Pozor na zkažené potraviny – víte, jak dlouho vám vydrží zdravé a dobré?

Veronika Matoušová 25. 07. 2020   |  08:33

Pro dnešní dobu, která nabízí všeho dostatek, je bohužel typickým úkazem mimo jiné také plýtvání potravinami. Regály v obchodech přetékají jídlem, a tak se stane, že si téměř každý člověk nakoupí mnohem více než stačí zpracovat. Spoustu potravin pak skončí v koši. Jak tomu předcházet a ušetřit tak životní prostředí peníze?

Nekupujte více než skutečně potřebujete Zabránit plýtvání můžete už při nákupu potravin. Určitě je dobré si před každým nákupem udělat malou „revizi“ doma v lednici a ve spíži, abyste věděli, co vám skutečně chybí.

Ideální je mít sepsaný seznam včetně počtu kusů – je to osvědčená metoda, jak zamezit nákupu většího množství potravin, než jaké opravdu potřebujete. Zejména u ovoce a zeleniny je pak nejlepší kupovat ji v menším množství, abyste měli jistotu, že ji stihnete zpracovat. Raději nakupujte tyto čerstvé potraviny méně, ale častěji. U mléčných výrobků, vajec, sýrů apod.

si zase hlídejte, abyste nakupovali kusy s co nejzazším datem spotřeby tak, aby vám vydržely co nejdéle a neprošly vám hned za pár dní.

Jak správně uchovávat potraviny Vyhazování potravin se dá také snadno předejít tím, že nejen pečlivě hlídáte datum spotřeby, ale především dbáte na jejich správné skladování. Tím totiž můžete trvanlivost o dost prodloužit.

Například mléčné výrobky jako je mléko nebo jogurty vydrží klidně i týden po označené trvanlivosti, pokud je skladujete v lednici při max. 4 °C. Samozřejmostí je také správné uzavření. Nejlepší metodou je vlastní test – pokud mléko nebo jogurt nejsou cítit kysele nebo nezapáchají, jsou v pořádku. V mléce se navíc při zkažení vytváří hrudky.

Mléčné výrobky je vhodné také zamrazit, vydrží tak klidně 2 až 3 měsíce. Rozmrazujte je ale v chladu lednice, při pokojové teplotě by se množily bakterie.

Velkým tématem jsou vejce. Někdo má vajíčka uložená doma i několik měsíců, jiní je uchovají sotva pár dní a datum spotřeby striktně dodržují. Vejce ale mají opravdu dlouhou životnost, v lednici vydrží až 3 měsíce.

Nedejte tedy na datum uvedené na obalu, označení musí splňovat nařízení EU a datum je tak uvedeno mnohem kratší. Raději vejce uchovejte v chladu lednice při nekolísavé teplotě a před použitím zkontrolujte, zda nezapáchá.

Vařená vajíčka pak v lednici můžete skladovat nejméně týden, vložte je však do chladu do dvou hodin po uvaření a nechte je ve skořápce, aby nenačichla ostatními potravinami.

Pokud jde o zeleninu, tak například rajčata je dobré mít v lednici v zeleninovém boxu. Nejsou-li ještě zralá, nechte je při pokojové teplotě dozrát a nebo ještě lépe, nechte je v pokojové teplotě stále.

Pozor na salátovou okurku, je citlivá na teplo, a proto i tu nechte v lednici. Dokud ji nebudete konzumovat, neodstraňujte z ní plastový obal. Ten totiž zabraňuje odpaření vody (a tedy jejímu zvrásnění) a chrání před ethenem, na který je okurka háklivá.

Neskladujte ji tedy společně s jablky nebo banány, ze kterých se ethen přirozeně uvolňuje.

A co dalšího patří do lednice? Z ovoce například broskve (dozrálé), hroznové víno, jablka, jahody, lesní plody nebo meruňky. Ze zeleniny pak brokolice, kořenová zelenina (celer, mrkev, petržel), květák, pórek, salát nebo ředkvičky. Co naopak můžete ponechat ve spíži jsou ananas, banány, citrony, mandarinky, meloun nebo mango, zázvor či papriky.

Jak dlouho vydrží uvařené přílohy Nemáte-li na vaření moc času, jistě se občas hodí uvařit si přílohy do zásoby.

Obecně ale panuje názor, že takto uvařené těstoviny či rýži je nutné spotřebovat co nejdříve a po dvou dnech uchovávání tyto zásoby raději vyhodit. Není to ale vůbec nutné.

Stačí uvařené těstoviny nebo rýži uzavřít do vzduchotěsné nádoby a dát do lednice do dvou hodin po uvaření. Při teplotách 4–5 °C vydrží nejméně 5 dní.

Trochu jiné je to v případě brambor. Při správném skladování brambor vhodných k uskladňování vydrží až 8 měsíců. Je ale potřeba je uchovávat mimo světlo a v chladu, tedy při teplotách od 4 do 6 °C. Pokud je necháte v teple, začnou klíčit a vrásčit kvůli odpaření vody. Brambory jsou také citlivé na ethen, který některé ovoce či zelenina uvolňuje.

Nenechávejte je tedy pohromadě s banány, jablky nebo rajčaty. Rovněž není dobré mít brambory uskladněné spolu s cibulí. Ta totiž způsobí jejich klíčení, a to i v případě mladých brambor. Uvařené brambory se nebojte skladovat v lednici klidně i 5 dní. Pořád budou k využití na další pokrmy (např.

zapečené brambory, na bramborovou kaši, jako součást omelety, apod.)

Plýtvání potravinami je bohužel nelichotivým symbolem dnešní doby „hojnosti“. Ovlivnit to ale můžeme zejména my spotřebitelé. Začněte si tedy více hlídat potraviny doma a nakupujte jen to, co potřebujete.

Dbejte na správné skladování a v případě zbytků stačí jídlo zamrazit nebo z něj vytvořit další chutný pokrm. Inspirujte se na webech různých organizací, které se zabývají zachraňováním jídla a zapojte se.

Uděláte tak něco pro životní prostředí i pro své finance.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Říká se, že nejdříve jíme očima. Pro naše smysly a prožitek je tedy dobré si jídlo připravit tak, aby lahodilo i oku. Stejně jako dortu zkuste dát také dalším pokrmům onu pomyslnou „třešničku“. Tentokrát…

Čtěte dál

Někdo může strávit celé léto na jednom místě, třeba u vody s prutem na ryby, jiní dají přednost turistice. Turistika, to jsou výlety,…

Olympijské hry jsou bezesporu nejslavnější a také nejdůležitější multisportovní událostí, které se pravidelně účastní tisíce sportovců…

Za pár dní začnou letní olympijské hry. Kvůli obnovení nouzového stavu v japonském Tokiu se ale budou konat bez diváků. Vše se odehrává…

Rádi byste konečně zhubnuli nebo dosáhli spokojeného a zdravého těla, ale velké změny ve stravě vás děsí? Pokud se bojíte překopávat…

Mnoho lidí věří, že za zdravou stravu nutně musíme utratit spoustu peněz. Opak je však pravdou. Ušetřit se totiž dá už prvním krokem…

Nálepky bio, eko nebo organic nacházíme dnes už na každém kroku. Zda jsou biopotraviny lepší než ty vyrobené konvenčním způsobem, je…

Možná jste si všimli, že lidem, kteří hodně píší tužkou, se v horní části prostředníku dominantní ruky objevuje vystouplá tvrdá boulička….

Může se zdát, že odpočinek je aktivitou fyzickou a je tedy logické, že si pod tímto pojmem často představíme polehávání a sledování…

V dnešní době, která nás až nezdravým způsobem neustále podněcuje k lepším výsledkům, lepšímu stylu života, lepšímu zajištěné svých…

Výroba většiny oděvů, které řada z nás uchovává ve skříních, není vůbec ekologická. Zahrnuje totiž těžbu a ukládání neobnovitelných…

Dnešní doba přeje workoholikům. Její zrychlené tempo na nás klade vysoké nároky. Ty nutí k vytyčování extrémních cílů. Důležité je…

Máte v rodině dědičnou cukrovku, onemocnění srdce nebo mrtvici? Zdá se vám, že přízrak zděděného onemocnění nad vámi visí jako nějaký…

„Spotřebujte do…“ nebo „minimální trvanlivost“. Víte, jaký je mezi tím rozdíl?

Stává se vám občas, že v lednici nebo ve spíži najdete „ prošlou“ potravinu? A přemýšlíte, zda je opravdu nutné, aby hned mířila do koše? Předtím, než tak učiníte, se podívejte, co je na obalu napsáno. Některé potraviny totiž můžete ještě bez obav použít.

Na obalech z obchodů se můžete setkat se dvěma termíny: „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“. Mnoho lidí ale neví, co přesně znamenají a často je zaměňují. To je ovšem chyba, neboť se pak zbytečně vyhazují potraviny, které by se daly klidně ještě sníst, aniž byste riskovali břichabol nebo jiné zažívací či zdravotní potíže.

Článek z magazínu

Kterými doporučeními je dobré se řídit

Při rozhodování se, jaké potraviny poputují do koše, byste se měli řídit hlavně datem, které je uvedena za „Spotřebujte do…“ Tento pojem se objevuje na čerstvých potravinách, které mají krátkou trvanlivost a rychle se mohou zkazit.

Jde hlavně o čerstvé mléčné výrobky, chlazené maso a ryby a různé další chlazené výrobky. Podle webu Bezpecnostpotravin.cz je tyto potraviny nutné co nejrychleji zkonzumovat, jinak by vám nemuselo být vůbec dobře.

Datum spotřeby tak vlastně u rychleji se kazících potravin stanovuje dobu jejich zdravotní nezávadnosti. Uvádí se v předepsaném pořadí – den, měsíc a rok. Po jeho uplynutí se už produkt nesmí prodávat v obchodech.

Pokud takový produkt najdete v lednici, raději jej vyhoďte, případně si jej dejte jen, pokud na něm nevidíte ani necítíte nic podezřelého. Mějte ale na paměti, že trochu riskujete.

Článek z magazínu

U těchto potravin je třeba se i řídit pokyny pro skladování. Pokud je na obalu napsáno, že se má maso nebo mléčný výrobek uchovávat v chladu nebo při nějaké teplotě, je dobré na to brát zřetel.

Pokud byste tak neučinili, potravina by se rychle zkazila a vy byste navíc riskovali otravu. Trvanlivost takových potravin můžete prodloužit tím, že je zmrazíte. Je ovšem třeba, abyste je zmrazili správným způsobem. Řiďte se pokyny na obalu, jako je např.

„Zmrazte a spotřebujte do“, „Před vařením nerozmrazujte“ nebo „Před použitím řádně rozmrazte a spotřebujte do 24 hodin“. Když obal s potravinou otevřete, je třeba s ní nakládat tak, jak je na něm uvedeno. Jde třeba o doporučení „Po otevření spotřebujte do tří dnů“.

Pokud by ale mezitím proběhlo datum napsané za „Spotřebujte do“, platí samozřejmě právě to a zmiňovanými třemi dny už se neřiďte.

Článek z magazínu

Trvanlivé potraviny vydrží déle

Trochu jiné se je to s datem, jež je uvedeno za spojením „Minimální trvanlivost do“. Potraviny, na nichž je toto uvedené, je možné konzumovat i po uplynutí data, výrobce již však nezaručuje, že budou mít tu správnou původní chuť, konzistenci a budou z hlediska výživy tak kvalitní jako před uvedeným datem.

Pojem „Minimální trvanlivost do“ najdete na chlazených, mražených, sušených konzervovaných a jiných potravinách, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. Do této skupiny patří třeba těstoviny, rýže, oleje, sušenky, čokoláda, zavařeniny, čaje nebo konzervy.

Po uplynutí doby minimální trvanlivosti se mohou prodávat i v obchodech, pokud jsou zdravotně nezávadné. Zákazník však na prošlou trvanlivost musí být upozorněn. Jak je uvedeno na webu Szpi.gov.cz, takové produkty musí být oddělené od ostatního zboží a musí na nich být napsáno, že mají již po datu minimální trvanlivosti.

Označení akce nebo sleva ovšem nestačí. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti přebírá prodejce. Předtím než se pustíte do jídla, raději se ještě podívejte, zda není poškozen obal a zda potravina stále dobře vypadá a voní.

Předpokladem také je, že byl produkt správně skladován za  vhodných podmínek. I v případě těchto trvanlivých potravin je třeba se řídit pokyny, které stanovují, do kolika dnů byste je měli spotřebovat.

Článek z magazínu

Jen pozor na správné skladování

Pokud přemýšlíte, jak dlouho si aspoň orientačně můžete na potravinách s již proběhlým datem minimální trvanlivosti pochutnávat, je to u každé jinak.

Obecně však platí podle tabulky časopisu Dtest, že při správném skladování by vám těstoviny, rýže, mouka, káva, kakao, sůl, cukr, konzervy, hořčice a med měly vydržet ve spíži ještě jeden rok. Zavařeniny či mražené ovoce a zeleninu můžete bez obav skladovat ještě půl roku.

Na müsli či ovesných vločkách si klidně pochutnejte i ještě za dva měsíce, na trvanlivém mléce, sušenkách a rostlinném oleji za 28 dnů. Vajíčka a tvrdé sýry můžete mít v lednici ještě 21 dnů navíc, zrající sýry ovšem jen maximálně 10 dnů.

Balený krájený salám nebo jogurty nemusíte vyhazovat, když mají do pěti dnů od data minimální trvanlivosti, jen mějte na paměti, že v jogurtu ubývají bakteriální kultury. Balené pečivo a chléb vám obvykle vydrží ještě dva dny.

Pochopitelně ale vždy potravinu prohlédněte a zkontrolujte, zda nejeví známky kažení. Plesnivé zavařeniny, sýry nebo pečivo bez milosti vyhoďte, nikdy nespoléhejte na to, že když odstraníte zasaženou část, zbytek potraviny zůstane v pořádku. 

Článek z magazínu

Podle webu Szpi.gov.cz nemusí být datem minimální trvanlivosti ani datem použitelnosti označeny čerstvé ovoce a zelenina, houby, nijak neupravené konzumní brambory, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nejméně 10 % objemových, víno, pekařské výrobky, které se spotřebují do 24 hodin od výroby, jedlá sůl, cukr v pevné formě, žvýkačky nebo ocet.

Jak žít zdravě z trvanlivých potravin?

Na těstovinách a polévkách z pytlíku nechcete přežívat dlouho. I z trvanlivých potravin se dá ale připravovat zábavné a zdravé jídlo.

Foto: Jan Strmiska

Prožíváme návrat do dob, kdy potravinový trh nebyl tolik globalizovaný a v zimě lidé nenadávali, že nejsou dost kvalitní rajčata, protože nikoho ani nenapadlo to vyžadovat. Neexistovaly obří hydroponické farmy a zelenina a ovoce se sklízely zralé. Všechno se konzumovalo čerstvé nebo konzervované kvašením, ne nezralostí. 

„Čerstvé“ potraviny jsou nakonec tak nečerstvé, že tento pojem už ztratil smysl. Odborník na mikrobiální kultury Petr Ryšávka říká, že má v laboratoři několik let starý hamburger, který vypadá stále stejně. To už jste asi slyšeli.

Ale ještě horší je, že když se tento vědec snaží vypěstovat kvasinkové kultury na „čerstvé“ zelenině ze supermarketu, jde to 100x hůře, než na zelenině ze zahrádky. V obchodech nakupujeme mrtvé jídlo.

Možná je tedy čas využít dnešní epidemii pro zamyšlení se nad tím, co vlastně jíme a jak s minimem úsilí dostat i z trvanlivých potravin víc užitku.

Mražené je skvělé

Díky tomu, že se sklízí ve vrcholu zralosti, mají mražená zelenina a ovoce nakonec vitamínů a živin víc, než jejich „moderně“ dozrávaná nesezónní varianta. Češi mají v tomhle zvlášť divné návyky. Naše filosofie je, čím zelenější banány, tím čerstvější a lepší. Čím je něco zralejší, tím zkaženější a horší to podle nás je. 

Tak to ale není. Nezralá zelenější rajčata a brambory obsahují jedovatý solanin, který je ve větším množství dokonce smrtelný. Takže si přestaňme myslet, že čím mladší, tím lepší. Každá kvalita si vyžaduje správný čas zrání. 

Co se týká mraženého, pozor jen na glazovanou mraženou zeleninu, ta už prošla teplotním zpracováním. To nechcete.

Kvašené je zázrak

U konzervace mrazem se jen snažíme zpomalit rozkladné procesy. U kvašení naopak potravinám něco přidáváme. Necháme je kontrolovaně rozkládat pomocí „hodných“ bakterií. Je to tedy přidaná hodnota. Problém je, že kvašení je poměrně složitá věda, takže pokud s tím nemáte zkušenosti, chvíli trvá, než si v domácích podmínkách něco dokážete fermentovat.

Superzralá sušená rajčátka, kvašené zelí plné laktobacilů, tradiční české zelí a naše lokální superpotravina česnek. Jako třešnička jsou sardinky, které doplní především omega-3 tuky a taky vitamin D, až budete mít málo sluníčka.

Co se může zkvasit?

Já osobně miluji kimči, které je zázračnou superkombinací toho nejlepšího. Na začátku příšerný zápach, ale jak si na to jednou zvyknete, nemůžete přestat.

Češi zvyklí na mdlou evropskou kuchyni mají problém s pálivostí, ale často je to tím, že do toho nesmíte používat běžné kuchyňské čili, ale koupit si správný korejský chilli prášek (někdy se mu říká chilli mouka nebo vločky), který je velice jemný a ani ve velkých dávkách nemá nepříjemnou štiplavost. Ostatně čerstvé kimči je dokonce mírně sladké.

Na mouku a hotové kimči (ta velká nádoba na předchozí fotce) je u nás jasně nejlepší obchod a dovozce Shin food.

Z českých výrobců není špatné Vítkovo kimči, naopak nemám rád výrobek od firmy I Love Hummus.

Úplně tam chybí chuť umame (houby nebo rybí omáčka), je v tom nejspíš to špatné „české“ čili, mrkev, je to rozsekané na malé kousky atd. Pokud ale chcete obyčejné české kysané zelí s trochu pikantnosti, je to na vás. 

Návody, co všechno se dá fermentovat, najdete na serveru zkvaseno.cz, naučí vás tu zkvasit i kafe! Jestli s fermentací začínáte, můžete si směs připravit do zavařovačky, nebo třeba do čistého kýblu, jen nahoru na „hladinu“ dejte mikrotenový sáček a kámen nebo něco na zatížení, ať to sice dýchá, ale nejde tam vzduch.

Ještě si malinko musím přihřát polívčičku se svým video receptem na přípravu, kde hraje Kim-Čong-un.

Asi je jasné, co udělají hromady snickersek u Netflixu s vaším tělem. Pro mlsání tedy vybíráme jako tip kvalitní hořkou čokoládu, med a čekankový sirup s glykemickým indexem nižším než 5. Vynikající lněný olej s omega-3 se hodí na zalití salátu (třeba s pár kapkami japonské omáčky tamari – opět živě fermentovaná). Lněný olej je potřeba skladovat v chladu.

Vypěstujte si doma čerstvé

Konzervace už bylo dost (i když kvašení je vlastně současně i pěstování), máme tu klíčení! Stačí koupit klíčící misku. Jde to tedy i bez ní, ale ušetří vám spoustu času a nepovedených experimentů. Speciální klíčící misky jen jednou denně prolejete vodou a za pár dní máte nálož čerstvého zdraví.

Stačí jednou denně prolít čerstvou vodou a díky chytrému systému ventilků a vztlaku voda proteče, a přitom nic neplesniví.
Ani ne za týden máte hromadu ČERSTVÉHO jídla, přetékajícího enzymy.

Pro mě byl pak u klíčení největší problém najít vhodný zdroj surovin. Samozřejmě, můžete si koupit už připravené klíčící směsi, ale ty jsou většinou zbytečně drahé.

Když si koupíte kilo mungo fazolí, čočku nebo řeřichu, vystačí vám to na rok a je to za pár korun. Jenže problém je v už na začátku zmíněné sterilitě potravin dostupných v obchodech.

Všechno se dnes nějak upravuje, a tak i semínka z bio obchodu jsou často mrtvá. Musíte zkoušet a doufat. Kupujte výhradně bio a skladujte v chladničce.

Sušené je skvělé

Dnes jsme tak odtrženi od tradic, že dobře nezvládáme ani tak primitivní způsob skladování, jako sušení. Ale metodou pokus/omyl se vám to nakonec jistě podaří. Česnek nedávejte do chladničky, tam je příliš vlhko. Skvělá jsou sušená rajčata (ta suchá, ne v oleji), samozřejmě luštěniny, ale i sušené maso.

Já ale nechci jíst jen zeleninu

Samozřejmě, v karanténě si poradí i fanoušci masa. Zvlášť parádní jsou sardinky, kde najdete vitamin D i tuky omega 3, které nám jinak dost chybí. Sladkosti jako med s propolisem radit snad nemusíme. 

A nezapomeňte, že ani zdravými potravinami není dobré se přežírat. Ve výživě jde vždycky hlavně o množství. Pokud nemáte zrovna cukrovku, lžička Nutelly vám jistě uškodí méně, než kilo chia semínek. Dobrou chuť!

Mutumutu pojištění kryje dlouhodobou pracovní neschopnost, invaliditu i úmrtí. A to i v případě onemocnění nebo komplikací způsobených koronavirem. Detaily najdete přímo na stránkách našeho životka. 

Lednice – Co kam dát? To je věda! – AHA.cz

PRAHA – Chleba, zelenina, sýry, salámy – po nákupu ukládáme potraviny do lednice většinou bez ladu a skladu. To je ale velká chyba! Pokud není jídlo v lednici na místě, které mu náleží, začne se rychleji kazit!

Chleba, zelenina, sýry, salámy – po nákupu ukládáme potraviny do lednice většinou bez ladu a skladu. To je ale velká chyba! Pokud není jídlo v lednici na místě, které mu náleží, začne se rychleji kazit!

1. Proč musí být v lednici pořádek?
   Protože na různých místech v lednici jsou různé teploty. Špatným umístěním jídla snížíte jeho nutriční hodnotu. Potravina se začne dříve kazit, a dokonce může být zdraví škodlivá.
2. Jaké potraviny patří do lednice?
   Většinou čerstvé potraviny, které se snadno kazí. V lednici by měly být uchovávány buď nenačaté anebo ve speciálních dózách. Lednice mají teplotní pásma. Každé je vhodné pro určitý druh potravin.
3. Jak skladovat hotové jídlo?Hotová jídla mohou být v lednici skladována nanejvýš dva dny. Jídlo nechte vždy nejprve vychladnout. Do lednice ho dejte v uzavřené nádobě.
4. Jak uchovávat čerstvé ovoce a zeleninu?
   Ovoce a zeleninu skladujte v sáčcích s otvory. Tak jsou nejlépe chráněny.
5. Patří kafe do lednice?
   Ano, jedině tak uchováme jeho aroma. Nejlepší je kávu skladovat v lednici v uzavřené dóze.
6. Jak dlouho vydrží v lednici hořčice?
   Ve sklenici či v tubě vydrží do dvou měsíců, postupně ale může ztratit svou chuť.
7. Jak skladovat vajíčka?
   V lednici zůstávají čerstvá a chráněná proti salmonele čtyři týdny. Skořápku předem neomývejte, aby zůstala odolná proti bakteriím.
8. Musí každá čerstvá potravina do lednice?
   Ne. Třeba chleba patří do chlebovky. V lednici rychleji okorá. V chlebovce se dá chléb skladovat od jednoho do devíti dnů.
   – Bílý chléb: 1 – 3 dny
   – Pšeničný chléb: 3 – 5 dnů
   – Žitný chléb: 5 – 7 dnů
   – Celozrnný chléb: 4 dny

   – Knäckebrot: Až 1 rok

9. Co platí o skladování potravin mimo lednici?
   Důležitá jsou tři kritéria: sucho, tma, dobrý uzávěr.

Tipy, jak udržovat ledničku

Kdo chce mít zdravé potraviny, musí svou lednici pravidelně čistit, nejlépe jednou měsíčně či alespoň jednou za dva měsíce. Jak na to? Lepší je vyvarovat se chemických prostředků.

Před čištěním rozmrazit
Nastavte rozmrazování automaticky nebo dejte regulátor teploty na nulu. K lednici dejte hadry.

Čištění vnitřku
Vyjímatelné části umyjte v mýdlové vodě. Nepoužívejte příliš drsnou houbičku, ať na skle nemáte rýhy.

Nejnovější dozadu
Plesnivění potravin předejdete tak, že budete dávat nejnovější potraviny dozadu a nejstarší dopředu. Nenaplňujte lednici k prasknutí, ať může proudit vzduch.

Můžu sníst už prošlý jogurt?
Doba spotřeby, či doba minimální trvanlivosti, podle čeho se mám rozhodnout?

U doby spotřeby platí, že se výrobek musí spotřebovat do data uvedeného na obalu.

Minimální trvanlivost
Do tohoto data výrobce garantuje nezměněnou kvalitu a typické vlastnosti výrobku, jako je barva a chuť.

Můžu výrobky ještě jíst po těchto datech?
Ne, vždy platí, že je musíte vyhodit, nicméně obchody by je po uplynutí data uvedeného na obalu neměly prodávat.

Vejce
Pokud je skladujete v lednici, jsou použitelná ještě čtyři týdny po době minimální trvanlivosti. Ale pozor! Jedině tepelně upravená.

Drůbež
Nikdy nekonzumujte po uplynutí doby spotřeby! V mase může být salmonela nebo bakterie koli.

Jogurt
Můžete ho bez obav sníst do 10 dnů po uplynutí minimální doby trvanlivosti.

Sýry
Dají se jíst ještě 4 dny po uplynutí minimální doby trvanlivosti. Pokud je sýr starší, raději ho vyhoďte.

25 pravd a omylů o jídle!

„Jezte špenát, budete mít svaly!“ jeden z nejrozšířenějších omylů světa. Deník Aha! s pomocí odborníků vám nyní některé zažité mýty o jídle uvede na pravou míru…

1. Špenát obsahuje hodně železa!
   Ne! Historka o tom, jak se tento omyl rozšířil, je známa: chyba v desetinné čárce u výsledku výzkumu! Špenát prostě ke svalům pomohl opravdu jen Pepku námořníkovi v kreslené grotesce.
2. Jezte více malých porcí, zhubnete!Ne! Jak si lze z asi 1600 kalorií (doporučené dietní množství na den) připravit tolik malých jídel? Stále je tu nebezpečí, že si připravíte kalorickou bombu. Když člověk jí, vylučuje slinivka břišní inzulín, který brání vylučování tuku a způsobuje tak tloušťku. Lepší je jíst 3krát denně a mezi tím dvě drobná jídla.
3. Po večerním jídle se více přibírá!
   Ne! Váha se sama řídí podle energetické bilance a denní doba ji nezajímá. Pak by se totiž nedalo vysvětlit, proč lidé v jižanských zemích, kteří jedí mnohem později než my, jsou štíhlejší než ti v severských zemích.
4. Hnědá slepičí vejce chutnají lépe!
   Ne! Barva vajec záleží pouze na rase slepice, která vejce snesla – nemá žádný vliv na chuť nebo na zdravotní hodnoty.
5. Vejce jsou nezdravá a zvyšují hladinu cholesterolu.
   Ne! Vejce patří mezi vůbec nejzdravější potraviny. Obsahují prakticky všechny důležité výživové látky. V žloutku obsažený cholesterol podle posledních výzkumů nezvyšuje nebezpečný (LDL) cholesterol. Naopak dodává lecitin, který hladinu cholesterolu dokonce snižuje.
6. Alkohol napomáhá trávení a hubne se po něm!Ne! Je tomu přesně naopak. Pivo a vysokoprocentní alkohol jsou kalorické bomby a mají špatný vliv na látkovou výměnu, a navíc zbrzďují trávení tuku.
7. Víno prospívá srdci!
   Ano i ne! Ne víno, ale v něm obsažené polyfenoly chrání srdce. Najdete je ale i v černém a zeleném čaji, vlašských ořechách a vinných hroznech. Pokud denně vypijete více jak dvě sklenky vína, zvyšujete si krevní tlak, který může zapříčinit různá onemocnění srdce.
8. Na třešně se nemá pít!Ne! Toto platilo v době, kdy nebyla pitná voda ještě tak kvalitní. Škodlivé mikroorganismy způsobovaly při nadměrném množství zdravotní problémy.
9. Plísně na ovoci a marmeládách stačí odkrojit!Ne! Odkrojit plíseň a »zdravý« zbytek ovoce sníst, to je opravdu zdraví nebezpečné! Plíseň rozšíří póry a může se tak nerušeně šířit celou potravinou, aniž to vidíte. Plísně produkují nebezpečný aflatoxin, který může poškodit játra. Zkažené potraviny úplně vyhoďte!
10. Tuk způsobuje nemoci!Ne! Četné studie dokázaly, že aktivní, sportovní a silnější lidé jsou zdravější než štíhlí lenoši. Kromě toho tuk nezpůsobuje automaticky tloušťku. Záleží na zdravých poměrech mezi živočišnými a rostlinnými tuky a rozhoduje i kvalita tuku.
11. Med je zdravý pro nachlazené děti!
    Ne! Nebezpečný omyl! V prvním roce života by malé děti med vůbec neměly jíst. V medu byla objevena bakterie, která život dětí ohrožuje.
12. Po čokoládě a brambůrkách se dělají pupínky!
    Ne! Až dodnes nebyla tato souvislost vědecky prokázána. Je naprosto nejasné, jak by mohla čokoláda nebo brambůrky ucpat mazové žlázky.
13. Na cukru se může stát člověk závislým!
    Ne! Až dodnes to nikdo vědecky neprokázal. Tělesné abstinenční příznaky nejsou u nedostatku cukru známé.
14. Vegetariáni hubnou rychleji!
    Ne! Jestli člověk přibere nebo zhubne, o tom rozhoduje pouze přijatý tuk a množství kalorií. Je ale pravda, že vegetariánská jídla jsou v zásadě lehčí.
15. V horku člověk musí jíst méně!Ne! Naše tělo není schopné využívat okolní teplo jako zdroj energie. Naopak. Aby udrželo stabilní teplotu, potřebuje energii. I pocení nás zbavuje sil.
16. Člověk denně potřebuje aspoň jedno teplé jídlo!
    Ne! Záleží na vyváženosti jídla. Polévka je v zimě příjemná, ale není to pro náš organismus žádná povinnost.
17. Upravená výživa je nezdravá!Ne! Pravdou je opak. Mnoho potravin je stravitelných až po úpravě. Pokud by mléko nebylo zahřáté, rychle by zkyslo. Třeba fazole byste neměli jíst nevařené – syrové obsahují jedovaté látky.
18. Sladkosti neobsahují žádné vitaminy!
    Ano i ne! Záleží na složení. V mnoha čokoládách, pralinkách, marcipánu nebo nugátu jsou zpracovány ořechy. A ty jsou významným zdrojem vitamínů E a B6.
19. Čerstvé mléko je zdravější než pasterizované!Ne! Látky v čerstvém a pasterizovaném mléku se moc neliší. Čerstvé mléko ale nemá tak dlouhou trvanlivost.
20. Za zubní kazy může i nadbytek cukru!
    Ano, ale… Kaz vznikne, když si zuby špatně čistíte. Cukr tomu může jen napomoci, protože je i zdrojem energie pro bakterie způsobující zubní kaz. Platí to ale i o potravinách bohatých na škroby – brambůrky, ovesné vločky. Tyto potraviny zůstávají na zubech nalepeny déle, a tak je mohou bakterie déle využívat jako zdroj energie.
21. Mléko zabraňuje osteoporóze!
    Ano, ale… Mléko je sice důležitým zdrojem vápníku, ze kterého se tvoří kosti, ale ten obsahují i další potraviny. Brokolice, zelí, fenykl, pórek…
22. Bylinkové čaje jsou zdravé!
    Částečně! I v přírodním lékařství může dojít k předávkování. U bylinkových čajů z lékárny byste měli návod číst pečlivě jako u jiných léků.
23. Chemicky ošetřené ovoce je zdraví škodlivé!
    Ne! Existují totiž nařízení, ve kterých je stanoveno nejvyšší přípustné množství použití prostředků na ochranu rostlin. To garantuje, že prodávané ovoce i zelenina jsou bez rizika. Kromě toho dnes už snad nikdo nejí nemyté ovoce.
24. Existuje dieta, po které mizí akné!Ne! Dosud nikdo neprokázal, že by změna jídelníčku omezovala vznik akné, nebo mu dokonce bránila.
25. Čerstvý chleba může způsobit bolesti břicha!
    Ne! Pověru si pravděpodobně vymysleli v dřívějších dobách rodiče, kteří chtěli, aby se nejdříve snědl starší chléb.

Mrazák – Všechna jeho největší tajemství

Mrazák má dnes už více než 90 procent českých domácností. Víte ale, co vše se dá zmrazit? A jak dlouho zmrazené potraviny vydrží?

1. Co se děje s potravinami v mrazáku?
   Je zastaveno bujení mikroorganismů, které jsou přítomny ve všech potravinách a při běžné teplotě po určité době způsobí jejich zkažení. Optimální teplota pro mražení potravin je -18 °C.
2. Co všechno se dá zmrazit?
   Maso, ryby, pečivo, ovoce i uvařená jídla. U mléčných produktů záleží na obsahu tuku. Smetana a máslo se dá zmrazit bez problémů. Nízkotučné mléko může být po rozmrazení sražené. Všechny potraviny se před zmrazením musejí omýt, vyčistit a usušit.
3. Co by nemělo přijít do mrazáku?
   Potraviny s vysokým podílem vody – vinné hrozny, listový salát, jablka vcelku, čerstvá rajská jablíčka… Omáčky a saláty obsahující vejce nebo majonézu. Ale i jogurt, celer, ředkvičky, česnek, cibule, vařené brambory, syrové mleté maso, slanina a tučné syrové maso…
4. Mohu dát do mrazáku vejce?
   Ne. Vařená nebo smažená vejce získají konzistenci pryže. Syrová vejce se zase srazí – jedinou možností je předtím oddělit bílky a žloutky a přidat do nich trochu soli či cukru.
5. Po jaké době se můžou zmražené potraviny zkazit?
   – Ryby v mrazáku vydrží maximálně 4 měsíce.
   – Chléb do 3 měsíců.
   – Mléčné výrobky do 3 měsíců.
   – Zelenina podle druhu až 1 rok.
   – Ovoce podle druhu 8 až 12 měsíců.
   – Vepřové maso nejdéle 8 měsíců.
   – Telecí a hovězí 12 měsíců.

   Ryby je třeba zmrazovat v čerstvém stavu (do 24 h od nákupu)!

6. Prodlužuje zmrazení datum trvanlivosti?
   Ano. Důležité je mrazit ve vzduchotěsných obalech a po malých porcích. Pak nemají bakterie šanci.
7. Ztrácejí časem zmražené potraviny živiny?
   – Minerály jako magnezium (v chlebu, bílých fazolích) či vápník (v mléce) zůstávají.
   – Obsah vitaminu C se ale při -18 °C za půl roku sníží o 40 % (je hlavně v jahodách, pomerančích, brokolici a paprice).
   – Obsah vitaminu B1 (např. ve vepřovém mase, hrášku) klesne za půl roku asi o 20 %.
   – Obsah vitaminu B6 (kuřecí, rýže, kukuřice) klesne asi o 8 %.

   Pokud jsou ale potraviny uloženy při -30 °C a více, zachovají si překvapivě konstantní obsah vitaminů.

8. V čem mám mrazit potraviny nejlépe?
   V pytlících, alobalu, umělohmotných dózách, v mrazuvzdorném skle. Fólie a pytlíky se pak musejí vyhodit. Umělohmotné dózy a sklenice je třeba před opětovným použitím důkladně umýt.
9. Ztrácejí potraviny zmrazením svou chuť?
   Testy tvrdí, že ne. Ale každý, kdo někdy jedl čerstvé jahody, ví, že prostě chutnají jinak než ty rozmrazené. Obecně platí: čím déle je potravina zmrazená, tím více ztratí vitaminů a chuti.
10. Na co si musím dát pozor při rozmrazování?
    Především aby nepokračovalo množení mikroorganismů. Proto by měla zelenina přijít do hrnce mražená. Navíc – zmrazená mrkev a spol. se překvapivě uvaří o třetinu rychleji! Ovoce by mělo rozmrzat při pokojové teplotě nebo v mikrovlnce. Pečivo v troubě. Ryby a maso přikryté v ledničce.

    – Důležité! Vodu z rozmraženého masa vylijte, hrozí salmonela!

11. Co mohu po rozmrznutí znovu zmrazit? Platí to samé, co při mražení čerstvých potravin. Musí to dobře vypadat, chutnat a vonět! Nikdy ale znovu nezmrazujte rozmražené maso nebo drůbež!
12. Mohou se zkazit kostky ledu?
    Ne, pokud je na jejich výrobu použita čistá voda z kohoutku.
13. Co mám dělat, dojdeli k výpadku elektřiny?
    Doporučuje se mrazák neotvírat. Pokud je totiž mrazák zcela naplněn, potraviny zůstanou čerstvé po dobu 2 až 4 dnů.
14. Můžu dát do mrazáku i horké jídlo?
    Ne! Může to narušit teplotu, ale i způsobit nárůst bakterií v jídle.

5 extra tipů!

• Zkuste mražené ryby rozmrazit v mléce. Mléko zmírní jejich případnou pachuť!
• Pokud zeleninu před zmrazením blanšírujete, tzn. krátce předvaříte ve vodě, udrží v sobě více vitaminů.
• Pokud chcete co nejrychleji vyrobit kostky ledu, nalijte do výrobníku ledu horkou vodu! Překvapivě totiž mrzne mnohem rychleji než studená!
• Zmrazujeteli karbanátky, steaky nebo naporcované kotlety, zabalte každý kus zvlášť, aby se neslepily.
• Čerstvé plody (maliny, jahody, borůvky…) i jednotlivé kousky zeleniny je dobré odděleně předmrazit na plechu, pak se neslepí.

Pozor na uskladnění! Tyto potraviny se vám snadno zkazí i v lednici

Kuřecí maso

Při výběru chlazeného kuřecího masa byste si měli dát pozor na jakékoliv náznaky toho, že by nemuselo být čerstvé.

Vyhněte se masu, které má našedlou barvu a na jehož povrchu jsou patrné tmavé nebo nažloutlé skvrny. Stejně tak nikdy nekupujte maso, které je povlečeno oslizlou vrstvou nebo plave v zakalené tekutině.

Maso, které si přinesete domů, by mělo být krásně světle růžové a bez jakékoliv známky zápachu.

Chlazené maso je určeno pro rychlou konzumaci, a nemělo by se skladovat v lednici déle než dva dny. Pečlivě hlídejte datum spotřeby na obalu. Pokud víte, že maso do té doby nesníte, zamrazte ho. Mírně jeho výdrž můžete prodloužit naložením do marinády, ani takto by ale nemělo být skladováno déle než pár dní.

Hamburgery, klobásky a uzeniny

Pozor! Polotovary ze syrového masa, jako jsou například v Česku tolik populární vinná klobása, čerstvé hamburgery a další, nemají příliš dlouhou trvanlivost. Měli byste je tepelně upravit a sníst nejpozději do tří dnů. Po pěti dnech už mohou být „slizké“. Na vině budou rychle se rozmnožující bakterie. O něco lépe jsou na tom uzeniny, které by měly vydržet i týden.

Vejce

Při jejich skladování buďte obezřetní. Ukládejte je odděleně od ostatních potravin, v uzavíratelné a omývatelné nádobě. Skladování ve dvířkách lednice není zrovna nejlepším řešením. I když tam výrobci umísťují tvarované podložky určené právě pro vejce, jsou dveře pro uskladnění nevhodné, protože jsou nejteplejším místem lednice, a to z důvodu častého otevírání.

Vejce je nezbytné uchovávat v chladu ideálně při teplotě 5 až 8 °C. Minimální trvanlivost je 28 dní při skladování ve vhodných teplotních podmínkách. Ideální je je ale spotřebovat do 2 až 3 týdnů. Vejce nikdy před uložením do lednice neomývejte nebo neotírejte, protože se tím poruší ochranná vrstva vejce a zvýší se náchylnost vůči průniku mikroorganismů do vejce.

Zbytky jídel

Také máte lednici plnou zbytků od oběda či večeře? Pamatujte si, že vám v ní vydrží až týden, i když po delší době se mohou začít jednotlivé složky jídla oddělovat.

Chuť a kvalita jídla ale klesá s každým dnem. Ideální je proto dojíst je nejdéle do dvou až čtyř dnů. Jídlo vždy a za každých okolností vkládejte do lednice vychlazené a pečlivě uzavřené.

A ujistěte se, že máte teplotu nastavenou maximálně na 5 °C.

Ovoce a zelenina

Ovoce a zelenina se správně skladují ve spodní části lednice ve speciálních zásuvkách. Bývá zde tepleji – jsou oddělené od prostředí v ledničce a neproudí do nich tolik studeného vzduchu. Ovoce i zeleninu skladujte neomyté a bez přenosných obalů (mikrotenových sáčků, fóliových obalů apod.). A pamatujte si, že banány nesnášejí nízkou teplotu, proto do chladničky nepatří.

Jíte zkažené jídlo? Na době spotřeby nezáleží | Žena.cz

Víte, jak dlouho vydrží koření, které z původního obalu nasypete do ozdobné dózy? A co třeba těstoviny nebo rýže, které skladujete ve skleněných nádobách? A co takové ořechy, ovesné vločky nebo třeba mouka?

Přijdete domů z nákupu, a maximum potravin uklidíte do nejrůznější krabiček, boxů a dóz, protože kdo by chtěl mít spíž plnou ošklivých, většinou igelitových obalů? Všechno pak působí tak uklizeně a přehledně, tak proč na tom hledat problém?

Protože jakmile jakýkoli obal roztrhnete, v podstatě přestává platit datum spotřeby na něm uvedené. Jste si tedy jistí, že ve svých krásných dózách nemáte jídlo, které by tam už dávno být nemělo? 

Čtěte také: Zjistěte, která jídla vám škodí nejvíc

A i kdyby náhodou i po uplynutí té ideální doby spotřeby vypadalo a chutnalo stejně, je lepší mít se na pozoru ze zdravotních důvodů. Například staré ořechy podle The Telegraph přispívají ke vzniku rakoviny. 

Mimochodem, i v případě, že následující údaje velmi dobře znáte, ujistěte se, že mezi jednotlivým plněním vašich dóz, je vždy pečlivě vymyjete, aby v něm nezůstávaly zbytky starého jídla a nemíchaly se s tím čerstvým…

Takže co jak dlouho vydrží a kdy je lepší to zahodit, nebo rychle sníst?

• Zmíněné ořechy byste neměli mít doma déle než jeden měsíc, pokud nejsou důkladně zabalené a na obalu není uvedena jiná informace.
• Sušené bylinky byste měli spotřebovat dříve než uplyne jeden rok. Poté ztracejí svou chuť a v jídle je prakticky necítíte.
• Hnědou rýži raději spotřebujte do tří až šesti měsíců. Naproti tomu bílá rýže vydrží i čtyři roky.

• Mouku byste měli skladovat maximálně půl roku, protože se v ní rád ubytovává nnejrůznější hmyz.
• Těstoviny mají to nejlepší za sebou, když už je máte v dóze jeden rok. Po uplynutí téhle doby hůř drží tvar, když je potom vaříte.
• Čaj byste měli vypít do tří měsíců, pokud už jste rozdělali původní balení, a platí to i o čaji v jednotivých sáčcích. Poté začne chutnat i vonět úplně jinak, než jak by měl.

• Med vydrží sice roky, než ho otevřete, ale jak sklenici jednou povolíte, měli byste ho sníst do šesti měsíců. Zároveň byste do něj měli sahat jen čistým nožem nebo lžící, aby se v něm kvůli nečistotám nezačaly tvořit sice neviditelné, ale škodlivé mikroorganismy.
• Rostlinný olej spotřebujte do roka a raději ho nikam nepřelévejte. Do původní lahve se totiž dostane jen minimum vzduchu, a tím déle vydrží.
• Kostkový cukr je vyráběn tak, aby si zachoval svoji chuť zhruba jeden rok, i když jste ho přesypala do cukřenky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

11 věcí, které si určitě nedávat před spaním

Petr Havlíček: Nevečeříte? Pak se nevyspíte!

5 raw receptů, které vám změní život

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Objevila jsem, co mám v medicíně dělat. Zdraví někdy není v nabídce, říká paliatrička | Video: Daniela Písařovicová

Jaké potraviny byste vůbec neměli jíst v horku. Pozor hlavně na grilování!

13. 07. 2021 | Doba čtení 7 minut

Poslouchat naše tělo je důležité, protože nejlépe ví, co je pro nás vhodné, a to v každém okamžiku. V letních dnech si většinou neřekne o omáčku a guláš „se šesti“, ale dá přednost lehkému salátu. A my bychom se tím měli řídit. Navíc v létě hrozí otrava jídlem víc než v zimě. Zejména některé potraviny jsou opravdu nebezpečné a měli bychom se jim vyhnout.

Zdroje: cs.kenkosokushin.com, www.novinky.cz, Meredith Carothers, specialistka pro bezpečnost a kontrolu potravin

V teplých letních dnech obecně stoupá riziko, že nám bude z jídla špatně. Příčinou je nejen to, že jsou potraviny dlouhou dobu mimo chladicí box, ale mohou být dokonce už zkažené před tím, než se s nimi začne manipulovat.

Všudypřítomné bakterie

Pokud nejsou potraviny správně skladovány, množí se v nich bakterie způsobující otravu. Pokud takovouto potravinu pozřeme, pravděpodobně to dříve nebo později pocítíme.

Naše tělo se špatného jídla přirozeně zbavuje zvracením, a proto i odborníci radí zvracení vydržet a nesnažit se ho odvrátit. „Pokud je vám špatně, nejlépe z těla zkažená potrava vyjde zvracením, nebo stolicí.

Nesnažte se zvracení oddálit, a hned, jak je to možné, doplňte tekutiny,“ radí dětská lékařka Hana Tichá.

Ztrátu tekutin, solí a cukru je pak třeba nahradit, zejména u dětí a nemocných, ale platí to pro každého. 

V létě hrozí otrava jídlem nejvíce Zdroj: Profimedia

V létě často vyrážíme k vodě, a ne vždycky tam máme k dispozici stánek nebo restauraci, proto si svačinku nebo i jídlo na celý den bereme s sebou A tady je už opatrnost na místě. I když naši pokožku mu rádi vystavujeme, nehledě na všechna nebezpečí, s jídlem je to jinak.

Odhalme společně, proč otrava jídlem vrcholí během letní sezóny a co můžeme udělat, abychom tomu zabránili. 

V teple se bakterie množí

Meredith Carothers, specialistka na technické informace ve službě pro bezpečnost a kontrolu potravin USDA vysvětluje, že míra nemocí přenášených potravinami se v létě zvyšuje ze dvou konkrétních důvodů – a oba souvisejí samozřejmě s vysokými teplotami.

„Pamatujte, že bakteriím se daří v prostředí o teplotě už od 5 do 60 stupňů Celsia, přičemž jejich potenciál se zdvojnásobí za pouhých 20 minut. Bakterie jsou přítomné všude – v půdě, vzduchu, vodě a v našich tělech. Tyto mikroorganismy rostou rychleji během letních měsíců kvůli horkému a vlhkému podnebí,“ říká Carothers. 

Letní akce a grilování

Jinými slovy, i naše zahrada se v létě hemží mikroorganismy, o kterých ani nevíme. V letních měsících je proto pečlivě omývat všechny čerstvé produkty, abychom se vyhnuli požití škodlivých bakterií.

Dalším důvodem – a pravděpodobně ještě nejvýznamnějším – je to, že se v létě zvyšuje počet venkovních akcí nabízejících rychlé občerstvení pro účastníky.

Aby se člověk vyhnul střevním potížím, měl by skladovat čerstvé jídlo v chladu a horká jídla udržovat dostatečně teplá. Bakterie jsou ve většině potravin.

„Více lidí vaří venku při pikniku, grilování a táboření. Právě v těchto podmínkách mají škodlivé bakterie mnoho příležitostí, jak se na jídle rychle množit a tím přivodit lidem onemocnění,“ říká Carothers.

Každé jídlo zůstane bezpečné a nic nám neudělá, pokud je na slunci dvě hodiny, a teplota nepřesáhne 32 stupňů Celsia. Pokud je však teplota vyšší, zvyšuje se pravděpodobnost růstu bakterií, takže „bezpečný“ čas je jen jedna hodina. To je i důvod, proč se otrava jídlem může v létě vyskytovat častěji – při vyšších letních teplotách si většina lidí tuto skutečnost neuvědomuje.

V létě si musíme dát pozor, jak skladujeme potraviny. Například pro grilování… Zdroj: Profimedia

Jak se připravit?

Samozřejmě se můžeme tomuto nebezpečí vyhnout tím, že těsně před naším odchodem z domu zabalíme potraviny do přenosné chladničky se spoustou ledu, a sbalíme s sebou různé kuchyňské náčiní, abychom nepoužívali stejné nástroje pro vařená i nevařená jídla. Maso je lepší grilovat až „na objednávku“, ne všechno najednou, aby příliš dlouho neleželo hotové v horku.

Samozřejmě se snažíme v létě nekonzumovat ani těžké pokrmy, byť si je koupíme v obchodě. Je dobré vyhýbat se majonézovým salátům, těžkým vejcím a pomazánkám, stejně jako masu a uzeninám, jejichž původ neznáme a nevíme, jak dlouho v obchodně leží.

Zvláštní a v létě zvýšená opatrnost je nutná při zacházení s drůbeží, masem a nepasterovanými mléčnými výrobky. Rizikové jsou mořské plody z neznámých zdrojů, tučné ryby, syrová a nedovařená vejce, případně vejce s porušenou skořápkou. 

Jaké jsou příznaky otravy jídlem?

Jsou některé příznaky diskrétnější, méně viditelné, než jiné?

„K projevu příznaků nemoci způsobené potravinami může dojít během několika minut až týdnů.

Často se projevují jako příznaky podobné chřipce, protože u nemocného se může objevit nevolnost, křeče v břiše a žaludku, zvracení, průjem nebo horečka,“ říká Carothers.

„Protože příznaky jsou často podobné chřipce, mnoho lidí si nemusí uvědomit, že nemoc je způsobena škodlivými bakteriemi nebo jinými patogeny v potravinách.“

Závažnějším případem nemoci přenášené potravinami může být krvavý průjem, nadměrné zvracení a vysoká horečka. V každém případě je vždy lepší vyhledat lékaře.

První pomoc doma

Dokud příznaky trvají, je dobré pít zředěný roztok cukru, glukózy nebo medu, případně i osolenou převařenou vodu. Pro žaludek je dobrý heřmánkový čaj, který má i celkově tišící účinky. 

Po otravě jídlem obvykle na nějakou dobu ztratíte chuť k jídlu celkově. Ale i jak se trochu uleví, je lepší začít žaludek zatěžovat postupně, nejlepší je kousek banánu, živý jogurt, který dodá tělu prospěšné bakterie. Nové síly dodá tělu i tzv. nedráždivá dieta – po dobu 24 až 48 hodin se stanete dítětem a držíte tzv. kojeneckou dietu: skládá se z banánů, rýže a jablek.