Podvodníci s alkoholem promluvili: Lijeme tam savo

Získejte přehled o vývoji ceny ve vámi vybraném období.

Podvodníci s alkoholem promluvili: Lijeme tam savo

UNIGLOVES dezinfekce na povrchy bez alkoholu 750 ml

Aktuálně nejnižší cena: 449 Kč

30 dní Podvodníci s alkoholem promluvili: Lijeme tam savo

UNIGLOVES dezinfekce na povrchy bez alkoholu 750 ml

Aktuálně nejnižší cena: 449 Kč

Podvodníci s alkoholem promluvili: Lijeme tam savo

UNIGLOVES dezinfekce na povrchy bez alkoholu 750 ml

Aktuálně nejnižší cena: 449 Kč

Bezalkoholová dezinfekce na povrchy a zdravotnická zařízení citlivá na alkohol. Unigloves surface disinfection is used for the prophylactic surface cleaning of non-invasive medical devices. The disinfectant is particularly suitable for surfaces that are sensitive to alcohol, such as acrylic glass.

The ready-to-use solution is applied undiluted from a distance of approx. 20 cm. The enclosed spray head produces a disinfectant foam which is then sprayed onto the surface to be disinfected and then evenly distributed with a lint-free, undyed disposable cloth and left to take effect. Care…

Celý popis

Produkt nemá žádné parametry.

Produkt nemá žádné recenze.

UNIGLOVES dezinfekce na povrchy bez alkoholu 750 ml zákazníků doporučuje tento produkt zákazníků nedoporučuje tento produkt

Produkt nemá žádné recenze.

UNIGLOVES dezinfekce na povrchy bez alkoholu 750 ml

Produkt nemá žádné parametry.

Bezalkoholová dezinfekce na povrchy a zdravotnická zařízení citlivá na alkohol. Unigloves surface disinfection is used for the prophylactic surface cleaning of non-invasive medical devices. The disinfectant is particularly suitable for surfaces that are sensitive to alcohol, such as acrylic glass.

The ready-to-use solution is applied undiluted from a distance of approx. 20 cm.

The enclosed spray head produces a disinfectant foam which is then sprayed onto the surface to be disinfected and then evenly distributed with a lint-free, undyed disposable cloth and left to take effect.

Care should be taken to ensure complete wetting. Simply remove excess preparation quantity with a disposable cloth. To avoid streaking, the treated surfaces should be wiped with a damp disposable cloth at regular intervals.

The disinfectant solution may only be used to soak cloths compatible with the solution according to EN 16615. Different effects apply depending on the exposure time. These can be found on the sticker on the bottle.

  • Features:
  • Alcohol-free
  • Bactericidal

Párky z masa

19. 09. 2012, TOMÁŠ HAJZLER

Podvodníci s alkoholem promluvili: Lijeme tam savo

Tohle mě zaujalo minulý týden na pražském Smíchově. Přemýšlím, co to o nás říká, když na stánek s párky nestačí napsat „párek“.

Proč před to píšeme „poctivý“ a proč „z masa“? Přijde mi to trochu jako třeba název „biopotraviny“ pro něco, čemu naši prarodiče říkali jednoduše „potraviny“.

Obecně to chápu jako ukázku jevu, který se jaksi vplížil do našich končin a je dnes naprosto normálním jevem naší společnosti. Normálním, ale podle mého názoru velmi zhoubným, kterého bychom si měli začít všímat a pustit se do celospolečenské diskuze o jeho řešení.

Žijeme v systému, který povýšil peníze na smysl života. Kdo jich má víc, je větší kabrňák než ten, kdo jich má míň. Zároveň žijeme v době, kdy se z naší společnosti jaksi vytratila důležitost morálky a univerzálních etických principů.

Prodat tak například párky se ziskem je dnes důležitější než prodat párky, které budou chutné, zdravé a jejichž výroba přispěje k rozvoji komunity, které je výrobce součástí.

Vyhrát sportovní závod a nebýt přistižen při švindlování je dnes důležitější než se zúčastnit a udělat maximum pro vítězství a přitom ctít zásady fair play.

Stejně tak je důležitější získat zakázku a nebýt přistižen při uplácení než se zúčastnit výběrového řízení a udělat maximum pro úspěch a přitom ctít zásady transparentnosti a férovosti. Prodat cokoliv, co je legální (přestože by to třeba naši předci vyhodnotili jako vysoce nemorální) je dnes mnohdy důležitější než prodat to, co druhým prokazatelně zlepší jejich život.

Když byste vyráběli párky pro svou rodinu, dali byste do nich pouze 45 % masa a zbytek doplnili zbytky kůží, moukou a hromadou karcinogenních éček? Nejspíš ne. Pokud je ale vaším cílem zisk, potom je to jedno.

Pokud se zaměřuji pouze na svět byznysu a poslouchám tak přední světové myslitele podnikání a managementu, slyším stále zřetelněji, že tato jednostranná orientace na zisk a nikdy nekončící růst bez ohledu na zmíněné univerzální hodnoty je příčinou současné krize. Slyším a sám pozoruji, že firmy a obecně společnosti, které si toho nevšimnou, skončí a 21. století nepřežijí.

Myslím si, že existují určité univerzální hodnoty jako například pracovitost, poctivost, integrita, láska, ohleduplnost, respekt, hospodárnost nebo třeba pravdomluvnost, díky kterým jsme jako druh přežili.

Kapitalismus, ač zřejmě nejlepší systém pro uvolnění lidského potenciálu, ale postrádá mechanismus, který by ctění těchto hodnot ohlídal.

Alespoň to tvrdí Gary Hamel (a vedle něho mnozí další), jehož What Matters Now připravujeme k vydání na tento podzim.

Aby byla práce udržitelná, je nutné aby byla poctivá a druhým lidem opravdu prospěšná. Kdo z nás může ale dnes s čistým srdcem říct, že jeho práce je pro druhé lidi OPRAVDU prospěšná a že ji dělá poctivě?

Tohle téma je na knihu, na sérii přednášek nebo seriál TV diskuzí. Rozhodně ne na jeden blogo–článek. Já tím chci pouze upozornit na jádro problému, k jehož řešení se snažíme přispět šířením principů toho, čemu říkáme svoboda v práci.

O podobném tématu jsem se zmiňoval už zde: O šmejdech a zodpovědnosti nebo Kdo (za to) může? A rozhodně to není naposledy, co o tom mluvím. Mimoto se tomuto tématu budeme věnovat na podzimní Svobodě NaŽivo v části „společnost“.

Kromě dvou řečníků, se kterými ještě domlouváme jejich účast, určitě znáte pohled Jaroslava Duška, Karla Janečka nebo Matěje Hollana. Řekl bych, že s tímto tématem více než souzní.

Žijeme v systému, kde je hlavním parametrem života zisk. Kvalita vztahů, radost, zdraví, prospěšnost pro druhé, udržitelnost nebo vliv našeho fungování na zbytek planety, přicházejí až potom.

Jinak jsem si všiml, že poslední měsíc tu skoro nikdo nekomentuje. Možná píšu samý blbosti, nebo toho píšu moc, nebo to nikoho nezajímá, nebo toho máte moc nebo jak? Prosím napište, ať vím.

Pro mě je to psaní určitá forma sebe–terapie a rovnání myšlenek, ale z velké míry tím chci dávat něco, z čeho můžou mít prospěch druzí, a co pomůže změnit to, jak u nás pracujeme a podnikáme.

Prosím tedy o fídbek. Díky.

Na začátku byla neznalost nebo daňový podvod. Teď metanol zabíjí

Stovky kriminalistů, hygieniků a potravinářských inspektorů pátrají po celé zemi po metanolu. Neviditelný nepřítel už má na kontě devět mrtvých a další lidé jsou v ohrožení života. Ukazuje se, že český spotřebitel je velmi málo chráněný – a to nad kvalitou alkoholických nápojů bdí celá armáda státních úředníků.

Policisté už mají nejméně jednoho člověka ve vazbě, ale žádné podrobnosti nesdělují. Jistě jsou na stopě, otázka však zní, kolik lidí to ještě odnese, než se podaří vlnu jedovatého metanolu zcela zastavit.

Havířovské sídliště Šumbark chvílemi působí jak za výjimečného stavu. „Žádáme občany, aby se v souvislosti s výskytem životu nebezpečného alkoholu na území města Havířov zdrželi jakékoliv konzumace čepovaného alkoholu pochybného původu!“ zní z tlampače projíždějícího auta.

Budete mít zájem:  Pandemie, ale žádná nová opatření

Míjí i dům, kde bydlí Vladimír Lipina, který jen tak tak utekl hrobníkovi z lopaty. Od bratra dostal láhev rumu a vypil jenom dvě deci. 200 mililitrů metanolu je sice smrtelná dávka, ale důchodce se dostal včas do nemocnice.

Tak sice nezemřel, ale oslepl. „Byl večer,“ vzpomíná. „Zničehonic jsem přestal vidět a od té doby se nic nemění. Pořád tma.“

Úřady zatím udělovaly pouze symbolické pokuty

Čepovaný alkohol není žádná velká lahůdka, ale je laciný a hlavně po ruce. Stánky s rozlévanou kořalkou jsou zásobené dnem i nocí a úřady zřejmě zdroje dodávek nikdy nijak zásadně nezkoumaly.

I hygienik Moravskoslezského kraje Roman Letošník v Ranním interwiev Radiožurnálu řekl, že jeho úřad udělil za prohřešky při prodeji alkoholu vesměs symbolické pokuty. „Těžko uvádět přesný údaj, ale v případě sankcí šlo řádově o desetitisíce korun,“ prohlásil.

Znalci oslovení Radiožurnálem se shodují v tom, že se lidé otrávili čistým metanolem. Došlo tedy k dokonalé záměně s alkoholem. Záměrná otrava nemá logiku, protože prodejci potřebují živé konzumenty.

Podle stejných znalců jedovatý nápoj nepochází z pěstitelských palíren ani z lihovarů. Spíše se přiklánějí k názoru, že jde o průmyslově vyrobený metanol, říká Iveta Kolouchová z Vysoké školy chemicko-technologické. „Nedovedu si představit, že by to někdo udělal cíleně. Spíše šlo podle mě o neznalost,“ uvažuje.

Za kauzou může být i snaha o daňový podvod

Podobnou vlnu otrav metanolem Česko nepamatuje po desetiletí. V sousedním Polsku nebo třeba v Rusku jsou otravy častější. Právě v Rusku úřady několikrát zjistily, že se pijáci otrávili metanolem, který kradli z cisteren na nádražích. I tam si jed popletli s alkoholem.

V tom vidí příčinu i šéf pěstitelské palírny Kamil Kutina. „Museli vypít pouze metylalkohol, který pocházel zřejmě z nějaké cisterny,“ soudí.

Radiožurnál oslovil velké chemické společnosti, které metanol dovážejí. Zajímalo nás, odkud se dováží a jak je zabezpečený. Žádnou odpověď jsme zatím nezískali.

Za otravou mohou být i daňové podvody. Zatímco na hektolitr čistého lihu je uvalena spotřební daň 28.500 korun, za stejné množství metanolu je spotřební daň přesně nula korun.

Zvětšit mapu: pančovaný alkohol se poprvé objevil v havířovském Šumbarku

Související příspěvky

Na otravu methanolem zemřel už devátý člověk

Vyšetřovatelé zatím nevědí, odkud nebezpečný alkohol pochází

Methanol rozkládá lidský organismus, míra poškození je ale individuální

Nebezpečný alkohol zmizel z očí. Nikdo nic nepřizná, tvrdí stánkař

Padělá alkohol z lihu a sava. V hospodě už nepiju, říká

Praha – S rozhovorem souhlasil jen pod podmínkou anonymity. Roky se podílí na miliardovém byznysu s nezdaněným alkoholem, zapojil se i do samotné výroby falešného alkoholu vyráběného z denaturátu.

A po této zkušenosti říká: v hospodě už si nikdy žádný tvrdý alkohol nedám.

„Kdysi jsem pil metaxu, protože tu nikdo neuměl. Ale už to taky neplatí. Jediné, co se načerno nevyrábí, jsou takové ty sladké likéry se smetanou, je tam nízký obsah alkoholu a celkově se to nevyplácí,“ prohlašuje muž.

Tento rozhovor původně vznikl v rámci investigativního projektu o rozsáhlém pančování lihovin pro české konzumenty. V souvislosti s tragickou událostí v Havířově, kde tři lidé zemřeli po požití nekvalitní lihoviny a další skončí s trvalými následky, vám Aktuálně.cz nabízí unikátní interview v repríze.

Umí tajné recepty?

Drtivou většinu z toho, co o alkoholovém byznysu říká šedá zóna, podporují i zjištění soukromých detektivů, které si na zmapování černého trhu najali renomovaní výrobci lihovin.

Jednoznačná shoda podsvětí a oficiálních míst panuje i v tom, že stát není schopen proti daňovým únikům a podvodům s alkoholem účinně bojovat.

Jedna z mála věcí, v níž se přou, je to, zda lze dokonale zfalšovat alkohol s tajnou recepturou. Likérky tvrdí, že to možné není.

Čtěte více:

Kampak na nás s bitrexem

A.cz : Jak moc je náročné z denaturovaného lihu vyrobit láhev alkoholu a dostat to k lidem? Nijak. Stát si myslí, že když do lihu nalije hořký bitrex nebo isopropyl, nikdo to pít nebude.

Ale od těchto příměsí lze denaturát snadno očistit. Tisíc litrů denaturovaného lihu vyčistíte za hodinu a vyrobíte z něj například 2,5 tisíce litrů čtyřicetiprocentní vodky.

Celkové náklady vás vyjdou na 30 korun za litr.

A.cz: Jak líh čistíte? Jednoduše do toho nalijete cosi jako protijed, nejčastěji chlornan sodný. To je ta chemie, kterou si lidé čistí bazény. Jde to i všeobecně známým savem, ale to je zbytečně drahé. Pak se denaturát protáhne přes oběhové čerpadlo, taky stačí to k bazénu, a nechá se to odstát. Odpad si stejně jako při čištění bazénu sedne na dno a pak už odsajete čistý líh.

A.cz: Do jaké míry je takový líh zdravotně závadný? Minimálně, pokud je správně vyčištěný a pokud ho ještě proženete přes vrstvu aktivního uhlí. Jsou i takoví borci, kteří čistí líp než v lihovaru.

A.cz: A co tajné receptury? Ale prosím vás. Na černém trhu si seženu esenci rovnou s návodem, v jakém poměru to má být.

Co říká černé výrobě alkoholu profesor chemie si můžete přečíst ZDE

Vždyť jsme v Česku

A.cz: Pro začátek ale musíte někde sehnat denaturát, jak moc je to těžké? Buď si ho přivezete třeba z Polska, nebo je to o známostech – můžete ho získat například od spřízněného lihovaru. Nebo se můžete dostat i k čistému lihu, opět z lihovarů. Ten vyrábí oficiálně vyrobené množství, na které má povolení, a co má navíc, to prodá na černý trh.

A.cz: To lze ale přece kontrolou odhalit? Kontrola? Vždyť jsme v Česku. Kdo vám tam přijde? A když už přijde, garantuju vám, že oni už to budou dopředu vědět. V tomhle byznyse se točí tak velké peníze, že není problém zaplatit kohokoli. A vím o řadě celníků, co odešli ze služeb státu a teď se do kšeftu sami zapojili.

… a společně zbohatneme

A.cz: Co se děje s vyčištěným lihem, do něhož přidáte esence příslušného druhu alkoholu? Stočíte ho do lahví nebo do barelů a předáte dál. Odbyt už máte předem zajištěn.

Nikdo nedělá všechno od počátku do konce, to je příliš velké riziko. Je to jako v té písničce: ten dělá to a ten zas tohle a společně zbohatneme. Takže přijede odběratel a ten si to rozveze do hospod a obchodů.

Když pak přece jen nastoupí policie, usekne jen jednu část. A ta se dá obratem nahradit.

A.cz: Ti hospodští nebo majitelé obchodů tedy ani nevědí, odkud ten alkohol je? Vzhledem k tomu, že to je často bez papírů a lacino, vědí, že jde o černotu. Ale kdo za tím stojí, kdo to vyrábí, netuší. Maximálně znají svého dodavatele.

Černý trh to jistí

A.cz: Láhve s alkoholem musí mít kolky. A pokud jde o pančování renomovaných nápojů, musíte mít etikety a často i typizované láhve. Jak tohle seženete? Kolky se prodávají na černém trhu.

Co se týče etiket a lahví: ty si oficiální výrobci objednávají v tiskárnách a sklárnách. A tam vám nějakej Franta Flinta vždycky otevře a vyveze, co potřebujete.

Kde mají výrobci jistotu, že ve dne tam nevyrábějí pro ně a v noci pak pro černý trh?

Budete mít zájem:  Tapioka a zdraví – jaké má přínosy či rizika pro zdraví?

A.cz: Kdo jsou největší odběratelé takového alkoholu? Z devadesáti procent to kupují Vietnamci, do tržnic a svých sítí večerek.

Z tepláků na Floridu

A: Co by proti černému trhu zafungovalo? Jedině snížení daní, DPH a spotřebky. Čím vyšší daně, tím vyšší úniky. Když jsou daně vysoké, vyplatí se nám to. Kdyby se snížily, riziko už by za to nestálo.

A pak by zabralo, kdyby měl člověk pořád za zády celníka. Což je utopie. Při způsobu, jaký funguje teď, stát postihuje jen ty chudáky, co si vypálí pár litrů slivovice a prodají to svým známým.

Na ty dosáhne, výš výjimečně.

Čtěte více:

  • Kauza černého alkoholu. Zatočíme s ním, tvrdí politici»

A: Kolik procent představuje černý trh v byznyse s alkoholem? Myslím, že to je tak padesát na padesát.

Jsou v tom opravdu neuvěřitelné peníze. A zbohatnou na tom často lidi, do kterých byste to vůbec neřekli.

Navenek vypadají jako chudáci, žijí na vsi, mají vytahané tepláky a sandály a přitom koupili vilu na Floridě a jezdí tam v Bentley.

A: Kde je v zemi největší koncentrace podvodů s denaturáty? Nejvíc je to na Severu Moravy a ve Východních Čechách. Ale už se vozí čistit dokonce i do Prahy.

Na takovém Těšínsku je už trh přesycený a v Praze je větší odpal. Taky to má tu výhodu, že jste ve větší anonymitě. Byť na malých městech či vesnicích lze zase spoléhat na to, že se všichni znáte.

Těžko vám celník, co s vámi kamarádí od školy, zavře tátu za to, že někde čistí denaturát.

Slovo profesora chemie

Co říkají falešní výrobci (jak „čistíme“ denaturovaný líh) Co říká expert (prof. Karel Melzoch, děkan Fakulty potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT)
Jednoduše do denaturovaného lihu nalijete cosi jako protijed, nejčastěji chlornan sodný. To je ta chemie, kterou si lidé čistí bazény. Pak se denaturát protáhne přes oběhové čerpadlo, taky třeba k bazénu, a nechá se to odstát. A opět se stane to samé, jako když čistíte bazén: odpad si sedne na dno. Pak už si jen odsajete čistý líh, přidáte aromata a hotovo. Nejde o „tradiční“ odstraňování denaturačních činidel z lihu, ale o chemickou reakci (oxidaci), při které je přídavkem chlornanu (např. Savo) rozkládán bitrex (denatonium benzoát) na produkty, které nejsou hořké. Nicméně tyto rozkladné produkty zůstávají v lihu. Jde o aromatické dusíkaté sloučeniny, které jsou obecně považovány jednak za potenciální karcinogeny, za látky které mohou vyvolat alergickou reakci zejména ve spojení s ethanolem, tak cíleně a nevratně poškozovat orgány v těle (játra, ledviny…). Takto „upravený“ líh nelze ze zdravotního hlediska považovat za bezpečný, naopak na reakční produkty je třeba pohlížet jako na látky daleko toxičtější než byl původní denatonium benzoát.
Pokud denaturát očištěný třeba od toho bitrexu ještě proženete přes vrstvu aktivního uhlí a je správně vyčištěný, tak je zdravotně minimálně závadný. Jsou i takoví borci, kteří čistí líp než v lihovaru… Líh ošetřený přes aktivní uhlí může mít lepší kvalitu, v tomto případě bych ale nemluvil o snížení zdravotní nezávadnosti. Aktivní uhlí se obecně používá ke „zušlechťování“ lihu (např. při výrobě vodky) a je schopno zachytit řadu látek. V tomto případě se ti „poctivější“ podvodníci snaží zlepšit senzorickou kvalitu lihu, aby ho mohli použít pro výrobu i méně aromatických lihovin. V tuzemáku se lecos ztratí, ale ve vodce nikoliv. V řadě případů líh použitý k denaturaci není lihem té nejvyšší kvality (velejemný, jemný, neutrální), ale bude se jednat o líh technický, který sám o sobě nesmí být použit pro výrobu potravin.

 P.S.

A MALIČKOST NA KONEC , CO VY NA TO????????

# Subject: Jana Lorencová #

# Sedmnáct mrtvých coby výstupní kontrola kvality alkoholu  Jana Lorencová # 13. # 09. 2012 | 08:34 Přečteno 15571 krát Pošli e-mailem V posledních # dnech se # nestačím divit. V této chvíli už zemřelo na následky  požívání # alkoholu # semnáct lidí. Další oslepli a ví Bůh, kolik jich ještě bude. # # Sleduji všechna možná média a také pohotovost reportérů a redaktorů, kteří # # # se snaží vypátrat, kde se tady vražedný alkohol najednou vzal. A tak jsem # # # zalovila ve svých vzpomínkách a archivech. Musela jsem sáhnout hodně # hluboko. # Je to totiž už zhruba čtrnáct let, co jsem o výrobě, dovozu a # prodeji natočila # pro  Českou televizi řadu reportáží. Tenkrát šlo „jenom“ o # peníze – o desítky # miliard. # # # # # # Vzpomínám na situace, když jsme s kamerou přímo při činu chytili dovozce, # # # které jsme sledovali až na místo, kde byly složeny pověstné modré sudy. # # Byla to doba, kdy například v Českém Těšíně stála téměř všechna auta # před # garážemi. # # # Garáže byly totiž většinou plné těchto modrých sudů. Pamatuji si taky, jak # # jsme sem přijeli na natáčení pořadu Nadoraz, navštívili jsme místní # tržiště a # ve chvíli, kdy dal kameraman kameru na rameno, začala se po ni # sápat jedna ze # čtyř  goril, které jsme měli od samého začátku za zády. # # Evidentně měli jediný cíl –  zabránit nám v natáčení. Můj štáb na to # tenkrát # doplatil „jen“ rozřezanými  gumami  na autě a pokusem goril nám # sebrat kameru, # nebo si alespoň vynutit odevzdání # natočeného materiálu. # # # # # # Na tržišti v Českém Těšíně převládala polština. Každý z Poláků nakoupil u # # # stánků lahve s alkoholem a spěchal s nimi na druhý konec mostu do Polského # # # Těšína. Tam už stály prázdné přepravky, do kterých byl bleskurychle # přemístěn # obsah  tašek a zákazníci se okamžitě vraceli zpět na tržiště. # # To byla jejich pracovní  náplň od časného rána do pozdního večera. Tehdy # # jsem je pro mé pořady nazvala  mruvky, což v češtině znamená mravenci. # # Vzpomínám si velmi dobře na situaci, kdy  dav zákazníků s taškami lahví # # prorazil celní závoru a vynutil si možnost  nekontrolovaného průchodu. # # # # # # Samozřejmě mě tehdy začalo zajímat, odkud se alkohol v tak obrovském # # množství bere. Byl neokolkovaný a o nějaké kontrole ze strany státních # # institucí nemohla být řeč. Už tenkrát mě zarazilo, že nejflektovanějšími # jmény # lidí, kteří za těmito obchody stojí, jsou pánové Jindřich Sznapka # a Marian # Kuś. Oba nejvyšší představitelé Českého Těšína a jeden z nich i # poslanec. Dnes # už majitelé  realit a jedni z nejbohatších lidí v Českém # Těšíně a okolí. # Nebyli to ale jen  oni  dva, byly jich stovky, kteří se na # možnosti tohoto # obchodování přiživili. # # # # # # Sledovali jsme tehdy, kam auta s nákladem lihu míří. Průběžně jsme našli a # # # točili nejméně dvacet míst, kam auta s lihem pod různým označením jezdila. # # # Výsledkem různého označení (stejně, jako u LTO) bylo, že tento alkohol # # nebyl nikdy zdaněn. Už tehdy šlo o desítky miliard. Výrobní cena 94-96 # # procentního alkoholu byla totiž 14 korun a poté, co byl správně naředěn na # 38 # procent  (vzniklo 2,5 litru), každý půllitr se prodával zhruba za 60 # korun, # podle  značky více, či méně. Každý si může spočítat, kolik se na tom # dalo # vydělat. # # # # # # Jednou jsme třeba přijeli do velké firmy v centru Zlína a natočili bedny s # # # čerstvě vytištěnými etiketami, další bedny se šroubovacími uzávěry a hned # # # vedle toho průmyslovou špuntovačku. Ale i dělníky, kteří stáčírnu # obsluhovali # a  nakládání lahví v přepravkách na auta, která je rovnou # rozvážela dál. Byla # to velkovýroba, kde se denně stáčely řádově tisíce # lahví. Zákazník samozřejmě # nic nepoznal. Takových stáčíren byly na severní # Moravě možná stovky. Vyrábělo # se  ve dne v noci. # # # # # # Musíme si uvědomit, že to, o čem tady píšu, se odehrávalo někdy kolem roku # # # 1996. Všechny reportáže na toto téma byly odvysílány Českou televizí. V # # reportážích hovořili i řadoví celníci, ale i ti z Generálního ředitelství # # cel. # # # Všichni # # # věděli, o co jde, ale na to, aby si toho státní orgány všimly, jsme si # # museli počkat až dodnes. Teprve teď snad každý pochopil, že řadový občan # # nahradil  to, co jsme dřív znali jako „výstupní kontrolu“. Do chvíle, než # je # nevratně  poškozeno naše zdraví, nebo začneme umírat, je všechno v # pořádku. # # # # # # Museli zemřít lidé, aby se tento šlendrián a mnohamiliardový daňový únik # # zastavil? Nemuseli. Nemuseli, kdyby se tehdejší i současní politici # chovali # tak, jak jim velely zákony, mnohdy i ty, které sami přijali. Tvářit # se # dnes, #  pánové politici, že jste o tom nevěděli, je výsměch každému # občanovi naší # země. # # # # # # Vinni jste vy. Byla to časovaná bomba a jednoho dne prostě vybuchla.

Budete mít zájem:  Zdravotní problémy dokáží prozradit i vaše oči – co říkají o vašem zdraví?

#

Podvodníci s alkoholem promluvili: Lijeme tam savo

Podvodníci s alkoholem popsali Aktuálně.cz výrobu falešných lahví

Praha – Pili byste dobrovolně savo? Nebo drink z prochlorované vody z bazénu? I tak se může stát, že podobnou tekutinu máte často ve sklenici.

  • Právě dezinfekci do bazénů totiž používají černí výrobci alkoholu, jejichž vodka či rum po tisících litrů zaplavují tržnice, vietnamské večerky a hospody či diskotéky nižší kategorie.
  • Levně nakoupí nezdaněný denaturovaný líh, ale protože ten je chráněn proti zneužití uměle přidanými látkami, musí ho podvodníci „čistit“ savem či chlornanem sodným.
  • Čím hůře podvodníci „čistí“, tím větší je zdravotní ohrožení pro konzumenty – zejména játra a ledviny jsou pak vystaveny velkému zatížení.

„Takový líh rozhodně nepatří zpět do potravního řetězce. I po oddenaturování v něm zůstávají rezidua denaturačních prostředků, které mají několikanásobně vyšší škodlivý účinek na lidský organismus než samotný etanol,“ říká profesor Karel Melzoch, rektor VŠCHT v Praze.

Tento článek původně vznikl v rámci investigativního projektu o rozsáhlém pančování lihovin pro české konzumenty. V souvislosti s tragickou událostí v Havířově, kde tři lidé zemřeli po požití nekvalitní lihoviny a další skončí s trvalými následky, vám jej Aktuálně.cz nabízí v repríze.

Gigantické opojení

Jde jen o jeden, ten nejjednodušší ze tří typů miliardových podvodů s nezdaněným alkoholem, které v minulých dnech popsalo Aktuálně.cz.

Popsali ho přímí aktéři podvodů. Redakce se k nim dostala, když šla po stopách tajné zprávy, kterou vypracovali soukromí detektivové na zakázku renomovaných výrobců lihovin.

Černý trh s alkoholem mapovali detektivové čtvrt roku a dospěli k tomu, že podvody s alkoholem dosáhly v Česku gigantických rozměrů. Stát ročně tratí až deset miliard korun.

Lihovarnická unie odhaduje, že černý trh obsadil až pětadvacet procent celkového obchodu s alkoholem. Samotní aktéři podvodů pak v rozhovorech s Aktuálně.cz mluví o tom, že falešná je už každá druhá láhev, kterou si dnes koupíte.

Bazén lihu

Jak bylo řečeno, nejnižší patro alkoholového zločinu pracuje s denaturovaným lihem, který není zatížen spotřební daní. Podvodní výrobci ho lacino kupují v Polsku nebo od spřízněných tuzemských lihovarů.

Pak ho zbavují ochranných aditiv, zejména extrémně hořkého bitrexu.

„Jednoduše do toho nalijete cosi jako protijed, nejčastěji chlornan sodný. To je ta chemie, kterou si lidé čistí bazény. Jde to i všeobecně známým savem, ale to je zbytečně drahé,“ popsal Aktuálně.cz jeden z výrobců černého alkoholu.

Pak se podle něho denaturát protáhne přes oběhové čerpadlo, taky třeba k bazénu, a nechá se to odstát. „Odpad si sedne na dno a pak už si jen odsajete čistý líh,“ říká výrobce.

Tisíc litrů denaturovaného lihu lze prý vyčistit za hodinu, vyrobí z něj třeba 2,5 tisíce litrů čtyřicetiprocentní vodky.

Játra, ledviny, alergie

Že láhev takto připraveného alkoholu je pro zdraví člověka nebezpečná, o tom odborníci ani nedebatují.

„Nejde o 'tradiční' odstraňování denaturačních činidel z lihu, ale o chemickou reakci, při které je přídavkem chlornanu rozkládán bitrex na produkty, které nejsou hořké.

Nicméně tyto rozkladné produkty zůstávají v lihu,“ vysvětluje profesor Melzoch z VŠCHT.

„Jde o aromatické dusíkaté sloučeniny, které jsou obecně považovány jednak za potenciální karcinogeny, za látky, které mohou vyvolat alergickou reakci zejména ve spojení s etanolem, a tak cíleně a nevratně poškozovat orgány v těle.“

Samotní nelegální výrobci tvrdí, že záleží na tom, jak „schopný a poctivý čistič“ konkrétní várku zpracovává.

Ti „poctiví“ na závěr „čištění“ používají ještě aktivní uhlí, které se běžně využívá při výrobě destilátů, ale třeba také při čištění vody v akváriu.

I při použití aktivního uhlí je však rektor Melzoch kategorický. „Líh ošetřený přes aktivní uhlí může mít lepší kvalitu, ale nemluvil bych o snížení zdravotního rizika,“ říká.

Renesance kravínů

V prvním patře alkoholového zločinu začínala před dvaceti lety dráhu jedna z hlavních postav podsvětí – Radovan Krejčíř. Alkohol „vařil“ na Těšínsku v bývalé školní družině.

Dnes už jsou jeho následovníci o něco sofistikovanější a renesanci díky nim zažívají opuštěné budovy zemědělských družstev. Z pohledu podvodných výrobců jsou ideální: stranou od obce, často v nich zůstala i potřebná technika.

Zjištění soukromých detektivů i výpovědi samotných podvodníků se shodují v tom, že vše probíhá v naprostém utajení, denaturát se čistí v kravínech nebo cukrovarech převážně v noci.

Do vyčištěného lihu přidají aromata a alkohol je hotov.

Z varny do hospody

Když je alkohol připraven, rozváží se k obchodníkům. Lidé v řetězci – výrobci a distributoři – fungují na sobě nezávisle. Nikdo prý nedělá všechno od počátku do konce, to je příliš velké riziko. 

„Přijede odběratel a ten si to rozveze do hospod a obchodů. Když pak přece jen nastoupí policie, usekne jen jednu část. A ta se dá obratem nahradit,“ popisuje již citovaný aktér podvodů.

„Je to jako v té písničce: ten dělá to a ten zas tohle a společně zbohatneme.“ 

Když se točí směna

Hospodští a majitelé obchodů dobře vědí, o čem je řeč. Obchody probíhajíčasto bez faktur, kolků a podezřele lacino. Mají sice jistotu, že odebírají falešný či nezdaněný alkohol, zpravidla ale nemají vůbec tušení, kdo ho vyráběl. A vše se odehrává opět ve velkém utajení.

„Jsou i případy, kdy distributoři přijeli na místo dodání autobusem či vlakem. Kvůli možnému prozrazení vynechají i auta, aby nebyli identifikovatelní přes espézetky,“ uvádí jeden z detektivů, který se na mapování černého trhu podílel.

Popisuje také jeden z případů, který s kolegy sledovali. „Dohodli se s hospodským na termínu, v určenou dobu znovu dorazili, vzápětí přijel tranzit, ten vyházel zboží vzadu za hospodou a odjel.

Distributor to nanosil do hospody a tím vlakem zase odjel. Hospodští zpravidla dostávají i cedulky s návodem, kam mají volat v případě kontroly státu a co mají říkat.

Do druhého dne pak někdo přijede a dodá jim na zboží faktury a doklady.“

Prvky konspirace provázejí i samotné předání zboží mezi výrobcem a distributorem. Podle zjištění detektivů probíhá zpravidla brzy ráno, kdy se točí směny policistů. „V sedm osm ráno, to je ideální čas,“ dodává detektiv.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector