Zdroj: Euro.cz
Tržiště jsou populární a překotně jich přibývá, proto se do nich začal plést stát
Farmářských trhů u nás bude brzy víc než samotných farmářů, kteří na nich mají co nabídnout. A kteří vůbec stojí o to tam prodávat. Neukojená chuť Čechů na čerstvé místní produkty šikovně masírovaná pořadateli tržišť přinesla své ovoce.
Farmářských trhů se na jaře po celé zemi vyrojilo tolik, až z toho jde jejich průkopníkům hlava kolem. A lidem lačnícím po nešizených dobrotách přímo z farem zřejmě také. Zvlášť když se za nimi šplhají na střechu pražského obchodního centra Galerie Harfa nebo je hledají na ostravském tržišti pro motoristy.
V Ostravě mohli v sobotu zajet také na parkoviště obchodního centra Futurum, kde na místní farmářské trhy lákal tamní project manager a sliboval mimo jiné farm menu a happy hours.
Na tržištích lákajících na vše české a nejlépe od místních zelinářů, ovocnářů, sýrařů, chovatelů, řezníků, pekařů a včelařů nechybí španělský olivový olej, maďarské klobásy, slovenské ovčí sýry, mořské ryby, uzeniny z kamenné prodejny poblíž a někdy i vajíčka kdoví odkud.
Teplá kuchyně, která má na trzích dotvářet kolorit poctivého jídla z místních zdrojů, nabízí třeba indické zeleninové rizoto nebo španělskou paellu s kuřecím masem. Nabídku výpěstků a specialit přímo od výrobce někde „zpestřují“ překupníci. Prostě takové typické české farmářské trhy.
Ministerští opatrovníci
Všechna farmářská tržiště se ale rozhodně nedají házet do jednoho pytle. Třídit dle kvality by je měli zákazníci. Jenže do pořádání oblíbených trhů se teď začal plést stát, a ke všemu je ještě dotovat. Na popularitě trhů, které donedávna Češi mohli jen okukovat v cizině, se chtějí svézt také politici.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) a ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV) společně zaštiťují tři tržnice v hlavním městě. Vzniku trhu v pražských Dejvicích pomohl Tomáš Chalupa (ODS) ještě jako tamní starosta. Zůstal mu věrný i jako ministr životního prostředí a rozdáváním dotací chce pomáhat na svět dalším tržnicím.
Za pouhý rok jich přitom jen v Praze vyrostlo 27, 4 vznikly v Brně, v Čechách 55 a na Moravě 18.
„V prvním kole se o podporu přihlásilo 29 zájemců.
Celkem žádají zhruba o čtyři miliony korun,“ popsala mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková zájem o bizarní grant napasovaný na farmářské trhy z takzvaného revolvingového fondu na podporu udržitelného rozvoje. Kdo chce nastartovat tržiště, může na jedno dostat až 150 tisíc korun.
Ač pravidla grantu žádný konkrétní environmentální požadavek neobsahují, projekt musí mít „výrazný pozitivní vliv na životní prostředí“. Chalupovo ministerstvo se s touto zástěrkou jistě nějak popasuje. Která města a neziskové organizace se o dotaci hlásí, nechtěla mluvčí prozradit, dokud žadatelé neprojdou oficiálním hodnocením. Namátkou zmínila pouze města Třeboň, Štramberk, Nové Město na Moravě a Loket.
Aby se fenomén nezprofanoval
Zatímco Chalupa za veřejné prostředky povzbuzuje k zakládání nových trhů, Fuksa se je snaží držet na uzdě, aby se fenomén nezprofanoval. Snaha obou vládních i stranických kolegů se neprotíná. Dotaci na rozjezd mají dostat jen ti, kteří se budou držet kodexu pro fungování trhů. Ten se složitě rodí z Fuksovy iniciativy.
Začínající organizátoři se tedy mají předem zavázat k něčemu, co ještě neexistuje.
Dotace pro začátečníky se příliš nelíbí těm, kteří s trhy proráželi. „Nechápu, proč resort životního prostředí zastupuje kompetence ministerstva zemědělství.
Navíc je tato podpora nefér vůči pořadatelům, kteří trhy rozjeli,“ říká za průkopníky Jiří Sedláček z občanského sdružení Archetyp. V roce 2007 sdružení vypracovalo pro pražský magistrát studii, která vytipovala sedmnáct míst v hlavním městě, kde by se farmářské trhy mohly konat. Od loňska je provozuje na třech místech pod názvy Kubáň, Náplavka a Jiřák.
V květnu spustí další Na Františku.
„Nepočítali jsme, že se trhy v celé zemi tolik rozjedou. Jsme mile překvapeni,“ hodnotí Sedláček. Ač má Archetyp pro svá tržiště vlastní kodex, podporuje vznik jednoho univerzálního. K němu se přihlásí provozovatelé pravých farmářských trhů, a tím se oddělí zrno od plev.
Zákazníci se pak budou moci orientovat podle značky, kterou ty správné trhy ponesou. Ostatní riskují, že dostanou nálepku takzvaných pseudofarmářských trhů, kde je hrstka skutečných farmářů a zástupy prodejců všeho možného.
„Hlavním důvodem pro vznik kodexu je, aby zákazník na první pohled věděl, co kupuje,“ vysvětluje ministr. Připomíná, že se objevují kritiky na klamání zákazníků na některých farmářských trzích.
„Chceme proto dát spotřebitelům co největší jistotu o původu a kvalitě zboží. Byla by škoda, kdybychom kvůli několika vychytralcům neuchránili pozitivní fenomén trhů a nechali ho devalvovat,“ prohlašuje Fuksa.
Slibuje, že kodex bude do konce května.
Kodex, nebo samočištění?
Na ministerstvu se nedávno sešli dobře zapsaní pořadatelé, aby se domluvili jak konkrétně dobré jméno farmářských trhů uchránit. „Všichni se shodli, že kodex je potřebný,“ říká ministrův poradce a předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík, který se ve věci angažuje.
Vidí ale, že přesnější pravidla vůbec nebude jednoduché vytvořit. „Hlavně z toho nechceme udělat úřad. Ministerstvo chce jen pomoci, nebude nic byrokraticky řídit,“ ujišťuje Stehlík. Představuje si, že sami organizátoři by měli určit, do jaké míry je možné pustit na trhy jiné zboží než od autentických sedláků.
Pravidla nejspíše nebudou striktně žádat, aby na trzích byly jen lokální produkty. „Potom by se v Praze nemohlo prodávat ani víno z Moravy,“ vysvětluje Stehlík. Předpokládá, že pořadatelé trhů, kteří se ke kodexu přihlásí, se pak budou navzájem hlídat, zda ho dodržují.
Miroslav Dušek, pořadatel hojně navštěvovaného dejvického trhu Kulaťák, se kodexu nebrání. Myslí si však, že lidé sami poznají dobré věci od špatných. V samočisticí proces věří také Jan Valeška z Pro-Bio Ligy, který se alternativním způsobům prodeje farmářských produktů věnuje dlouho.
„Lidé nebudou chodit na deset trhů za víkend. Samovolné síly překotný růst trhů zkrotí,“ předpokládá.
Přetahování o farmáře
Jak přibývá farmářských trhů, sílí i přetahovaná o farmáře, kteří mají co prodávat. Čím více trhů, tím menší nabídka. „Není to tak, že se řekne farmářský trh a najednou všichni začnou vyrábět něco, s čím hned mohou přijet na stánky,“ poznamenává Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství, která pomáhala s rozjezdem trhu na Kubáni.
Potíž vidí hlavně v tom, že zdejší předpisy stále hledí na drobné výrobce jako na největší masokombináty a mlékárny, což zemědělce odrazuje.
Také proto je o sedláky s vlastními produkty velká nouze, navíc ti zajetí mají své stálé zákazníky. „Skoro každý den někdo volá nebo píše e-mail, abychom přijeli prodávat.
Ani nestačíme odpovídat, že nemáme zájem,“ říká Josef Šourek z rodinné biofarmy Filoun z obce Plavy v Jizerských horách. Výtečné tvarohy, máslo, sýry a další výrobky, které Šourkovi dělají v malé faremní mlékárně, mají své věrné konzumenty.
Proč by farmář měl stát celý den na tržišti, když nepotřebuje hledat další?
Nabídku prodávat na plzeňském trhu na nádvoří hotelu Gondola odmítl také Pavel Moulis z Milínova u Rokycan. „I když se nám trh v Plzni líbí, s naším biohovězím tam nepůjdeme. Máme ho především pro pravidelné zákazníky,“ vysvětluje mladý farmář.
Navíc si myslí, že lidé si na trhu chtějí vybrat spíše finální výrobek. Ani Václav Dašek ze Slavětína nad Metují neplánuje, že by šel s masem ze svých jelenů na trh, kam ho zvou pořadatelé z České Skalice na Náchodsku. „Mladé jeleny zabíjíme na objednávku, všechno maso si prodáme sami přímo z farmy,“ říká soukromý zemědělec.
Josef Sklenář z biofarmy Sasov u Jihlavy může ve stáncích nabízet bohatý sortiment – balíčky s vepřovým a hovězím masem, klobásy, uherák, cibuli, brambory, vše v kvalitě bio. Možnost prodávat na trzích vítá, ale mezi místy si vybírá. „Velké trhy v Praze pro nás nejsou.
Pravidelně ale jezdíme do Toulcova Dvora v pražské Hostivaři, kde jsou jen ekologické produkty,“ říká Sklenář. Na běžných trzích obvykle moc neprodá, když je vedle jeho stánku uzenářství s levnějšími „nebio“ klobásami.
Z Jihlavy dojíždí třeba na Plzeňské farmářské trhy, kam si zákazníci současně přicházejí vyzvednout balíčky objednané přes e-shop. „Minule jsme za ně utržili dvakrát tolik než za zboží, které si koupili přímo návštěvníci tržiště.
Kdybychom prodej takto nespojili, nevyplatilo by se nám na trh jezdit,“ poznamenává Sklenář.
I dva tisíce za místo
Řadu sedláků odrazuje komerce, která obsadila některé farmářské trhy. „Je to móda, které se chytily různé firmy, jež trhy dělají pro kšeft. Sedláci si pak stěžují, jak jim pořád zvyšují poplatky za prodejní místa,“ konstatuje předseda svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Zdeněk Perlinger.
Trhy určitě nezatracuje, ostatně pomáhá při jejich organizování v Karlových Varech a Lokti.
Ceny za denní „stání“ na tržištích jsou různé. Asi nejvíce musejí zaplatit trhovci v Dejvicích.
„Poplatky začínají zhruba od tisíce korun, strop dva tisíce platí největší prodejci, tedy pekaři a uzenáři,“ upřesňuje pořadatel Miroslav Dušek. V Plzni je to pro každého pětistovka. „Zpočátku jsme dávali prostor zdarma, ale sedláci si toho nevážili.
Když pršelo, nepřijeli,“ vysvětluje úhradu Tomáš Popp z občanského sdružení Envic, které připravuje úspěšné Plzeňské farmářské trhy. Právě na nich by se mohli učit začátečníci.
Běžně se poplatky pro trhovce pohybují od dvou set korun do sedmi set. Když pořadatelé trhů neseženou sedláky, pustí do stánků prodejce, kteří tam nepatří, ale zaplatí za pronajaté místo.
Všichni se učí
„Ideální stav nemůžeme očekávat. Originálních farem západního střihu je u nás strašně málo. Proto umožňujeme prodej všeho, co je domácí, poctivě dělané, bez aditiv,“ říká Sedláček za Archetyp.
Slovo domácí přitom na potraviny nesmí, upozorňuje ve svém desateru pro farmářské trhy Státní veterinární správa. Její mluvčí Josef Duben se odvolává na vyhlášku o značení potravin. Veterináři dohlížející na chod trhů naštěstí dělají, že slůvko domácí nevidí.
Pořadatelé, farmáři, zákazníci – všichni se učí. Potřebují čas, aby se s farmářskými trhy naučili zacházet. A příště aby zelináři přijížděli místo s maceškami a sazenicemi kedluben už od jara s nejrůznějšími saláty, rukolou a polníčkem. „Všechno by se dobře prodávalo.
Farmáři na to přijdou, budou investovat, stavět skleníky,“ věří Dušek z dejvického Kulaťáku.
„Sto dvacet korun za plato?“ protáhne obličej zákaznice na pražském tržišti Kubáň nad vejci snesenými slepicemi, které nežijí v klecích. Rozdíl jí nic neříká, nebo prodavači nevěří. A odchází pro vajíčka do supermarketu. Opačným směrem se zase ženou zákazníci pro český česnek. Na zdejší pole se vrací i díky farmářským trhům.
Největší pořadatelé
Občanské sdružení Archetyp
Loni spustilo tři trhy v Praze, v květnu přidá další. „Jsme největší co do četnosti i velikosti. Máme tři trhy s prodejem třikrát týdně. Loni jsme organizovali celkem 196 trhů,“ vyčísluje Jiří Sedláček z Archetypu.
- Občanská společnost Farmářské tržiště
- Český farmářský trh
- Občanské sdružení Český um – Artificium Bohemicum
- Rudolf Stuchlík
Od loňského jara provozuje farmářský trh Kulaťák v pražských Dejvicích. S cenou 1,5 milionu korun zvítězila v soutěži o zakázku na zavedení trhu v roce 2010, kterou zadala radnice Prahy 6 tehdy vedená starostou Tomášem Chalupou. Loni tato společnost uspořádala také Ekologickou třináctku v Praze 13. Letošní novinkou je trh v obchodním centru Futurum v Ostravě. „V počtu lidí, kteří na naše trhy přijdou, jsme asi největší,“ míní Miroslav Dušek z pořádající společnosti.
Tři trhy v městských částech na okraji Prahy – v Klánovicích, Dolních Břežanech a Dolních Počernicích – rozpohybovaly Klára Svobodová a gastronomická novinářka Hanka Michopulu. O svých trzích říkají, že jsou „sousedské“, s domácí atmosférou, pečlivě vybíranými trhovci a sortimentem.
Pod záštitou ústecké hejtmanky Jany Vaňhové spouští letos na jaře Severočeské farmářské trhy ve třech městech – Ústí nad Labem, Mostě a Chomutově. Sdružení, které sídlí ve Skalce u Doks, dostalo na pořádání trhů 95 tisíc korun z fondu hejtmanky. Akci podporuje také uhelná společnost Czech Coal, která se hlásí jako hrdý patron farmářských trhů.
S pořádáním farmářských trhů ve východních Čechách začal v letošním roce. „Dělám na tom od ledna. Lidé mají rádi české věci, je to trend,“ říká Stuchlík, který organizuje trhy už v šesti městech: Náchodě, Trutnově, Broumově, Jaroměři, Dvoře Králové a Rychnově nad Kněžnou. Brzy chce přidat ještě Ústí nad Orlicí. „Obeslal jsem 300 farem. Na prodej ale zemědělci nejsou připraveni,“ zjišťuje Stuchlík, který se dle svých slov dosud pohyboval v obchodu s průmyslovým zbožím.
Prostě Tišnovské
Jako by v Tišnově u Brna předem tušili, jak se rozmáchnou farmářské trhy, pojmenovali ty své Tišnovské. Letos vstupují už do čtvrté sezony. „Vymezení farmářský trh jsme se chtěli vyhnout, nazvali jsme si to po našem,“ říká Eva Zavřelová. V Tišnově je vidět, že o název nejde.
Díky tamním pravidelným trhům se lidem z města i okolí staly dostupnější biopotraviny, místní čerstvá zelenina a ovoce. „Nesmí sem žádné průmyslové zboží z velkovýroben,“ zmiňuje Zavřelová jednu z podmínek z tržního řádu, schváleného radou města. Po dvou letech, kdy museli prodejce shánět, si je už vybírají.
„Nejlépe když jsou z místa, nejvýše do padesáti kilometrů od Tišnova,“ doplňuje.
Dobřany se po čtyřech letech připojily k městům s trhovci
Koronavirus na Plzeňsku: Projděte si důležité informace, omezení Pavel Korelus
Plzeňsko – Na dobřanské náměstí T. G. M. se počínaje včerejškem vrátily trhy. Dříve byly tradiční, ovšem od časů rekonstrukce centra, která skončila na jaře 2010, se nekonaly ani jednou.
Jablka, brambory, cibuli, česnek i proutěné koše včera v Dobřanech nabízel Dan Koranda | Foto: DENÍK/Pavel Korelus
Trhy se vrátily z popudu místostarostky Dobřan Dagmar Terelmešové. „Od jejich návratu si slibujeme znovuoživení centra města tím, co tam historicky patří,“ uvedla.
Tržními dny budou v Dobřanech pondělky a středy od 8:00 do 18:00 hodin. Se stánkem může přijít vlastně kdokoliv, kdo má oprávnění prodávat. Včera trhovci nabízeli jablka, brambory, česnek, cibuli, proutěné košíky v jednom, povlečení a polštáře ve druhém a spodní prádlo ve třetím stánku.
Město od nich žádný pronájem nevybírá, trhovci uhradí jen poplatek za úklid a případně za elektřinu.
Podobné trhy „se vším možným“ se konají například v Kralovicích. „Každý třetí pátek v měsíci je na náměstí 12 až 20 trhovců. Jsou to Češi, Vietnamce nechceme. Zájem o ně je,“ tvrdí ředitelka Městského kulturního střediska Kralovice Jana Beranová.
Nejbližší kralovické trhy se budou konat v pátek 17. října, jako vždy od 8:00 do 17:00 hodin.
V jiných městech se zase daří farmářům.
Na náměstí v Blovicích se objevují pravidelně už od roku 2012. Až do letoška si na nabídku jejich produktů nikdo nestěžoval. „Letos poprvé zažíváme slabší sezonu.
Nejezdí moc trhovců a chodí také méně lidí,“ řekla ředitelka blovického městského kulturního střediska Ladislava Krňoulová s tím, že kromě srpna se farmářský trh letos v Blovicích konal vlastně každý měsíc.
„Ještě budou dva – 18. října a 15. listopadu,“ dodala.
V Nepomuku mají farmářské trhy tradici ještě delší, a to od roku 2010. Zatím poslední letošní trh se ve městě konal uplynulou sobotu.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
- trh,
- Dobřany,
- Kulturní středisko,
- náměstí,
- Blovice,
- Kralovice,
- Nepomuk,
- Tomáš Garrigue Masaryk,
- stavební rekonstrukce,
- Dagmar Terelmešová,
- farmářské trhy
Zámečník, 20 000 Kč Zámečník, 17 000 Kč Chovatelé hospodářských zvířat (kromě drůbeže), 18 000 Kč ŘIDIČ sk. B (dodávka), 30 000 Kč obchodní referent/ka, 20 000 Kč učitel/ka pro 2. stupeň s aprobací M, INF, ČJ, 32 170 Kč Mistr stavební výroby – celá ČR, 35 000 Kč Pomocní pracovníci v rostlinné výrobě, 16 000 Kč + PODAT INZERÁT Audi A4 servisní knížka, koupeno v D, v záruce Škoda Octavia nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Audi A4 první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované, v záruce Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Peugeot 307 servisní knížka, koupeno v NL, nehavarované Škoda Scala nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo Škoda Scala nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Scala nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO
První den trhů u řeky: český česnek i sádlo se škvarky
Budějovice zahájily tradici farmářských trhů. Budou se opakovat každých čtrnáct dní na náplavce u Dlouhého mostu.
Stánky se zeleninou a domácími produkty ve stylu českého retra či tradice měst západní a jižní Evropy už mají i České Budějovice. Od minulé středy napodobily pražskou Holešovickou tržnici, plzeňský plácek před hotelem Gondola nebo brněnský Zelný trh u místní radnice. Hned první den neskrývali zákazníci nadšení. Někteří prodejci zase později rozpaky.
Prověřili je inspektoři státní veterinární správy. „Jsme s manželem spokojení. Líbí se nám to,“ chválila si hned po ránu jedna ze zákaznic Anna Lukášová. Od osmi hodin si u Vltavy mohli koupit třeba český česnek, cibuli, brambory, ale i dobroty jako klobásy, maso a uzeniny.
Kromě toho ovocné stromky, jablka, džemy, nakládanou zeleninu nebo různé druhy pečiva.
Přiveze meruňky
Stánkaři nabízeli také ryby, masti, krájené máslo a sádlo se škvarky. Někteří přijeli až z Moravy. „Jsme ze Žerotic u Zlína. Vyjeli jsme ráno v půl páté, do Budějovic to máme blíž než do Prahy nebo do Plzně. Budeme tu i příště,“ sliboval Jaroslav Nezbeda, který prodával zeleninu z firmy svého syna.
V červenci přiveze meruňky, v srpnu broskve a moravský česnek.
Podle Nezbedy jsou zatím v Budějovicích lepší poměry než v Holešovicích. Tam určují ceny překupníci. Některé praktiky označil za skoro mafiánské. Třeba uplácení organizátorů za dobré místo.
Spokojený byl dopoledne i další zákazník Pavel Mörtl. „Bezlepkové uzeniny byly skvělé. Také pečivo.
Jen máslo mohlo být levnější než sto třicet pět korun za kilo. Problém možná budou mít odpoledne cyklisti, protože část stánků jim stojí v cestě,“ namítl Mörtl.
Frontu stáli dopoledne zákazníci také na točenou klobásu s obchodním názvem Dařbuján, na jitrnice a koňské párky. Právě pro některé uzenáře skončil první den jarmarku neslavně.
Na zásah inspektorů budějovické veterinární správy musel jeden z nich místo opustit i se zbožím. Chybu udělal také prodejce ryb, protože je neměl obalené v ledu, ale i prodavači másla a sádla. Označili je na štítku přívlastkem domácí, což předpisy zakazují.
„Neměl zboží v chladicím boxu,“ vysvětlil k vykázanému řezníkovi ředitel veterinární správy František Kouba.
Jeho lidé varovali i další obchodníky před nedodržováním hygienických předpisů. Příště budou rozdávat pokuty. Podle Kouby je nebezpečí, že při venkovní teplotě vyšší než pět stupňů se budou potraviny kazit a kupující za to zaplatí průjmy.
Pokud se prodejci nepolepší, mohou hrozit největší problémy v létě. Obezřetní by měli být při kupování potravin podle něj i zákazníci.
„Nejsme proti farmářským trhům, ale musíme se je naučit. V zahraničí je zvykem, že jsou jen ráno, kdy není tak teplo. Tady jsou až do pěti odpoledne,“ upozornil Kouba.
Prostor získal pořadatel Jan Liszner od Povodí Vltavy.
Na celý letošní rok. Za jakou cenu, odmítl prozradit. „Protože je v záplavové zóně, musel jsem se zaručit, že při nebezpečí vyklidím prostor do dvou hodin,“ řekl Liszner. Muž organizuje také trhy v Rudolfově. Tvrdí, že myšlenku prodávat zboží od drobných českých zemědělců nosil v hlavě několik let. Původně chtěl pořádat akce na náměstí Přemysla Otakara II.
, ale náplavka je podle něho také výborná. „Vytipoval jsem si ve městě dvě lokality. Radnice mi vyšla vstříc tím, že odváží odpadky a poskytla přenosná WC. Postrádal jsem tu ale slíbené koše na odpadky,“ řekl.
První den si od Lisznera pronajalo místo přes dvacet trhovců, což hodnotí jako slibný začátek. V budoucnosti chce mít u řeky i prodejce drobných zvířat.
„Trhy jsme nejdříve na náměstí odmítli, protože tam není taková možnost parkování obchodníků i zákazníků jako na náplavce.
Uvažujeme, že je můžeme v menší míře uspořádat před radnicí některý víkend v době letní sezony,“ navrhuje náměstkyně primátora Ivana Popelová.
- Trhy v Budějovicích a Jihočeském kraji
-
České Budějovice:
Náplavka u Vltavy od 31. března každou lichou středu od 8 do 17 hodin
Dům U Beránka každou první sobotu v měsíci od 9 do 14 hodin - Supermarket Terno každý pátek od 10 hodin
-
Rudolfov:
Adamovská od 3. dubna každou lichou neděli -
Tábor:
Sídliště Nad Lužnicí areál Komora od 17. dubna vždy jedna neděle uprostřed měsíce - Písek: Na Bakalářích od 6. dubna každou sudou středu
Zdravá výživa, bio potraviny
Napsal jponcarova do Zdravá výživa
Rozhodli jste se začít jíst zdravě? Co si ale pod pojmem zdravá strava představit? Co patří do zdravé stravy? Jakým potravinám se naopak vyhýbat?
Jíst zdravě je cílem řady z nás. Výrobci potravin jsou si toho dobře vědomi a ze všech stran na nás útočí reklamy nabízející zdravé jídlo. Ne vždy ale reklama odpovídá skutečnosti. Zdravé
Napsal jponcarova do Zdravá výživa
Snídani sněz sám, o oběd se poděl s přítelem a večeři dej nepříteli, říká jedno z přísloví. Jestliže se rozhodneme žít zdravě, hladovět bychom ale neměli. A to ani večer! Jak by měla vypadat zdravá večeře?
Stejně jako pro zdravou snídani, platí i pro zdravou večeři několik pravidel. Na rozdíl od snídaně, se kterou den začínáme,
Napsal jponcarova do Zdraví
Trpíte nadváhou? Nebo chcete během léta shodit pár kilo? Už jste vyzkoušeli hodně diet, které slibovaly zázraky, ale následoval jo-jo efekt? Efektivní a trvalé hubnutí je možné jen změnou stravy a přidáním trochy pohybu. Podívejte se, jak zdravě zhubnout!
Zásadou zdravého hubnutí je, že přijmete méně kalorií, než jich vydáte. Neznamená to ale, že budete hladovět.
Farmářské trhy – fenomén posledních několika měsíců. Co vše můžete na farmářských trzích koupit? Proč na ně lidé tak rádi chodí? V jakých městech se konají?
Vše začínalo nenápadně. Farmářské trhy se objevily v Praze, v Plzni, v Brně a postupně se rozšiřovaly a rozrůstaly do dalších měst. Zemědělci byli zpočátku zdrženliví, ale zájem zákazníku je
Napsal jponcarova do Zdraví
Špaldová mouka je velmi cenná obilovina, kterou lidstvo používalo v minulosti a dnes se k ní opět vrací. Jaké důležité látky špaldová mouka obsahuje? Jak využít špaldovou mouku v kuchyni?
Špaldová mouka obsahuje řadu důležitých látek, mj. vitamíny skupiny B, které nám často chybí. Špaldovou mouky zahrnovali do svého jídelníčku staří Egypťané i Keltové. V současné
Napsal jponcarova do Zdraví
Jakoby úplně zmizel – sehnat český česnek je problém. V supermarketech ho většinou neseženete. Co se stalo s českým česnekem? Kde ho koupíte? Proč je česnek prospěšný našemu zdraví?
Český česnek aby člověk pohledal. Je téměř vzácný. V supermarketech narazíte hlavně na česnek z Číny nebo ze Španělska, který je ale po dlouhém cestování vyschlý a
Napsal jponcarova do Zdraví
Bylinky jsou vděčné, zužitkujete je v kuchyni a chybět by neměly ani v domácí lékárně. Jaké bylinky si můžete vypěstovat v květináči nebo na zahrádce? Jaké je použití bylinek?
K bylinkám, které by neměly chybět v žádné domácnosti, patří bazalka, libeček, máta, šalvěj, řepík, heřmánek nebo měsíček. Použití těchto bylinek je různé – některé z nich
Napsal jponcarova do Zdraví
Zásadité potraviny jsou důležité pro náš organismus. Pomáhají vyrovnávat pH v naší krvi, čímž nás ochraňují před řadou civilizačních nemocí. Co mezi ně patří? Podívejte se na seznam zásaditých potravin.
Připomeňme jen, proč jsou zásadité potraviny důležité. Díky stresu a nevhodné (kyselinotvorné) stravě, jako je bílý cukr nebo bílá mouka, nadbytek masa, v naší krvi může
Napsal jponcarova do Zdraví
Kravské mléko bylo dříve běžnou součástí stravy především lidí žijících na venkově. Snad v každém stavení byla kráva, která představovala důležitý zdroj obživy. Dnes se ale často setkáváme s alergií na kravské mléko. Jaké jsou její projevy a příčiny?
Alergie na kravské mléko je v podstatě alergií na mléčnou bílkovinu, jíž toto mléko obsahuje. Lidé, kteří
Napsal jponcarova do Zdravá výživa
Jak na zdravé stravování? Co patří do jídelníčku zdravé výživy? Jak se v dnešní uspěchané době zdravě stravovat?
Obchody dnes přetékají potravinami, máme možnost volby, ale často nevím, jak na zdravé stravování. Zvláště pak v dnešní uspěchané době, kdy na každém rohu útočí fast foody. Z jídla bychom se neměli zbláznit. Pokud se chcete zdravě stavovat,