Prasečí chřipka – 10 věcí, které se vyplatí vědět

Současné řádění nového koronaviru a nemoci COVID-19 přidusilo celý svět: doplácí na něj globální ekonomika a ve spárech paniky už se ocitli i Češi. Není to přitom tak dlouho, co byla společnost burcována kvůli jiným epidemiím: palcové titulky hlásaly apokalypsu způsobenou viry ptačí nebo prasečí chřipky a veřejnost děsily zkratky SARS a MERS.

Jak tahle nakažlivá rendez-vous lidstva s moderními mory dopadla? Dali jsme si tu práci a zjistili, co se stalo s epidemickými strašáky posledních let.

SARS

Závažný akutní respirační syndrom, nebo také syndrom náhlého selhání dýchání. Epidemii, která zachvátila východ Asie v půlce listopadu 2002, měl na svědomí taktéž koronavirus, ovšem jiného typu. Nemoci způsobené virem SARS-CoV tehdy podlehlo téměř 10 procent nakažených a u většiny pacientů měla velmi závažný průběh.

Konečná bilance se zastavila na osmi tisících infikovaných a 774 mrtvých. Nákaza se postupně rozšířila do 30 zemí světa, ale její ohnisko zůstalo v Číně. Tam se také díky přísným protiepidemickým opatřením (především důsledné karanténě) podařilo virus na jaře 2003 dostat pod kontrolu.

Prasečí chřipka – 10 věcí, které se vyplatí vědět

S jedinou výjimkou – v roce 2004 nedodržela mladá doktorandka v pekingském Národním virologickém institutu bezpečnostní procedury a nakazila se při výzkumu živého viru SARS-CoV. Nemoc od ní chytilo osm dalších lidí a její matka na onemocnění zemřela.

Napodruhé se ale úřadům podařilo dostat virus rychle pod kontrolu a během měsíce bylo po všem. Od té doby se nemocí SARS nikdo nenakazil.

Ptačí chřipka

Na přelomu tisíciletí se začaly v Číně objevovat případy nakažení člověka agresivními a vysoce patogenními viry ptačí chřipky. Influenza typu H5N1 měla u lidí velmi závažný průběh a vysoké procento nakažených zemřelo.

S šířením nákazy mezi drůbeží kolísaly i počty nemocných mezi lidmi, a ačkoli nebyl potvrzen případ přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka, panika byla nakažlivější než samotný virus. Světová zdravotnická organizace (WHO) ptačí chřipku dosud sleduje a každý rok zaznamená několik případů nákazy, v současnosti hlavně kmeny H7N9 a nově i H7N4.

Prasečí chřipka

V březnu roku 2009 se v Mexiku objevil nový typ chřipky, později identifikované jako kmen influenzy H1N1, respektive A/H1N1. Odborné kruhy brzy upustily od nazývání chřipky „prasečí“ a používají název mexická, protože s výzkumem nové mutace viru se ukázalo, že virus obsahuje geny lidské, ptačí i prasečí chřipky.

Během prvních měsíců virus mutoval a ze zpočátku alarmující úmrtnosti, hlavně na území Mexika, se do konce roku dostal na mnohem nižší čísla. Například ve Spojených státech, kam se nákaza rychle rozšířila, za celý rok 2009 zemřelo 0,02 procenta nakažených.

Během roku 2010 se mexická chřipka dál šířila světem, potvrzené případy zaznamenaly v podstatě všechny země světa a naprostá většina i případy smrtelné.

Prasečí chřipka – 10 věcí, které se vyplatí vědět
Potvrzené případy mexické prasečí chřipky ve světě | Repro Wikipedia

Na jaře 2010 začaly první hromadné vakcinace, například na Kubě nebo v Kambodži. V polovině roku 2010 WHO označila pandemii mexické chřipky za ukončenou. Potvrzených nákaz virem H1N1 bylo celkem 18 500, ovšem testování zdaleka neprobíhalo plošně.

Údaje WHO nebo amerického Úřadu pro kontrolování nemocí (CDC) hovoří celkem o desítkách milionů nakažených a více než o 284 tisících mrtvých. Virus sice od roku 2010 nadále nemutuje, ale v populaci se nepřestává vyskytovat: stal se běžným sezonním virem zodpovědným i za chřipkovou epidemii v Česku.

(Sezonní chřipka ročně po celém světě zabije podle WHO na 650 tisíc lidí.)

MERS

Závažná nemoc, která jako chřipka začíná, pokračuje vážným zápalem plic a končí selháním ledvin, vyděsila svět v roce 2012. Tehdy toto onemocnění způsobené taktéž koronavirem, ovšem typu MERS-CoV, začalo kosit obyvatele na Blízkém východě.

Absolutní čísla u MERS nejsou tak závratná, po celém světě se nemocí nakazilo necelých 2500 lidí, ovšem více třetina z nich zemřela. Horší statistiku má z novodobých epidemií pouze ebola. MERS se na rozdíl od SARS nepodařilo dodnes dostat pod kontrolu a případy nákazou se objevují stále: naposledy na přelomu roku 19 nakažených a devět mrtvých v Saúdské Arábii.

Zika

Horečka zika, přenášená komáry, za sebou sice nenechává stopu stovek nebo tisíců obětí, ale celý svět před pěti lety děsila i navzdory tomu. Vysoké riziko nákaza znamenala pro těhotné ženy, kterým se po prodělání nemoci rodily děti s nevyvinutým mozkem.

Vývojovou poruchu nazvanou mikrocefalie související s virem zika zaznamenala WHO u 2439 dětí, nakaženo bylo přes milion dospělých.

Zika se šířila epidemicky v roce 2015 a 2016 hlavně v Jižní Americe – potom začaly vlády jednotlivých států aktivně bojovat s komáry a počet případů klesl.

Nakažení zikou se ale objevují dál, naposledy loni na podzim ve Francii, na pobřeží mezi Marseilles a Nice.

Ebola

Tato krvácivá horečka je jednou z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Poprvé se objevila v roce 1976 v rovníkové Africe a v následujících desetiletích tam propukla nákaza ještě několikrát.

Ebola s sebou vždy nesla vysokou nakažlivost a obrovskou letalitu: na nemoc umírala polovina až 90 procent nakažených. Zároveň se jednotlivá vzplanutí eboly v historii dařilo držet relativně pod kontrolou a nikdy se nenakazilo víc než 500 lidí – tedy až do roku 2014, kdy se západní Afrikou začala šířit epidemie způsobená filovirem ebola.

Prasečí chřipka – 10 věcí, které se vyplatí vědět

Tamní vlády i mezinárodní organizace s ní bojovaly celé dva roky a nakonec měla na svědomí téměř 30 tisíc nakažených a víc než 11 tisíc mrtvých. V roce 2016 se nákazu na několik let podařilo dostat pod kontrolu, ale posléze se znovu objevila a v Kongu a Ugandě od té doby WHO eviduje dalších více než tři tisíce nakažených a přes dva tisíce mrtvých.

AIDS

Myslíte si, že do tohoto výčtu nepatří? Naopak. Virus HIV je největší epidemie moderní doby, která má ve světě od konce 80. let na svědomí 37 milionů životů.

Dnes už sice máme – i díky českým vědcům – přístup k antivirotikům, která pomáhají virus HIV u nakažených držet pod kontrolou, ale problém trvá a navzdory rasistickým předsudkům rozhodně netrápí jen Afriku. V počtu nakažených jsou například Rusko nebo Litva před státy jako Niger nebo Somálsko.

V uplynulém desetiletí tak přesahoval počet obětí ročně jeden milion. Ještě jednou: milion lidí ročně zemře na AIDS. A oproti koronaviru, SARS nebo ebole má i v Česku na svědomí stovky mrtvých. Než stát ve frontě na roušky, raději zainvestujte do balíčku kondomů!

Prasečí (Mexická) chřipka, co byste měli vědět?

AKTUALIZOVÁNO 30.4. 2009 10:55 – Nový virulentní vir chřipky, která sužuje nyní zejména obyvatele Mexika a některých dalších zemí, má s prasaty společné pouze to, že zřejmě v těle prasete došlo k onomu odborníky předpokládanému posílení, či spíše zmutování, viru chřipky při využití vlastností viru chřipky lidské, ptačí a prasečí.

– Lék proti AIDS by mohl být na trhu již za pět let

– Starší a nemocní lidé si mohou zavolat pomoc jedním tlačítkem odkudkoliv

Přesto se v celém světě hovoří o tomto viru, který je
přenosný z člověka na člověka jako o tzv. prasečí chřipce. Jak ukazují
poslední informace a výsledky šetření, tak označení “prasečí chřipka”je
zavádějící a nesprávné, protože k šíření infekce dochází mezi lidmi a nakažení
lidé neměli žádný kontakt se zvířaty. 

– TAMIFLU léky proti prasečí chřipce jdou na dračku

K tomuto závěru se dospělo poté, co byly provedeny první
epidemiologické studie a genetické analýzy chřipkového viru s cílem zjistit
jeho původ. V rámci těchto analýz byl objeven i úsek specifický pro prasečí chřipku.
Bohužel toto zjištění může být zavádějící.

Prase jako specificky hostitel savčích
i ptačích chřipkových virů v některých případech funguje jako mixážní nádoba ve
které dojde k mutaci, tzv. “reasortmentu”, a ke vzniku nového viru. K tomu
dochází především v oblastech, kde je nízká biologická bezpečnost chovu a kde
dochází ke kontaktu prasat a drůbeže, přičemž jde o zvířata infikovaná chřipkovými
viry.

Touto cestou se pravděpodobně “prasečí část viru” dostala v minulosti do
genetické informace současného viru.

Zmíněná skutečnost vsak nemá žádný vliv na šíření viru – ten
se šíří kapénkami mezi lidmi bez jakéhokoli kontaktu se zvířaty. Dokonce není
ani zcela jasné, zda jsou prasata k tomuto viru nadále vnímavá.

Proto není nezbytně nutné zavádět v současné době jakýkoli
monitoring v chovech prasat, obávat se kontaktu se zvířaty či mít obavy z
konzumace vepřového masa!

Riziko je především při kontaktu s lidmi při cestování do
rizikových oblastí s výskytem této chřipky. S ohledem na tyto skutečnosti lze v
blízké budoucnosti očekávat i změnu názvu tohoto onemocněni z mediálně
atraktivního názvu ”prasečí chřipka” na typové označení chřipka “A H1N1” nebo
označení podle místa původu “Mexická chřipka”.

Infekční nemoci, které ohrožují veřejné zdraví mohou mít potenciální
zdravotní dopad na větší počet osob a negativní sekundární dopad na
obchod a ekonomiku. Nemá však smysl podléhat strachu a panikařit, ale
je dobré průběžně vyhledávat informace.

Přenos:

Virus prasečí chřipky je přenositelný skrze kontakt s nakaženými osobami. Nejběžnější způsob nákazy je kapénkovou cestou, pokud se člověk nachází v bezprostřední blízkosti již nakaženého, který kýchá nebo kašle.

Dalším způsobem přenosu nákazy je kontakt s věcmi,
které byly použity lidmi nakaženými chřipkou. Do toho seznamu mohou být
zahrnuty: brýle, šperky, nádobí, ručníky, kliky u dveří, klávesnice,
telefon apod.

Důležité je uvědomit si, že lidé mohou být nemocní chřipkou, ale bez viditelných příznaků.

V případě prasečí chřipky se příznaky mohou objevit mezi 24-48 hodinami od nákazy.

Budete mít zájem:  Volně Prodejné Léky Na Motání Hlavy?

Příznaky chřipky:

  • Teplota (obvykle vysoká)
  • Bolest hlavy
  • Únava (může být extrémní)
  • Kašel
  • Bolest v krku
  • Mokrý či ucpaný nos
  • Celková bolest těla
  • Vážné či vytrvalé zvracení a průjem (častější u dětí nežli u dospělých)
  • Infekce prasečí chřipky může zhoršovat některé chronické potíže

Kroky ke zmírnění rizika rozšíření nákazy:

  • Když
    kašlete či kýcháte, zakryjte si nos a ústa kapesníkem. Používejte
    jednorázové kapesníky, po použití vyhoďte kapesník do koše. (Případně
    kašlejte směrem do ohnutého lokte, abyste zamezili přenos na ruce).
  • Umývejte
    si často ruce, především poté, co zakašlete, kýchnete či se vysmrkáte.
    Mýdla s přídavkem alkoholu jsou účinná. Pokud není dostupná voda a
    mýdlo, používejte jednorázové dezinfekční hygienické prostředky.
  • Vyhýbejte se blízkému kontaktu se svými spolupracovníky a veřejnosti, pokud je to možné.
  • Umývejte povrchy věcí, kterých se často dotýkáte. Virus chřipky na nich přežívá i několik hodin.
  • Pokud chřipkou onemocníte Vy nebo někdo z Vaší rodiny, zůstaňte doma a omezte kontakt s ostatními.
  • Vyhněte se cestování do oblastí, jež mají potvrzenou nákazu.

Pokud musíte cestovat do zasažených oblastí nebo zde žijete, zde jsou další doporučení, která byste měli brát v úvahu:

  • Používejte respirační roušky ke snížení rizika přenosu kapének viru chřipky
  • Vyhýbejte se místům veřejného a sociálního shromažďování, pokud je to možné

Podobně
jako sezónní chřipka, má i prasečí chřipka několik podob závažnosti od
mírné až po těžkou. Např.

v USA se zatím projevila v mírné podobě. Po
nakažených osobách tam byla požadována jen minimální hospitalizace.

Tento virus prasečí chřipky sice dobře reaguje na antivirální medikaci
Tamiflu a Relenza, ale pokud se nemocný chřipkou cítí lépe, nebo od
počátečních příznaků uběhlo více než 48 hodin, pak tam není
doporučována antivirová léčba.

Pro oblasti s potvrzeným výskytem prasečí chřipky:

Pro
lidi, kteří žijí v oblastech s potvrzeným výskytem prasečí chřipky a
objevily se u nich příznaky chřipkového onemocnění – jako je horečka,
tělesná slabost, rýma, bolest v krku, žaludeční nevolnost, zvracení
nebo průjem, je doporučením, aby kontaktovali svého lékaře. Lékař určí,
zda je testování nebo léčba potřeba.

Pokud lidé onemocní chřipkou, měli by zůstat doma a vyhýbat se kontaktu s dalšími lidmi, aby se zabránilo šíření nemoci.

Rychlou zdravotnickou pomoc vyhledejte, pokud onemocníte a máte některé z následujících varovných příznaků:

Varovné příznaky u dětí, které vyžadují urgentní lékařskou pozornost jsou:

  • Rychlý dech, potíže s dýcháním
  • Namodralá barva kůže
  • Nedostatečné pití tekutin
  • Dítě se nebudí, nereaguje
  • Dítě je natolik podrážděné, že nechce být drženo
  • Příznaky podobné chřipce se zlepšují, ale pak se vrací horečka a zhorší se kašel
  • Horečka s vyrážkou

Varovné příznaky u dospělých, které vyžadují urgentní lékařskou pozornost jsou:

  • Problémy s dýcháním nebo zkrácený dech
  • Bolest nebo tlak na hrudi nebo v břišní dutině
  • Náhlé závratě
  • Zmatení
  • Úporné zvracení

Pamatujte, že virus prasečí chřipky se nepřenáší jídlem!Nelze onemocnět prasečí chřipkou po konzumaci vepřového masa nebo produktů z něj. Konzumace řádně upraveného a uvařeného jídla z vepřového masa je bezpečné.

Václav Hořejší » Božský Karel ztratil hlas po očkování proti prasečí chřipce!

V souvislosti s epidemií tzv. prasečí (nebo též mexické, resp. H1N1) chřipky se nyní objevují články o tom, že se jednalo pouze o umělou bublinu, kterou záměrně vyvolaly farmaceutické firmy, aby vydělaly na (zhola nepotřebné) vakcíně.

Této kampaně se zúčastňují i někteří zdravotníci.

Před několika týdny jsem se zúčastnil televizní diskuse, ve které ředitel Středočeská záchranné služby Martin Houdek očkování rozhodně nedoporučoval a prohlašoval dokonce, že by očkování znamenalo vážné riziko.

Kromě jiného říkal, že je jakýsi problém s identifikačními čísly na ampulích a dodacích listech (v ostatních krajích to za problém nepovažovali). Můj dojem byl, že hlavní záměr tohoto pána byl spíše politický – diskreditovat Ministerstvo zdravotnictví.

Před týdnem se objevily alarmistické články ještě daleko většího kalibru (např. zde, zde), ve kterých ředitel zdravotnické sekce Rady Evropy Wolfang Wodarg obvinil výrobce vakcín, že donutili Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) vyhlásit před půlrokem pandemii. Výjimečný stav pak firmám zajistil enormní zisky.

Evropské země pak zbytečně vyplýtvaly spoustu peněz na nákup vakcín proti mírnému onemocnění. Např. britské ministerstvo zdravotnictví totiž varovalo, že nemoc si na ostrovech může vyžádat až 65 tisíc obětí, přičemž jich dosud v Británii zemřelo jen 251. Wodarg dokonce řekl: „Je to jeden z největších skandálů století.

Prožíváme mírnou chřipku a falešnou pandemii“.

V Česku bylo evidováno kolem 2500 případů infekce virem H1N1 a v souvislosti s ní zemřelo asi 80 lidí. Udává se, že k 1. lednu bylo naočkováno přes 55 tisíc dávek vakcíny proti viru H1N1.

Objevily se dokonce i zcela šílené spiklenecké teorie o tom, že „ptačí chřipka a prasečí chřipka byly vyvinuty v laboratořích a vypuštěny na veřejnost s cílem masové vraždy prostřednictvím očkování.

Rakouská novinářka Jane Bürgermeister prý podala u FBI obvinění z trestného činu proti Světové zdravotnické organizaci (WHO), Organizaci spojených národů, Baracku Obamovi, Rockefellerovi, Rothschildovi, a jiným, kvůli „spiknutí na vybití obyvatelstva smrtelnou vakcínou proti prasečí chřipce“.

Jeden diskutér pod mým nedávným článkem napsal:

„Pokud jde například o zmíněnou firmu Baxter, jednoho z výrobců vakcín, kromě jiného vakcíny proti chřipce, šlo patrně o jiný, mnohem hroznější záměr, totiž rozpoutat epidemii skutečně smrtící p t a č í chřipky. Omyl nebo náhoda tady nejsou moc pravděpodobné.

A zda byl cílem pouhý, byť vysoký zisk, je taky třeba podrobit doslova leptavé analýze. Existují zde totiž ještě nejméně dva další myslitelné cíle, jeden obludnější než druhý, pro normálního člověka doslova nepředstavitelné. A pak už zde nejde o to, „co si myslet“.

„Myslet si“ je v takovém případě už tragicky málo, je třeba jednat!”

Ponecháme-li stranou tyto paranoidní výplody chorých mozků, jak se postavit ke kritice, že kolem prasečí chřipky byl rozpoután (snad dokonce z nějakých zištných důvodů) falešný poplach?

Osobně si myslím, že vystoupení Wolfanga Wodarga a jemu podobných kritiků WHO jsou hloupá a nezodpovědná. Když se tato choroba někdy v dubnu 2009 objevila v Mexiku, zdálo se, že je opravdu velmi vážná, že úmrtnost na ni je velmi vysoká.

Bylo tedy samozřejmě správné začít vývoj účinné vakcíny. V té době se skutečně zdálo, že hrozí pandemie srovnatelná s pandemiemi z let 1918-19, 1957-58 či 1968-69, které si vyžádaly celkem desítky milionů obětí.

Bylo tedy správné činit všemožná opatření, aby se rozvoji pandemie zabránilo všemi možnými prostředky.

To, že nakonec průběh této epidemie byl mnohem mírnější, je zajisté jen a jen dobře. Někdy se mi zdá, že ti wodargovští kritikové by snad byli nejraději, kdyby se ty katastrofické předpovědi naplnily a tak byla výroba vakcíny ospravedlněna. Zaplať Paánbůh, že se tak nestalo! Je snad lepší, že se ta opatrnost „přehnala“, že se „zbytečně“ vynaložily nemalé prostředky, než kdyby zemřela spousta lidí, ne?

To, jak se nakonec vyvine počínající epidemie, se samozřejmě nedá přesně předpovědět, a podle mého názoru je určitě lépe být o něco opatrnější a spolehnout se na mínění odbodníků. Osobně bych dal přednost tomu, kdyby se v budoucnosti raději vždy mýlili tímto způsobem, než opačně.

Jsem si jist, že kdyby katastrofální pandemie skutečně nastala, stejní kritikové by naopak tvrdě kritizovali WHO, Ministerstva zdravotnictví a farmaceutické firmy, že včas nezajistily vakcíny a protiepidemická opatření.

V souvislosti s očkováním se neustále ozývají i názory, že v podstatě každé očkování je škodlivé a zbytečně zatěžuje organismus, nebo že prodělání onemocnění je vlastně docela zdravé, protože organismus jeho překonání jaksi posílí.

V diskusi pod mým dřívějším článkem o očkování se objevily názory, že je přece zbytečné očkovat proti takovým banálním onemocněním jako jsou spalničky, příušnice či zarděnky. Tito lidé evidentně nemají ponětí o tom, kolik životů a těžkých poškození si tyto choroby vyžádaly.

Ostatně – kdyby byli očkováni ti lidé, kteří na „prasečí“ chřipku zemřeli, téměř jistě by ještě mezi námi byli. Pokud někdo řekne, že jich bylo v Česku „jen“ 80, pak je to tedy opravdu hrubozrnný cynismus…

Zkuste si představit ten poprask, kdyby třeba těch 80 lidí zahynulo při havárii temelínské elektrárny nebo při teroristickém útoku v Praze…

A pokud jde o ta rizika spojená s očkováním – v první řadě je třeba si uvědomit, že onemocnění je pro organismus nesrovnatelně větší zátěží a rizikem než očkování.

Ano, očkování s sebou nese určitá rizika u mizivé části populace (např. vzácné imunopatologické a neurologické komplikace, v některých případech i vyvolání onoho onemocnění u jedinců s oslabeným imunitním systémem). Ale pokud někdo rozhodne, že se takové očkování nebude provádět, abychom se vyhnuli těmto rizikům, měl by na sebe vzít automaticky i zodpovědnost za nesrovnatelně větší škody, které vzniknou propuknutím choroby. Ono je ale jaksi alibisticky jednodušší nedělat nic (prokázat škodlivé důsledky nečinnosti bývá obtížné), než aktivně konat s tím, že se tak mohou (prokazatelně) vyvolat i nějaké nepříznivé efekty – stokrát menší, než ty důsledky nečinnosti.

Jediné, s čím bych s kritiky té kauzy s prasečí chřipkou souhlasil, bylo obvyklé šílení novinářů.

Každý den věnovaly noviny, rozhlas a televize spousty času referování o tom, že v té či oné nemocnici detekovali opět dva či tři pacienty infikované virem H1N1. Ve stejné době umíralo mnohonásobně víc lidí na úplně jiné choroby…

Novináři jsou bohužel jako posedlí katastrofickými zprávami – a když nejsou reálně, aspoň si je přifukují. Hanba jim…

A závěrem – jak je to s tím božským hlasem ztraceným po vakcinaci? Inu, to je samozřejmě jen titulek k přilákání většího počtu čtenářů… ;-).

Informace k tématu tzv. prasečí chřipky – Ministerstvo vnitra České republiky

Vzhledem k výskytu tzv. prasečí chřipky ve světě poskytujeme občanům informace, které se vztahují k chřipkovému onemocnění obecně i možnostem snižování rizika této konkrétní nemoci.  

Infekční nemoci, které ohrožují veřejné zdraví mohou mít potenciální zdravotní dopad na větší počet osob a negativní sekundární dopad na obchod a ekonomiku. Nemá však smysl podléhat strachu a panikařit, ale je dobré průběžně vyhledávat informace. 

Přenos:

Virus tzv. prasečí chřipky je přenositelný skrze kontakt s nakaženými osobami. Nejběžnější způsob nákazy je kapénkovou cestou, pokud se člověk nachází v bezprostřední blízkosti již nakaženého, který kýchá nebo kašle.

Dalším způsobem přenosu nákazy je kontakt s věcmi, které byly použity lidmi nakaženým chřipkou. Do toho seznamu mohou být zahrnuty: brýle, šperky, nádobí, ručníky,  kliky u dveří, klávesnice, telefon apod.

Důležité je uvědomit si, že lidé mohou být nemocní chřipkou, ale bez viditelných příznaků.

V případě tzv. prasečí chřipky se příznaky mohou objevit mezi 24-48 hodinami od nákazy.

Příznaky chřipky:

  • Teplota (obvykle vysoká)
  • Bolest hlavy
  • Únava (může být extrémní)
  • Kašel
  • Bolest v krku
  • Mokrý či ucpaný nos
  • Celková bolest těla
  • Vážné či vytrvalé zvracení a průjem (častější u dětí nežli u dospělých)
  • Infekce tzv. prasečí chřipky může zhoršovat některé chronické potíže 

Kroky ke zmírnění rizika rozšíření nákazy:

  • Když kašlete či kýcháte, zakryjte si nos a ústa kapesníkem. Používejte jednorázové kapesníky, po použití vyhoďte kapesník do koše. (Případně kašlejte směrem do ohnutého lokte, abyste zamezili přenos na ruce).
  • Umývejte si často ruce, především poté, co zakašlete, kýchnete či se vysmrkáte. Mýdla s přídavkem alkoholu jsou účinná. Pokud není dostupná voda a mýdlo, používejte jednorázové dezinfekční hygienické prostředky.
  • Vyhýbejte se blízkému kontaktu se svými spolupracovníky a veřejnosti, pokud je to možné.
  • Umývejte povrchy věcí, kterých se často dotýkáte. Virus chřipky na nich přežívá i několik hodin.
  • Pokud chřipkou onemocníte Vy nebo někdo z Vaší rodiny, zůstaňte doma a omezte kontakt s ostatními.
  • Vyhněte se cestování do oblastí, jež mají potvrzenou nákazu.

Pokud musíte cestovat do zasažených oblastí nebo zde žijete, zde jsou další doporučení, která byste měli brát v úvahu:

  • Používejte respirační roušky ke snížení rizika přenosu kapének viru chřipky
  • Vyhýbejte se místům veřejného a sociálního shromažďování, pokud je to možné

Podobně jako sezónní chřipka, má i tzv. prasečí chřipka několik podob závažnosti od mírné až po těžkou. Např.

v USA se zatím projevila v mírné podobě. Po nakažených osobách tam byla požadována jen minimální hospitalizace. Tento virus tzv.

prasečí chřipky sice dobře reaguje na antivirální medikaci Tamiflu a Relenza, ale pokud se nemocný chřipkou cítí lépe, nebo od počátečních příznaků uběhlo více než 48 hodin, pak tam není doporučována antivirová léčba.

Pro oblasti s potvrzeným výskytem tzv. prasečí chřipky:

Pro lidi, kteří žijí v oblastech s potvrzeným výskytem tzv. prasečí chřipky a objevily se u nich příznaky chřipkového onemocnění – jako je horečka, tělesná slabost, rýma, bolest v krku, žaludeční nevolnost, zvracení nebo průjem, je doporučením, aby kontaktovali svého lékaře. Lékař určí, zda je testování nebo léčba potřeba.

  •  Pokud lidé onemocní chřipkou, měli by zůstat doma a vyhýbat se kontaktu s dalšími lidmi, aby se zabránilo šíření nemoci.
  •  Rychlou zdravotnickou pomoc vyhledejte, pokud onemocníte a máte některé z následujících varovných příznaků:
  •  Varovné příznaky u dětí, které vyžadují urgentní lékařskou pozornost jsou:
  • Rychlý dech, potíže s dýcháním
  • Namodralá barva kůže
  • Nedostatečné pití tekutin
  • Dítě se nebudí, nereaguje
  • Dítě je natolik podrážděné, že nechce být drženo
  • Příznaky podobné chřipce se zlepšují, ale pak se vrací horečka a zhorší se kašel
  • Horečka s vyrážkou

 Varovné příznaky u dospělých, které vyžadují urgentní lékařskou pozornost jsou:

  • Problémy s dýcháním nebo zkrácený dech
  • Bolest nebo tlak na hrudi nebo v břišní dutině
  • Náhlé závratě
  • Zmatení
  • Úporné zvracení

Pamatujte, že virus prasečí chřipky se nepřenáší jídlem! Nelze onemocnět tzv. prasečí chřipkou po konzumaci vepřového masa nebo produktů z něj. Konzumace řádně upraveného a uvařeného jídla z vepřového masa je bezpečná.

 Další zdroje informací:

  1. Před cestováním do oblastí s rizikem výskytu tzv.

    prasečí chřipky se řiďte informacemi Ministerstva zahraničích věci

  2. Další informace naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví
  3. Detailní informace v angličtině naleznete na webových stránkách Center pro kontrolu a prevenci nemocí/ Centres for Disease Control and Prevention

S využitím materiálů poskytnutých od zahraničních kolegů z ITRR zpracovalo dne 24.4.2009 psychologické pracoviště MV.

Prasečí chřipka nad sezónní jasně vede, onemocnělo jí přes 100 tisíc lidí

U nemocných chřipkou dominuje z více než 90 procent nový kmen tzv. prasečí chřipky, uvedl hlavní hygienik Michael Vít v rozhovoru pro středeční vydání deníku Právo. To znamená, že téměř každý, kdo v posledních týdnech onemocněl chřipkou, byl napaden virem H1N1.

Celkový počet nakažených podle odhadů zdravotníků a hygienků přesáhl 100 tisíc obyvatel ČR.

Prasečí chřipka si prozatím vyžádala 11 obětí, většina lidí ale souběžně trpěla dalšími vážnými onemocněními. „Zatím průběh onemocnění není až zas tolik závažný u běžné populace. Ale u populace, která je chronicky nemocná, tam bohužel může způsobit úmrtí,“ řekl Právu Vít.

H1N1 dominuje celé Evropě 

Jaký je rozdíl mezi sezónní a prasečí chřipkou? „Teď dominantně Evropu zaplavil vir H1N1, tedy pandemický vir,“ popsal situaci hlavní hygienik. Podle zdravotníků je tento kmen chřipky agresivnější a v lidském těle se snáze šíří.

„V návaznosti na to často vyvolává na příklad těžký zápal plic,“ vysvětluje Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti.

U všech nemocných má ale nemoc standardní průběh. „Pokud se u pacienta prokáže nákaza virem H1N1 a má normální, lehký průběh onemocnění, dělám to samé, co u ostatních pacientů s chřipkou. Pošlu jej domů do desetidenní karantény a předepíšu mu léky na snížení horečky,“ říká praktická lékařka Alena Hlavinková.

Sezónní chřipka zabije tisíce lidí

Odborníci i ministryně zdravotnictví varovala před zbytečnou hysterií ze strachu z nové nemoci. „Běžnou“ chřipkou se každý rok v Česku nakazí až milion lidí, zhruba dva tisíce především starších nebo chronicky nemocných onemocnění podlehnou.

„Na druhé straně ze všech dat víme, že virus H1N1 nemá zase tak velký vztah k lidem starším 65 let,“ uklidňuje Vít v odpovědi pro Právo.

„Sezóna běžné sezónní chřipky přitom trvá zhruba od poloviny listopadu do poloviny března, to jsou čtyři měsíce,“ uvedl hygienik. Jedenáct úmrtí ve vztahu k prasečí chřipce podle něj není nijak znepokojující nárůst, byť je to v každém případě tragické.

Očkování dětí

Situací ohledně prasečí chřipky se ve středu zabývala také vláda. Kabinet na mimořádné schůzi projednal a schválil rozšíření očkovací strategie na děti starší deseti let. Očkování se týká odhadem 66 tisíc dětí, většině z nich bude stačit jedna dávka vakcíny. Děti s rakovinou a poruchami imunitního systému by měly dostat i druhou posilovací dávku.

Vakcínu by měly dostat i děti s chronickým onemocněním dýchacích cest, ledvin a srdce, které jsou ohroženy srdečním selháním. Očkovány by měly být také děti s neurologickým onemocněním. Převážná část navržených budou děti s astmatem, které budou očkovány, pokud dlouhodobě užívají inhalační léčbu.

Děti k očkování budou navrhovat pediatři, očkovat je ale sami nebudou. Očkováním dětí budou pověřena vybraná krajská centra. Očkování má začít příští týden.

Ministryně Dana Jurásková novinářům po jednání vlády také řekla, že ve středu ráno dorazila druhá dávka vakcín. Je jich 72 tisíc dávek, rozvezeny budou v nejbližších dnech.

Jak vypadá chřipka. Co se děje v lidském těle, když zaútočí chřipkový vir? Pusťte si animaci.

Prasečí chřipka: příznaky, léčba (Mexická chřipka)

DISKUSE, Popis, Příčina a rizikové faktory, Prevence, Příznaky, Léčba, Jak si mohu pomoci sám, Komplikace

Prasečí chřipka spustila vlnu paniky v březnu 2009, kdy se objevila
v Mexiku. Každý den stály na titulní stránce počty nakažených nebo
mrtvých a toto téma zaplavuje média doteď. Dne 25.5. 2009 byl zaznamenán
první případ nákazy i v České republice, čímž byla vyvolána nová
vlna strachu a lidé začali ve velkém skupovat léky proti chřipce.

Jedná se o respirační onemocnění způsobené virem
A(H1N1)
, běžně se vyskytujících u prasat.

Tento virus obsahuje segmenty genů lidské, ptačí a dvou typů prasečí
chřipky ve zvláštní kombinaci. Lidská varianta prasečí chřipky dostala
svůj název podle toho, že jedna z jejích bílkovin je nejpodobnější
virů, které obvykle nakazí prasat.

Viry nové chřipky byly zařazeny mezi ty, který by mohly vyvolat
pandemii.

Příčina a rizikové faktory prasečí chřipky  

Prasečí chřipka typu A je nakažlivá a přenáší se
z člověka na člověka především kýcháním nebo kašlem
. Také
je přenositelná dotykem z infikovaného místa do úst nebo do nosu. Naopak
se nešíří potravinami a nelze se jí nakazit při konzumaci
vepřového masa.

Nakažený člověk může své okolí nakazit od prvního dne nákazy,
nakažlivost trvá asi 7 dní. Inkubační doba je asi 8 dní.

Většina osob, která podlehla mexické chřipce, patřila k rizikovým
skupinám.

K těmto skupinám patří osoby s chronickým
onemocněním
(diabetes, onemocnění srdce a cév, problémy
s dýcháním, extrémní obezita), děti mladší 2 let nebo
těhotné ženy.

Každý rok v České republice zemře až
2000 v souvislosti chřipkou. Obavy však budí to, že v některých
případech podlehli prasečí chřipce i předtím zdraví jedinci.

Prevence prasečí chřipky  

V boji proti chřipce Vám pomohou tyto kroky:

  • Myjte si často ruce, zejména před jídlem a sále po návštěvě
    nemocnice nebo jízdě hromadnou dopravou. Ruce si pečlivě myjte pod tekoucí
    vodou po dobu 15 sekund pomocí mýdla.
  • Posilujte imunitní systém pravidelným pohybem, otužováním, pestrou
    stravou
  • Nepřecházejte nemoci, řádně nevyléčená nemoc zvyšuje riziko pro
    napadnutí virem prasečí chřipky.
  • Pokud se cítíte nemocní, vyhněte se blízkému kontaktu s lidmi a
    zůstaňte doma ležet. Zároveň se vyhýbejte lidem, kteří vypadají
    nemocní.
  • Při kýchání si zakryjte ústa kapesníkem a po použití kapesník
    odhoďte do koše. Poté si umyjte ruce.
  • Nekuřte, protože kouření oslabuje imunitu dýchací soustavy, přes
    kterou viry pronikají do těla.
  • Nesahejte si na oči, nos, uši a ústa rukou, abyste nešířily
    bakterie.
  • Nepůjčujte si cizí věci jako je mobilní telefon, sklenička, příbor.
    I zde může být přítomen virus.
  • Při zvýšeném výskytu onemocnění se vyhněte místům s vysokou
    koncentrací lidí jako jsou úřady, diskotéky a MHD.
  • Při příjezdu z rizikové oblasti sledujte svůj zdravotní stav.

Rozhodně nepoužívejte preventivně antivirotika. Pokud
bychom je užívali preventivně všichni, mohl by virus lehce zmutovat a
objevit se v zákeřnější formě, na kterou by nebyly účinné léky. Proto
tato antivirotika nikdy nežádejte po svém ošetřujícím lékaři
zbytečně!

Příznaky prasečí chřipky  

Příznaky prasečí chřipky jsou podobné příznakům běžné sezónní
chřipky, kterými jsou: horečka na 39 stupňů, zimnice, únava, bolesti
svalů, bolesti hlavy, bolesti v krku a kašel.

Někteří pacienti trpí průjmem a zvracením.

V případě podezření na prasečí chřipku vyhledejte Vašeho
lékaře
, který Vám provede testy na chřipku a předepíše léky.
Varovnými příznaky může být obtížné dýchání, závratě, vytrvalé
zvracení nebo bolest hrudníku.

Léčba prasečí chřipky  

Většina nerizikových pacientů s prasecí chřipkou se uzdraví sama jako
při běžné chřipce. Zkrátit dobu onemocnění a zmírnit příznaky
pomáhají antivirotika oseltamivir (Tamiflu) a zanamivir
(Relenza). Antivirotika jsou vydávány jen na lékařský předpis v podobě
kapek, prášku a inhalačního přístroje. Jejich účinnost tkví v tom, že
zabraňují virům v jejich reprodukci.

Komplikace prasečí chřipky  

Těžký zápal plic – prasečí chřipka nezůstává jen
v horních dýchacích cestách, ale zasahuje hlouběji do plic a tím zvyšuje
riziko těžkého zápalu plic.

Smrt – postihuje ve většině případů jenom jedinci
s chronickým onemocněním jako diabetes, onemocnění srdce a cév, problémy
s dýcháním nebo extrémní obezita.

Diskuse o prasečí chřipce  

Další názvy: Mexická chřipka, Swine flu, chřipka A/H1N1, nová chřipka

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskuzi nebo položte otázku do poradny lékařů.

Máte zkušenost s Prasečí chřipkou?

Přidejte zkušenost s Prasečí chřipkou

Ve 2 hodiny jsem přišla ze školy úplně v pořádku, v půl čtvrté
už jsem se nemohla hnout. Měla jsem velkou rýmu, kašel, třeštila mi hlava,
bylo mi zima a horko zároveň, teplota ve dne 38°C a navečer a ráno 39°C
i čtyřicítka. Bolely mě klouby a každý zvuk byl pro mě neuvěřitelným
hlukem. Jinak na to že to byl virus H1N1 se u mě zjistilo až později po
krevních testech.

Hlavně se vyležet, čajík, paralen na noc, hodně ovoce a přípravek
Alveo. Samozřejmě návštěva lékaře, ale ten mi dal jen klid
na lůžku.

Co mi pomohlo

Tak ten klid samozřejmě, potom paralen na noc, Alveo a Akuna C. U mě
nebyla potřeba ATB.

Pravda o chřipce a viróze: 10 nejúčinnějších léků

Venku se náhle ochladilo a nastal ten pravý sychravý podzim. A právě takové počasí je ideální k šíření kapénkových infekcí.

Podle posledních údajů Státního zdravotního ústavu bylo v Česku hlášeno 1101 případů na 100 000 obyvatel. I když je to nárůst o 6,7 % od minulého týdne, epidemie však začíná až u 2000 případů na stejný počet obyvatel. V kategorii dětí do pěti let je už 3701 nemocných na 100 000 obyvatel.

Co pomáhá vám? Čtěte ZDE.

V krku nás začíná škrábat, pokašláváme a z nosu nám kape. Jak ale poznáme, zda jde o pouhou virózu nebo na nás zaútočil virus chřipky a bez návštěvy lékaře se tak neobejdeme?

Přinášíme vám alespoň zakladní přehled jejich příznaků, který vám s diagnózou pomůže.

VIRÓZA neboli nachlazení

  • Bývá nejčastěji vyvolána prochladnutím organismu, oslabeným imunitním systémem, popřípadě setkáním se s chřipkovými viry.
  • Příznaky:
  • – únava
    – bolest hlavy
    – lehce zvýšená teplota
    – kýchání, rýma
  • – škrábání či bolest v krku
  • Doba trvání:
  • 3 – 5 dní
  • Léčba:
  • – klid na lůžku a hodně spánku
    – potná kůra
    – dostatek tekutin (nejvhodnější jsou teplé bylinkové čaje)
    – vitamín C
  • – léky (antipyretika)

Čaje z pročišťujících bylinke nastartují detoxikaci

Autor: SHUTTERSTOCK.COM

CHŘIPKA

Jde o vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se šíří kapénkovou infekcí. Často bývá mylně zaměňováno s angínou, která je však způsobena bakteriemi.

Během podzimních epidemií chřipky každoročně onemocní mezi pěti až deseti procenty populace. Podle výsledků průzkumů jde o jednu z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti i školních absencí. Dlouhodobé statistiky ukazují, že virem chřipky se každoročně nakazí třiatřicet procent obyvatel, z nichž šestadvacet procent chřipkou skutečně onemocní.

  1. Příznaky:
  2. – pocit slabosti, malátnost, únava
    – bolest kloubů a svalů
    – zimnice
    – bolest hlavy
    – podrážděné a pálící oči, světloplachost
    – ucpaný nos
    – škrábání v krku
    – suchý, dráždivý kašel
  3. – horečka 38 – 40°C
  4. Doba trvání:
  5. 4 – 10 dní
  6. Léčba:
  7. – klid na lůžku a hodně spánku
    – snížení horečky (antipyretika, zábaly)
    – dostatek tekutin (nejvhodnější jsou teplé bylinkové čaje)
    – vitamín C a další vitamíny
    – inhalace

– léky (virostatika – amantadin a rimantadin). Účinkují pouze proti viru chřipky A. Je nutné je podat co nejdříve po výskytu prvních příznaků, nejpozději do 48 hodin.

CO NÁM POMŮŽE

„Při onemocnění chřipkou se podávají většinou antipyretika, tedy látky, které snižují horečku,“ říká Marie Otavová ze Státního zdravotního ústavu. Jde o léky obsahující paracetamol, např. Paralen,  Mexalen, Panadol.

Ostatní léky (Coldrex, Valetol, Ataralgin, Paralen Plus, Eferalgan+C ) ještě k tomu obsahují takové složky, které například mírní otoky sliznic, mají silnější protibolestivé účinky, tlumí kašel či obsahují větší množství vitaminu C.

10 NEJÚČINNĚJŠÍCH LÉKŮ

  • 10

10 NEJÚČINNĚJŠÍCH BYLINEK:

  • Lípa – čaj z květu – je výborným počopudným prostředkem, dokáže také mírně uklidňovat a snižovat horečku.
  • Bez černý – čaj z květu – léčí nemoci z nachlazení provázené zvýšenou teplotou, záněty ústní dutiny a horních cest dýchacích.
  • Třapatka nachová – čaj z květu – pomáhá aktivovat obranné síly a posilovat tak odolnost organismu.
  • Chinovník lékařský – čaj z kůry – působí proti bolesti, tlumí záněty a účinně snižuje teplotu.
  • Šípková růže – čaj z plodů – je bohatým zdrojem vitamínu C.

Při tlakové výši a větrném počasí zvyšte přísun vitaminu C a do čaje si přidejte o trochu více cukru a mléka než obvykle.

Autor: SHUTTERSTOCK.COM

  1. Vrba bílá – čaj z kůry nebo listu – podporuje pocení, je protizánětlivý, působí proti bolesti.
  2. Maliník obecný – čaj z listů – účinně snižuje horečku a má počopudný účinek při onemocněních z prochladnutí.
  3. Tužebník jilmový – čaj z nati – pomáhá při horečnatách stavech a zánětech dýchacích cest, působí protizánětlivě.
  4. Jitrocel kopinatý – čaj z listů – je maximálně vhodný v době nachlazení, při angíně, chřipce, zápalu plic, zánětech dýchacích cest, čistí plíce a průdušky.
  5. Zázvor – čaj z kořene – usnadňuje trávení a tím podporuje chuť k jídlu, je antibakteriální a protizánětlivý, pomáhá mírnit potíže při chřipce a rýmě, uklidňuje a zmírňuje bolesti hlavy.

BABSKÉ RADY:

Ocet proti horečce
Při vysokých teplotách pomáhají tzv. octové bačkory. Namočte ponožky do roztoku octa a vody (1:1), studené si je oblečte na nohy a nechte hodinu a půl působit.

Cibule a med pro volnější dýchání
Pokud máte zahleněné dýchací cesty, pomůže cibule. Nastrouhejte ji a rozmíchejte s medem. Užívejte několikrát denně polévkovou lžíci. Dýchací cesty se nádherně uvolní.

Lněné semínko proti bolesti v krku
Při bolesti v krku pomáhá zábal z lněných semen. Semena rozvařte na kaši v rozředěném jablečném octě (1:1) a z kaše pak připravte zábal.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector