Zatímco dřív se porodné vyplácelo plošně všem bez ohledu na výdělek, od roku 2011 stát tuto sociální dávku dá pouze rodinám s nízkými příjmy. Lze ji navíc čerpat jen na první a druhé dítě. Pravidla pro rok 2021 se nijak výrazně nemění.
Porodné se vyplácí jednorázově. Na první narozené dítě přispěje stát 13 tisíc korun, na druhé 10 tisíc korun. Nárok na porodné ovšem vznikne pouze rodinám, jejichž příjem je nižší než 2,7násobek životního minima.
Když se rodině s nízkými příjmy narodí dvojčata, dostanou rodiče na první z nich třináct tisíc korun, na druhé deset tisíc. S jinými pravidly musí počítat rodiče, kteří před narozením dvojčat jedno dítě měli: porodné deset tisíc korun dostanou jenom na jedno z dvojčat. A pokud mají rodiče dvě starší děti, na porodné už nedosáhnou.
Životní minimum představuje společensky uznanou hranici příjmů pro zajištění základních životních potřeb: jídla, oblečení a hygieny.
O životním minimu domácnosti rozhoduje počet jejích členů – odlišné částky se počítají za prvního a druhého dospělého, liší se i v závislosti na věku nezaopatřených dětí.
Částky životního minima rostly v dubnu 2020 poprvé od roku 2012. Ve hře je další zvýšení během roku 2021, vláda se však na něm zatím neshodla.
| Životní minimum | |
| Jednotlivec | 3860 Kč |
| První osoba v domácnosti | 3550 Kč |
| Druhá a další dospělá osoba v domácnosti | 3200 Kč |
| Dítě do 6 let | 1970 Kč |
| Dítě od 6 do 15 let | 2420 Kč |
| Dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) | 2770 Kč |
| Existenční minimum | |
| Osoba | 2490 Kč |
Konkrétní životní minimum pro vaši domácnost si lehce spočítáte na naší kalkulačce životního minima.
Do takzvaného rozhodného příjmu pro přiznání porodného se počítají čisté výdělky (po odpočtu zdravotního a sociálního pojištění a daní) ze zaměstnání nebo čistý zisk z podnikání. Nadto úředníci započítají také některé dávky:
Naopak třeba přídavky na dítě se v potaz neberou.
Proč se od ledna 2020 počítá do příjmů i rodičovský příspěvek? „Docházelo k jednoznačné pozitivní diskriminaci rodičů disponujících vyššími příjmy z pracovní aktivity, kteří mohli volit vyšší měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku a zároveň splňovali i nárok na porodné pro druhé dítě. Tato situace šla proti smyslu porodného, které má pomoci nízkopříjmovým rodinám zajistit potřeby nově narozeného dítěte,“ vysvětluje Kateřina Brodská z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Kdo dosáhne na porodné
Rodina ve složení matka, otec a jedno právě narozené dítě na porodné dosáhnou, pokud jejich průměrný čistý příjem ve zkoumaném období (kalendářní čtvrtletí předcházející tomu, v němž se dítě narodilo) dělal míň než 23 544 korun (jde o 2,7násobek životního minima rodiny 8720 korun). Pokud jde samoživitele, odpovídá horní hranice příjmů částce 14 904 korun.
Při narození druhého dítěte bude životní minimum odpovídat sumě 10 690 korun (pokud je prvnímu dítěti méně než šest let). Porodné tedy úředníci přiklepnou, jestliže měsíční příjem rodiny v předchozím čtvrtletí nepřekročí 28 863 korun. Pro samoživitele s druhým čerstvě narozeným dítětem bude hraniční příjem 20 223 korun.
Jak žádat o porodné
O porodné lze žádat na úřadu práce, a to nejdřív v den narození dítěte. Jestliže máte datovou schránku nebo elektronický podpis, můžete o porodné žádat online.
Nárok na dávku můžete uplatnit až jeden rok zpětně, vždycky se ale posuzují příjmy před narozením dítěte nebo jeho převzetím do péče. Jakmile lhůta uběhne, nárok na porodné zanikne.
Vedle potřebných formulářů – jejich seznam najdete na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí – nezapomeňte také občanský průkaz a rodný list dítěte. Pokud jste převzali dítě do péče, neobejdete se bez příslušného písemného rozhodnutí.
Dodejme, že nárok na porodné má vždy žena, která dítě porodila. Jestliže má tedy otec nějaké ratolesti z předešlých vztahů, jeho současná partnerka (čerstvá matka) nárok na porodné neztrácí.
Otec prvního nebo druhého narozeného dítěte má nárok na porodné v případě, že žena, která dítě nebo děti porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky na porodné. Zároveň také vždy platí, že porodné se vyplácí jen na živě narozené děti.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,… Další články autora.
Monika Veselíková
Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. S redakcí Peníze.cz spolupracuje od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde… Další články autora.
Sociální transfery v (po)koronavirové době
Opatření přijatá proti šíření nemoci Covid-19 znamenala mimo jiné bezprecedentní zásah do ekonomiky České republiky.
Zatímco předchozí hospodářské krize měly dlouhodobé strukturální příčiny, tentokrát došlo k utlumení ekonomických aktivit „rázovým“ šokem.
Ten se promítne rovněž do příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, nevyjímaje jejich rozhodující část, jimiž jsou sociální transfery. Následující článek se zabývá možným scénářem dalšího vývoje a skutečnými dopady epidemie na tuto oblast.
Úvodem je nutno předeslat, že výrazný růst nákladů státního rozpočtu na sociální transfery v roce 2020 byl předpokládán. Promítnou se do něj nejenom neočekávané dopady „koronavirové krize“, ale především opatření vlády přijatá ve zdánlivě bezstarostných časech před vypuknutím pandemie.
Původní předpoklady vývoje v roce 2020
Schválený státní rozpočet pro rok 2020 počítal s celkovými výdaji na sociální dávky ve výši 632 mld. Kč, což činilo cca 39 % jeho plánovaných nákladů.
Více než tři čtvrtiny (78,4 %) sociálních transferů přitom reprezentují dávky důchodového pojištění (jde celkem o 495,2 mld. Kč). Letošní státní rozpočet mimo jiné zahrnuje meziroční růst výdajů na důchody ve výši téměř 11 %.
Vláda zvýšila starobní důchody od ledna 2020, přičemž k zákonem stanovené částce navýšení přidala tzv. dodatečnou částku ve výši 151 Kč měsíčně.
I další objemově významné dávky jsou pojistného charakteru (dávky nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti). Na nepojistné sociální dávky (dávky státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči atd.
) bylo ve státním rozpočtu vyčleněno celkem 89 mld. Kč (14,3 % sociálních výdajů).
V případě těchto dávek byl plánovaný meziroční nárůst ještě vyšší než u dávek pojistných (o 13,8 %), přičemž největší vliv mělo navýšení rodičovského příspěvku.
V reakci na epidemii Covid-19 požádala vláda Poslaneckou sněmovnu o několikanásobné zvýšení rozpočtového deficitu, nejprve na 200 mld. Kč a v dubnu dokonce na 300 mld. Kč.
Jde o nejvyšší plánovaný schodek v historii samostatné České republiky, přičemž konečný výsledek může přesáhnout stanovený limit.
Zatímco první zvýšení deficitu reagovalo především na růst výdajů, jeho další prohloubení bylo odůvodněno především poklesem příjmů.
Tento pokles příjmů bude zřejmě nadále pokračovat. Podle prognózy České národní banky z počátku května 2020 dojde v letošní roce k propadu hrubého domácího produktu o 8 % (pro srovnání: v období předchozí ekonomické krize došlo k nejvyššímu poklesu v roce 2009, a to o 4,1 %).
Hospodářské oživení se očekává až v roce 2021, přičemž tento růst má pokrýt jen asi polovinu letošní předpokládané ztráty.
Odhady Ministerstva financí jsou mírně optimističtější, s centrální bankou se však shodují v tom, že letošní propad bude plně nahrazen až v horizontu let 2022 nebo 2023.
Starobní důchody
V úvodu byla zmíněna rozhodující role starobních důchodů pro celkové výdaje státního rozpočtu. Zákonný mechanismus upravuje automatické navyšování důchodů v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a na zvyšování mezd. Ještě v polovině února obě vládní strany deklarovaly, že budou prosazovat zákon, který umožní v roce 2021 zvýšení důchodů nad hranici stanovenou zákonem.
Podle informací zveřejněných krátce před dokončením tohoto článku se o navýšení na zákonem stanovenou valorizaci již neuvažuje.
Vzhledem k očekávané míře inflace (podle citované prognózy České národní banky se letošní míra inflace bude v jednotlivých čtvrtletích pohybovat mezi 2,4 % až 3,6 %) však zcela jistě ke zvýšení důchodů dojde, i kdyby současná krize zmrazila růst reálných mezd. Předpokládá se, že starobní důchody vzrostou v roce 2021 průměrně o cca 790 Kč měsíčně.Uvedené navýšení reprezentuje celkem 25 mld. Kč, celková suma výdajů na důchody tak přesáhne půl bilionu Kč, což je necelých 8,5 % HDP (pokud nedojde k reformě důchodového systému bude za 10 let činit tento podíl již 14 % HDP). Průměrná výše důchodu se v roce 2021 měla pohybovat kolem 15 270 Kč.
Dávky nemocenského pojištění
Z dalších pojistných sociálních dávek stojí za pozornost (v kontextu dopadů epidemie) především dávky nemocenského pojištění. Objem dávek nemocenského pojištění, z nichž je vypláceno i ošetřovné, byl v upraveném státním rozpočtu navýšen o 10 mld. Kč (původní rozpočet počítal s 50,3 mld. Kč).
Právě ošetřovné je v dnešních dnech nejdynamičtěji rostoucí dávkou nemocenského pojištění. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení bylo před vypuknutím krize, v únoru 2020, vyplaceno 64 185 dávek ošetřovného. V březnu došlo k mírnému nárůstu na cca 76 tis. dávek. Během dubna a května počet vyplacených dávek rychle akceleroval (v dubnu 151 tis. dávek, v květnu 167 tis.
dávek ošetřovného). Téměř výhradním důvodem čerpání tohoto ošetřovného bylo úplné uzavření škol.
V karanténě se ocitlo v období od počátku března do 24. května 2020 celkem 52 773 osob. Pomineme-li tyto karantény, téměř třetinový nárůst zaznamenaly rovněž „běžné“ neschopenky. V únoru bylo vyplaceno 222 tis. těchto dávek, v průběhu března a dubna došlo k téměř třetinovému zvýšení jejich počtu (ve čtvrtém měsíci roku šlo o 298 tis. dávek).
V květnu však bude zřejmě naopak zaznamenán jejich pokles (do 24. 5. bylo vyplaceno 232 tis. dávek nemocenského). Po otevření škol, resp. začátkem školních prázdnin se tak situace opět vrátí do „normálního“ stavu. V případě dávek nemocenského pojištění tak představuje koronavirová krize jednorázový výkyv (za předpokladu, že nedojde k dalším vlnám epidemie).
Náklady na dávky nemocenského pojištění totiž výrazně rostou již od roku 2019, kdy bylo jejich prostřednictvím vyplaceno 38,9 mld. Kč (v roce 2018 to bylo 34,0 mld. , což reprezentuje meziroční nárůst o 12,5 %).
Nárůst zapříčinilo několik faktorů: růst mezd, vyšší počet nemocensky pojištěných osob, vyšší úroveň dávek (od 31. resp. 61. dne dočasné pracovní neschopnosti) a nárůst počtu proplacených dnů celkem o 9,7 % oproti předchozímu období. Připomeňme, že s účinností od 1. července 2019 vláda prosadila zrušení tzv.
karenční doby (obnovení proplácení nemocenské během prvních tří dnů pracovní neschopnosti).
Podpora v nezaměstnanosti
Velkou neznámou představuje otázka, jak se současná krize odrazí v míře nezaměstnanosti. Uzavření hranic totiž z pracovního trhu odvedlo desítky tisíc zahraničních pracovníků, přičemž již před vypuknutím krize se zaměstnavatelé potýkaly s nedostatkem kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků. K 22.
květnu 2020 hlásil Úřad práce ČR celkem 261 594 nezaměstnaných (v únoru to bylo 225 678 osob). Z březnových 3 % vzrostla v květnu nezaměstnanost na 3,54 %. Nejhorší situace je v tomto ohledu v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, i zde se však míra nezaměstnanosti pohybuje jen kolem 5 %.
Za „normální“ situace byl v jarních měsících nezaměstnanost naopak klesala díky rozjezdu sezónních prací. Ne každý z uchazečů o zaměstnání má však nárok na podporu v nezaměstnanosti. Například na konci roku 2019 splnilo nárok na vyplácení podpory cca 81,6 tis. osob, tj. 37,9 % z celkového počtu 215,5 tis.
osob vedených v té době v evidenci Úřadu práce ČR.
Data o skutečné nezaměstnanosti jsou zkreslena rovněž skutečností, že její růst oddálily programy kompenzačního bonusu „Pětadvacítka“ (resp. „Pětačtyřicítka“), určené pro osoby samostatně výdělečně činné (resp.
společníky malých společností s ručením omezeným) a “Antivirus“, jehož prostřednictvím jsou vybraným zaměstnavatelům částečně refundovány mzdové náklady. Skutečné dopady do drobného a středního podnikání se projeví až po skončení podpůrné doby těchto programů.
Stát sice vynaložil určité prostředky (využil přitom i zdroje z fondů Evropské unie), snížil si tím však současně tlak na jinou položku státního rozpočtu.
V této souvislosti se jeví jako velmi sporné rozhodnutí, na jehož základě se zdrojem kompenzačního bonusu staly i rozpočty obcí a krajů, jejichž podíl na tzv. sdílených daních se tímto způsobem sníží o cca 14 mld. Kč.
Spolu s růstem nezaměstnanosti uvažuje Ministerstvo práce a sociálních věcí o dočasném navýšení této pojistné sociální dávky. Podle jedné z variant by minimální výše podpory měla dosáhnout 500 Kč denně, tj. 15 000 Kč měsíčně (průměrná podpora přitom dnes činí asi 8500 korun).
Nepojistné sociální dávky
Vzhledem k průběhu předchozích politických diskusí lze za další z “jistot“ (resp. nevratných rozhodnutí) označit růst nákladů na rodičovský příspěvek, jehož výše vzrostla od ledna 2020 z 220 tis. Kč na 300 tis. Kč.
K této jistotě přispívá skutečnost, že díky možnosti zrychleného čerpání je významná část tohoto navýšení již vyplacena. V roce 2019 činily celkové náklady na rodičovský příspěvek 24,5 mld. Kč (což představovalo dvě třetiny výdajů na dávky státní sociální podpory).
V období od ledna do března 2020 bylo na této dávce vyplaceno 8,7 mld. Kč, tedy o 39,4 % více než ve stejném období loňského roku.
Rodičovský příspěvek je hlavním důvodem, proč se celkové náklady na dávky státní sociální podpory oproti loňskému roku podle schváleného rozpočtu navyšující o cca 10 mld. na 49,2 mld. Kč. Jde navíc o dávku, na níž mají nárok všechny příjmové skupiny (rodiny s vyššími příjmy ho mohou navíc čerpat zrychleně).
Dopad pandemie koronaviru na domácnosti se tak projeví pouze u příjmově testovaných dávek, jimž jsou přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. Celkový objem těchto dávek činil v roce 2019 necelých 9,5 mld. Kč (z toho téměř 80 % představují náklady na příspěvek na bydlení).
Ani mimořádně nepříznivý ekonomický vývoj tak nebude vzhledem k objemu těchto dávek znamenat větší zásah do státního rozpočtu.
Ostatní druhy nepojistných sociálních dávek jsou závislé nikoliv na výši příjmů, ale na situaci příjemce. Právní úprava stanovuje jejich fixní výše (neodvíjí se například od výše životního minima).
V případě příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo dávek pěstounské péče se může současná ekonomická krize projevit především tím, že bude oddáleno nebo zrušeno jejich plánované navýšení.
Dávky hmotné nouze
V porovnání s celkovým objemem státního rozpočtu lze označit za zanedbatelné i dopady související s nárůstem nákladů na (politicky velmi sledované) dávky pomoci v hmotné nouzi, které jsou určeny pro sociálně nejzranitelnější skupiny obyvatel.
V loňském roce kleslo čerpání těchto dávek na historické minimum, když bylo jejich prostřednictvím vyplaceno 4,4 mld. Kč (o rok dříve to bylo 5,4 mld. Kč). Kromě dobré ekonomické situace sehrála svou roli rovněž restriktivní opatření ve formě tzv.
„bezdoplatkových“ zón, která obcím umožnila vyhlašovat celé oblasti, v nichž nově příchozí nemohou získat nárok na vybrané dávky pomoci v hmotné nouzi.
Další pokles objemu dávek určených pro nejchudší domácnosti pokračoval i v prvních měsících roku 2020. Za první čtvrtletí tohoto roku (tedy včetně března, kdy krize vyvolaná epidemií začínala) bylo na tyto dávky vynaloženo 1,04 mld. Kč, což je o 11 % méně než ve stejném období předchozího roku.
V době vydání tohoto článku byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zveřejněny pouze dílčí údaje o vývoji během dubna 2020. Týkaly se dávky mimořádné okamžité pomoci, která by měla nejpružněji reagovat na nepříznivé životní situace. V období od 1. března do 22. května 2020 bylo podle údajů Úřadu práce ČR podáno celkem 9 517 žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc.
Úřad pro tento účel vydal nový typ formuláře „vážná mimořádná událost spojená s COVID-19“. Vyhověno bylo zhruba polovině žadatelů (4 891 žádostí, tj. 51,4 %), přičemž celková částka přiznané podpory činila 17,7 mil. Kč. V loňském roce bylo měsíčně vypláceno na dávkách mimořádné okamžité pomoci cca 4 mil. Kč.
Jde tedy o určitý nárůst oproti minulému roku, ovšem se zcela marginálním fiskálním dopadem.
Shrnutí
Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že následky současné krize se budou u jednotlivých typů sociálních transferů výrazně lišit. Jednorázové dopady dosáhnout řádu desítek miliard korun. Dlouhodobější navýšení dávek vyvolané zhoršenou ekonomickou situací domácností se však u jednotlivých typů podpor bude pohybovat jen v řádech jednotek miliard Kč ročně.
Výrazné zvýšení výdajů státního rozpočtu na sociální transfery by nastalo bez ohledu na epidemii. Na toto navýšení mají rozhodující vliv opatření vlády učiněná v době „před koronavirem“.
Nelze navíc předpokládat, že v období před krajskými, senátními a zejména klíčovými parlamentními volbami dojde k výraznějšímu omezování důchodů, rodičovského příspěvku a dalších „politicky významných“ sociálních transferů.
Nepříjemné je, že tento růst bude probíhat za situace současného poklesu příjmů státního rozpočtu. V případě rychlého oživení ekonomiky lze však „náklady na koronavirus“ považovat za jednorázovou ztrátovou položku.
V případě dlouhodobého poklesu ekonomiky existují pouze dva scénáře vývoje. Méně pravděpodobnou variantou je revize dříve učiněných opatření vlády. Druhou možností je jen další prohlubování schodku veřejných financí.
PhDr. Miloslav Macela
Kompletní přehled státních příspěvků (2021)
Někdo příspěvky od státu využívá, pro jiného je to jedna velká neznámá. Dostanete-li se do složité životní situace a s ní spojené tíživé finanční tísně, může se vám peněžitá pomoc hodit. Podívejte se v následujících řádcích v našem velkém přehledu, na co všechno stát přispívá, kdo má na příspěvky nárok a jaká je jejich výše.
Za pobírání příspěvků od státu se není třeba stydět. Vzpomeňte si na jedno známé rčení: hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere!
Porodné
Porodné představuje jednorázový příspěvek, o který lze zažádat po narození dítěte a to i zpětně do jednoho roku života dítěte. Příspěvek je určený pro rodiny s nižšími příjmy, jejichž příjem nesmí být vyšší, nežli 2,7 násobek jejich životního minima. Výše porodného činí 13 000 Kč při narození prvního dítěte, 10 000 Kč při narození druhého dítěte a 23 000 Kč při narození dvojčat.
Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek je možné čerpat až do čtyř let věku dítěte, vyplácí se jednou měsíčně. Na rodičovský příspěvek má nárok každý rodič, který se po celý kalendářní rok celodenně a řádně stará o nejmladší dítě v rodině.
Maximální výše rodičovského příspěvku činí 220 000 Kč na jedno dítě, na dvě a tři děti pak 330 000 Kč. Rodičovský příspěvek lze čerpat minimálně 6 měsíců, maximálně pak 4 roky.
Výše měsíčního příspěvku nesmí přesáhnout 70 % hrubého měsíčního výdělku.
Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství, lidově nazývána mateřská, slouží jako náhrada příjmu matky v období před porodem a těsně po porodu.
Peněžité pomoci v mateřství mohou využít i tatínkové, kterým nahradí příjem při výchově dítěte. Podmínkou pro získání peněžité pomoci v mateřství je účast žadatele/žadatelky na nemocenském pojištění.
Výše příspěvku se určuje podle výše příjmu žadatele, nejvyšší možná částka dosahuje 36 750 Kč měsíčně.
Otcovská dovolená
Otcovská dovolená je určena pro všechny tatínky, kteří chtějí zůstat s maminkou a novorozencem doma po dobu jednoho týdne.
Nárok na otcovskou dovolenou mají zaměstnanci i OSVČ, kteří mají účast na nemocenském pojištění po dobu minimálně 3 měsíce.
O otcovskou dovolenou mohou zažádat i pěstouni, poručníci a adoptivní rodiče, kteří pečují o dítě, jež v den převzetí do péče nebylo starší 7 let. Výše příspěvku činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Přídavek na dítě
Přídavek na dítě je dlouhodobý příspěvek. Je určený pro rodiny s nízkými příjmy. Nárok na získání přídavku na dítě mají rodiny, jejich příjem není vyšší než 2,4násobek jejího životního minima. Přídavek na dítě lze čerpat až do věku 26 let dítěte.
Výše příspěvku činí 800 Kč na dítě do 6 let, 910 Kč za dítě od 6 do 15 let a 1000 Kč za dítě od 15 do 26 let – podmínkou je alespoň jeden příjem rodičů ze zaměstnání, podnikání nebo podpory nahrazující příjem.
Rodiče, kteří nemají vůbec žádný příjem, mohou získat 500 Kč za dítě do 6 let, 610 Kč za dítě od 6 do 15 let a 700 Kč za dítě od 15 do 26 let.
Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení slouží k podpoře rodin či jednotlivců s nízkými příjmy. Na získání příspěvku mají nárok žadatelé, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % jejich příjmu.
Zároveň platí, že náklady na bydlení nesmí být vyšší, nežli jsou státem definované náklady na bydlení v daném městě (v Praze pak náklady na bydlení nesmí přesahovat 35 % příjmu žadatele).
Příspěvek na bydlení je možné získat pouze na nemovitost, která splňuje ze zákona dané podmínky pro trvalé bydlení – nevyhovující je například chalupa bez čísla popisného. Výše příspěvku na bydlení činí rozdíl mezi 30 % příjmů a normativními náklady na bydlení v daném městě.
Podpora v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti je krátkodobý příspěvek. Nárok na jeho získání mají žadatelé, kteří mají trvalý pobyt na území ČR, nepobírají starobní důchod a během posledních dvou let si platili důchodové pojištění v délce alespoň 12 měsíců.
Výše příspěvku se určuje podle průměrného měsíčního výdělku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, který předcházel roku, v němž o podporu v nezaměstnanosti žádáte.
Výše podpory v nezaměstnanosti není neomezená, naopak je limitována.
Příspěvek na přestěhování
Příspěvek na přestěhování je jednorázový.
Je určený pro nezaměstnané, kteří si našli práci mimo místa bydliště a chystají se kvůli zaměstnání přestěhovat, využít jej mohou i nezaměstnaní, kteří se kvůli práci již přestěhovali.
Nárok na získání příspěvku na stěhování mají žadatelé, kteří jsou v evidenci Úřadu práce minimálně 5 měsíců, nebo žadatelé, kteří přišli o práci díky hromadnému propouštění. Výše příspěvku na přestěhování je 50 000 Kč.
Příspěvek na dojíždění
Příspěvek na dojíždění se vyplácí měsíčně. Slouží k podpoře mobility. Využít jej mohou nezaměstnaní, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce – příspěvek má být pomoci při snaze získat práci.
Podmínkou pro získání příspěvku na dojíždění je evidence na Úřadu práce po dobu minimálně 5 měsíců, zažádat mohou i ti, kteří byli ze zaměstnání propuštěni vlivem hromadného propouštění.
Výše příspěvku závisí na dojezdové vzdálenosti, maximální výše činí 3 500 Kč měsíčně.
Příspěvek na péči
Příspěvek na péči je určený pro osoby s nepříznivým zdravotním stavem. Zažádat o něj mohou ti, kteří díky nepříznivému zdravotnímu stavu, který přetrvává dlouhodobě, vyžadují pomoc jiné osoby. Výše příspěvku se odvíjí od věku žadatele a od stupně závislosti na druhé osobě. Neplatí pro děti do jednoho roku.
Příspěvek na stavební spoření
Příspěvek na stavební spoření představuje jednu z nejbezpečnějších investic. Státní příspěvek pro stavební spoření činí 10% z vkladu. Podmínkou pro získání příspěvku je udržení smlouvy se spořením po dobu minimálně 6 let – částku lze vybrat nejdříve po šesti letech. Pro získání maximální výše podpory, která činí 2000 Kč, je nutné uložit na stavební spoření minimálně 20 000 Kč/rok.
Příspěvek na penzijní připojištění
Příspěvek na penzijní připojištění může získat každý, kdo si spoří. Podmínkou pro získání příspěvku na penzijní připojištění je udržení smlouvy do 60 let věku a alespoň po dobu 5 let. Výše příspěvku se pohybuje od 90 do 230 Kč – záleží na částce, kterou si žadatel spoří. Část peněz si lze vybrat po 15 letech trvání smlouvy.
Příspěvek na pohřeb
Příspěvek na pohřeb neboli pohřebné slouží jako pomoc při pokrytí nákladů vzniklých při pohřbu zemřelého. Nárok na získání pohřebného mají osoby, které vypraví pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči takového dítěte. Příspěvek na pohřeb je jednorázový, výše příspěvku činí 5000 Kč.
Kalkulačka porodné 2021
Výchova dítěte se dokáže pěkně prodražit. Pokud čekáte dítě a máte nízké příjmy, je možné, že máte nárok na porodné. Kdo má nárok na porodné, kolik je porodné a kde o něj žádat, se dozvíte níže. Pro výpočet porodného využijte kalkulačku porodného 2021.
Co je porodné 2021?
Porodné je jednou z jednorázových sociálních dávek pro rodiny s nízkými příjmy. Čerpat můžete porodné na první a na druhé dítě, na třetí dítě už jej čerpat nelze. Abyste získali porodné, musíte splňovat podmínky nízkého příjmu a mít trvalý pobyt v ČR.
Nárok na porodné
Kdo má nárok na porodné 2021? Nárok získají rodiny s příjmy nižšími, než je 2,7násobek součtu životního minima v rodině. O výši životního minima rozhoduje počet osob žijících v domácnosti a počítá se jako součet všech částek:
- Jednotlivec – 3 860 Kč
- První dospělý v rodině – 3 550 Kč
- Druhý a každý další dospělý v rodině – 3 200 Kč
- Dítě do 6 let – 1 970 Kč
- Dítě 6-15 let – 2 420 Kč
- Dítě 15-26 let – 2 770 Kč
Příklad: Rodina se 2 dospělými, jedním dítětem do 6 let a jedním očekávaným dítětem bude mít součet životního minima 10 690 Kč. Z tohoto je 2,7násobek 28 863 Kč, což znamená, že pokud chcete dosáhnout na porodné, celkový příjem v rodině nesmí být vyšší než tato částka.
Součet životního minima pak ve výpočtu porodného porovnáte s rozhodným příjmem, kam patří jak čistý příjem, tak i podpora v nezaměstnanosti, nemocenské, ošetřovné, mateřská, všechny důchody i některé sociální dávky. Naopak se sem nepočítá rodičovský příspěvek a přídavky na děti.
Výše porodného 2021
Kolik je porodné 2021? Maximální hranice na porodné 2021 je stanovená na 13 000 Kč na první dítě. Porodné na druhé dítě je pak nižší, a to 10 000 Kč. U dvojčat můžete počítat s částkou 23 000 Kč. Tato částka Vám bude vyplacena jednorázově. Zda na porodné máte nárok i to, kolik bude částka činit ve Vašem případě, si spočtete v kalkulačce porodného 2021.
Kalkulačku nároku na porodné poskytuje peníze.cz
Kde žádat o porodné?
O porodné mohou žádat ti, kdo splňují podmínku nízkého příjmu, a to jak otec, tak matka, ale také osoby, které mají dítě v náhradní péči. Formulář k žádosti o porodné i vyplněný vzor najdete online na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
Vyplněný formulář pak odevzdáte na příslušném úřadu práce. U OSVČ je potřeba doložit i daňové přiznání. Žádost o porodné už vyřídíte snadno i online, potřebujete k tomu pouze elektronický podpis nebo datovou schránku.
O porodné můžete žádat i zpětně až o jeden rok.
Vyplácení porodného
Porodné je jednorázová sociální dávka, která se vyplácí buď na bankovní účet nebo poštovní poukázkou. Po schválení žádosti by mělo být porodné vyplaceno do konce následujícího kalendářního měsíce ode dne přiznání porodného.
Porodné 2021
Samotná výše této sociální dávky se v roce 2021 nezměnila. I nadále dostane rodina na první narozené miminko od státu 13 000 Kč a na druhé 10 000 Kč. Na první pohled se nezměnily ani podmínky, které je nutné splnit pro přiznání této dávky – na porodné stále dosáhnou ty rodiny, jejichž celkový rozhodný příjem je nižší než 2,7násobek životního minima.
Jaké jsou tedy novinky v oblasti porodného v roce 2021? V roce 2020 doznal určité změny výklad pojmu rozhodný příjem.
Nově se do rozhodného příjmu za účelem přiznání porodného nepočítá jenom čistý výdělek (tedy výdělek oproštěný od zdravotního a sociálního pojištění), podpora v nezaměstnanosti, dávky nemocenského pojištění (jako je nemocenská, ošetřovné a mateřská), všechny typy důchodů a další sociální dávky, ale také rodičovský příspěvek.
Dále se změnila samotná výše životního minima. Díky jeho navýšení dosáhne na porodné větší množství lidí. Zda mezi ně patříte, si můžete ověřit v naší kalkulačce porodného 2021.
Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu.
Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství.
Pro řešeni konkrétní životní situace se prosím obraťte na svého daňového poradce nebo v případě dotazu kontaktujte Finanční či jiný příslušný úřad.
Porodné 2021 – kdo má nárok na porodné
Aktualizováno 2. 3. 2021 21:38
Porodné je jednorázová dávka pro rodiny či samoživitele s nízkými příjmy. Stát jejím prostřednictvím přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého dítěte, případně s jeho převzetím do trvalé péče.
Podmínky nároku na porodné definuje zákon o státní sociální podpoře.
Porodné se vyplácí na první i na druhé dítě. Zatímco u prvního dítěte činí částka porodného 13 tisíc korun, u druhého jde „jen“ o 10 tisíc.
V případě narození prvorozených dvojčat nebo jiných vícerčat je to 23 000 korun (tedy součet částek za první a druhé dítě). Pokud už doma jedno dítě máte a narodí se vám dvojčata, dostanete jen 10 tisíc.
Kalkulačka pro výpočet porodného
Nárok na porodné mají pouze rodiny s příjmy do 2,7násobku životního minima rodiny. A to v roce 2021, stejně jako v roce předchozím, činí pro jednotlivce 3410 korun, tedy například u samoživitelky. Pokud jsou v rodině dva, jde o částku 3140 pro první osobu v domácnosti a 2830 pro druhou a další osobu v domácnosti. U dalších dětí v rodině je životní minimum od 1740 do 2450 podle věku.
Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Započítává se příjem za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo.
Při narození druhého dítěte se do životního minima rodiny počítají už dvě děti. Pokud je první z nich mladší šesti let, mají na porodné u druhého dítěte nárok rodiny s příjmem do 25 515 korun měsíčně, u matky-samoživitelky do 17 874 korun. V případě staršího sourozence se hranice životního minima ještě mírně zvyšuje.
Výpočet nároku na porodné
Nejdříve si vypočtete životní minimum své rodiny, nejlépe pomocí kalkulačky MPSV. Jako „nezaopatřené dítě do šesti let věku“ se počítá i právě narozené miminko. Pozor, také samoživitelé se už počítají jako „vícečetná domácnost“ (rodič žijící s miminkem).
Takto vypočtené minimum pak vynásobte číslem 2,7. Získáte limit, který je rozhodující pro vaši rodinu.
Pak si spočítejte měsíční čistý příjem vaší rodiny (rodičů dítěte ve společné domácnosti, případně jen samoživitele). Ten se počítá jako průměr z předchozího kalendářního čtvrtletí.
Do limitu příjmů se přitom počítají nejen výdělky ze zaměstnání nebo podnikání (čisté, tj. po zaplacení daní a pojistného), ale také sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti či třeba důchody. Jak už bylo výše zmíněno, do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.
Jestliže jsou čisté příjmy (z předchozího kalendářního čtvrtletí) nižší než 2,7násobek životního minima vaší rodiny, máte na porodné nárok.
Více o porodném na stránkách MPSV
Nárok na porodné 2020: Kdo jej může získat?
Porodné je sociální dávka, která má finančně usnadnit příjmově slabším rodinám příchod nového člena rodiny. Budete na něj mít nárok právě vy? O jak vysoké částky jde? A jsou na všechny děti stejné?
- Nárok na porodné
- Výše porodného
- Žádost o porodné
- Porodné a OSVČ
Porodné nedostane každý, jak tomu bylo dříve. Dávka je určena opravdu rodinám s nízkými příjmy. Proto je nárok na porodné vázán na hranici příjmů v rodině.
Nárok na porodné 2020
„Porodné je jednorázovou dávkou, kterou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte.
Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,7násobek životního minima rodiny,“ vysvětluje Kristýna Křupková z tiskového oddělení MPSV. Rodinou rozumíme i nesezdané páry, které žijí v jedné domácnosti.
Pozor! Do příjmů se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavky na dítě. Nárok na dávku vzniká po narození živého dítěte.
Jestliže žena při porodu zemře, má na porodné nárok otec dítěte. Pokud jste pěstouny a převzali jste dítě mladší jednoho roku do trvalé péče, která nahrazuje péči rodičů, i vy máte nárok na porodné.
Pochopitelně za stejných podmínek (2,7násobku životního minima).
Výše porodného
Výše porodného je 13 tisíc korun při narození prvního dítěte a 10 tisíc při narozené druhého. Porodné na třetí a další dítě už se nevyplácí. Pokud se vám jako první děti narodí dvojčata, dostanete 23 tisíc (částka jako za první a druhé dítě, tedy 13 + 10 tisíc). V případě, že už doma jedno dítě máte a narodí se vám dvojčata, dostanete jen 10 tisíc.
Pokud jste kvůli vyšším příjmům neměli nárok na porodné na první dítě, ale na druhé už nárok vznikl, dostanete 10 tisíc.
Tip: Zabezpečte svou rodinu proti nepřízni osudu. Poradíme vám, jak
Žádost o porodné
O porodné budete žádat na příslušném pracovišti Úřadu práce ČR po porodu vašeho dítěte. Vyplníte formulář Žádost o porodné. Dále budete potřebovat doklad totožnosti, rodný list dítěte a vyplněný a potvrzený Doklad o výši čtvrtletního příjmu. Ten by vám měl vystavit zaměstnavatel.
Příjem se posuzuje za kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Jestliže se vám dítě narodilo v červenci, bude brán v potaz příjem za duben, květen a červen. Pokud vám tuto jednorázovou dávku přiklepnou, měla by vám být vyplacena do 30 dnů.
Porodné a OSVČ
V případě, že rodič podniká, budou se pro přiznání dávky posuzovat příjmy z posledního podaného daňového přiznání. Pokud se tedy dítě narodí do 30. června 2020, bude brán v potaz rok 2018. Jestliže k porodu dojde až po 1. červenci, posuzovat se bude daňové přiznání z roku 2019.
Životní minimum
Životní minimum je hranicí příjmů, které jsou nutné pro zajištění základních životních potřeb. Jaká je výše životního minima v domácnosti, se bude odvíjet od toho, kolik v ní žije členů.
- 3410 korun pro jednotlivce
- 3140 korun pro prvního dospělého v domácnosti
- 2830 korun pro druhého (a každého dalšího) dospělého
- 1740 korun pro dítě do 6 let
- 2140 korun pro dítě od 6 do 15 let
- 2450 korun pro dítě od 15 do 26 let
| Úplná rodina | životní minimum rodiny | 2,7násobek |
| porodné na první dítě | 7 710 korun | 20 817 korun |
| porodné na druhé dítě | 9 450 korun | 25 515 korun |
| Samoživitel/ka | životní minimum rodiny | 2,7násobek |
| porodné na první dítě | 4 880 korun | 13 176 korun |
| porodné na druhé dítě | 6 620 korun | 17 874 korun |
Autor: Romana Rybová