Pít mléko – nepít mléko? Je mléko vůbec zdravé?

Pít mléko – nepít mléko? Je mléko vůbec zdravé?

Pít mléko údajně není zdravé a naopak lidskému organismu škodí. Způsobuje řadu alergií a také osteoporózu, zahleňuje a tím negativně ovlivňuje dýchací soustavu a k tomu všemu se po něm tloustne. Mléko prodávané v obchodech navíc není čerstvé a to znamená, že musí obsahovat nezdravé chemikálie. Toto jsou nejčastější důvody, které odpůrci mléka zmiňují. Je to pravda nebo se jedná o pouhé mýty?

Historie mluví ve prospěch mléka

Odpůrci mléka tvrdí, že kravské mléko je vhodné pro tele nikoliv pro lidský organismus. Historie však mluví o pravém opaku.

Evropané a mnohé další národy žijící na této planetě pijí mléko po stovky až tisíce let a není známo, že by jim nějak výrazně škodilo. Mléko bylo jedním ze základních zdrojů výživy chudého i bohatého člověka.

Vždy bylo bráno jako významný zdroj vápníku, bílkovin a některých vitamínů. Proč by tomu dnes mělo být jinak?

Že například Asiaté mléko nepijí a jsou zdravější? Je pravda, že mnohé kultury, mezi které patří také Asiaté, mléko nepijí. Není to však proto, že by jej považovali za nezdravé, ale protože jej historický neměli k dispozici.

Člověk není kráva

Mléko je údajně určené pouze mláďatům, a proto nemůže dospělému člověku prospívat. Odpůrci tvrdí, že člověk je schopen mléko bez problému strávit zhruba do pěti let věku. Poté lidský organismus tuto schopnost ztratí a laktóza přijímaná v mléku postupně v trávicím traktu kvasí, způsobuje křeče, průjem, plynatost a další zdravotní potíže.

Jedná se o tzv. laktózovou intoleranci neboli nesnášenlivost mléčného cukru. Zhruba 2 až 10 procentům Evropanů chybí enzym potřebný ke zpracování laktózy.

Někteří lidé jsou dokonce alergičtí na mléčné výrobky a po jejich požití se objevují vyrážky, ekzémy, pupínky a někdy i dýchací potíže. To však nelze považovat za všeobecný problém.

Tyto alergie jsou anomálie jedince, nikoliv celého lidského druhu.

Pokud by však mléko bylo pravou příčinou těchto zdravotních problémů, asi by na to přišli již naši předkové. Faktem je, že člověk sice není kráva, ale zároveň je živočišným druhem, jehož způsob stravování je značně odlišný. Snášenlivost či nesnášenlivost vůči laktóze, záleží na úhlu pohledu, se vyvinula vlivem zemědělství, tedy v rámci evolučního vývoje.

Mléko způsobuje úbytek vápníku

Mléku bývá často přisuzována nemilá vlastnost. Údajně je to právě mléko, které je příčinou úbytku vápníku a vzniku osteoporózy (řídnutí kostí). Stačí se prý (opět) podívat na Asiaty. Ti na rozdíl od Američanů, kteří mléko konzumují ve velkém množství, osteoporózou netrpí. Pravdou je, že příčiny lze najít i jinde.

Jednak průměrný věk Asiatů je nižší a osteoporóza se projevuje především v souvislosti s vyšším věkem jako jeden z projevů stárnutí. Asiaté jsou rovněž menší a drobnější tělesné konstituce a netrpí tolik obezitou. Jejich kosterní aparát je tudíž výrazně méně namáhán. Vliv má také vyšší příjem cenného vitamínu D a konzumace sójy obsahující zdravé fytoestrogeny.

Vápník z mléka je pro lidský organismus prospěšný a především lépe využitelný než v případě jiných zdrojů. Pokud byste například chtěli získat stejné množství vápníku ze zelí jako z jedné sklenice mléka, museli byste spořádat 1 kilogram.

Mléko z obchodu obsahuje nezdravé chemikálie

V neprospěch mléka také hovoří údajné nezdravé chemikálie, které obsahuje. To však není zcela možné. Čerstvé mléko prochází tzv. pasterizací, která zničí veškeré škodlivé bakterie. Škodlivá éčka mléko neobsahuje vůbec. Aby mléko vydrželo déle, využívá se pasterizace či úpravy UHT.

„Krabicové mléko” obsahuje sice méně vitamínů a jeho chuť je odlišná, ale upravené je metodou UHT, nikoliv chemikáliemi. Trvanlivé mléko je v podstatě převařené. Podobný mýtus se týká antibiotik. Mlékárny by z takto upraveného mléka nemohly vyrobit žádné kysané výrobky (jogurty, apod.), protože je to jednoduše nemožné. Léčené krávy se proto oddělují a jejich mléko se vůbec nevyužívá.

O mléku nelze jednoznačně říci, že je nezdravé. Záleží vždy na konkrétním jedinci, aby dokázal naslouchat svému tělu. Díky tomu dobře pozná, které potraviny mu prospívají a které naopak škodí.

Pijete mléko? Tohle je 8 důvodů, proč s tím možná ještě dnes přestanete!

Pít mléko – nepít mléko? Je mléko vůbec zdravé? Od mala jsme slyšeli, že pokud se budeme bránit mléku, nebudeme mít dostatek vápníku, budou se nám kazit zuby a lámat kosti. Ve skutečnosti však mléko nadělá v našem těle víc škody než užitku.

Rozhodně nejsme zastánci absolutního vynechání mléka a mléčných produktů z našeho jídelníčku.

Pravdou ale je, že následujících 8 faktů nám chuť na mléko poněkud zmírnilo…

1) Pro lidský organismus je mléko cizího živočišného druhu cizorodá látka, proti které se často brání alergiemi a různými nemocemi. Člověk je totiž jediný tvor, který se živí mateřským mlékem jiného živočišného druhu.

2) Kravské mléko sice obsahuje velké množství vápníku, ale pravdou je, že tento vápník je pro nás nestravitelný. Organismus je při jeho zpracovávání silně zatěžován.

Dle studií se prokázalo, že v zemích, kde je nejvyšší konzumace mléčných výrobků a mléka, je také nejvyšší výskyt osteoporózy a měknutí kostí.

To je paradox, viďte? Aby totiž naše tělo dokázalo těžké kravské mléko vůbec ,,nějak“ zpracovat, bere si vápník uložený v kostech. Tím tedy vápník ztrácíme.

3) Pokud potřebujeme doplnit vápník, měli bychom konzumovat mák. Ten totiž disponuje největším množstvím vápníku ze všech potravin.

4) Uskutečnilo se několik velkých studií, v nichž byla zjištěna jednoznačná souvislost s nadměrnou konzumací mléka (více než půl litru až litr denně) a mléčných výrobků a rakovinou, zejména vaječníků a prostaty.

5) Pokud si bez mléka neumíte představit život, dejte přednost kysaným produktům, acidofilní mléko, podmáslí, zákys, kefír, probiotické jogurty, nepasterizovanou brynzu, které mají prokazatelný pozitivní vliv na imunitní systém organismu.

6) Jediné kravské mléko, které prospívá našemu zdraví, je to čerstvě nadojené. Takže to, co známe pod názvem mléko a prodávají to v obchodě, nemá s mlékem vůbec nic společného.

Homogenizací čili ohřevem mléka na 120 stupňů po 2 vteřiny ztratí mléko komplet všechny enzymy.

Pohromou pro slezinu jsou trvanlivá, pasterizovaná mléka a všechny termizované a chemicky ošetřované mléčné výrobky. Tedy skoro všechny!

7) Mléko nadměrně zatěžuje trávicí orgány. Je totiž známo, že naše tělo má velké problémy se štěpením laktózy. Pokud si tedy dáme k něčemu mléčnému ještě i škrob (například oblíbený chléb se sýrem nebo jogurt s ovocem), tak můžeme klidně mluvit o nadměrném zatížení organismu.

8) Pravidelná konzumace mléčných výrobků, které si kupujeme v obchodě, zatěžuje slezinu víc, než je zdrávo. Při jejím zatížení má mléko výrazně negativní vliv na naši vnitřní stabilitu. Pociťujeme starosti, obavy, pocity těžkosti na duši i těle, které mohou přerůst až do únavového syndromu, případně deprese. A to za ten vztyčený ukazováček už vážně stojí!

bílá barva starosta zdraví nebezpečí radost mléko potraviny škodlivost

Plnotučné mléko versus nízkotučné

A to platí zvláště u dětí. „Zásoba vápníku, která se v kostech v prvních letech vytvoří, je na celý život,“ říká pražská dětská lékařka Hana Cabrnochová.

Není však podle ní bezpodmínečně nutné, aby děti pily zrovna mléko. Pokud je odmítají, mohou jíst jiné mléčné výrobky.

Mléka se nemusí zříci ani ti, kteří se snaží zhubnout. Jen si musí uvědomit, že to je spíše potravina než nápoj – v dvoudecilitrové sklenici plnotučného mléka je tolik kilojoulů jako v kuřecím řízku.

Pít mléko – ano, či ne? Vzpomínka na teplé mléko se škraloupem je pro mnoho lidí jako noční můra. Zošklivit si kvůli dávným zážitkům ze školky všechny mléčné výrobky by však bylo škoda.

Plakáty nabádající k pití mléka zdobily v minulosti snad každou zdravotnickou čekárnu. Málokterá maminka odcházela ze samoobsluhy bez igelitového sáčku s červeným nápisem „plnotučné mléko“.

Pak pověst tohoto nápoje utrpěla vážné šrámy. Jsou v něm prý bifenyly, hnis, vyvolává alergie a jeho konzumace vede k infarktu, protože obsahuje škodlivé nasycené mastné kyseliny.

Není divu, že v devadesátých letech spotřeba mléka prudce poklesla. Kde je tedy pravda pít mléko, či nepít? V každém případě je mléko významným zdrojem vápníku. „V tomto ohledu je jen těžko nahraditelné,“ říká profesor Petr Broulík z III. interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Chrání mléčné výrobky kosti? Pití mléka podle něho představuje nezbytnou prevenci osteoporózy – řídnutí kostí – nemoci, která ve stáří trápí hlavně ženy. „Lidé by ho měli pít po celý život, nejen v mládí. Je pravda, že kosti se nejvíce budují do 25 až 30 let. I pak se kost přestavuje, a pokud není v organismu dostatek vápníku, je více lomivá,“ vysvětluje.

Na argument, že v mléku je vysoký obsah živočišných tuků, však slyší i on. „Proto je třeba konzumovat mléko a mléčné výrobky nízkotučné. Vápníku je v nich stejně a tuku obsahují minimálně. Není přece nutné jíst takovou kalorickou bombu, jako je například ementál,“ upozorňuje Broulík.

Někteří zastánci alternativní medicíny navíc tvrdí, že mléko ve skutečnosti proti osteoporóze nijak nechrání a že dospělí lidé ho nepotřebují. Vápníku je hodně i v jiných potravinách – v některých rybách, máku, květáku či brokolici.

„Pokrýt denní potřebu těmito potravinami je však mnohem složitější. Stejně tak umělé preparáty s vápníkem, proč bych je konzumoval, když mléko je po ruce a je naprosto přirozené?“ ptá se profesor Broulík.

Vápník z olejovek Zhruba platí, že jeden litr mléka obsahuje něco přes jeden gram vápníku, tedy množství, jež lze považovat v dospívání a u dospělého člověka za minimum. Pro těhotné a kojící ženy se doporučují dávky ještě vyšší i dva až tři gramy.

Ne každý mléko snáší. Asi deset procent lidí má nedostatek střevní laktázy, enzymu, který štěpí mléčný cukr. Ti pak mívají po požití mléka různé zažívací obtíže. Lékaři, kteří se zabývají trávicím ústrojím, pak mohou mít k mléku méně vstřícný vztah.

Budete mít zájem:  TOP TEN nejméně oblíbených jídel – poslední tipy!

„Mléko, obzvláště oslazené, řadě svých pacientů nedoporučuji. Ostatně člověk je jediný savec, který konzumuje mléko i v dospělosti. O hladinu vápníku není třeba mít strach, mnohem více než v mléku je ho třeba v olejovkách,“ říká pražský gastroenterolog docent Milan Lukáš.

Mnoho lidí, kteří nemohou pít mléko, může bez problémů konzumovat zakysané mléčné výrobky. Poněkud jiným problémem je alergie. Kravské mléko obsahuje bílkoviny s vysokou alergizující schopností.

Jsou značně odolné vůči teplu, proto zůstávají téměř stejně aktivní i po převaření mléka. Na tuto alergii by se mělo myslet vždy, když se u dítěte po skončení kojení objeví ekzém.

Dobrou zprávou je, že většinou nejde o problém celoživotní.

Děti obvykle začnou mléko v průběhu dvou až čtyř let snášet. Jinak je třeba vyloučit mléko ze stravy, malé děti mohou dostávat hypoalergenní sušené mléko, v němž jsou bílkoviny už rozštěpené. Mléko se také moc nehodí v době rýmy a kašle, protože zvyšuje sekreci hlenu a ztěžuje odkašlávání.

Jaké mléko pít?Nízkotučné versus polotučné Plnotučné mléko? To je roztok cholesterolu,“ říkají pravověrní odpůrci živočišných tuků. Ti mléko pijí jedině důkladně odstředěné. Pro mnohé lidi je však nízkotučné mléko jen obílená voda nevalné chuti. Kde je pravda? Asi někde uprostřed: „U lidí, kteří mají normální hladinu cholesterolu a žijí aktivním životem, není důvod, aby pili mléko nízkotučné,“ říká dietolog pražského Institutu klinické a experimentální medicíny Pavel Suchánek A hned dodává proč: „Pro zásobení těla vápníkem je výhodnější mléko polotučné.K tomu, aby se vápník skutečně vstřebal, jsou totiž potřeba vitaminy rozpustné v tucích. A ty mohou lépe působit, dostanou-li se do těla s mlékem tučnějším.“ • Jaké mléko dávat dětem Děti mají jiné nároky než dospělí. Jaké mléko se pro ně hodí radí předsedkyně společnosti praktických dětských lékařů Hana Cabrnochová.

  • • děti starší jednoho roku mohou pít i běžné mléko, lepší pro ně je speciálně upravené pro potřeby dětského organismu • je dobré volit přípravky doplněné o další potřebné vitaminy a minerály 
  • • není nutné se omezovat jen na nízkotučné výrobky, ideální je polotučné. Pro dítě, které nemá sklon k obezitě, je nízkotučné mléko příliš kaloricky chudé

wall, MF DNES

Proč (ne)pít mléko? Odpověď vám dají vaše střeva!

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Je mléko pro lidi přínos, nebo tělu spíš škodí? A jak je to s jeho konzumací: měli byste mléko pít pravidelně, nebo se mu raději vyhnout obloukem? Odpovědi najdete v článku.

Nedovedete si život představit bez sklenky mléka a krajíce chleba s vrstvou tvarohu? Děláte tak svému zdraví dobře, nebo si škodíte? Odpověď jsme hledali u odborníků.

O mléku se často mluví jako o superpotravině. „Mléko, jogurty, sýry, zákysy, tvarohy a další mléčné výrobky jsou základním zdrojem vitaminů a minerálních látek. Obsahují vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, měď, zinek, selen, jod. Z vitaminů to jsou pak B a C a dále A, D, E a K rozpustné v tucích,“ vypočítává výživová expertka Karolína Hlavatá.

Kravské mléko je podle Světové zdravotnické organizace vhodnou náhražkou pro nekojené děti od 9. měsíce věku. Napomáhá růstu svalové hmoty a tkání a posílení imunitního systému.

Mléčný tuk obsahuje jednu třetinu nenasycených mastných kyselin, jež působí blahodárně na cévní systém. Mléčný cukr zas dodá energii, přitom nepodporuje tvorbu zubního kazu.

Mléko obsahuje hodně vápníku, navíc v ideálním poměru s fosfáty a hořčíkem, což je skvělé pro stavbu kostí, zubů a prevenci osteoporózy.

Mnozí výživoví poradci si myslí, že mléko lze snadno nahradit. Pokud jde o vápník, pak ho značné množství obsahuje mák, květák, kapusta, brokolice, špenát, pórek, celer nebo kedlubna.

„Bílkoviny lze doplnit konzumací kvalitního masa, vajec, luštěnin či ořechů. Vitaminy a minerály z ovoce a zeleniny.

Pokud ale mléčné výrobky jíst chcete, pak bych preferovala konzumaci zakysaných nebo kvalitních sýrů,“ radí specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Foto: Kochetkov Nikolay, Shutterstock.com

Květák a brokolice jsou přírodními zdroji vápníku

O konzumaci mléka a mléčných výrobků za vás může rozhodnout vaše tělo – přítomností zdravotních potíží. Alergie na bílkovinu kravského mléka se nejčastěji objeví v prvním roku života, příznakem jsou hlavně průjmy, koliky a kožní projevy. Tato alergie v naprosté většině případů vymizí do tří let věku.

Druhým problémem je laktózová intolerance. Může vypuknout kdykoliv. Jde o nedostatek enzymu laktázy čili neschopnost zpracovat a vstřebat mléčný cukr laktózu.

Nestrávená laktóza pak způsobuje střevní obtíže: plynatost, bolesti břicha, nadýmání a průjmy.

Tělo tak často reaguje jen na mléko, kvašené výrobky (například jogurty) může snášet – kvašení mění laktózu na neškodnou kyselinu mléčnou.

Foto: sebra, Shutterstock.com

Bolest břicha, průjem a kožní obtíže poté, co vypijete mléko, mohou signalizovat laktózovou intoleranci

Odpůrci mléka upozorňují, že jako jediní konzumujeme mateřské mléko jiného druhu, a ještě ke všemu i v dospělosti – z toho vycházejí kampaně Nebuď tele nebo Moje máma není kráva.

Místo mléka nabízejí rostlinné alternativy, které jsou podle nich dostatečným zdrojem vápníku bez „vedlejších účinků“. Proti tomu stojí názor, že vstřebatelnost vápníku z mléka je zásadně větší než z rostlinných nápojů.

Použijete náš univerzální recept na výrobu rostlinného mléka?

Dalším argumentem je, že průmyslově zpracované mléko nemá s přírodním nic společného, že se pasterizací, tedy zahřátím, zbaví mikroorganismů i enzymů. Mlékárenský průmysl namítá, že pasterizace neubírá vápník ani cenné látky, jen zlikviduje nežádoucí zdroje infekcí.

Jako příčinu mnoha nemocí označuje mléko celostní a východní medicína. „Například mléčná bílkovina kasein v těle vytváří sliz, který omezuje cirkulaci tekutin, metabolismus buněk a působí i jako nervový jed.

Usazuje se i hlen mucin z mléka a je živnou půdou pro mikroorganismy, které snižují imunitu, způsobují opakované nemoci dýchacích cest, střevní potíže, ale i tvorbu karcinogenních látek v tlustém střevě, nebo gynekologické potíže,“ uvádí lékař Josef Jonáš v publikaci Kde končí duše a začíná tělo.

Právě on ale současně radí poslouchat tělo a dát na selský rozum spíš než na jakékoli extrémní názory – zvlášť když jde o tak zásadní téma, jakým je výživa.

Pijete mléko, nebo vám nesvědčí?

Je mléko zdravé?

18. 01. 2018 | Doba čtení 7 minut

Pít je, či nepít, to je to oč tu běží… Okolo mléka a mléčných výrobků se v posledních letech vyrojila spousta polopravd, pokusme se je uvést na pravou míru.

Podle některých názorů není mléko pro nás vhodné (pouze člověk prý pije mléko jiného savce), také prý zahleňuje a tloustne se po něm. Tato tvrzení jsou často založena na neúplných informacích vytržených z kontextu, případně se týkají jiných populací než Středoevropanů (nejčastěji Asiatů, kterým chybí enzym štěpící mléčný cukr – laktózu). Takže pít je, či nepít?

Pokud netrpíte intolerancí laktózy, mléko můžete pít i ve vyšším věku Zdroj: Shutterstock.com / Jenny Sturm

Je mléko dobře stravitelné?

Mléko obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek a podílí se na prevenci různých onemocnění. Je zdrojem kvalitních bílkovin, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Jsou velmi dobře stravitelné a na rozdíl od bílkovin masa obsahují méně purinových bází, tedy látek podílejících se na vzniku dny.

Nositelem chuti v mléce je tuk, jehož obsah v prodávaném mléce závisí na stupni odstředění. Tuk je poměrně dobře stravitelný, přestože obsahuje vyšší množství nasycených mastných kyselin. Jedno procento tuků v mléce tvoří fosfolipidy, které jsou důležité pro činnost nervových buněk.

V mléce je obsaženo velice málo cholesterolu – s výjimkou smetanových výrobků se tedy lidé s vyšším cholesterolem nemusí mléka bát. „Mléko obsahuje probiotické bakterie, které pomáhají snižovat vstřebávání cholesterolu.

Pravidelné pití nízkotučného mléka a zařazení mléčných výrobků s obsahem tuku do 2 % tak může působit příznivě na snížení hladiny cholesterolu v krvi,“ popisuje Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování.

Mléko jako zdroj vitamínů a minerálů

Mléko je i zdrojem vitaminů A a D a karotenů. V odstředěném mléce je jich menší množství než v plnotučném, jelikož se jedná o vitaminy rozpustné v tucích. Mléko obsahuje dále vitaminy skupiny B – především riboflavin, B12 a B3.

Mezi další složky mléka patří minerální látky. Nejvýznamnější z nich je vápník potřebný pro udržení normálního stavu kostí. Špatná životospráva s nedostatkem vápníku ve stravě vede k osteoporóze, která postihuje ženy i muže.

Dostatek vápníku naopak pomáhá snižovat kazivost zubů a záněty dásní a zabraňovat i vzniku ledvinových kamenů: dokáže na sebe totiž vázat šťavelany, které se uplatňují při jejich vzniku.

Doporučená denní dávka vápníku u dětí od 3 do 18 let je 900–1200 mg, u dospělých 1000 mg, těhotné a kojící ženy by měly denně přijmout 1500–2000 mg vápníku (250 mg vápníku obsahuje například 200 ml mléka, 150 ml jogurtu nebo 30 g sýra).

„Vápník je přítomen například i v ořeších, máku, květáku nebo v brokolici. Tyto potraviny však obsahují i další látky, které společně s vápníkem tvoří nerozpustné soli. Ty tělo nedokáže dostatečně vstřebat a využije ho tak v daleko menším množství,“ objasňuje Kateřina Šimková.

Jogurt se zdravým ovocem, ideální kombinace Zdroj: Shutterstock.com / JulijaDmitrijeva

Při intolaranci laktózy mléko škodí

V některých případech je nutné mléko omezit nebo jej ze stravy úplně vyřadit ze zdravotních důvodů. Jedním z nich je lékařsky potvrzená intolerance laktózy – neschopnost organizmu trávit a vstřebávat mléčný cukr (často bývá zaměňována za alergii na mléčnou bílkovinu nebo různé psychologické důvody a averze).

Mléčný cukr laktóza je disacharid složený ze dvou monosacharidů (glukóza a galaktóza). Ke správnému využití je třeba dostatek enzymu laktáza, který se nachází v buňkách tenkého střeva. Pokud je ho méně, chybí nebo je jeho aktivita snížená, laktóza se správně nerozštěpí a při průchodu tenkým střevem na sebe váže vodu.

Tím urychluje průchod tenkým střevem, v tlustém střevě se pak fermentuje – vzniká laktát, vodík, metan a mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto pochody mohou způsobit obtíže, jako jsou bolest břicha, nadýmání, průjem nebo zácpa, nevolnost a zvracení, někdy i bolesti hlavy, ztráta koncentrace nebo zhoršení krátkodobé paměti.

Laktózu přitom můžeme najít i v potravinách, kde bychom to nečekali – v sušenkách, pečivu, čokoládách, instantních výrobcích, chipsech, kukuřičných lupínkách nebo lécích.

  • Intolerancí laktózy geneticky trpí 90–100 % Asiatů, ale pouze 2–10 % Evropanů (místy až 20 %). Někdy vzniká vlivem poškození sliznice tenkého střeva (např. při neléčených formách celiakie, při Crohnově chorobě, po chirurgických výkonech na trávicím traktu nebo po chemoterapii či ozařování).
Budete mít zájem:  Co dělat a co nedělat před spaním pro lepší spánek

Kysané výrobky obsahují méně laktózy

Pokud se potvrdí diagnóza laktózové intolerance, obvykle na nějakou dobu mléko a mléčné výrobky ze stravy zcela vyloučíme a pak je začneme postupně zařazovat, musíme ovšem vyzkoušet, co náš organismus ještě snese….

V zakysaných výrobcích je laktózy méně díky působení mléčných bakterií a v tvrdých sýrech je její obsah velmi nízký – při výrobě většina laktózy přejde do syrovátky a zbytek se odbourá fermentací. Na trhu jsou k dostání i výrobky, v nichž je obsah laktózy minimální – bývají označeny nápisy Lactose free, Lactose low apod.

Samotné mléko není dobré nahrazovat pouze sójovými nápoji. Ty mohou v některých případech obsahovat nevhodné tuky, kromě toho se v nich vápník nachází v menším množství a hůře využitelné formě.

MLÉKO – Pít či nepít?

Mléko – pít či nepít?

https://www.eshopslunecnice.cz/mleka

Zda mléko je pro člověka vhodnou potravinou, či nikoli, se vedou nekonečné spory. Nepopírá se, že mléko je svým způsobem zdravé, neboť je zdrojem celé řady vitaminů a minerálních látek. Bohužel to neplatí pro každého člověka.

Týká se to zvláště lidí nemocných, a proto se mezi lékaři a odborníky zabývající se výživou o kravském mléce čím dál častěji hovoří jako o jedné z příčin zhoršování zdravotního stavu lidí žijících ve vyspělých zemích. Prohlašují, že mléko podporuje vznik mnoha nemocí, jako jsou průjmy, astma, alergie, ekzémy, anemie, dokonce i srdeční choroby.

Poukazují na rostoucí množství lékařských důkazů, včetně klinických zkušeností, které podporují toto tvrzení.

Většina lidí miluje mléko a mléčné výrobky a myslí si, že jejich konzumací si utužují svoje zdraví.

Zásadním omylem je, že známe význam mléka mateřského a domníváme se, že kravské má stejnou hodnotu a prospěšnost.

O tom, že mléko je, či by někdy bylo běžnou potravou dospělých divokých zvířat, není nic známo. Vždy bylo první a základní potravinou pro mláďata. Dospělí lidé mléko jen obtížně tráví.

Dlouhá léta se propagovalo, že vysoký obsah vápníku v kravském mléce může být využit jako lék při chorobách z nedostatku vápníku, např. osteoporózy, ale vědecké výzkumy v posledních letech tuto možnost vyvracejí.

Důkaz nalézáme v tom, že ty nejvyspělejší státy na světě, které mají největší spotřebu mléka, mají také nevětší výskyt osteoporózy a zubního kazu. V chudších zemích, kde se mléko moc nekonzumuje, naopak osteoporózu a ostatní nemoci způsobené nedostatkem vápníku většinou vůbec neznají. Toto je nevyvratitelný fakt.

A ještě jedna zajímavost pro zamyšlení: Kravské mléko je nesmírně bohatým zdrojem vápníku. Zdálo by se, že kdo nepije kravské mléko, nemá vápník. Odpovězme si na otázku: Kde berou krávy tolik vápníku do svého mléka, když nepijí mléko, ani nejedí sýry? Z říše rostlin!

Chcete-li mít dostatek vápníku, jezte dostatečné množství máku, sezamových , zelených listových zelenin, kořenové zeleniny, kysaného zelí s křenem, luštěnin a také ryby. K pití jsou pak nejvhodnější čaje Kukicha a Hojicha … Toto vše je bohaté na vápník.

Každý ví, jak velmi důležitý je pro nás vápník. Každý se zajímá o množství vápníku, ale málokoho napadne ptát se na kvalitu a hlavně na jeho využitelnost pro lidský organismus. Oproti telátkům, pro která je kravské mléko určeno, máme my lidé dvě podstatné nevýhody.

Jednak v dospělosti náš brzlík plní zcela jiné a důležitější funkce než je vstřebávání mléka (například imunita); a jednak nám oproti telátkům přece jen něco chybí – kravské mléko obsahující pro člověka těžce stravitelnou bílkovinu kasein je určeno pro telátka, která mají, jak známo, čtyři žaludky.

My máme jen jeden malý žaludek, který je navíc přizpůsoben na lehce stravitelné mateřské mléko. S trávením mateřského mléka většinou žádné problémy nejsou.

Dalším nezanedbatelným problémem je, že asi 70 % světové populace mléko a mléčné výrobky nesnáší a způsobují jim četné zažívací potíže, jako je bolení břicha, nadýmání, plynatost a průjmy.

Mléko totiž obsahuje mléčný cukr, laktózu, k jehož strávení je třeba enzymu laktázy. Pokud tělo nemá dostatek laktázy a mléčný cukr se nestráví, zdržuje se v tračníku (část tlustého střeva) a kvasí a důsledkem jsou výše zmíněné potíže. Často se potom stává, že diagnóza syndromu dráždivého tračníku je mylná a skutečná příčina tkví v nesnášenlivosti mléka.

Je zjištěno, že celá řada dětí v naší populaci je přecitlivělá až alergická na beta-lactoglobulin, bílkovinu obsaženou především v kravském mléce.

Konzumace mléka těhotnou a kojící matkou může být nevhodná i pro její dítě. Krávy si podobně jako člověk v těle vytvářejí protilátky proti různým virům a bakteriím. Ty se dostávají do mléka a po jeho konzumaci i do mateřského mléka; u některých kojenců tak mohou vyvolávat koliku.

V mléce krav se také často ve velkém množství obsahuje zbytky pesticidů a herbicidů, PCB a dalších chemikálií, které bohužel v mlékárnách nemohou odstranit.

Mléko a jeho produkty jsou na prvním místě v seznamu příčin vedoucích ke vzniku a prohloubení alergií. Některé z alergických příznaků, které se u našich dětí vyvíjejí, jsou astma, přecitlivělá kůže, kožní vyrážky a ekzémy, infekce dýchacích cest a další méně nápadné příznaky, jako je podrážděnost, chronická únava a další.

Proč mléko způsobuje alergie?

Hlavní důvod spočívá v tom, že mléko dráždí buňky v dolních dvou třetinách žaludku. Tam vznikají žaludeční trávicí šťávy a HCl. Když se mléko a jeho produkty užívají pravidelně, funkce těchto buněk se vyčerpává, oslabuje a postupně ničí. Lidé holdující mléku mají oslabené trávicí šťávy a nedostatek tolik potřebné kyseliny solné HCl.

Výsledkem toho je, že bílkoviny nemohou být plně využity. Jen částečně strávené bílkoviny vstupují do krevního oběhu. V krvi vytvářejí agresivní kyselé prostředí, dráždí tkáně a vyvolávají nepříjemné vyrážky a jiné alergické reakce. Nejen u dětí, ale také u dospělých vládne stejný mechanismus – kravské mléko provokuje alergické reakce.

Tím, že mléko dráždí tkáně, oslabuje i odolnost organismu vůči dalším alergenům.

Proč mléko tak zatěžuje trávící systém?

Proto, že jen velmi málo lidí je schopno metabolizovat mléčnou bílkovinu důkladně. Hlavní bílkovina v kravském mléce je kasein. Organismus krávy ho potřebuje.

Avšak pro lidi kasein potřebný není. Většina dětí (60%) kasein vůbec nestráví. Nedokonale a jen částečně strávené bílkoviny mléka pak vstupují do krevního oběhu a dlouhodobě dráždí tkáně.

Tak vzniká vnímavost na alergeny.

Proč by nemocní lidé měli mléko raději vynechat ze svého jídelníčku:

1) Laktózová intolerance: Mnoho lidí trpí nediagnostikovanou mléčnou intolerancí – mléko jim skrytě škodí z důvodu nepřítomnosti trávícího enzymu laktáza, který se v organismu většiny lidí přestane vyskytovat v dětském věku. Je totiž určen k trávení mateřského mléka.

2) Enzym xantin oxidáza obsažený v kravském mléce často způsobuje srdeční problémy. Přesněji, škodí homogenizované mléko, z čerstvého, nehomogenizovaného mléka dokáží ledviny xantin oxidázu odfiltrovat.

Zajímavé je, že problém spočívá jedině v homogenizovaném, tedy průmyslově zpracovaném mléce. Je-li konzumováno mléko domácí, nehomogenizované, ledviny dokáží XO odfiltrovat a vyloučit z těla ven.

Ale je-li mléko homogenizováno, jeho částečky jsou tak jemně rozbity, že XO je absorbován do krevního oběhu, kde ohrožuje srdce a tkáně artérií.

3) Mléčná bílkovina je příčinou mnoha případů bolestí hlavy a migrén, přesněji „tyramin“, který vzniká z bílkovin při zrání sýrů z mléčných bílkovin.

Problém sýrů je v tom, že si lidé si neuvědomují, že sýry jsou velmi koncentrovanou potravinou. Na výrobu 1 kg sýra je třeba průměrně 11 až 15 litrů mléka (podle tvrdosti sýra).

Je-li některá potravina tak velmi koncentrovaná, nemusíte mnoho jíst, abyste přibrali na váze. Navíc je většina sýrů solena.

Jak víme, mnoho soli nejen, že zadržuje vodu v těle a tím zatěžuje organismus, ale zároveň stupňuje riziko srdečních onemocnění.

4) Lidé, kteří často konzumují mléčnou stravu nejsou schopni vstřebat všechny výživové látky ze stravy tak dobře, jak je tomu u lidí kteří mléčné výrobky nejedí.To vede k problémům jako je chronická únava, křeče svalů, zácpa aj.

Proč je tomu tak? Mléko a mléčné produkty mají schopnost neutralizovat kyselinu solnou v žaludku, což mu způsobuje nejen obtížnější práci, ale i zhoršenou činnost žláz, které se vyčerpávají nadměrnou produkcí kyseliny solné (Hcl). Tato kyselina se váže na mléčnou bílkovinu.

To způsobuje nejen obtížnější práci žaludku, ale i zhoršenou činnost žláz, které se vyčerpávají nadměrnou produkcí nezbytné kyseliny solné. Tělo tedy pracně vyrábí kyselinu solnou, kterou však mléko rychle neutralizuje.

Pak se dobře nevstřebájí minerální látky, vitamíny a další cenné prvky z potravy.

5) Mléko vytváří hlen, který se usazuje a hromadí ve střevech, plicích, v tělesných dutinách a v celé oblasti hlavy. Tuk a hlen vzniklý v důsledku konzumace mléčných výrobků je v pozadí mnoha dýchacích onemocnění a problémů střev, včetně chronické zácpy.

Nadbytek hlenu vytváří na vnitřní stěně střev vrstvu povlaku, který pochopitelně zabraňuje dobrému vstřebávání živin Nadměrný hlen způsobuje i další problémy: snižuje peristaltiku střev, což nevyhnutelně vede k chronické zácpě. Tuk a hlen vzniklý v důsledku konzumace mléčných výrobků je v pozadí mnoha dýchacích onemocnění. Hlen se hromadí v plicích, v dutinách a ve střevech.

Je významným faktorem při vzniku bolestivých problémů nosních a čelních dutin i při tvorbě hnisu v hrdle.

Budete mít zájem:  Priapismus (dlouhotrvající a bolestivá erekce) – příznaky, příčiny a léčba

Hlen je lepkavý. Chytají se na něj další škodliviny a v těle se hromadí. Jestliže je u pijáků mléka nadměrné množství hlenu ve střevech, lepí se potrava na stěny a dochází k omezení střevní peristaltiky. Následkem toho se stolice obtížně dostává ven. Podobně se to děje ve vašich plicích, ve sliznici nosohltanu a jinde.

Jste-li nachlazen a pijete mléko, budete si stěžovat na ucpaný nos, zduření sliznic dýchacích cest a tvoření hlenu v plicích. 6) Z výzkumu RNDr. Ing. Pavla Stratila vyplývá, že kravské mléko způsobuje v lidském těle nedostatek chrómu. Tím se v těle vytvářejí podmínky pro vznik srdečních chorob, diabetu a hypoglykémie.

V Německu je kromě mnoha tisíc alergických dětí také 14 tisíc dětí, postižených nevyléčitelnou cukrovkou. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se tato juvenilní cukrovka šíří jako epidemie. Teorie dokazuje, že dětská cukrovka a cukrovka u mladistvých je způsobena reakcí imunitního systému na pro člověka nepřirozené bílkoviny kravského mléka.

Trpíte-li výše uvedenými problémy a tím spíše, vyřaďte po dobu 3-6 měsíců mléko a mléčné výrobky, včetně zmrzliny, smetany a pečiva obsahujícího sušené mléko. Po 3-6 měsících uvidíte, stojí-li vám za to se k mléku vrátit.

To všechno, co o kravském mléce bylo řečeno, naštěstí neplatí tolik o jeho vykvašených formách. Zakysáním se totiž mléčný cukr mění v kyselinu mléčnou a dochází k vysrážení bílkovin.

KEFÍR

Pro váhavce praktická rada: Když mléko, tak co nejméně – a kefír. Ten obsahuje enzymy, které pom*hají mléko trávit. Když sýry, tak ty nejméně tučné, v co nejmenším množství – a vždy jen jako dochucení na zeleninový pokrm. Nezapomínejme, že zelenina svými minerály, vitamíny a energií pom*há některé škodlivé vlivy sýrů zmírnit.

TVAROH:

Ex*stuje blahodárný účinek tvarohu, a to při zevním použití, buď v kosmetice, nebo v lidovém léčitelství, kdy se aplikuje zevně, např. ke snížení vysoké horečky se přikládají tvarohové obklady.

SÝRY: Pro sýry včetně plesnivých platí totéž co pro mléko a tvaroh. Větší nebezpečí je opět skryto v tučných sýrech, které jsou velice těžko stravitelné. Těm, kteří se bez sýrů nemohou obejít, radíme, aby jejich konzumaci co nejvíce omezili a věnovali maximální pozornost jejich výběru – čím méně tuku, tím lépe.

Kozí mléko – to, co bylo výše uvedeno o kravském mléce, se netýká mléka kozího. V důsledku nových poznatků z výzkumu v poslední době stále více stoupá jeho význam pro zdravou výživu i jako náhrada mateřského mléka. Mateřské a kozí mléko jsou si v mnoha ohledech velice podobné, zvláště pokud jde o poměr tuků a bílkovin.

Čím tedy nahradit mléko?

Stručně řečeno: místo mléka pít čistou pramenitou vodu či minerálky a čaje kukicha, jíst semínka a ořechy, ryby, luštěniny, sójové sýry, sójové produkty a hodně zeleniny.

Sedm mýtů o mléku – Novinky.cz

Mléko je stále považováno za zdravou potravinu.
Foto: Profimedia.cz

Tvrzení, že mléko zahleňuje, se traduje už od středověku. „Neexistují však pro ně žádné racionální důvody, o vědeckých důkazech ani nemluvě,“ říká gastroenterolog doc. MUDr. Pavel Kohout PhD.

To ale neznamená, že kolem konzumace kravského mléka a zahleňování neexistují vůbec žádné výzkumy. Lékaři udělali studii s astmatiky a s lidmi, kteří se nechali infikovat viry, jež způsobují infekci dýchacích cest. Část z nich pila kravské mléko a část nápoj, který se mu vizuálně a chuťově podobal, ale nešlo o mléko.

Pocit, že jsou daleko víc zahlenění, udávali výrazně častěji jen lidé, kteří věřili, že mléko má tento efekt. Bez ohledu na to, co pili a z jaké skupiny byli.

Podle lékařů prokázal pokus to, že pocit zahlenění závisí na víře, a ne konzumaci kravského mléka. Doporučovat proto lidem, kteří trpí dýchacími potížemi, aby ho vyloučili ze svého jídelníčku, je nesmyslné.

Navíc se tím připraví o významný zdroj vápníku, vitamínů A, D a dalších velice důležitých látek.

Podle odpůrců mléka je nesmysl ho pít i proto, že to nedělá žádný savec, jakmile dospěje. Tak to vymyslela geniální příroda. Tohle tvrzení zní logicky. Skoro by se dalo říct neprůstřelně. Ale jen na první pohled. Když ho začneme zkoumat podrobněji, uvědomíme si, že by spousta zvířat mléko a mléčné výrobky ráda konzumovala, kdyby měla tu šanci. A nejen mléko. Jenže tu příležitost nemají.

Možnost jíst nejrůznější druhy mas a plodin, stejně jako další potraviny obsahující ty nejlepší zdroje životně důležitých látek, si vybojoval pouze člověk díky svým schopnostem.

I proto získal postavení, které dnes má. Můžeme samozřejmě diskutovat o přednostech a nedostatcích tohoto postavení.

Ale kolik lidí by se dnes opravdu chtělo vrátit na úroveň našich pravěkých předků? Nebo třeba jen středověku? Určitě ne většina.

Mléko není nutné pít, protože důležitý vápník obsahuje řada dalších potravin. Jak rostlinného, tak živočišného původu. To je další časté tvrzení nepřátel mléka. Do určité míry mají pravdu. Jenže už neřeknou, že vápník bývá z těchto potravin hůře vstřebatelný, a tedy i využitelný pro lidský organismus.

Pokud bychom chtěli dosáhnout stejného efektu jako u mléka, odkud je nejlépe dosažitelný, museli bychom tuto potravinu konzumovat v množstvích, která jsou buďto nereálná, nebo by nám způsobovala jiné problémy.

Příkladem může být mák, bomba plná vápníku. Tabulky uvádějí, že je jednou z potravin, které obsahují úplně nejvíc vápníku. Jenže tento minerál je v něm navázaný na vlákninu, a proto ho náš organismus natráví jenom část. Pokud bychom chtěli získat z máku tolik vápníku jako z mléka, museli bychom konzumovat značnou dávku této potraviny denně. Řekněme odhadem mezi 100 až 200 g denně.

To však představuje problém. Mák obsahuje opravdu hodně tuků, tedy kalorií. S velkou pravděpodobností bychom po něm začali tloustnout.

Navíc je otázka, jak by náš organismus zareagoval na nemalé množství vlákniny, kterou obsahuje. Nadýmání a větry by mohly být jenom jedním z našich problémů.

Prostě další příklad toho, že jednoduché, černobílé pravdy v reálném životě často nefungují tak jednoduše, jak by si představovali jejich hlasatelé.

Často se traduje, že čerstvé mléko je zdravější než to trvanlivé. Záleží na tom, jaká kritéria sledujeme, „To trvanlivé má stejný obsah hlavních živin jako čerstvé,“ vysvětluje docent Kohout. „Asi bychom v něm našli o něco méně vitamínů, na druhou stranu neobsahuje mikroorganismy.“

Mnozí jsou také přesvědčení, že trvanlivé mléko je méně hodnotné, pokud jde o bílkoviny, sacharidy, tuky a některé další látky, než mléko čerstvé. „Nutriční hodnota trvanlivého mléka je stejná jako toho čerstvého,“ říká docent Kohout.

A pojďme se ještě podívat na časté tvrzení, že trvanlivé mléko obsahuje škodlivé chemické konzervanty. „Pokud ho výrobce ošetřil běžnými postupy, tedy pomocí pasterizace a homogenizace, tak neobsahuje,“ říká docent Kohout.

To je zčásti pravda. Litr plnotučného mléka obsahuje 2670 kJ, což je takové množství energie, které obsahuje vydatný oběd. Otázka je, kdo dokáže vypít litr takového mléka denně. U polotučného mléka, které pije většina lidí, to vypadá s tuky, a tedy i energií, už mnohem méně dramaticky: litr obsahuje 1990 kJ, u nízkotučného 1548 kJ.

Není to pravda. Vápník se v něm neváže na tuky. Proto jejich množství neovlivňuje množství tohoto minerálu v mléce.

Obvykle obsahuje bakterie, které jinak zahubí pasterizace. Je otázka, o jak škodlivé bakterie jde a jak se s nimi náš organismus dokáže vypořádat. Řada lidí dostane průjem, když ho vypije, protože jsme v rámci současných hygienických standardů zvyklí na potraviny, které tyto bakterie neobsahují.

Jak rozlišit intoleranci a alergii
Alergie –  alergická reakce může být okamžitá nebo pozdější. Někdy se projeví trávicími potížemi nebo průjmy, jindy kožními anebo astmatickými problémy. V každém případě je nutné ji potvrdit imunologickým vyšetřením. Pokud ji lékař diagnostikuje, musíme vyřadit z našeho jídelníčku mléko a mléčné výrobky. Nejčastějším alergenem je bílkovina kravského mléka, ale mohou to být i jiné látky.
Intolerance –  v případě intolerance jde o problém nedostatku laktázy, tedy enzymu, který štěpí mléčný cukr, laktózu. Kojenci produkují 100 % tohoto enzymu, ale s věkem nebo pod vlivem jiných okolností může jeho množství v organismu klesat. Navíc jinou hladinu tohoto enzymu mají třeba Skandinávci a jinou lidé, kteří žijí v Africe. Tento jev ovlivňuje fakt, jaké potraviny byly klíčové pro přežití a prospívání lidí z těchto končin v minulosti. Hlavními příznaky laktózové intolerance jsou nadýmání, bolesti v břiše, křeče, větry nebo průjmy. Ty někdy bývají docela dramatické. Uvedené potíže souvisí s tím, že organismus neštěpí mléčný cukr tak, jak by bylo potřeba.
Jak se dá léčit –  nejčastěji se množství laktázy v organismu snižuje v důsledku věku nebo nemocí (celiakie, Crohnova choroba apod.). Signálem potíží bývá nezměněná hladina krevního cukru poté, co vypijeme mléko. Nebo vodík, který se objeví v dechovém testu. Objektivně určí tuto poruchu analýza vzorku sliznice z tenkého střeva. Intolerance se dá léčit pomocí dietních opatření a dodáváním potřebného enzymu. Hodně záleží i na tom, jestli ho organismus produkuje aspoň v omezeném množství, nebo ne. Jiným řešením je pití mléka bez mléčného cukru (laktózy). Prodává se v ČR v některých obchodech, včetně několika obchodních řetězců.

Bílkoviny s vysokou biologickou hodnotou, a to díky nepostradatelným aminokyselinám.

Mléčný cukr, který je důležitý například pro obnovu střevní mikroflóry.

Mléčný tuk v lehce stravitelné formě. Tukové kuličky jsou navíc obalené lecitinem. Ten potřebujeme jako součást našich buněk, lecitin navíc snižuje riziko vzniku aterosklerózy.

Z minerálních látek v něm najdeme hlavně důležitý vápník, draslík, fosfor a hořčík.

Vitamíny rozpustné v tucích: A, D, E a K. Ale i ty rozpustné ve vodě: C a B komplex.

V čerstvém mléce je i laktein, antibakteriální látka, která působí proti streptokokům. Zároveň pomáhá upevnit náš imunitní systém.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector