Pesticidy v ovoci a zelenině 2021: Kolik už jich bylo?

Bioseriál 2 – Pesticidy v potravinách

Pesticidy v ovoci a zelenině 2021: Kolik už jich bylo?

Ten pojem je všem dobře známý a všichni ho už mnohokrát slyšeli. Co vlastně pesticidy jsou, většinou víme jen přibližně, a že s nimi není všechno úplně v pořádku, to také spíše jen tušíme. K čemu jsou dobré a čím škodí? Máme se jich vyvarovat, nebo je můžeme ignorovat? Je jejich používání nezbytné, nebo se bez nich obejdeme? Jak si na tyto otázky odpovíme, záleží z části na každém z nás. A také na tom, co se o pesticidech dozvíme. Pojďme si o nich něco přečíst.

1. Co jsou to pesticidy?

Pesticidy jsou přípravky určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných “škůdců”, v zemědělství se používají zejména k ochraně rostlin a skladových zásob.

Podle toho, na koho nebo na co jsou jejich účinky namířeny, je dělíme na herbicidy určené k hubení plevelů (používají se i mimo zemědělství – na zahrádkách, v parcích apod.

), insekticidy k likvidaci hmyzu, fungicidy na ochranu před houbovými chorobami (ošetřují se rostliny, skladované potraviny i skladovací prostory), rodenticidy k hubení hlodavců a řadu dalších.

První syntetické pesticidy se objevily v 19. století, ale jejich masivní rozvoj přišel až v polovině 20. století.

S nástupem levné a dostupné energie, těžké mechanizace a rozvojem umělých pesticidů a hnojiv nastalo po 2. světové válce období intenzivního zemědělství.

Tento způsob hospodaření usiluje především o produkci velkého množství co nejlevnějších potravin. Běžně prodávané potraviny pocházejí právě z intenzivního zemědělství.

2. Používání pesticidů v běžném zemědělství

V zemědělství je aktuálně registrováno a povoleno asi 1500 různých účinných látek. Každý rok se ve světě spotřebuje 2 – 25,5 milionu tun pesticidů. Nejvíce z nich je použito v USA, v západní Evropě a v Japonsku.

Roční spotřeba pesticidů v České republice je okolo 5 tisíc tun (vždy se počítá množství použité účinné látky, když použijeme 1 kg prostředku, kde účinná látka tvoří 2 %, použili jsme 20 g pesticidu).

Patříme k zemím, kde je spotřeba pesticidů spíš nižší, přesto je to však 1,7 kg pesticidů na hektar zemědělské plochy ročně.

Pesticidy se nepoužívají jen při pěstování potravin. Konvenční bavlna je jednou z nejvíce chemicky ošetřovaných rostlin vůbec. Bavlna zabírá 4 % světové zemědělské půdy, ale na její pěstování padne 10 % všech používaných pesticidů (v rámci insekticidů je to do konce 25 %).

Pesticidy v ovoci a zelenině 2021: Kolik už jich bylo?

3. K čemu jsou pesticidy dobré?

Pesticidy vysloveně nezvyšují zemědělskou produkci, to dělají např. hnojiva. Úkolem pesticidů je omezovat ztráty způsobené chorobami a škůdci a snižovat tak náklady, které by jinak musel zemědělec vynaložit na dražší strojovou nebo ruční práci.

Uvádí se, že konvenční zemědělství provozované současnými metodami by bez pesticidů přišlo o 40 % produkce (u obilovin je to asi 30 %, zatímco u zeleniny 50 % a u ovoce dokonce 75 %). To jsou obrovská čísla, která zdánlivě říkají, že bez pesticidů to nejde. Jenže v moderním konvenčním zemědělství pesticidy prostě jen nahrazují dražší lidskou práci a zjednodušují zemědělské postupy.

Úspora práce a peněz je však vykupována dlouhodobým poškozováním životního prostředí, ničením půdy a velmi pravděpodobně také zhoršeným zdravím lidí.

4. Jaký je vliv pesticidů na zdraví?

Při schvalování se každá účinná látka vyhodnocuje z hlediska možných zdravotních nebo ekologických rizik. O účincích jednotlivých látek tedy jakousi představu máme. Přesto se opakovaně stává, že na zdravotní hrozbu nebo negativní dopady přijdeme až po mnoha letech nebo desetiletích, kdy je látka v oběhu.

V poslední době se hodně mluví o glyfosátu, který patří k nejpoužívanějším herbicidům (v ČR se ho spotřebuje 900 tun ročně) a jehož užívání je také spojeno s pěstováním geneticky modifikovaných plodin.

Letos byl glyfosát vyhodnocen Světovou zdravotnickou organizací jako pravděpodobný karcinogen, zakázán nicméně není.

Pesticidy v ovoci a zelenině 2021: Kolik už jich bylo?

Sami odborníci však říkají, že největší problém je ještě někde jinde, a to v tzv. koktejlovém efektu. Životní prostředí i my sami jsme vystaveni mnoha chemickým látkám najednou.

Přestože pesticidy konzumujeme v množstvích, která jsou označována za neškodlivá, dohromady mohou vytvářet pro naše zdraví “výbušné” směsi s mnohem negativnějším účinkem.

Nevíme, jak tyto látky spolupůsobí, nemáme k dispozici metodu, která by to dokázala posoudit.

Co víme, je skutečnost, že u lidí, kteří s pesticidy přímo zacházejí, je prokazatelně vyšší riziko kožních, nervových, dýchacích a psychických onemocnění. To se týká hlavně zemědělců a v určité míře i lidí žijících ve venkovských oblastech, kde se pesticidy aplikují.

S pesticidy jsou spojovány např. různé typy rakoviny, narušení nervové a hormonální soustavy, vrozené vývojové vady, narušení mužské i ženské plodnosti a poruchy imunity včetně alergií a autoimunitních onemocnění. Obzvlášť citlivé jsou malé děti, těhotné ženy nebo starší a nemocní lidé.

Důvodů k ostražitosti je tedy dost.

5. A vliv na životní prostředí?

Při ošetřování plodin na polích jsou pesticidy zasahováni i živočichové, kterým jed nebyl určen (např. včely). Po aplikaci pesticidy často unikají do vody, do vzduchu a do půdy.

V půdě likvidují důležité půdní organismy, což vede k drastickému snížení úrodnosti.

Také množství pesticidů ve vodě je dnes považováno za rizikové, mnohé řeky tekoucí v nížinách obsahují pesticidy v množství několikanásobně přesahujícím doporučené limity.

Odborníci bijí na poplach, jak zdevastovaná je půda na českých polích. Běžný zemědělec otevřeně říká, že si pronajme pozemky na 10 nebo 15 let a je mu zcela jedno, v jakém stavu je odevzdá. Jak je tohle možné? To jsme opravdu tak hloupí, že si ničíme to, co nás živí?

6. Pesticidy v ekologickém zemědělství

Ekologické zemědělství (EZ) vzniklo právě jako odpověď na praktiky konvenčního zemědělství. Jde o způsob hospodaření postavený na myšlence, že zemědělství musí být ohleduplné k přírodě, jinak přestává být dlouhodobě udržitelné. Jeho základem je proto zdravá půda. Udržení a zlepšování její úrodnosti se provádí zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy.

Díky střídání plodin a mnohotvárné krajině v blízkém okolí se vytváří biologická rovnováha, která pak posiluje schopnost rostlin se bránit proti chorobám a škůdcům.

Syntetické pesticidy a minerální hnojiva jsou v EZ zcela zakázány, smí se používat pouze vybrané látky přírodního původu.

Pěstují se takové druhy, které jsou v souladu s daným půdním typem a klimatem a které nevyžadují takovou ochranu jako odrůdy vyšlechtěné pro intenzivní zemědělství.

Díky těmto postupům dokázalo EZ zredukovat užívání syntetických pesticidů na nulu.

Jenže – jak je to s kontaminací z okolního prostředí? Ekologický zemědělec přece hospodaří na půdě, která byla předtím celá desetiletí ošetřována chemickými prostředky.

Sousedí se zemědělci, kteří chemické prostředky používají stále. A co kontaminace vod, co pesticidy ve vzduchu a v dešťové vodě?

Pesticidy v ovoci a zelenině 2021: Kolik už jich bylo?

7. Jak je to u farmářských produktů nebo u zeleniny od souseda?

Každý zemědělec, malý i velký, se může rozhodnout, že syntetické pesticidy omezí nebo přestane používat úplně. Ale jen u ekologického zemědělce mají spotřebitelé záruku, že pesticidy opravdu použity nebyly. Pokud si potraviny nepěstujete sami, nebo nemáte svého pěstitele, kterému věříte, přistupujte ke všem potravinám jako k běžným konvenčním potravinám.

Například zahrádkáři používají pesticidy zcela běžně, stačí se podívat na doporučení uvedené na internetových stránkách různých zahrádkářských svazů. Pesticidy se prodávají v zahradnických potřebách, pro amatérské použití je schváleno 284 prostředků. Zelenina od “souseda ze zahrádky” tak může klidně obsahovat stejné zbytky pesticidů jako zelenina ze supermarketu.

Pesticidy v ovoci a zelenině 2021: Kolik už jich bylo?

8. Kolik pesticidů je v potravinách, které jíme?

Přestože se pesticidy běžně v zemědělství používají, potraviny určené pro lidskou spotřebu jich nemohou obsahovat libovolné množství. pro každý z pesticidů je stanoveno maximální množství, které v potravině nesmí být překročeno – tzv. maximální reziduální limit (MRL).

Podle čeho se limit stanovuje? Je to výsledek posouzení zejména dvou skupin faktorů – vyhodnocují se data o toxicitě dané látky a zkoumá se obsah pesticidů v potravinách, které byly vypěstované podle zásad správné zemědělské praxe.

Na zakládě těchto porovnání je pak stanoven MRL jako “bezpečná hranice” pro dlouhodobé používání. Z podstaty věci vyplývá, že jde o kompromis mezi co nejúčinnějším efektem (tolik pesticidů, aby došlo k co nejmenším ztrátám) a co nejmenšími zdravotními škodami.

Oficiální instituce ujišťují, že MRL jsou nastaveny tak, že jsou pro zdraví člověka bezpečné. MRL jsou ale definované pouze pro jednotlivé účinné látky. Neberou v úvahu koktejlový efekt.

Je také zajímavé, že pro potraviny určené kojencům a dětem do 3 let (baby food) jsou limity zcela jiné, od těch běžných se liší často stonásobně i víc.

V České republice v současné době platí pro biopotraviny stejný limit jako pro baby food, tedy 0,01 mg/kg.

Říkáte si, proč limit u biopotravin není nula? I když ekologické zemědělství principiálně pesticidy zakazuje, přese všechna opatření není někdy technicky možné kontaminaci zvenčí zabránit na 100 %. Určité minimální množství pesticidů se proto toleruje.

Jinak by ekozemědělec, který se chová k životnímu prostředí šetrně, v podstatě doplácel na to, že jeho soused ne. Riziko kontaminace je samozřejmě tím větší, čím víc cizorodých látek se v prostředí vyskytuje.

Budete mít zájem:  Kolik milenek je moc?

S trochou nadsázky se dá říct, že ekozemědělec a výrobce biopotravin vlastně nedělají nic jiného, než že brání svoje pole a potraviny před chemií v okolí. Čím více zemědělců bude hospodařit ekologicky, tím čistší biopotraviny budou.

9. Jak se obsah pesticidů v potravinách kontroluje

Otestování potravin na pesticidy může zadat několik institucí.

Jsou to SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce), SVS (Státní veterinární správa), ÚKZÚZ (ÚStřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) a OOVZ (Odbor ochrany veřejného zdraví, který spadá pod Ministerstvo zemědělství).

V ekologickém zemědělství to pak mohou být ještě čtyři kontrolní organizace, které jsou pověřené kontrolou EZ a biopotravin. Odběr vzorků se děje namátkově nebo na základě podezření. Testování samotné pak provádějí akreditované laboratoře.

V žádném případě ale neplatí, že by každá jednotlivá potravina na trhu (a každá její nová šarže) prošla testováním na pesticidy. Např. v roce 2013 bylo v ČR zkontrolováno 1036 šarží potravin.

Srovnejte si toto číslo s množstvím potravin na trhu. Systematické plošné testování všech potravin zjevně není možné z důvodů kapacitních, časových ani finančních.

Žádná z rozvinutých zemí (o těch ostatních ani nemluvě) nemá nastaveny sytémy tak, aby to bylo možné.

V ekologickém zemědělství je kontrola pesticidů tradičně prováděna přísněji.

Vedle kontrol, které se vztahují na všechny zemědělce a výrobce, se každý ekozemědělec musí navíc každoročně povinně (a pak namátkově) podrobit důkladné kontrole, kterou přímo na farmě provádí jedna ze čtyř kontrolních organizací.

Bez úspěšného absolvování zemědělec nedostane certifikát na další rok a nemůže své produkty nabízet jako biopotraviny. Inspektor podrobí kontrole vše od stavu pole, plodin a půdy přes osiva až po skladovací prostory a nářadí.

Zkušený kontrolor zpravidal dokáže přímo na místě použití pesticidů rozpoznat (změna barvy listů?, mrtví škůdci na poli?, málo nebo žádné plevele, i když v záznamu není uvedeno plečkování nebo pletí?, změna barvy osiva? atd.).

Tady je pár čísel (ČR, 2011 a 2013):

  • pesticidy zjištěny v 56 % konvenčních potravin
  • pesticidy zjištěny u 13 % biopotravin
  • obsah pesticidů u biopotravin bývá v průměru 300-500x nižší než u konvence
  • limit MRL překročen u 0,9 % vzorků
  • u konvenční zeleniny jsou pesticidy obsaženy v 68 % vzorků, u ovoce dokonce 80 %
  • konvenční ovoce v 77 % vzorků obsahuje víc než jeden pesticid

Pár vodítek k tomu, jak data správně číst: Použili jsme veřejně dostupné statistiky.

Samotná čísla, která udávají počet produktů s výskytem pesticidů, však mají jen omezenou vypovídací hodnotu – je velký rozdíl, jestli potravina obsahuje pesticidy v množství, které je na hranici detekovatelnosti (množství je jen o málo vyšší než nula), nebo jestli je jejich množství na hranici MRL. Pokud jsou pesticidy zjištěny u biopotravin, bývá jejich množství velmi nízké (třeba i pod povoleným limitem 0,01 mg/kg) a je zpravidla způsobeno nezaviněnou kontaminací z okolí. Právě proto je rozdíl mezi bio a konvencí až 300-500násobný. Dále – počet potravin, které překročily MRL, je velmi nízký, to je ovšem dáno především tím, že samotný MRL je stanovený tak, aby jej běžně hospodařící zemědělec mohl bez problémů dodržet.

10. Dají se pesticidy odstranit omytím nebo oloupáním?

Pesticidy se ukládají ve všech částech plodin – na povrchu, ve slupce i uvnitř. Na povrchu najdete jen menší část pesticidů, jsou to ty, které byly použity těsně před sklizní nebo až po sklizni (např. přípravky proti plísni).

Důkladné omytí ovoce a zeleniny je důležité, ale s některými pesticidy toho moc nezmůže.

Odstraněním slupky se zbavíte mnohem většího množství nežádoucích látek, na druhé straně tím odstraníte mnoho těch užitečných, protože ve slupce se často koncentruje velké množství živin.

11. Co se nejvíc vyplatí kupovat v biokvalitě?

Když tedy člověk ví, jak to s pesticidy je, nejspíš by si chtěl všechno pěstovat sám nebo všechno kupovat bio. Když ale nemáte tu možnost, na jaké potraviny byste se měli zaměřit?

1) To, co jím nejčastěji Potraviny, které jíte nejvíce, vám do těla můžou vnést nejvíc nežádoucích látek. Vyhledávejte biokvalitu právě u nich – ať už to jsou např. brambory, těstoviny, rýže, chléb, jablka, mléčné produkty nebo maso.

2) Největší špinavci V zelenině a ovoci vybírejte v biokvalitě druhy, u kterých bývá pravidelně zjišťováno nejvíce pesticidů. Existují různé žebříčky a seznamy, my jsme čerpali ze zdrojů organizace EWG.

Nejvíce pesticidů se nachází (sestupně) v jablkách, řapíkatém celeru, cherry rajčatech, okurkách, hroznovém vínu, nektarinkách, broskvích, bramborách, hrášku (luskovém, ne mraženém), špenátu, jahodách a paprikách. Možná vás překvapí, že mražené ovoce a zelenina obsahují méně pesticidů než čerstvé.

Nejsou na ně totiž použity látky, které mají zachovat plodiny dlouho čerstvé a hezké na pohled (fungicidy, leštidla apod.).

Pesticidy v ovoci a zelenině 2021: Kolik už jich bylo?

3) Ve stravě malých dětí a těhotných žen Negativní účinky pesticidů se mohou nejvíc projevit u mladého rostoucího organismu. Těhotné ženy a malé děti by se proto pravděpodobně měly vyhýbat pesticidům maximální možnou měrou.

Často se objevuje námitka, že jen intenzívní průmyslové zemědělství dokáže vyprodukovat tolik potravin, kolik rostoucí lidská populace potřebuje. To ale není pravda. Jídla se produkuje dostatek, jen se s ním špatně hospodaří, někde lidé hladoví a jinde se přejídají a trpí obezitou. Ba co víc, třetina všeho jídla se vyhodí. Zvykli jsme si na to, že jídlo je levné, a plýtváme jím způsobem, který by si naši předkové vůbec neuměli představit. V obchodech máme na výběr plno zbytečných a nezdravých potravin a pak se divíme, že v Indonésii hoří pralesy kvůli produkci obrovského množství levného konvenčního palmového oleje. Pralesy v Amazonii jsme tiše pokáceli už před lety, protože tam pěstujeme geneticky modifikovanou sóju, kterou krmíme miliardy hospodářských zvířat, abychom měli k dispozici levné maso. O tom, že jsme ty miliardy zvířat pozavírali do klecí a zacházíme s nimi s mnohdy překvapivou brutalitou, o tom ani nemluvě. Zavedli jsme v zemědělství postupy, které se neobejdou bez nebezpečných chemických prostředků a bez katastrofické devastace půdy, na které jsme přitom životně závislí. Opravdu je tohle rozumná cesta? Anebo bychom měli uvážlivě a udržitelně hospodařit, s jídlem zacházet s respektem, být sami dobrovolně skromnější a s ostatními více solidární?

Zdroje dat: EU Pesticides database, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařská správa, biospotrebitel.cz, Vysoká škola chemicko-technologická, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, Svaz ekologických zemědělců Pro-bio, Environmental Working Group.

Jak odstranit pesticidy v ovoci a zelenině? Jak se jim vyhnout?

Pesticidy v ovoci a zelenině 2021: Kolik už jich bylo?

Takto ovoce či zeleninu vždy umyjte v roztoku.

Snažíte se jíst zdravě, což pro vás znamená zařazovat do jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny? Někdy to může být dokonce i kontraproduktivní. A to z toho důvodu, že tímto stravováním do těla dostáváte mnoho chemických látek. A to takzvaných pesticidů, které se v rámci zemědělství používají bohužel stále častěji. Jak se jim nejlépe vyhnout? Poradíme vám několik osvědčených postupů. Ty je v dnešní době vhodné dodržovat, jelikož poslední výzkumy skutečně ukazují, že pesticidů ze stravy do svého lidského těla dostáváme skutečně více, než je zdrávo.

Pozor na problémové druhy ovoce a zeleniny

Prvním krokem, jak se vyhnout pesticidům je snaha spojená s tím, že nebudete konzumovat takové ovoce a zeleninu, které můžeme označit za problémové možnosti.

Pokud se podíváme právě na ovoce, tak jde třeba o oblíbená jablka, stejně jako broskve a nektarinky, ale může to být i hroznové víno, nebo jahody. Toto všechno jsou právě druhy, u kterých množství pesticidů nebezpečně stoupá rok od roku.

Nijak dobře na tom ale nejsou ani některé druhy zeleniny. Pokud chcete obsah pesticidů ve vaší stravě eliminovat, je rozhodně dobré se jim také vyhnout. A o co se jedná v tomto konkrétním případě?

  • Okurky
  • Cherry rajčata
  • Brambory

Jak se vyhnout pesticidům v potravinách?

1. Použijte ocet

Pokud si nechcete z jídelníčku vyřazovat problémové druhy, jsou cesta, jak můžete množství pesticidů snížit. A to správným postupem, který souvisí s omytím ovoce a zeleniny. První možnost je celkem snadná, jelikož je spojena s tím, že využijete ocet a také vodu. Je třeba připravit si roztok s jedním dílem octa a devíti díly vody.

Následně do tohoto roztoku jak ovoce, tak i zeleninu necháte zhruba deset až dvacet minut namočenou. Potom ji stačí vyjmout a následně důkladně osušit. Jedná se o dobrou cestu, jak odstranit pesticidy, ale i různé jiné nečistoty.

Sami se můžete přesvědčit o tom, jak se samotný roztok následně zbarví a kolik nečistot v ovoci, ale i zelenině bylo.

2. Zkuste také jedlou sodu

Používáte ji, pokud vás pálí žáha, nebo ji používáte třeba na pečení? Jsou i jiné možnosti jejího využití. A jedna je spojena právě s eliminací pesticidů v ovoci a zelenině. Jak na to? Použijte dvě lžíce jedlé sody, které smícháte se lžící citronové šťávy. Vše zamícháte do litru vlažné vody a poté do této tekutiny ponořte ovoce i zeleninu.

Budete mít zájem:  Cukrovka je zbytečná. Teď můžete zdarma zjistit, jak jste na tom

Doba, kdy zde musí být, je podobná, jako je tomu v předchozím případě. Také je optimální zhruba 10 až 20 minut. Následně potraviny vyndejte a důkladně omývejte pod tekoucí vodou. I zde vás překvapí, kolik nečistot dokázala tato směs z ovoce nebo zeleniny vytáhnout.

Pokud jde navíc o celkové aroma, tak tento postup není tak problémový, jako v případě octu.

3. Dejte si potraviny bez rizika

I tudy vede cesta, kterou se můžete vydat. Jsou totiž potraviny, které můžeme označit za takové, které jsou zcela bez rizika. Tím chceme jasně říci, že pokud jde o obsah pesticidů, tak je rozhodně nejmenší ze všech druhů.

U takových nemusíte mít zase až tak velký strach z toho, že do vašeho těla dostáváte něco, co je nežádoucí. A o jaké druhy jde? Pokud začneme zeleninou, jen to třeba květák, stejně jako je to chřest, ale i zelí, cibule, nebo hrášek.

Opomíjet nesmíme ani ovoce, jelikož i zde máme možnost zmínit několik konkrétních druhů, u kterých se z hlediska obsahu pesticidů nemusíte tolik obávat. Vesměs se zde ale jedná spíše o druhy exotické, než o ty, které se klasicky pěstují u nás, nebo v okolních zemích. Jedná se po tyto:

  • Mango
  • Ananas
  • Žlutý meloun

4. Využijte také jablečný ocet

Pokud si přece jenom budete chtít dát druh ze skupiny rizikových, můžete pro jeho očištění využít třeba i jablečného octa. Ten, jak už jistě tušíte, stačí smíchat s vodou a do něho ovoce nebo zeleninu namočit.

Tuto směs doporučujeme, jelikož právě jablečný ocet je tím nejlepším možným pomocníkem. Pokud se máme podívat na jeho hlavní klady, tak dokáže bez jakýchkoliv problémů zničit více než 95 procent různých škodlivin a bakterií.

Samozřejmě po jeho využití nezapomínejte na důkladné omytí vodou, aby bylo možné zbavit se i jeho případného aroma.

5. Zkuste také speciální přípravek na ovoce

Ten si samozřejmě vyrobíte z běžně dostupných a přírodních surovin. I jeho cílem je eliminovat různé bakterie z jeho povrchu.

Na rozdíl od výše zmíněných postupů je jeho použití skutečně tím, které je nejjednodušší.

Tím chceme říci, ž ho stačí mít připravený, poté na ovoce nastříkat a po zhruba pěti minutých ovoce nebo zeleninu klasicky omyjete a můžete začít s konzumací.

A z čeho se taková směs bude a má skládat? Základem je jedná soda, bílý ocet a také voda. To vše smíchejte a přidejte stejný podíl šťávy z čerstvého grapefruitu.

I když se to nezdá, i tímto způsobem vytvoříte směs, která je účinná, a navíc se nemusíte bát nijak výrazného ovlivnění arómat. A ideální postup použití? Vyndejte potraviny z lednice, rozprašovačem aplikujte směs a po pár minutách opláchněte a konzumujte.

Snadný způsob, jak eliminovat pesticidy celkem jednoduše a také celkem rychle, bez náročných příprav.

6. Kurkumová voda

Kurkuma je antibakteriální koření. Co to znamená? Že má schopnost zabíjet různé mikroorganizmy. Jak kurkumovou vodu udělat? Elegantně a jednoduše. Do malého hrnce s vařicí vodou přidejte cca 5 lžiček (čajových) kurkumy. Nechte vychladnout a pak do této vody dejte ovoce a zeleninu – pěkně je omyjte. Pak dejte ovoce a zeleninu do misky s čistou vodou a omyjte je.

7. Sůl kamenná

Stejným způsobem vám může při omytí ovoce a zeleniny pomoci sůl kamenná. Rozpusťte sůl ve vodě. Pak v ní umyjte ovoce a zeleninu. Opět pak nezapomeňte umýt zeleninu a ovoce pečlivě pod čistou vodou.

TIP: Těmito způsoby můžete odstranit až 90% pesticidů v ovoci či v zelenině.

A co si dále o pesticidech přečíst?

  • Pesticidy v potravinách – kde jich je nejvíce a proč jsou nebezpečné?

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Pesticidy zůstávají v ovoci i zelenině. Síť nevládních organizací kritizuje nečinnost úřadů EU

Rezidua dvou a více druhů pesticidů byla v 65 % případů nalezena u hroznového vína, jahod, třešní, hrušek.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | FrancienPost / Pixabay Třetina veškerých potravin konzumovaných v Evropě obsahuje rezidua dvou a více pesticidů, chemických prostředků aplikovaných v zemědělství. U některých sezónních druhů ovoce a zeleniny je šance, že v obchodě sáhnete po těch ošetřenými celým koktejlem pesticidů, až 65 %. Píše o tom PAN-Europe.

PAN Europe (tedy Pesticide Action Network) obviňuje regulační a kontrolní úřady EU, zejména pak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) z dlouhodobé nečinnosti a podceňování kritických dopadů směsí běžně užívaných pesticidů na zdraví spotřebitelů. „Před patnácti lety začala evropská legislativa řešit problematiku zhodnocení kumulativních a synergických účinků pesticidů na lidské zdraví. Do dnešního dne ale nevytvořila jediný protokol, který by se k tématu efektivně vyjadřoval a řešil jej.“

Nejde jen o neškodnost jednoho pesticidu, ale závadnost mixu

„Kontrolní úřad se pořád tváří a chová tak, jako by lidé, běžní spotřebitelé, mohli být ohroženi vždy jen působením jednoho jediného pesticidu, a k tomu vztahují i veškerá opatření a doporučení bezpečnosti,“ říká Angeliki Lysimachou, vědecká poradkyně PAN Europe. Což prý ale neodpovídá reálné situaci. V jednom produktu, ať už procesně zpracované potravině, ovoci či zelenině, se totiž dost často nachází povícero druhů pesticidů. A jejich kumulativní, hromadně zkombinovaný účinek, zkoumám a ověřován není.

To, že si EFSA nepočíná úplně dynamicky, má dokládat i „čerstvost“ jejich dat a publikací. V aktuální zprávě (z února 2020) teprve vyhodnocují výsledky ze vzorků analyzovaných v roce 2018, a sesbíraných o rok dříve. Ani tak ale nenabízí úplně potěšující výsledky.

Čistá, tedy bez přítomnosti pesticidů, byla jen lepší polovina (52,2 %) zkoumaných potravin. Třetina potravin (29,1 %) obsahovalo rezidua dvou a více druhů pesticidů.

A v případě některých běžných konzumních potravin, například okurek salátovek nebo ostružin, byla přítomnost dvou a více druhů pesticidů pravidlem u 75,6 % testovaných exemplářů. Rezidua dvou a více druhů pesticidů byla v 65 % případů nalezena také u hroznového vína, jahod, třešní, hrušek.

Extrémem se pak staly bobule godži (kustovnice), dovezené z Číny. Ty obsahovaly stopy 29 různých pesticidů. Což je zrovna zázračně zdravé nečiní.

Pesticidy se nevyplatí přehlížet

PAN Europe dále píší, že vědci už do desetiletí varují před tím, že směsný mix chemikálií různých pesticidů může navýšit toxický potenciál jednotlivých substancí, a to výrazněji, než každý pesticid jednotlivě. A doplňují, že řada dnes již v Evropě zakázaných pesticidů (chlordecon, hexachlorobenzen) je stále v ovoci a zelenině přítomná. Protože tyto pesticidy v půdě zemědělských polí stále perzistují, setrvávají.

„V čase, kdy všichni řešíme omezení závislosti zemědělské produkce na pesticidech jako politickou prioritu, by měly kontrolní úřady Evropské unie skončit s předstíráním toho, že koktejl pesticidů je pro naše zdraví v pořádku,“ říká Lysimachou. „Při schvalování bezpečnosti potravin je nezbytné okamžitě začít brát v potaz vliv různých směsí pesticidních látek, aby opravdu mohly být považovány za bezpečné.“

reklama

Pesticidy v potravinách

Pesticidy jsou toxické látky, které jsou vyrobeny s úmyslem zabít živé organismy – hmyz, rostliny a houby, které jsou považovány za škůdce. Problém je v tom, že když se na plodiny jednou aplikují, tak se natrvalo stávají jejich součástí.

Pesticidy se tak nalézají v mnoha potravinách, které pravidelně jíme, ale třeba i v mateřském mléce, kde jich je 10 – 30krát více než v mléce kravském. Nejsou vidět, cítit, nemají žádnou chuť.

Jsou ve vodě nerozpustné, a tak je nelze z potravin dobře omýt a ani je snadno eliminovat z našeho těla…

…a tak se v nás postupně hromadí

Naše děti se již rodí s pesticidy v těle – dostali je do vínku od své matky během vývoje plodu.

Otázkou je, jaké nebezpečí v našem těle opravdu přestavují.

Začněme statistikou

(autor a rok studie jsou vždy uvedeny v závorce)

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v USA (CDC) zjistilo přítomnost až 28 druhů pesticidů v krvi a moči 96% obyvatel ve věku starších 6 let (CDC 2009). Lidé jsou však pravděpodobně vystaveni mnohem většímu množství pesticidů, než současné studie uvádějí, neboť ne všechny pesticidy dokážeme změřit.

Druhým největším trhem s pesticidy po USA je Evropa.

Ve 49% ovoce, zeleniny a obilovin v EU bylo nalezeno celkem 338 druhů pesticidů z toho 319 v ovoci a zelenině a 93 druhů v obilninách. 34 různých druhů pesticidů bylo nalezeno ve zvířecích produktech (EFSA 2009).

Pět nejčastěji se vyskytujících pesticidů v EU je klasifikováno jako karcinogenních, mutagenních a toxických pro hormonální systém.

Imidacloprid – kontroverzní pesticid zakázaný ve Francii kvůli podezření ze způsobení úhynu včel – byl uveden mezi nejčasteji se vyskytujícími. Tento pesticid má neurotoxické účinky a působí na hmyz jak škodlivý, tak i užitečný. Úhyn včel má za následek sníženou úrodu ovoce a zeleniny, ale i třeba řepky, protože je nemá kdo opylit.

Pesticidy nezůstávají tam, kde jsou aplikovány, ale jsou od svého cíle dále přenášeny do vzduchu, vody a půdy. Kontaminují naše okolí a mohou otrávit ryby, ptáky a volně žijící zvěř. Vodní zdroje na celém světě obsahují měřitelné množství pesticidů.

Budete mít zájem:  Diabetik může výrazně snížit četnost hypoglykémie

Podle alarmující studie evropských vědců z roku 2011, která analyzovala údaje z povodí čtyř hlavních evropských řek, je zde 38% chemikálií přítomno v koncentracích, které by mohly mít vliv na živé organismy. Mezi 73 hlavními značišťujícími látkami byli zhruba dvě třetiny pesticidů.

Jenom čeští zemědělci aplikují na plodiny ročně přes 10 tisíc tun pesticidů.

Řada pesticidů zůstává ve svém okolí po dlouhou dobu od aplikace. Snad nejznámější pesticid, který považujeme za lidský karcinogen – DDT – se stále nalézá v české půdě, vodě i potravinách i 30 let poté, co byl zakázán.

Jeho zbytky lze vysledovat i v dnešních živočišných produktech (mléko a mléčné výrobky), které pravidelně konzumujeme.

Chemickou analýzou provedenou v roce 2004 byl tento pesticid zjištěn i v krvi tehdejšího ministra životního prostředí Libora Ambrozka.

Ukazuje se tedy, že pesticidy jsou mnohem větším problémem, než se dosud předpokládalo. K dispozici je rozsáhlý soubor důkazů, které prokazují, že pesticidy poškozují

  • zdraví lidí, kteří s nimi pracují
  • životní prostředí
  • jsou toxické pro laboratorní zvířata

Co způsobují pesticidy v našem těle?

Zdravotní rizika pesticidů pro člověka byla stanovena nezávislými výzkumy vědců a lékařů po celém světě. Jak potvrdily různé mezinárodní vládní agentury, jednotlivé pesticidy byly spojeny s různými zdravotními problémy včetně

  • Toxicity mozku a nervového systému
  • Rakoviny
  • Hormonálních poruch
  • Podráždění kůže, očí a plic

Obzvláště zranitelnou skupinou jsou děti. Znepokojivé důkazy o toxicitě pesticidů u dětí vychází z dlouhodobých studií sledujících účinky insekticidů (pesticid používaný proti hmyzu), známých jako organofosfáty. Bylo prokázáno, že při vystavení těmto chemikáliím dochází u dětí k poškození nervové soustavy, což může mít i vliv na vývoj mozku.

V květnu 2010 zjistili vědci z Harvardské univerzity zvýšené riziko syndromu ADHD (porucha pozornosti) spojeného s hyperaktivitou u dětí, které jsou vystavené běžné úrovni organofosfátů (v běžných kontaminovaných potravinách).

Přestože došlo ke snížení množství používaných organofosfátových pesticidů v zemědělství a našich domovech, vědci z Emory univerzity v Atlantě oznámili, že malé děti jsou nadále vystaveni těmto pesticidům prostřednictvím jejich stravy (Lu 2008).

Děti jedí více ovoce a zeleniny v poměru k jejich hmotnosti a jejich systémy jsou méně schopné se těchto chemikálií zbavit než je tomu u dospělého člověka. Úroveň pesticidů tak ve stravě u některých dětí překročila bezpečnou úroveň (NAS 1993).

Další tři epidemiologické studie zveřejněné v dubnu 2011 ukazují jasnou souvislost mezi vystavením matky organofosfátovým insekticidům během těhotenství a problémům v učení a pamětí dětí, které přetrvávají až do věku 6-9 let. Podívejme se blíže na jejich závěry.

Vědci na Columbia University dali do souvislosti nedostatky v IQ a operační paměti u sedmiletých dětí s vystavením pesticidu chloropyrifos v prenatálním období (tj. před narozením).

Jeho užívání v pesticidech na hubení škůdců v domácnosti bylo v roce 2001 zakázáno (Rauh 2011). Děti jsou však nadále vystaveni organofosfátovým pesticidům u kontaminovaných běžných potravin (Lu 2008, 2010).Vědci z Mt.

Sinai Medical Center dali do souvislosti prenatální vystavení organofosfátovým pesticidům s poruchou uvažování u dětí (Engel 2011).

Vědci z University of California, Berkeley zjistili, že děti narozené ženám v zemědělské komunitě, které jsou ve vyšší míře vystaveny organofosfátům, měli nižší inteligenční skóre než děti narozené ženám, které jsou vystaveny nižším dávkám pesticidů (Bouchard 2011).

Pomohlo omezení pesticidů zlepšit bezpečnost potravin?

Evropská Unie schválila v roce 2008 novou legislativu, která sladila a stanovila maximální možná rezidua pesticidů (MRL) v potravinách a krmivech.

Řada neziskových organizací (PAN Germany, Greenpeace) však považovala tuto úpravu za nedostatečnou a podařilo se jim prokázat, že i při dodržování těchto limitů hrozí zejména dětem akutní zdravotní riziko.

V roce 2010 došlo ke snížení některých limitů zbytkových pesticidů, což byl krok správným směrem, ovšem je třeba pokračovat dál.

Málo známý je například efekt užití více druhů pesticidů najednou (tzv. koktejlový efekt). Většina potravin obsahuje více pesticidů a je velmi pravděpodobné, že jednotlivé chemikálie spolu reagují. V této oblasti však bylo zatím provedeno jen velmi málo výzkumu.

Navíc je třeba podotknout, že zatímco celosvětově se na plodiny aplikuje kolem 1350 druhů pesticidů, analyzovat zatím umíme pouze 600 druhů z nich. Vlády zemí tak nejsou technicky schopné odhalit více než polovinu všech používaných pesticidů (PAN Germany, 2008).

Dalším problémem je nelegální trh s pesticidy, který se v posledních letech v Evropě rozrůstá. Jedná se o pesticidy, které neprošly testy a mohou tak obsahovat nedovolené látky škodlivé pro naše zdraví.

Velkoobchodníci nemají ani ponětí, že nakupují nepravé zboží, které obvykle nese označení významných výrobců.

Odhady hovoří o tom, že v některých evropských zemích mohou být falešné pesticidy požívány až ve čtvrtině případů.

Které potraviny obsahují nejvíce pesticidů?

Ovoce a zelenina. Zhruba polovina testovaného ovoce a zeleniny obsahuje zbytkové pesticidy a 40 procent z nich má v sobě více druhů pesticidů.

Zatímco ovoce a zelenina vykazují nejvyšší kontaminaci, obiloviny a potraviny živočišného původu (maso, mléčné výrobky) jsou také významně kontaminovány.

Tři čtvrtiny mléka a mléčných výrobků na českém trhu obsahují navíc zbytky DDT, nebezpečného pesticidu zakázaného u nás před více než třiceti lety, který však v prostředí přetrvává po mnoho let.

Problém kontaminace se týká i kojeneckých výživ.

Podívejme se teď zblízka na nejkontaminovanější potraviny, tedy ovoce a zeleninu. V následující tabulce naleznete přehled těch druhů ovoce a zeleniny, které obsahují nejvíce pesticidů.

Pomocí tohoto seznamu se tak můžete vyhnout těm druhům ovoce a zeleniny, které jsou nejvíce zasaženy pesticidy (viz. kroky popsané níže).

Rozhodně je však třeba podotknout, že jíst konvenčně vypěstovanou produkci je lepší než nejíst ovoce a zeleninu vůbec.

Jak se můžeme chránit před pesticidy v našich potravinách?

Jezte bioprodukty

Bylo zjištěno, že u školních dětí bylo zatížení jejich těla organofosfátovými pesticidy nejvyšší v létě, kdy jedli nejvíce ovoce a zeleniny. Ale jen pět dní po přechodu na bio stravu byla jejich těla vpodstatě bez pesticidů (Lu 2006, 2008).

„Bio potravina“ je označení pro potraviny produkované bez umělých chemikálií nebo hnojiv, genetického inženýrství a radiace. Pesticidy patří v ekologickém zemědělství k zakázaným látkám.

Se škůdci ekologičtí zemědělci bojují přirozenými prostředky, stěží zde najdete velké plochy oseté jen jednou monokulturou, důsledně se dodržuje střídání osevních postupů.

Na místo herbicidů se s plevely ekologičtí zemědělci vypořádávají především plením, péčí o plodiny nebo častějším sečením travních porostů, což znemožňuje vysemenění a další šíření nežádoucích plevelů.

Když je nejhůř, může ekologický zemědělec sáhnout po schválených preparátech na přírodní bázi, jejichž účinnost však není tak plošná a razantní jako u pesticidů. Ochrana rostlin je v ekologickém zemědělství tak náročnější a tudíž nákladnější a v důsledku znamená vyšší ceny bioproduktů.

Je zřejmé, že bio produkty nejsou přístupné ani cenově dostupné pro každého, a tak výše zmíněná tabulka nám může pomoci učinit tu nejlepší a nejzdravější volbu ohledně ovoce a zeleniny.

Studie ukazují, že lidé mohou snížit své vystavení pesticidům až o 90% jen tím, že se vyhnou nejkontaminovanějším druhům ovoce a zeleniny uvedeným v tabulce a nahradí je jejich bioverzí či méně kontaminovanými druhy.

Pokud jde o maso a mléčné výrobky, pak je nejlepší konzumovat jen takové, které obsahují méně tuku, neboť to je to místo, kde se ve zvířatech pesticidy typicky ukládají. Kupujte nízkotučné mléčné výrobky a z masa odstraňte všechen tuk, než ho začnete vařit.

Maso a mléčné výrobky jsou však zdrojem i dalších toxických látek, a tak i zde se vyplatí pokud možno investovat do bioproduktů (více zde).

Nejenomže je pro nás žádoucí snížit konzumaci pesticidů, ale nakupováním bioproduktů navíc podporujete ekologicky šetrné postupy, které minimalizují erozi půdy, přizpíváte k větší ochraně zdraví zemědělců a chráníte kvalitu vody a volně žijících zvířat.

Konvenční ovoce a zeleninu umyjte a oloupejte

Omytím a oloupáním můžete snížit množství pesticidů z povrchu plodiny. Je ale třeba si uvědomit, že řada látek se nachází uvnitř rostlin, protože na některé plodiny se pesticidy aplikují i mnohokrát za sezónu (např. na jablka až 15x ročně) a rostliny a plody tak absorbují pesticidy během růstu systematicky.

Pokud budete produkty loupat, což platí zejména u citrusových plodů, je důležité je předem dobře omýt, abyste při rozkrojení zabránili pesticidům a dalším látkám vniknout do konzumované části ovoce. Užitečný v tomto ohledu vám může být přípravek na mytí ovoce a zeleniny, který odstraňuje zbytky kontaminujících látek z jejich povrchu (např. VegiWash).

V USA testují všechny produkty tak, jak jsou typicky konzumované, tj. banány a citrusy jsou před testováním oloupány, borůvky a broskve jsou umyty atd. Zde je pro porovnání žebříček nejvíce kontaminovaného ovoce a zeleniny v USA.

Nejlepší, co můžete udělat, abyste se chránili před pesticidy, je jíst pestrou stravu, ovoce a zeleninu dobře omýt a/nebo oloupat, avšak především jíst biopotraviny, kdykoli je to možné.

Pesticidy jsou problémem nás všech. Pouze pokud bude co nejširší veřejnost informována, bude rozumět tomuto problému a bude trvat na jeho řešení, pak teprve se může něco začít měnit k lepšímu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *