Piceatannol a jeho účinky na zdraví

Rozmarýn nebo také rozmarýna se v čínské tradiční medicíně používá již tisíce let jako účinná bylinka na posílení mozku. Obsahuje totiž vzácné éterické oleje, které stimulují mozkovou činnost a také zvyšují bdělost mozku. Zvláště významnou složkou rozmarýnu je cineol, který při vědeckých pokusech zlepšoval schopnost krys orientovat se v labyrintu.

Kromě pozitivních účinků na mozek podporuje tato bylinka trávení a chuť k jídlu, zvyšuje tvorbu a vylučování moči a pomáhá při nadýmání. Je také známým posilovačem imunitního systému a dokáže pozvednout náladu. Koupel z odvaru rozmarýnu má osvěžující účinky a velice dobře čistí i póry.

Rozmarýn se dá pít samostatně jako čaj, nebo je nejčastěji součástí provensálského koření. Jídlu dodá trpce kořeněnou chuť. Pro energizující provonění domova stačí rozmarýn rozmačkat.

Piceatannol a jeho účinky na zdraví

Jak ji pěstovat: Pochází ze Středomoří, a proto potřebuje hodně slunce. Lze ji tedy pěstovat doma za oknem, ale možná bude potřebovat ještě dodatečné světlo. Je citlivá na přelití.

Tip: Odvar z rozmarýnu Tři hrsti rozmarýnu spaříme horkou, ale ne vroucí vodou, necháme 5 minut louhovat, poté přecedíme přes síto či gázu a nalijeme do připravené koupele o teplotě 35-38 °C. Koupeme se dvacet minut.

Máta peprná

Máta peprná má dobře zdokumentované pozitivní účinky především na žaludek a trávicí soustavu. Zvyšuje zdravou žaludeční sekreci, uvolňuje střeva, mírní křeče, usazuje žaludek a zmírňuje plynatost a pálení žáhy.

Působí proti zvracení při nevolnosti, aktivizuje vylučování jater a slinivky břišní. Třísloviny v ní obsažené účinkují rovněž preventivně proti chorobám žaludku, žlučníku a střev.

Pro bezproblémové zažívání se doporučuje pít odvar máty jako čaj půl hodiny po jídle.

V čínské tradiční medicíně a v lidovém léčitelství je máta považována za jednu z nejvíce všestranných bylinek, která pomáhá mimo jiné i při závratích, nespavosti či melancholii.

Odvar z listů máty se používá na koupele při nervovém vypětí, na kloktání při zánětu dásní, bolení zubů a na odstranění pachu z ústní dutiny. Navíc je máta peprná bohatá na antioxidanty, které podporují dobrý zrak, a její silice posiluje imunitní systém. Máta rovněž účinkuje antisepticky a tišivě při zánětlivých onemocněních horních cest dýchacích a při bronchitidě.

Piceatannol a jeho účinky na zdraví

Jak ji pěstovat: Máta je jednoduchá na pěstování a rychle se rozrůstá. Potřebuje lehkou půdu s dostatkem vláhy a světlo a teplo.

Tip: Pravý marocký mátový čaj Tento tradiční berberský nápoj má povzbuzující a osvěžující účinky. Připravte si čerstvou mátu, vodu, cukr a zelený čaj. Tři lžičky sypaného zeleného čaje zalijte půl litrem vařící vody a poté slijte. Oslaďte dle chuti a přidejte hrst čerstvé máty. Nechte několik minut odstát a podávejte.

Oregano

Oregano nebo hezky česky dobromysl obecná je oblíbené koření podobné majoránce. Kromě kuchyně se však hojně uplatňuje i v lidovém léčitelství především pro své aseptické a protizánětlivé účinky. Silice obsažené v oreganu uvolňují křeče při kašli, usnadňují odkašlávání, upravují trávení a zvyšují vylučování žluče.

Dobromysl lze také používat při žaludečních neurózách pro její uklidňující schopnosti, působí i jako mírné antidepresivum a při poruchách spánku. Dále upravuje menstruační cyklus, snižuje revmatické bolesti, působí močopudně a povzbuzuje imunitní systém. Oregano je vhodné k tučnějším jídlům, protože zvyšuje vyměšování žluči. Odvar lze kloktat při zánětu dásní nebo při krčních onemocněních.

Inhalace par z oregana vyléčí kašel a rýmu a dokáže potlačit bolesti hlavy. Ne nadarmo se oreganu říká dobromysl, při delším pravidelném podávání působí jako antidepresivum a zlepšuje náladu. Éterický olej z dobromysli je základem mnoha kosmetických přípravků.

Piceatannol a jeho účinky na zdraví

Jak jej pěstovat: Oregano potřebuje hodně světla, tepla a sušší půdu. Dá se bez problémů pěstovat i na zahrádce.

Tip: Nálev z oregana Nálev oslazený medem je výborným odhleňovacím prostředkem proti kašli. Jednu polévkovou lžíci bylinky přelijeme 1/4 litrem vroucí vody a deset minut louhujeme. Užíváme dvakrát denně po jídle.

Bazalka pravá

Nejoblíbenější koření italské kuchyně má velmi zajímavé vědecky podložené schopnosti. Obsahuje totiž antioxidant bioflavanoid luteolin, který je podle odborných studií nejlepší ochranou DNA buněk před radiací.

Kromě toho se však skvěle uplatní i v lidovém léčitelství. Známé jsou její protizánětlivé účinky při onemocněních ústní dutiny, pomáhá při léčení chronické gastritidy, cyst, podporuje chuť k jídlu a odstraňuje plynatost. Těžká jídla činí stravitelnými, podporuje chuť k jídlu a je účinná i při zácpě.

Působí také na psychiku – zklidňuje pocuchané nervy a éterický olej z bazalky dodává energii a zahání únavu, stres a vyčerpanost. Silice obsažené v listech jsou vhodné pro snížení svědění po bodnutí hmyzem.

Piceatannol a jeho účinky na zdraví

Jak ji pěstovat: Nejlépe se jí daří během jasných teplých letních měsíců. K plnému rozvití vyžaduje také dobře propustnou a humózní půdu.

Tip: Bazalková ústní voda Používá se jako kloktadlo pro dezinfekci úst a svěží dech. Jednu hrst čerstvých listů bazalky zalijeme 1/4 litrem vroucí vody a louhujeme dvacet minut, než odvar scedíme.

Petržel kadeřavá

Za léčivou bylinu byla považována již v dobách starých Řeků a Římanů a v čínském lidovém léčitelství se používá pro zklidnění jater a čištění očí. Její účinky na zrak jsou dokonce vědecky dokázané.

Petržel je totiž plná luteolinu, který chrání oči před poškozením UV radiací a od glykace. Petržel je známé diuretikum, pomáhá při nemoci ledvin, močového měchýře a při problémech s močovými kameny.

Osvědčila se také při menstruačních potížích a působí na trávicí trakt zvýšením sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Snižuje rovněž krevní tlak, protože rozšiřuje arterie.

Petržel je bohatá na minerály, jako jsou draslík, vápník, hořčík, mangan, chlor a na vitaminy C a E a provitamin A. Díky obsahu železa chrání před anémií a únavou.

Používá se i v kosmetickém průmyslu jako výborný prostředek k vyčištění pleti a regeneruje vlasovou pokožku. Nelze opomenout také mírné afrodiziakální účinky petržele.

Piceatannol a jeho účinky na zdraví

Jak ji pěstovat: Petržel nepotřebuje moc slunce, ale roste pomalu. Důležitá je dostatečně vlhká půda bohatá na živiny.

Tip: Čaj z kořene petržele Tento čaj nebo spíše vývar má močopudný účinek a používá se při chorobách ledvin, močových cest, ale i při menstruačních potížích.

8 lžiček sušeného kořene petržele zalijeme 40 cl vroucí vody a necháme 20 minut louhovat. Přecedíme přes sítko a teplý podáváme.

Červené víno a jeho účinky na zdraví (nejen o resveratrolu)

-In vino veritas, in aquam sanitas-

Je až s podivem, že zatímco kurkumin se těší stále větší popularitě (a to i z oficiálních míst podle množství pozitivních účinků na zdraví, které se nacházejí na ON HOLD seznamu SZÚ) a extrakt ze zeleného čaje ho v mnohém následuje. U červeného vína, potažmo resveratrolu, se však vždy jednou za čas proženou internetem články, které se je snaží očernit.

Zatímco užívání kurkuminu se váže k indické kultuře a Ajurvédě a pití zeleného čaje je tradicí v Japonsku, tak i na našem kontinentu existuje tradice užívání superlátek, která sahá až do Antického Řecka.

Ano, hádáte správně, naší lokální superpotravinou je právě červené víno. To se v Evropě pije tak dlouho, že máme jeho užívání tak nějak v genech (např. rychlejší odbourávání alkoholu než naší Japonští přátelé). Proč se tedy bránit tomuto léku? ????

Ale nyní již vážněji. Červené víno obsahuje celou řadu superlátek (= mnohočetný pozitivní vliv na zdraví). Ty se do něj dostávají z hroznů vinné révy během macerace a fermentace.

A kde se berou v hroznech? Ty je v sobě zase vytvářejí jako sobě vlastní antioxidanty, které je chrání před volnými radikály (např. když jsou vystaveny intenzivnímu slunci).

Co obsahuje červené víno?

Mezi tělu prospěšné látky, které obsahuje červené víno (ale jen některé viz dále), patří především:

  • Resveratrol – u vína asi nejznámější látka, o jejichž účincích na zdraví se ještě budeme bavit.
  • Pterostilben (R) – látka podobná resveratrolu, která se však ve větší míře dostává do mozku (největším zdrojem jsou borůvky).
  • Proanthokyanidiny (R) – OPC, které jsou v hroznových jadércích, které se při přípravě červeného vína také používají.
  • Melatonin: Ano, červené víno obsahuje melatonin [R]. Bylo to až poměrně nedávno (rok 2006), kdy Italští vědci zjistili, že melatonin nevytvářejí pouze savci, ale také některé rostliny. Melatonin nám přitom nejen pomáhá se spánkem (ovlivňuje rytmus spánek – bdění), ale působí v našem těle také jako velice silný antioxidant [R] a podle některých vědců to tak může být právě on, kdo stojí za Francouzským paradoxem [R].

Červené víno však obsahuje také živé bakteriální kultury (které v něm vznikají při náležitém procesu fermentace), ve studii [R] to bylo konkrétně 13 prospěšných bakteriálních kmenů, které dokázaly přežít průchod ústy i kyselým prostředím žaludku a efektivně se uchytit na mukusu střevní sliznice. Díky tomu tady máme jeden z nejefektivnějších přírodních probiotických suplementů, o kterém v podstatě nikdo neví (většina komerčně prodávaných probiotik se neuchytí nebo je zničena při cestě do střeva, ale to je jiný příběh).

Proč to není o resveratrolu

Pozitivní efekt červeného vína na zdraví nemůžeme posuzovat pouze z hlediska resveratrolu. Toho tam zase tolik není (cca 1,3 mg na 3 deci [R]).

RESVERATROL je velice zajímavá látka a bude se jí věnovat samostatný článek. Rozhodně totiž neplatí, že by nebyl prokázán jeho pozitivní efekt na lidech, nebo že ho naše tělo hned odbourá. Jen je potřeba užít ho v kombinaci s piperinem [R], kurkuminem [R] nebo obojím, jako je tomu v Performance epigeneic komplex.

Skutečný pozitivní efekt pití červeného vína tak vzniká až v kombinaci všech polyfenolů a melatoninu (studie o synergii resveratrolu s melatoninem [R]).

Pozitivní účinky pití vína na zdraví

1.

Pití červeného vína je obecně prospěšné pro mozek [studie s lidmi: R], srdce [studie na lidech a přímo s vínem: R, R, R, R] a cévy [víno na lidech: R].

Budete mít zájem:  Zdravotní výhody a účinky volejbalu. proč ho hrát?

2. Působí na naše tělo silným antioxidačním a protizánětlivým efektem [R].

3.

Pití červeného vína chrání mozek (má neuroprotektivní efekt): Všechny obsažené látky (resveratrol, pterostilben, OPC i melatonin) se dostávají do mozku, kde je zmapováno jejich pozitivní působení (tohle by bylo na samostatný článek – více viz přednáška Nootropika). Dokonce i látky produkované prospěšnými bakteriemi, které se nalézají ve víně, působí protektivně v mozku [R].

4. Červené víno zesiluje střevní bariéru a snižuje střevní zánětlivost [Studie z února 2019: R]. Střevní bariéra zabezpečuje, aby se patogeny z trávicí trubice nedostávaly do těla. Čím více je narušená, tím hůře pro naše zdraví (dnes už existuje několik tisíc studií o syndromu leaky gut a několikanásobně více o střevní propustnosti).

5. Obnovuje mikrobiom, má prebiotický i probiotický efekt [R]. Obsahuje široké spektrum bakteriálních kmenů, které přitom přežívají průchod GIT a dokáží se uchytit. A jak víme, zdraví mikrobiomu odráží naše celkové zdraví (fyzické i psychické).

Pití malých dávek červeného vína je tedy dobré pro prevenci vzniku kardiovaskulárních a cévních onemocnění + funguje jako nootropikum.

Hlavním důvodem, proč ho doporučuji pít svým klientům (jak v Nemoc začíná ve střevech, tak v PL: Starter pack), je ale výše uvedený pozitivní vliv na zdraví střev: Červené víno posiluje mikrobiom a zesiluje střevní bariéru, dva klíčové obranné mechanismy našeho zdraví (proč jsou nezbytné pro zdraví si řekneme zase jindy).

Víno však kromě toho také dobře chutná, je dobrým doplněním kvalitního jídla, a cítíte se po něm příjemně (alkohol zvyšuje pocit dobré nálady a relaxace).

Pokud přitom jdete večer spát s tím, že jste bez stresu a máte dobrý pocit, že i když dodržujete režim, můžete si užít vínko, zvyšuje to Váš well-being.

A navíc víme, že malé množsví alkoholu zvyšuje testosteron. Ještě nějaké otázky? ????

Jen musíte pamatovat na dvě věci: Maximálně 2 deci denně (na jednu sklenici to tedy neuhrajete) a pouze a jen červené víno, které je kvalitní a obsahuje dostatečné množství prospěšných látek

Není červené víno jako červené víno: Zdravé je jen některé

Ne všechna červená vína jsou si rovna a existuje veliký rozdíl mezi tím, zda budete pít nekvalitní čúčo z Albertu nebo tradičně připravované červené víno ze Sardinie.

Zatímco nekvalitní červená vína obsahují naprosté minimum účinných látek a okouzlí Vás maximálně tak množstvím mykotoxinů z plísní rostoucích na hroznech [R], tak kvalitní a plné červené víno, ze specifických oblastí a regionů, připravované tradičními metodami, může mít skutečně znatelný pozitivní vliv na zdraví.

Zdravotní benefity vína se přitom neodvíjejí od jeho ceny (zdraví prospěšné víno koupíte už za 250 Kč) ani informací, které Vám přednese someliér (jeho rodokmenu atd.), ale od dvou základních faktorů:

1.

Typ hroznů a místa kde rostou: Nadmořská výška, intenzivní slunce, výkyvy počasí a další typy nepříznivých povětrnostních podmínek způsobují hroznům stres a ty potom vytvářejí více prospěšných polyfenolů [R].Z toho důvodu dáváme z hlediska zdraví přednost zahraničním vínům, především z Chile a Argentiny (Andy), Itálie (Alpy, jih, Sardinie) nebo Francie (oblast Pyrenejí).

2. Délka macerace a fermentace: Červené víno je zdravější než bílé, protože při své přípravě prochází procesem macerace a následné fermentace, během kterých se dostávají účinné látky z hroznů a jejich semínek do alkoholu a současně tam probíhá množení prospěšných bakterií.

Čím delší je proces macerace a fermentace, tím více látek se do vína uvolňuje. Dnes se bohužel macerace zkracuje na 8-10 dní a provádí se v nerezových tancích. Můžete však najít vína, která macerují 2-3 týdny (v sudech typu barrique, které zvyšují obsah fenolů) [R].

Klenotem mezi nimi jsou vína ze Sardinie a jihozápadní Francie, kde se drží tradiční macerace po dobu tří neděl, a tato vína pak obsahují více zdraví prospěšných látek  [R].

Piceatannol a jeho účinky na zdraví

Která červená vína pít?

Na základě kritérií uvedených výše dávám výběr vín, které osobně nejvíce doporučuji (určitě existují i další, splňující kritéria, tyhle jsou ale moje nejvíce oblíbené a prozkouamané). Seřazeny jsou sestupně od výborného po nejlepší ????

  • Merlot a Malbec Argentina.
  • Merlot a Malbec Chile.
  • Pinot Noir z oblastí kolem Pyrenejí (Španělsko).
  • Barolo z Piemontu (Itálie / Alpy).
  • Primitivo z Puglia (Itálie).
  • Jakékoliv víno se Sardínie.

Doufám, že se tento článek stane definitivní příručkou pití červeného vína a příště se podíváme přímo na efekt resveratrolu a jeho suplementaci. Do té doby si vychutnejte sklenku skvělého Primitiva z Apúlie (Puglia)

Adam Česlík

PS: Kupujte vždy červené víno v odpovídající kvalitě. Ani Primitivo nemusí být automaticky dobré. Koupíte jak Primitivo z Rossmana za 80 Kč, kde lze mít vážné pochyby o délce macerace, tak skvělá dlouho macerující Primitiva.

Disclaimer: Pití alkoholu považuji za nejhorší drogu současnosti. Alkohol ničí zdraví na všech úrovních a neměl by být tolerován s výjimkou červeného vína, které se pije v malém množství a pozitiva značně převyšují negativa. Nedívejte se na červené víno jako na alkohol ale jako na tinkturu účinných látek naložených v alkoholu.

PERFORMANCE LIFESTYLE: STARTER PACK

UPGRADUJTE SVŮJ ŽIVOTNÍ STYL

Piceatannol a jeho účinky na zdraví

Přírodní rostlinné šťávy – Artyčok

Piceatannol a jeho účinky na zdraví

V nedávné době se objevila na českém trhu nová originální řada přírodních rostlinných šťáv. Tato řada nabízí přírodní produkty, samozřejmě v nejvyšší kvalitě, v tekuté přírodní formě, která dosud u nás na trhu chyběla. Šťávy jsou získávány z plodů, natě či listů léčivých rostlin nejmodernějším způsobem výroby, výrobky jsou stabilizovány pouze pasterizací a zachovávají si tak maximum biologicky cenných látek. Díky použité technologii výroby, šťávy neobsahují přídavky cukrů, chemické konzervační látky, ani barviva a jsou proto určeny širokému spektru konzumentů. Nutriční hodnota samotných šťáv tkví zejména v obsahu minerálů včetně stopových prvků, vitaminů, bílkovin, organických kyselin, enzymů, bioflavonoidů a karotenoidů, kromě toho šťávy obsahují další specifické biologicky aktivní látky, které u konzumentů mohou přispět k upevnění zdraví.

Artyčok (Cynara scolymus)

Použití artyčoku pro léčitelské účely je poprvé zdokumentováno v Řecku ve 4. století před n.l. Extrakt z artyčoku je pro své dietetické vlastnosti ve velké a dlouhodobé oblibě v Německu. Rostlina původem ze Středozemí a severní Afriky je dnes pěstována v řadě zemí subtropického pásma. Pro zdravotní účely se používá list.

Účinné látky

Listy artyčoku jsou bohaté na fenolické kyseliny (obsah kolem 6 %) a jejich deriváty, z nichž nejdůležitější je cynarin. Dalšími charakteristickými látkami artyčoku jsou laktony, inulin a zejména flavonoidy, zvl. luteolin a jeho derivát scolymosid.

Působení, účinky

Artyčok se používá zejména pro péči o trávicí soustavu. V roce 1933 bylo objeveno, že artyčok stimuluje produkci a vylučování žluče a významně tím přispívá k usnadnění trávení tuků. Díky tomuto účinku se použití artyčoku při trávicích problémech brzy rozšířilo po celé Evropě a postupně byly zjištěny další příznivé zdravotní efekty.

Extrakt z listů má schopnost snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi a naopak, zvyšuje hladinu prospěšného HDL cholesterolu, příznivě ovlivňuje zdraví srdce a cév. Tlumí nevolnosti, břišní křeče, zácpu, nadýmání a plynatost.

Cynarin a přítomné flavonoidy mají silné antioxidační účinky a pomáhají chránit játra i další tělní buňky před působením reaktivních kyslíkových radikálů. Obsažený inulin přispívá k udržování stabilních hodnot glykémie. Artyčok je často využíván pro čištění, detoxikaci a zklidnění střevního traktu, při artritidě a revmatismu.

Díky diuretickým účinkům podporuje funkci vylučovacího systému a činnost ledvin. Je vhodným podpůrným prostředkem při snižování tělesné hmotnosti.

Vliv vína na zdraví

Neutralita tohoto článku byla zpochybněna. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny. Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Vliv vína na zdraví je zkoumán již po tisíce let,[zdroj?] ale teprve moderní biochemické metody umožnily objektivní výzkum a potvrzení či vyvrácení zažitých předsudků.

Tuto problematiku částečně komplikuje rozdílnost různých druhů vín, neboť v závislosti na odrůdě, způsobu pěstování, počasí, způsobu zpracování a skladování může obsah jednotlivých látek ovlivňujících zdraví značně kolísat.

Obsažené látky

Vína klasického typu obsahují kolem 600 látek, které jsou nezbytné pro fungování lidského organismu,[zdroj?] případně různým způsobem ovlivňují činnost orgánů.

Jsou to především voda, alkohol (ethanol), cukr (glukóza), kyseliny (jablečná, mléčná, vinná), rostlinná barviva (flavonoidy, antokyany, xantofyl), vitamíny (E), enzymy (superoxid dismutázy, kataláza), minerální látky (K, Mg, Ca) a polyfenoly či jiné fenolické látky (resveratrol, katechin, kvercetin).

Voda

Voda obsažená ve víně pochází výlučně z hroznů (legislativa ČR a většiny středoevropských zemí neumožňuje přidávat do vína vodu, naopak legislativa některých amerických států to povoluje[1][2]).

Protože je voda přefiltrována rostlinou, neobsahuje choroboplodné bakterie. Při správném skladování neobsahuje škodlivé bakterie ani samotné víno.

Důsledky byly pozorovány již ve středověku a starověku v době epidemií, kdy byly běžné zdroje pitné vody kontaminovány choroboplodnými zárodky. Tyto důvody však v moderní společnosti již pominuly.

Alkohol (ethanol)

Správně vyrobené víno obsahuje ethanol. IARC považuje alkoholické nápoje za karcinogen (skupina 1).[3][4][5]

Cukry

Přirozeným cukrem obsaženým ve víně je hroznový cukr, neboli glukóza (dextróza). Vinařská legislativa České republiky povoluje doslazovat vína pouze přírodní dextrózou, což by mělo přítomnost jiných jednoduchých cukrů v podobné koncentraci vyloučit.

Obsah cukru ve víně může být prakticky nulový v případě zcela suchých vín, případně velmi nízký v případě vín polosuchých. Nízké koncentrace snadno odbouratelné glukózy zpravidla nepředstavují problém pro diabetiky.

Podle moderních studií pomáhá pití vína předcházet vzniku cukrovky (snížení rizika až o 60 %) a u cukrovkářů pomáhá snižovat riziko infarktu. Zde se ovšem jedná o konzumaci vína suchého.

Budete mít zájem:  Top 10 relaxačních technik ke snížení stresu a navození lepší nálady

[6] V případě polosladkých a sladkých vín je třeba přihlédnout k typu cukrovky a pokud možno se před jejich konzumací poradit s lékařem (polosladká vína mohou obsahovat 12-45 gramů glukózy na litr, sladká až 45-200 g/l, výjimečné ročníky vinných specialit až 900 g/l)

Kyseliny

  • Kyselina mléčná (obvykle vzniká druhotně během výroby vína odbouráváním kyseliny jablečné) má antibakteriální a protizánětlivé účinky, také zesiluje účinnost antioxidantů.[7]
  • Kyselina vinná zvyšuje účinnost antioxidantů v tucích, není známo, že by měla nežádoucí účinky.
  • Kyselina jablečná v přirozené koncentraci taktéž není známa nežádoucími účinky, ale při výrobě vína bývá odbourávána na kyselinu mléčnou z důvodu lepších chuťových vlastností.

Typický obsah kyselin u tuzemských vín se pohybuje mezi 5 až 7,5 gramy na litr vína.

Vína vyráběná (přírodním či umělým) koncentrováním hroznové šťávy (ledová, slámová, výběry z cibéb) kyselin obsahují zpravidla 7-9 g/l.

Stejně jako ostatní kyseliny mají i tyto negativní účinek na zubní sklovinu. Zubní sklovina se může rozpouštět již při pH 5,3 a zubovina (dentin) při pH 6,7. Jelikož víno může dosahovat pH až 3,4 (bílé víno), doporučuje se po jeho konzumaci neutralizace pH v ústech např. sklenicí vody (čištění zubů je vhodné nejdříve za půl hodiny po konzumaci vína)[8]

Flavonoidy

Flavonoidy (někdy označované jako vitamín P) jsou souborem zhruba šedesáti látek, které mají pozitivní vliv na cévy a srdeční činnost. Mimo jiné se vyskytují přirozeně v ovoci. S vínem bývá nejvíce spokojována skupina flavan-3-olů, neboli katechinů.

Katechiny mají schopnost redukovat shlukování trombocytů, čímž předcházejí vzniku krevní sraženiny a riziku infarktu a mozkové mrtvice.

Katechiny mají zabraňující vliv i na růst a množení rakovinných buněk; podobně zasahují i do životního cyklu virů, čímž zvyšují rezistenci organismu.[9]

Antokyany

Antokyany jsou rostlinná barviva (červená až fialová). Vyskytují se ve slupkách modrých hroznů, u některých odrůd (tzv. barvířky) i v dužnině. Antokyany prokazatelně zpomalují růst středních rakovinných buněk a v určitých případech mohou způsobit i jejich zničení.[10] Dále vykazují příznivý vliv na relaxaci aorty.[11]

Vitamín E

Vitamín E bývá zmiňován obzvlášť v souvislosti s Tokajskými víny, která ho obsahují ve vyšším množství.[12]

Ostatní vitamíny se ve víně vyskytují v nižších koncentracích, které podle dosavadních studií nemají prokazatelný vliv na zdraví.

Enzymy

Víno může obsahovat superoxid dismutázy a katalázu. Ty zpomalují stárnutí, účastní se ochrany buněk před poškozením volnými radikály, zabraňují oxidaci cholesterolu a předcházejí ateroskleróze.[12]

Minerální látky

Hořčík (Mg) příznivě ovlivňuje oběhový systém a srdeční sval, je nezbytný pro správnou hormonální činnost organismu a regeneraci buněk.Draslík (K) zodpovídá za činnost nervové soustavy, snižuje krevní tlak a má preventivní účinky proti nádorovým onemocněním.Vápník (Ca) funguje jako prevence proti řídnutí kostí a jeho ionty zajišťují správnou srdeční činnost.[12]

Resveratrol a jiné polyfenoly

Resveratrol patří do skupiny fenolických látek, které vznikají ve slupkách bobulí jako přirozená ochrana proti plísním. Kromě fungicidní funkce slouží rostlině i jako ochrana před UV zářením a jako antioxidant. Obsah ve víně bývá udáván v rozmezí 0,1 – 8 mg/l.

Vyšší obsah mívají vína, kde při výrobě docházelo k nakvášení rmutu (resveratrol se ze slupek uvolnil ve vyšším množství). Pro lidský organismus má mít resveratrol význam svými silnými antioxidačními a protirakovinnými účinky, ale nové studie ukazují, že tomu tak není.

[13][14] Potlačuje také LDL cholesterol a zvyšuje HDL (‚dobrý‘) cholesterol.[15][16] Kdysi realizovaný výzkum doktorem Dasem z Connecticutu se nakonec ukázal jako účelový podvod. Samotná látka sice ve víně obsažena je, nicméně po otevření lahve téměř zcela zmizí.

Naopak, osoby užívající tablety resveratrolu se později potýkali se zdravotními problémy.

Resveratrol je sice obsažen i v četných druzích zeleniny, ale příjem v této podobě není pro lidský organismus tak snadný[17]. Jde totiž o látku nepolárního charakteru, která není rozpustná ve vodě. Víno je díky obsahu alkoholu (polárního rozpouštědla) vhodným médiem, a proto je v této podobě snáze dostupný.

Resveratrol je jen jedním z mnoha bioaktivních polyfenolů. Ty jsou v hroznech zastoupeny celkem 5-10% biomasy. K dalším patří kvercetin, katechin, genistein, apigenin, luteolin a další (mnohdy dosud neprozkoumané)[18]

Katechin se ze všech bioaktivních polyfenolů vyskytuje ve vínu v nejvyšší míře, jeho předností jsou hlavně antioxidační účinky. Kvercetin, jehož obsah je závislý na dostatku slunečního svitu, má krom antioxidačních ještě protizánětlivé a protisrážlivé účinky.[15]

Cizorodé látky

Kromě přírodních látek může víno obsahovat i příměsi, které nejsou přírodní a jejich přítomnost je umělá, nebo nežádoucí. Jsou to především oxid siřičitý, mykotoxiny, želatina, kasein, rezidua postřiků (přípravky na ochranu rostlin) a metanol.

Oxid siřičitý

Oxid siřičitý je jediná látka, kterou je možné v České republice víno konzervovat. Původně se síření provádělo pomocí sirných knotů. Ty později nahradil práškový a tabletovaný kaliumpyrosulfit.

V současnosti většina významnějších vinařů používá plynný oxid siřičitý, který je možné přesně dávkovat.[19] Šetrným použitím v plynné formě lze nejsnáze předejít vedlejším účinkům – bolestem hlavy druhý den po konzumaci vína – které s sebou špatně dávkovaný oxid siřičitý nesl.

Pro zdravého člověka nepředstavuje oxid siřičitý zdravotní riziko, nebezpečný ale může být pro alergiky.

V posledních letech se na trh dostávají i vína bez přidaného oxidu siřičitého. To většinou bývá na etiketě vína vyznačeno. Naopak pokud na etiketě o síření není zmínka, neznamená to, že víno nebylo konzervováno. Aktuální vinařský zákon ukládá výrobci o přítomnosti oxidu siřičitého informovat pouze pokud jeho množství přesahuje 10 mg/l (v platnosti od 25.11.2005).

Tzv. vína biodynamická mohou oxid siřičitý postrádat zcela. Ovšem biodynamické zemědělství je jako homeopatie považováno za nevědecké.

Želatina a kasein

Rozmarýn lékařský: klid a harmonie pro vaše tělo i duši

26. 6. 2015

Lucie Štrauchová

Rozmarýn lékařský je známá bylinka, která si našla své místo nejen v naší kuchyni. Můžete se setkat také s názvem rozmarýna lékařská nebo s latinským pojmenováním Rosmarinus officinalis. Jako mnoho dalšího koření má i rozmarýn pozoruhodné účinky na náš organismus. 

Už jeho přízvisko „lékařský“ vypovídá o tom, že se jedná o léčivou bylinku. Pro svou pronikavou vůni a netradiční chuť si rozmarýn našel své místo v mnoha zahrádkách. Ve volné přírodě se s ním u nás v Čechách totiž běžně nesetkáte.

Za domovinu rozmarýnu můžeme označit oblast Středomoří. I proto se hojně využívá především v italské, ve španělské nebo francouzské kuchyni. Odtud se pak rozšířil i do dalších koutů světa. Dnes se běžně pěstuje téměř po celé střední a východní Evropě.

Zajímavé však je, že planému rozmarýnu se zde příliš nedaří. Nedokáže totiž přežít tuhé zimy, které zde na rozdíl od jihu panují. Jako sušené koření se k nám tak běžně dováží z Balkánského poloostrovu, z Albánie, Francie, Španělska nebo Itálie.

Ve velké míře se ale pěstuje například také v Anglii, ve Spojených státech amerických nebo v Mexiku. 

Rozmarýn lékařský dorůstá výšky až dvou metrů, výrazně a příjemně voní. Pokud si ho budete pěstovat na svém záhonu, pravděpodobně tak hodně nevyroste. Obzvlášť pokud mu nedopřejete dostatek živin nebo ho vsadíte jen do květináče či do truhlíku s dalšími bylinkami.

Jsou pro něj charakteristické husté a větvené stonky, které ve spodní části dřevnatějí. Listy rozmarýnu mají úzký tvar, jejich horní část je tmavá a lesklá, vespod jsou šedé. Květy jsou nachové až modré a velice drobné.

Slučují se do zvonkovitých klasů a na jednom z nich se nachází až deset kvítků.

Pozitivní účinky rozmarýnu lékařského

Rozmarýn lékařský se v lidovém léčitelství využívá již od dob starověku. Má mnoho pozitivních účinků, pro které jej stojí zato vyzkoušet, pokud dáváte přednost bylinkám před tradičními léky. I tak byste ho měli ale vnímat spíše jako doplněk či prevenci a při vážném onemocnění se raději svěřit do rukou lékařů.

Pozitivní účinky má rozmarýn na celou trávící soustavu. Jelikož uvolňuje hladké svalstvo, jeho užíváním dochází ke zvýšení tvorby žaludečních a trávících šťáv a k vylučování žluče. Zamezí tedy pocitům plnosti a celkově je schopen dát vaše trávení do pořádku. Dále snižuje pocity únavy a uklidňuje.

Využívá se také na zvyšování nízkého krevního tlaku nebo přispívá ke zlepšení krevního oběhu, čímž zajišťuje lepší prokrvení končetin. Působí jako přírodní antiseptikum, je vhodný při rýmě a zahlenění plic, pro snížení bolesti nebo na revma a dnu.

Sportovci jej mohou vyzkoušet na bolesti svalů a lidé v pokročilém věku zase na artritidu.

Doporučuje se též ženám, které touží po miminku, jelikož rozmarýn podporuje prokrvení pánevního dna a může tedy usnadnit otěhotnění.

Využijete jej také jako prevenci před různými nádorovými onemocněními, jelikož obsahuje silné přírodní antioxidanty.

Rozmarýn také podporuje činnost jater, posiluje paměť a zlepšuje soustředění nebo se dá využít i zevně v kosmetice. Je vhodný zejména na problematickou pleť, kterou krásně čistí a navrací jí její svěží vzhled a vitalitu. 

Účinné látky obsažené v rozmarýnu

Stejně jako další bylinky tak i rozmarýn obsahuje silice (verbenon, borneol, cineol, kafr nebo limonen), flavonoidy (luteolin, apigenin, diosmetin), hořčiny a různé kyseliny. Až z 8 % jsou v něm zastoupeny třísloviny. Množství účinných látek obsažených v rozmarýnu se mění v závislosti na ročním období a na době jeho sběru.

Jak pěstovat rozmarýn lékařský

Pěstování rozmarýnu je velmi jednoduché. Ideální je rostlinu na jaře vsadit na teplé a velmi slunné stanoviště. Můžete ji také vyset – v tom případě začněte s výsevem hned zpočátku jara.

Optimální půda pro její pěstování je lehká a písčitá, dobře propustná a jen minimálně vlhká.

Rozmarýn totiž špatně snáší přemokření, které se u něj projeví odehníváním kořenů a nakonec zahubením celé rostliny.

Pokud chcete, aby vám rozmarýna přezimovala, je ideální nechat ji během léta venku a s podzimním chladem ji přestěhovat domů nebo do skleníku, jelikož jen velmi špatně snáší teploty pod nulou.

Rozmarýn můžete průběžně sklízet po celé léto. Je určen k okamžité spotřebě nebo na sušení. Z rostliny se používají pouze listy, protože její stonky často dřevnatí.

Budete mít zájem:  Olej z para ořechů a jeho účinky na zdraví a krásu

Nať můžete ale celou svázat a usušit ji na vzdušném a stinném místě. Poté by se měla skladovat v dobře uzavřené nádobě, aby se k ní nedostali žádní škůdci. Základem je dobré usušení, jinak hrozí, že ji napadne plíseň.

Sušit byste ji měli při teplotě do 45 °C, aby se nezničily účinné látky.

Léčivé přípravky z rozmarýnu

Na vnitřní užívání si můžete připravit například rozmarýnový čaj nebo rozmarýnové víno. Na čaj budete potřebovat jednu lžičku sušených nebo čerstvých listů, které zalijete 250 ml vroucí vody. Poté stačí nechat přibližně 10 minut louhovat. Scedíte a můžete podávat. Tento čaj je ideální pít přibližně dvakrát až třikrát denně, dokud neustoupí vaše potíže.

Alternativou k čaji je rozmarýnové víno. Pozor však, jedná se o alkoholický nápoj, s jehož konzumací byste to rozhodně neměli přehánět. Rozmarýnové víno je ideální například na nízký krevní tlak. Doporučuje se pít denně 40 až 50 ml vína, které si připravíte tak, že 75 g rozmarýnu macerujete (louhujete) týden v litru kvalitního bílého vína. 

Zajímavým produktem je také rozmarýnová tinktura, kde se místo vína použije líh. Dávkují se tři díly rozmarýnových květů a listů na 10 dílů lihu. Rozmarýn se louhuje po dobu 14 dní a poté se přecedí. Dále se užívá jako líh, tedy ideálně pouze zevně.

Rozmarýn můžete samozřejmě využívat také při vaření, kdy je oblíbenou bylinkou na maso, do omáček a polévek, domácích másel, salátů, na těstoviny a do mnoha dalších pokrmů. Své využití má také v kosmetice a aromaterapii.

Rozmarýnové silice obsažené v esenciálních olejích navozují klidné pocity. V kosmetice je rozmarýn zase vhodný pro péči o problematickou pokožku. Esenciální olej se dá rovněž využít při koupelích nebo pro kloktání, kdy by měl zamezit zápachu z úst.

Přehled pozitivních účinků

  • zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a harmonizuje trávení,
  • zlepšuje vylučování žluče,
  • pomáhá na nadýmání,
  • snižuje pocity únavy a uklidňuje,
  • zvyšuje nízký krevní tlak,
  • zlepšuje krevní oběh a podporuje prokrvení končetin,
  • je antiseptický a pomáhá při rýmě a kašli,
  • pomáhá na revma a dnu,
  • využívá se při léčbě zánětů a artritidy,
  • podporuje prokrvení pánevního dna a usnadňuje otěhotnění,
  • užívá se jako prevence před nádorovými onemocněními,
  • posiluje paměť,
  • podporuje činnost jater,
  • čistí problematickou pleť a pokožku celého těla.

Řapíkatý celer a zdraví – 10 účinků, které musíte znát

Řapíkatý celer stále zůstává jednou z nejvíce nedoceněnou zeleninou naší doby. I jediný stonek řapíkatého celeru je živinovou elektrárnou. Skoro 95 % stonku tvoří voda a obsahuje vitamíny A, C, K, některé vitamíny skupiny B, stejně jako vápník.

hořčík, fosfor, kyselinu listovou, draslík a vlákninu. Kromě toho má přirozeně nízký obsah kalorií, sacharidů, tuků a cholesterolu. Podívejte se s námi na 10 léčivých účinků řapíkatého celeru. Stonek řapíkatého celeru obsahuje jen 10 kalorií.

Nízký příjem kalorií zcela jistě podporuje hubnutí. Nicméně, skutečným tajemstvím řapíkatého celeru je jeho obsah vlákniny. Vláknina obsažena v celeru působí jako balzám na trávicí trakt. Usadí se ve střevech a díky tomu se váš žaludek může pomalu vyprazdňovat.

Řapíkatý celer má schopnost udržet pocit plnosti delší dobu. Vzhledem k tomu, že je z 95 % tvořen vodou, tak tělo udržuje také hydratované.

Podle studie z roku 2015, zveřejněné v International Medical Journal, skupina žen ve věku 35 až 45 let, která pravidelně cvičila Pilates a po dobu 8 týdnů konzumovala řapíkatý celer, zaznamenala významné snížení tělesného tuku.

Vysoký obsah vody obsažený v řapíkatém celeru udržuje hladinu provozních kapalin v těle, které pomáhají trávit jídlo a vstřebávat živiny. Dostatek vody pomáhá snadném průchodu potravin zažívacím traktem, změkčuje stolici, a tím zabraňuje zácpě. Řapíkatý celer je úžasnou kombinací rozpustné a nerozpustné vlákniny. Nerozpustná vláknina zvětšuje velikost stolice. Když je stolice objemnější, umožňuje rychlejší a jednodušší vylučování, což zmírňuje zácpu.

Na druhé straně rozpustná vláknina se usazuje v trávícím traktu a reguluje trávení. Studie z roku 2014 uvádí, že potraviny bohaté na vlákninu jako je řapíkatý celer, podporují trávení lipidů. Kromě toho bylo zjištěno, že krysy, které konzumovaly řapíkatý celer měly méně vředů a žaludečních onemocnění. Pozor, příliš mnoho celeru může způsobovat průjem.

Dokonce i jediný stonek celeru řapíkatého má neuvěřitelné protizánětlivé účinky. Obsahuje rostlinný metabolit s názvem apigenin, který je zvláště účinný při snižování zánětu. Studie z roku 2007, zveřejněna v časopise Archives of Pharmacal doložila protizánětlivé a léčebné účinky apigeninu při zánětlivých onemocněních, jako je artritida.

Kromě toho, celer obsahuje sloučeninu zvanou inhibitor COX-2, který napomáhá produkci kortisonu – hormon, který snižuje bolestivé záněty v těle.

Celer je také přírodní diuretikum, které pomáhá odstranit krystaly kyseliny močové, které se hromadí kolem kloubu, a které způsobují bolest a nepohodlí.

Konzumace celeru vám může poskytnou úlevu od problémů, jako jsou bolesti způsobené zánětlivou artritidou, bolesti svalů, zánětlivé onemocnění střev a bolesti kloubů. Jeho protizánětlivé vlastnosti mohou také přispět ke snížení akné.

Pravidelný příjem draslíku pomáhá snižovat krevní tlak tím, že vyrovnává hladinu sodíku v těle. Celer je dobrým zdrojem draslíku. Studie z roku 2013, zveřejněná v BMJ ukazuje, že zvýšený příjem draslíku snižuje krevní tlak u lidí s hypertenzí. Kromě toho řapíkatý celer obsahuje chemickou sloučeninu zvanou ftalid, která uvolňuje svaly tepen a přenáší krev do srdce, což umožňuje volnější průtok. To významně snižuje krevní tlak. Potraviny bohaté na vlákninu, jako je řapíkatý celer, pomáhají snížit špatný cholesterol známý jako lipoprotein s nízkou hustotou (LDL) v těle. Vláknina se váže na částice cholesterolu v zažívacím traktu a brání tak jejich vstřebávání do krevního oběhu.

Studie z roku 1990, publikována v Journal of Agricultural and Food Chemistry poukázala na pozitivní vlastnosti vlákniny koncentrované v řapíkatém celeru, petrželi a tuřínu. Kromě toho obsahuje řapíkatý celer sloučeninu ftalid, která také snižuje hladinu cholesterolu v krvi.

Studie z roku 2011, zveřejněna v časopise Pharmacognosy ukázala, že cholesterol u krys, které byly krmeny celerem, čekankou a ječmenem po dobu 4 týdnů, byl výrazně nižší. Špatný cholesterol může snížit už tím, když budete jíst 1-2 stonky řapíkatého celeru denně. Normální hodnota pH naší krve může být v důsledku stresu, kyselé stravy a přílivu toxinu kyselá. Tělo kompenzuje kyselost pomocí alkalických minerálů. Absence těchto minerálů vede ke hromadění kyselosti v buňkách, což způsobuje sníženou hladinu energie, kyselost, únavu a nemoci.

Řapíkatý celer je neuvěřitelným zdrojem esenciálních minerálů, jako je draslík. Denní spotřeba celeru dokáže obnovit normální pH v těle, uvolnit energii a revitalizovat imunitní systém. Kromě toho, kyselé prostředí může způsobit ledvinové kameny a další infekce močového měchýře.

Správná hydratace je pro naše celkové zdraví velmi důležitá. Každá buňka v těle potřebuje vodu společně s kyslíkem, aby správně fungovala. Tím, že celer obsahuje 95 % vody, může hrát klíčovou roli při prevenci dehydratace, která způsobuje únavu, žízeň, méně moči, suchou kůži, bolesti hlavy, zácpu, svalové křeče a závratě.

Dobře hydratované tělo bude mít zářící pleť, zdravé vlasy a řádně fungující orgány. Kromě toho, draslík v celeru pomáhá regulovat tělesné tekutiny a stimuluje tvorbu moči, čímž tělu pomáhá zbavit se škodlivých toxinů.

Denní konzumace jednoho stonku celeru vám dodá dostatek vitamínu A, aby váš zrak byl ostrý a dlouhotrvající. Sítnice v očích potřebuje vitamín A, aby zpracovala obrázky a poslala je do mozku. Nedostatek vitamínu A může urychlit nástup ztráty zraku související s věkem a oslabením sítnice v průběhu času.

Řapíkatý celer obsahuje také lutein a zeaxantin – antioxidanty hojné v zelené listové zelenině, které chrání před škodlivými účinky ultrafialového záření. Abyste ochránili svůj zrak, je ideální jíst čerstvý celer. Pravidelně konzumovaný řapíkatý celer navíc snižuje pravděpodobnost vzniku šedého zákalu a chrání před makulární degenerací.

Nedávný výzkum prokázal, že ztráta paměti se dá zastavit pravidelnou konzumací řapíkatého celeru. Naše mozkové buňky trpí s věkem záněty, což způsobuje degeneraci a sníženou duševní schopnost. V roce 2010 byla v časopise Journal of Nutrition zveřejněna studie, která prokázala, že strava bohatá na rostlinné sloučeniny obsahující luteolin snižuje záněty v mozku související s rostoucím věkem a problémy související s pamětí tím, že zakazuje uvolňování zánětlivých molekul v mozku.

Luteolin je přirozeně vyskytující se látka, kterou najdete právě v řapíkatém celeru. Kromě toho, ftalid obsažený v řapíkatém celeru přináší výhody v oblasti duševního zdraví. Začněte denně konzumovat řapíkatý celer, abyste udrželi váš mozek zdravý a předešli onemocněním, jako je Alzheimerova choroba.

Pokud máte stále pocit, že řapíkatý celer nepotřebujete, tak tady je jeden důvod, který rozhodně nemůžete ignorovat. Studie z roku 2013, zveřejněna v časopise Food and Chemical Toxicology objevila v řapíkatém celeru dietní flavinoidy apigenin a luteolin a zjistila, že jsou účinné při zabíjení panktreatických nádorových buněk u lidí. V roce 2011 zkoumali vliv apigeninu u žen s rakovinou prsu vědci z univerzity v Missouri a zjistili, že apigenin dokáže zastavovat postup rakoviny. Proto, pokud budete konzumovat alespoň stonek řapíkatého celeru denně, máte šanci předejít rakovině. Autor: Jad

Řapíkatý celer má nespočet vynikajících účinků na zdraví. Léčivé účinky řapíkatého celeru – snižuje zánět, zlepšuje trávení, pomáhá hubnout… Řapíkatý celerZdravá výživa

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *