Prevence Alzheimerovy choroby je během na dlouhou trať

Zhoršení paměti je sice přirozenou součástí procesu stárnutí a i úplně zdraví lidé ve stáří zapomínají některé informace. Nicméně Alzheimerova nemoc (AN) nepostihuje jen paměť, ale i myšlení, komunikační schopnosti a úsudek. Nakonec se i nejdražší blízcí mohou proměnit v úplně cizí lidi. A i když se AN týká především osob starších 65 let, stává se, že onemocní i třicetiletí.

Alzheimerova choroba začíná pozvolna. Nejprve se u pacienta zhoršuje krátkodobá paměť, nastupují potíže s vyjadřováním a zmatenost. Postupně se mění celá osobnost nemocného člověka a v posledních stádiích je pacient zcela závislý na pomoci druhých.

Tato závažná nemoc je způsobena mnoha různými faktory. Lékař Ondřej Nývlt ze Světa zdraví vysvětlil, že Alzheimerova choroba stejně jako řada dalších onemocnění s poruchami paměti nemá jednoznačnou příčinu, ale jsou známy faktory, které zvyšují riziko jejího vzniku.

„Je to věk, onemocnění demencí u příbuzných a genetické vlivy, prodělané úrazy hlavy nebo cévní mozkové příhody, především s delším bezvědomím.

Z faktorů, které lze ovlivnit, je to porucha metabolismu tuků, vysoký krevní tlak, cukrovka, vyšší konzumace alkoholu a nedostatek mentální a fyzické aktivity. Vliv mohou mít i některá psychická onemocnění, např.

deprese, ale také dlouhotrvající závažný stres, případně náročná životní situace,“ uvedl doktor Nývlt.

A dodal, že v současné době bohužel neexistuje žádný zázračný lék, který by Alzheimerovu chorobu mohl vyléčit. Nicméně existuje celá řada léků, které zmírňují nebo odstraňují příznaky demence a zlepšují kvalitu života nemocných. Důležité je kombinovat všechny léčebné postupy a možnosti.

Prevence Alzheimerovy choroby je během na dlouhou trať

„Kromě metod, které mají v rukou lékaři (podávání léků, které mají vliv na paměťové funkce, zlepšení metabolismu mozku, ovlivnění zánětu a autoimunitních reakcí atd.) je řada metod, které může aplikovat každý. Základem je mozek trénovat, ale také mu umožnit adekvátní regeneraci a odpočinek,“ řekl doktor Nývlt.

Nezanedbatelný vliv mají také výživa a pitný režim. Je třeba zajistit přísun vitaminů (vitaminy C, E, B6, B12, kyselina listová, ale také koenzym Q10), minerálů (hlavně jód, chrom, hořčík, mangan, selen, zinek, křemík a železo), antioxidantů, aminokyselin (nejlépe již v jednoduché, štěpené formě) a omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Americká nezisková společnost Alzheimer`s Association rovněž doporučuje omezit konzumaci nasycených tuků, cholesterolu, rafinovaných cukrů a soli. Nasycené tuky a transmastné kyseliny jsou totiž v současnosti největší známou hrozbou pro mozkové zdraví.

A které potraviny zdraví mozku naopak prospívají?

Bobulovité ovoce

Borůvky, ostružiny, jahody a maliny obsahují velké množství zdraví prospěšných antioxidantů. Podle odborných studií antioxidanty podporují mozkové funkce a bojují proti škodlivým volným radikálům. Navíc zpomalují proces stárnutí a preventivně působí proti srdečním onemocněním a infarktu.

Jelikož lidský organismus si sám antioxidanty nedokáže vyrobit, je nezbytné dodávat je tělu pomocí správných potravin nebo potravinových doplňků. Vysoký obsah antioxidantů mají také jiné druhy ovoce a zeleniny, jako jsou švestky, jablka, brokolice nebo mrkev.

Losos

Tato oblíbená mořská pochoutka nabízí vysoký obsah esenciálních mastných kyselin, a to zejména omega-3 mastných kyselin. Podle výzkumníků z University of Maryland Medical Center omega-3 mastné kyseliny potlačují zánětlivé procesy v organismu, pomáhají zlepšovat funkci mozku a bojují proti výkyvům nálad a depresím.

Kromě toho chrání před chorobami srdce a cév, jako jsou srdeční infarkt a mozková mrtvice a podle některých studií mohou být i prevencí proti některým typům rakovin.

Udělejte si lososa třeba takto:

Olivový olej

V roce 2015 tým výzkumníků z Rush University Medical Center navrhl dietní plán, který by mohl snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 53 procent.

Stejně jako může určitá strava ovlivňovat vysoký krevní tlak a snižovat riziko srdečních onemocnění, tak má i stravování vliv na mozek.

Takzvaná MIND dieta v sobě zahrnuje velké množství potravin ze středomořské diety, která rovněž snižuje riziko vzniku AN u stárnoucích pacientů.

Podstatou MIND diety je především příjem potravin, které prospívají mozku a omezení potravin, které mu naopak škodí. Mezi ty prospěšné patří především extra panenský olivový olej, jenž obsahuje velké množství polyfenolů. Tyto silné antioxidanty podle odborných studií zlepšují učení a paměť u myší a možná mohou zvrátit poškození v mozku.

Doktor Nývlt řekl, že vzhledem k tomu, že Alzheimerova choroba bývá v poslední době dávána do souvislosti s cukrovkou a bývá označována jako diabetes 3. typu. Lze tedy předpokládat, že středomořská dieta s extra panenským olivovým olejem může mít příznivý vliv i na Alzheimerovu chorobu.

Mobilní hra SeaHero byla vytvořena ve spolupráci se světovými odborníky na Alzheimerovu chorobu. Díky unikátnímu projektu, při kterém jsou anonymně zaznamenávány reakce hráčů, získají vědci rozsáhlý soubor dat důležitých při výzkumu a léčbě demence. Hra pomůže urychlit klasický výzkum až o desítky let. Pouhé dvě minuty hraní této hry poskytnou vědcům data, která by v laboratorních podmínkách sbírali pět hodin.

„Často se ale zapomíná, že nejde jen o samotné složení stravy.

Jde také o to, že ke zmíněné středomořské stravě patří i jistá střídmost (tedy žádné přejídání) a především dostatek pravidelného (spíše pomalejšího) pohybu. Opatrně s alkoholem.

Ten může prospívat (červené víno), ale jen při velmi střídmé konzumaci. Jakmile ho bude víc než velmi malé množství, začne převažovat škodlivý vliv na rozumové funkce,“ informoval lékař Nývlt.

Kapusta

Listová zelenina byla opakovaně spojena se sníženou úrovní poklesu kognitivních funkcí a kapusta a špenát patří mezi nejúčinnějších druhy zeleniny, které bojují proti stárnutí. Důvodem je především vysoký obsah kyseliny listové, flavonoidů a vitaminu B6, tedy živin, které hrají klíčovou roli při ochraně mozku.

Studie zveřejněná v roce 2013 ukázala, že vitaminové doplňky B zpomalily smršťování oblasti mozku spojené s Alzheimerovou chorobou. Kapusta tak může omladit vaši mysl a zpomalit stárnutí duševních schopností.

Javorový sirup

Toto lahodné sladidlo je u nás stále známé spíše z amerických filmů, ale pomalu a jistě si nachází místo i v české kuchyni. Javorový sirup je bohatý na draslík, vápník, mangan a zinek a studie publikovaná v roce 2016 ukázala, že může pomoci chránit mozkové buňky před poškozením.

Míza z javoru totiž obsahuje velké množství zdraví prospěšných protizánětlivých látek, které mohou pomáhat snižovat riziko rozvinutí AN. Klíčem ke správné funkci mozku tak může být lahodná snídaně v podobě ovesné kaše štědře pokropené javorovým sirupem.

Řepa

Červené řepě se někdy právem přezdívá elixír mládí. Tato mocná červená kořenová zelenina pomáhá ke snížení krevního tlaku, upravuje srdeční puls a posiluje nervový systém. Dusičnany v červené řepě navíc zvyšují průtok krve do mozku a tím mohou zlepšovat fungování mozku a snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby.

Červená řepa je také bohatou zásobárnou vitaminů C, B1, B2, B6, E a kyseliny listové, podporuje imunitu a onkologové ji doporučují jako prevenci proti rakovině. A to už je dostatečné množství důvodů, proč ji zařadit do jídelníčku.

Podle doktora Nývlta má pozitivní vliv na mozkové funkce i mnoho dalších látek, jako jsou lecitin, lykopen, resveratrol, flavonoidy a další. Důležitou funkci při prevenci degenerativních onemocnění má kurkuma obsažená v kari koření.

„Často se zmiňuje marihuana, která zpomaluje průběh nemoci. Marihuana obsahuje látku kanabinol, která má protizánětlivé účinky. Vhodnější než inhalace je připravit výtažek. Pomoci může podávání ginkgo biloba. Prospívat může i káva a čokoláda, ale spíše v nepražené (raw) verzi,“ řekl doktor Nývlt, který doporučuje udržovat dobrou funkci mozku také fyzickou a mentální aktivitou.

„Kognitivní trénink jsou cvičení, která pomáhají zlepšit poznávací (tj. kognitivní) funkce. Doporučuje se pravidelně číst a vyprávět o přečteném, učit se něčemu novému, např.

cizímu jazyku, cvičit všechny druhy paměti (krátkodobou, dlouhodobou, sluchovou, zrakovou), počítat, řešit slovní úlohy, luštit křížovky, sudoku a jiné hlavolamy, hrát vědomostní soutěže, společenské hry (pexeso, dáma, šachy, scrablle, karty, mariáš), psát, udržovat mezilidské vztahy, vést kulturní a společenský život.

Velmi vhodné je večer před spaním zhodnotit a zrekapitulovat události proběhlého dne (ideálně pozpátku – tj. od večera se vracet v mysli postupně k ránu),“ radí doktor Nývlt.

Na závěr také doporučuje nezapomínat na pohyb, jelikož je prokázáno, že pravidelný pohyb snižuje nejen riziko demence, ale také mozkové mrtvice a infarktu a pomáhá povzbudit dobrou náladu. Podle doktora Nývlta plně postačí nenáročný pohyb, třeba 30 minut chůze denně.

Udělejte svým blízkým test na Alzheimerovu chorobu

  • Home
  • Péče o naše nejbližší
  • Inkontinence a související otázky
  • Novinky

Alzheimerova choroba je dnes nejčastěji se vyskytujícím typem demence. Když vám blízká osoba začne mít potíže s orientací či běžnými denními úkony, je naprosto přirozené se strachovat. Ještě před návštěvou lékaře ji však můžete provést orientační test.

Alzheimerova choroba bývá v mnoha případech bývá kombinována s dalšími typy demence. Nejčastěji s vaskulární demencí a s nemocí s Lewyho tělísky. Obecně alzheimer, jak se onemocnění zkratkovitě říká, postihuje častěji ženy než muže. Je to však dáno delší dobou dožití u žen. Jiné faktory souvisejí s pohlavím se na tomto faktu pravděpodobně nepodílejí.

O Alzheimerově nemoci často slýcháme, že není sama o sobě smrtelná, i když obvykle pacient umírá na průvodní problémy.

AD, jak se z angličtiny přebírá zkratka pro toto onemocnění (Alzheimer's disease), je nevyléčitelné onemocnění, jejž doprovází postupné zhoršování zdravotního stavu člověka a výrazné zhoršování imunity.

Pacienti znatelně hubnou, často u nich dochází k infekcím hrtanu a plic. Obecně pak pacienti s alzheimerem nejčastěji umírají právě na zápal plic.

Délka života s neléčenou Alzheimerovou chorobou je zhruba 10 let. Lékaři a vědci však stále upozorňují, že včasná diagnostika umí postup nemoci výrazně zpomalit.

Budete mít zájem:  Korálovec ježatý (hericium erinaceus) a zdraví – jaké má účinky a benefity

Existuje několik orientačních testů. Ty si lze snadno udělat doma bez nutnosti hned mířit k lékaři.

Test číslo jedna: Odečítejte zpaměti číslo sedm od stovky v pěti krocích po sobě. Tedy 100-7= 93, 93-7=86, 86-7=79, 79-7=72, 72-7=65). Zdravý člověk musí zcela bez problémů zvládnout minimálně dvě až tři úrovně odečtu.

Test číslo dva: Odložte z dosahu ručičkové hodinky a požádejte dotyčného, aby do kruhu dokreslil čas, jenž mu říkáte. Tedy aby zakreslil polohu malé i velké ručičky. Obvykle se testuje zakreslení času 11 hodin a 10 minut. Ale lze testovat i zakreslení jiného času.

  • Ztráta paměti vážnějšího rázu, než se s ní běžně setkáváme například při přetíženosti a stresu.
  • Nadprůměrná roztržitost a problémy vykonávat běžné denní činnosti – např. zapomínaní zajít si na toaletu, najíst se apod.
  • Dezorientace, pokud jde o místo a čas.
  • Ztráta racionálního úsudku – nemocný si obleče kabát v létě, tři halenky místo jedné apod.
  • Objeví se problémy s řečí – člověk zapomíná běžná slova a nahrazuje je nesprávnými.
  • Neschopnost abstraktního myšlení – běžné činnosti, třeba platba kartou, se stávají nepochopitelnými.
  • Změna nálady k horšímu – mrzutost, pláč, depresivní stavy i projevy hněvu.
  • Změna osobnosti – pacient se stává podezíravým, zmateným, ustrašeným, agresivním apod.
  • Neschopnost spojování si samozřejmých věcí dohromady – nemocný dá telefon do ledničky, prsten odloží do plné slánky apod.
  • Ztráta motivace a iniciativy – člověk propadne pasivitě, nic jej nebaví.

„Alzheimer choroba dědičnost“ – tato trojice slov často putuje do internetového vyhledávače. Vidět chřadnoucího člověka s demencí nás nabádá k tomu, abychom zkusili udělat něco proti propuknutí tohoto onemocnění i u nás. Rozhodně nejde o onemocnění nakažlivé, ale nejspíš vás překvapí, že podle odborníků je zřídkakdy dědičné.

Dědičnost je na základě výzkumů na pouhém 1 %. Obvykle zdědíte genetickou výbavu (DNA) od jednoho z rodičů a nemoc se pak rozvine již mezi 35. a 65. rokem. Takže na alzheimera nezvykle brzy. Nové výzkumy ukázaly, že pokud dojde k dědičnému přenosu onemocnění, je to častěji od matky.

V České republice trpí Alzheimerovou chorobou až 180 000 lidí, na celém světě pak více než 50 milionů postižených. S delší dobou dožití se bude nadále toto číslo zvyšovat, a tím i prodlužovat počet let, které ve svém životě strávíme nemocní. Alzheimer je považován za jeden z největších socioekonomických problémů blízké budoucnosti.

Příčiny nemoci a jak ji zastavit nejsou známé. Existují však doporučení, která mohou jako prevence fungovat a ke 155 letům narození objevitele této nemoci, Aloise Alzheimera, je loni dokonce oficiálně zveřejnila i WHO.

Jako prevence proti alzheimerovi se doporučuje aktivní životní styl s pravidelným pohybem. Neměli byste kouřit. Fyzická aktivita má jednoznačný vliv na lepší fungování mozku. Též je zbraní proti vysokému krevnímu tlaku, je užitečnou i pro kognitivní funkce, jimiž jsou intelekt a paměť. Hlídat bychom si měli stravu a vyhýbat se alkoholu.

Přestože se jako prevence demence doporučuje nejčastěji mentální tréning a dostatečná společenská aktivita, existuje pro jejich preventivní účinek proti vzniku demence a Alzheimera jen minimum důkazů.

„Alzheimer choroba průběh“ – další trojice slov, za kterou se ukrývá skutečnost, před níž nesmíme zavírat oči. Na péči o pacienta s alzheimerem se musíme připravit. Je proto dobré znát, jak vypadají fáze tohoto onemocnění.

  1. Začátek choroby není rychlý. Je obvykle plíživý, objeví se poruchy paměti, chybějící slova ve větách, nahrazování nesprávnými, pokládání stejných otázek chvíli po sobě, vyprávění stejného příběhu po pár minutách, ztráta úsudku, orientace apod. Příznaky se postupně zhoršují. Tato tzv. amnestetická fáze trvá zhruba čtyři roky.

  2. Druhá, behaviorální fáze, trvá další tři roky. Přidají se poruchy chování, typické bloudění, nebezpečná zapomnětlivost (např. vypínání sporáku) i poruchy spánku.

  3. Třetí fáze trvá asi dva roky. V kortikální fázi se objeví poruchy mobility, ztráta schopnosti komunikace i neschopnost udržet moč a stolici. Pacient potřebuje inkontinenční pomůcky. Péči o pacienta zjednodušují právě naše výrobky TENA.

  4. V poslední, asi rok dlouhé decerebrační fázi, pacient už pouze leží, přestal komunikovat s okolím a vyžaduje kompletní ošetřovatelskou péči. Objeví se doprovodná onemocnění, často pneumonie, na které pacient s Alzheimerovou chorobou nakonec umírá.

Objednejte si vzorek zdarma

Nenechte mozek stárnout předčasně

Stárnutí je přirozený proces, není samo o sobě nemoc, ale ve stáří se hromadí fyzické neduhy a mimo jiné také často přicházejí poruch poznávacích (kognitivních) funkcí, jako jsou paměť, pozornost, intelekt, řeč a další.

Pokud budeme pátrat po příčinách tohoto stavu, jednak je zde určitý vliv genetického vybavení daného člověka, jednak vliv jeho celkového životního zatížení, silných stresových událostí, nemůžeme pominout ani dopad již přítomných tělesných onemocnění, mezi něž řadíme například dlouhodobě neléčený vysoký tlak, který může měnit funkci mozku, či cévní onemocnění jako taková.

Demence se obáváme všichni

Pravdou je, že lidí, kterých se demence ke stáru týká, bohužel přibývá.

Co tento výraz přesně znamená? Jde o duševní onemocnění, které vzniká převážně ve vyšším věku, kdy dochází k postupnému úbytku kognitivních (poznávacích) funkcí (paměť, intelekt, motivace), což se odráží především v neschopnosti nadále pracovat, studovat a samostatně žít. Nastává rozklad osobnosti, kdy nemocní v pokročilých stadiích demence nepoznávají ani své blízké a potřebují 24hodinovou odbornou péči.

Prvním příznakem nastupující demence bývá výrazná zapomnětlivost. Sem tam zapomínáme všichni, ale pokud se tento jev objevuje nezvykle často, navíc člověk zakládá věci na nesprávná místa a nedokáže si zapamatovat nové informace, je to náznak, že se děje něco nedobrého.

Mezi další příznaky patří neschopnost logického myšlení, porucha prostorové představivosti a orientace, poruchy exekutivních funkcí (schopnost posuzování a řešení problémů, plánování), které člověk dříve vykonával snadno. Důležitým ukazatelem je tzv.

amnestická dezorientace (porucha krátkodobé paměti), kdy si člověk nepamatuje, kde se právě nachází, nebo zapomene, s kým před chvílí mluvil. Postupně dochází ke snižování intelektu, až nakonec pacient není schopen ani těch nejjednodušších logických úvah.

V pokročilé fázi demence lze vypozorovat poruchy chování s projevem výrazného neklidu či agresivity. Právě poruchy chování jsou nejčastějším důvodem pro přijetí pacienta do ústavní péče.

Mezi poruchy chování patří opakování neúčelných pohybů, neustálé přecházení z místa na místo, kladení stejných otázek, u těžších fází pak vydávání neartikulovaných skřeků, běžné je vyhrožování, nadávky, agresivita je zaměřena vůči okolním lidem včetně rodinných příslušníků a přátel; v pokročilých fázích onemocnění se naopak objevuje apatie.

Alzheimerova choroba

Demence je klinický projev, který může mít řadu příčin, a jednou z těchto příčin může být Alzheimerova choroba, což je nejčastější příčina demence vůbec. Jde o komplikované neurodegenerativní onemocnění způsobené různými faktory, příčiny však nejsou ještě zcela objasněné, včetně případného podílu dědičnosti.

U této nemoci existuje velice dlouhé preklinické stadium, které je takzvaně klinicky němé, kdy člověk nemá žádné potíže. V tomto stadiu lze dané onemocnění zjistit pouze náročnou zobrazovací metodou, která odhalí patologickou bílkovinu beta-amyloid v mozcích pacientů.

Ta se tam ukládá již několik let předtím, než se objeví první příznaky, subjektivní a objektivní poruchy paměti. Posléze jsou narušeny aktivity každodenního života a postupem času nemoc přechází do demence. Porucha řeči může být jedním ze signálů, že se něco děje.

Rozhodně nastupují potíže s hledáním slov, s hledáním výrazů, řeč je chudší, lidé hůř verbalizují.  Mohou se vyskytnout takzvané fatické poruchy (afázie), kdy lidé nechápou význam slov a sděleného obsahu – mozek nedokáže řeč rozklíčovat, což v posledních fázích nemoci bývá zcela pravidelně.

Objevuje se též porucha tvorby řeči na centrální úrovni, kdy lidé nejsou schopni řeč tvořit, proto komolí slova.

Vzhledem k tomu, že onemocnění probíhá zpočátku plíživě, nenápadně, nemocní přicházejí k lékaři často pozdě (změny týkající se chování daného člověka jeho okolí zpravidla přičítá přirozenému procesu stárnutí). Proto je na rodinných příslušnících, aby citlivě vnímali změny v chování blízkého člověka a přivedli jej k lékaři co nejdříve.

V každém případě je třeba důkladná anamnéza včetně následných vyšetření pomocí MRI nebo CT. U Alzheimerovy choroby je totiž typický nález – atrofuje, zmenšuje se určitá část mozku, část spánkových laloků a další oblasti.

Je také třeba prověřit metabolismus mozku, který bývá postižen v oblasti temporálního (spánkového) a parietálního (temenního laloku).

Existují různé ukazatele, lékaři jim říkají biomarkery, které, když se dají dohromady, mohou o mozku podat zprávu. Když je jich pak víc pozitivních, můžeme říci, že u dotyčného se Alzheimerova choroba rozvine s větší pravděpodobností.

Někde v mozku je napsáno předem, že časem začne ochabovat a spoje odpovídající za paměť se budou vytrácet. Teď se lékaři snaží vytipovat skupiny lidí, kteří jsou v ohrožení nejvíc. Lékaři dělají na specifické poruchy paměti hodně testů, u některých se dokonce maluje.

Z nich pak dokážou přesně odhadnout, jaká část mozku je zasažená. Pokud zjistí, že se jedná o hipokampus, nasvědčuje to tomu, že se jedná o Alzheimera. Další vyšetření zahrnuje magnetickou rezonanci, ne však úplně obyčejnou.

Na specifických zobrazeních se lékaři dívají na řezy v určitých oblastech mozku, kromě zmíněného hipokampu ještě třeba v parietální mozkové kůře. Toto vyšetření dovoluje sledovat vývoj onemocnění v čase.

Dalším vyšetřením je pozitronová emisní tomografie, která dokáže zachytit, ve kterých oblastech mozku vypadne kvůli degenerativním změnám signál. Jako další biomarker se používá lumbální punkce, tedy odebrání mozkomíšního moku, což se provádí ambulantně.

Budete mít zájem:  Resveratrol a zdraví – je nejen ve víně – pomáhá proti rakovině?

Zjišťuje se poměr bílkoviny amyloidu a takzvaného tau-proteinu, to je bílkovina, která koreluje s degenerativní změnou v mozku: čím je jí víc, tím větší je degenerace.

V případě, že se demence objevila ve vaší rodině, není od věci absolvovat genetické vyšetření.

Dvě formy nemoci

Existují dvě formy Alzheimerovy choroby. Jedna z nich je dědičná, mnohdy už po čtyřicítce a případů této nemoci se v rodině vyskytuje více. Pravděpodobnost, že ji po rodičích zdědíte, je obrovská – až padesátiprocentní. Tato forma ale postihuje jen minimální část lidí s demencí a testují ji specializovaná neurogenetická pracoviště.

Mnohem častější je druhá forma nemoci, odborně nazývaná sporadická.  Za to, že je v rodině genetická zátěž, může kombinace mutací spousty genů. Vždy záleží na tom, jak se namíchají jednotlivé geny, které mají něco společného s Alzheimerem, ve hře jich je více než tři sta.

Vyšetřit všechny není reálné, genetici ale vědí o jednom specifickém. Za vysoce rizikový se považuje gen APOE. Pokud u vás test objeví rizikovou alelu genu (variantu genu), třikrát se zvyšuje nebezpečí, že se u vás nemoc rozvine.

Zdědíte-li tuto alelu od obou rodičů, je riziko ještě vyšší.

Alzheimer ale nezávisí jen na genech a ani nepříznivý výsledek testu neznamená tragédii. Nemoc totiž vzniká jako kombinace dědičných a vnějších rizikových faktorů. Ty mohou pravděpodobnost vzniku choroby až zdvojnásobit. Ukazuje se, že úplně nejdůležitější pro prevenci je, co děláte ve středním věku.

  Tehdy byste měli mít dostatek fyzické aktivity. Myslí se tím opravdová zátěž – rozpumpovat srdce na tepovou frekvenci 120. A to nejméně na dvacet minut denně. Někomu postačí rychlá chůze, jiný se bude muset rozběhnout nebo rozjet na kole.

Odborníci doporučují dynamické vodní sporty, které kromě tepu zvyšují také pozornost a schopnost rychlé reakce.

Vysoká hladina cholesterolu a demence spolu souvisejí. A ukazuje se, že nejde tak ani o cholesterol přijatý v jídle, jako spíše o celkové množství živočišných bílkovin, které přijímáme. Masa jíme hodně, a ne každému to prospívá.

Z hlediska ochrany mozkových buněk hraje velkou roli návrat ke stravě našich prarodičů – ti měli maso na stole maximálně dvakrát týdně, zato se tam hojně objevovaly luštěniny jako čočka nebo hrách. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že vegetariánská strava je pro mozek zdravější.

Jiní namítají, že strava nemusí hrát až takovou roli, vegetariáni mají totiž obecně i zdravější životní styl. Lidé, co nejedí maso, každopádně přijímají také větší množství polyfenolů, prospěšných látek z ovoce a zeleniny, které mají na mozek prokazatelně ochranný vliv.

Kvůli zvýšenému obsahu těchto látek se obzvlášť doporučuje kurkuma, špenát, ananas a borůvky. Podobně jako polyfenoly působí také omega-3-mastné kyseliny, které snižují ukládání bílkoviny beta amyloidu, čímž v důsledku zabraňují zániku mozkových buněk a rozvoji demence.

S různým úspěchem se také zkouší užívání takzvaných vychytávačů volných radikálů, jako jsou alfa-tokoferol, beta-karoten a retinol, vitamin C nebo přípravky obsahující selen.

Vyhneme se demenci?

Do určité míry můžeme snížit pravděpodobnost vzniku demence nebo oddálit její vznik, samozřejmě to neplatí na sto procent. Ze svého životního stylu bychom měli co nejvíce vyřadit neurotoxiny. V každém případě  je dobré vyvarovat se nadměrného požívání alkoholu (hlavně tvrdého alkoholu).

Jak je známo, neblaze působí na neurony, o které tak přicházíme. Velice důležité je též neustále procvičovat mozkové závity, tedy vyvíjet mozkovou činnost, což je ochranný faktor z hlediska vzniku veškerých neurodegenerativních poruch.

Během života zpravidla máme až nadbytek duševní činnosti, probíhá neustálý proces učení se mnoha věcem. Ve chvíli, kdy lidé po odchodu do důchodu přestanou duševně růst, dochází k akceleraci poruch paměti.

Pravdou je, že řadu faktorů ovlivnit vědomě nemůžeme, protože u mnoha typů demencí (včetně Alzheimerovy choroby) neznáme přesnou příčinu, je tedy těžké zvolit účinná preventivní opatření.

Duši byste v rámci prevence Alzheimera rozhodně neměli zanedbávat. Čísla mluví jasně: U lidí, kteří mají deprese, se demence objevuje častěji.

Diskutuje se, zda je to proto, že deprese je první příznak alzheimerovských změn na mozku, nebo je to proto, že lidé, kteří už trpí malými poruchami paměti, tento stav těžce nesou a dostanou se do splínu.

Výzkumy se zabývají i touto možností: může deprese, tedy stav chemické nerovnováhy v mozku kvůli nedostatku serotoninu, rozjet řadu dalších změn v mozku a na Alzheimerově chorobě se tedy podílet? Bylo prokázáno, že u léčené deprese totiž riziko, že se spojí s Alzheimerem, znatelně klesá.

U žen v období menopauzy se zapomínání objevuje relativně často. Pokud jsou však poruchy paměti a soustředění oproti předchozímu stavu opravdu hodně výrazně, vyplatí se to říci lékaři. Stejně tak i to, že je žena déle než měsíc bez nálady a energie. Může se tak podchytit deprese založená na bouřlivých hormonálních změnách.

Čemu bychom měli věnovat pozornost?

Když se lidé začnou měnit oproti svému běžnému chování, jednání, ztrácí paměť, nejsou schopni řešit ani snadné situace, aktivity denního života se u nich zhoršují. Přestávají používat mobilní telefon apod., či se dokonce stanou ve vysokém věku promiskuitní s nápadným sexuálním chováním na veřejnosti, mívají kupříkladu též halucinace, zpravidla noční, s příznaky psychózy.

Alzheimerova choroba sice postihuje převážně starší osoby (60 let a výše), nicméně se stává, že onemocní lidé též mladší (ve věku 30-50 let), což se však týká pouze malého procenta z celkového počtu lidí postižených touto chorobou a bývají zjišťovány mutace některých genů. U nás žije odhadem na 130 tisíc lidí s demencí.

Možnosti léčby

Jelikož neznáme přesné spouštěče léčby, není možná příčinná léčba, a proto nelze tyto choroby vyléčit. Dají se ovlivnit pouze některé známé faktory, například u Alzheimerovy choroby defekt některých neurotransmiterů, tedy přenašečů vzruchu.

Jde hlavně o poruchu acetylholinergního systému – člověk má málo acetylcholinu, který je důležitý pro paměť, proto se podávají látky, jež hladinu acetylcholinu zvyšují.

Druhou metodou je použití memantinu, což je látka neuroprotektivní, která působí přes systém excitačních aminokyselin (jako je například kyselina glutamová). Zkouší se rovněž vakcinace proti patologickým bílkovinám, což se jeví dosti nadějně.

Kromě jiného se zkoumají účinky kurkuminu, který má vliv na menší tvorbu beta-amyloidu, účinný může být též výtažek z přesličky – vše je ale ve stadiu výzkumu. Přípravky, které mohou podpořit nemocného: omega-3 nenasycené mastné kyseliny, vitamin B12, koenzym Q10, kyselina listová, vitamin E, zinek aj.

Pozor na stereotyp a stravu

Poznávací funkce mozku slábnou především vlivem stresu, nevhodného stravování, nedostatku pohybu a samozřejmě s přibývajícím věkem. Aby byl náš mozek stále fit, neztrácel intuici, soudnost, jazykové dovednosti, schopnost učit se novým věcem, a především paměť, musíme pro to něco udělat.

Jakmile se vám bude zdát, že se vaše duševní energie někam vytrácí, vzpomeňte si, kdy jste naposledy měli něco k jídlu. Vypili jste dostatek tekutin? Vynechávané či nutričně nevyvážené porce jídla a dehydratace mohou zásadním způsobem snižovat vaši duševní sílu a pozornost.

Protože mozek chce stálý přísun glukózy, je důležité, abyste jedli po celý den v pravidelných intervalech, nejlépe po třech až čtyřech hodinách. Mozku dodávejte sacharidy v podobě ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků a pořádnou dávku bílkovin – velmi vhodné je snídat třeba vajíčka.

Z bílkovin mozek sbírá aminokyseliny, z nichž pak vyrábí důležité chemické látky. Dopřejte mu  drůbež, ryby, fazole, mořské plody, ořechy, mléčné výrobky a sójové boby. Do jídelníčku zařaďte více ovoce, jež kromě energie dodává tělu i bor, který mimo jiné podporuje efektivní myšlení.

Lidé s nedostatkem boru trpí sníženou pozorností, mají zhoršené myšlení i paměť. Velké množství boru je i v sušených švestkách, rozinkách, mandlích, brokolici či arašídech. Mozek potřebuje také vitaminy skupiny B či vitamin E, železo a selen.

Kombinace těchto látek přispívá k optimální funkci nervového systému, snižuje míru únavy a vyčerpání a podporuje kognitivní funkce.

Bylinou doslova stvořenou pro mozek je bacopa. Zlepšuje paměť a posiluje výkonnost mozku, vhodná je i při únavě, stresu a neklidu. Ke zklidnění podrážděných nervů můžete využít levanduli, třezalku, meduňku, mučenku, chmel a rozmarýn.

Pro zlepšení prokrvení, a tím i okysličení mozku, je vhodný jinan dvoulaločný, tedy ginkgo biloba. Jste-li milovníky čaje, dopřejte si Matcha Tea, který již více než tisíc let používají mniši zen buddhismu k meditacím a uvolnění.

Aminokyselina L-theanin obsažená v tomto zeleném čaji přirozeně zlepšuje duševní bdělost, soustředění a paměť.

Globální průlom s českou stopou. „Lék na Alzheimera je na dosah,“ říká lékař

Neurolog Martin Tolar založil v roce 2013 firmu Alzheon. Nyní odhaduje, že by se lék proti Alzheimerově chorobě mohl na trhu objevit už během několika let.

Budete mít zájem:  Děti jsou vrcholovým sportem opotřebované

Alzheimerova choroba se řadí k nejčastějším příčinám úmrtí, stává se osobní tragédií i globální hrozbou s ekonomickými dopady. Lék se skrývá v pilulce, kterou se svým týmem vyvíjí Martin Tolar, český lékař žijící v USA.

Neurolog Martin Tolar může už brzy změnit život milionům lidí po celém světě. Spolu se svým týmem ze společnosti Alzheon, kterou před osmi lety založil v americkém Bostonu, vyvíjí lék na Alzheimerovu chorobu. Preparát, který doposud neexistoval a po kterém svět volá čím dál tím naléhavěji.

Pilulka zatím ukrytá pod názvem ALZ-801 nedávno vstoupila do třetí a tedy závěrečné fáze klinických studií. Martin Tolar v rozhovoru pro Seznam Zprávy přiblížil, jak vypadá cesta k naději pro miliony nemocných i to, proč se právě z Alzheimerovy choroby stává globální strašák.

Minulý týden jste oznámili důležitou spolupráci s pražským Ústavem organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Vzniknout má speciální diagnostický test. Jak má léčbě Alzheimerovy choroby napomoci?

My máme lék, který v podstatě zabraňuje formování toxinu, který za chorobou stojí.

V mozku existuje protein, který se jmenuje amyloid a ten je velice důležitý, je to základní ochrana proti poškození mozku nebo proti infekci.

Problém ale nastává, když lidé stárnou a nejsou schopni mozek od amyloidu čistit. Začne se dostávat do formy, které se říká oligomer a který je toxický. Náš lék právě takovému formování zabraňuje.

ÚOCHB je špičkové a neuvěřitelné pracoviště. Jsou schopni detekovat a měřit množství toxinů v mozku. Dlouho jsme hledali někoho, kdo by to dokázal.

Díky tomu bude možné měřit toxin i u lidí, kteří ještě nemají příznaky a mnohem dříve zjistit, jestli nemoc mají. Co chceme do budoucna udělat, je začít léčit pacienty preventivně.

Dvě studie nám teď běží a tou další by měla být právě ta presymptomatická – u lidí, kteří nemají žádné příznaky, jen mají změny v mozku, které vedou k téhle nemoci.

Absolvent Univerzity Karlovy se po sametové revoluci vydal do USA, kde svou lékařskou a badatelskou činnost zasvětil neurodegenerativním nemocem, zejména pak Alzheimerově chorobě.

Přednášel na Yaleově univerzitě, pracoval ve vedení farmaceutické společnosti Pfizer a vedl několik biotechnologických společností. Od roku 2013 stojí v čele společnosti Alzheon, která je nyní ve světě zřejmě nejblíže k vývoji léku proti Alzheimerově nemoci.

Loni firma v USA získala grant ve výši 47 milionů dolarů (miliarda korun) na klíčovou fázi testování svého léku.

Takže díky testu, na kterém s ÚOCHB pracujete, bude možné nemoc odhalit dříve a nasadit dříve váš lék? O jak dlouhé době před příznaky mluvíme?

Přesně tak. Ze studií, kde sledují průběh nemoci, to vypadá, že to bude možné 15, 20 až 25 let před příznaky. Toxiny se začínají formovat okolo 40 až 50 let věku.

Mozek je nesmírně metabolicky aktivní, v podstatě produkuje množství zplodin a jen některé dělají takové problémy jako je Alzheimerova nemoc.

V průměru trvá 20 let, než se mozek poškodí do té míry, že se začínají projevovat klinické příznaky.

Co chceme udělat, je zabránit nemoci v těch prvních dvaceti letech – a právě na to potřebujeme zmiňovaný test. V USA je asi šest milionů lidí s klinickou nemocí, ale 50 milionů, asi každý osmý člověk, má už změny v mozku, které k tomu vedou. Hlavní riziko je věk, ale druhý největší rizikový faktor je genetický, na kterém jsme vybudovali náš přístup.

Ideálně by se tedy člověk ve 40 nebo 50 mohl dozvědět, jestli má genetickou predispozici k Alzhemerovi a už v tu chvíli by se mohl začít léčit preventivně?

Ano, to je náš cíl. Máme velkou výhodu, že jako jediní máme orální lék. Všechny ostatní vyvíjené přístupy v poslední fázi vývoje jsou infuze protilátek, pro které se musí několik hodin sedět v infuzních centrech. A mají vážné vedlejší účinky. Problém protilátek navíc je, že se do mozku přes jeho bariéru téměř nedostanou.

Dokáže ale ALZ-801 příznaky nemoci zcela odvrátit?

Pacienti, kteří začínají být zapomnětliví, takže jsou už po těch 20 letech nemoci, se během dalšího roku a půl dostanou od toho, že ztrácí klíče a trošku zapomínají, k tomu, že nepoznávají své manželky nebo děti, často následuje ústavní péče.

My jsme schopní tomu zabránit. Zastavit to. A to je obrovský efekt. Také se ukázalo, že lék zabraňuje atrofii mozku. K prvním změnám dochází v hipokampu.

Tam jsme schopní přímo měřit, jak se velikost jednotlivých struktur mění a jsme schopni zastavit ztrátu tkáně.

Mozek je schopný jen minimální regenerace. Při atrofování lidé přijdou o vše, co se naučili. Když ztratíme část mozku, už se nic nevrátí – ani uvažování, ani přemýšlení. Je to ztráta miliard neuronů a spojení.

Po těch 20 letech najednou lidé začnou zapomínat, ztrácet se, jsou neschopni základních úkonů. Tragédie nemoci je v tom, co popsala už první pacientka doktora Alzheimera, že ztratíte sami sebe, podstatu své osobnosti.

Proto je to tak šílená nemoc nejen pro pacienty, ale i pro jejich rodiny.

Když jste před dvěma lety oznámili první dobré zprávy ohledně ALZ-801, bylo zřejmé, že může znamenat průlom. V jaké fázi testování teď lék je a kdy by se mohl dostat na trh?

Aktuálně je ve třetí fázi. Samotná studie tedy bude trvat ještě dva roky a potom se lék dostane na trh, předpokládám v roce 2024 nebo 2025.

Choroba se projevuje ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Jedná se o nejčastější typ demence – tzn. ztráty kognitivních schopností – u osob starších 65 let – k prvním příznakům patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností.

Jaká cesta vás k vývoji dovedla?

Když jsem před lety odešel pracovat do Pfizeru, dělal jsem klinický vývoj a potom jsem vedl byznys development. Je to skupina, která hodnotí programy u jiných farmaceutických a biotechnologických firem i kupuje celé společnosti.

Dobře jsem tedy znal programy na Alzheimera, které v té době existovaly. Když jsme založili Alzheon, požádal jsem společnosti o jejich klinická data a snažil se najít, zda něco funguje na pacienty s genotypem, který jsme sledovali, protože výrazně zvyšuje riziko nemoci.

V té době jsme ještě nevěděli nic o oligomerech, chtěli jsme jen najít něco, co funguje u takových pacientů. A objevili jsme jeden program, který měl data od dvou tisíc pacientů a už v té době do něj bylo investováno 400 milionů dolarů.

Analyzovali jsme klinické fungování a to nám umožnilo porozumět vlivu genetiky a tomu, jak vše vyvinout.

Potom jsme začali vyvíjet vylepšený lék, který se lépe dostává do mozku, to byl jeden průlom. Následovaly dvě klinické studie. Máme tedy tisíce pacientů, u kterých lék byl testován. A výjimečně dobře funguje u těch s vysokým rizikem.

Je možné princip léku na Alzheimerovu chorobu přenést i na další neurodegenerativní choroby?

Ten princip je možné aplikovat i na další nemoci. Objevili jsme způsob, jak orálními léky zabránit formování daných toxinů. Díky tomu jsme schopni identifikovat všechny chemické struktury, které mohou být příčinami. Myslím, že ten pokrok bude aplikovatelný, ale bude to ještě chvíli trvat.

Poslední rok světem hýbe koronavirová pandemie. Právě o Alzheimerově chorobě se ale ještě před covidem-19 mluvilo jako o globálním problému. Proč je tak důležité proti nemoci bojovat?

Lidé se dožívají vyššího věku – naučili jsme se léčit infekce, enormně se snížila novorozenecká úmrtnost, zlepšila se pravděpodobnost, že se narodí zdravé dítě a dožije se vysokého věku, naučili jsme se řešit kardiovaskulární nemoci i úmrtnost.

Lidé se nyní opravdu dožívají velmi vysokého věku, ale tohle je něco, na co všichni dříve nebo později narazí. Problém Alzheimerovy choroby není ani tak otázkou zda ji dostanete, ale kdy.

Jsou lidé, kteří mají poruchy v 50 letech, výjimečně u těch, kdo mají genetické změny a produkují více amyloidu, může být už ve 30.

Ale to, na co všichni dříve nebo později narazí, že když stárneme, tak vlastně začínáme ztrácet kognitivní schopnosti. A to je pro kvalitu života problém.

Když doktor Alzheimer chorobu poprvé popsal, pacientce bylo kolem 50, tehdy myslel, že je to velmi vzácná nemoc. Ale tím, jak se lidé dožívají vyššího věku, začíná to být velký problém. Miliony lidí končí v ústavech.

Jsou dospělí, ale nefunguje jim mozek. To je ta lidská tragédie. Má ale také obrovské ekonomické a společenské dopady.

Alzheimerova nemoc je onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácí svou funkci. Na vině je bílkovina amyloid beta, která se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje.

Choroba zpravidla není diagnostikována zcela v začátcích a po diagnóze je střední délka dožití 6 let. Méně než 3 % pacientů žijí po diagnóze déle než 14 let. Nemoci podlehne 68 % pacientů, kteří s ní byli diagnostikováni.

Příčinou úmrtí nejsou zpravidla přímé dopady neurodegenerace mozku, ale i nepřímé dopady nemoci, jako je nižší odolnost vůči infekcím (pneumonie), krevní sraženiny způsobené dlouhým pobytem na lůžku nebo potíže s příjmem potravy.

Chorobu má potvrzenu přes 50 milionů lidí na světě, skutečně nemocných ale bude pravděpodobně ještě více. Podle odhadů může být v roce 2050 až 152 milionů nemocných.

Související témata:

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector