Prasečí chřipka se objevila ve Španělsku

Španělskou chřipku způsobil chřipkový kmen A subtypu H1N1 před sto lety. V roce 2009 se objevil zmutovaný virus H1N1, který napadá také člověka a je známý jako prasečí chřipka.

Tento virus se šířil z prasat na člověka a byly zaznamenány i případy přenosu z člověka na člověka, ale ohnisko nedosáhlo takové velikosti jako v roce 1918. Název španělské chřipky nevznikl, protože by se poprvé virus objevil ve Španělsku nebo že by virus měl největší dopad právě na Španělsko.

Během první světové války bylo Španělsko neutrální a to znamenalo, že média nemusela podléhat válečné cenzuře a mohla o pandemii informovat. Kvůli necenzurovaným informacím se zdálo, že je Španělsko nejvíce zasaženo, ale s největší pravděpodobností se poprvé virus objevil jinde. Podle iflscience.com je možné, že se virus objevil ve Francii, Velké Británii nebo v Číně.

První světová válka pomohla viru dostat se i do těch nejzazších koutů světa, protože miliony vojáků se vraceli zpět ke svým rodinám.

Vir se tímto způsobem rozšířil rychlostí blesku, protože vojáci necestovali pouze do měst nebo jiných zemí, ale dokonce na jiné kontinenty. Na počátku 20.

století se dostávalo více do obliby i cestování a začínala globalizace, proto se lidé dostávali více do širšího kontaktu, ale bez vybudované imunity.

Před sto lety nebyla úroveň lékařství na vysoké úrovni, nebylo k dispozici žádné očkování a ani žádná antibiotika, která by pomohla léčit druhotné nemoci, jako zápal plic. Neexistovalo žádné testování, které by mohlo určit neznámý vir a obecně se o virech vědělo velmi málo.

Čtěte také:

  • Prasečí chřipka se objevila ve Španělsku

Smrt byla velmi rychlá, a to kolem dvou dnů od nákazy. Podle serveru existují neoficiální zprávy o čtyř ženách, které se ve večerních hodinách setkaly, aby si zahrály společenské hry. Ani jedna žena necítila žádné příznaky a hrály do nočních hodin. Ráno byly tři ženy již mrtvé.

Moderní viry sice nakazí hodně lidí, ale nejhorší průběh onemocnění mají starší a chronicky nemocní lidé. Španělská chřipka měla jednu zvláštnost, a to tu, že si nevybírala. Převážně zasáhla populaci mezi 20 až 40 lety a podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí byl průměrný věk 28 let a zemřelo až 20 % nakažených lidí.

Odborníci předpokládají, že mladé lidi virus zasáhl proto, že v dětství prodělali chřipku H3N8, která byla běžná kolem roku 1900. Mají za to, že imunitní systém špatně vyhodnotil nový chřipkový virus H1N1.

„Osoby s protilátkami na H3 čelila virům H1 a to není dobré.

Věříme, že tento nesoulad mohl mít za následek vysokou úmrtnost u mladých lidí,“ míní Michael Worobey, který v roce 2014 vypracoval studii, která by mohla osvětlit, odkud virus H1N1 pochází.

Jeho studie zjistila, že chřipkový virus H1 se objevil v lidské populaci pouze 10 nebo 15 let před vypuknutím epidemie španělské chřipky. Studie uvádí, že kolem roku 1918 virus navázal na genetický materiál ptačí chřipky a virus H1N1 se stal zabijákem.

Opakuje se situace z roku 1918 s covid-19? Tuto otázku si položili virologové v dubnu letošního roku, podle kterých by bylo naivní ignorovat situaci z roku 1918. Ohniska jakékoliv nemoci jsou těžko předvídatelná a dnes jsou technologie, testování a lékařství na jiné úrovni než před sto lety.

Virus SARS-CoV-2 infikuje jinou skupinu lidí a výrazně se liší od chřipkového kmenu z roku 1918. „S trochou štěstí mohou ochranná opatření zabránit šíření viru, ale pokud tomu tak není, čelíme výzvě, která je možná větší než epidemie chřipky před sto lety,“ míní virologové.

odborný časopis

Od banální infekce až po ohrožení života. V takovém rozmezí se pohybují rizika virového onemocnění, které zná lidstvo již po mnoho staletí. Dříve nemoc co do obávanosti srovnatelná například s morem, dnes ve vyspělých zemích zdravotní problém, který máme tendenci podceňovat. To, že v zimních a jarních měsících opět udeří, je prakticky jisté. Jakou silou, to lze však zatím jen těžko říci. Nezbývá tedy, než se dobře připravit. 

To, že chřipky se dnes obáváme daleko méně, než například před necelými sto lety, je zcela zjevné. Pojmem chřipka dokonce sami označujeme méně závažná onemocnění, jako je rýma, či lehké záněty horních dýchacích cest obecně.

Zvýšený zájem a nejistotu až strach vyvolala po letech teprve epidemie tzv. ptačí a posléze též tzv. prasečí chřipky. V porovnání s epidemií chřipky, která nastala v závěru I.

světové války, jde však stále o rozdíl hodný porovnání Davida s Goliášem.

Z HISTORIE

Tak jako u řady dalších onemocnění, pocházejí první velmi přesné popisy chřipky již z rukou Hippokratových, a to z doby přibližně 4. století př.n.l. Velmi kvalitní záznamy máme i o výskytu epidemií a pandemií této choroby. Za první z nich lze považovat záznamy o chřipkové epidemii z roku 1173, která zasáhla Itálii, Německo a také naše území.

Za nejzávažnější lze pravděpodobně považovat pandemii tzv. španělské chřipky, která vypukla roku 1918, tedy na sklonku první světové války a trvala přibližně dva roky. Je ironií osudu, že válečné fronty si vyžádaly přibližně 10 miliónů obětí, zatímco následná chřipková epidemie minimálně čtyřikrát více.

S odstupem času se díky vědeckému pokroku podařilo odhalit zřejmou příčinu tak vysoké úmrtnosti během této pandemie. Ze zachovaných vzorků tkání se americkým virologům podařilo identifikovat tři geny, které nesly hlavní odpovědnost. Bylo zjištěno, že virus španělské chřipky byl schopen rozmnožování přímo v plicích.

Běžně se totiž chřipkový virus usazuje ve sliznici horních dýchacích cest, zejména v krku. Množení přímo v plicích s následnou děsivou a chaotickou reakcí imunitního systému mělo tragické následky. Většina nemocných zemřela během prvních pěti dnů nákazy.

Spekuluje se, že španělská chřipka měla svůj původ u vepřů, či u ptáků, což samozřejmě posiluje obavy v souvislosti s nepříliš dávnými případy tzv. ptačí a prasečí chřipky.

CHŘIPKOVÉ VIRY

Samotný virus chřipky byl objeven a popsán až v roce 1931 a v roce 1940 byly rozeznány dva typy chřipkového viru, které dostaly označení A a B. V roce 1949 byl pak objeven virus typu C a další varianty chřipkového viru.

TŘI TYPY CHŘIPKOVÝCH VIRŮ

Z odborného hlediska jde o viry rodu Orthomyxoviridae. Co do schopnosti infekce a průběhu onemocnění lze jednotlivé typy definovat následovně: Virus typu A – Postihuje lidi i zvířata.

Infekce tímto typem se vyznačuje těžším průběhem a vyšší četností komplikací. Virus typu B – Způsobuje lehčí formu chřipky s menším množstvím hrozících komplikací. Infikuje pouze člověka.

Virus Typu C – Má oproti předchozím typům odlišnou strukturu a postihuje pouze děti. Příznaky jsou pouze mírného charakteru.

STAVBA CHŘIPKOVÝCH VIRŮ

Vnější vzhled chřipkového viru připomíná kuličku či vlákénko, s povrchem posetým drobnými krystalky – dvěma druhy antigenů, z nichž jeden umožňuje přilnutí k hostitelské buňce (hemaglutinin) a druhý nahlodává její obal s cílem usnadnit viru vstup a následný výstup z buňky (neuraminidáza). Povrch viru je tvořen obalem o několika vrstvách.

Svrchní vrstvy mají tukový charakter, vnitřní vrstvy jsou tvořeny vlastními proteiny (bílkovinami) viru – které označujeme jako M1 a M2. První z těchto proteinů představuje jakýsi stabilizační prvek (kostru) viru, druhý pak tvoří kanálky ve virových obalech, skrze které je virus schopen uvolnit svou genetickou informaci.

Ta je ukryta v samotném jádru a zakódována v podobě vlákna RNA.

ŠÍŘENÍ A PŘÍZNAKY

Viry chřipky se šíří kapénkovou infekcí. Velmi snadno se tedy dostávají do vnějšího prostředí při kašli, ale i při samotném dýchání. U infikovaného člověka se první příznaky objevují již během jednoho až dvou dnů. Jde tedy o onemocnění s velmi rychlým nástupem.

K prvním příznakům se řadí zejména vzestup tělesné teploty k 38 až 40 stupňům Celsia, často za přítomnosti zimnice a třesavky. Následně se přidává silná bolest hlavy, často též bolest kloubů, svalů a očí, případně šíjová ztuhlost, světloplachost, aj.

Během jednoho až dvou následujících dnů nastupují klasické příznaky postižení dýchacích cest – rýma, pálení a bolest v hrdle a suchý, dráždivý kašel, který časem přechází v kašel produktivní. Někdy se vyskytuje zácpa či průjem, případně zvracení.

DIAGNOSTIKA

Vzhledem k rychlému rozvoji onemocnění a k jeho možné závažnosti, je velmi důležitým faktorem možnost včasné laboratorní diagnostiky.

Základní diagnostické testy bývají zaměřeny na průkaz virového antigenu, virové nukleové kyseliny, infikovaných buněk a na izolaci vlastního původce.

Obecně platí, že čím dříve je chřipka rozpoznána, tím snazší je její léčba a možnost předcházení případným komplikacím.

NEBEZPEČNÁ CHŘIPKA…

Budete mít zájem:  Celerový esenciální olej (ze semen) a jeho účinky za zdraví – na co je dobrý?

Za normálních okolností nevyžaduje léčba chřipky žádné zvláštní medikamenty. Klasický průběh u jinak zdravého člověka vyžaduje klidový režim na lůžku, dostatek tekutin, a běžně dostupné přípravky pro uvolnění ucpaného nosu, tišení kašle v počáteční fázi a jeho podpora v podobě expektorancií ve fázi produktivního kašle.

Vážnější průběh vyžaduje nasazení specifických antivirotik. Ignorance klidového režimu, či oslabený imunitní systém, však mohou vést velmi rychle k rozvoji komplikací. Komplikace způsobené samotným chřipkovým virem, ať už pro svou vyšší agresivitu, či právě v závislosti na oslabení organismu označujeme jako komplikace primární.

Do této skupiny můžeme řadit akutní zánět hrtanu, chřipkový zápal plic, zánět svalů, včetně svalu srdečního a také postižení nervového systému. Zejména (ale nejen) chřipkový zápal plic představuje vysoce závažnou komplikaci. Projevuje se rychlým zvýrazněním kašle a dechovou nedostatečností. Tento stav vyžaduje okamžitý transport do nemocnice.

Bohužel i v současné době končí až v polovině případů smrtí pacienta. Další riziko chřipky spočívá především v poškození sliznic dýchacích cest. Postižené sliznice představují ideální prostředí pro nasednutí jiné, zejména bakteriální infekce. Dochází tak k rozvoji tzv.

sekundárních komplikací, k nimž řadíme zápal plic, zánět středního ucha a zánět vedlejších nosních dutin.

PARACETAMOL

Běžně užívanou, spolehlivou a bezpečnou látkou používanou v léčbě nekomplikované chřipky (a řady dalších onemocnění) pro úlevu od nepříjemných příznaků je paracetamol.

Paracetamol je využíván pro své analgetické účinky – jak proti bolesti hlavy a bolesti v krku, jež představují při chřipkové infekci typické příznaky, tak proti bolesti obecně.

Současně působí jako antipyretikum a je tady ideální pro snižování horečky.

POZOR NA PODDÁVKOVÁNÍ!

Vhodně zvolená dávka paracetamolu se má vždy odvíjet v závislosti na tělesné hmotnosti pacienta. Všeobecně udávaná a uznávaná jednotlivá analgetická dávka paracetamolu per os je 10–15 mg/kg, denní pak maximálně 60 mg/kg. Je to sice nelichotivé, leč připusťme neoddiskutovatelný fakt, že nadváha a obezita jsou v současnosti jevem, dá se říci, zcela běžným.

Je pochopitelné, že pacient o hmotnosti 50 kilogramů bude k dosažení požadovaného efektu potřebovat menší dávku paracetamolu, než pacient o hmotnosti 120 kilogramů, ačkoliv jejich věk bude stejný. A z jiného úhlu pohledu: Užije –li druhý ze zmíněných pacientů nedostatečnou dávku, pravděpodobně se nedostaví zcela uspokojivý účinek paracetamolu.

To může pacienta vést k předčasnému užití další dávky léčiva, navíc ve větším množství – v touze po rychlém odeznění obtěžujících příznaků. V příbalovém letáku (příp. na obalu) volně prodejného léčiva s obsahem paracetamolu by proto mělo být dávkování jasně a srozumitelně uvedeno.

V případě nejasností by měl na dotaz pacienta v tomto směru být schopen odpovědět také každý lékárník.

RIZIKOVÉ SKUPINY

Ve vztahu k chřipce jsou výrazně více ohroženy zejména děti do dvanácti let věku a naopak lidé starší padesáti a zejména pětašedesáti let. Výraznější riziko představuje chřipka pro pacienty s poruchou imunity, pacienty trpící chronickým onemocněním (jater, srdce, plic, ledvin) a diabetiky. 

ANTIGENNÍ DRIFT A ANTIGENNÍ SHIFT 

Jsou důvodem, proč se s chřipkou potýkáme zas a znovu a to někdy i přes aplikaci očkování a také proč neustále hrozí nové epidemie a pandemie chřipky. Jde o způsob změny podoby viru a tím uniknutí obranným mechanismům imunitního systému. Touto schopností oplývají i chřipkové viry. Menší změnu, tzv.

antigenní drift, lze popsat následovně: Při infekci chřipkovým virem dochází v lidském těle k tvorbě protilátek proti tomuto viru. Příští infekce stejným typem viru by již nebyla pro tento virus úspěšná.

Dokáže však pozměnit drobně své povrchové znaky, což postačí k oklamání imunitního systému, který pak celý proces musí provádět znovu. To je také důvod opakujících se epidemií chřipky. Virus se každého roku může vrátit pozměněný a infikovat znovu stejného člověka. Výrazně vyšší nebezpečí však představuje antigenní shift.

Jde o zásadní změnu struktury viru. Dochází k ní v případě smísení dvou různých typů chřipkového viru při infekci jednoho cíle. Znamená to, že hostitel je napaden současně dvěma typy chřipkových virů a při napadení buňky dojde k smísení informací, které nesou ve svém jádru.

Tento proces může být značně urychlen prostřednictvím infekce u zvířat, např. v případě prasete domácího. To může být např. současně infikováno lidským, prasečím i ptačím typem viru. Šance na antigenní shift je pak výrazně vyšší a hrozí vznik viru, nesoucího např.

povrchové znaky ptačího viru, ale přesto schopného infikovat člověka. Došlo by tak ke vzniku mezi lidmi rychle přenosného viru, se kterým by však lidský imunitní systém neměl ani vzdálené zkušenosti. Tímto způsobem pak může dojít k pandemii chřipky obrovského rozsahu.

CHŘIPKA A MYSL

Jako velice zajímavé se jeví i výzkumy v oblasti působení interleukinů při chřipkovém onemocnění. V reakci na infekci zahajuje lidské tělo boj, jehož součástí je i zvýšení množství cirkulujících interleukinů v organismu.

Z laboratorních pokusů prováděných na myších vyplynulo, že zvýšené množství některých cirkulujících interleukinů pravděpodobně způsobuje např.: Zvýšenou letargii, poruchu schopnosti soustředění, snížení bdělosti a pozornosti.

Ze subjektivního hodnocení pacientů zmiňme: Nespokojenost, sníženou schopnost mezilidského kontaktu a rovněž narušení psychomotorických funkcí.

Rozšifrování role interleukinů a principů jejich přímé účasti na vzniku výše uvedených projevů by tak dozajista přineslo nové možnosti v léčbě onemocnění, kde je negativní ovlivnění mysli během průběhu nemoci výrazným zdrojem komplikací (depresivní poruchy, rakovina, aj.).

CHŘIPKA A PREVENCE

Posilování imunity – U zdravého člověka s dobře fungujícím imunitním systémem nevyvolává chřipka zpravidla vážné komplikace. K preventivním opatřením patří proto kroky zajišťující dostatečnou imunitu vůči chřipkovým virům.

To znamená udržování organismu v dobré kondici, dostatečný příjem látek potřebných pro funkce organismu, vitamínů – zejména vitamínu C, zvláště v rizikovém období.

Při zvýšeném výskytu onemocnění chřipkou, při epidemiích, případně pandemiích, je lepší vystříhat se kontaktu s větším množstvím lidí, zejména v uzavřených prostorách, například v kině, nebo v prostorách třídy školní výuky, což je také důvod, proč se při chřipkových pandemiích zpravidla přerušuje školní výuka.

Očkování – Přes rozdílné názory na toto téma je očkování proti chřipce stále velmi významnou složkou preventivní péče. Očkováni by měli být zejména lidi spadající do rizikových skupin, tj. lidé s poruchami imunity, lidé trpící chronickými nemocemi a starší lidé.

Očkovat je možné děti starší šesti měsíců, u kterých hrozí zvýšené riziko chřipkových komplikací. Nejlepší dobou pro očkování je období podzimních měsíců, nejlépe říjen. Asi po dvou týdnech si tělo vytvoří protilátky. Očkování má však svá úskalí.

Díky schopnosti virů měnit své povrchové znaky, není možné aplikovat dlouhodobé očkování, které by spolehlivě chránilo před chřipkou. Množství laboratoří rozmístěných po celém světě shromažďují výsledky pozorování výskytu virů chřipky, které jsou následně vyhodnocovány v národních chřipkových centrech.

Na základě pozorování vydá pak Světová zdravotnická organizace doporučení pro složení vakcíny na následující rok. Laicky řečeno, podle získaných informací se snaží odhadnout, jakými typy virů bude ten rok svět nejčastěji postižen a dle toho určí složení vakcíny. Z toho jasně vyplývá potřeba přeočkování po jednom roce. Toto očkování je doporučeno zejména osobám s vysokým rizikem vzniku chřipkových komplikací, tj. osobám s chronickým onemocněním (i diabetikům, astmatikům apod.), Dále těm lidem, kteří mohou virus šířit do těchto rizikových skupin – rodinným příslušníkům, zdravotnickému personálu, pečovatelům v domovech důchodců apod.

PharmDr. Andrea Kleinová

Zdroje: Kolektiv autorů, Chřipka a možnosti její prevence II – Sborník přednášek, Vesmír, Praha 2001 prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc., Chřipka – stále aktuální problém, Postgraduální medicína 9/2003 RNDr. Marek Petráš, Chřipka, www.medicina.cz, 10.2.2005 http://www.chripka.cz http://www.chripka.cz/aktuality/drift-a-shift-spojenci- chripkoveho-viru-193

Španělská chřipka – kdy byla, počet obětí – Mojezdraví.cz

Španělská chřipka je označení celosvětové chřipkové pandemie. Smrtnost pandemie je odhadována na 3–5 procent, počet obětí se udává mezi 20 a 100 miliony, odpovídající 10 až 20 % z celkově nakažených lidí.

Španělská chřipka probíhala v letech 1918 až 1920, trvala tedy zhruba 2 roky.

Začátek španělské chřipky

Původ španělské chřipky není známý. Jako pravděpodobný se udává zdroj v Asii, ale jako další možné země původu se označují americký Kansas nebo evropská fronta první světové války, kde čtyři roky žili v blátivých zákopech milióny vojáků.

Budete mít zájem:  Vánoční charita: jak na radost online

Španělskou chřipku způsobil virus chřipky typu A (H1N1).

Španělská chřipka vlny

Španělská chřipka působila ve čtyřech vlnách:

  • jaro až léto 1918 (lidmi zlehčována, zatím méně obětí, hlavně Itálie, Španělsko a Velká Británie)
  • podzim 1918 (propukla už v silné vražedné síle, úmrtnost několikanásobně vyšší)
  • začátek roku 1919
  • 1920

Konec španělské chřipky

Španělská chřipka skončila v roce 1920, kdy už byla světová populace promořena a vytvořila se tak kolektivní imunita. Infekce už v té době stihla zahltit celý svět, a nebylo dost dalších lidí náchylných k nákaze.

Počet obětí španělské chřipky

Smrtnost pandemie je odhadována na 3 – 5 procent, počet obětí se různí podle zdrojů, udává se mezi 20 a 100 miliony. Španělské chřipce tedy pravděpodobně podlehlo více lidí než kolik obětí přinesla první světová válka. 

Dnešní výzkum řadí mezi příčiny vysoké úmrtnosti a neobvyklého věkového profilu obětí efekt „cytokinové bouře“ – virus zhoršil příznaky, zvýšil úmrtnost a způsobil přehnanou reakci imunitního systému. Tudíž více umírali lidé se silnějším imunitním systémem, především dospělí mezi 20 a 45 lety.

Španělská chřipka v Čechách

V Čechách zaznamenal jako první španělskou chřipku lékař Ernst Guth v dubnu 1918, tedy mezi první a druhou vlnou španělské chřipky ve světě. Oficiálně první člověk v Čechách podlehl na španělskou chřipku v září 1918. Zřejmě se však nejednalo o skutečně první úmrtí zaviněné španělskou chřipkou, pouze o první úředně potvrzené.

Pokud jde o počet obětí v českých zemích, tak historik lékařství Harald Salfellner předpokládá, že excesová mortalita v důsledku španělské chřipky v letech 1918 – 1920 dosáhla 44 – 75 tisíc civilistů a  2 – 5 tisíc vojáků.

Příznaky španělské chřipky

Mezi příznaky španělské chřipky byly horečka, plicní problémy, kašel, lapání po vzduchu, nechuť k jídlu, potivost. Smrt přicházela po 1 až 6 dnech.

Léčba španělské chřipky

V době španělské chřipky neexistovala žádná spolehlivá léčba. Lidé se tak museli soustředit na prevenci.

Roušky proti španělské chřipce

I v době španělské chřipky se zaváděla opatření jako nošení roušek přes obličej, izolace nakažených, udržování vzdálenosti od nemocných, zavírání veřejných budov a mytí rukou. Nenošení roušek se údajně finančně pokutovalo. Ve střední Evropě bylo však zakrývání úst kontroverzní a spíše výjimečné. 

Očkování na španělskou chřipku

Ačkoli se na sociálních sítích rozšířila informace o tom, že španělskou chřipku způsobilo očkování, vakcíny proti chřipce se ve skutečnosti začaly ve větším množství produkovat až během druhé světové války v USA, tudíž nemohly být příčinou pandemie. 

Proč se španělská chřipka jmenuje španělská

Válečná cenzura počátek pandemie zastírala. Země se vzájemně podezíraly z úmyslného šíření nemoci, a tak nebyly ochotné přiznávat epidemii. Španělsko však byla neutrální země, a tak se se zde informace o nemoci volně šířily – nebyl zde důvod mlčet.

Noviny ve Španělsku psaly o nemoci krále Alfonsa XIII., o tisicích obětí a o tramvajích v Barceloně, které neměl kdo řídit.

Do povědomí lidí se proto dostávaly informace právě ze Španělska, a proto se španělská chřipka nazývá španělská, přestože to s původem vzniku nemoci nemá nic společného.

Oběti španělské chřipky si vzaly tajemství nemoci s sebou do hrobů, jedna chyba stála Filadelfii tisíce životů

Koronavirus zabíjí desetitisíce lidí, pandemie španělské chřipky ale před sto lety připravila o život desítky milionů.

Mezi vědci a lékaři nepanuje shoda v tom, kolik mrtvých si přesně vyžádala.

V letech 1918 až 1920, kdy chřipka řádila na všech kontinentech, a především v Severní Americe a Evropě, to však bylo nejméně dvacet milionů a některé odhady mluví až o čtyřiceti milionech obětí.

Stejně jako neznáme přesná čísla, nevíme dnes ani to, kde se virus tehdy vzal, jaký měl původ. Oběti si vzaly odpověď s sebou do hrobů − tehdejší medicína ještě nedokázala odebrat a uchovat vzorky.

Kanadská bioložka a pozdější ministryně vědy a sportu Kirsty Duncanová, která byla tématem španělské chřipky posedlá, si přesto v devadesátých letech vzala do hlavy, že příčiny nákazy zjistí. Vypátrala, že v září 1918 zemřelo na tuto nákazu na lodi u pobřeží Špicberk sedm mladých Norů, kteří cestovali za prací do dolů.

Duncanová na dalekém norském severu našla místo se šesti kříži a jedním kamenným náhrobkem a doufala, že rakve jsou v permafrostu, v trvale zmrzlé půdě. To by dávalo šanci, že těla budou zachovalá a že bude možné zachytit stopy viru.

Duncanové tým od různých institucí a dárců obdržel na akci půl milionu dolarů, získal povolení k exhumaci a zajistil, aby vše proběhlo co nejbezpečněji. Členové týmu si pořídili speciální ochranné obleky a na místě vybudovali stan. Přizvali také novináře, měla to být velká událost.

Když ale v srpnu 1998 konečně hroby otevřeli, dočkali se bohužel velkého zklamání. Rakve nebyly v trvale zmrzlé půdě, takže těla několikrát zamrzla a zase roztála.

Z ostatků se nedalo vypreparovat vůbec nic, co by přispělo k výzkumu původu španělské chřipky nebo by napovědělo, proč se tak rychle šířila a proč byla tak smrtelná.

Deset let poté zkusil své štěstí uznávaný britský virolog John Oxford. Ten se pokusil přijít záhadám nemoci na kloub přes známou osobnost, o které se stoprocentně vědělo, že zemřela na španělskou chřipku, britského diplomata a ministra zahraničí Marka Sykese.

Byl jedním ze dvou mužů, podle nichž byl nazván plán na rozdělení Blízkého východu během první světové války, takzvaná Sykesova−Picotova dohoda z roku 1916. Sykes jako zástupce Británie a jeho francouzský protějšek Francois Georges-Picot rozdělili mezi své země celý region. Například Palestina zůstala v britských rukou, zatímco Sýrie ve francouzských.

Sykes se zúčastnil v únoru 1919 mírové konference v Paříži. Krátce před jeho čtyřicátými narozeninami jej ale dostihla španělská chřipka. Zemřel ve svém pokoji v hotelu Lotti.

Článek pro předplatitele

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího…

Před sto lety udeřila španělská chřipka. Proč byla tak smrtící?

Začalo to zdánlivě nenápadně. Jeden voják se na den přesně před sto lety přihlásil v nemocnici s teplotou. Tak odstartovala epidemie, jakou lidé nezažili od morových ran. Svět se přitom zrovna vzpamatovával ze světové války. Počet obětí chřipky ji brzy hravě překonal…

Španělská chřipka ve skutečnosti vůbec nevznikla ve Španělsku a měla s ním pramálo společného. Taky to muselo být ještě o něco dříve než před sto lety. Historie si ale prvního pacienta se španělskou chřipkou zapsala 4. března 1918. 

Stalo se tak ve vojenském táboře Funston v americkém Kansasu. Na marodce se přihlásil tamní vojenský kuchař. Měl typické příznaky chřipky – teplotu, bolesti hlavy a svalů, bolesti v krku.

Není jasné, jak to s ním později dopadlo a zda atak nemoci přežil nebo ne. Vojenské lékaře vzápětí zahltila mohutná vlna dalších pacientů.

Do dvou dnů na základně onemocnělo 522 lidí, mnoho z nich mělo zároveň i těžký zápal plic. 

Divná chřipka. Zabíjí mladé a zdravé, všímají si lékaři

Podobné zprávy přicházejí i z ostatních vojenských základen z východního pobřeží. A do týdne už hlásí neobvyklou chřipku všechny americké státy. A to není konec špatných zpráv. Chřipka má u pacientů velmi těžký průběh. Nenapadá jako obvykle staré a slabé, ale podléhají jí naopak zdraví a mladí lidé a často i těhotné ženy.

Proč tomu tak ale je? A proč se chřipka objevuje na vojenských základnách? Je to vůbec chřipka? Není to bakteriologické zbraň právě končící první světové války? Odpovědi přinesl až čas. A spousty mrtvých, miliony, desítky milionů mrtvých…

Španělská chřipka není ze Španělska, ale z Asie

Dnes už víme, že se španělská chřipka na člověka přenesla z ptáků. Patrně se tak stalo v Asii už roku 1917. S bojujícmi vojáky se následujícího roku přenesla do USA, kde se rozšířila nejprve na vojenských základnách. A s vojáky cestovala opět dál – do Itálie, Velké Británie, do Španělska i Japonska. Do takové invaze se rozvinula za pouhé tři měsíce.

Španělé jsou v tom úplně nevinně. Nemoc po nich dostala jméno vlastně jen náhodou. Kvůli válce panovala takřka všude v Evropě přísná vojenská cenzura. Nehodilo se do válečného tažení zveřejňovat negativní zprávy o nemoci, která kosí vojáky. Jedinou výjimkou bylo právě Španělsko. 

Kromě toho se chřipkou nakazil i král Alfonso XIII. a novináři se o jeho stav pochopitelně zajímali. Světu tedy hrozivou pravdu o nové nemoci přinesl španělský tisk, který informoval i o rozsahu epidemie. V zemi na ni zemřelo osm milionů lidí. Chřipce se tak nezaslouženě začalo říkat španělská.

Budete mít zájem:  Kontryhelový čaj a jeho účinky – kdy ho pít?

Ochromená města, přecpané nemocnice, hromadné hroby 

Brzy přes vojáky přeskočila chřipka na civilisty a rozšířila se po celém světě. Zasáhla i tak odlehlá místa, jako třeba souostroví Samoa nebo Sibiř. Všude to vypadalo podobně.

Služby začaly selhávat, obchody, školy, úřady zavírat. Ve velkých městech byla leckde nakažena polovina lidí. Nemocní přeplnili nemocnice i márnice. Muselo se pohřbívat do hromadných hrobů.

V domácnostech žili společně zdraví, nemocní i umírající lidé.

Všechna protiopatření selhávala. A že lidé zkusili skoro všechno. Někde bylo dokonce povinné nošení roušek a desinfekce telefonních sluchátek. Naopak bylo zakázáno podávání rukou nebo plivání a kašlání na ulicích.

V obavách před nákazou lidé podléhali i mýtům a pověrám a nechávali si třeba vytrhávat mandle i zuby, vdechovali kouř ze dřeva nebo u sebe nosili kousek síry. Proti nemoci se podával nanejvýš aspirin, léky proti bolesti, zábaly a čaje.

Nic lepšího nebylo.

Wikipedie uvádí jako první českou oběť 12. 9. 1918 koncipienta pražského policejního ředitelství JUDr. Egona M. Proroka ze Smíchova. Zabil ho zápal plic způsobený chřipkou.

Mezi dalšími oběťmi byli malíři Egon Schiele, Harold Gilman, Bohumil Kubišta a Jan Autengruber, básník Guillaume Apollinaire, sociolog Max Weber, zakladatelé Dodge Motor Company John Francis Dodge a Horace Elgin Dodge či syn slavného spisovatele Arthura Conana Doyla Arthur Alleyne Kingsley Doyle a mnoho dalších.

Chřipka zabila násobně víc lidí než válka

Dodnes není jasné a už to nikdo nezjistí, kolik životů si pandemie španělské chřipky vzala. Potíže s evidencí tolika mrtvých měly i bohaté země, v rozvojovém světě se nikdo počítáním a statistikami většinou ani nezdržoval. Čísla se tedy značně liší, ale i přesto jsou hrozivá. 

Chřipka na celém světě zabila mezi 50 až 100 miliony lidí. Zemřelo zhruba dvacet procent z těch, kteří se chřipkou nakazili. Jen pro srovnání – právě ukončená válka za sebou nechala patnáct milionů obětí za čtyři roky. Chřipka se tak v rekordně krátkém čase několika měsíců ukázala být mnohem smrtonosnější než lidské zbraně.

Virus se dokázal množit i v plicích

Proč byla tak agresivní? Lékaři to tušili už tehdy, ale důkaz poskytla až před deseti lety moderní medicína. Američtí virologové objevili v genomu španělské chřipky tři geny, které to všechno způsobily.

Při běžné chřipce se viry množí hlavně na sliznicích krku, nosu a úst. Virus španělské chřipky se ale vlivem mutace dokázal množit i v plicích nakaženého člověka. Způsoboval tím těžké zápaly plic, které byly pro mnoho pacientů fatální.

Asie jako kolébka chřipkových mutací

Podobná pandemie smrtící chřipky se může kdykoli opakovat. Lékaři a vědci dokonce předvídají, kde se tak stane – v kolébce většiny nových chřipkových mutací, v Asii. Lidé tam často žijí v těsném kontaktu s drůbeží a prasaty.

Kombinací virů lidské, prasečí a ptačí chřipky vznikají neustále nové podtypy a kmeny chřipkových virů. Jako potvrzení může sloužit nedávná informace Čína hlásí první přenos ptačí chřipky H7N4 na člověka.

Žena se uzdravila

Česko právě prochází společně s Evropou pravidelnou vlnou chřipkové epidemie: Epidemie chřipky už zabila padesát lidí. Je na svém vrcholu.

U většiny nemocných v ambulancích i nemocnicích převažuje chřipkový typ B. Vyskytuje se ale i typ A/H1N1. Proti oběma chrání cílená vakcína určená pro letošní epidemii.

Podrobnosti o očkování najdete v článku Pozor, chřipka opravdu zabíjí! Jedinou ochranou je očkování

David Garkisch

Foto: Wikipedia. Snímek zachycuje vojáky nemocné španělskou chřipkou ve vojenské nemocnici ve Fort Riley v Kansasu (1918).

Nový typ chřipky zabil v Mexiku už 150 lidí, dorazil i do Evropy

Jako první v Evropě dnes potvrdilo případ nákazy novým typem chřipky u člověka Španělsko. Třiadvacetiletý student si podle všeho přivezl chřipku z Mexika, odkud se vrátil v pátek.

„Pacient z Almansy, který byl pod dohledem kvůli chřipkovým příznakům, měl pozitivní test na prasečí chřipku H1N1,“ oznámila španělská ministryně zdravotnictví Trinidad Jimenézová. U dalších dvou desítek lidí se čeká na výsledky testů.

Britští lékaři zjistili nákazu u dvou pacientů ve Skotsku. Skotský ministr zdravotnictví řekl, že oba se zotavují v nemocnici v Airdrie. Také v tomto případě jde o lidi, kteří se nedávno vrátili z Mexika. Další desítky lidí jsou pod dohledem v Irsku, ve Francii nebo v Izraeli.

USA dnes oznámily zvýšení počtu potvrzených případů onemocnění novou chřipkou na 40. Nemoc se objevila v pěti amerických státech – New Yorku, Ohiu, Kansasu, Texasu a Kalifornii. Zdravotnické úřady nicméně zdůraznily, že nárůst není důsledkem šíření choroby, ale výsledkem lepší detekce jednotlivých případů.

Před možným bleskovým šířením nového viru ale varuje specialista na virové choroby z Hongkongu Lo Wing Lok. „Prasečí chřipka je mnohem nakažlivější a šíří se mnohem rychleji než třeba SARS. Podle mých informací se nemocí v tuto chvíli nakazilo více než tisíc lidí. V případě SARS bylo za celou dobu, tedy za několik měsíců, zaznamenáno jen 8000 případů,“ uvedl.

V Mexiku už má epidemie nového typu chřipkového viru na svědomí 149 úmrtí. Tamní ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že kvůli nemoci v celé federaci zůstanou do šestého května uzavřeny školy.

Podle vlády středoamerické země bylo většině lidí, u kterých je podezření, že zemřeli kvůli chřipce, dvacet až padesát let.

Ministr zdravotnictví taky uvedl, že počet případů chřipky zřejmě ještě vzroste.

Čeští lékaři vyšetřují tři pacienty s nachlazením

V Česku už lékaři ošetřili tři lidi s podezřením na nový typ chřipky. Jednoho muže, který se vrátil s nachlazením z Mexika, vyšetřili v motolské nemocnici a teď je doma. Další dva nemocní leží na infekčním oddělení nemocnice na Bulovce. Podle primářky Hany Roháčové mají ale jen lehké příznaky a ona sama nepředpokládá, že by se skutečně ve střední Americe nakazili.

„Klinicky nevypadají jako typický obraz chřipky, nicméně vzhledem k tomu, že se vrátili z rizikové destinace a měli mírné potíže ve smyslu infekce horních cest dýchacích, tak jsme je přijali. Ale pravděpodobnost, že by se jednalo o tento typ infekce, je minimální,“ uvedla Roháčová. Výsledky laboratorních testů budou mít lékaři k dispozici v úterý a ve středu.

Na nový typ chřipky nezabírají běžná antivirotika, pomoci může lék Tamiflu nebo Relenza, tedy jako na takzvanou ptačí chřipku.

Naše republika má dávky těchto léčiv asi pro pětinu obyvatel, tedy asi dva miliony dávek, informovala ministryně zdravotnictví v demisi Daniela Filipiová.

Ministerstvo už také začalo jednat se zdravotnickou firmou pro případ potřeby pandemické vakcíny a nechalo vytisknout letáky na ruzyňské letiště a do letadel. Lidé se mohou nechat vyšetřit přímo v letištní ambulanci.

České ministerstvo zahraničí nedoporučuje jezdit do oblastí v Mexiku, kde takzvaná prasečí chřipka řádí. Cestovatelé by měli vynechat metropoli Mexiko City, San Luis Potosí ve středu země a Mexicali u hranic se Spojenými státy.

Podle českého vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry se nyní nedá počítat s tím, že by Evropská unie vydala společné doporučení ohledně nebezpečí cest do postižených regionů.

To je právě záležitostí jednotlivých členských zemí EU.

Experti Evropské komise upozorňují, že nejde o klasickou prasečí chřipku, ale o zcela nový druh – kombinaci prasečí, lidské i ptačí chřipky. Nedá se jím nakazit při konzumaci vepřového masa, naopak nejspíš se přenáší mezi lidmi.

Podle unijních expertů je třeba nejdříve zjistit, jestli na tento druh nemoci budou účinkovat vakcíny, které se používají proti dnes se vyskytujícím kmenům chřipkových virů.

Připustili ale, že vytvoření nové vakcíny může trvat i půl roku.

Za posledních sto let se svět potýkal se třemi velmi vážnými epidemiemi chřipky. Nejhorší z nich byla španělská chřipka, která v roce 1918 zabila víc než 50 milionů lidí, hlavně mladých dospělých. Nakazilo se jí až 40 procent světové populace. Pandemie v letech 1957 a 1968 pak usmrtily statisíce hlavně starších lidí.

Novému nebezpečí jsme se věnovali v podvečerním Radiofóru. Záznam pořadu najdete v RÁDIU NA PŘÁNÍ.

Přečtěte si také:
Virus prasečí chřipky má v Mexiku 81 obětí, v EU zatím nákaza není
USA hlásí další případy prasečí chřipky

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *