.

„U každého pacienta nemusí být projevy cukrovky typické, upozorňuje Sylvie Špitálníková. Největší nebezpečí cukrovky vidí v tom, že člověka nebolí. Navíc v první fázi nemá pacient žádné výrazné potíže.

„Ovšem po několika letech průběhu cukrovky, kdy jsou hladiny cukru vysoké, přicházejí pozdní následky diabetu. A to je onemocnění oční sítnice, které končí slepotou. Onemocnění ledvin, které končí jejich selháním. Může se vyskytnout tzv. syndrom diabetické nohy končící amputací,“ varuje Sylvie Špitálníková.

Nemoc musí být pod kontrolou

Diagnóza cukrovka změní pacientovi život. Úkolem číslo jedna je nastolit pravidelný denní režim. Není nutné vyloženě jíst šestkrát denně, ale je nutné jíst alespoň třikrát a myslet na to, že den začíná snídaní.

„Pacient by měl mít dostatek pohybu, udržovat si stabilní váhu a měl by chodit pravidelně na lékařské prohlídky,“ říká Sylvie Špitálníková. Zkrátka na prvním místě je zdravý životní styl. A jak je to s jídelníčkem?

„Radíme vynechat jednoduché cukry. Tím myslím cukr řepný a třtinový neboli sacharózu. Pro diabetiky není vhodný ani cukr hroznový, tedy glukóza,“ vysvětluje Sylvie Špitálníková.

Diabetik musí sledovat, co jí. Když nakupuje potraviny, měl by si pozorně prohlédnout tabulku a zjistit si obsah sacharidů v tom, co se chystá sníst.

Pokud jsem v pokrmu ve větší míře jednoduché cukry, měl by se ho zříct.

Stále mladší pacienti

Tzv. cukrovka 2. typu postihuje stále mladší populaci. V současné době se často objeví už po třicátém roku života. Což může být pro někoho šok. Včasná diagnóza je ale klíčová.

„Jakmile zjistíme, že má cukrovku, ihned zahajujeme léčbu. Nečekáme jako kdysi, až si pacient zavede diabetickou dietu a zhubne.

A okamžitě nasazujeme léky, které snižují hladinu cukru v krvi,“ říká Sylvie Špitálníková. Diabetes 2. stupně se dá úspěšně léčit, ale nelze vyléčit. Ideální je myslet na prevenci.

A tou je v tomto případě zdravý životní styl složený z dobrého stravování a dostatku tělesné aktivity.

„Apeluji na všechny, aby nepodceňovaly preventivní lékařské prohlídky u praktického lékaře,“ vyzývá všechny, aby mysleli na své zdraví Špitálníková.

Zásady diabetické diety

  • diabetik nesmí jíst cukr a med
  • složených cukrů smí sníst jen přesně stanovené množství, které určí jeho ošetřující lékař. Základní diabetická dieta je 225 g sacharidů na den
  • potraviny, které obsahují složené cukry (ovoce, ořechy, mák, mouka a obilné výrobky, luštěniny, brambory a výrobky z nich) je nutné vážit
  • pokrmy s obsahem sacharidů musí být v průběhu dne rovnoměrně rozloženy. Vhodná přestávka mezi dvěma hlavními jídly je pět lépe šest hodin
  • je třeba vypít 2,5-3 litry tekutin denně podle počasí a fyzické aktivity

Když inzulín chybí úplně

Cukrovka 1. typu je zastoupena v populaci méně. Je to velmi vážné onemocnění, které se vyznačuje absolutním nedostatkem inzulinu v těle. Pacient ho musí do svého těla celý život dodávat injekčně. Dietní a režimová opatření jsou samozřejmě nezbytná. Novinkou v léčbě je inzulinová pumpa.

„Pumpa částečně napodobuje funkci slinivky břišní, protože kontinuálně dodává inzulín,“ vysvětluje lékařka. Nemocní musí stále kontrolovat přísun sacharidů a inzulínu, aby vše bylo v rovnováze. Je to komplikované, ale dá se to zvládnout.

Bylinné čaje? Pomáhají!

Léčivé byliny mohou pomoci jako podpůrný prostředek. Například to je list borůvky, kořen pampelišky nebo kořen lopuchu.

„Některé bylinky zvyšují produkci inzulínu slinivkou břišní. Jiné zase naopak podporují chuť k jídlu, což je dobré pro diabetiky 1. typu,“ radí Sylvie Špitálníková a dodává, že nejlepší je použít osvědčenou čajovou směs, kterou koupíme v lékárně. Směsi jsou sestavené tak, aby se vzájemně doplňovaly a byly chutnaly.

autor: PRO

Poradna pro diabetiky

Vzhledem k tomu, že v naší populaci rok od roku přibývá diabetiků, kladou zdravotníci stále větší důraz na informovanost laické veřejnosti o problematice cukrovky.

K naplnění tohoto cíle bychom také rádi přispěli naší pravidelnou poradnou pro vás čtenáře. Pokud máte nějaký dotaz či problém, který se týká cukrovky, obraťte se na nás.

Při zjištění cukrovky jsem byl upozorněn na nutnost mj. snížit váhu. Vážil jsem při výšce 182 cm 119 kg. Teď je diabetes mellitus (DM) kompenzován na dietě. Váhu jsem snížil dietou a cvičením na 84 kg. Při poslední kontrole jsem byl lékařem upozorněn, abych snižování váhy již zastavil.

Při intenzivním cvičení (které mi bylo doporučeno pro snížení rezistence) a při předepsané dietě 225 gramů sacharidů váha stále mírně klesá. Zastavit pokles však podle mého názoru mohu jen snížením cvičení nebo zvýšením příjmu potravy. Obojí však má své negativní dopad. Jak řešit toto dilema? Děkuji za odpověď. K. B.

Budete mít zájem:  Potraviny proti jarní únavě

, Chrudim

Těžší než zhubnout bývá pro většinu lidí váhový úbytek udržet. Opětovný přírůstek hmotnosti je velmi častý a nežádoucí. Pokud tedy dodržujete dietu 225 g sacharidů denně, cvičíte a je pro vás takový denní režim přijatelný, ponechte vše jako dosud.

Váhový úbytek se časem zastaví sám. Pokud ne, je třeba myslet na možnost dalšího onemocnění a pacienta podrobně vyšetřit. Jestliže hladovíte nebo je pro vás takto intenzivní cvičení trvale nepřijatelné, máte nyní jedinečnou možnost upravit svůj denní režim tak, aby vám dlouhodobě vyhovoval.

Během vstupní prohlídky u „závodní“ lékařky mi byla z krve naměřena hodnota cukru 6,2 mmol/l. Lékařku to zarazilo, protože jsem jí řekl, že jsem od rána nic nejedl a nepil, a byla to pravda.

Prý je to ještě v normě, ale už k horní hranici na to, že bych měl být hladový. Hlad jsem ale opravdu necítil. Dál mi o tom nic neřekla.

Chci se tedy, paní doktorko, zeptat: Jaké pocity bych měl cítit a co mám do budoucna preventivně dělat? Dodám jen, že jsem štíhlé, atletické postavy (73 kg při 182 cm), hodně sportuji. Děkuji, Z. P., Ostrava

Glykemií nalačno rozumíme glykemii naměřenou nejméně osm hodin po posledním příjmu potravy nebo cukrem oslazeného nápoje či mléka; 6,2 mmol/l by mohlo být klasifikováno jako zvýšená glykemie nalačno. Meze pro stanovení této diagnózy jsou 6,1-6,9 mmol/l.

Ovšem aby tato diagnóza mohla být stanovena, musí být taková hodnota zjištěna dvakrát, tedy ve dvou různých dnech. Pokud se obáváte diabetu, nemůžete pro sebe udělat nic lepšího než sportovat, pravidelně jíst a dodržovat denní režim.

Pohybová aktivita zlepšuje využití cukru v tělesných tkáních -zjednodušeně se dá říci, že chrání před vznikem nejčastějšího typu diabetu, tedy diabetu 2. typu. Podle mého názoru by bylo ve vašem případě vhodné vyšetřit glykemickou křivku, tj.

zátěžový test, pomocí kterého lze potvrdit nebo vyloučit přítomnost cukrovky nebo poruch tolerance cukrů.

Jsem ve 36. týdnu těhotenství a od 22. týdne docházím do diabetologické poradny. Při zátěžovém testu oGTT mi byly naměřeny hodnoty glykemie 4,2 (nalačno), 8,9 (hodinu po vypití roztoku glukózy) a 6,4 (po 2 hodinách), což, podle vyjádření lékařky, jen velmi mírně přesahuje stanovené normy.

Nyní dodržuji dietu a glykemie mám (domnívám se) v pořádku – nalačno vždy méně než 4, hodinu po jídle jen málokdy víc než 6. Žádné jiné obtíže přitom nemám. Dočetla jsem se ale, že i u „dobře kompenzovaných diabetiček“ se porod vyvolává předčasně, v 38. nebo 39. týdnu, a v žádném případě se těhotenství nenechá pokračovat po termínu porodu (tedy po 40. týdnu).

Je to skutečně v každém případě nutné? B. Š., Louny

Chápu vaše obavy z indukce (vyvolání) porodu. V tomto případě jde hlavně o zdraví vašeho dítěte. U diabetiček včetně žen, které trpí diabetem v těhotenství, je vyšší riziko úmrtí plodu právě na samém konci těhotenství, zejména v případě jeho přenášení.

To platí i v případě uspokojivých hodnot hladiny cukru v krvi. Proto je indikováno ukončení těhotenství v termínu a také se často přistupuje v samém závěru těhotenství k preventivním hospitalizacím, aby byly životní funkce dítěte sledovány v kratších intervalech. K indukci porodu se nyní používají látky, které vznikají i přirozeně v lidském těle – prostaglandiny.

Aplikují se obvykle lokálně, tedy vaginálně, méně často celkově, např. nitrožilně. O vhodnosti indukce porodu či její nezbytnosti a o tom, jak se provádí, by vás měl podrobně informovat váš ošetřující gynekolog, rozhodně se ho na to zeptejte.

Můj přítel má z prvního manželství dceru, která má diabetes 1. typu. Přítel ani jeho bývalá manželka diabetes nemají. Zajímalo by nás, jaká je pravděpodobnost, že by naše dítě mohlo být diabetem postiženo. Já sama diabetes nemám.

Existují nějaké testy, při kterých by bylo možné riziko zjistit? Vaše odpověď byla následující: „Ano speciálními vyšetřeními lze v některých případech zjistit vlohu pro onemocnění cukrovkou. Vyšetření je drahé a má význam spíš experimentální, neboť ani zjištění přítomnosti vlohy nemusí znamenat, že dítě onemocní.

“ Přesto mám prosbu: Mohu někde zjistit kontakt na takové pracoviště, ať již v Čechách, nebo v zahraničí? Děkuji za odpověď. D. L., Náchod

Genetická vyšetření partnerů prekoncepčně provádějí genetické poradny, některé z nich jsou při diabetologických centrech, jiné jsou při centrech asistované reprodukce. Jestliže máte zájem o genetické vyšetření, bylo by nejlepší poradit se o tom s vaším gynekologem, který bude mít nejlepší přehled o existenci genetických poraden ve vašem regionu.

Podle mého názoru jsou vaše obavy větší než riziko. Pokud má dítě vlastního sourozence s diabetem 1. typu, je riziko, že onemocní cukrovkou 1. typu, zhruba 5%. Ve vašem případě by se jednalo o sourozence nevlastní, čímž razantně klesá koeficient příbuznosti a s ním riziko onemocnění diabetem 1. typu.

Problematika dědičnosti diabetu 1. typu není příliš prozkoumána, rozhodně neznáme všechny geny, které se uplatňují v procesu vzniku této choroby.

Pro vaši informaci mohu uvést, že nyní známe maximálně 60 % genů, které mohou být zodpovědné za vznik diabetu 1. typu. Existují také ochranné geny, tato problematika je dosud málo známá. Významnou roli při rozvoji diabetu 1.

typu hraje i vnější prostředí, délka kojení, životní styl a další přidružené choroby.

V případě, že by se u manžela prokázala některá vloha pro cukrovku 1. typu, neznamená to, že u něj onemocnění musí propuknout, ani to, že ho přenese do další generace. (U otcediabetika je riziko, že jeho dítě bude mít cukrovku 1. typu, v šesti až devíti procentech případů.)

Byly prováděny klinické studie s jednovaječnými dvojčaty, tedy sourozenci s naprosto stejnými geny. Studie ukázaly, že problém genetické dispozice nemůžeme zužovat na identifikaci diabetogenního genotypu (souhrn všech genů jednoho živého organismu). Má-li jedno z dvojčat diabetes 1. typu, riziko onemocnění druhého sourozence je 30 až 40 %.

Pokud by výsledek vyšetření byl negativní, stejně nelze s jistotou říci, že dítě diabetes 1.

typu mít nebude, protože, jak uvádím výše, všechny geny zodpovědné za vznik této choroby dosud neznáme a spolupůsobí zde v různě velké míře i vnější faktory (vnější prostředí, délka kojení, životní styl, další přidružené choroby).

Bohužel je třeba konstatovat, že ani provedení genetického vyšetření vám nedá naprostou jistotu, že dítě bude zdravé. Taková jistota neexistuje.

Vážená paní doktorko, ráda bych se zeptala, jaká rizika s sebou nese těhotenská cukrovka pro miminko a zda může působit nějaké komplikace u porodu. Není mi totiž jasné, proč se dnes „cukr“ v těhotenství tak hlídá, když se obecně jeho nárůst v těhotenství považuje za přirozený a po porodu obvykle klesá. Děkuji za odpověď. A. F., Český Brod

Dovolím si s vámi nesouhlasit. Nárůst glykemie v těhotenství není přirozený. Těhotenská cukrovka vzniká u žen, kde je již přítomna nějaká porucha sekrece inzulinu (až u 70 % žen, které měly v těhotenství cukrovku, se po letech vyvine cukrovka i mimo těhotenství).

Naopak těhotné ženy jsou normálně adaptovány na nízké hladiny cukru v krvi, protože cukr šetří tělo ženy pro miminko. Když jsou glykemie vyšší než norma, je nabídka cukru pro vyvíjející se dítě nadměrná. Cukr se ukládá v těle dítěte v podobě tuku. Vyšší glykemie brzdí vyzrávání tkání a orgánů dítěte, například plic.

Děti matek s neléčenou nebo špatně léčenou cukrovkou jsou příliš velké, váží více než 4 kg, a to bývá zdrojem komplikací při porodu. Vznikají často rozsáhlá a nepříjemná porodní poranění matky, výjimečně dítěte, i při bezvadné porodnické péči. Dítě sice bývá nadměrně velké, ale nezralé, což je zdrojem řady komplikací v poporodním období.

Tyto komplikace mohou v těžších případech zanechat trvalé následky. Plod matky s těhotenskou cukrovkou bývá v posledních týdnech gravidity ohrožen náhlým úmrtím, proto jsou tyto těhotné zvýšeně sledovány a porod bývá indukován v 38. týdnu. Riziko náhlého úmrtí dítěte je výrazně zvýšeno tam, kde cukrovka nebyla odhalena a správně léčena.

Nechtěla jsem vás polekat, ale pravdivě informovat, proč tak úzkostlivě vyhledáváme ženy s těhotenskou cukrovkou a přistupujeme k její léčbě tak vážně.

Pokud je vše v pořádku nebo je cukrovka správně léčena a žena pečlivě sledována diabetologem i gynekologem, je riziko výše popsaných komplikací stejně malé jako u žen bez gestačního diabetu.

Vyžaduje to ovšem úsilí i pochopení situace nejen ze strany zdravotníků, ale zároveň ze strany pacientky a její rodiny.

Své dotazy týkající se diabetologické poradny můžete směrovat na mailovou adresu: [email protected]

Cukrovka: příznaky, léčba (diabetes mellitus) – Vitalion.cz

Diabetes mellitus je onemocnění charakteristické výskytem
nadměrného množství cukrů v krvi (hyperglykémie). Jedná
se tedy o poruchu metabolismu cukrů (sacharidů).

Obecně se dá říci, že toto onemocnění se může vyskytovat v každém
věku a postihuje obě pohlaví. Onemocnění může vypuknout náhle nebo ho
může zjistit obvodní lékař při preventivní prohlídce, a to
rozborem krve.

Budete mít zájem:  Na křečové žíly se neumírá, nohy ale brutálně hyzdí

O cukrovku se jedná v případě, že hladina glukózy v krvi
přesáhne hodnotu 10mmol/l. Zvýšená hladina cukrů v krvi
může mít 2 příčiny a podle nich rozdělujeme diabetes mellitus na
2 typy.

Diabetes 1. typu vzniká z důvodu nedostatečné produkce
inzulinu
(hormon slinivky břišní) a diabetes 2.

 typu je
zapříčiněn sníženou citlivosti tkání vlastního těla
k inzulinu.

(Hormon inzulin je pro celý organismus nezbytně důležitý,
protože vychytává cukr z krve a přivádí ho do orgánů a tkání celého
těla. Tedy zajišťuje přísun hlavního energetického zdroje.)

Diabetes mellitus 1.

 typu propuká nejčastěji
v dětství nebo v mládí a jedná se vlastně
autoimunitní chorobu, kdy vlastní imunitní systém ničí
buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. Jedná se o onemocnění
náhlé a někdy bývá označováno z důvodu raného výskytu jako juvenilní
diabetes. Odhaduje se, že v současné populaci trpí touto nemocí
0,4% lidí.

Diabetes mellitus 2. typu se vyskytuje spíše
u dospělých, a to hlavně obézních
jedinců. Propuká pozvolna většinou po 30.

 roce života, avšak v poslední
době se neobvykle často vyskytuje i u obézních dětí s nedostatkem
pohybu. Vlohy k tomuto onemocnění jsou často přenášeny dědičně
z generace na generaci a v současnosti touto poruchou trpí asi 7% populace.

Výzkumy ukazují, že se stále běžnější obezitou se častěji objevuje cukrovka
u dětí prvního i druhého stupně zároveň.

Zvláštním úkazem je výskyt cukrovky během
těhotenství. Objevuje se u žen, které nikdy podobné
problémy neměly, a po porodu odeznívá. Příčinou je zřejmě souvislost
s těhotenskými hormony, které zvyšují nároky na funkci slinivky
břišní. Pokud se slinivka nedokáže se zvýšenými nároky na výrobu
inzulinu vyrovnat, dochází ke kolísání hladiny cukru v krvi.

Tento úkaz je typický zhruba pro 4% těhotných žen a obvykle bývá
zjištěn krevními testy při běžných kontrolách. Narozené děti mívají
větší porodní váhu a jsou často ohroženy nízkou hladinou cukru v krvi
(hypoglykémií) a novorozeneckou žloutenkou.

Rizikové faktory cukrovky

Pro diabetes 1. typu nejsou rizikové faktory zcela známy, pravděpodobně
je k němu nutná určitá genetická dispozice společně
s proniknutím virové infekce. Vznik diabetu 1. typu tedy
nesouvisí s tělesnou konstitucí (zda je člověk štíhlý nebo obézní)
ani na každodenních zvyklostech.

Zato pro diabetes 2. typu je takových faktorů hned několik. Nejčastěji
se jedná o obezitu, nedostatek pohybu a
nezdravý životní styl a výživu.

Dlouhodobé přejídání a nedostatek pohybu totiž vede ke snížení
počtu inzulinových receptorů na povrchu buněk. Dříve byl diabetes mellitus
2.

 typu označován jako stařecká cukrovka, protože se vyskytoval
převážně u starých lidí.

V současnosti je však v důsledku našeho
životního stylu takřka epidemicky rozšířen ve všech věkových
kategoriích a ročně zabíjí stejné množství lidí jako
například AIDS.

Prevence cukrovky

Preventivní opatření pro diabetes 1. typu dosud neexistují. Naopak
diabetu 2. typu se člověk vyvarovat může a to tím, že odstraní ze svého
života všechny rizikové faktory pro toto onemocnění. To znamená
dodržování přísných pravidel v každodenním životě.

Musí se dbát na dostatek pohybových aktivit, zdravý
životní styl a vyváženou stravu (s energetickou hodnotou
úměrnou fyzické aktivitě).

Cukrovka tedy není důsledkem nadměrného pojídání sladkostí, jak si
mnoho lidí myslí, ale jedná se o reakci organismu na přebytečnou konzumaci
jakýchkoliv potravin. Sladké pokrmy si diabetik musí odpírat až po
propuknutí tohoto onemocnění, a to z důvodu neschopnosti organismu vyrovnat
se zpracováním nadměrného množství cukru v krvi.

Příznaky a projevy cukrovky

Nejčastějšími příznaky pro diabetes 1. typu je
předrážděnost, časté močení spojené s abnormální
žízní, dále zvracení, tělesná slabost, hubnutí a
neobvykle silný pocit hladu.

U dětí se také může objevovat noční
pomočování
.

Protože jsou sacharidy shromážděné v krvi, chybí tyto energetické
zásoby v buňkách a ty tedy musí k zisku energie využívat tuky (lipidy).

Při štěpení tuků (katabolismu) se uvolňují také odpadní látky
(ketolátky, aceton), které zvyšují kyselost vnitřního prostředí a tím
ovlivňují průběh dalších metabolických reakcí.

Proto je také z úst
diabetiků cítit** pach acetonu**, který se mimo jiné objevuje společně
s glukózou i v moči.

Velice často může být prvním příznakem onemocnění
diabetické koma s poruchou vědomí.

Diabetes 2. typu má příznaků podstatně více, avšak o to
méně jsou jeho projevy specifické. Časté bývá zamlžené
vidění
, snížení vnímání sladké chuti,
svědění, neobvyklá žízeň,
ospalost, únava, kožní infekce, pomalé
hojení ran, bolesti nohou a mravenčení chodidel.

Mnohdy jsou přítomny také příznaky podobné chřipce či nachlazení,
možná je i ztráta ochlupení na nohou nebo žluté
hrbolky
(xantomy) po těle. Časté denní a noční močení není
také neobvyklé.

Léčba cukrovky

Všechny typy onemocnění mají společnou součást léčby, kterou
představuje dieta a pohyb.

Diabetes 1. typu se navíc neobejde bez pravidelných dodávek
inzulinu. Ten se aplikuje injekcemi do oblasti
paže, stehna nebo břicha cca 3-6× denně.

V případě, že hodnoty cukru
v krvi nepřiměřeně kolísají, je nutné využití inzulinové pumpy.

Tato
zásobárna inzulinu dodává neustále malé množství inzulinu do krve a tím
takřka dokonale nahrazuje funkci poškozených buněk slinivky břišní.

Nemocní by měli mít ve vlastnictví kromě pravidelných dávek inzulinu
také přístroj glukometr, kterým je možné měřit z kapky
krve aktuální hodnotu cukru v krvi (glykemii).

Dietní opatření zahrnují častý přísun potravy o malém
množství
(min. 5-6 chodů denně). Dále by se neměla překračovat
dávka 30g cukru denně a nedoporučují se výrobky slazené
sacharózou.

Pravidelná fyzická aktivita by měla být přiměřená, rozhodně by
nemělo dojít k nedostatku cukru v krvi (hypoglykémii). Proto nesmí
diabetici nikdy dlouho hladovět ani praktikovat náročnou, dlouhodobou
činnost.

Zatím stále experimentální léčbou je transplantace slinivky
břišní
nebo jejích buněk, produkujících inzulin (Langerhansovy
ostrůvky).

Pro diabetes 2. typu je zpravidla nutné snížení
tělesné hmotnosti
a podávání léků, tzv. perorálních
antidiabetik
, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu.

Dieta spočívá ve snížení množství kalorií v potravě (méně než
1800kcal/den), omezení cukrů a tuků a naopak zvýšení přísunu
vlákniny.

Vhodné je maso z ryb a
drůbeže a také dia výrobky. Pod kontrolou by mělo být
také množství bílkovin, které by nemělo dosahovat příliš vysokých
hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin.

Doporučuje se 0,9 – 1,0g
bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den.

Jak vypadá diabetická
dieta, najdete u Ulékaře.cz.

Fyzická aktivita je nutná z důvodu udržení svalového tonu a zdatnosti,
snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi a tím
i kontroly hmotnosti. Mimo jiné byl po fyzické zátěži prokázán
i výrazný efekt ve zvýšení citlivosti organismu na účinnost léků.

Pokud by však výše zmíněná opatření nepomohla udržet nízkou hladinu
cukru v krvi, byla by nutná léčba inzulinem, podobně jako u diabetu
1. typu (stejná zásada platí i u těhotenského diabetu).

Komplikace cukrovky

Mezi náhlé komplikace řadíme příliš nízkou a příliš vysokou
hladinu krevního cukru (glukózy) v krvi.

Hypoglykémie (nízká hladina cukru) může mít více
příčin, např. hladovění, přespříliš cvičení, opoždění jídla,
alkohol, a podobně.

Tato komplikace se projevuje pocity hladu,
závratěmi, bušením srdce, či
zmateností. Někdy se dokonce popisuje i mravenčení ve
špičkách prstů.

Pokud není léčena, může dojít až ke
kómatu a smrti.

První pomoc v případě hypoglykémie je podání tzv. rychlých
cukrů
(snadno rozložitelných), např. sladkého nápoje.
V případě, že už je dotyčný v bezvědomí, měl by dostat kostku cukru
pod jazyk a být ihned ošetřen lékařem.

Naopak hyperglykémie (vysoká hladina cukru) vzniká
v případě nediagnostikované diabetes, vynecháním inzulinové dávky nebo
v době nemoci a stresu. Projevuje se klasickými příznaky diabetes mellitus,
a pokud není léčena, může také vést až ke kómatu a
následné smrti.

Hyperglykemické koma se rozvíjí velice rychle. Od hypoglykemického ho
rozeznáme pomocí typických znaků, jakými jsou opocení kůže, povrchové
dýchání a nepřítomnost dehydratace. První pomocí je podání
inzulinu
.

Pokud si nejsme jistí, o jaký druh komatu se jedná,
nikdy nepodáváme inzulin, protože v případě
hypoglykemického bezvědomí by mohl mít smrtící dopad!

Onemocnění diabetes mellitus bohužel přináší i komplikace
chronické
, kvůli kterým musí každý diabetik podstupovat další
vyšetření v různých lékařských zařízeních.

Jedná se především
o tyto specifické komplikace: postižení nervů
(neurologické vyšetření), postižení sítnice (optické
vyšetření), postižení ledvin (kontrola moči) a
postižení malých cév (cévní vyšetření).

Pro diabetes 2. typu je také větší riziko onemocnění
srdce
a vniknutí infekce. Je proto nutná kontrola
váhy, krevního tlaku a cévní vyšetření, aby se zabránilo rozvoji
vznikajícího onemocnění.

Nejčastěji se v souvislosti s výše zmíněnými komplikacemi setkáme
s onemocněními jako: snížená funkce ledvin až jejich selhávání,
poškození sítnice, slepota, šedý nebo zelený zákal, ateroskleróza cév,
infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a brnění až bolesti
končetin.

Dále se také můžeme setkat s otlaky,
vředy, záněty, a dokonce až s nutností amputace
dolní končetiny. A aby toho nebylo málo, postihují
komplikace také zažívací ústrojí a způsobují poruchy trávení,
vylučování a mnohdy i žlučníkové kameny.

Přečtěte si o těhotenské
cukrovce na eMimino.cz

Diskuse

Další názvy: diabetes mellitus, diabetes, úplavice cukrová, diabetes mellitus 1. typu, DM 1, diabetes mellitus 2. typu, DM 2, těhotenský diabetes

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector