Podporu i nemocenskou je možné pobírat současně. A ještě si můžete přivydělávat

• Minimální podpora činí:
• • první dva měsíce 5 192 Kč měsíčně,
• • další dva měsíce 4 154 Kč měsíčně,
• • zbývající měsíc/e 3 808 Kč měsíčně.

Příklady:

• Uchazeč bezprostředně po čerpání tříleté rodičovské dovolené žádá o podporu v nezaměstnanosti.

– Výše podpory v nezaměstnanosti bude minimální.

• Uchazeč, který ke konci rodičovské dovolené uzavře se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru, má nárok na odstupné.

– Výše podpory v nezaměstnanosti bude minimální.

• Uchazeč po skončení rodičovské dovolené dostane od zaměstnavatele výpověď, ve výpovědní době dostává mzdu (plat).

– Výše podpory se stanoví z průměrného výdělku, vypočteného za předchozí kalendářní čtvrtletí.

• Uchazeč nastoupí po skončení rodičovské dovolené do zaměstnání dne 30. 8. 2021, dne 31. 8. 2021 jeho zaměstnání skončí.

– Výše podpory se stanoví z pravděpodobného výdělku, odvozeného z hodinové mzdy za dny 30. 8. 2021 a 31. 8. 2021.

• Uchazeč, který nastupuje bezprostředně po rodičovské dovolené na podporu v nezaměstnanosti a který během rodičovské dovolené jeden rok pracoval na dohodu o pracovní činnosti.

– Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z výše příjmu z dohody o pracovní činnosti za podmínky, že tento jeden rok celý spadá do posledních dvou let před podáním žádosti (do tzv. rozhodného období).

Výše podpory v nezaměstnanosti při skončení zaměstnání dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance

Zaměstnanci, kteří ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, mají nárok na sníženou podporu v nezaměstnanosti, tj. 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního zaměstnání. Uvedené se netýká případů, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr z vážného důvodu. Vážným důvodem může být:

• nezbytná osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
• nezbytná osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby,
• docházka dítěte do předškolního zařízení,
• povinná školní docházka dítěte,
• místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
• zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání,
• vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské,
• důvody hodné zvláštního zřetele, kterými mohou být i šikana na pracovišti, mobbing a podobně.

Vážné důvody musí uchazeč úřadu práce hodnověrně prokázat. Vážný důvod se zpravidla zjišťuje z obsahu výpovědi, dohody či potvrzení o zaměstnání. Posuzování probíhá v rámci správního řízení na základě zjištěných a prokázaných skutečností.

Kompenzace

Kompenzaci poskytuje úřad práce uchazeči, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale nebylo mu ve stanoveném termínu vyplaceno odstupné. Kompenzace se poskytuje za dobu od zařazení do evidence do uplynutí doby, po kterou uchazeči náleží zákonné odstupné. Výše kompenzace činí:

• 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Údaj o výši průměrného čistého výdělku je uveden v Potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat při skončení zaměstnání na žádost zaměstnance.
• 5 311 Kč, nemůže‐li uchazeč průměrný výdělek doložit.

Podpora v nezaměstnanosti se nevyplácí za dobu, za kterou byla poskytnuta kompenzace.

INFORMACE

• Call centrum služeb zaměstnanosti MPSV je k dispozici pro případ rady při zprostředkování zaměstnání, evidence na úřadu práce, při vyplácení podpory v nezaměstnanosti, rekvalifikaci a dalších sociálních situacích. Podrobnosti o službě lze vyhledat na https://www.uradprace.cz/call-centrum-up-cr . Telefon: +420844844803.

• Úřady práce: www.uradprace.cz

• Webová poradna spolku APERIO – Společnosti pro zdravé rodičovství – www.aperio.cz/poradna

PRÁVNÍ PŘEDPISY

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Po dobu evidence na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání je rodič povinen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, tj. aktivně hledat práci. Je vhodné se proto evidovat v době, kdy se skutečně chystáte aktivně zapojit do pracovního procesu.

Nebojte se úředníků na úřadu práce ptát – např. jaké jsou možnosti rekvalifikace, jestli mají nabídky práce, projekty či programy pro uchazeče. Vše vám může pomoci najít novou práci.

volná pracovní místa, aktuální nabídka práce v ČR i v zahraničí

Každému se může stát, že ztratí práci a půjde se hlásit na úřad práce. Pak se určitě vyplatí vědět, co ho v evidenci čeká. Přečtěte si, jak je to s podporou v nezaměstnanosti a jaké dokumenty musíte úřadu doložit.

• Poslední aktualizace článku: 26. 8. 2020

1. Kdy se mám jít registrovat?

Doporučujeme zajít na úřad práce do 3 pracovních dnů od ukončení posledního pracovního poměru. Pak máte jistotu, že vám na něj doba evidence plynule naváže.

2. Musím jít na úřad práce osobně?

Minimálně na první návštěvu určitě. Zajděte na úřad práce v místě svého trvalého bydliště. Další docházku už si můžete domluvit na jinou pobočku v místě, kde se běžně zdržujete.

» Kam zajít? Seznam všech úřadů práce v ČR

3. Jaké dokumenty budu vyplňovat?

Než vás úřad zařadí do evidence, čeká vás trocha toho papírování. Potřebné formuláře vám dají přímo na pobočce, ale zrovna tak si je můžete stáhnout z webu a vyplnit v klidu doma. Tím při osobní návštěvě ušetříte spoustu času. Takže co bude třeba vyplnit?

4. Jaké dokumenty si mám přinést s sebou?

Samozřejmě občanský průkaz. Chtít po vás budou i doklad o skončení pracovního poměru, nejčastěji výpověď nebo dohodu o skončení pracovního poměru. Dále zápočtový list, potvrzení o výši průměrného výdělku a evidenční list důchodového pojištění. Měly by jim stačit i kopie.

5. Jsem na neschopence. Můžu jít na úřad práce?

To bohužel ne. Aby vás úřad práce mohl zapsat, je třeba neschopenku nejprve ukončit. Do té doby budete pobírat nemocenskou.

6. Co vlastně mohu od úřadu práce čekat?

Pokud splníte podmínky, budete dostávat podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce se vám také bude snažit najít vhodné zaměstnání. To ale vždy není možné – profese vznikají a zanikají a poptávka zaměstnavatelů se může měnit. Pak můžete úřad práce požádat o zprostředkování (a proplacení) vhodné rekvalifikace. Práci si samozřejmě můžete hledat i po vlastní ose a nespoléhat jen na úředníka.

» Prozkoumat nové nabídky na Prace.cz

7. Jaké místo mi úřad práce nabídne?

Práci, která odpovídá vaší kvalifikaci, zdravotní způsobilosti a která je pro vás i dobře dopravně dosažitelná. První rok se vám úřad práce pokusí najít zaměstnání, které odpovídá alespoň 80 % plného úvazku. Teprve po roce neúspěšného hledání vám můžou nabídnout i poloviční úvazek.

8. Co když nabízené místo odmítnu?

Pak vám hrozí sankční vyřazení. Pokud byste se chtěli jít znovu zapsat na úřad práce, do evidence budete zařazeni až po 6 měsících (počítá se to ode dne domluveného nástupu do práce). Sankční vyřazení vás bohužel čeká i pokud z práce domluvené úřadem práce odejdete ještě ve zkušební době.

9. Kdo má vlastně nárok na podporu?

Podporu dostanete, pokud jste si v posledních 2 letech platili alespoň 12 měsíců důchodové pojištění. Za zaměstnance ho automaticky odvádí zaměstnavatel.

Na podporu má nárok i ten, kdo byl před zařazením do evidence v invalidním důchodu III. stupně, kdo pečoval o dítě mladší čtyř let nebo se staral o jinou osobu, která na něm byla středně až úplně závislá.

10. Kdo podporu nedostane?

Než vám úřad práce podporu skutečně přizná, bude zjišťovat, zda jste v posledních 6 měsících neskončili v nějaké práci kvůli hrubému porušení pracovních povinností. Pokud tomu tak je, podporu bohužel nedostanete. O podporu v nezaměstnanosti nemohou žádat ani starobní důchodci.

11. Zaměstnavatel mi vyplatil odstupné, mám nárok na podporu?

Pokud zaměstnavatel propouštěl vás a měli jste tím pádem ze zákona nárok na odstupné, podporu v nezaměstnanosti dostanete až po jeho vyčerpání. Například: pokud jste dostali odstupné ve výši dvou měsíčních platů, tak úřad práce vám během prvních dvou měsíců evidence podporu nevyplatí. Budete ji pobírat až od měsíce třetího.

» Propouští vás. Kdy máte nárok na odstupné?

12. Kolik činí podpora v nezaměstnanosti?

Záleží na tom, kolik jste vydělávali předtím. Dostat ale můžete maximálně 0,58násobek průměrné čisté mzdy. Stát však nastavil určitý maximální strop podpory v nezaměstnanosti, který pro rok 2020 činí 19 389 Kč měsíčně.

• Pokud vás propustil zaměstnavatel, první dva měsíce dostanete podporu odpovídající 65 % předchozích čistých průměrných výdělků. Další dva měsíce to bude 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %. Určitě si ohlídejte, ať jsou ve výpovědi nebo dohodě o skončení pracovního poměru jasně uvedeny důvody, proč se s vámi zaměstnavatel rozloučil (tedy organizační důvody, například nadbytečnost nebo protože se firma ruší).
• Pokud jste výpověď podali sami, budete dostávat sníženou podporu, a to po celou dobu. Bude to jen 45 % předchozích čistých průměrných výdělků.

13. Jak dlouho mi budou podporu vyplácet?

To se liší podle věku:

• je vám méně než 50 let: 5 měsíců
• je vám 50 až 55 let: 8 měsíců
• je vám více než 55 let: 11 měsíců

Pokud vám skončí nárok na podporu a vy stále nebudete mít práci, budete dostávat životní nebo existenční minimum.

14. Končí mi rodičovská. Můžu jít na úřad práce?

Úřad práce vás zapíše až poté, co vám rodičovská dovolená skončí. Podpora v nezaměstnanosti se vám nebude vypočítávat z rodičovského příspěvku, ale z průměrné mzdy. První dva měsíce budete dostávat 15 % průměrné mzdy, další dva měsíce 12 % a po zbývající podpůrčí dobu 11 %.

15. Mám zájem o rekvalifikaci. Co pro to mám udělat?

Zeptejte se na úřadě práce, jaké máte možnosti. Rekvalifikační kurz si můžete vybrat i sami a pak už „jen“ požádat o to, aby vám jej proplatil stát. Písemnou žádost je třeba podat nejméně 30 dní před plánovaným začátkem kurzu.

» 5 otázek a odpovědí o rekvalifikacích

16. Můžu si přivydělat, když jsem v evidenci?

Můžete, ale nejvýše polovinu minimální mzdy (v roce 2020 7 300 Kč hrubého měsíčně). Každou brigádu musíte úřadu práce dopředu nahlásit. Když brigádničíte, pozastaví se výplata podpory v nezaměstnanosti.

POZOR: Pokud jste na úřadu práce,je možné si přivydělat jen na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo v pracovním nebo služebním poměru. Na dohodu o provedení práce (DPP) už to nejde.

17. Když si najdu práci, musím se z úřadu odhlašovat?

Ano. Jakmile si najdete práci, musíte to do 8 dní dát úřadu práce vědět. Vyřadí vás z evidence a připraví dokumenty, které budete potřebovat u nového zaměstnavatele.

18. Jak je to s platbou zdravotního a sociálního pojištění?

Po dobu, kdy jste evidováni na úřadě práce, za vás zdravotní pojištění hradí stát. Doba, po kterou pobíráte podporu v nezaměstnanosti, se započítává do důchodu. Pokud v evidenci zůstáváte i poté, co vám nárok na podporu skončil, do důchodu se vám započítají maximálně další tři roky.

» Přejít na aktuální nabídky práce

Prace.cz

Přivýdělek při evidenci na ÚP: Maximálně 7.600 Kč, na podporu a DPP zapomeňte

V současnosti se Česká Republika potýká s rekordním nedostatkem zaměstnanců, který řada zaměstnavatelů řeší jejich dovozem ze zahraničí. I přes příznivou situaci na trhu práce ale evidují úřady několik set tisíc nezaměstnaných. Tíživá finanční situace pak vede mnoho z nich k zájmu o to, jak si při evidenci na ÚP alespoň přivydělat.

Než se pustíte do prohlížení nabídek brigád je důležité vědět, co pro vás – občana v evidenci ÚP – takový přivýdělek znamená. Jako evidovaný nezaměstnaný si totiž můžete přivydělat pouze v tzv. nekolidujícím zaměstnání, aby za vás stát zaplatil alespoň zdravotní pojištění. Na podporu můžete rovnou zapomenout. Po dobu brigády vám nebude vyplácena.

Co je nekolidující zaměstnání?

Za nekolidující zaměstnání se považuje činnost vykonávaná na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, při které si za měsíc nevyděláte více než polovinu minimální mzdy. Od 1. 1. 2021 to znamená měsíční příjem do 7600,- (přečtěte si: Víte, že minimální mzda může být až 30.400,-?). Takové zaměstnání nebrání zařazení ani vedení v evidenci ÚP.

Od 29. 7. 2017 už není možné přivydělávat si při evidenci na základě dohody o provedení práce. DPP zakládá povinnost účasti na sociálním pojištění pouze u výdělku nad 10.000 Kč za měsíc. Pro zaměstnavatele jsou tedy takoví zaměstnanci výhodnější.

MPSV se nelíbil vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří si tímhle způsobem přivydělávají oficiálně nižší částky, ze kterých pak žádné pojištění do státní pokladny neodvádějí.

Právě touto změnou se takové lidi snaží motivovat k tomu, aby si našli práci na hlavní pracovní poměr.

Otázkou je výhoda takového přivýdělku v podpůrčí době, kdy pobíráte peníze ve výši 65, 50 nebo 45 % doloženého příjmu z minulého zaměstnání.

V okamžiku, kdy vám podporu přestanou vyplácet už to smysl dává, ale čeho se dosáhlo zrušením možnosti přivydělat si navíc k podpoře netuším. Pokud mi někdo pomůže s objasněním této záhady v komentářích pod článkem, budu rád.

Pokud se přeci jen pro takovou brigádu rozhodnete, máte povinnost oznámit to úřadu práce nejpozději v den nástupu. ÚP bude chtít i doklad o výši měsíčního výdělku.

Při nesplnění těchto povinností hrozí vyřazení z evidence úřadu práce. Tedy pokud nebudete schopni obhájit, že jste tuto skutečnost ÚP nemohli z vážných důvodů oznámit .

Vzhledem k tomu, že za vás úřad platí zdravotní pojištění, by to určitě nebylo rozumné riskovat.

V případě, že se rozhodnete přijmout brigádu, kde ohodnocení bude vyšší než polovina minimální mzdy, nemusíte být z evidence uchazečů úplně vyřazeni. Znamená to ale, že na vás úřad bude pohlížet jako na normálního zaměstnance.

V evidenci úřadu práce totiž může klidně být i zaměstnaný člověk, který má zájem o pomoc při zprostředkování jiné práce.

Kromě podpory přijdete také o příspěvky státu na zdravotní pojištění a doba evidence se nebude započítávat jako účast na důchodovém pojištění.

Pokud nehledáte jen přivýdělek, ale poohlížíte se po novém stálém zaměstnání, můžete si u nás podat inzerát s poptávkou nebo si prohlédnout naše nabídky volných míst.

Autor: Adam Hubička

Přivýdělek na pracáku? Už ne tak snadno

Jste na úřadu práce, skončila vám už podpora a teď si chcete trochu vydělat na dohodu o provedení práce? Zapomeňte, už to nejde. Jsou ale jiné možnosti.

V poradně řeším s klienty nejen podnikání, ale i ostatní způsoby, jak si legálně vydělat a přitom neplatit zbytečně moc na odvodech státu. Často využívanou možností při evidenci na úřadu práce bylo uzavření dohody o provedení práce. Bohužel od července 2017 je novelou zákona o zaměstnanosti tento přivýdělek zakázaný.

Jak si můžu vydělávat při evidenci na úřadu práce?

Pokud ještě pobíráte podporu v nezaměstnanosti, nemůžete mít žádný přivýdělek. Respektive pokud nějaký přivýdělek budete mít, musíte to na pracáku nahlásit a bude vám přerušeno pobírání podpory.

Jestli vám skončila podpůrčí doba a podporu už nepobíráte, máte možnost si i při evidenci na pracáku přivydělávat a zároveň tak nepřijít o výhody evidence. Například o to, že za vás platí stát zdravotní pojištění a nemusíte si jej doplácet sami. Musíte ale splnit několik podmínek.

Podmínky přivýdělků na pracáku

• můžete pracovat na pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti
• maximální měsíční mzda může být polovina minimální mzdy (takže pro rok 2017 to je maximálně 5.500 Kč)
• přivýdělek musíte úřadu práce nahlásit nejpozději v den nástupu
• každý měsíc dokládáte výši mzdy (potvrzení od zaměstnavatele)

Pracovní úřad a dohoda o provedení práce

Novelou zákona o zaměstnanosti vypadla z možností přivýdělků dohoda o provedení práce. Proto si nyní při evidenci na pracáku nemůžete na dohodu o provedení práce přivydělávat.

Jestli jste byli v evidenci na úřadu práce před 29. 7. 2017 a měli jste v té době uzavřenou dohodu o provedení práce, nemusíte ji ukončovat hned. Máte tři měsíce “hájení”.

Po konci listopadu ale už nesmíte mít uzavřenou ani tuto dohodu, jinak vás z evidence úřadu práce vyloučí.

Zákonodárci se touto nemilou snaží docílit toho, aby uchazeči o zaměstnání hledali stálou práci na pracovní smlouvu. Která je sice pro zaměstnance větší “sociální jistotou”, ale především se z ní odvádí státu vysoké zdravotní a sociální pojištění. Narozdíl od dohody o provedení práce, která je z hlediska odvodů státu nejlevnější.

Chcete se poradit?

Jestli chcete svojí situaci na úřadu práce zkonzultovat, napište mi email na [email protected] nebo vyplňte formulář na webu. Ráda se vám budu věnovat.

Tento článek vyjadřuje názor autorky, nejedná se o právně závazný dokument.

Často kladené otázky

Můj pracovní poměr končí k poslednímu datu tohoto měsíce, do kdy se musím evidovat na úřadu práce a z čeho se mi bude vypočítávat podpora v nezaměstnanosti? Současně jsem byl soudem jmenován likvidátorem společnosti.

Evidence na úřadu práce je Vaše právo, nikoliv povinnost. Máte-li zájem o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, podáte žádost u místně příslušného úřadu práce podle místa Vašeho trvalého pobytu. Kontakty na jednotlivé úřady práce jsou k dispozici na portále.

Pokud tak učiníte do tří pracovních dnů od skončení pracovního poměru, naváže doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem následujícím po skončení pracovního poměru. Poté můžete žádost o vzetí do evidence podat kdykoliv s tím, že doba vedení v evidenci je od data podání žádosti.

Od 1.1.2011 dochází k zásadní změně při posuzování ukončení posledního zaměstnání. Pokud bylo ukončeno výpovědí zaměstnancem nebo dohodou, přísluší podpora v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu ve výši 45% z průměrného čistého měsíčního výdělku v posledním ukončeném zaměstnání.

Nově se rovněž odsunuje výplata podpory v nezaměstnanosti, pokud bylo uchazeči o zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné či odchodné o dobu, která se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku, kterým byla uchazeči stanovena výše odstupného, odbytného nebo odchodného. Tím není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou zákonem.

Uchazečem o zaměstnání nemůže být likvidátor společnosti v době, kdy tuto činnost vykonává – (§ 25, písm. o) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

Jak prodloužit platnost životopisu?

Na Vašich stránkách, mám zadaný životopis a končí mi jeho platnost, mám tedy dotaz, jestli je možno si ho prodloužit, jestli ano, tak jak?

Pokud jste zadal svoji nabídku práce v základní verzi, bez uživatelského přihlášení na integrovaném portále MPSV, je platnost životopisu omezená a nelze ji prodloužit.

V případě, že jste přihlášen na portálu MPSV a životopis jste zadal v rozšířené verzi, je možné jej upravovat a také prodloužit jeho platnost. Platnost prodloužíte na této adrese. Kliknutím na políčko „Nabídky práce – přidat novou“. Kliknutím do políčka „Zobrazovat nabídku práce od – do“, vložíte Vámi požadované datum.

Jsem-li vedena v evidenci na úřadu práce, mohu si přivydělat?

Novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti k 1.1.2011 nebude již možný souběh výplaty podpory v nezaměstnanosti a přivýdělku. Tato úprava se týká žádostí o zprostředkování zaměstnání a žádostí o přiznání podpory v nezaměstnanosti podaných po 1.1.2011.

Uchazeč o zaměstnání, který nesplnil zákonné podmínky pro přiznání podpory nebo již uplynula podpůrčí doba výplaty podpory v nezaměstnanosti, může mít tzv. nekolidující zaměstnání podle § 25 odst. 3 uvedeného zákona, které  musí mít následující parametry:

• měsíční výdělek nesmí přesáhnout polovinu stanovené minimální mzdy,

• výkon této činnosti nesmí být překážkou v poskytování součinnosti s úřadem práce a přijetí vhodného  zaměstnání. 

Nekolidující zaměstnání je možné vykonávat na základě pracovního nebo služebního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Výkon této činnosti je uchazeč o zaměstnání povinen úřadu práce oznámit nejpozději v den nástupu k pracovnímu nebo služebnímu poměru a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny.

Mohla bych dostat nějaké informace ohledně rekvalifikace na úřadě práce?

Na zařazení do rekvalifikačního kurzu není právní nárok. Do rekvalifikačních kurzů je uchazeč nebo zájemce o zaměstnání zařazen v případě, kdy je tato rekvalifikace nutná pro jeho další uplatnění na trhu práce. Na rekvalifikaci jsou doporučováni zejména uchazeči a zájemci o zaměstnání, kteří jsou obtížně umístitelní na trhu práce (§ 33 zákona č. 435/2004 Sb.

, o zaměstnanosti), absolventi škol a uchazeči o zaměstnání, kteří byli propuštěni v důsledku ekonomické krize. S účastníkem rekvalifikace úřad práce sepíše dohodu, jejíž součástí jsou i ujednání o úhradě nákladů eventuálně sankcí pro uchazeče pokud na rekvalifikaci nenastoupí.

Úřad práce hradí náklady za účastníka rekvalifikačního kurzu, kterého k této rekvalifikaci doporučí.

Nabídka rekvalifikačních kurzů je rozdílná podle regionů a potřeb místního trhu práce. Kontakty na jednotlivé úřady práce: zde.  Nabídka dalších rekvalifikačních kurzů je k dispozici na adrese: http://www.eu-dat.cz/

Za jakých podmínek mám nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období 2 let zpětně od data podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti, zaměstnáním, jinou výdělečnou činností, případně náhradní dobou (§ 41 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) dobu důchodového pojištění v délce minimálně 12 měsíců. Překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů opakovaně sám ukončil pracovní poměr nebo se kterým byl v tomto období rozvázán pracovní poměr pro hrubé porušení pracovní kázně.

Délka podpůrčí doby je odvislá od věku uchazeče o zaměstnání v době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Do 50-ti let věku je v délce 5 měsíců, od 50 do 55 let v délce 8 měsíců a nad 55 let věku v délce 11 měsíců.

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z průměrného čistého měsíčního výdělku dosaženého v posledním ukončeném zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 měsíc a to první dva měsíce 65%, další 2 měsíce 50% a po zbytek podpůrčí doby 45%.

V případě, že pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnance nebo dohodou, je výše podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu ve výši 45% z průměrné čisté měsíční mzdy dosažené v posledním ukončeném zaměstnání.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o podporu v nezaměstnanosti podána.

Co dělat při sankčním vyřazení?

Jsem v evidenci úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání a nedostavila jsem se na sjednanou schůzku. Úřad práce mě z evidence uchazečů o zaměstnání vyřadil. Co mám dělat?

Nedostavení se na sjednanou schůzku bez závažných důvodů, uvedených v § 5 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je podle § 30 odst. 2 písm. f) téhož zákona posuzováno jako maření součinnosti s úřadem práce a je důvodem k vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence.

O vyřazení z evidence rozhodne úřad práce ve správním řízení a proti rozhodnutí je možné podat v zákonem stanovené lhůtě odvolání.

V případě, že se vám po vyřazení nepodaří nastoupit do nového zaměstnání, jste povinna si hradit sama zdravotní pojištění a tato doba není náhradní dobou pro důchodové pojištění.

Pracovní poměr skončil ve zkušební době. Lze znovu získat podporu v nezaměstnanosti?

Zaměstnanec měl pracovní poměr 5 let, po výpovědi pobíral 3 měsíce podporu, poté nastoupil do nového zaměstnání. Jeho nový pracovní poměr skončil ve zkušební době ze strany zaměstnavatele. Má tento zaměstnanec opět nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

, o důchodovém pojištění, v délce alespoň 12 měsíců a požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti.

Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Uchazeč o zaměstnání, kterému v rozhodném období neuplynula celá podpůrčí doba a získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3 měsíce, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Pokud by doložil dobu důchodového pojištění v délce 3 měsíce a více a současně plnil zákonnou podmínku 12 měsíců, vznikne mu nový nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Od 1.1.2011 musí uchazeč o zaměstnání úřadu práce doložit, že pracovní poměr ve zkušební době byl ukončen ze strany zaměstnavatele ( např. přímo v zápočtovém listu nebo na potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti).

Musím se přihlásit na úřad práce i v pracovní neschopnosti?

V současné době jsem v pracovní neschopnosti a během tohoto měsíce mi končí pracovní poměr výpovědí. Musím se přihlásit na úřad práce ihned po skončení pracovního poměru?

Požádat úřad práce o zprostředkování zaměstnání a být zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání je Vaše právo, nikoli povinnost. Toto právo můžete uplatnit v případě, že chcete a můžete pracovat.

Po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nemůžete požádat o zprostředkování zaměstnání a vzetí do evidence uchazečů o zaměstnání, i když v jejím průběhu Váš pracovní poměr skončil (§ 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Žádost můžete podat nejdříve následující den po skončení dočasné pracovní neschopnosti.

Za jakých podmínek může firma získat dotace z Úřadu práce?

Za jakých podmínek může firma získat dotace z Úřadu práce – pokud vytvoří ve své firmě nové pracovní místo pro osobu, která je v evidenci na Úřadu práce. Je zde nějaké omezení, že daná osoba musí být určitou dobu v evidenci na úřadu práce? Jaká je výše dotace a jak dlouho ji lze pobírat?

Jedná se o příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání, kterému nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem (§ 113 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) nebo příspěvek na zapracování zaměstnavateli, který chce přijmout do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (§ 116 zákona č. 435/2004 Sb.

, o zaměstnanosti). V obou případech je nutné ještě před zaměstnáním uchazeče svůj záměr projednat s úřadem práce – oddělení trhu práce, u kterého je uchazeč veden v evidenci. Zda a v jaké výši bude příspěvek poskytnut, rozhodne úřad práce na základě situace na trhu práce a míry nezaměstnanosti v daném regionu. O příspěvek nelze žádat zpětně po uzavření pracovní smlouvy s uchazečem.

Na tyto příspěvky není právní nárok a o jejich poskytnutí vždy rozhoduje úřad práce, kde je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci. Obecné informace naleznete na adrese: /web/cz/moznosti-ziskani-dotaci

Kdo mi vyplní potvrzení o zaměstnání v ČR typu E 301?

Bydlím v ČR už 5 let, ale budu se stěhovat zpátky na Slovensko, tak bych se chtěla zeptat, kdo mi vyplní pro slovenské úřady potvrzení o zaměstnání v České republice /typu E 301/, jak dlouho to trvá a jaké doklady musím doložit?

Podporu i nemocenskou je možné pobírat současně a ještě k tomu si můžete přivydělávat

Fyzická osoba, která je uznána za dočasně neschopnou pro nemoc nebo úraz a případně pobírá nemocenské dávky, nemůže být v této době zaevidována jako uchazeč o zaměstnání. Pokud vám tedy např.

skončí zaměstnání a následně den na to onemocníte, vaše pracovní neschopnost je překážkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

V této době proto nemůžete podat u příslušného úřadu práce žádost o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti, resp. taková žádost bude zamítnuta a do evidence zařazen nebudete.

Zde ale záleží na tom, onemocníte-li jako uchazeč o zaměstnání ještě v ochranné lhůtě 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, anebo až posléze, tedy v době, kdy vám již ochranná lhůta z titulu posledního zaměstnání uplynula.

Čtěte také: Kávou se můžete v práci opařit „výhodně“. Důležité je, kdo požádal o její vaření

Když je ochranná lhůta zachována

Nemocenská zásadně podle zákona o nemocenském pojištění náleží také v případě, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění (tedy zaměstnání) v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Zákon o zaměstnanosti pak stanoví, že uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění a do podpůrčí doby (tj.

doby poskytování podpory v nezaměstnanosti) se nezapočítává doba, po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění. A z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Čtěte také: Zranění na teambuildingu je pracovním úrazem

Onemocní-li tedy uchazeč o zaměstnání v ochranné lhůtě, nebude mu jeho posledním zaměstnavatelem poskytována náhrada mzdy za dobu od 1. resp. od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti (popř. karantény), protože ta náleží jen za trvání pracovně – právního vztahu.

Uchazeči o zaměstnání však budou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a to od 15. dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění se mu staví doba poskytování podpory v nezaměstnanosti. Podpůrčí doba podpory v nezaměstnanosti se tedy o dobu nemoci nezkracuje.

Zajímavé téma: Za všechny škody a chyby platit nemusíte, přestože za ně zodpovídáte

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. V prvé řadě se jedná o získání důchodového pojištění, a to zaměstnáním, jinou výdělečnou činností, zejména tzv.

soukromým podnikáním jako osoba samostatně výdělečně činná, resp. započtením náhradních dob – kupř. osobní péče o dítě do 4 let, a to v délce alespoň 12 měsíců v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání:

• do 50 let věku 5 měsíců,
• nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
• nad 55 let věku 11 měsíců.

Pro délku podpůrčí doby je přitom rozhodující věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Poskytování dávek nemocenského pojištění nemá vliv na délku podpůrčí doby, tj. doby, po kterou se poskytuje podpora v nezaměstnanosti. Po skončení nemoci se obnoví výplata podpory v nezaměstnanosti. Čtěte také: Jak odejít předčasně do penze s nekráceným důchodem

Jiná situace ale nastane, onemocní-li uchazeč o zaměstnání až po uplynutí ochranné lhůty.

Když ochranná lhůta uplynula

Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání již nebude mít nárok na poskytování dávek nemocenského pojištění, bude mu po dobu jeho nemoci poskytována podpora v nezaměstnanosti (má-li na ni nárok),  ale pouze do vyčerpání podpůrčí doby.

Uchazeč o zaměstnání je povinen začátek i konec své pracovní neschopnosti oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů. Čtěte také: Dostaňte z nemocenské maximum: za 600 Kč měsíčně stát dá 18 000 Kč

Nekolidující zaměstnání

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání – a při splnění předepsaných podmínek – ani pobírání podpory v nezaměstnanosti nebrání výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání, a to

• výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
• výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Uchazeč o zaměstnání si tedy smí i k podpoře v nezaměstnanosti  přivydělat aktuálně až 4000 Kč měsíčně (hrubého příjmu). V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku odměny sčítají a polovina minimální mzdy je vždy konečným a nepřekročitelným limitem výše přípustného příjmu. Čtěte také: Jsou první tři dny nemocenské bič na simulanty?

Výše příjmu se sleduje měsíčně – v případě, že je odměna z dohody o pracovní činnosti vyplácena za delší než měsíční období (což někdy u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti bývá), celková částka odměny se rozpočte na jeden měsíc za období, za které přísluší. Jestliže uchazeč o zaměstnání uzavře dohodu o provedení práce na období 3 měsíců, za které mu náleží odměna 10 000 Kč, pak jde o nekolidující zaměstnání.

Není třeba zkoumat sjednaný rozsah pracovní doby v nekolidujícím zaměstnání. Jedinou omezující podmínkou je výše příjmu.

Z povahy věci a skutečnosti, že zaměstnavatel musí dodržovat minimální mzdu (resp. v pracovním poměru i nejnižší úrovně zaručené mzdy) také v nekolidujícím zaměstnání, však plyne, že pracovní doba zaměstnance v nekolidujícím pracovně-právním vztahu by nikdy neměla překročit 83 hodin za měsíc.

Souběh pobírání podpory a nemocenského

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazeči o zaměstnání se po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z důvodu účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu nekolidujícího zaměstnání, se poskytuje podpora v nezaměstnanosti, má-li na ni nárok, a to až do vyčerpání celé jeho podpůrčí doby. Současně zákon o zaměstnanosti nevylučuje souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti s náhradou mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti z titulu výkonu zmíněného nekolidujícího zaměstnání.

Souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti a nemocenského resp. náhrady příjmu pod dobu pracovní neschopnosti je u nekolidujícího zaměstnání přípustný a možný. Čtěte také: Zaměstnavatel nezaplatil? Stát valorizoval odškodnění, dostanete přes sto tisíc

Uchazeči o zaměstnání vykonávajícímu souběžně s vedením v evidenci na úřadu práce nekolidující zaměstnání, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší od 1. resp. 4. do 14. dne trvání nařízené karantény resp.

dočasné pracovní neschopnosti od jeho zaměstnavatele náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti, pokud ke dni vzniku jeho dočasné pracovní neschopnosti splňuje podmínky nároku na nemocenskou podle zákona o nemocenském pojištění.  Trvá-li pracovní neschopnost uchazeče o zaměstnání dále, jsou mu od 15.

 dne jeho dočasné pracovní neschopnosti poskytovány dávky nemocenského pojištění souběžně s podporou v nezaměstnanosti,  a to až do vyčerpání podpůrčí doby.

Použitá literatura: Bičáková, O.: Nemoc a poskytování podpory v nezaměstnanosti, Právní rádce č. 4/2010

Nahlášení na úřad práce a podpora v nezaměstnanosti 2021

Nahlášení na úřad práce sebou nese výhody, ale i povinnosti.

Můžete získat podporu v nezaměstnanosti a stát za vás po dobu evidence na úřadu práce hradí zdravotní pojištění.

Sociální pojištění za vás úřad práce nehradí, ale také ho po vás v době, co jste na úřadu práce nikdo nechce. Evidence na úřadu práce se vám započítává do důchodového pojištění, maximálně ale jeden rok + doba po kterou jste brali podporu v nezaměstnanosti.

Odstupné

Jestliže jste ve svém předchozím zaměstnání dostali odstupné, pak budete případnou podporu v nezaměstnanosti dostávat až po uplynutí tolika měsíců, za kolik jste dostali odstupné.

Pokud vám zaměstnavatel nevyplatil odstupné, na které máte ze zákona nárok, úřad práce vám ho může vyplatit (aby jste nezůstali úplně bez finančních prostředků) a to až do výše 65% odstupného, které vám má zaplatit zaměstnavatel.

Poté bude úřad práce toto odstupné vymáhat po vašem předchozím zaměstnavateli sám.

Kdy se přihlásit na úřadu práce

Přihlásit na úřad práce se může osoba, která nemá žádný pracovně-právní vztah ani příjem a současně si hledá zaměstnání. Úřad práce není určen například pro studenty, ti se studiem připravují na svoje budoucí zaměstnání.

První návštěva úřadu práce probíhá v místě vašeho trvalého bydliště. Tam je možné se přehlásit na jiný úřad práce, pokud například pracujete na a žijete jinde, než je vaše trvalé bydliště, tzv. přechodné bydliště. Na úřad práce si s sebou vezměte platný doklad totožnosti, např.

mateřské dovolené, péče o osobu blízkou) nebo potvrzení o ukončení či přerušení samostatné výdělečné činnosti.

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti

O podporu v nezaměstnanosti na úřadu práce může žádat ten, kdo za poslední dva roky odváděl důchodové pojištění v délce nejméně 12 měsíců. Takže pokud jste byli v zaměstnaneckém poměru nebo vykonávali jinou výdělečnou činnost, ze které jste odváděli důchodové pojištění v celkové délce alespoň 12 měsíců za poslední dva roky, máte nárok na podporu.

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

• Lidé, pobírající starobní důchod
• Uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců pracovní poměr ukončen z důvodu porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem (§ 55 ZP)
• Uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců pracovní poměr ukončen z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem
• Uchazeč o zaměstnání, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek (vojáci z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů) a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek

Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce (§ 109) a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Podpora v nezaměstnanosti

Výše podpory prvních dvou měsících činí podpora 65% předchozího průměrného měsíčního platu, poté dva měsíce 50% a po zbývající dobu 45%. Pokud uchazeč opustil předcházející zaměstnání bez vážného důvodu na vlastní žádost, bude po celou dobu pobírat podporu jen ve výši 45% svých předchozích měsíčních příjmů.

Maximální výše podpory nesmí přesáhnout 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku. V tomto případě tedy roku 2020. Ta byla v 1-3. čtvrtletí roku 2020 34 611 Kč (Podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17.

prosince 2020 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2020 pro účely zákona o zaměstnanosti).

Z toho plyne že maximální výše podpory pro rok 2021 je 20 075 Kč měsíčně. V případě podpory při rekvalifikaci činí maximální výše 0,65násobek, takže 22 498 Kč.

V případě, že vám úřad práce sežene pracovní nabídku a vy ji odmítnete, ztrácíte nárok na podporu. Totéž platí, pokud do zaměstnání nastoupíte, ale do půl roku z něj odejdete, aniž by k tomu byl závažný důvod. Zpět do evidence uchazečů o práci na úřadu práce se můžete přihlásit až po uplynutí půl roku ode dne vzniku pracovního poměru.

Uchazeč o zaměstnání bez vyměřovacího základu

Jsou situace kdy uchazeč nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Z čeho se tedy vypočítá podpora v nezaměstnanosti a v jaké výši? I v této situaci musí být splněna podmínka odvedeného pojištění, kdy v tomto případě jde pochopitelně o započtení náhradní doby (typicky se jedná o maminky po rodičovské dovolené). Nutno uznat, že výše podpory je poměrně nízká, ale i tak dokáže příjemci trochu pomoci:

Konkrétně se jedná o:

• za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku –> 5 192 Kč,
• další 2 měsíce ve výši 0,12násobku -> 4 154 Kč, 
• po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku -> 3 808 Kč

Průměrné mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku 2020 byla v 1-3. čtvrtletí roku 2020 34 611 Kč.

Délka podpory v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti (tzv. podpůrčí doba) trvá:

• 5 měsíců, pokud je vám méně než 50 let
• 8 měsíců, pokud je vám 50-55 let
• 11 měsíců, pokud je vám více než 56 let

Když uchazeč nevyčerpá celou podpůrčí dobu a znova se dostane na Úřad práce, tak je důležité, zda pracovní vztah mezi oběma doby evidence trval déle než tři měsíce. Pokud trval déle, je znovu nárok na celou podpůrčí dobu. Pokud trval kratší dobu, je nárok jen na „dočerpání“ zbývající části podpůrčí doby.

Do podpůrčí doby se nezapočítává doba:

• po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění,
• pokud uchazeč pracuje a jeho měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tzv. nekolidující zaměstnání) a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti,
• poskytování podpory při rekvalifikaci
• doba vazby.

Nekolidující zaměstnání

Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkonu pracovní činnosti, za podmínky že měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy – čili v r. 2021 nově částku 7 600 Kč. V případě, že uchazeč o zaměstnání vykonává více takovýchto činností, tak se jeho výdělky sčítají. Tj. ze všech dohromady nesmí mít příjem vyšší než 7 600 Kč.

Důležité informace:

• Výkon nekolidujícho zaměstnání je uchazeč povinen hlásit ÚP v den nástupu do něj.
• Není možné vykonávat nekolidující zaměstnání a současně pobírat podporu v nezaměstnanosti.
• U nekolidujícho zaměstnání není možné využít dohodu o provedení práce (DPP), ale jen dohodu o pracovní činnosti (DPČ)

Kdy se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje

• když uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění, 
• když je uchazeč o zaměstnání ve vazbě.

Kdy dochází k maření součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce?

• a) když je uchazeč podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči krajské pobočce Úřadu práce, a přesto je neplní,
• b) neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce,
• c) nedostaví se na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů [§ 5 písm. c – zákon o zaměstnanosti)],
• d) neplní povinnosti stanovené v § 21 (Zákon o zaměstnanosti) (obecně povinnost informovat o změně zdravotního stavu a s tím souvisejících omezení), nebo
• e) jiným jednáním zmaří zprostředkování zaměstnání nebo nástup do zaměstnání.

Co jsou pro Úřad práce vážné důvody?

• nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
• nezbytná osobní péče o fyzickou osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
• docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,
• místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
• okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
• zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce při zprostředkování zaměstnání
• jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele,

Studenti a úřad práce

Jak je to se studenty? Pokud jste studentem střední školy, tak pak posledním studentským dnem je 31.srpna.

U vysokoškolských studentů je doba ještě kratší, je to měsíc po měsíci, kdy jste ukončili studium, tzn. kdy jste složili státní závěrečnou zkoušku.

Je tedy jedno zda jste ji složili 1.9. nebo 29.9., status studenta vám v obou případech skončí k poslednímu dni v říjnu.

Rady a tipy

Za evidenci na úřadu práce se neplatí žádný poplatek, je tedy bezplatné.

Pokud vám pracovníci úřadu práce nabídnou pracovní místo a vy ho odmítnete, mohou vás vyřadit z evidence na úřadu práce.

Frekvence návštěv na úřadu práce je různá, od několika týdnů až po několik měsíců. Záleží na vytíženosti jeho pracovníků.