V I. dílu jsme si vysvětlili, že každý z nás máme jinou konstituci,
každý máme jinou gentickou výbavu. Naše tělo se navíc neustále mění a
to v závislosti na tom co jíme, jak spíme, jak se hýbeme, jakému stresu
čelíme… a tím se mění i naše schopnosti tolerovat určité potraviny.
Naše schopnosti se mění také s věkem.
- Každé tělo je tedy individuální, dynamický a neustále se
měnící ekosysystém, který se snaží dosáhnut rovnováhy. - Jak ho tedy podpořit, abychom mu usnadnili cestu k rovnováze?
- Z vlastní zkušenosti mohu doporučit tyto zásady, které můžete
vyzkoušet:
1.OMEZIT SACHARIDY
V podstatě všechno, co není protein, nebo živočišná bílkovina nebo
tuk můžeme nazvat sacharid.
Sacharidy nejsou jen v chlebu nebo obilovinách, obsahuje je také zelenina,
luštěniny i ovoce. Sacharidy, které obsahují ještě i přírodní
vlákninu jsou známé jako komplexní sacharidy.
Potraviny, které prošly rafinací jako například bílá mouka, nebo cukr
známe jako jednoduché sacharidy. Problém u jednoduchých sacharidů je, že
se velmi rychle rozkládají na glukózu a to právě pro to, že v nich není
vláknina, která by tento proces zpomalila. (Brambory bez slupky jsou
mimochodem také jednoduchý sacharid).
Krevní cukr tak vyletí rychle nahoru
(cítíme doslova pocit štěstí z té záplavy cukru) a slinivka musí
vyloučit naráz velké množství inzulinu, aby se cukr z krvi odklidil do
buněk. Poté co se takto cukr uklidí, přijde naše tělo do útlumu a co se
objeví? Opět chuť na sladké a k tomu velká únava.
A Vy sáhnete po
dalším kafíčku, nebo nějaké povzbuzující svačince. (Mezi sacharidy
patří i škroby!). Jste jako na horské dráze. Nadměrné množství
inzulinu časem způsobí, že buňky přestanou na inzulin reagovat.
V krvi se
hromadí cukr, tělo produkuje další a další inzulin, a jelikož buňky cukr
už nepřijímají, přesměruje se tato dráha tak, že se cukr přemění na
tuk a ten se uloží.
- Pokud se pustíte do nesprávné diety, kde omezíte pouze kalorie, pořád
ale budete jíst hodně sacharidů a škrobů a pokud už Vaše tělo nereaguje
na inzulin (říká se tomu inzulinová rezistence) budete klidně hladovět a
přesto přibírat na váze. - Nadměrné množství
inzulinu stimuluje tělo, aby ukládalo tuk! - Cukr a sladká jídla vyvolávají závislost jako kokain a pro to je tak
těžké vyloučit je z jídelníčku.
Cukr živí
„nepřátelské bakterie“ a prostřednictvím těchto bakterií ovlivňuje
náš mozek. Tyto bakterie produkuji biochemické látky, které
nutí mozek, aby se dožadoval cukru. My pak dostaneme hroznou chuť na sladké.
Proto se také říká, střevo = náš druhý mozek.
Pozor i na umělá sladidla, která bohužel tělu nenaznačí, že jste se
najedli do sytosti a Vy máte pořád hlad a sníte více jídla.
Níže se můžete podívat na příklad potravin, které způsobí rychlý
nárůst cukr v krvi:
brambory, čerstvé ovoce jako například hrozny, banán, mango, fíky,
ananas, sušené ovoce (rozinky, švestky, datle..), med, agáve, bílá rýže,
zpracované obilniny, bílá mouka (těstoviny, bílý chléb, pro některé
lidi můžou být problematické i tzv. „zdravé sacharidy“ jako
například celozrnné obiloviny, cereálie (ovesné vločky, hnědá
rýže.)).
Možnou volbou pro zhubnutí je tedy strava s názvem low carb (LCD). LCD je
založená na principu snížení, nebo eliminace obsahu sacharidů. Omezení
příjmu sacharidů způsobí, že naše tělo začne využívat pro výrobu
energie hlavně tuky.
Pokud chcete zhubnout, doporučuji vypustit na nějakou dobu z jídelníčku
cereálie, bílé pečivo, mléčné produkty, lepek, těstoviny,
brambory, rýži.
Co tedy jíst? Potravin je na výběr pořád dost. Všechny druhy zeleniny,
listové zeleniny, salátů (rukola, polníček, kopr, pažitka, koriandr),
kvalitní zdroje ryb nebo drůbeže a zdravé tuky.
2. ZDRAVÉ TUKY POTŘEBUJEME.
Naše buňky potřebují tuk, jelikož stěny buněk jsou tvořeny tukem. Bez
zdravého tuku, naše buňky nebudou správně fungovat.
Zdravý tuk
potřebujeme i pro střevo a tím pádem i pro naši imunitu, bez tuku se
zmenšuje naše schopnost trávit a absorbovat živiny (například vitaminy A,
D, E, K jsou rozpustné v tucích).
Pokud nepřidáte trochu tuku
k zelenině, nemůžete ani vstřebat vitaminy ze zeleninového jídla.
Zdravý tuk snižuje hlad a chuť
na sladké či škrobovité jídlo, pomáhá vyrovnávat náladu a
podporuje střevo.
Zvýšený cholesterol nedostanete
ze zdravých tuků, ale právě ze sladkých a škrobovitých jídel.
Cholesterol si naše tělo tvoří samo, aby mohli probíhat životně
důležité funkce, cholesterol je důležitý pro tvorbu hormonů.
Pozor na antibiotika.
Antibiotika ničí přátelské bakterie ve střevech, narušují tak jejich
funkci, přispívají k nabírání na váze. Pro to je důležité vybírat si
kvalitní zdroje masa z ekologických chovů, kde se zvířatům nepodávají
antibiotika a hormony, které se následně dostanou do masa a z masa pak do
našeho těla.
Mezi vhodné zdroje zdravých tuků patří například:
avokádo, ořechy (vlašské, pekanové, brazilské, makadamové) kokosový a
olivový olej, lněná semínka a lněný olej, ořechová mála, ryby
z chladných vod, jako například divoký losos, sardinky, ančovičky, sleď,
maso zvířat volně se pasoucích, vejce (žloutek) z drůbeže z volného
chovu, sádlo, máslo nebo ghí, ale opět z chanen nebo krav z volných
chovů, sýr z kozího a ovčího mléka.
Metabolismus a trávení skvěle podpoříme také zahrnutím koření do
přípravy potravin. Já používám celoročně Dlouhý pepř, nebo směs
Trikatu (kde je zázvor a dva druhy pepře), čerstvý nebo mletý zázvor,
dále kmín, kardamom, koriandr, fenykl, anýz. Vybírejte opět kvalitní
koření z organického zemědělství. Má intenzivnější chuť, stačí
pouze malé množství pro dosažení chuti a neobsahuje pesticidy.
Podle ájurvédy bychom si měli ráno připravit nápoj, kdy povaříme cca
10 minut vodu, přidáme kmín, fenykl, koriandr (v poměru 1:1:1), necháme
pár minut vyluhovat.
Ještě teplé nalejeme do termosky a popíjíme celý den
po doušcích.
Tento jednoduchý nápoj nastartuje metabolismus, pomůže
vytvořit enzymatickou základnu pro lepší trávení, podpoří trávení
i činnost jater a co je důležité, podpoří i odbourávání tuků.
3. PŘÁTELSKÉ BAKTERIE NÁM POMÁHAJÍ ZHUBNOUT
Při hubnutí je důležité mít v pořádku střevní trakt, to znamená
dobré trávení, mikrobiotu v rovnováze a pravidelný tranzit stolice.
Mikrobiota je souhrn bakterií, které žijí v našem těle. Poměr
bakterií a lidských buněk je 10:1, poměr genů bakterií a genů lidských
v našem těle je 150:1. Bakterie tady byly dávnou před námi a v rámci
evoluce jsme si vytvořili s nimi určitou symbiózu.
My jim poskytujeme
úkryt… doslova domov. Bakterie, na oplátku, vykonávají pro nás řadu
funkcí, které bychom sami neuměli udělat.
Pomáhají nám například
trávit potravu, metabolizovat živiny, vyrábí některé vitaminy a hormony,
ovlivňují naši náladu a psychiku (70% hormonu štěstí – serotoninu se
tvoří ve střevech).
Bakterie uvolňují do střeva
signální molekuly a mohou řídit naše chutě.
Poskytujeme bakteriím domov, a pokud se budeme o ně starat hezky, ony se
budou starat na oplátku, aby domov vzkvétal. Takže jsme to, co jedí naše
střevní bakterie.
Buď si budete pěstovat ty „správné“, které mají
rády zeleninu, kvalitní maso, tuky a vlákninu, pomáhají pečovat
s domeček, který s Vámi sdílí, nebo ty „špatné“ (milují cukr),
které Váš domeček budou devastovat a vůbec jim nebude záležet jak se
máte a jak vypadáte.
- A jaké
bakterie si pěstujete Vy? - Bakterie naši mikroflóry také
chrání střeva a tím i naší imunitu a udržují zdravou váhu. - Jak si uchráníme správnou mikrobiotu?
- Omezením sladkých jídel a škrobů, polotovarů a potravin s obsahem
trans-tuků, lepku, konzervačních látek, dochucovadel, umělých sladidel,
masa z průmyslových velkochovů, sóji, nadužívání antibiotik. - Mikrobiotu podpoříme užíváním probiotik a prebiotik (česnek, cibule,
pórek, chřest, čekanka…), zařazením fermentovaných potravin (kysané
zelí, kimči, pickles…) do jídelníčku, pitím kvalitní filtrované vody,
skvělé jsou vývary z kostí (obsahují dobře vstřebatelné minerály).
Pokud máte pocit, že Vám trávení nefunguje, můžete ho podpořit
kořením, bylinkami (Digest plus), různými bylinnými čajovými směsi, kde
podporujeme žaludek, nebo slinivku, očistu lymfy, žlučník (často, když je
zácpa, máme málo žluči a bylinná smě na žlučník může tranzit
zlepšit, stejně jako kvalitní probiotika s prebiotiky). Pro regeneraci
střev můžete použít L-glutamin, quercetin…(můžete najít ve směsi Gut
protect), lékořici, proskurník lékařský, důležitý je i zinek.
4. POZOR NA NADBYTEK BÍLKOVIN A FRUKTÓZY
Obojí, se při nadbytku mění na TUKY! Ano i nevinná fruktóza. Spousta
žen si myslí jak jí zdravě, když jí velké množství ovoce. Bohužel
fruktóza jde přímo do jater, a pokud je jí hodně, tělo část přemění
na tuky a uloží do zásob a část na kyselinu močovou. Takže pozor i na
různé šťávy, tyčinky nebo sušenky slazené fruktózou.
Čerstvé ovoce jíme spíše v menším množství a ideálně
v dopoledních hodinách. Vybíráme méně sladké a spíše místní ovoce
(bobuloviny, jablka, hrušky…).
Kromě kvality je důležité klást důraz na
sezónnost a výběr potravin z míst, kde žijeme. Naši předkové neměli
supermarkety, kde by si v lednu koupili třeba banán.
Přirozeně se v zimě
střídala období nedostatku strava a v létě pak byla hojnost, jedlo se
ovoce a však v období, kdy zrovna dozrálo.
Stejně tak je to i s bílkovinami. Bílkoviny potřebujeme, jsou stavební
jednotkou našeho těla, ale v případě nadbytku je jejich osud stejný jako
u fruktózy, přemění se na tuky a pěkně se uloží… kam. Nejlépe kolem
pasu ☺ .
5. POZOR NA DLOUHODOBÝ STRES.
Psala jsem o něm v 1. dílu, tak jen připomínán, že stres stimuluje
produkci inzulinu a kortizolu a oba tyto hormonu podněcují tělo
k ukládání tuku a podporují zánět!
I nedostatek SPÁNKU je pro tělo stres… stres stimuluje kortizol,
kortizol stimuluje ukládání tuku a jeho nadbytek narušuje citlivost na
inzulin, zvyšuje střevní propustnost, ta oslabuje imunitu a jsme v krásném
v začarovaném kruhu. Vy už teď ale víte, jak z tohoto kola ven.
6. JAKÉ POTRAVINY JE VHODNÉ
VYLOUČIT, POKUD CHCEME ZHUBNOUT?
- Sladkosti, ovocné džusy, stimulanty (alkohol, energetické nápoje),
mléčné produkty, lepek, obiloviny včetně quinoy, ovse, hnědé rýže,
sóju, kukuřici, lilkovité plodiny, ovoce s vysokým obsahem cukru, sušené
ovoce, polotovary, solené a pražené oříšky, přírodní sladidla (med,
agáve…), průmyslově zpracované oleje (slunečnicový, sójový olej,
margariny…), kečupy, majonézy, hotové salátové zálivky apod. - Jednoduché pravidlo:
- JEZTE PŘIROZENÉ, LEHCE
UPRAVENÉ POTRAVINY A POZORUJTE, CO VÁM DĚLÁ DOBŘE A CO NE.
7. BYLINKY PRO PODPORU
HUBNUTÍ:
Bylinky odjakživa patřily do přirozené stravy. Kromě těch tradičních,
které podpoří trávení a metabolismu jako například máta, oregano,
bazalka, libeček, petržel …existují i byliny, které podporují regulovat
hmotnost. Patří mezi ně například:
a) Gymnema sylvestre: tato bylinka se používá
v ájurvédě již 2000 let pro léčbu cukrovky a nadváhy. Blokuje účinek
sladké chuti, takže sladké nechutná jako sladké.
b) Garcinia cambogia: je známá pro svoje účinky na
snižování nadváhy
e) Šachor hlíznatý (Cyperus rotundus) v aájurvédě
známý jako Musta a očišťující rostlina. Musta je také známý pro své
účinky na regulaci hmotnosti, navíc má ozdravný účinek i na klouby
f) Picrorrhiza kurroa neboli Kutki je také známá svými
účinky na regulaci hmotnosti. Roste v Himaláji a je velice vzácná. Podle
ájurvédy působí na odbourání přebytečného tuku z jater a
upravuje metabolismus tuků. Je jednou z nejlepších bylinek na
regeneraci jater. Pokud chceme mít v pořádku metabolismus, musíme mít
v pořádku játra.
g) Triphala – starodávná a tisíce let stará
ájurvédská kombinace tří plodů, která podporuje
odbourávání přebytečných zásob. Přesto že se často používá
proti zácpě (zácpa je velice častá u obezity), čistí celý organismus, a
navíc snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
h) Mumio (Shilajit) je pryskyřice, která vyvěrá ze
země nebo skalních prasklin. Používá se mimo jiné i pro podporu
odbourávání tuků snížení nadváhy. Navíc detoxikuje, posiluje játra,
žlučník a celý zažívací systém.
I) Chebule srdčitá (Tinospora cordifolia) známá jako
Amrita nebo Guduchi. Tato bylina byla odpradávna v ájurvédě používaná
jako „Rásajána“ což znamená omlazující bylina. Bývá součástí
ájurvédských čajů na redukci hmotnosti, jelikož snižuje hladinu
cukru v krvi, čistí krev, posiluje játra a detoxikuje.
NA ZÁVĚR:
Používejte především zdravý rozum. Nemusíte aplikovat na sebe vše, co
jste si v těchto dílech přečetli. V obou dílech jsem se snažila
upozornit na některé souvislosti a možné příčiny nezdárného
hubnutí.
Pokud máte zdravotní potíže nebo užíváte léky, vždy konzultujte
jakoukoliv změnu ve své stravě se svým lékařem. Infomace v článku
nejsou návodem pro léčbu nemocí.
Ing. Iveta Ječmík
Skuherská, naturopat, poradce pro výživu, @yvylife
Děkujeme že navštěvujete náš blog!
Pokud máte jakékoli dotazy či tipy, neváhejte
se na nás obrátit na eccevita@eccevita.cz, nebo nás sdílejte na sociálních sítích a
nezapomeňte nás označit: @eccevita, #eccevita, #eccevitablog
Chyby ve stravování sportovců
 |
| Zdroj: Man with jar and bottle preparing protein shake z Shutterstock |
V honbě za ideální postavou, či sportovními výkony se často až příliš spoléháme na přípravky, které mají práci udělat za nás. Prvenství v tomto směru drží spalovače tuku. Spalovače poskytují pramálo užitku, za dost peněz. Kdyby fungovaly všechny vibrační přístroje, pilulky či snad elastické kalhoty, neexistovala by nadváha. Uděláte lépe, když peníze investujete do kvalitní stravy.
Poslouchejte své tělo, ne druhé
Poradit začátečníkovi „poslouchej své tělo“ je trochu medvědí služba. Pro mnohé je tato rada „příliš obecná“. Většina lidí však neumí poslouchat sebe sama, dá se to ale naučit. Někteří se příliš dogmaticky drží plánů a rad.
Každý stravovací plán či návyk funguje – někomu. Nezbývá vám tedy nic jiného, než se inspirovat a zkoušet a zkoušet. Je samozřejmé, že to, co vyhovuje 30 letému profesionálnímu hokejistovi, nebude vyhovovat 20 leté studentce jaderné fyziky.
Pokud vám tedy výživový poradce nutí tu, či onu zaručenou dietu, je čas změnit výživového poradce. Vždy platí, že zdravý životní styl by měl hlavně zohledňovat vaše individuální nároky.
To samozřejmě platí i pro necvičící, ale sportovci se svými zvýšenými nároky na organismus musí více než kdokoliv jiný vzít v potaz své potřeby.
Sem by se dala zařadit i chyba, kterou dělá spousta mladých sportovců. Více než svého trenéra, který je zná (měl by znát) velice dobře, poslouchají anonymní rady na internetu.
Tuk je špatný, bílkoviny dobré
Hlavně u žen se stává, že podle mnohých z nich nejzdravějším jídlem je to odtučněné, nízkotučné, bez tuku, light apod. Problém není v tuku samotném, ale v jeho zdroji. Zdravé tuky jsou nezbytnou součástí stravy. Co jsou zdravé tuky? Aby tělo správně fungovalo, potřebuje tzv.
esenciální mastné kyseliny, což je kyselina linolová (řepkový, sójový olej, olej z vlašských ořechů) a kyselina α-linolenová a její deriváty kyselina eikosapentaenová a dokosahexaenová. Najdeme je také v rostlinných olejích, semenech a především pak v tučných mořských rybách.
„Ale pozor: Lžíce oleje má stejnou energetickou hodnotu jako lžíce sádla, takže i zde platí pravidlo – s rozumem,“ upozorňuje specialistka na výživu Karolína Hlavatá
Druhým extrémem je domněnka, že bílkoviny nejsou využívány jako zdroj energie, pouze jako stavební jednotka pro tvorbu svalové tkáně, a proto: čím víc bílkovin příjmu, tím více svalů budu mít? (hlavně u mužů).
Ani tady není radno to přehánět, nadbytek bílkovin (více jak 2 g/kg tělesné hmotnosti/den) představují značnou zátěž pro ledviny a tělo z jejich zvýšeného příjmu nemá již užitek. Kromě toho potraviny bohaté na bílkoviny obsahují zpravidla také tuk, což bývá zbytečná energie navíc. A proteinové nápoje? Pokud se nechystáte na mistrovství světa v kulturistice, nejsou potřeba, pestrá strava vám poskytne vše, co potřebujete.Nadhodnocování makroživin před mikroživinami
Vlastně znamená hlídat více příjem vitamínů a minerálních látek, než sacharidů, tuků a bílkovin. Mikroživiny si tělo neumí vyrobit samo a proto je třeba je dodávat. Většina sportovců, ale i nesportovců, dnes trpí nedostatkem minerálních látek a vitamínů.
Jako milovník sportu musíte o své tělo pečovat, aby šlapalo jako hodinky. Protože vaše zdraví se přímo odráží ve výkonu. Je to jediný dlouhodobý způsob, jak se zlepšovat. Jednou z nejdůležitějších minerálních látek, která se vlivem sportovní aktivity ztrácí, je hořčík.
Dalšími důležitými minerálními látkami jsou vápník a sodík. Mikroživiny přispívají k celkové rovnováze v těle, bez jejich příjmu nevyužijete ani makroživiny tak, jak byste mohli.
S doplněním vám mohou pomoci suplementy, ale vždy platí, že účinek minerálních látek a vitaminů se násobí, pokud je z přirozených zdrojů. S doplňky to nepřehánějte, např. pro kuřáky je rizikový nadbytek vitaminu A.
Módní trend nebo inovace?
Vegetarián, Frutarián, Vegan, Vitarián, Flexitarián, Paleolik apod. V současné době přichází do módy spoustu různých směrů stravování. Než se pustíte do experimentování s některým z nich, zjistěte si pro i proti.
Spousta lidí podlehne dojmu, že zrovna ten či onen styl je nejlepší, bez potřebných informací. Pravdou je, že spoustu profesionálních sportovců se vydalo podobnou cestou, ti ale přesně vědí, co dělají.
Pokud v jednom směru tělu odeberete nějaké živiny, musíte najít adekvátní náhradu.
Původ a úprava jídel
Nejjednodušší radou v tomto směru je: čím více to upravoval člověk, tím méně to jíst. Je třeba tuto radu brát trochu s rezervou. Čerstvé maso je lepší, než uzeniny, brambory výživnější než croissant, atd.
Dalším faktorem je úprava. Opět se můžeme vrátit k radě v předchozím odstavci. Jezte více syrových potravin, méně těch vařených a co nejméně smažených a fritovaných.
Všechny tyto faktory hrají zásadní roli hlavně v regeneraci a celkovém zdraví sportovce. Znovu platí, že zvýšený energetický výdej je třeba vykompenzovat kvalitní stravou.
Co jíst na podzim?
I když astronomický podzim začíná až 23. září, naše tělo již podzim vnímá a pracuje v podzimním režimu. Změně počasí, kratším a chladnějším dnům je třeba se přizpůsobit, a to nejen teplejším oblečením, ale také vhodnějším stravováním.
Správná skladba jídelníčku nás může prohřát zevnitř, dodat nám energii, kterou už tolik nenačerpáme ze sluníčka a navíc nás může ochránit před nachlazením.
Prohřívací pitný režim
Na podzim má tělo tendenci se vysušovat. Je potřeba myslet na zvlhčování. Dostatečný přísun tekutin. Ne ledových ani příliš studených. Nejlépe uděláme, když všechny tekutiny budeme ohřívat na teplotu těla. Teplá voda, klidně i s citronem dělá divy.
Krásně prohřeje tělo a má blahodárný vliv na fungování střevní peristaltiky. Není nutné pít tři litry denně a zbytečně zatěžovat ledviny. Tělo si samo řekne, kolik tekutin potřebuje. Když nemáme velký fyzický výdej, pohodlně postačí i litr a půl.
Tělo si tekutiny umí čerpat i z potravin.
Teplá jídla ze sezónních postravin
Zatímco v létě tělo potřebuje lehká jídla, hodně ovoce a salátů, na podzim si má tendenci dělat zásoby a potřebuje těžší, tučnější a mastnější stravu. Všechny pokrmy by měly být tepelně upravené. Ovšem pozor, tepl a tučnější jídla neznamenají, že k snídani budeme jíst tři vejce se slaninou a k večeři rohlíky v párku.
Základem je jíst sezónní potraviny. Těmi jsou například kedluben, červená řepa, tuřín, dýně, lilek, kukuřice, brokolice, celer, rajčata, kapusta, květák, cibule a česnek.
Naše tělo zahřeje teplá rýže, vařené obilí. V chladných dnech si bychom si měli uavřit jáhly nebo pohanku.
Pokud máme chuť na ovoce, nemusíme si ho odpírat. Jíst bychom ale měli zejména to sezónní. Švestky, hrušky, jablka, hroznové víno, v teplých pozdimních dnech třeba i vodní meloun.
Když nás honí mlsná, můžeme si dopřát švestkové knedlíky, jablečný štrůdl nebo hruškový koláč. Uškodit si nemůžeme ani vysokoprocentní čokoládou. Jíst můžeme vlastně cokoli, jen je třeba pamatovat, že vše by se mělo jíst s mírou.
Ořechy na chuť i na zdraví
Také na podzim bychom měli jíst ořechy, a to ořechy všeho druhu, zkrátka ty, co nám chutnají. Jsou to, po čem bychom měli sáhnout, když chceme přes den jen něco malého na zub.
Ukojí náš hlad, ale zároveň nám dodají vítamíny, minerály a další potřebné látky jako vápník, selen a mnohé další.
Samozřejmě je nejlepší jíst ořechy nesolené, ale pokud nemůžeme jinak, hrst nepříliš slaných ořechů nám neuškodí.
Nejvyšší čas zásobit se na zimu
Podzimní čas a sklizeň využijte k vytvoření zásob na zimu. Naložte si pickles, zelí, zavařte a usušte ovoce. Naložte a usušte houby. Brambory uskladněte do chladu a tmy. V zimě všechnu tuto práci a snahu velmi oceníme.
Jak se na podzim stravujete Vy?
Jídlo jako pokrm pro tělo i duši
Existují sice lidé, kteří se naučili čerpat energii přímo z prány (tzv. breathariáni), ale pro většinu z nás je tento způsob života zatím neznámý a potřebujeme jídlo na to, abychom přežili a byli zdraví.
Člověk však není pouze fyzické tělo, ale duše, která v těle zažívá nejrůznější zkušenosti hmotného světa.
Skutečné potěšení nepochází z uspokojování potřeb těla, ale přichází tehdy, pokud jste v souladu s tím, co rezonuje ve vaší duši.
Potrava pro dušiZdravá životospráva podporuje spojení s vaším skutečným já, je to jeden ze způsobů, jak můžete projevit sebelásku. Pokud respektujete svou duši a jste s ní spojeni, změní se i váš přístup k stravování.
Jídlo začnete vnímat jako dar od Boha, který budete s vděčností přijímat.
A jelikož v univerzu platí, že podobné přitahuje podobné, díky vědomému přístupu k životu si budete přirozeně vybírat takovou potravu, která podporuje vaše spojení s božským aspektem ve vás – takovou, která je pěstována, vybírána a připravovaná s láskou a konzumována s plným vědomím.
„Jezte s láskou pouze to, co bylo s láskou vypěstováno, připraveno a podáno.“ (Maureen Whitehouse)
Živé a mrtvé jídloLidské tělo je vytvořeno ze živých buněk a ty potřebují k životu a správnému fungování nejen množství vitamínů, minerálů, enzymů a stavebních látek, ale také čistou životní energii. Čím blíže k přírodě jsou potraviny, které konzumujete, tím více živin i životní energie obsahují.
A naopak, čím více jsou potraviny zpracovány a upraveny, tím méně vašemu tělu prospějí. Takové jídlo je „mrtvé“ – plné chemických látek, zbavené původních vlastností a ochuzené o svou přirozenou energii a vitalitu. Jeho vibrace jsou velmi nízké a vzdalují vaši duši od spojení s její božskou podstatou.
Pokud chcete být zdraví a plní energie, jezte živou stravu – takovou, která je přirozená, čerstvá a jednoduchá. Nemusíte se stát přísným zastáncem raw food, tento způsob výživy není zcela vhodný pro všechny typy lidí v našem klimatickém pásmu.
Vašemu zdraví a dobrému pocitu výrazně pomůžete tím, že do svého jídelníčku přidáte co nejvíce čerstvých, nezpracovaných potravin – ovoce a zelenina (ideálně domácí a sezónní), obiloviny, luštěniny.
Když budete jíst živou stravu, zjistíte, že vaše tělo jí potřebuje méně, aby se nasytilo a naplnilo své energetické potřeby. I s menšími porcemi budete mít více energie a síly a podaří se vám udržet si zdravou hmotnost.
Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.“ (Genesis 1:29)
Duchovní aspekty jídlaJelikož jídlo není jen potrava těla, ale nese i určitou energii, která rezonuje s vaší duší, je velmi důležité, z jakých surovin a odkud pochází, kdo a jak ho připravoval a s jakým vnitřním naladěním ho konzumujete. V tom tkví tajemství babiččiných koláčů, které byly láskyplně upečené z jablíček ze zahrádky.
Jídlo z velkovýroben a restaurací nikdy nebude mít stejnou kvalitu jako to domácí, neboť mu chybí nejdůležitější esence – láska. Vibrace lásky dokáže změnit frekvenci potravin a ovlivnit jejich pozitivní účinek na tělo i duši. Z obyčejného jídla se tak stane lék přinášející zdraví, harmonii, potěšení a radost každému, kdo ho ochutná.
Každé jídlo, které budete konzumovat, by mělo být vypěstované, připravené a požívané s láskou a vděčností.
Ve většině duchovních tradic jsou příprava a konzumace jídla spojené s různými rituály, jejichž cílem je požehnat ho, vyjádřit vděčnost za tento dar a úctu k těm, kteří ho připravili.
Katolické posvěcení chleba a vína, židovský seder a vaření prasádu (požehnaného jídla) v hinduismu soustřeďuje pozornost na přípravu jídla jako části posvátné hostiny.
V různých tradicích po celém světě je sdílení jídla symbolem hlubšího, duchovnějšímu spojení s božskou podstatou v každém z nás. Společné lámání chleba a jeho požívání je aktem přátelství, jednoty a lásky.
Všechny tyto tradice vycházejí z myšlenky, že čas jídla je posvátný a strava je silný symbol, který vám pomáhá zaměřit svou pozornost na tělo, mysl i ducha. V době jídla by se měli lidé sejít, uvědomit si přítomnost Boha, děkovat mu za všechny dary a společně ho slavit.
V minulosti bylo i v našich končinách běžné, že se lidé sešli u jednoho stolu a poděkovali za jídlo modlitbou. Význam modlitby není v opakování nějakých náboženských dogmat, ale v tom, že vás přinutí zastavit se, obrátit svou pozornost na přítomný okamžik a procítit vděčnost za jídlo, které máte na stole.
Modlitba očišťuje veškerou negativitu a přináší do jídla energii lásky. Není podstatné, zda si zvolíte křesťanskou, židovskou, buddhistickou, nebo hinduistickou modlitbu, důležitý je váš záměr, který do ní vložíte, a plná přítomnost, se kterou ji řeknete.
Můžete se modlit nahlas nebo v duchu, sami nebo ve skupině.
Méně je více
„Čím více jíte, tím méně vám chutná. Čím méně jíte, tím více vám chutná.“ (Čínské přísloví)
Taoismus a qigong učí, že centrum vnitřní síly člověka se nazývá tan tien (vnitřní oheň) a nachází se v oblasti pupku. Přes tuto část těla proudí energie a tam můžete procítit sílu své vůle. V dnešní moderní společnosti mnoho lidí trpí nadváhou a tuk se jim hromadí právě v oblasti břicha.
To způsobuje, že se nedokáží spojit se svým zdrojem síly, uvědomit si svou vnitřní krásu a božskou podstatu. Tuk je nečinná energie, která se v ájurvédě nazývá tamas – je opakem sattvy, božské kvality světla, harmonie a čistoty. Pokud jste zahaleni vrstvami této nízkofrekvenční energie, váš vnitřní oheň nemůže hořet a váš potenciál se nemůže naplno rozvíjet.
Udržovat si zdravou štíhlou postavu je dobré nejen proto, že budete vypadat dobře v plavkách, ale zejména proto, že tak prohloubíte spojení se svou duší. Umírněnost, skromnost a sebeovládání byly vždy velmi ceněnými vlastnostmi lidí, kteří se rozhodli kráčet po duchovní cestě.
Půsty a odříkání tělesných požitků posilují vůli a pomáhají člověku udržet si vnitřní svobodu a nadvládu nad tělesnými pudy a tužbami. V mnoha klášterech po celém světě existuje zvyk – přestaňte jíst dříve, než budete sytí. Když tak učiníte, zažijete přirozené spojení své tělesné stránky a své podstaty, a to vám přinese velké uspokojení.
Je velmi důležité, abyste při každém jídle byli plně vědomi – to znamená tělem, myslí i duchem v přítomném okamžiku. Pouze tak budete schopni zachytit jemné signály svého těla, které vám přesně řekne, kdy je syté a už víc nepotřebuje jíst.
No, pokud budete během jídla věnovat pozornost jiným věcem (například sledování televize, čtení, telefonování nebo přemýšlení nad něčím), snadno tento vnitřní hlas přeslechnete a výsledkem bude, že sníte mnohem více, než ve skutečnosti potřebujete. A navíc, z takto snědeného jídla budete mít mnohem menší požitek.
Jak zvýšit energii jídla
- Snažte se co nejčastěji si jídlo připravit sami a během procesu přípravy ho naplňte pozitivní energií.
- Upřednostňujte kvalitní, lokální a sezónní potraviny, ideálně v bio kvalitě.
- Jezte pouze jídlo připravené z čerstvých surovin, vyhýbejte se skladování a ohřívání hotových jídel, neboť tak se z jídla ztrácí životní energie (prána).
- Jídlo by mělo být chutné, voňavé, lákavé a lehce stravitelné.
- Jezte v příjemném, tichém a harmonickém prostředí a soustřeďte se pouze na jídlo.
- Mějte z jídla radost, vychutnávejte si každé sousto a poděkujte za něj.
- Přípravu a konzumaci jídla vnímejte jako posvátný rituál, kterému věnujte plnou pozornost, a to ať už jste sami, nebo ve společnosti přátel.
- Pokud jíte jídlo mimo domov, v duchu ho požehnejte a očistěte od veškeré negativní energie.
- autor: Alana Dev Priya
- www.devpriya.sk
- foto: Shutterstock.com
Rady / Buď fit na kole
Pro lidský organismus bylo po staletí přirozené fungovat v souladu s ročními obdobími. Nám, velmi civilizovaným Evropanům, kteří už několik desetiletí systematicky přetrháváme kořeny, které nás poutají k přírodě, se během několika desítek let razantně změnil způsob života i stravování.
Samozřejmě, že mnohé změny jsou dobré, příjemné a příznivé, jiné naopak škodlivé. Většinu těchto změn lze však pravdivě zhodnotit až po delším čase.
Například prodlužování trvanlivosti potravin je z určitého pohledu velmi praktické a užitečné, na druhou stranu pokud takto upravované potraviny dlouhodobě zcela ovládají náš jídelníček, lze ho potom opravdu považovat za zdravý a vyvážený?
Jak se změnil náš jídelníček (i život)?
Jídla máme v současnosti sice dostatek (mnohdy nadbytek), ale jeho kvalita, charakter i to jak a kdy dané jídlo konzumujeme, může být pro náš organismus nenápadnou pastí.
Zatímco by našim předkům moderní zdravotní péče, hygienické návyky a dostatek stravy život bezesporu prodloužily, nám by naopak prokazatelně prospěl jejich jednoduchý životní styl obohacený o současné znalosti. Naši předkové ke svému štěstí neznali potraviny nadupané tzv.
prázdnými kaloriemi, které organismu kromě chuti a kilojoulů nepřináší vůbec nic. Mezi takové potraviny patří především výrobky s převahou bílého cukru a mouky, ztužených nasycených tuků, dochucené rozličnými dochucovadly.
Dále neznali takřka bezmasé uzeniny, kde je absence kvalitního masa doháněna solemi, tukem a různorodými aromatickými a konzervačními látkami. Jejich trávicí systém nepřetržitě nezaměstnávaly svačinky, „zobání“ a ukusování, jídlo zkrátka mívalo svůj pravidelný čas.
Tradiční jídelníček byl velmi ovlivněn ročními obdobími, tím, co dozrávalo, co šlo přes zimu dobře „bez chemie“ uskladnit a také životními cykly zvířat (kolísavá spotřeba vajec, mléka a výrobků z nich).
Navíc se během roku drželo několik krátkodobých půstů (někdy úplných, jindy pouze bezmasých), které jsou dle moderní vědy pro organismus velmi prospěšné.
Naši předkové také tvrdě fyzicky pracovali, trávili velkou část dne venku a spát chodili „se slepicemi“ – to vše naše tělo nezbytně potřebuje – pohyb, kontakt s přírodou a spánek.
„Telefonní seznam“ v nákupním vozíku
Troufám si říci, že až 90 % potravin v našem nákupním vozíku je vyrobeno nejméně z 20 ingrediencí. Mnohé z nich, jež máme titěrnými písmeny uvedené na obalech ani neznáme, netušíme, jak vypadají, jak chutnají.
Mnoho těchto „dobrot“ je v potravině přítomno proto, aby měla výraznější chuť, vůni, byla křupavá, nebo naopak jemně vláčná, aby dlouho vydržela. Přitom ta nejzdravější a nutričně nejbohatší jídla jsou naprosto jednoduchá.
Chceme-li v zimních dnech do nákupního košíku přidat i něco zdravého, zpravidla se tam ocitnou mandarinky z Chile, nedozrálé banány z Ekvádoru či „kamenné“ kiwi z Nového Zélandu. Odvážní přihodí i „synteticky“ vypadající rajčata.
Nákup je celkově jistě pestřejší a chuťově výraznější, než v případě našich předků, jenže co na to tělo? Uspokojí jej v zimním období pudink z lednice a jakási cereální sušenka k snídani? K obědu sendvič od benzínky a k večeři teplé párky a rajče? K tomu samozřejmě spousta maličkých svačinek, kafíček apod.
Jak vidí stravovaní dle ročních období tradiční čínská medicína
Tradiční čínská medicína (TCM) je v současnosti v Evropě velmi populární, přemýšlivému Evropanovi však může zablikat červené světélko: „Zase něco z dovozu“? Hloubavý Evropan má částečně pravdu, nicméně ani TCM nemusíme spolknout i s navijákem.
Koneckonců tento velmi propracovaný a komplexní léčebný systém vznikal v naprosto jiných podmínkách, než na který je Evropan zvyklý, proto pro něj budou některé části obtížně uchopitelné a třeba i neakceptovatelné. Nicméně stravování dle ročních období je v TCM velmi zdůrazňováno a v souladu s moderními výživovými trendy zní vcelku logicky.
Dokonce i naši předci jídávali v mnoha ohledech v souladu s doporučeními čínské medicíny (samozřejmě dle našich středoevropských možností). A jak by strava dle TCM měla na podzim a v zimě vypadat? Měla by být STŘÍDMÁ, JEDNODUCHÁ, PESTRÁ A PRAVIDELNÁ.
Další důležitou zásadou je, že opravdu zdravé jídlo je pouze takové, po němž se cítíme lépe, než před jeho konzumací a jsme po něm plní energie. Jenže taková doporučení jsou poněkud obecná…
Podobně jako mnoho rozumných moderních výživových směrů zdůrazňuje i TCM pochopení individuálních potřeb daného jedince, a tak je docela logické, že zimomřivým typům budou v zimě dělat dobře polévky, omáčky, zapečená jídla, oproti tomu horkokrevné typy to bude i nadále táhnout k čerstvé zelenině, nebo pokrmům jen krátce tepelně upravovaným.
Dle TCM patří k tzv. „chladným potravinám“ kupříkladu i oblíbené banány, kiwi, rajčata, okurky, jogurty, z nápojů třeba minerální vody. Neutrálně působí kupříkladu brambory, luštěniny, máslo, mrkev, ořechy.
Mezi potraviny, které dodají „horkou energii“ se dle TCM řadí pohanka, ostrá koření a třeba i grilovaná masa.
Pokud se vám zdá, že na takové stravovacím systému „něco je“, doporučuji prostudovat například publikaci Vaření podle pěti elementů v souladu s ročními obdobími od Roswitha Fehrera, neocenitelným pomocníkem při třídění informací je též nepostradatelný „selský rozum“!
Hýžová: Potraviny se mají jíst, jak je příroda vytvořila
Dříve učitelka v mateřské školce (pracovala také u neslyšících dětí) dokončila v roce 2009 Institut alternativních studií v Olomouci a dnes se věnuje stravování a výživě na volné noze.
Jak vidí současné běžné stravovací návyky společnosti, a co to je ono vitariánství neboli živá strava, vám řekne Anna Hýžová v našem rozhovoru nebo v pátek 4.
září osobně na Svátku vína na soutoku v hradeckých Jiráskových sadech.
Co Vás přivedlo k živé stravě?Došla jsem si hektickým životem a špatným způsobem stravování k velkým zdravotním problémům. Intuitivně jsem vycítila, že v léčbě nepůjdu klasickou cestou, že to není cesta ke zdraví. Byla to vnitřní obrovská změna.
Ze dne na den jsem vyloučila ze svého jídelníčku vše živočišné. Koupila jsem třeba zrní, namlela ho, přimíchala skořici a trochu vody a usušila sušenky a celá rodina mi na ně chodila (smích).
Bylo to experimentální období, kdy jsem objevovala chuť a vůni přírody, a že nemám vůbec chudý jídelníček.
Jste někdy nemocná? Chřipka, angína…?Nemám vůbec žádné nemoci. Naučila jsem se jít do pokory a naslouchat svému tělu.
Když se třeba stane, že promoknu, dám si sprchu nebo si napařím nohy a vypiji prohřívací zázvorový čaj. Když mé tělo prochladne, tak mu pomůžu.
Vůbec nevím, co to je chřipka, angína nebo nastydnutí, protože tělo má dobrou výživou dobře nastavenou imunitu. Prostě to funguje, věřte mi.
Vitariánství zní trochu sektářsky, co to vlastně je?Je to tepelně neupravovaná strava. Nepoužívá se sporák, protože potraviny se nevaří. Tak jak je příroda vytvořila, tak se jí. Základní potraviny tvoří ovoce, zelenina, byliny, semínka a ořechy.
Živá strava je prospěšná mimo jiné díky enzymům, které žijí jen do teploty 42 °C. Při vyšší teplotě enzymy umírají a pak mluvíme o neživé stravě.
V živé stravě zůstávají zachovány všechny látky, jako jsou minerály, vitamíny a stopové prvky, tuky, cukry v původní podobě.
Takže jde o jakési veganství do 42 stupňů?Obecně mám pocit, že společnost má trošku zkreslené povědomí o tom, co to je výživa. O jídle mívají lidé představu jako o hmotě.
Tím, že začnu jíst hmotu, tak tím dávám tělu potravu, aby žilo.
Jenomže výživa nám má přinést energii a sloužit našim buňkám, aby mohly zdravě žít, množit se, aby byly zdravé, tím aby fungovaly správně naše orgány, hormonální činnost, prostě aby byl zdravý celý organismus.
Jenže 99% populace se takhle rozhodně nestravuje. Co je tedy špatně na běžné stravě?Kombinujeme nekombinovatelné. Děláme si na talíři zmatek, mícháme sacharidy a bílkoviny. Trávící systém vytváří na každý druh potravin jinou trávicí šťávu. Na maso tvoří kyselé šťávy a například na rýži šťávy zásadité.
Když se při trávícím procesu vzájemně smíchají, zneutralizují se a pak je nám těžko, protože se potraviny dobře netráví. Nestrávené sacharidy začnou kvasit. Naše tělo neumí vyloučit rychle bílkovinu a ta uvnitř nás v podstatě hnije.
Postupně se pak se ve střevě vytvářejí různé nánosy, střevo se ucpává a nefunguje tak, jak by fungovat mělo.
Mluvíte o nevhodné kombinaci, ale mluvila jste také o teplotě přípravy jídel…Ano, mimo vhodné kombinace je zásadní tepelná příprava potravin. Vaření zabíjí to dobré, co ve stravě je. Nejsou tam například živé enzymy, které by pomáhaly stravu trávit.
My tak zatěžujeme naše orgány, které musí trávicí enzymy vytvářet, hlavně slinivku a tenké střevo. Příroda nám dala pro život výbavu. Zuby k rozmělňování potravy a ruce pro její sbírání a zavedení do úst. Dala nám jediný hrnec, náš trávicí systém, nastavený na teplotu 37 °C.
Při této teplotě jsou zachovány veškeré vitamíny, minerály a další látky v nezměněné podobě. Jednoho dne se stal, z mého pohledu, velký omyl, a to když lidé využili oheň pro úpravu potravy. Vezměte si syrovou mrkev. Je úžasná slaďoučká, křupavá.
Když se uvaří, to vše se ztratí a už se musí dochucovat, aby byla poživatelná – tymián, cukr, sůl… Co je chutné a výborné samo o sobě, to my začneme dochucovat. To není přirozené. S vitariánstvím se učíme znovu vnímat vůně, chutě a barvu potravin.
Ve vaší knize jsem narazil na tvrzení, podle kterého každý orgán v našem těle pracuje v jinou hodinu.Ano, to jsou takzvané orgánové nebo také biologické hodiny, což je přirozeně nastavený životní hodinový cyklus člověka, podle nějž orgány různě pracují. Například bílkoviny se tráví nejlépe mezi 15 a 17 hodinou. Dobře to mají nastavené Britové, kteří touto dobou obědvají.
Cukry je tělo schopné dobře trávit jedině dopoledne. Pokud si dáte ovoce dopoledne v jakémkoli množství, jste v pohodě, ale pokud si ho dáte odpoledne, může vám být těžko nebo můžete být malátní. Cukry v této době již tělo netráví a ty pak zůstanou v těle a začnou kvasit. Často doporučované jablíčko večer tedy nedoporučuji, ráno se pak můžete probudit například s bolestí hlavy a únavou.
Doporučila byste živou stravu každému?Doporučila bych ji úplně všem lidem, ale mým cílem není dělat z lidí vitariány. Ne pro každého je to cestou. Každý jsme originální bytost, každý máme i jinak nastavené tělo.
Přesto bych každému doporučila, aby si ji vyzkoušel. Úplně ideální je, když se lidé seznámí se živou stravou a zařadí ji do svého jídelníčku tak, že se dostanou na 60 %, ideálně 80 % živé stravy. Pak prožijí svůj život ve zdraví.
Už nikdy nebudou mít na talíři stejné potraviny jako dřív.
Co třeba těhotné ženy? I jim byste živou stravu doporučila?Těhotenství je specifické období, ve kterém není dobré experimentovat. Nedoporučila bych, aby těhotná žena hned přešla na živou stravu, ale aby jedla živou stravu ve větší míře.
Určitě bych doporučila veganskou stravu. Pokud má ale nastávající maminka chuť na maso, ať si ho dá. Pokud žena rodinu teprve plánuje, doporučila bych jí, aby jeden až dva roky před otěhotněním začala jíst živou stravu.
Její organismus se zregeneruje a bude dobře připravený na těhotenství i na porod.
A co nemocní lidé, třeba cukrovkáři?Je potřeba si připomenout, že živá strava je strava přirozená. Nemoce, o kterých se tu bavíme, jsou civilizační nemoci, způsobené především standardním stravováním.
Dříve jsme měli, stejně jako zvířata, asi deset nemocí. Ale my jich dnes máme 250 druhů a možná i více, z toho jsou to převážně nemoce chronické.
Pakliže lidé takto nemocní změní způsob stravování a zařadí do jídelníčku hodně živé stravy, tak nemoci postupně mizí. Strava má na naše zdraví zásadní vliv.
Kdy začít s živou stravou a jak?Je především důležité vědět, proč to chci dělat. Přechod z vařené stravy na živou stravu je pro tělo šok. Rozhodně nedoporučuji začít změnu třeba v lednu, kdy je venku chladno.
Organismus je v zimním období třeba prohřívat a není připraven na tak razantní změnu. Doporučuji začít na jaře, ideálně v červnu, když začínají růst první rostliny, saláty, ředkvičky, jahody apod.
Vynechat těžká jídla, vynechat maso a živočišné produkty a pokud má člověk potřebu, tak si něco jen lehkého uvařit – například zeleninovou polévku.
A nebo můžeme jít do supermarketu…Supermarket absolutně není ideální místo. Ovoce a zelenina jsou tu sice krásné, ale prázdné.
Příkladem je současné pěstování rajčat, která nevidí zeminu a jsou nadopována minerály, vitamíny a dalšími látkami, aby měla chuť jako rajčata a také tak vypadala, a dozrávají opět pomocí průmyslové chemie. Je důležité si uvědomit, co kdy v přírodě vyroste, a podle toho potraviny jíst.
Supermarkety nám umožňují koupit si vždy všechno z celého světa, například i potraviny, které rostou jen v létě. A to asi každý uzná, že to není přirozené.
Ale v zimě nic neroste..Ale v zimě se to dělá jinak (smích). Co vyroste na podzim, to po vzoru našich předků uchováváme. Sušíme, krechtujeme nebo jinak vhodně skladujeme.
V zimě se jedí semínka, ořechy a placky z nich, samozřejmě bulvové rostliny – celer, petržel, mrkev, jíme zelí, různé ředkve. To všechno se dá jíst v zimě. Jsou to potraviny, které tělo prohřívají. Červená řepa… hm…úžasná.
Používá se záhřevné koření jako je skořice, chilli, zázvor, také kurkuma hodně zahřívá. I v tomto období se dá normálně stravovat vitariánskou stravou, aniž by tělo mělo problém, že mu něco chybí.
A co ovoce?Jablíčka, hrušky, některé odrůdy vydrží až do ledna, také se nasuší křížaly. Opět nedoporučuji nic ze supermarketu, to je plné chemie a bez chuti. Důležité je potraviny před konzumací vyndat z lednice a nechat je prohřát v místnosti a pak teprve je jíst. Jinak nám bude zima, protože organismus ochladíme.
No a kde tedy nakupovat? Takhle to zní, že bych musel být zemědělec…Ten, kdo se chce zdravě stravovat, tak si najde svého farmáře, nebo zajde na trh. Když lidé přestanou nakupovat v supermarketu a dají prostor českým farmářům, budou moci pěstovat více, a tím klesne i cena biopotravin.
Kolikrát denně správný vitarián jí?Přirozené je jíst dvakrát až třikrát denně. Důležité je jíst, když mám hlad. Ale pozor, někteří lidé často na hlad pro pracovním vytížení nereagují. Pak jim může být špatně. To není hlad, to je průšvih.
Doporučuji, aby si ráno každý člověk dal, ať už vaří nebo nevaří, sklenici teplé vody. Ta tělo prohřeje a odvede toxiny, které se v těle přes noc uložily.
Tělo se čistí a vylučuje toxiny do 12 hodin, proto je dobré dopoledne jíst jenom ovoce, které obsahuje cukry pro potřebnou energii a vodu, která pomáhá škodliviny z těla vyloučit.
Odpoledne, kdy tělo „buduje“, potřebuje bílkoviny (aminokyseliny), tuky, minerály, vitamíny a ostatní prvky. Jíme zeleninu, ořechy, semínka atd. Každopádně by člověk měl jíst především podle pocitu hladu.
A co podle pocitu chutě?Je důležité nedělat z vitariánství dogma. Jestliže mám na něco chuť, tak si to dám. Ale ono nám tělo samo řekne, jestli to bylo dobré nebo ne.
Kde máme možnost se s živou stravou v Hradci Králové setkat?Teď nás čeká krásná akce Svátek vína na soutoku, což bude v pátek 4.
září od 11 do 20 hodin v Jiráskových sadech, kde bude od 17 hodin v růžovém sadu „setkání se živou stravou“. Koho toto téma zajímá, je srdečně zván. Budeme si povídat o tom co je živá strava, proč ji jíst a jak ji zařadit do svého života.
Budou tam také stánky, kde bude možné ochutnat výrobky živé stravy od našich výrobců.
A pokud nestihnu zajít na Svátek vína na soutoku – mohu ji někde ochutnat?Ano. V Bazalce, se kterou spolupracuji už dva roky. Začínali jsme jednou polévkou na týden. Pak jedním jídlem na týden. A pak jsme zjistili, jak přibývá o živou stravu zájem. Dnes je v nabídce každý den polévka, hlavní jídlo a také zákusek. (rd)