Přijde druhá vlna prasečí chřipky, říká Vít

Smrtelný chřipkový virus se šíří z Mexika do dalších zemí, experti varují před pandemií.

Přijde druhá vlna prasečí chřipky, říká Vít

14. listopadu 2020

Rozstřel Česku v současné době hrozí šíření hned několika chorob, které se týkají chovu domácí zvěře….

Přijde druhá vlna prasečí chřipky, říká Vít

11. dubna 2020

Premium Světově uznávanou imunoložku Blanku Říhovou, nasměrovala do laboratoře detektivka s Vladimírem…

Přijde druhá vlna prasečí chřipky, říká Vít

27. března 2020

Premium Proč Češi odmítali brát epidemii koronaviru vážně, proč ignorovali vládní nařízení a pokoušeli se…

Přijde druhá vlna prasečí chřipky, říká Vít

24. ledna 2016

S rychlým příchodem teplého počasí do Česka tradičně dorazily i ideální podmínky pro vypuknout…

Přijde druhá vlna prasečí chřipky, říká Vít

18. ledna 2016

Nejméně tři oběti už si v Rusku vyžádal virus prasečí chřipky, který se do země mohl dostat nejspíš…

Přijde druhá vlna prasečí chřipky, říká Vít

6. února 2015

Plošná chřipková epidemie, která už zasáhla všechny kraje ČR, ještě nedosáhla svého vrcholu….

Přijde druhá vlna prasečí chřipky, říká Vít

4. února 2015

Nemocnice v Krnově léčí čtyři pacienty s takzvanou prasečí chřipkou. Poslední nakaženou ženu…

Přijde druhá vlna prasečí chřipky, říká Vít

29. ledna 2013

Ležet a spát, to jsou hlavní rady pro ty, kteří onemocněli chřipkou. Důležitý je také dostatek…

Témata: Afrika, armáda, Barbora Tachecí: Rozhovory Přímo k věci, COVID-19, Čechy, divoké prase, Indie, Itálie, Malta, Německo, Norsko, Petr Sýkora, Prasečí chřipka, Seriál Lékaři Česka, Seriály, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Týdeník Téma, Ukrajina, Barbora Tachecí, Bystrc, Dolar, Elen Černá, Jana Fischerová, Kavkaz, Kyjev, Marek Šnajdr, Michael Vít, Polévky, Poradna: Samostatnost, Přerovsko, Rozstřel, Světová zdravotnická organizace (WHO), Životopis

Hlavní hygienik Michael Vít o chřipce: “Přijde druhá vlna”

Přijde druhá vlna prasečí chřipky, říká Vít

O chřipce se hovoří každý podzim, ale v letošním roce se přece jenom zprávy liší. K obavám ze zmutovaného viru “obyčejné” chřipky se vázalo i hodně článků na internetu. Důležitý je pro nás pohled hlavního hygienika Michaela Víta: “S prasečí chřipkou to může dopadnout úplně stejně jako s její španělskou kolegyní po první světové válce: přijde druhá vlna, a ta teprve udeří celou svou silou,” řekl hlavní hygienik Michael Vít. Při pandemii španělské chřipky v letech 1918 a 1919 přitom zemřelo padesát milionů lidí.

Nenápadný virus v Mexiku

Nejprve to byla jen nenápadná místní epidemie. Vir kmene A/H1N1 zmutoval z virů lidské, prasečí a ptačí chřipky a začal napadat lidi v Mexiku.

Nakazilo se jím kolem 1 600 lidí, přes sto z nich mu dokonce podlehlo. To bylo v dubnu. Pak se ale začal vir šířit. Nejprve jen do sousedních Spojených států, pak i na další kontinenty.

Mutace viru má podle odborníků potenciál skutečně způsobit závažnou pandemii.

Španělská chřipka

  • Vir je stejného typu jako vir dnešní prasečí (mexické) chřipky.
  • Španělská chřipka v letech 1918–1919 zabila při pandemii 30 až 50 milionů lidí. Vyžádala si dokonce 3x až 5x více obětí než první světová válka.
  • Jako každá chřipková pandemie přišla ve dvou vlnách.
  • Při první vlně na jaře 1918 se nakazilo nejvíce lidí, ale nákaza nebyla zdaleka tak nebezpečná jako při podzimní vlně.
  • V září 1918, když počet nakažených už klesal, začali lidé masově umírat. Nejvíce obětí bylo tehdy mezi mladými lidmi.

“To, co se děje teď, může být jen první vlna.

Po ní vždy následuje vlna druhá, která je daleko nebezpečnější.” řekl Vít. Prasečí chřipka se proto podle něj může začít chovat stejně jako španělská chřipka po první světové válce. Ta by podle něj mohla udeřit na podzim a smíchat se s případy obyčejné sezonní chřipky.

Pokud by pandemie prasečí chřipky skutečně vypukla v nejhorší podobě, odhaduje Světová zdravotnická organizace počet obětí až na sedm milionů. Katastrofický scénář, se kterým pak počítá český pandemický plán vypracovaný původně pro ptačí chřipku, mluví o třech milionech nemocných a 12 tisících mrtvých. Navíc podle Zahranicni.iHNed.cz z 29. 6.

2009 úřady potvrdily světově první případ, kdy u člověka nakaženého virem tzv. prasečí chřipky nezabral lék Tamiflu, celosvětově první případ rezistence viru H1N1. Japonsko navíc zakázalo kvůli vedlejším účinkům používání Tamiflu dětem do 15 let.

Nenadálý nárůst?

Tolik články na internetu. Podle Světové zdravotnické organizace se jedná o nenadálý nárůst onemocnění. Z pohledu původní čínské medicíny jde ale o dlouhodobě očekávaný jev. Možná si pamatujete varování, které jsme šířili před dvěma lety, v roce Ohnivé Krysy a Ohnivého Vepře.

Ptačí chřipce, která se předtím vyskytla v Asii, stačilo jediné – to, co se odehrává v současné době – zmutovat a přijmout prasečí geny. Proto pro nás byl rok Vepře tak významný.

K problémům tehdy naštěstí nedošlo, nákaza by se ale v roce Vepře chovala mírněji, než můžeme očekávat nyní.

Kolaps Kovu

Z pohledu čínské kosmologie se dnes jedná o situaci, která se může významně podepsat na celém lidstvu. Současný stav bychom mohli nazvat “hledáním nových pořádků”.

Země, spoluvládce letošního Buvola (máme rok Hliněného, zemského Buvola), jako prvek reality ukázala na nereálnost naší ekonomiky a tvrdě nás nutí vypořádat se s krizí, jejíž konec je zatím v nedohlednu, a přinutí nás sáhnout si na samé dno.

Podle stejných výpočtů nás ale bohužel čeká daleko dramatičtější vyhlídka, nutnost přehodnotit naše obecné priority, přepsat tabulku hodnot každodenního života.

Čínská kosmologie nazývá toto období kolapsem Kovu, prvku, který zabezpečuje pořádek, řád. Nic se neděje tak, jak má.

Hezky to můžeme sledovat třeba na počasí, lidé umírají v záplavách při obyčejných letních bouřkách, nic nereaguje tak, jak bychom očekávali, například ani léky.

Země prostě svým realistickým pohledem ukázala, že to, co jsme až doposud nazývali řádem, je spíš neřád, a hledá jak vysvětlení, tak i nápravu.

Podíváme-li se, k čemu slouží Kov v těle, vidíme, že jednou z hlavních úloh Kovu je obrana organismu. Nejdůležitějšími oblastmi Kovu v organismu člověka jsou plíce, tlusté střevo a kůže.

Plíce, tlusté střevo i kůže samy o sobě odvádějí toxické a nepotřebné látky z těla, a brání tak tělu v nežádoucím zanesení. To ale není jediná možnost Kovu v naší ochraně. Pod kůží a na sliznicích proudí obranná energie, čínsky nazvaná WEI QI (wej-čchi).

Tuto energii si můžeme představit jako železnou košili středověkých rytířů. Drobné kovové kroužky umožnily pohyb, a přitom bránily šípům zranit tělo. Čím je WEI QI v lepší kondici, tím jsou kroužky menší, nepronikne jimi žádný nepřítel, nezraní nás vir ani bakterie.

Jak začne WEI QI klesat, kroužky se roztahují a dříve nebo později se zvětší natolik, že nás šíp nepřítele nejen zasáhne, ale i zraní.

Podle čínské medicíny patří naše kůže k vnějšku. Na tom se koneckonců čínská medicína shodne i s našimi úslovími, zevnějšek propíráme z hlediska kosmetiky, módnosti… Kůže se řadí k prvnímu rozhraní ze šesti rozhraní prostoru a ve FENG SHUI se pracuje s harmonií jednotlivých rozhraní (druhé rozhraní je oděv, třetí pokoj…).

Z toho vycházejí požadavky na kůži. Je naším zevnějškem, má proto odpovídat ostatnímu prostoru. Sedíme-li v trávě, má naše kůže obsahovat částečky prachu a všeho, co je kolem nás. K umouněnému okolí patří umouněné bytosti.

Snažit se o přehnanou čistotu vede k poruše harmonie a k potížím, které se jednoho dne mohou projevit poruchou imunity. Dobře to vidíme na malých dětech. Ani se nám nechce věřit, že ti špindírové mohou patřit k elegantním maminkám.

Strkají si do pusy lopatičky, krmí se pískem, a přitom jen srší zdravou vitalitou. Právě adekvátnost chování dětí, schopnost žít v harmonii s okolím, zajišťuje kvalitní ŘÁD, a díky tomuto řádu si udržují velmi dobrou imunitu, tedy aktivní, čilou a bdělou WEI QI.

Tím samozřejmě nenabádáme k omezení čistoty, jen je zapotřebí vidět sebe v souvislostech, harmonicky splynout s okolím, s lidmi, časem i prostorem.

Z chování dětí se můžeme naučit ještě jednu přirozenou vlastnost. Ve chvíli, kdy se dítě necítí dobře, začne se ihned podle toho chovat a my rodiče se vzápětí snažíme zjednat nápravu. Výsledkem je rychlá podpora potřebných obranných reakcí organismu a návrat k harmonickému stavu dítěte, tedy ke zdraví.

Alfou a omegou je prevence

Na reakcích dětí vidíme možnost podpory Kovu – chovat se přiměřeně ke svému okolí, lidem kolem nás a hlavně k sobě. Rozdělit vše na důležité a pominutelné. Nejzásadnější zákeřností viru totiž bude stejně jako před lety schopnost napadení a devastace silných jedinců.

Ti totiž na prvotní varování těla nepřistoupí, protože na pořadu dne mají spoustu důležitých věcí. Ponechají tak virům dostatek času a prostoru k namnožení do fatálního množství. A ve chvíli, kdy potom zkolabují, už může být pozdě.

V tomto čase daleko víc než kdykoli předtím platí prevence, prevence a zase jenom prevence.

Prevenci můžeme rozdělit z pohledu čínské medicíny do dvou skupin. V první skupině bude vše, co podporuje základní energii našeho těla. Do ní patří správná životospráva, tedy rozumná strava, pohyb, přiměřená únava a následná obnova sil.

Únava je nesmírně důležitá, pokud síly nevyčerpáme, nebude mít tělo prostor pro získávání energie nové, čisté, aktivní. Energie těla bude stárnout jako stárneme my, bude stále méně aktivnější, a až ji jednou budeme potřebovat, může selhat. Druhá skupina se už týká obranné energie WEI QI.

Dostatečně silný organismus si obrannou energii dokáže sám doplňovat, ovšem při jeho oslabení dojde i k poklesu WEI QI. Doplnit základní energii je složité, vyžaduje to čas, a ten někdy nemáme.

Proto volíme cestu doplnění pouze WEI QI i za cenu mírného poklesu energie základní, v tomto stadiu se budeme cítit unavení, tělo se ale bude schopno bránit.

Budete mít zájem:  Nejlepší mlékárenský výrobek roku 2021 je…

Čínské tabulky pro tentokrát zcela odpovídají starému čínskému citátu: “Nebe a Země jsou bez blahovůle, deset tisíc bytostí jsou pro ně slamění psi.” Kdy si uvědomíme, že slaměné psy ve staré Číně házeli do řeky, bude pro nás jistější nespoléhat se na to “že to nějak dopadne”, ale vzít zdraví do vlastních rukou.

Přijde druhá vlna, říká o pandemii prasečí chřipky Vít

Druhá vlna prasečí chřipky by podle Víta mohla přijít na podzim

Praha – S prasečí chřipkou to může dopadnout úplně stejně jako s její španělskou kolegyní po první světové válce: Přijde druhá vlna a ta teprve udeří celou svou silou, řekl hlavní hygienik Michael Vít.

Při pandemii španělské chřipky v letech 1918 a 1919 přitom zemřelo padesát milionů lidí.

Nenápadný virus v Mexiku

Nejprve to byla jen nenápadná místní epidemie. Vir kmene A/H1N1 zmutoval z virů lidské, prasečí a ptačí chřipky a začal napadat lidi v Mexiku. Nakazilo se jím kolem 1600 lidí, přes sto z nich mu dokonce podlehlo. To bylo v dubnu.

Pak se ale začal vir šířit. Nejprve jen do sousedních Spojených států, pak i na další kontinenty. Minulý pátek nahlásila Světová zdravotnická organizace 44 200 případů nákazy. Přitom ještě pět dní předtím odborníci napočítali jen 29 700 nakažených.

Světová zdravotnická organizace proto svolala mimořádná jednání. Mutace viru má podle odborníků potenciál skutečně způsobit pandemii.

Nenadálý nárůst

„Jestli pandemii nakonec opravdu způsobí, to nemůže nikdo s jistotou odhadnout. Co ale jisté je, tak to je obrovský nárůst případů, který od začátku června začaly hlásit všechny státy Evropy. Je veliký a už to nejsou jen Španělsko a Británie jako na začátku,“ řekl Vít.

Prasečí chřipka se proto podle něj může začít chovat stejně jako španělská chřipka po první světové válce. „To, co se děje teď, může být jen první vlna. Po ní vždy následuje vlna druhá, která je daleko nebezpečnější,“ řekl.

Ta by podle něj mohla udeřit na podzim a smíchat se s případy obyčejné sezónní chřipky.

Pokud by pandemie prasečí chřipky skutečně vypukla, odhaduje Světová zdravotnická organizace počet obětí až na sedm milionů. Katastrofický scénář, se kterým pak počítá český pandemický plán vypracovaný původně pro ptačí chřipku, mluví o třech milionech nemocných a 12 tisících mrtvých.

Léky pro čtvrtinu populace

Vláda proto dnes uložila ministryni zdravotnictví Daně Juráskové nakoupit o půl milionu dávek antivirotika víc. Ministryně má za úkol také nasmlouvat větší počet vakcín. Česko by tak mělo mít léky pro čtvrtinu populace. Pro další čtvrtinu by měl mít stát připravenou vakcínu.

O návrhu kabinet jednal už před týdnem, musel se kvůli tomu změnit také pandemický plán.

Nyní má Česko léky pro zhruba 20 procent populace, jde o lék Tamiflu. Nyní chce Jurásková nakoupit druhé antivirotikum – Relenzu. Léky podle ní budou stát do konce roku 138 milionů korun, příští rok dalších 236 milionů korun.

Téměř 45 tisíc případů

V Česku se prozatím kvůli podezření na prasečí chřipku nechaly vyšetřit tři stovky lidí. U sedmi z nich lékaři infekci A/H1N1 skutečně objevili a potvrdili. Všechna onemocnění ale měla prozatím lehký průběh, nikdo v Česku na novou formu chřipky nezemřel.

Na celém světě zmapovala do pátku Světová zdravotnická organizace více než 44 200 případů nákazy. Na prasečí chřipku prozatím zemřelo 180 lidí – převážně v Mexiku a Spojených státech.

Světová zdravotnická organizace obyvatelstvo ujistila, že svět je na hrozící pandemii dobře připraven.

Závod s časem, prasečí chřipka přichází

V Česku je už přes 200 lidí nakažených takzvanou prasečí chřipkou. K epidemii má ale u nás šíření nového viru zatím daleko.

Málokdo však dovede předpovědět, jak rychle bude lidi napadat na podzim, v době ideálních podmínek pro přenos chřipky. Existuje také riziko, že virus zmutuje a bude pro jednotlivce nebezpečnější.

Součástí pandemických plánů je proto očkování. Většina lidí u nás na něj přitom nebude mít nárok. Proč?

Jdeme do lékárny zkusit, jestli mají vakcínu proti chřipce. Dozvídáme se, že vakcína na klasickou chřipku je k dispozici, a navíc další dodávky dorazí. „Vakcína na prasečí chřipku je ve stadiu vývoje,“ pokračovala lékárnice.

Ani pak vakcínu proti takzvané prasečí nebo mexické chřipce v lékárně nedostanete. Potvrzuje to i vedoucí lékárny Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jiří Kotlář: „Předpokládá se jakýsi centrální systém, který by fungoval z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví.“

To plánuje nakoupit vakcínu pro 25 procent populace. Některé země přitom chtějí očkovat proti chřipce H1N1 všechny – například v Británii. Bude u nás čtvrtina obyvatel dost?

„Nemohu na sto procent říci, že to bude dostatečná hladina. Je to věc diskuse a je to někde na dolní hranici dostatečnosti. 35 procent by možná bylo lepší. Ale uvidíme, jakým způsobem bude pandemie probíhat,“ říká epidemiolog a děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj je teď obtížné vakcínu koupit, protože její výrobci už prodali většinu kapacity pro její přípravu.

Některé státy dokonce už před několika lety nakoupily a zarezervovaly výrobní kapacity pro jakoukoli pandemickou chřipku, která by mohla přijít. Jednalo o tom i české ministerstvo zdravotnictví za ministra Davida Ratha i Tomáše Julínka. Kontrakty však neuzavřelo.

Není to tedy tak, že Česká republika zaspala a teď bude ráda, když nakoupí vakcínu aspoň pro oněch 25 procent populace? Hlavní hygienik a náměstek ministryně zdravotnictví Michael Vít to odmítá. Znovu stejná otázka: opravdu stačí očkovat čtvrtinu populace?

„Přesně tuto otázku jsme položili na zasedání Světové zdravotnické organizace letos v květnu, kde bylo jasně deklarováno, že nikdy Světová zdravotnická organizace nedoporučovala stoprocentní proočkování populace, protože to je nereálné, nebudou vakcíny,“ odpověděl.

Příprava vakcíny je totiž složitý biologický proces a výrobní kapacity nelze nafouknout.

Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové navíc upozorňuje, že ani čtvrtinu populace nepůjde proočkovat jen tak lehce. „Narozdíl od jiných států musíme kalkulovat s efektem odpírání očkování.

V počtu distribuovaných dávek vakcíny proti chřipce patříme na úplné dno v Evropě. Možná i v Maroku se očkuje proti chřipce víc než u nás,“ vysvětlil.

I podle profesora Berana ovšem bude stačit očkovat proti chřipce H1N1 čtvrtina lidí.

Kdo tedy vakcínu dostane? „V první vlně musí být naočkovány ty skupiny, které budou zabezpečovat chod státu, to znamená zdravotníci, potravináři, dopravci, zásobení vodou, zásobení energií.

V druhé fázi pak budou očkovány takzvané citlivé skupiny,“ vysvětluje hlavní hygienik Michael Vít a dodává, že o nich se teprve v rámci Evropské unie rozhodne.

Patřit by mezi ně měli senioři a lidé s nějakou chronickou chorobou. Ti totiž mají slabší imunitu, a pokud jich onemocní hodně, mohli by zaplavit nemocnice.

Příklad od epidemiologa Jiřího Berana: „Diabetikovi, který prodělá chřipku, to rozhodí hladinu cukru v závislosti na tom, kolik si aplikoval jednotek inzulínu.

Pak si bude muset jít na chvíli lehnout do nemocnice, aby se to nastavilo, aby se zjistila přesná hladina, kdy se má aplikovat, kdy zvýšit množství inzulínu a podobně. Jenom diabetiků je v České republice půl miliónu.“

Do nemocnice by tak tyto rizikové osoby musely kvůli tomu, že se zkomplikují jejich jiné zdravotní problémy, ne kvůli samotné prasečí chřipce. Její průběh je zatím lehký. O možném zmutování na nebezpečnější variantu, podobnou španělské chřipce ze začátku 20. století se zatím jen spekuluje.

Pokud byste se však považovali za osobu z rizikové skupiny nebo byste byli třeba obchodník, který často cestuje do Velké Británie a nechce chřipku přivézt do Česka, můžete o očkování proti současnému, byť ne tak nebezpečnému kmenu chřipkového viru požádat?

„Bohužel se zatím všechny vakcíny, které se vyrobí, protože jich bude opravdu nedostatek, budou dostávat jako objednávka státu. A stát rozhoduje na základě evropské strategie o tom, koho bude očkovat,“ říká hlavní hygienik Michael Vít.

Vakcíny by měly být k mání na podzim

Farmaceutické firmy závodí s časem – nemají dost kapacit a snaží se co nejrychleji namnožit virus pro výrobu vakcíny. Státy závodí pro změnu mezi sebou, který dříve dávky očkovací látky nakoupí. I tak vypadají současné přípravy na možnou epidemii nového typu chřipky.

Nejde totiž jen o to, kolik vakcíny nakonec jednotlivé vlády seženou. Důležité je i to, kdy ji budou moci farmaceutické firmy dodat. Přesto je nutné určitou dobu čekat. Čím dřív totiž chcete novou vakcínu použít, tím méně bezpečná může být, a tím víc by vás mohla stát.

Paternosterem do pátého patra Polikliniky II v Hradci Králové jedu v srpnové dopoledne sám. Nikdo kromě personálu tu v Centru očkování a cestovní medicíny není. Ředitel centra profesor Jiří Beran už otestoval na 50 tisících dobrovolníků nejrůznější očkovací látky včetně vakcín proti sezónní chřipce.

Kromě účinnosti očkovací látky se při klinických testech musí sledovat i to, jak je pro lidi bezpečná. Až pak může na trh, až pak může dostat registraci. „Dneska zlatý standard je to, že by člověk měl být sledován minimálně šest měsíců po aplikaci poslední dávky vakcíny. Optimální je, když je člověk sledován po dobu jednoho roku,“ přiblížil profesor.

Budete mít zájem:  DTest: většina známých balzámů na rty v testu propadla

To je však na vakcínu proti nové chřipce příliš dlouho. První testy začínají teď v srpnu, očkovat by se přitom ideálně mělo na začátku podzimní vlny chřipky. Výrobci proto zkoušejí takzvané modelové vakcíny. V nich pak jen vymění jeden typ chřipkového viru za ten aktuální, tedy H1N1. Ostatní součásti zůstávají stejné.

I proto si Jiří Beran myslí, že by se takto připravenou vakcínou mohlo očkovat už na konci září.

„Každý stát má dostatek odborníků na to, aby si na vyžádání, a ti výrobci to určitě dají k dispozici, mohli prohlédnout bezpečnostní data, data reaktogenity a imunogenity.

Tito lidé pak mohou svému ministerstvu doporučit, jestli vakcína nevybočuje z normálu a v tuto chvíli nevidí žádný problém, aby se to aplikovalo,“ přiblížil Jiří Beran.

Česko si ovšem počká na registraci objednané vakcíny u Evropské lékové agentury. To samé nakonec udělá Velká Británie, která původně chtěla očkovat už dřív neregistrovanou, a tudíž ne tolik prověřenou vakcínou. Jak říká šéf České vakcinologické společnosti Roman Prymula, roli nehraje jen to, kdy bude očkovací látka opravdu bezpečná.

„Proč je tady jistá prodleva, je věc poměrně komplexní. V pozadí bych viděl spíše ekonomické faktory, to znamená třeba vyjednávání ohledně právní zodpovědnosti, kdo bude eventuálně pokrývat nežádoucí reakce,“ vysvětlil.

Čili kdo zaplatí případné odškodné, jestli stát, nebo ten, kdo mu vakcínu prodal. Jak Radiožurnálu potvrdil náměstek ministryně zdravotnictví a hlavní hygienik Michael Vít, právě to je kromě harmonogramu dodání vakcíny největší kámen úrazu při vyjednávání s výrobci vakcín.

Ministerstvo slibuje, že očkovací látky bude mít v listopadu nebo prosinci. Epidemiolog Jiří Beran si myslí, že to bude včas, a to přesto, že virus se už v té době bude díky podzimnímu počasí rychle šířit.

„Podle mě se bude pořád motat ve středním věku a s největší pravděpodobností ještě výrazně nezasáhne vysoce rizikové skupiny.

Pokud vakcína v té době bude, tak je to stále dostatečné pro to, aby se lidé dokázali ochránit,“ dodal.

Vedle prasečí chřipky může řádit i její běžná varianta

Kolem takzvané prasečí nebo mexické chřipky se točí spousta otázek. V Česku je přes 200 nakažených, zatím nikdo na nový virus nezemřel – není to tedy jen nafouknutá bublina?

Epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu si nemyslí, že by se jednalo o nafouknutou bublinu.

Podle něho data získaná za poslední týdny z Mexika, ze Spojených států nebo Velké Británie ukazují, že se jedná o epidemii vyvolanou novou variantou chřipkového viru.

„Naštěstí je relativně mírná, podobná sezónní chřipce. Ale i ve Velké Británii docházelo ke sta tisícům onemocnění za týden,“ uvedl Jan Kynčl.

V běžné sezónní epidemii chřipky, která trvá zhruba dva měsíce, onemocní jeden až dva milióny lidí a ke 2000 úmrtí. Avšak v době pandemie, kdy nikdo z lidí nemá protilátky, je podle epidemiologa pravděpodobné, že lidí onemocní více. „Kolik jich skutečně bude, jsou spekulace, ale troufl bych si říct tři milióny za období dvou, tří měsíců,“ upřesnil.

Přestože vakcína proti prasečí chřipce dosud není k dispozici, Jan Kynčl považuje za dobré nechat se očkovat i proti běžné chřipce. „Je pravděpodobné, že v zimním období budou vedle sebe cirkulovat oba viry. Očkováním proti sezónní chřipce aspoň zabráníme části těchto onemocnění.

Zabráníme tomu, že bychom v krátké době mohli onemocnět oběmi variantami současně.

Jak je známo, chřipka je závažné onemocnění s vysokými horečkami, někdy i komplikace a především u některých skupin lidí by takový náraz mohl vyvolat komplikace, mnohdy i nejzávažnější,“ vysvětlil Jan Kynčl.

V tuto chvíli ovšem nelze odhadnout, jak velká je pravděpodobnost, že virus AH1N zmutuje do nebezpečnější varianty. Nicméně chřipkový virus má schopnosti měnit svou strukturu a vlastnosti. Nelze proto podle Jana Kynčla mutaci vyloučit. „Jde o reálnou obavu. Kdy k tomu dojde, to není schopen nikdo říci, ale je to reálná obava,“ doplnil.

Připomněl, že jako prevence nadále platí důsledné dodržování hygienických opatření. „Mnohdy jde o běžné hygienické návyky, které se snažíme dětem vštípit pod kůži. Mezi to patří důsledné mytí rukou, správné návyky při smrkání, kašlání. Ale jde tady o to snížit počty nemocných v jednu chvíli, aby rodiče, rodiny a zdravotní systém zvládl péči o nemocné,“ dodal epidemiolog.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu [email protected]

Související příspěvky

Kostarický prezident má prasečí chřipku

Jihočeský kraj bude vybírat, kdo podstoupí očkování proti takzvané prasečí chřipce

Izrael dostane první vakcíny proti prasečí chřipce až příští rok

Írán zakázal kvůli prasečí chřipce náboženské pouti do Saúdské Arábie

Podpis smlouvy o nákupu vakcíny proti prasečí chřipce se odkládá

Už příští měsíc asi bude vakcína proti prasečí chřipce

V České republice se objevují další případy prasečí chřipky

Česko se nedohodlo s firmou Baxter na dodávkách vakcíny proti nové chřipce

První oběť prasečí chřipky v ČR: Trvalo to osm měsíců

Ve čtvrtek zemřel v Česku první člověk nakažený prasečí chřipkou. Obětí byla jednatřicetiletá žena, která viru A/H1N1 podlehla v nemocnici v Karlových Varech. Češi této celosvětové nákaze odolávali necelých osm měsíců. Jak to všechno začalo?

Konec března

Pětiletý Edgar Hernández z městečka La Glorie onemocněl chřipkou, za týden byl zdravý. 29. dubna ho lékaři identifikují jako pacienta nula. Virus se začíná šířit Mexikem i za jeho hranice.

malý Edgar, který přežil prasečí chřipku | profimedia.cz, čtk

23. dubenPodle WHO má Mexiko 20 potvrzených úmrtí, dalších 48 úmrtí je podezřelých, zhruba tisíc lidí je nakaženo.

27. dubenChřipka už je ve Španělsku a Velké Británii.

28. dubenVýskyt už je potvrzen i v USA, Kanadě, Novém Zélandu, Izraeli. V Česku testováni tři lidé, nákaza se nepotvrdila.

29. dubenNa seznam států s nakaženými občany přibývá Kostarika, Peru, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Nizozemí a Irsko. V Česku je testován čtvrtý podezřelý, v izolaci je 20 lidí. V USA zemřelo dvouleté dítě.

1. květenChřipku potvrdily Dánsko, Francie a Hongkong, v Německu je potvrzen přenos z člověka na člověka.

3. květenNa Ruzyni přistává první přímý let z Mexika, jeden Čech je v nemocnici, šest v domácí karanténě. Británie má přenos z člověka na člověka.

5. květenV Německu se zvýšil počet nakažených na 9, Česká vláda zarezervovala léky proti mexické chřipce, i když ještě neexistují.

8. květenV Kanadě je nahlášeno první úmrtí.

10. květenNa světě nakaženo víc než 4200 osob, mrtvých je víc než 50.

25. květenV Česku potvrzen první případ, jde o pilota (29). Podle oficiálních statistik je nemoc už ve 46 zemích světa, Africe se zatím vyhýbá.

28. květenNakaženou osobu hlásí Slovensko, ve světě počet mrtvých přesáhl 95, nakaženo je víc než 13 tisíc lidí.

4. červenV Česku je potvrzen druhý nakažený, stejně jako první si ji přivezl z USA.

11. červenWHO vyhlásila 6. stupeň nebezpečí, tedy pandemii, která byla vyhlášena naposledy před 40 lety kvůli hongkongské chřipce. Na světě je nakaženo 28 774 lidí, zemřelo jich už 144.

17. červenV Čechách je už pět nakažených, z toho tři si nemoc přivezli ze Spojených států.

6. červenec

Ve světě je nakaženo 94 512 osob, mrtvých je 429.

15. červenecPoprvé se chřipkou někdo nakazil přímo v Česku, je už jednadvacátým nakaženým.

27. červenecNakaženo je 164 503 osob, 816 mrtvých. Česká republika má už 63 nakažených.

12. srpenNakažen je i kostarický prezident Oscar Arias, na Kostarice už zemřelo 20 lidí.

31. srpenPrasečí chřipku dostal kolumbijský prezident Álvaro Uribe.

3. záříV USA je mrtvých už 477.

13. záříV Čechách je potvrzeno 281 nakažených. V celé EU je asi 54 tisíc nakažených, jen ve Velké Británii jich zemřelo už 78.

23. říjnaKarlovarská nemocnice má první případ úmrtí na prasečí chřipku v Čechách. Je jí žena (31), další muž (30) je ve stejné nemocnici ve vážném stavu.

Možná přijde druhá vlna…

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z tohoto týdne na prasečí chřipku zatím zemřelo 5300 lidí a téměř půl milionu je nakažených. Podle odborníků ale ještě není konec, na svět se žene druhá vlna.

Informace českého ministerstva zahraničí říkají, že prasečí chřipkou se u nás nakazí každý týden téměř pět lidí. Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu jich potvrdila bezmála už sto devadesát, jedna žena v karlovarské nemocnici dokonce zemřela. Co nás čeká?

Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta lze druhou vlnu chřipkové nákazy očekávat spíš v pozdním podzimu nebo počátkem příštího roku. „Vycházíme přitom z epidemiologické analýzy tří pandemií, které lidstvo zasáhly naposledy,“ řekl hygienik. K čemu by mohlo dojít? Pokud by došlo ke krizi a onemocněly by víc než dva miliony lidí, mohlo by nastat cosi, připomínající výjimečný stav.

Nicméně možné onemocnění dvou milionů lidí by podle nedávného vyjádření Michaela Víta mělo být rozloženo v čase.

Budete mít zájem:  Běhání je zdravé a skvělé na hubnutí – motivační příběh

Projevovalo by se prý postupně, po dobu tří měsíců, a to není podle něj nic výjimečného ani v případě obyčejné chřipky. Nemoc by se tak měla dát zvládnout.

Zatím u nás má, až na tragické úmrtí v Karlových Varech, mírný průběh, bez vážnějších komplikací nebo dokonce známek toho, že virus A/H1N1 prasečí chřipky zmutoval.

Expert: Prasečí chřipka je závažnější a zabíjí častěji

Článek i reportáž byly publikovány dne 26. 11. 2009 na www.ct24.cz a naleznete je zde.
Praha – Na prasečí chřipku v Česku zemřel už osmý člověk a podle hygieniků už v ČR převažuje pandemický kmen chřipky nad sezonním.

Předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula varuje, že vir prasečí chřipky způsobuje závažnější průběh onemocnění a více lidí kvůli němu umírá.
Dosud se přitom tvrdilo, že je klasická chřipka podobně závažná. „Poslední analýzy ukazují, že skutečně frekvence úmrtí už začíná být vyšší, než byla u sezonní chřipky,“ dodal Prymula.

Podle hlavního hygienika Michaela Víta by epidemie mohla trvat tři až devět měsíců, očkovat se ale bude i během epidemie.

Roman Prymula varuje, že zřejmě přijdou další pandemické vlny, které udeří ještě výrazněji. „Pandemie nikdy neskončí jedinou vlnou. Druhá vlna bývá závažnější a já předpokládám, že těch vln bude skutečně několik.“ Závažnost viru A(H1N1) spočívá podle Prymuly v tom, že u řady případů je postižen imunitní systém.

Až dvacetinásobně vyššímu riziku jsou vystaveny těhotné ženy, jejich tělo totiž během gravidity reaguje odlišně. Další rizikovou skupinou jsou obézní lidé, a to kvůli omezené schopnosti dýchání. Plíce pacienta totiž nestíhají zásobovat tělo kyslíkem a většina takových pacientů končí na umělé plicní ventilaci.

Světová zdravotnická organizace má prý zatím situaci pod kontrolou a nedochází k masovému šíření viru. Problémy s virem A(H1N1) hlásí například Mexiko, jihoamerické země nebo Ukrajina. I běžnou chřipkou se každoročně nakazí asi 500 milionů lidí.

České ministerstvo zdravotnictví mezitím plánuje rozšířit očkování i na vybranou skupinu dětí ve věku 10-17 let. Jde o rizikovou skupinu, například o děti s respiračními problémy nebo s poruchou imunity – podle odhadu by jich mělo být 50 až 100 tisíc.

Dodávku vakcín ale ještě musí projednat bezpečnostní rada státu a také schválit vláda. Podle hlavního hygienika Michaela Víta by mělo být jasno asi do 14 dnů. Farmaceutická firma už včera uvedla, že čeká jen na schválení a pak může začít vakcíny dodávat i pediatrům.

Zatím ale není jasné, zda budou potřeba nové dávky vakcín, nebo se použijí vrácené vakcíny určené pro dospělé.

Středočeská záchranka dál odmítá očkovat

Středočeská záchranná služba zatím nebude očkovat proti prasečí chřipce, a to kvůli odlišným identifikačním číslům na ampulích a dodacích listech. Ředitel krajské záchranky Martin Houdek dokonce označil spuštění očkování za hazard se životem.

Očkování chce záchranka spustit až poté, co se vyřeší veškeré nejasnosti. Ministerstvo zdravotnictví i dodavatelé vakcín vysvětlují odlišná identifikační čísla tím, že je očkovací látka dvousložková.

Ministerstvo na svých stránkách zveřejnilo jakousi převodní tabulku, podle níž se mají záchranáři řídit.

Taková věc ale podle Houdka není v souladu se zákonem o léčivech. „Naše legislativa nějaká spojovací čísla vůbec nezná, to je v naprosté kontradikci se zákony,“ míní ředitel. Tabulka, podle níž se zjišťuje šarže, je navíc na webu ministerstva teprve od středečního rána, kdy už byly vakcíny dávno distribuovány, namítl.

Očkování je proto nadále pozastaveno.
Ředitel středočeské záchranky také tvrdí, že jde o nevyzkoušenou vakcínu s obrovskými riziky. Odpovědnost za případné problémy pak leží na krajích. „Kraje, které očkují, hazardují s lidskými životy.

Kromě toho se vystavují obrovskému riziku, že kdyby se něco stalo, tak ta odpovědnost půjde za nimi, a ne za státem,“ dodal.

Podle Ligy lidských práv se nemůže za vakcíny zaručit stát

Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo, že za případné nežádoucí účinky očkování přebírá záruku, pokud bude vakcína užita v souladu se všemi doporučeními. Jenže podle Ligy lidských práv lze odškodnění vymáhat pouze po lékaři a ani písemný souhlas pacienta nemůže zbavit lékaře odpovědnosti za případné komplikace po očkování.

„Podle současné právní úpravy v případě škody na zdraví v důsledku očkování může poškozený vymáhat odškodnění ve skutečnosti pouze na lékaři, který vakcínu aplikoval,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Nicméně ministerstvo deklaruje odpovědnost za vakcíny na svém webu o pandemii.

V Karlovarském kraji je zavřeno deset škol

V Karlovarském kraji je kvůli chřipce uzavřena více než desítka základních a středních škol. Vakcinační centrum krajské nemocnice začíná očkovat zdravotníky a pracovníky energetiky a vodního hospodářství. Potvrzených případů nakažení virem H1N1 je v regionu 59.

Pokud by začalo nemocných studentů středních škol v krajském městě nějak dramaticky přibývat, dostanou ředitelé od kraje souhlas k jejich dočasnému preventivnímu uzavření.
Zákaz návštěv platí ve všech třech nemocnicích Karlovarského kraje.

Zatímco v Chebu byly návštěvy zakázány už v minulém týdnu, od pondělí platí stejné omezení také v nemocnicích v Sokolově a v Karlových Varech. Chřipka omezuje provoz i Západočeského divadla v Chebu, které musí rušit další představení.

Nejdříve to postihlo inscenace určené pro školy, protože jejich žáci zůstali doma. Teď odpadla páteční hra Legenda o křídovém kruhu, protože onemocněla hlavní představitelka.

děti, lékař, nemocnice, očkování, pacient, zdravotnictví

Jan Burda | autor(ka) | 3 | iROZHLAS – rychlé a spolehlivé zprávy

„Národy se vyrovnávají se svou vlastní minulostí stejně obtížně jako každý jednotlivý člověk,“ říká v Interview Plus Petr Pithart.

Američané už nejezdí do Česka poplácat po ramenou, na stole jsou konkrétní věci. Aktuálně třeba bezpečnost při zavádění 5G sítí, říká bývalý náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider.

„V jednu chvíli vláda vyhlásila opatření, později je zrušila. Chtěla zavřít restaurace, majitelé se ozvali a o pár hodin později to vláda vzala zpět,“ popisuje režisérka a novinářka Dudinská.

Primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti) se podivuje nad tím, jak mohlo po nedělním auditu koronavirových statistik v celé republice ubýt 1775 nakažených.

Podle Jiřího Běhounka je potřeba zlepšit informovanost a komunikaci s krajskými hygienickými stanicemi. Zároveň vyzval obyvatele kraje Vysočina, aby dobrovolně dodržovali preventivní opatření.

Nejnovější zpřísnění opatření proti šíření koronaviru se od pondělí dotkne zejména kulturních a sportovních akcí – pod střechou se může sejít nejvíce 500 lidí.

Veřejnost se o tom, s kým se spojí hnutí Starostové a nezávislí (STAN), nedozví podle jeho předsedy Víta Rakušana dřív než na podzim po krajských volbách.

Nemoc covid-19 je podle epidemiologa Romana Prymuly výrazně zákeřnější než chřipka. Smrtnost se pohybuje okolo 0,6 procenta, u chřipky je to desetina procenta.

„Mám pocit, že tyto volby nebyly o těchto dvou kandidátech, ale o třetím muži v pozadí – a tím je Jarosław Kaczyński,“ míní bývalý český velvyslanec ve Varšavě Petr Janyška.

Místo, aby to komunisté nechali být, začali podle publicisty mluvit o tom, že Horáková si to tak trošku zasloužila. Jeho nová kniha vznikla na základě rozhovorů s dcerou Horákové Janou Kánskou.

„Když začnete ze základních hodnot slézat, ztrácíte tvář. Stáváte se čím dál tím víc méně čitelní, a to je pro každou politickou partaj špatně,“ říká bývalý plzeňský hejtman v Interview Plus.

Předseda Senátu se také chystá na své návštěvě Tchaj-wanu znovu poděkovat za dar, který Česká republika získala v podobě ochranných pomůcek. „Už jsem děkoval, ale není důvod to nezopakovat,“ uvedl.

Jaké je riziko spojené s legislativou přijímanou pod časovým tlakem? V pořadu Interview Plus odpovídal právník a exmístopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Robert Neruda.

Důl Darkov stojí, respektive je utlumena těžba, protože důl se „jen tak vypnout“ nedá. Hygienici teď připravují druhé kolo plošného testování pro asi dva tisíce lidí.

„Je to něco typického pro naši zemi, protože náš národ má velkou nedůvěru k očkovacím látkám,“ říká ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky.

„Ve druhé vlně (covid-19) možná vzniknou nějaká rizika, ale to, jak se budeme omezovat je věc diskuse nejen medicínské, ale i společenské,“ říká advokát Ondřej Dostál.

Prymulu ministr Vojtěch „zdědil“ po svém předchůdci Ludvíkovi, který ho jmenoval náměstkem. Ještě předtím byl ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové, ale před lety ho z funkce odvolal Němeček.

Sklady Správy státních hmotných rezerv by se už brzy měly začít plnit zásobami na možnou druhou vlnu epidemie koronaviru. Ropa na několik dnů ale stále chybí.

„Snaha ukázat se jako zachránce se jim nepodařila. Máme co do činění s mlžením, protože to na mne dělá dojem, že pandemie tady byla dřív, než byla přiznána,“ uvedl Cyril Svoboda v Interview Plus.

V týmu odborníků, kteří řeší boj s koronavirem podle proděkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chybí lidé s humanitním vzděláním, například právníci či sociologové.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *