Zdroj: Profimedia.cz
Nejste spokojeni se svou zdravotní pojišťovnou nebo vám její změnu doporučuje ošetřující lékař? Šanci na to máte jen jednou za dvanáct měsíců, i když ve dvou možných termínech během roku – vždy k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku je nutné podat tři měsíce předem. Další povinnosti vyplývají z toho, zda jste zaměstnancem, podnikatelem či státním pojištěncem.
Vyplněnou a podepsanou přihlášku musíte vybrané zdravotní pojišťovně podat v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.
Respektovat musíte i další podmínku. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny můžete podat pouze jednu v kalendářním roce. K případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.
| Období přihlášení | Datum změny |
| od 1. ledna do 31. března | od 1. července |
| od 1. července do 30. září | od 1. ledna následujícího roku |
Od 1. dubna do 30. června a od 1. října do 31. prosince tedy není možné přihlášku k nové zdravotní pojišťovně podat.
Formulář ke změně dostanete u nové pojišťovny jako žádost o registraci pojištěnce. Můžete také šetřit čas i kroky a využít webový formulář, pokud ho pojišťovna na svých webových stránkách nabízí (VZP i řada dalších pojišťoven tak činí). Zdravotní pojišťovna vám pak na vaši adresu zašle k podpisu již vyplněnou přihlášku.
Přihlášku musíte podepsat a v termínu podat na kterékoli pobočce zvolené zdravotní pojišťovny. Můžete ji také odeslat poštou. Pozor: na poštovním razítku musí být maximálně datum 31. března, respektive 30. září.
TIP: Seznam všech zdravotních pojišťoven
Důležité je, že zdravotní pojištění budete i při změně pojišťovny platit stejné, je totiž dáno zákonem jako povinné pojištění.
Z původní pojišťovny se odhlašovat nemusíte. Naopak změnu zdravotní pojišťovny musí každý hlásit u svého praktického i odborných lékařů.
Co řeší zaměstnanec
Povinností zaměstnance je nahlásit změnu zdravotní pojišťovny svému zaměstnavateli, případně u všech zaměstnavatelů, kde mu vzniká povinnost platit zdravotní pojištění.
Změnu zdravotní pojišťovny musí oznámit do osmi dnů od konkrétního data změny. Tedy do 8. ledna nebo do 8. července. Uvedená data je nutné si pečlivě hlídat.
- Pokud byste změnu zaměstnavateli či více zaměstnavatelům nenahlásili, mohla by vzniknout situace, kdy by zaměstnavatel neplatil povinné pojištění a zdravotní pojišťovna by to po něm vymáhala jako jakýkoliv jiný dluh.
- Zaměstnavatel by pak logicky zpětně úhradu vymáhal po vás včetně penále, protože jste nesplnil svou zákonnou povinnost.
- Neznáte cenu předepsaného léku a doplatky?
Přečtěte si podrobnosti
Změna pojišťovny a OSVČ
- Pokud jste podnikatelem a OSVČ, musíte si kromě obecně platných pravidel navíc připravit kopii živnostenského listu a potvrzení o výši záloh hrazených předchozí zdravotní pojišťovně.
- Pokud měníte zdravotní pojišťovnu v polovině roku, nezapomeňte s daňovým přiznáním podat dva přehledy dva přehledy o příjmech a výdajích: ke své staré i ke své nové zdravotní pojišťovně.
- Každý si také sám musí ohlídat změnu čísla účtu, kam bude posílat platby na novou zdravotní pojišťovnu.
Státní pojištěnec a OBZP
Mezi státní pojištěnce patří například rodiče na mateřské a rodičovské dovolené, důchodci, studenti nebo malé děti. Bude pak záležet, do jaké kategorie patří.
Pokud státnímu pojištěnci již bylo 18 let, tak musí k přihlášce dále přiložit dokumenty, které potvrzují zařazení do příslušné kategorie.
Patří sem například potvrzení o studiu, potvrzení o přiznání důchodu nebo od úřadu práce o evidenci jako nezaměstnaný. Za děti mladší 18 let změnu provádí jejich zákonní zástupci.
Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) předkládat nic navíc nemusí. Změnit musí pouze včas účet, na který bude nově posílat platby za své zdravotní pojištění.
| Ověřte si hospodářské výsledky, stabilitu a dobré jméno pojišťovny |
| Zjistěte si, zda vaši lékaři mají s vybranou zdravotní pojišťovnou uzavřenou smlouvu |
| Uvažte působnost nové pojišťovny: zda jde o regionální nebo s celostátní působností |
| Porovnejte nabídku programů a benefitů zdravotních pojišťoven |
Čtěte také:
Změny ve zdravotním pojištění v roce 2018: minimální platby se zvýší
Lázeňská péče má svá pravidla. Nástup si nemůžete sami vybírat
Jak na změnu zdravotní pojišťovny na poslední chvíli a navíc online
29.09.2020 | Redakce,
Spotřebitel
Pokud chcete změnit zdravotní pojišťovnu, tak můžete jednou ročně ve dvou přesně stanovených termínech. Co dělat, když se termín už blíží a vy jste si ještě nestihli vyřídit formuláře?
Zdravotní pojišťovnu může každý pojištěnec změnit jednou za rok. Musí si ovšem dát pozor na přesně stanovené termíny.
- Pojišťovnu můžete změnit od poloviny roku, tedy od 1. července. V takovém případě se ale musíte k nové pojišťovně přihlásit do 31. března.
- Pokud pojišťovnu měníte od začátku roku, tedy od 1. ledna, tak přihlášku musíte podat do 30. září.
- Pokud tyto termíny prošvihnete, tak si musíte počkat půl roku, v mezidobí není možné zdravotní pojišťovnu měnit.
- Vše, co potřebujete vědět o změně pojišťovny
Pokud jste si právě teď vzpomněli, že chcete změnit pojišťovnu, tak máte poslední dny, kdy můžete odevzdat přihlášku. Dobrou zprávou je, že to zvládnete i bez osobní návštěvy na pobočce.
30. září letos připadá na středu. Jde zároveň o poslední den, kdy je možné provést změnu pojišťovny osobně na pobočce. Elektronickou přihlášku však šlo podat i o víkendu před tímto datem.
Zdroj: Shutterstock
Pro změnu zdravotní pojišťovny je nutné kontaktovat svou nově vybranou zdravotní pojišťovnu a u ní vyplnit přihlášku. Není nutné se odhlašovat od staré pojišťovny.
Po změně pojišťovny ovšem musíte upozornit svého zaměstnavatele na změnu, aby za vás správně odváděl zdravotní pojištění (do správné pojišťovny).
OSVČ musí zase odesílat zálohy na zdravotní pojištění na nový bankovní účet ke své pojišťovně, což platí i pro OBZP.
Osobně můžete naštívit pobočku během pátku a podepsat přihlášku. Pokud to nestihnete, přihlášku najdete i na stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven, můžete ji vyplnit na počítači a doma vytisknout.
Přihlášku potom můžete odeslat i poštou, pokud na obálce bude ještě březnové razítko, tak je přihláška platná jako odevzdaná v březnu. Většina poštovních poboček je sice přes víkend zavřená, ale ve větších městech je pošta často otevřená v sobotu dopoledne. V Praze i v Brně můžete na hlavní poštu dojít i v neděli.
K přihlášce je nutné přiložit doklady, které dokazují především váš nárok na status tzv. státního pojištěnce. Spolu s přihláškou je tak nutné doložit (vybrané skupiny):
- k přihlášce dětí je nutné doložit rodný list,
- studenti dokládají potvrzení o studiu,
- důchodce potvrzení o přiznání důchodu,
- osoby na mateřské nebo pobírající rodičovský příspěvek přiloží rozhodnutí o přiznání dávky,
- další skupiny obyvatel pak vždy musí doložit, proč jsou zařazeny do skupiny státních pojištěnců, nebo případně proč nejsou povinni si platit zdravotní pojištění v rámci ČR.
Co se bude dít po odeslání přihlášky k nové pojišťovně?
Po odeslání přihlášky k nové pojišťovně nejdřívě pojišťovna zkontroluje údaje nutné pro přihlášení, poté vás kontaktuje a zašle vám poštou potvrzení o přijetí přihlášky.
Pokud ve vaší přihlášce budou nedostatky, tak vás pojišťovna kontaktuje pro doplnění a dořešení správnosti údajů. Mezi časté chyby patří například chybějící podpis na přihlášce, nepřesně vyplněné údaje nebo chybějící potvrzení dokazující status státního pojištěnce.
Pokud nebudete s pojišťovnou spolupracovat pro doplnění přihlášky, vaše přihláška bude považována za neplatnou a zůstáváte pojištěncem své staré zdravotní pojišťovny.
Nový průkaz pojištěnce dostanete poštou na vámi uvedenou adresu, v měsíci předcházejícímu vzniku zdravotního pojištění. Pokud tedy budete pojišťovnu měnit v březnu, tak novou průkazku dostanete v průběhu června. Pokud pojišťovnu budete měnit na podzim, nový průkaz vám bude zaslán v prosinci.
Pokud jste zaměstnanci, máte povinnost na začátku července/ledna oznámit změnu zdravotní pojišťovny svému zaměstnavateli. Pokud podnikáte jako OSVČ, jste povinni platit odvody na bankovní účet nové pojišťovny. Nezapomeňte si tak změnit trvalé příkazy.
Také si přečtěte: Co se nemění při změně zdravotní pojišťovny
Online přihláška ke zdravotní pojišťovně
Do kdy podat daňové přiznání. Přehled termínů
Přiznání k dani z příjmů za rok 2020 stačí podat o měsíc později oproti standardnímu termínu. O mimořádném prodloužení kvůli koronavirovým omezením rozhodlo ministerstvo financí.
V papírové podobě je tedy potřeba podat přiznání nejpozději 3. května (první pracovní den v květnu). Když podáte přiznání elektronicky, máte čas do 1. června. Od letoška totiž platí, že při elektronickém podání se lhůta prodlužuje o měsíc.
Pozor: Stejně jako loni nejde formálně o odložení lhůty pro podání přiznání, ale jenom o prominutí případných sankcí spojených s jeho pozdějším podáním i se zaplacením daně. V čem je rozdíl? Kdo to nestihne ani do konce prodlouženého termínu, tomu se napočítají sankce hned od původního.
Jestli máte zájem o prodloužení lhůty, nemusíte dopředu nic hlásit. Prostě nepodáte přiznání do začátku dubna či května, ale později. Jenom pozor na to, že když ho nestihnete podat ani do 3. května, zbývá už pak jedině elektronická forma (do 1. června), nebo daňový poradce.
To, že využijete služeb poradce, není od letoška nutné předem oznamovat finančnímu úřadu. Standardní termín pro podání přiznání poradcem – do začátku července – se nemění.
Takzvaný generální pardon – tedy faktický odklad o měsíc – se netýká ani podnikatelů a společností, kteří mají podle zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
| Druh daně | Zákonný termín |
|
|
| Daň silniční za rok 2020 | 1. února 2021 | 1. dubna 2021 | |
| Daň z nemovitých věcí za rok 2021 | 1. února 2021 | 1. dubna 2021 | |
| Daň z příjmů fyzických za rok 2020 | papírová forma přiznání | 1. dubna 2021 | 3. května 2021 |
| elektronická forma přiznání | 3. května 2021 | 1. června 2021 | |
| podání přiznání v zastoupení daňovým poradcem či advokátem | 1. července 2021 | 1. července 2021 | |
| podání poplatníkem, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem | 1. července 2021 | 1. července 2021 | |
| Daň z příjmů právnických za rok 2020 | papírová forma přiznání (výjimečně) | 1. dubna 2021 | 3. května 2021 |
| elektronická forma přiznání | 3. května 2021 | 1. června 2021 | |
| podání přiznání v zastoupení daňovým poradcem či advokátem | 1. července 2021 | 1. července 2021 | |
| podání poplatníkem, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem | 1. července 2021 | 1. července 2021 | |
| Zdroj: Finanční správa |
Na čase pro vrácení případného přeplatku daně z příjmů fyzických osob se nic nemění: Finanční úřad na to má třicetidenní lhůtu. Pro přiznání, které podáte v základním termínu (nejpozději 1. dubna), začíná běžet 2.
dubna, i kdybyste odevzdali formulář už v únoru. V praxi většinou dostanou přeplatek dřív ti, kdo podali přiznání s předstihem – šanci mají už v první polovině dubna, zatímco ostatní někdy čekají až do začátku května.
I ten, kdo letos nestihne podat přiznání nejpozději 1. dubna a využije odklad, nebude muset čekat na vrácení přeplatku déle než měsíc. Třicetidenní lhůta se začne počítat prakticky okamžitě po přijetí formuláře finančním úřadem. Kdo podá přiznání třeba 15. dubna, měl by se dočkat přeplatku nejpozději v polovině května.
Od letošního roku stoupla hranice, pod níž se přeplatek (až na výjimky) nevrací. Do loňska to bylo 100 korun, nově jde o 200 korun. Drobné se sice neztratí, ale stát vám je automaticky vrátí až poté, co v součtu překonají oněch 200 korun.
Lhůta pro přiznání k dani z nemovitosti, které je standardně potřeba podat nejpozději 1. února, letos končí o dva měsíce později – 1. dubna. Stejný odklad šlo využít i u silniční daně.
Přehled pro sociální pojištění
OSVČ mohou podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2020 správě sociálního zabezpečení bez sankcí nejpozději do 30. června 2021. Podmínkou je, že k tomuto datu zároveň uhradí i případný doplatek pojistného za rok 2020.
„Za den úhrady se považuje den připsání platby na účet příslušné OSSZ. Z tohoto důvodu doporučujeme odeslat platbu v dostatečném časovém předstihu,“ upozorňuje úřad.
Pozor: Kdo to nestihne ani do konce odložené lhůty, tomu se napočítají sankce za zpoždění hned od původního termínu. Ten uplyne 3. května, pokud jste daňové přiznání podali do 1. dubna – bez ohledu na to, jestli elektronicky, nebo v papírové podobě. Nebo uplyne na začátku června, pokud jste přiznání podali elektronicky po 1. dubnu.
Jestli za vás přiznání vyřídí daňový poradce, lhůta na odevzdání přehledu pro sociální pojištění se nemění a končí 2. srpna.
Přehled pro zdravotní pojištění
Lhůta pro odevzdání přehledu zdravotním pojišťovnám se prodlužuje do 2. srpna. Jednotný termín tak řeší všechny situace, k nimž předtím může dojít s daňovým přiznáním: ať už jste ho podali do 1. dubna, nebo do 3. května, nebo elektronicky do 1. června, nebo přes daňového poradce do 1. července.
Pojistné za rok 2020 pak stačí doplatit do osmi kalendářních dnů od dne, kdy byl nebo měl být přehled podán – to znamená nejpozději 11. srpna 2021.
Případná sankce za zpoždění se u zdravotního pojištění začne počítat až od konce prodloužené lhůty.
Připravte si s námi kompletní daňové přiznání online za 15 minut, bez registrace a anonymně. Za cenu jednoho lístku do kina (kam stejně nemůžete). Na podání daňového přiznání máte ještě:
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ještě víc než paragrafy ale miluje média. Vedl Českou informační… Další články autora.
Export
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Česká republika je v trochu paradoxní situaci. Rozpočet na příští rok připravuje kabinet, který je v demisi. Přepisuje zákon po vládě, která už dávno neexistuje a výsledek této práce dostane po volbách do ruky sbor nových ministrů.
Takový je příběh rozpočtu na rok 2014. Vítejte u Událostí, komentářů. Vláda v demisi dnes znovu probírala nejdůležitější zákon – státní rozpočet na příští rok. A jak je zvykem, ministři chtěli miliardy navíc. Šéf financí Jan Fischer ale překvapil, řekl, že peníze najde.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: Pět miliard pro zdravotnictví i dopravu, miliarda pro justici nebo 265 pro místní rozvoj. To jsou jen některé požadavky, se kterými ráno přicházeli ministři na jednání vlády.
Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví v demisi /nestr./:
VZP bude někde na minus 3,6 miliardách a jenom přímo řízené nemocnice na dvou miliardách. Jakub LINKA, redaktor: Takže minimálně pět miliard.
Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví v demisi /nestr./:
Já bych chtěl daleko víc ale samozřejmě. Zdeněk ŽÁK, ministr dopravy v demisi /nestr./: Pokud budou dodrženy sliby ministerstva financí, tak bude tato vláda schopna splnit i slib, kterej dala krajům na zachování železniční dopravy. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: V poledne už bylo jasno. Jak jsou se svými požadavky ministři úspěšní, se ještě nedozví.
Jiří RUSNOK, premiér v demisi /nestr./:
Ta debata byla velmi náročná. Závěr té debaty zatím je takový, nebylo ukončeno, to jednání je dále přerušeno. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: I tak ale dnešek přinesl zásadní zprávu. Ministři budou moct licitovat o dalších až 7 miliard. Vydělá je výkonnější ekonomika, která podle ministra financí nakonec oživí víc, než se čekalo. Na každého se ale stejně nedostane. Jan FISCHER, ministr financí v demisi /nestr./: Budeme dbát na to, aby primárně to byla opatření na straně výdajů, které přispějí k oživení, k revitalizaci české ekonomiky v příštím roce a k tomu očekávanému růstu pomohly a nebrzdily ho. To je alfa omega všeho. Jakub LINKA, redaktor: Víc peněz by ze státní kasy mohla dostat doprava, místní rozvoj nebo zemědělství. Polepšit si mají ale i státní zaměstnanci. Třeba Markéta Tomíčková. Před osmi dny začala učit na základní škole. Bere kolem 20 tisíc. Markéta TOMÍČKOVÁ, učitelka na ZŠ: Mám vlastně manžela, který vydělává, takže já doufám, že to stačit bude. Jakub LINKA, redaktor:
Jí i dalším státním zaměstnancům by teď mohl plat vzrůst v průměru o 280 korun a víc má být i policistů nebo peněz na platby za státní pojištěnce. Jestli se zvýší o 50 nebo dokonce o 98 korun, ale bude jasné až na konci září poté, co vláda definitivně rozpočet schválí. Štěpánka Martanová a Jakub Linka, Česká televize.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: A já ve studiu vítám profesora ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michala Mejstříka, po telefonu je s námi také Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů České republiky. Dobrý večer, pánové. Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR: Dobrý večer. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
No a já ještě musím doplnit, že původně tu měl být s námi také ministr financí v demisi Jan Fischer, svojí účast v pořadu ale večer zrušil.
Tak, pane profesore, ministr financí, o kterém teď byla řeč, který tu s námi tedy není, tak dnes odpoledne řekl, že on předpokládá, že ten růst ekonomiky příští rok bude větší.
Původně se i v tom návrhu zákona o státním rozpočtu počítá s 0,8 %, on počítá, že bude větší, vidíte to stejně? Nebo je příliš velký optimista?
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak já vám řeknu, v tuto chvíli já jsem sám předsedou Mezinárodní obchodní komory České republiky a my se zabýváme těmi globálními vývoji, příští týden ve Spojených státech budeme tu věc diskutovat ve /nesrozumitelné/ a tak, takže opravdu v tuto chvíli je ta situace křehká i v Evropě, i ve světě. To znamená, my jsme taková ta ekonomika, která je dost silně navázána na to své okolí a v okamžiku, kdy to okolí se nám vyvíjí pozitivně, což vidíme v těchto dnech, tak se nám ta čísla začínají okamžitě jevit velmi pozitivně, protože naše firmy umí zareagovat a jsou dost dobře vybaveny, aby tu mezinárodní poptávku vlastně na ní zareagovaly. Ale jestli … Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já se hluboce omlouvám, pane profesore, ale co to znamená tedy? Znamená to, že vy to vidíte stejně optimisticky, nebo je ministr financí prostě při tvorbě rozpočtu jenom příliš velký optimista?
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Ne, já myslím, že těch 0,8 % na příští rok je docela rozumná predikce v tuto chvíli. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Ale on říká, že to bude víc. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Já říkám v tuto chvíli trošku konzervativněji, jo, to znamená, když to bude lepší, ty výnosy budou lepší, pokud to lepší nebude, ano, a ty signály jsou rozporuplné. Já sice jsem ekonom, ale právě proto, že jsem ekonom, tak vím, že věštit z těch koulí v tuto chvíli je obtížné a nerad bych veřejnost uváděl v nějaké neoprávněné přehnané naděje. Já si to moc přeji. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Příliš velké nadšení, řekněme. Tak, Bohumíre Dufku, jak vy to vidíte? Bude, jaksi je nasnadě být optimistický nebo spíše býti při zemi? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Tak já samozřejmě jsem optimista, ale na druhé straně musím říct, že já bych zůstal v tuto chvíli absolutně v klidu, protože po volbách přijde, věříme, určitě zodpovědná vláda a bude muset ten rozpočet sestavit podle svých priorit, které samozřejmě určí, řeknu, volební vítězství.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ano, k tomu se dostaneme. Ale pojďme, jenom prosím odpovězte mi na tu otázku, vidíte to optimisticky nebo ne? Protože to je velmi důležité ten výhled, jaký bude, protože podle toho se ten rozpočet sestavuje, takže optimismus, nebo ne?
Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Pane redaktore, říkal jsem, že jsem optimistický, ale bude záležet opravdu na té vládě, protože my jsme tady měli vládu, kdy byl v republice absolutní růst a vláda dokázala, řeknu příjmy nekompetentními, řeknu věcmi celý růst podtrhnout a nakonec ten rozpočet dopad velice špatně.
Já si myslím, že je tady potřeba přestat psát rozpočet, řeknu, stejný od roku 90 a já jsem přesvědčen, že prostě se musí napsat rozpočet absolutně jiným způsobem, protože ty neustálé propady, které tady jsou, tím, že, řeknu, se utrácí nad poměry v České republice, bude muset skončit.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Tak, utrácí nad poměry si poznamenávám. Pane profesore, a to je důležité, protože proč jsme se tady o tom bavili, proč se bavíme o desetinách procenta a odhadovaném růstu, protože ministr financí dnes jasně řekl, že by to mohlo být 5 až 7 miliard navíc, a tyto peníze on chce rozdat. Je to dobrý způsob, jak nakládat s těmito virtuálními penězi? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK:
Víte, ono v tuto chvíli je situace asi následující. My bychom se chtěli konečně dostat z takzvané procedury nadměrného schodku v Evropské unii.
To je procedura, z které se některé z těch našich sousedů už vyprostili, ale v tuto chvíli máme přes 65,4 % výdajů mandatorních nebo kvazimandatorních.
Já rozumím panu kolegovi, který tady upozorňuje na některé ty souvislosti, ale toto jsou výdaje, které zavazují každou vládu, pokud nezmění legislativní zákony.
A pokud 60, vlastně dvě třetiny rozpočtu už je předurčeno historickými výdaji na důchody, historickými výdaji na sociální výdaje, protože výdaje na zaměstnanost i na aktivní zaměstnanost, politiku aktivní zaměstnanosti, ale zejména i na nezaměstnané při té výši, kterou je sice, která je sice v Evropě poměrně nízká, ale absolutně je velmi vysoká, tak musíme vydávat, tady opravdu není důvod k nějakému šetření.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Promiňte, vy se bavíte o tom globálu, o tom rozpočtu jako celku, já bych, jestli dovolíte, šel do toho mikra, opravdu do toho drobného čísla, a to je těch 5 až 7 miliard, to je to, ta informace z dneška.
Pokud ministr financí nastaví ten rozpočet o tyto peníze, o těch 5 až 7 miliard, měl by je podle vás mít možnost nebo měl by je utratit nebo by o to měl třeba snížit schodek, který už vláda chce navyšovat /souzvuk hlasů/.
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak v tuto chvíli ten schodek se stále ještě pohybuje na hranici, pod hranicí 3 %. Pokud se dostaneme pod hranici 3 %, já bych řekl, že v tu chvíli z mého hlediska jsem spokojen, ale já jsem rád, že zase vláda zatím byla celkem rozumná, konzervativní a příliš vlastně se nerozmáchla, protože víte, v takovéto situaci, ve které žijeme vlastně, vlastně v té rozpočtové prioritě takzvané té proceduře nadměrného schodku, to není pro žádnou vládu, pro žádného ministra financí vůbec jednoduchá situace a tím méně, když samozřejmě má ve své vládě celou řadu ministrů. Každá vláda, vždycky každý chce více. A jenom připomínám, nám se nepodařilo udělat žádný z těch úsporných kroků na úrovni administrativy. Tam já vidím třeba velkou slabinu těch současných výsledků. Víte, že minulá vláda doufala, že se jí v té úspoře duplicit v rámci státní správy celá řada, celá řada věcí podaří. Ukazuje se, že ono to je složitější, než se to třeba zdálo na jedné straně. Na straně druhé prostě není v tuto chvíli na stole nic. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Pane Dufku, měl by ministr v demisi Fischer podle vás více šetřit? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Já si myslím, znova zopakuji, že to je absolutně jedno. Jsou to takové hrátky před občany České republiky. Já jsem přesvědčen, že by Česká republika měla stimulovat růst, část toho růstu samozřejmě vrátit do ekonomiky a část potom vrátit občanům České republiky.
A podle mě se to musí jednoznačně odrazit i v daleko nižších výdajích státu, protože prostě Česká republika se nemůže, řeknu, už do budoucnosti zavázat k takovým výdajům, které tady jsou. A tím třeba například myslím zbytečné utrácení z pozice ministerstev, protože některé prostě věci se z pozice státní správy platí takovým způsobem, že je to až nehorázné.
A znova opakuji, musí se přepsat rozpočet, nemůže se neustále psát rozpočet, řeknu, s malými výkyvy od roku 90 stejný.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ano, pardon, já se omlouvám, to už jste říkal. Pojďme se podívat na tu jednu konkrétní věc, a to je poslední nápad, hodně se mluví o tom, že ten rozpočet by měl být prorůstový. Vláda přišla s nápadem zvedat platy státním zaměstnancům. Je podle vás tohle to moment, který může ekonomice a vůbec tomu rozpočtu pomoci?
Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Takže pokud vezmeme samozřejmě výdaje státu z tohohle pohledu, já si myslím, že to není špatný nápad. Je otázka samozřejmě, jestli se například zastaví růst, počet zaměstnanců ve státní správě, ale co jsem vyčítal bývalému ministrovi a celé vládě, byla jedna věc, že prostě podtrhla celospolečenskou spotřebu v České republice, která byla v určitých chvílích i tahounem růstu.
A jestliže přestali utrácet občané České republiky, pak musel každý počítat, řeknu, s tím, že se prostě rozpočet zhroutí.
Ale minulé vládě se absolutně nic nepodařilo, jediné, co se jí podařilo, bylo podtrhnout, když to řeknu, křehký vývoj, řeknu, v České republice, proto jsme dopadli, řeknu, takovými propady v rámci celého hospodářství, ať to bylo stavebnictví, doprava, zemědělství či jiné resorty.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Pane profesore, je ten nápad zvednout platy státním zaměstnancům prorůstové opatření? Pomůže to vůbec něčemu? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak já bych přijal tu politiku zvýšení platů státních zaměstnanců, kdyby to bylo kompenzováno těmi úsporami, o kterých jsem hovořil, to znamená, tam se předpokládalo nějakých 11 miliard úspor ve státní správě, i kdyby to byla polovina, o které vy hovoříte, tak pak to má smysl. Já spíš vidím v tu prorůstovost v té oblasti zahraničně-obchodní. Tady docela naše politika zaměstnanosti je vázána na to, že my jsme docela úspěšní na zahraničních trzích, a to nám vytváří pracovní místa. A jestliže například pravidelně dáváme do EGAPu jednu miliardu na navýšení, teď se předpokládá navýšení té úvěrové kapacity už na nějakých 300 miliard, v tuto chvíli, co je mi známo, tak například EGAP má velmi slušnou poptávku po svých službách, stejně tak to je do České exportní banky. A to je ta cesta, která je smysluplná, to jest skutečně pomoci těm našim exportérům a současně pomoci zaměstnat další dodavatele. A pokud se nám jenom trošičku navýší ta naše kvóta, protože zatím se předpokládá, že příspěvek zahraničního obchodu, ten čistý zahraniční obchod, jak se tomu říká, čistý export bude 0,5 %, já bych viděl, tam bych viděl určitý, určitý prostor, protože tady když se vytvářejí nové kapacity, pomáhá se například rozvoji vysoce /nesrozumitelné/, tak se tomu říká, odvětví s vysokou přidanou hodnotou, a my už takové, taková odvětví tady u nás nepochybně máme, aby se ještě dále rozvíjely, aby se uplatnily na těch trzích, které jsou ovšem obtížné a konkurenční, tak vy vlastně vytvoříte ta pracovní místa, po kterých volá i koneckonců i pan Dufek. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy jste mluvil o tom šetření, šetření bylo takové zaklínadlo minulé vlády, jak jsem měl možnost se dívat do toho rozpočtu, tak tato vláda v zásadě rezignovala na to šetření, dokonce tam jasně přiznává, že u spousty státních úřadů ty náklady ještě budou růst.
Já nechci jít úplně do drobných věcí, které samozřejmě budou asi zajímavé, jako že Hrad dostane o 13 milionů korun navíc, Poslanecká sněmovna 40, ale vláda tam jasně přiznává, že ten absolutní nárůst je 1,1 miliarda korun.
Tohle se musí velmi špatně potom odůvodňovat veřejnosti.
Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Já se vám přiznám, že já skutečně tam cítím určitý, určitý prostor pro šetření, ale já si myslím, že skutečně už v minulosti ty úspory rozpočtu koneckonců i ta minulá vláda už s tím počítala, že teď budou vlastně, že už se narazilo na určitou spodní hranici těch úspor.
V tomto směru asi nebudeme ve velkém rozporu, že vlastně od letošního roku vlastně už by se měly hledat cesty, jak jít cestou prorůstových opatření. To je naprosto nepochybné, ale na straně druhé, nesmí to být taková prorůstová opatření, že ty peníze jenom tak snadno utratíme, ano.
Takže já bych teď nevolal tolik po úsporách zase šetření v nějakých speciálních oblastech, ano, ve veřejné správě, tam si myslím, že ty úkoly se nesplnily, objektivně nesplnily a na druhé straně je to v neprospěch těch lidí, kteří by měli vydělávat více a i bychom tím podpořili veřejnou spotřebu.
Na straně druhé, jak už jsem tady zmiňoval, pojďme vytvořit takovou atmosféru, protože ve chvíli, kdy více vyvážíte, firmy mají ochotu více investovat, tím vytváříte vlastně nějakou tvorbu fixního kapitálu, což je další zdroj vlastně růstu domácího, hrubého domácího produktu. Přemýšlejme o té prorůstové politice i tímto směrem.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Tak, pane Dufku, jenom stručnou reakci, měla by vláda více šetřit? Měla by více šetřit peníze nás, daňových poplatníků? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR: Já si myslím, že v určitých momentech ano, jsem také pro růstová opatření, protože, řeknu, například tím, že firmy nemůžou zrychlit odpisy, protože to není jenom o penězích, které musí opravdu stát utrácet, ale je to i ve stimulech, které můžou pomoct k lepšímu podnikání v České republice. A samozřejmě šetřit na těch místech, kde se v minulosti utrácelo. A nechci se tady vracet k tomu, kolik peněz bylo mnohdy, když to řeknu, vyhozeno nesmyslně a můžeme říct dokonce skončilo někde mimo Českou republiku u různých, řeknu, společností nebo například takové systémy, jako byla solární energetika a tak dále, a tak dále. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Ano, to jsou známé věci. Tak, pánové, já vám mnohokrát děkuji za vaši návštěvu, díky. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Děkuji, na shledanou. Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Hezký večer.