Pozor! Je tu nové letní nebezpečí – svrab

Zákožka svrabová se vyskytuje prakticky po celém světě. Jejím domovem jsou oblasti s nízkou hygienickou úrovní, teritoriem je lidská kůže. K protivníkům patří prevence a důkladná hygiena. Seznamte se s původcem nepříjemného, ovšem častého kožního onemocnění.

Zákožka svrabová je asi půl milimetru velký roztoč, který napadá výhradně člověka. Samičky tohoto parazita žijí ve svrchních vrstvách kůže, kde si hloubí chodbičky. Živí se tkáňovým mokem a kladou vajíčka – podle odhadů jde asi o 2–3 vajíčka denně, která umisťují ve slepých uličkách. Z nich se později vylíhnou dospělí jedinci.

Délka života zákožky svrabové se pohybuje až kolem pěti týdnů, během několika měsíců se na lidském hostiteli může vyvinout i několik set jedinců. Mimo pokožku však tito drobní parazité přežívají přibližně pouhé tři dny. Zákožky jsou navíc velmi citlivé k vnějšímu prostředí. Umírají na přímém slunečním svitu, v suchu a teplotách pod bodem mrazu.

Svrab se vyskytuje po celém světě a nejčastěji se šíří v oblastech, kde lidé žijí v blízkém kontaktu.

Špína zákožce svědčí  

K přenosu dochází při tělesném styku s nemocným člověkem, obzvláště při tom pohlavním. Nákaza je možná i prostřednictvím kontaminovaného prádla. Šíření nemoci napomáhá nízká hygienická úroveň.

Při cestování do zahraničí se jedná zejména o pobyt v ubytovnách, motelech a hotelech nižší kategorie. Nutno zmínit, že při krátkodobém kontaktu, například podáním ruky nemocnému, se svrab nepřenáší.

Nejhorší je svědění 

Po inkubační době 2–6 týdnů dochází k rozvoji nepříjemné svědivé vyrážky. Ta se objevuje v místech, kde je pokožka velmi jemná. Typicky ji lze nalézt:

  • na rukou a zápěstích,
  • okolo loktů a v podpaží,
  • na dvorcích bradavek,
  • na předkožce,
  • v oblasti pupku, pasu a hýždí,
  • na vnitřních plochách stehen.

Téměř nikdy se však neobjevuje na obličeji a na hlavě. Svědění je nejúpornější v nočních hodinách, kdy je parazit nejvíce aktivní. Komplikací svrabu je především bakteriální infekce rozškrábané vyrážky.

Popsané typické projevy už dnes ale nejsou tolik časté. U cestovatelů dodržujících pravidelnou osobní hygienu totiž dochází pouze k podráždění pokožky a cestičky v kůži mezi vyrážkou nebývají patrné.

Ochrana spočívá v čistotě 

Jedinou prevencí svrabu je dodržování základních hygienických pravidel. Cestovatelé by především neměli uléhat do povlečení, ve kterém očividně někdo předtím spal. V ubytovacích zařízeních je třeba také dávat pozor na nevyprané osušky a ručníky.

Při cestách je též nutné obezřetně vybírat případného sexuálního partnera, jelikož žádný druh dostupné antikoncepce před nákazou svrabem nechrání. Svrab postihuje všechny lidi po celém světě bez ohledu na věk, pohlaví či barvu kůže. Nejen před cestou do oblastí s nižší hygienickou úrovní je tak vhodné uzavřít cestovní pojištění.

Samotná léčba je totiž velmi jednoduchá, ale neléčené onemocnění se může stát značně nepříjemným suvenýrem.

(holi)

Zdroj:www.cdc.gov

Další článek

Líbí se Vám tento článek?

  • Horečka dengue ohrožuje Čechy! Počet nákaz roste
  • Horečka při cestování v zahraničí. Víte, jak správně postupovat?
  • Horečnatá infekce – nechtěný suvenýr z dalekých krajin
  • Horská turistika: zahraniční velikány pokořujte jen s dobrým pojištěním
  • Hroch – nejnebezpečnější zvíře Afriky
  • Hygiena na cestách. Na co běžně nemyslíme?
  • I při cestách po Evropě nás ohrožují závažné infekce
  • I s astmatem se dá cestovat, chce to ale důkladnou přípravu!
  • Indonésie bez rizika: myslete na zdraví i osobní věci
  • Itálie, Španělsko, Řecko: víte, co musíte udělat před dovolenou?
  • Jak se při cestování po velkoměstech nenechat napálit
  • Jak se vyhnout nákaze z vody? Dodržujte 5 jednoduchých pravidel
  • Jak ve zdraví zvládnout pobyt v Tatrách
  • Jak zvládnout návrat z teplých krajin zpátky do zimy?
  • Jet lag neboli nemoc z časového posunu
  • Kam na Blízký východ aneb Nejdůležitější je bezpečí
  • Kam za polární září aneb Podívaná nejen pro romantiky
  • Kam za teplem? Nejoblíbenější destinace českých cestovatelů
  • Když začnou v zahraničí zlobit zuby…
  • Klimatizace sice přináší zdravotní rizika, má však i své výhody
  • Klíšťata – hrozba doma i na cestách
  • Koupání ve sladkých vodách: pozor na skrytá nebezpečí
  • Koupání ve volné přírodě má i své stinné stránky, buďte raději o krok napřed
  • Krásy a rizika zlatého trojúhelníku: Barma, Thajsko, Laos
  • Kuba má své kouzlo – ale i dobře skrytá rizika
  • Kulinářská turistika: jak si nepřivézt „nákazu z talíře“
  • Kulinářská turistika: jak si nepřivézt „nákazu z talíře“
  • Láká vás Indie? Bez pojištění a očkování necestujte!
  • Láká vás poušť? Nezapomeňte na teplé oblečení!
  • Láká vás sexuální turistika? Pozor na nechtěný „dárek“ s následky na celý život
  • Láká vás vyzkoušet vodní dýmku? Pak pozor nejen na infekce!
  • Lékárnička na cesty: co s sebou vzít do kufru
  • Letištní salonky: cestování na křídlech luxusu
  • Letíte na dovolenou? Pozor na velikost zavazadel!
  • Lyžování v cizině: znáte pravidla a dodržujete je?
  • Maghreb: vyjeďte do zemí zapadajícího slunce
  • Malárie by měla být vymýcena do roku 2030
  • Medvědí destinace: jen se sprejem a dobrým pojištěním
  • Mexiko: nebezpečná země plná lákadel
  • Milovníci hlubin, kryjte si při potápění záda!
  • Moderní trendy v cestování. Které jsou nejvíce v kurzu?
  • Mořská nemoc: jak se vyhnout strašákovi lodního cestování?
  • Na cestovatelské střevní potíže zabírá nejlépe prevence!
  • Na která jídla si dát při cestování pozor? Některá vás možná překvapí!
  • Návštěva deštného pralesa: na co si dát pozor?
  • Návštěva USA? Zjistěte vše o lékařské péči za velkou louží
  • Nebaví vás mrazivé počasí? Vyrazte za teplem!
  • Nebezpečí číhající v hotelových pokojích
  • Nebezpečí o dovolené: Na co si dát pozor v hotelech?
  • Nebezpečí pro cestovatele: V ČR je už osm nakažených virem Zika
  • Nebezpečná setkání: jedovatí hadi a pavouci
  • Nejčastější mýty o cestovní medicíně. Znáte je?
  • Nejcennějším vybavením na cesty jsou informace
  • Nejkrásnější pláže světa: i na ně se vydávejte jen dobře vybavení
  • Nejnebezpečnější zvíře Austrálie? Překvapivě včela!
  • Nejužitečnější aplikace pro cestování. Máte je v mobilu?
  • Nemoc z letadla? Klimatizace viníkem nebude!
  • Nezkazte si dovolenou žloutenkou
  • Ochrana před dotěrným hmyzem: jak se ubránit malým parazitům
  • Očkování před cestou: lepší v poslední chvíli než vůbec!
  • Očkování proti žluté zimnici: kam je aktuálně potřeba?
  • Odjíždíte na dovolenou? Čtyři tipy, jak odradit zloděje
  • Okradli vás v zahraničí? Tady je návod, jak postupovat
  • Olympiáda v Riu se blíží: 7 tipů pro vaše bezpečí
  • Osm pravidel pro bezpečné opalování
  • Paraziti: Kde všude na ně narazíte a co vám udělají
  • Parazitická infekce: pomoci může jen odborník!
  • Pásmová nemoc? Raději buďte o krok před ní!
  • Pět kritérií při výběru správné cestovní postýlky
  • Pět rad na cestu do muslimských zemí
  • Pět stravovacích přešlapů, které mohou zkazit dovolenou
  • Plánujete exotickou dovolenou s dětmi? Pozor si dejte hlavně na infekce a úrazy
  • Plně vybavená lékárnička – pro turistu to nejdůležitější!
  • Plnou parou vpřed aneb Karibikem na luxusním parníku
  • Pochoutky, kterým je lepší se na cestách vyhnout
  • Polévka s vůní orientu: jak si připravit domácí Pho Bo
  • Poranění od zvířat: nevyzpytatelná rizika cestování
  • Poznejte USA i z jiné perspektivy. Našli jsme utajené zajímavosti
  • Připojení k elektrické síti: Do zahraničí raději vozte adaptér
  • Průvodce po místech, kam míří jen ti odvážní
  • První exotická dovolená s dětmi: deset praktických rad na cestu
  • Putování po Srí Lance: nutné doklady i očkování zařiďte včas!
  • Rádi cestujete na vlastní pěst? Pak nezapomeňte přibalit krabičku „přežití“
  • Rádi surfujete? Pak pozor nejen na žraloky!
  • Rizika potápění aneb hlubiny plné nebezpečí
  • Rok 2018 ve znamení festivalů. Víme, kam vyrazit
  • Rozhovor s odborníkem na cestovní medicínu
  • Rozzlobené slunce: v Austrálii pálí nejsilněji na světě
  • Rozzlobené slunce: v Austrálii pálí nejsilněji na světě
  • S udičkou do zahraničí? Jen po pečlivé přípravě!
  • Sama na dovolené? Deset pravidel, jak si to bezpečně užít!
  • Sedm důvodů, proč si zamilovat cestování mimo sezónu
  • Sedm tipů, jak si golf v zahraničí užít bez stresu a nepříjemností
  • Šest rad pro klidnou dovolenou v Thajsku
  • Šest tipů, jak při volbě dovolené nesáhnout vedle
  • Setkání s exotickými zvířaty – nebezpečí představují živá i ta na talíři!
  • Stali jste se obětí trestného činu v zahraničí? Víme, jak postupovat!
  • Stres z cestování na vás může zanechat trvalé následky
  • Střevní potíže po návratu z dovolené nepřehlížejte!
  • Svatojakubská cesta: po stopách dávných poutníků
  • Těšíte se na safari? Pojistěte si návrat domů!
  • Tipy pro digitální nomády aneb Do světa za prací i zábavou
  • Top 5 afrických destinací
  • Top destinace pro rok 2019. Kam se letos vydat?
  • Transsibiřská magistrála aneb Dobrodružství na kolejích
  • Trápí vás dlouhé mezipřistání? Vyplňte čas rychlým výletem!
  • Tunisko: (ne)bezpečná exotika na dosah
  • Turecko: aktuální doporučení před cestou do země půlměsíce
  • Turistický průvodce aneb Co zabalit na cestu do Asie
  • Už vás nebaví mrazivé počasí? Vyrazte za teplem do exotiky!
  • Úžeh a úpal, nechtěný doprovod našich dovolených
  • Vánoce na pláži začněte připravovat včas!
  • Vánoce v zahraničí: kam vyrazit za netradiční oslavou svátků?
  • Vánoční trhy v Evropě lákají. Kam letos vyrazit?
  • Varování: blíží se epidemie na léky nereagujícího břišního tyfu!
  • Vietnam – nedoceněná perla Asie
  • Virus zika – hrozba současného cestování
  • Všechno, co potřebujete vědět o žloutence, než odjedete na dovolenou
  • Vybavte se na cesty novou mobilní aplikací
  • Vybírejte chytře. Rozdíly v cenách letenek mohou být značné!
  • Vydat se na dovolenou bez cestovního pojištění je hazard
  • Vyrážíte na dovolenou za hranice? Seznamte se s nejčastějšími infekcemi v okolí ČR!
  • Vyrážíte za sluncem? Tipy, jak předejít nebezpečným spáleninám
  • Výšková nemoc: neviditelný postrach horské turistiky
  • Vzhůru do evropských metropolí! Tallinn je neokoukaný a Vídeň za humny
  • Vzhůru na střechu světa Aneb cestování po Nepálu
  • Z banality se může na dovolené stát velký problém
  • Zácpa na dovolené? To se vás už týkat nebude
  • Zdravotní rizika cestování: nejčastější úrazy na cestách
  • Zpestření dovolené aneb zvířata na dosah ruky
  • Zvíře „na palubě“ – společné výlety bez stresu a v pohodě
Budete mít zájem:  Kapavka je taky jenom člověk

Pozor na letní známosti, riskujete pohlavní nemoc

ČTĚTE TAKÉ:Kondom vždy pohlavní chorobu nezastaví

Zkratka STD znamená v angličtině sexuálně přenosné choroby a centrum v Apolinářské ulici je svou činností proslulé již několik desítek let.

Některé pohlavní nemoci se ohlásí výraznými příznaky, jako třeba kapavka silným výtokem, což dovede pacienta k lékaři. Jenže některé nemoci mají příznaky přehlédnutelné a podcenění choroby nebo její neléčení může vést k neplodnosti.

Navíc pokud matka přenese na plod v těhotenství například syfilidu, bude její dítě pravděpodobně zrakově, sluchově nebo pohybově postižené, nebo se nenarodí vůbec.

Drobné bradavičky způsobené virem HPV zase připravují půdu pro vznik rakoviny děložního čípku.

Jak se takovýmto chorobám vyhnout? Věrností, používáním kondomu a v případě pochybností návštěvou specialisty.

Ženy by měly chodit na preventivní prohlídky, a to hlavně v těhotenství. „V těhotenství se běžně testuje syfilis, HIV a hepatitida B,“ říká gynekoložka Eva Mazánková.

Kde vám pomohou Trápí-li ženu například výtok, měla by navštívit gynekologa, obdobně muž urologa. Ovšem potýká-li se někdo s podobnými obtížemi v souvislosti s nechráněným stykem, pak musí navštívit specialistu, tedy venerologa.

„Pacienta přijímáme bez doporučení, aby nemusel zbytečně vystát frontu u praktika nebo gynekologa,“ říká Roman Trýzna. Léčba i vyšetření jsou plně hrazená pojišťovnou a ani z prozrazení nemusí mít pacienti strach.

„Dermatovenerologové zachovávají mlčenlivost a dokonce jsou k vedení dokumentace zvlášť přísné předpisy, aby se předešlo zneužití informací,“ říká profesorka Jana Hercogová, přednostka Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.

Co říkají čísla Za rok 2005 bylo v České republice objeveno 523 nových případů syfilidy a 859 kapavky, které patří mezi povinně hlášené pohlavní nemoci.

Ve srovnání s vyspělými zeměmi se v přepočtu na počet obyvatel blížíme průměru. Co se týče HIV/AIDS, patří Česko mezi země s nejmenším výskytem tohoto onemocnění. Odborníci však tak optimističtí nejsou.

  • Roman Trýzna vidí problém v přístupu mladistvých: „Buď nemají o nemocech povědomí, nebo si někde přečtou, že se HIV pozitivita dá léčit, a jejich strach před touto nemocí padá.“
  • S tím souhlasí i Helena Drozenová z vinohradské dermatovenerologické kliniky: „Je častější výskyt syfilidy u mladých lidí od 15 do 24 let, kteří mnohdy lehkovážně podceňují ochranu.“
  • Něco o pohlavních chorobách
Budete mít zájem:  Nový způsob operace páteře je méně bolestivý

Mohu se nakazit na WC, v bazénu, v čekárně na venerologii? Už jen sám název „sexuálně přenosné choroby“ hovoří o tom, že k nákaze je třeba kontaktu sexuálního charakteru. Bakterie a viry mimo lidské tělo dlouho nepřežívají, v bazénech spíše přijdete k plísňové infekci.

Je líbání nebezpečné? Pusa na tvář vás neohrozí, ovšem francouzský polibek s někým, kdo má v ústech syfilitický vřed, může být rizikem, stejně jako s HIV pozitivním, protože s ním potenciálně hrozí styk s jeho krví. Americká Centra pro kontrolu nemocí a prevenci však evidovala jen jeden případ nákazy virem HIV, který by se mohl spojovat s polibkem s otevřenými ústy.

• Nenakazí mě komár s infikovanou krví? V oblastech s vysokým výskytem HIV v populaci, kde je zároveň i hodně hmyzu, výzkumy přenos nepotvrdily.

Zjistilo se, že komár do rány nevstřikuje krev člověka, jehož kousl předtím, ale vstřikuje své sliny s protisrážlivou látkou. Právě slinami se přenáší žlutá zimnice nebo malárie, ale nikoli virus HIV.

Ten v těle komára dlouho nepřežívá a nenašel se ani ve hmyzích výkalech.

Dozví se o mé chorobě praktický lékař? Praktik se o vaší chorobě dozví jen tehdy, je-li to vzhledem například k operaci nutné. Součástí některých předoperačních vyšetření je i test na syfilis, a pokud je ten pozitivní, vyžádá si zřejmě praktik sám vaši kartu, aby věděl, v jaké fázi léčby se nacházíte.

• Mohu s nakaženým sdílet nádobí, ručníky nebo ložní prádlo? Společné nádobí není zdrojem nákazy HIV nebo sexuálně přenosných chorob. Pokud použijete ručník nebo spodní prádlo partnera se svrabem nebo muňkami, infekci riskujete. Mírně rizikové je i čištění zubů dvě hodiny po orálním sexu, protože si kartáčkem můžete přivodit krvácející ranky, brány pro vstup infekce.

• Je pravda, že ženám hrozí větší riziko pohlavních chorob? Žena se při jednom nechráněném styku častěji nakazí chlamydiovou infekcí než muž.

Uspořádání ženských pohlavních orgánů zamezuje časnému odhalení příznaků, a tak ženy často ani nevědí, že nemoc mají.

Ženám v důsledku prodělané sexuální nemoci hrozí rakovina děložního čípku a zánět v pánvi, který bez léčby vede k mimoděložním těhotenstvím nebo neplodnosti.

• Mohu se nakazit jen při klasické souloži? Pohlavně přenosné choroby jsou rizikem při jakékoli sexuální praktice, při které se lidé dotýkají pohlavních orgánů, sliznice úst a konečníku a vyměňují si tělesné tekutiny.

Když se budete dotýkat pohlavních orgánů partnera, který je infikován syfilidou, má bradavičky nebo svrab, můžete se nakazit. Infekcí jsou ohrožené i lesbické ženy, které sdílí erotické pomůcky.

Po orálním styku můžete onemocnět chlamydiemi, syfilidou, žloutenkou A i B, HIV, můžete také objevit bradavičky, svrab nebo měkký vřed.

Bezpečnost na hřišti

Léto je v plném proudu a slunečné počasí láká ven. Dětská hřiště jsou plná výskajících dětí, houpačky, skluzavky a prolézačky praskají ve švech. Veselé dovádění se však na špatně zabezpečeném hřišti může v mžiku proměnit v hororový zážitek s dohrou v nemocnici.

Z hřiště do nemocnice?

Studie úrazového centra pražské Nemocnice Motol v roce 2004 konstatovala, že 84 % dětských hřišť v ČR je nebezpečných! I přes výrazné zlepšení zůstává v současnosti odhadem až třetina hřišť pro děti z hlediska bezpečnosti nevyhovující!

Bezpečnost dětských hřišť hlídají přísné evropské normy. Problém je, že mnohé obce a města nemají na nákladné úpravy starých nevyhovujících hřišť v rozpočtu dostatek peněz. Obnova stávajících, popř.

výstavba nových hřišť, která by splňovala veškeré bezpečnostní normy, tak probíhá jen pomalu. Aby se města vyhnula hrozícím pokutám za provoz nebezpečných hřišť, mnohdy je ruší nebo „dočasně“ uzavírají pro veřejnost.

I tak ale zůstává spousta přístupných hřišť, kde dětem hrozí ošklivá poranění.

Legislativa pro dětská hřiště

Hřiště podle evropských norem:

ČSN EN 1176: všeobecné bezpečnostní požadavky pro zařízení dětských hřišť (důraz na houpačky, skluzavky, lanové dráhy, kolotoče a kolébavky), pokyny pro zřizování, kontrolu, údržbu a provoz dětských hřišť.

ČSN EN 1177: bezpečnostní požadavky na povrch hřiště tlumící náraz v případě pádu.

Jak vidí zákon hygienu a ochranu veřejného zdraví?

Zákon č. 258 / 2000 Sb. – Ochrana veřejného zdraví.

Vyhláška č. 135/2004 Sb. – Hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

Hřiště musí být kontrolována pravidelně

„Povinnost kontrolovat stav hřiště má ze zákona jeho vlastník nebo provozovatel, a to průběžně během roku. Každoročně musí nechat provést komplexní Roční kontrolu dětských hřišť podle ČSN EN 1176 a 11 77.

Bohužel se stále setkáváme s případy, kdy obce o takové povinnosti vůbec neví a o stav svého hřiště se nezajímají,“ vysvětluje situaci Ing. Luděk Simonides, který je oprávněn provádět tyto kontroly.

„Spolupracujeme s řadou měst a obcí nejen v rámci kontroly stávajících hřišť, ale konzultujeme s nimi i nové projekty a doporučujeme jim dodavatele kvalitních hracích prvků,“ dodává Simonides, který v celé republice zkontroloval podle svých slov již několik stovek dětských hřišť.

Provozovatel hřiště (ve většině případů obec či město), má ze zákona povinnost:

  1. zajistit bezpečnost prvků a dopadové plochy hřišť podle platných norem,
  2. zajistit pravidelnou údržbu a kontrolu hřišť,
  3. závady ohrožujících bezpečnost bezodkladně odstranit, popř. zajistit zařízení proti použití, dokud závady nejsou odstraněny.

Běžná vizuální kontrola

Běžná vizuální kontrola umožňuje rozeznat nápadné zdroje nebezpečí, které mohou být způsobeny vandalizmem, používáním nebo povětrnostními podmínkami, např. nebezpečí v podobě zlomených součástí nebo rozbitých lahví.

Hřiště vystavená velmi častému používání nebo rizikům vandalizmu vyžadují denní kontrolu tohoto typu. U hřišť umístěných např. v areálu mateřských školek, která nejsou vystavena častému užívání, stačí provádět běžnou kontrolu jednou týdně.

Budete mít zájem:  Když se ozvou žaludeční vředy…

Cílem je odhalit zdroje nebezpečí vzniklé v důsledku opotřebení hracích prvků provozem (zlomené části), povětrnostními podmínkami (spadané větve) nebo vandalizmem (skleněné střepy).

Provozní kontrola

Provozní kontrola je podrobnější prohlídka zaměřená na kontrolu funkce a stabilitu zařízení, zejména z hlediska jakéhokoliv opotřebení.

Tu je nutno provádět v rozmezí od 1 do 3 měsíců nebo jak je uvedeno v návodu výrobce.

Provádět by ji měl kvalifikovaný pracovník, který je obeznámen s problematikou bezpečnosti dětských hřišť se školením v rozsahu zahrnujícím problematiku ČSN EN 1176 a ČSN EN 1177 v platném znění.

Roční hlavní kontrola

Roční hlavní kontrola se provádí v intervalech nepřesahujících 12 měsíců za účelem zjištění celkové úrovně bezpečnosti zařízení, základů a povrchů, např. povětrnostních vlivů, známek rozpadu nebo koroze a jakékoliv změny úrovně bezpečnosti zařízení, plynoucí z provedených oprav nebo dodatečně vestavěných nebo vyměněných částí.

Klíčová 3P – povrch, písek, (herní) prvky

Dnešní mladí rodiče si jistě vzpomenou na dny strávené na betonových pláccích s pískovištěm, železnou prolézací zeměkoulí a šestihranným kolotočem. Právě tento typ hřiště ze 70. a 80.

let hojně se vyskytující na panelových sídlištích je zosobněním bezpečnostních nešvarů. Tvrdý povrch zhoršuje následky pádů stejně jako špatně konstruované herní prvky.

Nezakryté, volně přístupné pískoviště láká psy a kočky, lavičky kolem zase partičky výrostků, kteří si víkendové noci krátí alkoholem, cigaretami či dokonce drogami.

Povrch hřiště, čistota pískoviště a kvalita herních prvků jsou tři klíčové věci, na něž by se rodiče měli zaměřit, než své ratolesti na hřiště pustí.

Co konkrétně dítěti na nevyhovujícím hřišti hrozí?

  • Tvrdý povrch – odřeniny, naraženiny, zlomeniny, otřes mozku.
  • Špinavé pískoviště – řezné rány, žloutenka, škrkavka, toxoplasmóza, svrab.
  • Zastaralé a poničené herní prvky – vykloubení kotníku/zápěstí/prstu, škrábnutí (možnost otravy krve), pády.

Pokud zjistíte nedostatky, raději děti vezměte jinam. Stokrát se nemusí stát nic, ale riskovat úraz dítěte po sto prvé se může ošklivě vymstít. S žádostí o nápravu nebezpečných prvků na hřišti se můžete obrátit na obecní či městský úřad.

Hřiště mívají na starost technické služby, kvalitu pískovišť zase obvykle kontrolují krajské hygienické služby.

Desatero bezpečného hřiště – otestujte si vaše hřiště

Oznámkujte vaše hřiště (každá odpověď ANO je za 1 bod – bezpečné hřiště by mělo získat alespoň 8 bodů)

  1. Hřiště by mělo být jednoznačně označeno, je oplocené, aby na něj nemohli psi.
  2. Vjezd, výjezd a únikové trasy na a z hřiště musí být kdykoliv přístupné a prosté překážek.
  3. Hřiště se pravidelně uklízí, kontroluje a v případě nutnosti opravuje.
  4. Povrch hřiště tvoří měkké materiály (písek, pryž, drť z kůry, dřevní štěpky apod.).
  5. Herní prvky jsou z trvanlivých materiálů, mají oblé hrany a nejeví známky koroze či nestability.
  6. Všechny herní prvky jsou funkční a bez závad, nikde netrčí hřebíky, šrouby či třísky.
  7. Příčky na šplhání jsou všechny, neprotáčejí se a jsou umístěny tak, aby jimi dítě nemohlo propadnout. Herní první jsou úplné, nerozbité.
  8. Ukotvení prolézaček je úplně zapuštěno v zemi, takže děti o ně nemohou zakopnout.
  9. Písek v pískovišti je čistý (bez střepů, odpadků, plevele). V době, kdy se nepoužívá, se zakrývá.
  10. Na hřišti se kolem atrakcí nedrží voda.

Test je pouze orientační. Ani hřiště, které splňuje veškeré bezpečnostní a hygienické požadavky, nezaručí, že se dítěti při hře nic nestane. Dohled dospělého či staršího sourozence je naprosto nezbytný!

Jak se správně chovat na hřišti?

Přestože si budou děti hrát na moderním a funkčním hřišti, není to samo o sobě zárukou, že se nemůže nic stát. Zapomínat totiž nesmíme ani na správné chování a používání herních prvků. K tomuto účelu slouží informační tabule, které seznamují všechny návštěvníky hřiště s provozním řádem.

Kromě toho by zde měl být pro návštěvníky viditelně umístěn znak (piktogram) s informacemi o nejbližším zařízení, kde je možné přivolat pomoc v případě úrazu nebo kontaktní telefon pro nahlášení poškození hřiště.

S tím souvisí i požadavek, aby přístupová komunikace ke hřišti byla volná a nic zde nebránilo příjezdu záchranné služby apod.

V případě, že na hřišti budete svědky chování, které je v rozporu s těmito pokyny, měli byste kontaktovat městskou policii.

Dospělý doprovod musí své ratolesti neustále sledovat a dbát na jejich bezpečnost i v průběhu hry. Pozor by měl dát i na oblečení dětí a vyvarovat se oděvních doplňků, které se mohou někde zachytnout.

Zůstat doma? to není řešení!

Pokud máte o bezpečnosti vašeho nejbližšího dětského hřiště vážné pochybnosti, možná zvažujete vynechat hry venku úplně. Doma sice můžete bezpečnost ohlídat lépe, svým dětem tím ale prokážete spíše medvědí službu.

Řada mezinárodních studií totiž potvrzuje přínos pohybu a hry dětí venku. Ukazuje se, že venkovní hry rozvíjejí pozitivně nejen fyzický ale také psychický vývoj dítěte.

Studie mimo jiné dokázaly, že děti, které si často hrají venku:

  • jsou méně nemocné než vrstevníci, kteří tráví většinu času doma,
  • jsou zručnější a pohyblivější, vydrží větší fyzickou zátěž,
  • mají větší představivost, jsou schopné se lépe a déle soustředit,
  • dokáží se lépe vcítit do pocitů druhých, snadněji navazují kontakt a mají více kamarádů,
  • mají lepší představu o reálném světě, kladněji se staví k živé i neživé přírodě,
  • méně trpí nadváhou a obezitou.

Spíše než úzkostlivé zavírání doma se tedy vyplatí poohlédnout se po třeba vzdálenějším ale bezpečném hřišti.

Oranžové hřiště

Podpoře výstavby dětských a sportovních hřišť se Nadace ČEZ věnuje od roku 2003. Důraz je kladen nejen na bezpečnost povrchu hřiště a jednotlivých herních prvků, či dodržení hygienických norem, ale také na estetické zpracování a kvalitu zázemí pro dospělý doprovod.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *