Pica syndrom: Když děti jedí nejedlé věci

„Všichni jsme si mysleli, že prostě jen dává (jako většina malých dětí) kameny a jiné předměty, co našel na zemi, do pusy a nikdo tomu nepřikládal žádnou váhu. Když to ale ani po několika týdnech nepřestalo a čím dál častěji ho začalo bolet bříško, párkrát jsem našla v kakání divné předměty, začala jsem googlit. Zjistila jsem, že se jedná o nemoc.“ 

Pica syndrom: Když děti jedí nejedlé věci

Pica syndrom

Pica syndrom (čti jako pika, v angličtině pica eating disorder) je duševní choroba, při které má postižený nutkavou potřebu pojídat nejedlé věci, nejčastěji hlínu, omítku, písek, vlasy atd. V extrémních případech se může jednat i o sklo, výkaly a jiné nebezpečné látky. 

Svůj název dostala podle latinského slova pica což znamená straka. Většina lidí si s tímto ptákem asociuje krádeže nebo sbírání blyštivých věcí, ale straka je pověstná také zvláštními stravovacími návyky respektive pojídáním čehokoliv.

Pokud jednorázově vaše dítě ochutná něco nejedlého, nebo máte v těhotenství zvláštní chutě, nutně to ještě nemusí znamenat, že se u vás tato nemoc rozvinula. Abychom mohli hovořit o nemoci, musí tento stav (pojídání nejedlých předmětů) přetrvat víc jak měsíc.

Koho může postihnout?

Nejčastěji postiženými jsou děti ve věku od 3 do 5 let a těhotné ženy. Ale výjimkou nejsou ani teenageři a dospělí obou pohlaví.

Často se objevuje jako příznak nebo následek jiné dušení poruchy jako je schizofrenie, obsesivně kompulzivní porucha, autismus či mentální zaostalost.

Jaké mohou nastat komplikace?

V případě této nemoci mohou nastat následující komplikace:

  • může dojít k intoxikaci (například pokud dítě sní zbytky barvy) a otravě a tím se zvyšuje riziko poškození mozku či vzniku dysfunkcí
  • může dojít k výživovému deficitu, protože dítě nedostává vyváženou stravu
  • pojídání nestravitelných objektů, jako jsou například kameny, může způsobit zácpu nebo neprůchodnost trávícího traktu a střev
  • v žaludku se můžou hromadit nestravitelné předměty a vytvoří se tzv. bezoár
  • pojídáním ostrých předmětů (sklo, kancelářské sponky, atd.) může poškodit jícen či perforovat (propíchnout) střeva
  • bakterie a paraziti ze špinavých předmětů můžou v těle způsobit závažnou infekci, která může vést až k poškození jater a ledvin
  • v případě spolknutí velkého předmětu může dojít k udušení

Pica syndrom: Když děti jedí nejedlé věci

Jaké jsou příčiny?

Pica syndrom může být důsledkem několika příčin. Nejčastěji se jedná o nedostatek železa, vápníku či jiných minerálů v těle nebo chudokrevnost. Můžou ho způsobit také paraziti v těle.

Může se také jednat o psychosomatickou poruchu způsobenou stresem, problémy v rodině, špatnou rodičovskou péčí, týráním, touze po pozornosti.

Případně se tento syndrom vyvine v rámci jiné duševní choroby (schizofrenie, obsesivně kompulzivní porucha atd.).

Léčba

V případě podezření je nutné neprodleně navštívit lékaře. Ten provede řadu vyšetření na potvrzení či vyvrácení této diagnózy a případně zahájí léčbu.

Doktor vás nebo vaše díte důkladně prohlédne a zhodnotí vaši lékařskou historii a rodinnou anamnézu. Je velmi důležité, abyste byli otevření a upřímní a poskytli lékaři všechny potřebné informace. Během prohlídky může doktor použít rentgen, ultrazvuk, odebrat vám krev.

Zaměří se na zjištění případné anémie nebo deficitu jiných minerálů a vitamínů, přítomnost toxinů v těle a stav trávícího traktu. Zároveň by vás měl otestovat a zjistit zda netrpíte nějakou bakteriální infekcí či parazity. 

Pokud se u vás pica syndrom potvrdí, je nutné být pod intenzivním lékařským dohledem, aby nedošlo k výše zmíněným komplikacím. Léčba se liší podle toho, jaké jsou u vás příčiny.

V případě anémie či jiného deficitu vám lékař předepíše vitamíny a doporučí zvláštní dietu.

Pokud je pica syndrom způsoben jinou duševní poruchou, může vás poslat k psychiatrovi/psychologovi, který vám předepíše léky a zahájí terapii.

Ve většině případů, u dětí a těhotných žen, tato nemoc odezní sama během několika měsíců. Pokud byla způsobena deficitem vitaminu, jejich doplnění zmírní projevy během několika týdnů.

Bohužel jsou i případy, kdy pica neustoupí ani po aplikované léčbě a může trvat roky. K tomu dochází hlavně u lidí s poruchami intelektu či jinými duševními nemocemi.

Každopádně tuto nemoc nepodceňujte a vždy se poraďte s lékařem!

Zdroj informací:

http://www.webmd.com/mental-health/mental-health-pica#1

http://www.healthline.com/symptom/pica

https://www.nationaleatingdisorders.org/pica

Těhotenské chutě a syndrom Pica

Chtěla bych Vám popsat a napsat o svých doslova šílených těhotenských chutích a zajímalo by mě, jestli někdo z vás má taky takové?

Ze začátku těhotenství asi tak první měsíc nebo dva byly mé chutě pořád v normě, jedla jsem normálně to, co pořád, normální běžná jídla. Postupem času se chutě u mě začaly ale doslova rapidně měnit. Začala jsem jíst jídla, která jsem nikdy v životě nejedla a kombinovat chutě a příchutě, které se k sobě snad ani nehodí.

Dám Vám třeba příklad: mou oblíbenou kombinací jsou ředkvičky s kefírovým mlékem nebo třešně s mlékem. Prostě mi to začalo chutnat. A taky mám pořád chuť na řízky, některé dny na čokolády a to jsem sladké doposud vůbec nejedla). Snažím se hodně krotit, protože nechci vážit tunu, ale někdy to jde hodně těžko. Naštěstí mám na tohle hodně pevnou vůli.

Pica syndrom: Když děti jedí nejedlé věci

Taky se mi nelíbí mýtus, když někdo tvrdí, že v těhotenství se má jíst za dva. Takové maminky (pokud nemají dobré spalování), většinou končí s 30 někdy i více kily nahoře. A pak se to horko těžko shazuje.

Můžu Vás ale uklidnit, někde jsem dokonce i slyšela, že během těhotenství má někdo chuť dokonce i na písek, křídy, papír, gumu, kamení a další nejedlé věci. K takovým šílenostem a zvláštnostem jsem zatím ještě nedošla.

Slyšeli jste někdy o syndromu „Pica“? Nedávno jsem si o tom přečetla a je to velmi zajímavé. V češtině to znamená straka, a jak všichni víme, straka vezme a sní všechno, co jí pod ruku přijde.

Syndrom Pica Vás může postihnout v těhotenství a znamená hlavně pojídání nezvyklých, nestravitelných, odporných věcí, které normální lidé nemají. Takovýto problém s jídlem znamená ale hodně špatného.

Může u matky znamenat nějaký nedostatek vitamínu nebo třeba to, že trpí nějakou infekcí, a proto je dobré si o tom promluvit se svým lékařem a problém co nejrychleji vyřešit. Může totiž dojít k ohrožení či otravě matky nebo ještě nenarozeného miminka.

Tato problematika v těhotenství není moc známá, a hlavně proto jsem na ni chtěla upozornit, kdyby některá maminka právě tímto trpěla. A hlavně aby si nemyslela, že to patří k běžným těhotenským chutím. Je to totiž docela nebezpečné. A je třeba si dávat velký pozor.

Dalším mýtem je, že podle chutí se pozná pohlaví dítěte, asi na tom není nic moc pravdy, ale je to zajímavé a určitě každá z nás už o tom slyšela. Pokud máte velké chutě na kyselé a hlavně na maso (tak jako já na řízečky), budete mít zřejmě chlapečka a pokud je tomu naopak, a máte chuť především na sladké, bude to určitě holčička. Taková stará známá pověra.

Já zastávám názor, že v těhotenství si může maminka dopřávat vše, na co má chuť, ovšem s mírou, žádné přejídání, ale hlavně by se měla živit zdravými věcmi plnými vitamínů, ale občas se dá i nějaký ten malý hříšek odpustit. Neboť těhotenské chutě jsou zrádné a těžko se jim odolává. Zatněte ale svou vůli a nedopusťte nadměrné přejídání, nabytá kila se po porodu velmi těžce shazují.

A nakonec Vám přidávám pár foteček jídla, abychom aspoň na obrázku zahnaly chutě.

Slunicko – čtenářkaChytráŽena.cz

Tento článek také můžete

Přidat do oblíbených

Pica syndrom: Když děti jedí nejedlé věci | Žena.cz

Omítka, rampouchy, hlína, písek, barvené křídy, cigaretové nedopalky, nehty… Pokud si vaše dítě na těchto věcech pochutnává, měli byste zbystřit. Zřejmě trpí pica syndromem.

Název dostala tato porucha po latinském pojmenování straky, která také sezobne, na co přijde. Vyslovuje se ovšem anglicky, tedy „pajka“. A přestože může na první pohled vypadat komicky, žádná legrace to není.

Co mě nesní, to sním já!

Začátky jsou nevinné: Batole olizuje omítku nebo rampouchy. Když je mu ale víc jak tři roky, sbírá v parku cigaretové nedopalky a rychle je žmoulá v pusince dřív, než mu je stihnete zabavit, je to na pováženou.

A co teprve, pokud cucá kamínky, olizuje mýdlo, s chutí baští pískové bábovičky, hlínu z květináčů nebo máminy pleťové krémy! Může být ale ještě hůř, když na řadu přijdou žížaly, psí hovínka nebo střepy.

Čtěte také: Nakupujeme jídlo pro děti. Co dát do košíku a co nikdy?

Při této poruše totiž děti jedí všechny nejedlé věci, které jim přijdou pod ruku. Někdy se pica syndrom objevuje i u těhotných žen (těhotenské chutě).

Proč to dělají?

Ta jednodušší varianta je, že organismu chybí nějaký důležitý prvek, v případě chudokrevnosti železo, jindy třeba vápník nebo hořčík.

Za to obvykle mohou parazité, které zvědavé dítě spolklo při zkoumání světa. „Kradou“ mu v těle minerály a prcek si je proto instinktivně doplňuje z nejedlých věcí.

Budete mít zájem:  Příznaky Křeče V Břiše?

Takovou poruchu minerálního metabolismu lékař snadno odhalí rozborem krve.

Horší variantou je, když má zlozvyk psychickou příčinu. To bývá u dětí starších šesti let a může jít o touhu zaujmout okolí, vzdor vůči rodičům, případně duševní poruchu, vyvolanou zanedbáváním rodičovské péče. Pak je na místě konzultace s psychologem či s psychiatrem.

Léčba závisí na příčině. U parazitů jsou to léky, při poruchách mysli potom psychoterapie.

Může jít o život

Představa červů nebo jiných parazitů v zažívacím traktu není příjemná, ale zdaleka neznamená tu nejhorší variantu. Polknutý igelit může dítě udusit, jedovaté látky otrávit. Nestravitelné předměty (třeba chuchvalce vlasů) ucpou střevo a ostré předměty ho proděraví.

Doporučujeme: Tati, musím kakat! Na dámský, nebo na pánský?

Co všechno se dá pozřít?

  • dřevo,
  • papír,
  • škrob,
  • půda,
  • srst, chlupy, vlasy,
  • moč a výkaly,
  • kameny,
  • sklo.

V těchto případech bývá obvykle příčina psychického rázu a nejlepším lékem je trpělivost. Vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat… To je hlavní zásada. Pokud ale ani po padesáté vysvětlení a zákaz nepomůže, případně cpe-li si dítě do pusinky nebezpečné věci, raději s ním rychle zamiřte k lékaři.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

  • 5 nejhorších rodičovských hříchů: Dopouštíte se jich?
  • David (18) má o životě jasno: Sex není nic pro mě!
  • Toužíte po penězích? Vysoký plat vás šťastnou neudělá

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Kontra: Neumíme sdílet veřejný prostor. Řidiči často netuší, jak nebezpečná je to hra | Video: Michael Rozsypal, Daniela Drtinová

Co dělat,když chutnají nejedlé věci?

Pro děti není lepšího způsobu, jak poznat svět kolem sebe, než ochutnáním. Všechny ho objevují jazykem.Pokud dítě miluje čokoládu, není to nic zvláštního – ale co když ochutnává nejraději hlínu?

Dá si do úst písek, aby ho hned vyplivlo a zapamatovalo si, že je nechutný. Ale když se někdo neustále krmí hlínou nebo knoflíky, tu už není všechno v pořádku.

Pica syndrom je porucha, při níž nemocný jí nejedlé věci. Mírná forma této nemoci postihuje každé třetí, čtvrté dítě. U většiny se časem ztratí, u některých naopak přetrvá do dospělosti.

 Nejčastější je u lidí s vývojovými vadami včetně autismu a mentální retardace a u dětí ve věku od dvou do tří let. U mladších dětí se tyto projevy považují za normální, přiměřené jejich věku.

Mezi dospělými bývají nejčastěji postiženy těhotné ženy a epileptici.

 

  • Lidé s pica syndromem často jedí i toto:
  • • zubní pastu, mýdlo

• prach, hlínu, omítku, křídu • kukuřičný škrob, škrob na prádlo, jedlou sodu, kávovou sedlinu • cigaretový popel, nedopalky cigaret, výkaly • led, lepidlo, vlasy • knoflíky, papír, písek

Ačkoliv jíst některé ze zmíněných látek může být neškodné, pica syndrom je závažnou poruchou příjmu potravy. Může způsobit i vážné zdravotní problémy, například otravu olovem, proděravění střeva, parazitární onemocnění či bakteriální infekci.

Proč někteří lidé jedí tyto zvláštní věci, zatím lékaři neodhalili. Existují jen dohady a několik pravděpodobných příčin, kdy se zvyšuje riziko postižení pica syndromem. Stoupá například při nedostatku železa, zinku, nebo při dietě a podvýživě. Někdy může být spouštěčem problémů i zanedbávání rodiči, či vývojové a duševní poruchy.

Pica syndrom je obvykle přechodný stav, který se zlepšuje s růstem dětí nebo po ukončení těhotenství. Pokud však problém neustává ani po týdnech léčby, je třeba se na lékaře obrátit znovu. Klíčem k léčbě je trpělivost.

Lékař nejprve zjistí, zda dítěti nechybí minerální látky, nebo nemá nějaký jiný objektivní problém. Potom nasadí léky nebo psychoterapii.

Rovněž je nutné odklidit z dosahu dítěte věci, které mu „chutnají“, ačkoli nejsou stravitelné.

Máte v těhotenství chuť na hřebíky? Lékaři vědí, o co jde!

V těhotenství mívají ženy prapodivné chutě!

Je libo kyselou okurku se šlehačkou či mrkev s hořčicí? Vám z té představy může být nevolno, těhotné ženy ale mívají divné chutě. Některé pojídají i věci nepoživatelné! Může to jim či dětem ublížit?

Když Helena čekala první dítě, měla obrovské chutě na cokoli sladkého. Zlobila se sama na sebe, ale neodolala a denně si nějakou dobrotu musela dopřát. Ke konci těhotenství se jí chutě změnily, skoro denně musela sníst grep a rajče.

„V druhém těhotenství jsem ale měla úplně nepředstavitelnou chuť na hlínu. Nemohla jsem ani dělat na zahradě, přesazovat kytky pro mě byla zkouška odvahy. Sama nad sebou jsem kroutila hlavou a říkala si, že asi patřím na psychiatrii,“ popisuje Helena.

Odolala, nic nepoživatelného neochutnala, když ale pátrala na internetu, dozvěděla se, že podivné chutě nejsou u těhotných žen výjimečné. „Sama sobě jsem prostě vysvětlila, že není možné jíst hlínu, a už vůbec ne v těhotenství, kdy mám zodpovědnost i za miminko,“ vysvětluje Helena.

Křída, omítka, dopisní papír, hlína, písek, mýdlo nebo kamení. To jsou jen příklady toho, co jsou některé těhotné ženy schopné pozřít. A i když to zní neuvěřitelně, medicína má pro „lahůdky“ žen v očekávání dokonce odborný termín.

Jedná se o takzvaný pica syndrom, který se často vyskytuje právě u těhotných a někdy i u dětí. „Termín pica pochází z latinského názvu pro straku, jelikož i ona má neobvykle stravovací návyky a je schopná sníst téměř cokoli,“ vysvětluje Lenka Vlčková, gynekoložka z příbramské oblastní nemocnice.

Kyselé okurky a sladký pudink? Nic neobvyklého!

Pica syndrom se často objevuje v případě, že má člověk nedostatek železa v krvi, což bývá právě komplikace během těhotenství. „Lze tedy doporučit stanovení krevního obrazu a hladiny železa v krvi,“ radí gynekoložka Michaela Benešová.

Pokud jste těhotné a máte neobvyklé chutě, překonejte stud a svěřte se lékaři. Může vám pomoci například předepsáním doplňků stravy. V některých případech může být na místě i psychoterapie. V první řadě je ale nezbytné, aby si těhotná, stejně jako Helena, uvědomila, že pojídat nepoživatelné věci není v pořádku, a najít v sobě sebekázeň.

Gynekolog Petr Kovář se osobně se ženou, která by pojídala hlínu, omítku nebo třeba křídu, v ordinaci nesetkal, o podobných případech ale samozřejmě slyšel. „Kdyby mi přišla pacientka do ordinace s takovým problémem, budu to s ní probírat a zjišťovat podrobnosti. Dovedu si ale představit, že bych ji i nasměroval na konzultaci s psychoterapeutem,“ doplňuje Petr Kovář.

Se sladkým to nepřehánějte, tloustnutí neprospěje ani vám ani dítěti

Myslete na to, že vy sice uspokojíte svoje chutě, které mohou být v těhotenství opravdu neuvěřitelně silné, ale můžete v krajním případě ohrozit sebe nebo i nenarozené miminko.

Máte neodolatelné nutkání ocucávat a polykat kamínky nebo hřebíky? Hrozí vám třeba poškození trávicí soustavy.

„Pojídání nepoživatelných věcí může způsobit otravu těžkými kovy a jinými chemikáliemi, dysbalanci hladin minerálů v krvi, případně infekci, nákazu parazity, vše pak i s možnými následky pro plod,“ varuje Michaela Benešová.

Maximálně bolavým žaludkem mohou skončit běžné těhotenské chutě, kdy kombinujete nekombinovatelné. Ženy přiznávají třeba spojení sladkého jogurtu se šunkou, chleba se sýrem a marmeládou, párku s tvarohem či utopence s čokoládou.

Máte v těhotenství neovladatelné nutkání pojídat nejedlé věci? Řekněte to lékaři! Nebo už to máte za sebou? Svěřte se v diskuzi se svými zkušenostmi, i tím můžete pomoci ostatním!

Pica (porucha) – Pica (disorder)

Pica ( KOLÁČ-kuh)[1] je psychologická porucha charakterizovaná chuť pro látky, které jsou z velké části nevýživné.

[2] Látka může být biologická, například vlasy (trichophagia) nebo výkaly (koprofágie), přírodní, jako je led (pagophagia) nebo špína (geofagie) a jinak chemické nebo umělé (jako vypsáno níže).

Termín pochází z latinského slova pica („Straka“), z konceptu, že straky sní téměř cokoli.[3]

Podle Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, 5.

vydání

(DSM-5) kritéria, aby tyto akce byly považovány za pica, musí přetrvávat po dobu delší než jeden měsíc ve věku, kdy je považováno za konzumaci takových předmětů vývojově nevhodné, není součástí kulturně schválených postupů a dostatečně závažné, aby vyžadovalo klinickou pozornost.

Pica může vést k intoxikaci u dětí, což může vést ke zhoršení fyzického i duševního vývoje.[4] Kromě toho může způsobit chirurgické krizové situace, které řeší střevní překážky, a také jemnější příznaky, jako jsou nutriční nedostatky a parazitóza.

[4] Pica byla spojena s dalšími duševními a emocionálními poruchami. Stresory, jako jsou emoční trauma, mateřská deprivace, rodinné problémy, zanedbávání rodičů, těhotenství a dezorganizovaná rodinná struktura[ověření se nezdařilo] jsou silně spojeny s pica jako formou pohodlí.[5]

Pica je nejčastěji vidět v těhotná žena,[6] malé děti a lidi, kteří mohou mít vývojové postižení jako autismus a více.[7] Děti jíst malované omítky obsahující Vést může utrpět poškození mozku otrava olovem.

Podobné riziko existuje při pojídání půdy poblíž silnic, které existovaly před vyřazením z provozu tetraethyllead nebo které byly nastříkány olejem (k usazování prachu) znečištěným toxickými látkami PCB nebo dioxin. Kromě otravy existuje mnohem větší riziko gastrointestinální obstrukce nebo trhání v žaludek.

Dalším rizikem konzumace půdy je požití zvířecích výkalů a doprovod paraziti. Pica lze nalézt také u zvířat, jako jsou psi[8] a kočky.[Citace je zapotřebí]

Budete mít zájem:  Antidepresiva A Léky Na Spaní?

Příznaky a symptomy

Křídový kámen složený z kaolinit se stopami křemen požití osobou s pica

Pica je spotřeba látek bez významné výživové hodnoty, jako je mýdlo, sádrokarton nebo barvy. Podtypy jsou charakterizovány konzumovanou látkou:[9]

Tento způsob stravování by měl trvat alespoň jeden měsíc, aby bylo splněno časové diagnostické kritérium pica.[17]

Komplikace

Kvůli konzumované látce mohou nastat komplikace. Například otrava olovem může být důsledkem požití barvy nebo namočené barvy omítka,[18] kuličky může způsobit střevní obstrukci a Toxoplazma nebo Toxocara infekce mohou následovat po požití výkalů nebo půdy.[19]

Příčiny

Podle DSM-5 jsou minerální nedostatky občas spojeny s pica, ale biologické abnormality se vyskytují jen zřídka.[20] Lidé praktikující formy pica, jako např geofagie, pagofagie, a amylofága, jsou pravděpodobnější anemické nebo mají nízkou hladinu hemoglobin koncentrace v krvi, nižší hladiny červených krvinek (hematokrit) nebo snížit hladinu zinku v plazmě.

[21] Konkrétně praktikování geofágie je pravděpodobně spojeno s anémií nebo nízkým hemoglobinem.[21] Cvičení pagofagie a amylofágie je více spojeno s anémií.[21] U dětí a těhotných žen může být vyšší pravděpodobnost anémie nebo nízkého hemoglobinu v porovnání s běžnou populací.

[21] V poslední době byly případy pica spojeny s obsedantně-kompulzivní spektruma nastal krok, který by zvážil OCD v příčině pica.[22] Pica je však v současné době široce používána jako duševní porucha Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM-4). Někteří také používali smyslové, fyziologické, kulturní a psychosociální perspektivy k vysvětlení příčiny pica.

[Citace je zapotřebí] Jako příčiny pica byly navrženy podmínky duševního zdraví, jako je obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) a schizofrenie.[23]

Pica však může být také kulturní praxí, která není spojena s nedostatkem nebo poruchou.

Požití kaolín (bílá hlína) mezi Afro-Američan ženy ve státě USA Gruzie ukazuje praxe tam bude DSM-4 „syndrom vázaný na kulturu„a„ není selektivně spojován s jinou psychopatologií “.[24] Podobné požití kaolinu je rozšířené také v některých částech Afriky.

[25] Tyto postupy mohou vycházet ze zdravotních výhod, jako je schopnost jílu absorbovat rostlinné toxiny a chránit před toxickými alkaloidy a kyseliny tříslové.[26]

Diagnóza

Žádný jednotlivý test nepotvrzuje pica, ale protože pica se může objevit u lidí, kteří mají nižší než normální hladinu živin a špatnou výživu (podvýživu), měl by poskytovatel zdravotní péče testovat hladinu železa a zinku v krvi.

Hemoglobin lze také zkontrolovat a otestovat anémie. Hladiny olova by měly být vždy kontrolovány u dětí, které mohly jíst barvu nebo předměty pokryté prachem z olověné barvy.

Poskytovatel zdravotní péče by měl otestovat infekci, pokud pacient jedl kontaminovanou půdu nebo zvířecí odpad.[17]

DSM-5

DSM-5 stanoví čtyři kritéria, která musí být splněna, aby mohla být diagnostikována osoba s pica:[20]

  1. Osoba musí jíst nevýživné nepotraviny po dobu nejméně jednoho měsíce.[20]
  2. Toto stravování musí být považováno za abnormální pro vývojovou fázi člověka.[20]
  3. Jíst tyto látky nelze spojovat s kulturními praktikami, které jsou v sociálním kontextu jednotlivce považovány za běžné.[20]
  4. U lidí, kteří mají v současné době zdravotní stav (např. Těhotenství) nebo duševní poruchu (např. Poruchu autistického spektra), by konzumace výživných nepotravinářských potravin měla být považována za pica, pouze pokud je to nebezpečné a vyžaduje další lékařské vyšetření nebo léčbu navíc k tomu, co již dostávají za svůj již existující stav.[20]

Diferenciální diagnostika

U jedinců s autismus, schizofreniea určité fyzické poruchy (např Kleine-Levinův syndrom), mohou být konzumovány nevýživné látky. V takových případech by neměla být pica považována za další diagnózu.[19]

Léčba

Léčba pica se může lišit podle pacienta a podezření na příčinu (např. Dítě, vývojově postižené, těhotné nebo psychogenní) a může zdůraznit psychosociálnípřístupy k životnímu prostředí a rodinnému poradenství; nedostatek železa mohou být léčitelné pomocí doplňků železa nebo dietními změnami.

Počáteční přístup často zahrnuje screening, a je-li to nutné, ošetření jakýchkoli minerálních nedostatků nebo jiných komorbidní podmínky.[7] Pro pica, která se zdá být psychogenní příčiny, terapie a léky, jako je SSRI byly úspěšně použity.

[27] Předchozí zprávy však varovaly před užíváním léků, dokud nebudou vyloučeny všechny nepsychogenní příčiny.[28]

Při pohledu zpět na různé příčiny pica související s hodnocením se klinik pokusí vyvinout léčbu. Za prvé, existuje pica jako výsledek sociální pozornosti. Může být použita strategie ignorování chování dané osoby nebo věnování co nejmenší pozornosti.

Pokud je jejich pica výsledkem získání oblíbené položky, může být použita strategie, kde je osoba schopna přijmout předmět nebo aktivitu, aniž by jedla nejedlé předměty. Komunikační dovednosti jednotlivce by se měly zvýšit, aby mohly spojit to, co chtějí, s jinou osobou, aniž by se zapojily do tohoto chování.

Pokud je pica způsob, jak může člověk uniknout před činností nebo situací, měl by se prozkoumat důvod, proč chce dané činnosti uniknout, a tato osoba by měla být přesunuta do nové situace. Pokud je pica motivována senzorickou zpětnou vazbou, měla by být poskytnuta alternativní metoda pocitu, že senzace.

Jiné nemedikační techniky mohou zahrnovat další způsoby orální stimulace, jako je například guma. Potraviny jako popcorn byly také shledány užitečnými. Tyto věci lze umístit do „pica boxu“, který by měl být snadno přístupný jednotlivci, když má chuť se zapojit do pica.[4]

Možnosti léčby založené na chování mohou být užitečné pro vývojově postižené a duševně nemocné jedince s pica. Ukázalo se, že behaviorální léčba pica snižuje závažnost pica o 80% u lidí s mentálním postižením.[29] Mohou zahrnovat použití pozitivní výztuž normální chování.

Mnoho lidí používá averzní terapii, kdy se pacient prostřednictvím pozitivního posilování učí, která jídla jsou dobrá a která by neměla jíst. Léčba je často podobná léčbě obsedantně-kompulzivních nebo návykových poruch (například expoziční terapie).

V některých případech je léčba stejně jednoduchá jako řešení skutečnosti, že mají tuto poruchu a proč ji mohou mít.

Nedávná studie klasifikovala devět takových tříd behaviorálních intervencí: Úspěšnost léčby je obecně vysoká a obecně slábne s věkem, ale liší se v závislosti na příčině poruchy. Vývojové příčiny mají tendenci mít nižší úspěšnost.[30]

Mezi techniky léčby patří:[4]

  • Prezentace pozornosti, jídla nebo hraček, nezávislá na pokusu o Pica
  • Diferenciální zesílení, s pozitivním zesílením, pokud se nepokusíte o pica, a důsledky, pokud se o pica pokusíte
  • Diskriminační trénink mezi jedlými a nepoživatelnými předměty, s negativními důsledky při pokusu o pica
  • Vizuální screening s očima zakrytým krátce po pokusu o pica
  • Averzivní prezentace, závislá na pokusu o Pica:
  1. ústní chuť (např. citron)
  2. čich (např. amoniak)
  3. fyzický pocit (např. vodní mlha v obličeji)
  1. Prostředky vlastní ochrany, které zakazují umístění předmětů do úst
  2. Krátká zdrženlivost závislá na pokusu o Pica
  3. Časový limit závisí na pokusu o Pica
  4. Korekce, s pokusem o pica vedoucí k požadovanému umytí sebe, likvidaci nepoživatelných předmětů a trestu založenému na fuškách
  5. Negativní praxe (nejedlý předmět držený proti ústům pacienta bez umožnění požití)

Prevalenci pica je obtížné určit kvůli rozdílům v definici a neochotě pacientů přiznat se k neobvyklé chuti a požití,[4] což vede k prevalence záznamy pica u rizikových skupin se pohybují v rozmezí 8% až 65% v závislosti na studii.

[6] Na základě shromážděných údajů o zprávách a rozhovorech těhotných a poporodních žen je pica geograficky nejrozšířenější v Africe s odhadovanou prevalencí 44,8%, následovaná Severní a Jižní Amerikou (23,0%) a Eurasií (17,5%).

[31] Faktory spojené s Pica v této populaci byly stanoveny jako anémie a nízká úroveň vzdělání, které jsou spojeny s nízkým socioekonomickým zázemím.[31] Dvě studie dospělých s mentální postižení žijící v instituce zjistil, že 21,8%[32] a 25,8%[33] z těchto skupin trpělo pica.[34]

Míra prevalence u dětí není známa.[34][35] Malé děti si obvykle vkládají do úst nevýživný materiál. K této aktivitě dochází u 75% 12měsíčních kojenců a 15% dvouletých a tříletých dětí.[35]

U ústavních dětí s mentální retardací se pica vyskytuje u 10–33%.[35]

Dějiny

Stav, který je v současné době známý jako pica, poprvé popsalHippokrates.[36] Před odstraněním kategorie „poruch příjmu potravy v kojeneckém a raném dětství“, do které byla zařazena pica, z DSM-5 byla pica primárně diagnostikována u dětí.[36] Od odstranění kategorie však psychiatři začali diagnostikovat pica u lidí všech věkových skupin.[36]

Termín pica pochází z latinský slovo pro straka, Picave,[37] pták, který je známý svým neobvyklým stravovacím chováním, kde je známo, že jí téměř cokoli.[38] V latinské práci ze 13. století[je zapotřebí objasnění] na pica odkazovali Řekové a Římané;[když?] v lékařských textech se jí však věnovalo až v roce 1563.[7]

Na jihu Spojených států v 19. století byla geofágie běžnou praxí mezi populací otroků.[7] Geophagia je forma pica, ve které člověk konzumuje pozemské látky, jako je jíl, a je zvláště převládající pro doplnění stravy s nedostatkem minerálů.

[39] Pozoruhodná je skutečnost, že kaolin konzumovali západoafričané zotročení v jihovýchodních Spojených státech, zejména gruzínský pás, kvůli antidiarrheálním vlastnostem při léčbě úplavice a jiných břišních onemocnění.

[40] Praxe konzumace kaolinových hornin byla poté vědecky studována, jejíž výsledky vedly k následné farmaceutické komercializaci kaolinitu, jílového minerálu obsaženého v kaolinu.

Kaolinit se stal aktivní složkou v drogách, jako je Kaopectate a Pepto-Bismol, ačkoli formulace od té doby našly další aktivní složky, které by nahradily kaolinit.[41]

Výzkum v oblasti poruchy příjmu potravy od 16. do 20. století naznačuje, že během této doby v historii byla pica považována spíše za symptom jiných poruch než za její vlastní specifickou poruchu. Dokonce i dnes je to, co lze klasifikovat jako chování pica, v některých kulturách normativní postup jako součást jejich víry, léčebných metod nebo náboženských obřadů.[7]

Budete mít zájem:  Slinivka Břišní Rakovina Příznaky?

Zvířata

Na rozdíl od lidí může být pica u psů nebo koček známkou imunitně zprostředkovaná hemolytická anémie, zvláště pokud se jedná o konzumaci látek, jako jsou dlaždice spárovací hmota, beton prach a písek.

Psi vykazující tuto formu pica by měli být testováni na anémii s a kompletní krevní obraz nebo alespoň hematokrit úrovně.

[42][43] Ačkoli odborníci navrhli několik teorií k vysvětlení pica u zvířat, neexistují dostatečné důkazy, které by některou z nich dokázaly nebo vyvrátily.[8]

Viz také

Reference

  1. ^ „Pica“. Merriam-Webster. Citováno 19. dubna 2020.
  2. ^ Luby, Joan L., vyd. (2009). Příručka předškolního duševního zdraví: vývoj, poruchy a léčba. New York: Guilford Press. str. 129. ISBN 9781606233504. Citováno 3. června 2016.
  3. ^ T. E. C., Jr. (1. října 1969). „PŮVOD SLOVA PICA“. Pediatrie. 44: 4 – prostřednictvím AAP.
  4. ^ A b C d E Blinder, Barton, J .; Salama, C. (květen 2008). „Aktualizace Pica: prevalence, přispívající příčiny a léčba“. Psychiatrické časy. 25 (6).
  5. ^ Singhi, Sunit; Singhi P .; Adwani G. (prosinec 1981). „Role psychosociálního stresu při příčině Pica“. Klinická pediatrie. 20 (12): 783–785. doi:10.1177/000992288102001205. PMID 7307412. S2CID 1129239.
  6. ^ A b López, LB; Ortega Soler, ČR; de Portela, ML (březen 2004). „Pica během těhotenství: často podceňovaný problém“. Archivos Latinoamericanos de Nutricion. 54 (1): 17–24. PMID 15332352.
  7. ^ A b C d E Rose EA, Porcerelli JH, Neale AV (2000). „Pica: Běžné, ale běžně zmeškané“. The Journal of the American Board of Family Practice. 13 (5): 353–8. PMID 11001006.
  8. ^ A b „Pica: Proč domácí mazlíčci někdy jedí podivné předměty“. Humánní společnost Spojených států. Archivovány od originál dne 14. března 2016. Citováno 20. července 2019.
  9. ^ Peter Sturmey; Michel Hersen (2012). Příručka praxe založené na důkazech v klinické psychologii, poruchách dětí a dospívajících. John Wiley & Sons. str. 304. ISBN 978-0-470-33544-4.
  10. ^ „Acuphagia and Eating Metal“. Psychologie dnes. Citováno 2019-03-16.
  11. ^ A b Coleman AM (2015). Slovník psychologie

Pica – když kočka žere, co nemá

Žužlání či sání vlny, okusování kabelů či rovnou konzumace bavlněného trička. Kočka si nedá říct. Je Vám to povědomé? Pak zbystřete. Můžete mít problém – picu.

Jak toto chování vypadá?

Neobvyklé chutě kočky, kdy s požitkem cucá, žumlá, kouše či rovnou konzumuje nepoživatelné, zvláště pokud se tak děje opakovaně, nazýváme pica.

Kočky jsou mnohdy do činnosti velmi zabrané, neodbytné, a vypadá to, že mají doslova úchylku – začne si např. na gumičce do vlasů pochutnávat vždy, když ji např. zapomenete uklidit. Někdy se toho kočka dopouští v reakci na něco – např.

, když jí odmítnete věnovat pozornost, tak se jaksi „uklidní“ pozřením např. části Vašeho trička.

Bývá velmi složité kočku od chování odradit, pokud začne. Obvykle proto, že je toto chování kompulzivní, a kočka si na něm snadno vytvoří závislost.

Spektrum předmětů a textur, na kterých si tyto kočky pochutnávají, je skutečně široké. Nejčastěji to však jsou:

  • Vlna (svetry, šály, klubíčka, …)
  • Oblečení a doplňky (od bavlny po sportovní materiály, od triček po čepice)
  • Plasty, gumy (sáčky, gumičky, …)
  • Koberce, sedačky, záclony a další zařízení bytu
  • Plyš
  • Houbičky na nádobí, špunty do uší a další věci
  • Papír (obyč, ale i krabice, …)
  • Kamínky (typicky u psů)
  • Stelivo

Zkrátka závisí více na tom, jak chování vypadá, spíše než co je konzumnováno. Nelze např. říct, že jelikož kočka nežere vlněný svetr, ale pouze tkaničky z bot, nemáte problém.

Pica je nebezpečná

Vzhledem k tomu, že nepoživatelné materiály, které jsou předmětem zájmu koček s picou, hrozí následující potíže:

  • Kočka se může ucpat Taková gumička na vlasy nebo kus fólie z bagety dokáží v břiše udělat pěknou paseku. Nezřídka tyto kočky opakovaně podstupují chirurgické zákroky, kdy je předmět vyjmut.
  • Kočka se může otrávit Vždyť guma či plast, ale i třebas barvená látka může uvolňovat množství chemikálií, zvlášť pokud se dostane do styku s trávicími šťávami.
  • Snížení kvality života kočky i páníčkaTěžší stupně pici mohou vést až k naprostému rozhození psychiky zvířete a neschopnosti naplňovat běžné životní potřeby. Hrozí to především v případě, že si toto kočka může procvičovat, či pokud stále trvá příčina pro toto chování (= problém nebyl řešen). I pro majitele je toto často velmi těžké a frustrující.
  • Finanční a jiné ztrátyKdyž Vám kotě jednou rozkouše ponožku či podrápe záclony, asi se z toho nestřílí. Když ale vykouše díry do 80 % Vašich triček a košilí, a děje se to pořád znova a znova, už to na stavu svého účtu bohužel dost poznáte. Nepočítám sem i náklady na zvýšenou potřebu veterinární péče. Vyplatí se proto jednorázově zainvestovat do služeb odborníka.
  • Narušení vztahu mezi majitelem a kočkou a ztráta domova (kočky)Majitelé mohou být tak frustrovaní, že se kočky zbavují. Někdy to může pomoci, pokud je znám problém, a nelze ho v aktuální domácnosti vyřešit – pak je přemístění kočky nasnadě.

Mimochodem, existují i rostliny, které mohou kočku zrelaxovat. Mrkněte také na tento článek:

Kočky v rauši – dopřejte jim tyto rostliny

Fyzický nebo psychický problém?

Pica může být v zásadě způsobena některou z následujících zdravotních příčin:

  • Nerovnováha
    elektrolytů
  • Gastrointestinální
    poruchy
  • Zdravotní
    potíže, které mohou vést k polyfagii
  • Poruchy
    centrálního nervového systému
  • Nedostatek
    některých živin

Než se však rozhodnete některé z nich vyloučit či potvrdit, navštivte veterináře, který to udělá za Vás.

O motivaci stojící za tímto chováním toho moc nevíme.

Mezi psychologické a další příčiny však nejspíše patří:

  • Samozřejmě stres
  • Nuda – souvisí s rizikovými faktory, jako je nedostatek sociálních kontaktů, pobyt pouze doma
  • Kočka je za toto chování oceňována, např. pozorností (de facto špatný tréning)
  • Přesměrované lovecké chování
  • Nedostatečné či nevyhovující krmení – když má kočka pocit prázdného břicha, nebo jí něco chybí, může požívat nezvyklé věci, aby toto vyřešila

Nejedná se o zlomyslnost – k problému je potřeba přistupovat empaticky a aktivně ho řešit. Tresty obecně můžou jakoukoli potíž jen zhoršit!

Rizikové faktory

  • Nejspíš i genetika – zvířata projevující toto chování by tedy neměla být dále zařazována do chovu, upozorněte proto svého chovatele, pokud na potíže narazíte
  • Kočka nemá přístup ven
  • Nedostatek sociálního kontaktu

Existuje řešení?

Ano, ale není to žádná sranda. Všechno je tak trošku mlhavé, a na rozdíl např. od močení koček mimo toaletu, zde mohou být příčiny mnohem komplikovanější a nejasnější.

Bez spolupráce s veterinářem se tady opravdu neobejdeme! Příliš však nepomáhá to, že je problém často způsoben mixem příčin, anebo zůstávají i neznámé. To by zamotalo hlavu i zkušenému detektivovi!

Rada číslo jedna tedy je: schovávat, schovávat, schovávat!

Rada číslo dvě: Navštivte veterináře a vylučte zdravotní příčiny!

Rada číslo tř: Pokud je kočka fyzicky zdravá či vyléčená, požádejte o pomoc někoho, kdo tomu rozumí! Můžu to být třebas já.

Je to vždycky problém?

Ne. Tohoto chování se mohou v omezené míře při svém průzkumu světa účastnit i koťata. Nemusí to být problém. Vždyť i lidská mláďata strčí do pusy kde co, a je to zcela normální chování.

Proto se určitě hodí tomu prostředí přizpůsobit (schovat z dosahu např. dráty, jedy, malé úlomky, … stejně, jako kdybychom si počínali u přípravy prostředí pro dítě – které však vyleze až na strop).

Dejte si pozor třebas na:

  • pecky z ovoce
  • kosti (lepší je uzavřený koš, fakt)
  • vyčnívající okraje koberců
  • obaly od potravin (folie, alobal, …)
  • dráty pod napětím
  • jedovaté květiny

Koťata mohou při svém poznávání světa také ochutnávat různé předměty a textury. Nemusí to hned být problém.

Raději kočce nabídněte bezpečné hračky na průzkum, cucání, prohnání, fackování či na okus.

Ani koťata však v tomto chování nepodporujte

Jak možná tušíte, i na picu si kočka může tzv. „zadělat“ i v dětství. Zejména, pokud intenzivně vyhledává různé hrbolky (uzlíky či knoflíky na oblečení), a vypadá to, že je to často o brzo odstavených koťat, či když bylo kojení problematické či nedostatečné (maminka měla málo mléka atp.).

Predispozice k pice mohou získat i koťata brzo odejmutá od matky

Další nebezpečenství pro jakoukoli kočku v domácnosti jsem popsala v jiném článku:

Jak ji neotrávit či nezabít – kočka v domácnosti

Pica – když kočka žere, co nemá

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector