Myslela jsem si, že vám napíšu krátkou vtipnou historku o tom, jak jsem dnes v obchodě kupovala jáhly a potkala staršího pána, který to komentoval. Ale jak jsem se pustila do psaní, zjistila jsem, že to vlastně vůbec není k smíchu a je ještě potřeba hodně osvěty. Víte, kolik stojí bio potraviny v běžném obchodě? A víte, kolik ve světě? Já jsem vlastně v šoku.
Nemám jáhly!
Nestihla jsem si před dovolenou nakoupit svá obvyklá velká balení obilovin a luštěnin a s příchodem podzimních dnů mi náhle rychle došly jáhly. S pocitem, že celý další týden, než se ke mě dostane nákup z eshopu, to bez nich nevydržím, jsem dnes zaběhla do místního pidi Tesca.
Už nějakou dobu tam mají takový bio koutek a v něm nějaké luštěniny, obiloviny a semínka. S velkou nadějí jsem došla k tomuto místu. Jenže před regálem stál starší pán a něco hledal.
Shýbla jsem se k žlutým sáčkům s omluvným: „Pardón, já se jen podívám, jestli mají jáhly,“ načež pán couvl, omluvil se a pravil, že on zase hledá čočku.
To je ale bio čočka
Měla jsem ji přímo proti očím, tak jsem mu sáček podala. Poděkoval, ale k mému překvapení řekl: „To je ale nějaká bio,“ a vrátil mi ji, abych ji dala zpět tam dolů, kde jsem ji našla. „Tady v těch regálech je všechno bio,“ řekla jsem, aby pochopil, že tady tedy nepochodí. „Já chci normální čočku,“ řekl na vysvětlenou.
„Nevíte, kde to je?“ „Vím,“ pravila jsem, protože jsem si myslela, že vím. „Tamhle za těmi oleji vzadu,“ nasměrovala jsem pána. Usmál se a pravil: „Vy jste jako moje dcera. Ta tomuhle taky věří.“ Unikala mi souvislost a tak jsem se zeptala:“Čemu?“ „No tomu vašemu bio,“pravil pán a usmál se nad naivitou kupovat bio potraviny.
„Já tomu nevěřím,“ odpověděla jsem bez zaváhání, „mě to uzdravilo z tolika věcí, že to za třicet let lékaři nedokázali. Čím míň chemie, tím lip.“ Nechtěla jsem ho zatěžovat přednáškou na téma ochrana životního prostředí, dlouhodobě udržitelné zemědělství apod.
Zdraví je většinou beztak nejsilnější argument a v mém podání po všech těch letech neoddiskutovatelný už z tónu, kterým jsem to spontánně řekla. „Aha, no tak to jo,“ pravil pán velmi překvapeně. A pak jsme spolu hledali jáhly a čočku po celém obchodě. Jáhly od Probia totiž v bio koutku neměli. Hlavně že měli kukuřičnou krupici, kterou jsem zase nenašla v létě.
Kdepak, sezónnost v obchodech, to je námět na další článek. A navíc, až do dnešního dne jsem byla ráda, že se bio potraviny do tohohle mini obchodu už taky dostaly.
Vy to budete jíst?
Jak už to bývá, v obchodě změnili polohu produktů a čočka nebyla tam kde bývala, takže jsme prošli celý obchod, než jsme našli čočku a jáhly od Lagrisu. Žádné bio. „A to vy budete jíst, když to není bio?“ divil se pán.
„Co můžu, to si vypěstuju, co nemůžu, koupím, ale když to pro jednou nemají, tak se z toho nezblázním,“ smála jsem se jeho výrazu a celou cestu domů přemýšlela, zda se dá v případě bio potravin nebo zdravé výživy hovořit o víře. Ale asi jo, jak vidím.
Už jsem se s tím dlouho nesetkala, ale v našich začátcích to bylo velké téma.
Někteří naši příbuzní používají slovíčko bio spíš jako sprosté slovo, jiní s námi domlouvají návštěvu se slovy: „A jak to uděláme s tím vaším bio?“ ve smyslu, co budeme během návštěvy jíst, nebo formou: „Neboj, je to to vaše bio, nic špatného jsem tam nedala.“ apod.
Kolik stojí bio potraviny
Chtěla jsem se o to s vámi podělit na webu jako o krátkou vtipnou historku. Čistě pro pořádek jsem však mrkla ne web Tesca, abych ověřila ceny. Přemýšlela jsem, proč ten pán nebyl ochotný přidat deset kaček na lepší kvalitu. Byl to důchodce, šetří každou korunu, pomyslela jsem si.
Jaké bylo moje překvapení, když jsem porovnala ceny v obchodě za bio čočku značky Harmonie a tu od Lagrisu. Pane jo, 33 Kč versus 65 Kč za půl kila! Tesco čočka byla za dvacku. Zatracený řetězce. Nedávno jsem byla v Německu a tam se ceny bio a nebio zboží ve stejném regálu liší o pár centů.
Ani u nás není problém koupit za dobré peníze obiloviny a luštěniny v bio kvalitě. Ale musíte za nimi do zdravé výživy nebo ještě lépe do eshopu a ideálně na začátek obchodního řetězce k výrobcům nebo prvním dodavatelům. A když ještě kupujete několika kilová balení jako já, dostanete se taky na ceny 20 či 30 Kč za kilo.
A když vám jídlo tak slouží jako mě, tak ani koruny nepočítáte, respektive my evidentně šetříme spoustu peněz od chvíle, kdy vaříme jinak. Ale z pohledu toho pána to vypadá všechno jistě jinak. Jeho dcera a já jsme v jeho očích skočily na lep obchodu, který na sáček napíše, že je to bio a dá na to dvakrát takovou cenu.
Kruci, začínám ho chápat a přestává to být vtipná historka.
Bio u nás a jinde
O cenách v Německu už jsem mluvila. Je to celkem známá věc, mnoho lidí si jezdí pro potraviny do Německa, a nemusí to být zrovna vyznavači zdravé stravy. Rozdíl v kvalitě je obrovský a v ceně mizivý.
Pro mléko, jogurty, uzeniny, ovoce i zeleninu tam jezdí spousta našich známých. My jsme se zrovna vrátili z Anglie a tam je zdravá výživa na každém rohu. Alespoň tam, kde jsme byli my. A v restauracích se pyšní jídlem, které je „organic“, tedy bio.
Zatímco tady tomu lidé nevěří, tam se tím pyšní.
Uvědomila jsem si dnes s hrůzou, jak běžná veřejnost pořád ještě nemá páru o kvalitě potravin, o výrobě, o chemii v jídle a o tom, jak to mají bio zemědělci těžké. Všechny je tak poslat na festival Země na talíři! Mimochodem, byl jste někdo?
Abych nějak zakončila svoje povídání, které původně mělo být jen na pár řádků, tak si dávám závazek, že se tématu bio potravin budeme více věnovat a že vám přineseme nějaká fakta a čísla, abyste měli v ruce trumfy, až se do vás opře nějaký bio odpůrce.
Ovoce a zelenina – co kupovat bio?
Běžné konvenční potraviny obsahují zbytky pesticidů, které se používají při pěstování. Snažíte se proto kupovat biopotraviny, protože tady je množství pesticidů minimální nebo tu nejsou vůbec žádné? Biokvalita je skutečně jedinou zárukou, že dostanete co nejméně kontaminované potraviny.
Ani fakt, že jsou potraviny české, že je vypěstoval drobný pěstitel nebo že si je koupíte na farmářském trhu, totiž žádnou podobnou záruku neposkytuje.
Ne každý má však na to, aby kupoval v biokvalitě všechno. Pokud přemýšlíte, kde se nejvíc vyplatí bio zvolit, možná vám pomůže náš seznam.
Jde o přehled ovoce a zeleniny podle množství pesticidů, které v nich bývají odhaleny při laboratorních rozborech.
ŠPATNÉ
Tady určitě stojí za to připlatit si za bioprodukci. Níže uvedené druhy O+Z obsahují buď poměrně vysoké množství zbytků pesticidů a/nebo se tu nachází mnoho různých pesticidů najednou.
Jablka – bývají jedním z nejhorších hříšníků. Je známo, že konvenční jablka se během sezóny ošetřují desetkrát i vícekrát.
Nedávný test realizovaný Vysokou školou chemicko-technologickou a uveřejněný v MF Dnes ukázal, že konvenční jablka všechna obsahují zbytky pesticidů, u některých to bylo až 16 různých druhů na jednom jablku. Nulový obsah pesticidů měly jen dva testované vzorky, které byly oba bio.
Vzhledem k tomu, že průměrně v Česku sníme až 25 kilo jablek za rok, je určitě lepší mít jablka ze své zahrady nebo kupovat právě bio.
Hroznové víno – v konvenci se ošetřuje víc, než prakticky kterákoli jiná plodina (a pokud rádi pijete víno, tak vězte, že 15 druhů pesticidů se z hroznů do vína při výrobě přenáší).
Pokud si nemůžete dovolit bio, je pravděpodobně lepší vzdát se hroznového vína úplně. Ještě horší jsou vinné listy, hojně se používají např. v řecké kuchyni.
Pokud nemáte záruku biopůvodu, vyhýbejte se jim (tedy třeba v restauraci).
Jahody – opět je jedno, jestli je koupíte v obchodě, na trhu nebo je získáte samosběrem, žádné na tom nejsou moc dobře (na internetu jsou snadno dohledatelné výsledky průzkumu z roku 2016, který ukázal, že české jahody z trhů a stánků dokonce obsahovaly víc pesticidů než ty ze supermarketu).
Na jahodových plantážích se totiž obtížně bojuje proti škůdcům a pěstitelé musejí pesticidy chtě nechtě používat. 90 % konvenčních jahod v Evropě proto obsahuje pesticidy, 80 % obsahuje několik druhů pesticidů.
Doporučení? Pěstujte si svoje nebo si občas dopřejte biojahody (ty se musejí produkovat v malém, i proto jsou dost drahé).
Citrony a další citrusy – zde se pesticidy koncentrují na kůře, proto citronovou nebo pomerančovou kůru z konvenčních plodů nepoužívejte. Pokud potřebujete pouze šťávu, můžete konvenční ovoce zvolit, odborníci však upozorňují, že je dobré si po manipulaci s ovocem umýt ruce – zbytky pesticidů vám na nich ulpí.
Bylinky – patří mezi hříšníky možná překvapivě. Ale testy opakovaně ukazují, že jak čerstvé bylinky, tak bylinkové čaje patří k výrazně kontaminovaných produktům. Takže čerstvé bylinky nejlépe z vlastního truhlíku, čaje zase z bioprodejny.
PRŮMĚR
Tady je obsah pesticidů nižší a také se mění v závislosti na zemi, odkud plodiny pocházejí. Možná budete chtít investovat do bio nebo si pěstovat svoje.
Hrušky, třešně, maliny, rybíz, angrešt, brusinky, mrkev, celer bulvový, papriky, rajčata, okurky, cukety, brambory.
DOBRÉ
Bio je vždy lepší volbou pro životní prostředí, ale z hlediska zbytků pesticidů jsou O+Z z této skupiny poměrně bezpečné. Hlavně proto, že tu nebývá mnoho druhů pesticidů najednou.
Avokádo, datle, cukrový hrášek, cibule, žampiony, květák (ošetřuje se hodně, ale pesticidy na plodině nezůstávají), kapusta (přesto je lepší odstranit vnější listy), chřest, batáty. Banány, meloun, kiwi, mango (ne že by byly bez pesticidů, ale ty se tu nacházejí na slupce, která se nekonzumuje).
Kde koupit bio ovoce a zeleninu? Třeba v prodejnách Country Life – ovoce a zeleninu prodáváme výhradně v biokvalitě.
INFO
Nehledě na to kolik pesticidů v potravině nakonec zůstane, pesticidy používané při pěstování se dostávají do půdy i vody a poškozují tak životní prostředí. Proto je podle nás jediným přijatelným způsobem hospodaření ekologické zemědělství. Tady jsou umělé pesticidy zakázány. A proto stojí za to kupovat v biokvalitě všechny druhy potravin.
Velká většina produktů na trhu nepřekračuje zákonem stanovené limity. Jenže tyto limity byly stanoveny a považují se za bezpečné jen pro každou látku zvlášť. Odborníci však stále více mluví o nebezpečí koktejlu pesticidů, kdy jich je v jedné potravině pět i více a celkově několik desítek v potravinách, které denně sníme.
RADY A TIPY
- K pesticidům jsou citlivé především děti. Dříve se mluvilo o věku 2 let, dnes se doporučuje zvýšená opatrnost do 7 let věku dítěte.
- Opláchnutí O+Z problém neřeší, pesticidy mají být odolné vodě/dešti a navíc se nemusejí nacházet jen na povrchu Přesto na tento krok nerezignujte, nejúčinnější by měl být tzv. octový oplach – do lahvičky dejte 1 díl octa na 3 díly vody, ovoce a zeleninu tímto roztokem postříkejte a opláchněte čistou vodou. Nenamáčejte O+Z do vody, není prokázané, že by tato metoda byla účinnější, navíc se tím vyplavují vitaminy a minerály.
- U nejmenších dětí zvažte, jestli není lepší příkrm z obchodu než doma vyrobený z konvenční zeleniny. Příkrmy pro kojence a malé děti totiž musejí splňovat tzv. „baby food limit“, kde je povolené množství pesticidů mnohem nižší než u ostatní produkce. Je to stejný limit, jaký platí u všech biopotravin.
Metodika, zdroje – sestavené seznamy jsou kompilací informací z nekolika zdroju, predevším: Státní zemedelská a potravinárská inspekce, Pesticide Action Nework UK, Pesticide Residues in Food, Öko-Test.
Pokud hledáte informace na internetu, berte v úvahu predevším to, v jaké zemi byly analýzy provádeny. Napr. organizace EWG pravidelne uverejnuje žebrícky „špinavých“ a „cistých“ potravin, jde však o údaje z USA, kde platí jiná legislativa i praxe než v EU.
My jsme cerpali ze zdroju, které zkoumaly výhradne O+Z prodávané v EU.
Sortiment
Každý den u nás nakoupíte kvalitní kváskové celozrnné chleby, vícezrnné pečivo, posvícenské koláčky, plněné šátečky, sušenky, buchty a v neposlední řadě vynikající koláče a dorty. Vše bez umělých aditiv a bílého cukru, slazené převážně třtinovým či hroznovým cukrem a pšeničným sirupem.
Bio maso nám dodavatelé zaváží většinou čtvrtek nebo pátek odpoledne. Kuřecí, hovězí i vepřové výhradně v bio kvalitě a z českých ekofarem. Bio krůtí maso máme z bavorských ekofarem a dle poptávky zákazníků bereme nárazově.
Balení standartně cca po 500gr ve vaničkách, případně dle požadavků. Trvanlivost minimálně 5 dní, dle zpracovaných partií.
Doporučujeme vám si bio maso objednat, protože máte pak jistotu, že vámi vybraná partie pro vás bude rezervována. Napište si o zaslání aktuálního ceníku bio masa v elektronické podobě na e-mail: [email protected] pro pohodlnné objednávání.
Česká bio vejce máme standartně na prodejně od dodavatele Ranč Bělečko nebo také nově COCOCARL od paní z Dubče.
Každý týden čerstvé kozí a kravské mléko, sýry, syrovátka, jogurty, tvarohy, ovčí a kozí sýry a jogurty převážně z české ekoprodukce.
Nabídka je celoročně široká, i když v zimní sezóně převážně dovozová. Během letní zahrádkářské sezóny preferujeme lokální produkci menších ekozemědělců a farem.
Každé pondělí ráno máme pravidelnou zavážku bio zeleniny a ovoce od pana Kurky, který má v nabídce jak českou bio zeleninu tak i dovozovou zeleninu a ovoce, pro které si sám jezdí do Rakouska.
Mimo jiné provozujeme systém bedýnek.
V našem sortimentu naleznete také širokou nabídku chlazených i sušených vegetariánských výrobků ze sóji, luštěnin a obilovin. Sojagurty, tofu, rýžové deserty, sojové uzeniny, hotová jídla, sojové, rýžové a obilné nápoje, seitan, pomazánky, svačinky, sojanézy apod.
Hlavní dodavatelé základních racionálních bio i nebio potravin je společnost PRO-BIO, Country Life, Bio nebio, Natural a další.
Snažíme se mít pestrou nabídku těstovin, luštěnin, obilovin, sušených plodů, různé druhy mouk, cereálií, kaší apod. Je toho zkrátka hodně a co nemáme, objednáme.
Jste příznivcem syrové neboli živé stravy? Lifefood je naším hlavním dodavatelem rostlinné stravy, která není znehodnocená tepelnými úpravami, v podobě v jaké ji příroda vytvořila. Prodáváme biopotraviny a potraviny z nekomerčních sklizní plné minerálů, vitamínů, aktivních enzymů a kvalitních živin, zkrátka plné života.
Podporujeme projekt Fair Trade. V sortimentu našeho obchodu najdete například kávu, čokolády, kakao… nesoucí tuto značku. Nákupem takto označených výrobků zaplatíte spravedlivou cenu za “dobrou věc”.
Fair Trade znamená spravedlivý obchod. Je výhodný pro ty, kteří nakupují, i pro ty, kteří v chudých zemích pěstují kávu, čaj nebo cukrovou třtinu. Fair Trade zaručuje spravedlivou odměnu výrobcům a pěstitelům zboží, které kupujete.
To zdaleka není samozřejmé:
Mezinárodní obchodní a dovozní společnosti díky svému dominantnímu postavení na trhu často stlačují výkupní ceny výrobků pod únosnou mez, obchodují se zbožím vyrobeným pomocí dětské práce, v neodpovídajících pracovních podmínkách a bez omezení pracovní doby. Negarantují dlouhodobé obchodní smlouvy a využívají bezbrannosti drobných prvovýrobců a nízkých ekologických standardů v rozvojových zemích.
Čaje bylinné, ovocné, černé, zelené, speciální, dětské… opravdu široký výběr.
Chlorella, Spirulina, Zelený ječmen, 100% šťáva aloe vera, kvalitní probiotika, rybí, lněný olej a mnoho dalšího… Přípravky a čaje vhodné pro odkyselení těla a detoxikaci. Poradíme a doporučíme vhodné potravinové doplňky pro podporu vašeho zdraví, hubnutí a rekonvalescenci.
Naleznete u nás osvědčené krémy a masti, přírodní oleje a deodoranty.
Od Dr.POPOVA u nás zakoupíte různé druhy léčivých mastí a balzámů.
- V sortimentu také máme sprchové gely, šampóny a zubní pasty značky JASON, indickou vlasovou kosmetiku KHADÍ a přírodní aloe vera kosmetiku ESI.
- Marockou kosmetiku s arganovým olejem ZAHIR, dále pak BeButter s bambuckým máslem, Purity Vision.
- Nejoblíbenější mýdla ALMARA SOAP a jejich masky, scruby a vlasové elixíry.
Ekologická drogerie na běžný úklid, praní, mytí a čištění. Nejvíce zastoupenou značkou je u nás Ecover. Výrobky jsou
- vyrobené na rostlinné a minerální bázi
- neobsahují složky pocházející z ropy
- mají minimální vliv na vodní život
- jsou rychle a úplně biologicky rozložitelné
- jsou vhodné pro citlivou pokožku
- nejsou testované na zvířatech
- vyrábějí se v ekologické továrně
- používají se na úklid v budovách institucí EU
- láhve, uzávěry a etikety jsou 100% recyklovatelné
- jsou nejvyhledávanější ekologické čisticí prostředky na českém trhu
- mají dobré čistící a prací vlastnosti
- Nakoupíte u nás také další výrobky značky Tierra Verde, které máme především v bezobalovém provedení.
- Sodasan je vynikající značkou eko drogerie.
- Kanadská značka ATTITUDE má skvělé tablety do myčky a čistící prostředky.
Pěstitel biozeleniny: Bio kupují tři druhy zákazníků
Tomáš Zídek se poslední čtyři roky věnuje ekologickému hospodaření. Na Biofarmě Olešná pěstuje saláty, červenou řepu, dýně, ale i kukuřici, jarní cibuli, kopr… Prostě to, oč je zájem.
Jako jeden z mála dodává svoji bioprodukci i do řetězce, kde si ji už od jara zas budeme moci koupit.
Proč, když je biohospodaření vlastně strašně fajn, se mu u nás nechce moc zemědělců věnovat? Co jim stojí v cestě? A jak je možné, že cena biozeleniny často klesá skoro až na úroveň běžné produkce?
Kdy vás začalo zajímat ekologické zemědělství?
To mě chytlo už po vysoké škole, kdy jsme se s kamarády vydali na ekofarmu do Norska. To bylo něco, co jsem do té doby neviděl, o čem jsem dosud nikdy neslyšel. V Československu se před třiceti lety řešilo znečištění ovzduší, umírání lesů v severních Čechách nebo dálnice přes Stromovku, ale ekologickým hospodařením se nikdo nezabýval.
Když na té norské farmě začali mluvit o koloběhu dusíku, o životě v půdě, tak mi to připadalo hrozně zajímavé a důležité. A od té doby se tomu věnuji. Proto jsem po revoluci začal pracovat na ministerstvu zemědělství, kde jsme zaváděli systém ekologického zemědělství, ochrannou známku i celou legislativu.
Konvenčnímu zemědělství jste se tedy nikdy nevěnoval ani v něm nehospodařil?
Ne, nikdy. Věděl jsem jedině to, co jsme se učili na škole, a to jsem hned zapomněl, protože to je potřeba zapomenout. Ekologické a konvenční hospodaření, to je jako alternativní a západní medicína. Konvenční hospodaření má problém a přemýšlí, čím ho eliminuje, ale ekologické zemědělství má problém a přemýšlí, proč vznikl i jak mu předcházet. Na problémy se tu hledí z jiné strany.
A tohle smýšlení vám bylo blízké, a proto jste se biozemědělství začal před čtyřmi lety aktivně věnovat?
Celý život jsem jezdil po exkurzích do Německa, Švýcarska, Rakouska, dívat se na to, jak to dělat správně, ale nikdy jsem to nezkusil vlastníma rukama. Bylo to ve mně celý život, takže když se naskytla příležitost hospodařit na ekologických farmách, tak jsem se do toho pustil.
Jaké byly ty začátky?
Těžké. Potýkali jsme se s řadou nedostatků, protože jsem měl sice hodně nakoukáno, ale praktické zkušenosti jsem neměl žádné.
V ekologickém zemědělství potřebujete hodně různých druhů mechanizace, musíte se naučit pracovat s různými stroji, vědět, co dát za traktor, ale je taky nutné znát správnou dobu výsevu, aby se pole nezaplevelila. Postupně do toho ale pronikáme.
Začali jste hospodařit na pronajatých pozemcích v Olešné, co bylo tím prvním, co jste vsadili do půdy? Počítám, že jste začali s něčím nenáročným, odolným?
Přesně tak. Nejjednodušší je třeba červená řepa, ta roste relativně sama. Zkusili jsme i mrkev, jenže u ní jsme narazili na velký problém, chutná všem hlodavcům široko daleko. A to zejména ve chvíli, kdy se sklidila okolní pole s kukuřicí a řepkou, to se všichni hlodavci přesunuli k nám. Ten první rok tak byly ztráty obrovské.
I v dalších letech jsme ale narazili. Před dvěma lety jsme například zasadili půl hektaru cukrové kukuřice, kterou nám totálně zlikvidovaly srny.
Na biofarmě nedaleko Berouna, v níž na částečný úvazek ještě pracuji, nám zas čtvrtinu dýní Hokkaido sežraly nutrie a divočáci a řepu spásli srny a hraboši.
Přemýšlíme, že bychom divočáky odradili elektrickými hradníky, proti hrabošům pak pole zkusíme osadit bidýlky, aby se na nich držely poštolky, které si s hraboši poradí.
Se zvěří, která se na váš úkor stravuje v režimu bio, už trochu dokážete vyzrát, je něco, s čím si v ekologickém zemědělství nedokážete moc dobře poradit?
Problém je například hodně zaplevelený pozemek. Musíme se dávat dobrý pozor, aby se plevelné rostliny nevysemenily, a ne vždy se to podaří. My totiž v ekologickém zemědělství nesmíme používat herbicidy, a bio herbicidy neexistují. Skvělé jsou na to mechanické odplevelovací stroje, ale to zas musíte mít na každou plodinu jiný stroj, a to se dost prodraží.
Na farmě v Olešné to u většiny plodin, které se na polích rychle obměňují, řešíme relativně snadno. Jednou se pole propleje ruční plečkou, mezitím dostatečně vyroste hlavní plodina a po její sklizni se pole zaorá dřív, než se plevele stihnou vysemenit.
A co škůdci z řad hmyzu, nebo plísně?
Měli jsme například ploštice na rajčatech, které rajče napíchnou, a to pak snadno chytá plíseň. Na to zatím nemáme řešení. Poradíme si ale se sviluškami i mšicemi, proti nimž do skleníků nasazujeme dravé roztoče nebo vosičky, které udržují populaci nevítaných hostů v normálu.
Galerie: Jak se pěstují bylinky do supermarketu – na Moravě proti škůdcům nasazují predátory
Na některé škůdce funguje i vysazení aromatických bylinek u dveří, ale my máme skleníky, které se otevírají po celé délce z boku, takže tam by to nemělo moc efekt. Na plísňová onemocnění u rajčat nebo okurek zase skvěle zabírá například jemně mletý vápenec nebo síra.
U nás na farmě máme zkušeného agronoma, který říká, že v přírodních látkách je tolik povolených vstupů, že v zásadě na všechny škůdce něco ekologického najde. Jde třeba o jeden přípravek, ale je.
Nejdůležitější je plodiny neustále kontrolovat, a když narazíme na nějaký malý problém, je třeba ho začít okamžitě řešit.
Lidé už opět nakupují okurky
Pokles prodeje okurek způsobený obavami zákazníků z epidemie střevní nákazy v Německu se zastavil, prodej se vrací k normálu, řekl dnes novinářům obchodní ředitel supermarketů Billa Petr Dupal.
Podle dnešního vyjádření PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců prodej biozeleniny od tuzemských pěstitelů v některých případech dokonce roste.
Někteří obchodníci s biopotravinami na začátku měsíce mluvili až o třicetiprocentním poklesu prodeje biozeleniny.
V souvislosti s aférou se Bille snížily prodeje okurek pěstovaných běžným způsobem o pět až sedm procent, u biookurek se poptávka podle Dupala nezměnila.„V současné době se situace vrací zpět a prodej okurek dostává standardní trend, jaký jsme měli před tím, než krize nastala,“ uvedl Dupal.
Domácí produkty
Prezident Agrární komory Jan Veleba dnes zopakoval své dřívější vyjádření, že aféra může paradoxně pomoci českým zemědělcům a výrobcům potravin. Ovlivní prý totiž rozhodování spotřebitelů při nákupu potravin.
Ti se budou více než doposud zajímat o jejich původ a preferovat domácí produkty. „My jsme tady od toho (čeští pěstitelé), abychom toho využili a abychom se pokusili ten malý objem, který nám u zeleniny na trhu zbyl, zvětšit,“ dodal.
Podle odhadů Zelinářské unie z loňského roku už více než 60 procent zeleniny na tuzemském trhu pochází z dovozu.
Růst zájmu o produkci tuzemských pěstitelů potvrdila manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová. „U některých zelinářů zaznamenáváme nárůst prodeje, u některých stagnaci.
Nikdo z nich vyjma Country Life nezaznamenal pokles prodeje, ba naopak,“ uvedla.
Společnost Country Life do Česka dovezla španělské biookurky, které byly v Německu označeny za původce nákazy, což ovšem pozdější testy vyvrátily.
Střevní epidemie šířená bakterií enterohemoragická E. coli (EHEC) si podle pondělních informací v Německu vyžádala už 35 obětí. Spolu s dřívější obětí ve Švédsku je to 36 mrtvých.
Prvotní podezření, že zdrojem nemoci jsou španělské biookurky, bylo na základě testů vyvráceno. Podle prodejců a pěstitelů přesto ovlivnilo rozhodování zákazníků při nakupování.
Němečtí experti při pátrání po původci nákazy zúžili podezření na tři konkrétní druhy klíčků – brokolice, česneku a pálivých papriček.
Podle některých bio producentů se jednalo o cílenou kampaň
Řada bioproducentů se informacemi, které se na přelomu května a června objevily v médiích, cítí poškozena. Podle některých to mohla být dokonce cílená kampaň proti biopotravinám, jejichž prodej stále stoupá a které konkurují potravinám konvenčním.
Jak dnes řekl Jiří Urban z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), hospodaření ekofarmářů podléhá velmi přísnému systému kontrol.
„My kontrolujeme zhruba pět procent ekologických zemědělců, děláme takzvanou úřední kontrolu, kterou nám předepisuje Evropská unie.
Navíc každý ekozemědělec je jednou ročně kontrolován privátní certifikační organizací,“ uvedl.
Za dva roky, po které ÚKZÚZ dozor provádí, nebyla podle Urbana kromě případu kontaminace ve skladech u krmné kukuřice, který se nyní řeší, zjištěna žádná závažná porušení pravidel směrem ke spotřebitelům
„Ta zjištění, ke kterým jsme došli, byla zejména formálního charakteru,“ uvedl Urban. Za příklad nejčastějších prohřešků uvedl například chybějící evidencí o hospodaření, používání konvenčních osiv bez výjimky či podle pravidel ekologického zemědělství nedostatečné výběhy pro hospodářská zvířata.
Čtěte také: Jezte české okurky, vybízejí zelináři
Biobedýnky: dodání čerstvé zeleniny přímo domů
Pochutnáváte si rádi na čerstvém ovoci a zelenině? Nechcete kupovat nahnilé ovoce ze supermarketů? Řešením pro vás může být systém biobedýnek, díky němuž je čerstvá a právě sklizená zelenina dodána na stůl zákazníka během 24 hodin. Jak systém funguje? Je možné si biozeleninu u zemědělců objednat i u nás?
Dostatek čerstvé zeleniny a ovoce je považován za základ zdravého jídelníčku. V supermarketech i zelinářství je v současné době k dostání rozmanité množství ovoce i zeleniny, ale ne vždy jsou nabízené produkty zaručeně čerstvé. Právě vykopnutá mrkev na zahrádce nebo zrovna utržená hruška však chutnají o poznání jinak než ty, které nějaký čas stráví na cestě na náš stůl.
„Zelenina je sklízena přímo v den odběru a tím je zajištěna její čerstvost.“
Pokud nemáte vlastní zahrádku a chcete si dopřávat čerstvou zeleninu a ovoce každý den, může být řešením tzv. systém „biobedýnek“. Ten vznikl v 60. letech ve Švýcarsku a v Německu a dnes je úspěšně provozován i v dalších zemích, jako je Rakousko nebo Velká Británie.
Systém biobedýnek aneb čerstvá zelenina až domů
Jak systém biobedýnek funguje? Tento nový druh marketingu podporuje spolupráci venkovských zemědělců a odběratelů z měst, kteří touží po co nejkvalitnější a zaručeně ekologické zelenině.
Odběratelé se sdružují do skupin, jež čítají zhruba 20 – 50 lidí, a zavážou se od pěstitele pravidelně odebírat bedýnky se zeleninou.
Členové skupiny většinou zaplatí určitou sumu peněz a pak v týdenních či delších intervalech bedýnku od pěstitele přebírají.
Předností bedýnkového systému je zajištění stále vysoké kvality a rozmanitosti zboží, přiměřené ceny za danou hodnotu a spolehlivé dodávky.
Pro zákazníka je tento způsob nejen pohodlný, ale i výhodný. Průměrná bedýnka o 8 – 10 kg zeleniny vyjde zhruba na 200 Kč.
Velikosti bedýnek se však mohou lišit, pěstitelé většinou nabízí 3 typy biobedýnek: malou, rodinnou a obří.
Podle domluvy můžete svou bedýnku zeleniny dostávat pravidelně až před práh. Zdroj: www.thedailygreen.com
Zelenina je sklízena v den odběru
Složení biobedýnky záleží na sezóně a nabídce konkrétního pěstitele, proto může být její obsah poněkud omezený. Zákazníci se ale mohou na druhou stranu seznámit s takovými druhy zeleniny, které v běžném obchodě nenajdou. Každá bedýnka se tak může stát malým překvapením.
Kromě ovoce a zeleniny lze také navíc objednávat vajíčka, maso, mléčné výrobky, pečivo, víno či jiné zboží. Celoročně nabízenými produkty jsou povětšinou brambory, cibule nebo mrkev. Naopak sezónními druhy zeleniny bývají pórek, hlávkový salát, rajčata, papriky, cuketa a další.
Zelenina je většinou sklízena přímo v den odběru a tak je zajištěna i její čerstvost, kterou si odběratelé nemohou vynachválit. Mnoho zemědělců dodržuje tzv.
pravidlo 24 hodin, což znamená, že skladovací doba před odběrem nepřesáhne jeden den.
Zelenina je často nemytá, což poukazuje na menší důraz na vnější vzhled a jsou tak sníženy i celkové výdaje.
Bedýnku s čerstvou biozeleninou je možno odebírat v týdenních i delších intervalech. Zdroj: www.gertens.com
Minimum starostí – maximum zeleniny
Jak probíhají platby za bedýnky? Povětšinou vše záleží na domluvě. Někde lidé platí předem za celou sezónu, jindy pouze měsíčně a u některých zemědělců se objevuje možnost platby za každou bedýnku při jejím odběru.
Po zaplacení dané částky se tedy i spotřebitel stává zčásti spoluodpovědným za úrodu. Pokud se některá plodina neurodí, musí i odběratel počítat s následky, tedy omezením odběru dané plodiny.
V případě, že chce zákazník odběr vynechat, vyrozumí předem pěstitele a ten se tomu přizpůsobí.
Předávání bedýnek se uskutečňuje buď na smluvených místech (například na farmě) nebo jsou rozváženy přímo do domu. O předání bedýnky se stará sám prodejce nebo družstvo, které si rozvozy zorganizuje samo. Dovážková vzdálenost je většinou malá, proto je pro odběratele neocenitelné i vědomí, že podporují farmáře ve své zemi, resp. svém regionu.
Nový typ vazby: pěstitel – zákazník
Co je pro správnou činnost takového družstva potřeba? Jednou z důležitých věcí, kterou je třeba zajistit je vybírání plateb mezi členy, pomoci zemědělci při předávání zásilek, případně zorganizovat různá setkání na farmě. Nejedná se ale o činnost nijak náročnou, vždy záleží hlavně na domluvě v každé skupině.
Celý systém biobedýnek je zajímavým způsobem, jak lidem předvést zcela nový druh marketingu.
Velmi důležitý je zde totiž osobní kontakt a otevřená komunikace mezi pěstitelem a odběratelem, kdy ze vzájemné spolupráce mohou vznikat i pevné vazby a vztahy. Ty zemědělci zajistí loajalitu odběratelů a zákazníkovi kvalitní produkty.
Nejjednodušším způsobem komunikace je pravidelný bulletin, přikládaný ke každé bedýnce. Zde se zákazník může dozvědět o právě dozrávajících plodinách nebo být obohacován novými recepty.
Spotřebitelé oceňují i vědomí, že mohou podporovat zemědělce ve své zemi, resp. svém regionu. Zdroj: www.greenspace.co.za
Zemědělec má nad podnikem přímou kontrolu a systém mu umožňuje prodat i menší množství nepravidelné úrody. S velkým počtem zákazníků nakupujících jednu bedýnku týdně má zemědělec zajištěný příjem a může si tak vytvářet i finanční odhady.
Jinou výhodou je možnost zkoušet pěstovat i méně známé nebo exotické druhy plodin.
V neposlední řadě je samotný příjem zemědělce maximalizován nízkými režijními náklady, minimalizováním odpadu a nízkou investicí do obalů a transportu.
Biobedýnky po celý rok?
Jak je to s odběrem biobedýnek mimo sezónu? Řada pěstitelů je schopna nabízet produkty po celý rok díky využívání skleníků a fóliovníků, případně nákupem mimosezónní zeleniny od jiných prodejců.
Někteří pěstitelé však svoje dodávky v době vyčerpání zásob přeruší a zákazníci si na tuto dobu najdou jiný zdroj pro svůj odběr. Toto období je většinou vymezeno dubnem až červnem, kdy již skladová zelenina není k dispozici.
V červnu je pak možno se k bedýnkovému systému opět vrátit.
Trend biobedýnek se u nás sice teprve rozjíždí, zájem o něj však podle zemědělců roste.
V současné době funguje jedno družstvo v Brně a tři v Praze, ty ale zatím nemohou pokrýt zájem všech odběratelů.
Pokud byste tedy rádi poznali čerstvou českou zeleninu v té nejlepší kondici, zkuste se porozhlédnout ve svém okolí. Možná s překvapením zjistíte, že se ve vaší blízkosti právě podobný projekt rodí.