Voňavé bylinky a léčivé rostliny rozhodně mají na zahradě své místo. A kromě toho, že některé květem zkrášlí celou zahradu, dají se využít také pro zdraví. Některé druhy navíc odpuzují hmyz a nechtěné škůdce. Které tedy můžete snadno pěstovat na zahradě?
Z mnoha bylinek můžete udělat olej. Zdroj: Pixabay
Echineacea
Zázrak jménem Echinacea pochází až z jižní Ameriky. Na první pohled ji poznáme díky oranžovému středu a sytě fialovým kvítkům, kterými ozdobí každou zahradu. V jižní Americe se již od pradávna využívala k hojení nejrůznějších zánětů v těle a při bolestech v krku.
Její bohaté látky podporují imunitu a zachycují bakterie a viry v těle. Odborníci proto její výtažek doporučují užívat právě během chřipkové sezóny. Echinaceu vyséváme na jaře a dbáme na to, aby byla umístěna na slunné místo, které miluje.
Nesnáší přemokření, ale nadměrné sucho ji naopak nevadí.
Echinaceu užívejte z preventivních důvodů a nečekejte na onemocnění. Zdroj: Pixabay
Lichořeřišnice
Lichořeřišnice patří mezi jednoletky a vysévá se po zmrzlých. Pokud však i po zmrzlých mají přijít ranní mrazíky, je vhodné ji přikrýt textilii.
Pyšní se krásnými červenými květy, ale někdy je možné zahlédnout i žluté, nebo oranžové odstíny. Její užívání je prevence proti infekčním chorobám a posiluje organismus.
Odborníci ji označují za přírodní antibiotikum a chrání tělo také vůči zánětu močového měchýře. Syrovou ji můžete přidat do salátů, nebo těstovin.
Lichořeřišnici konzumujte syrovou. Pokud přejde teplem, ztrácí své látky. Zdroj: Pixabay
Mateřídouška
Mateřídoušku právem řadíme mezi národní květinu. Zahradu ozdobí díky svým nádherným fialovým kvítkům, které mají zázračné schopnosti. Mateřídouška skvěle funguje na dobrý spánek a proto ji některé maminky používají při koupaní svých ratolestí. Kvetoucí nať lze použít také během léčby zánětů dýchacích cest.
Skvělé účinky má i na plísňové onemocnění kůže, nebo spáleniny ze sluníčka. Vyrobit si z ní můžete například sirup proti čaji, nebo léčivý čaj. Na zahradě ji vyčleňte místo ve svahu na sluníčku. I přesto, že je mrazuvzdorná, miluje teplo a sucho.
Na zahradu ji můžeme začít vysazovat již od dubna a sklízet od června do září.
Mateřídouška zaplaví zahradu fialovým květem. Skvěle pomáhá například na spánek. Zdroj: Pixabay
Levandule
Voňavá levandule je trvalka která navozuje dobrou náladu a rozpoložení. Kromě svých fialových, krásných květů také podporuje kvalitní spánek a často se podává lidem, mající problém se spaním. Z levandule lze vyrobit nejrůznější kosmetiku, použít ji jako dekoraci, ale také vyrobit účinné oleje.
Většinou ji vysazujeme již předpěstovanou a to nejdříve v průběhu května, kdy ráno nehrozí ani sebemenší mrazíky. Miluje teplo, ale zároveň je velmi náročná na zálivku, proto ji nikdy nenechte vyschnout.
Pro levanduli je důležitý správný střih na jaře tak, aby se mohla po celou sezónu odvděčit květy i svými schopnostmi.
Olej z levandule se využívá například v kosmetice. Zdroj: Pixabay
Měsíček lékařský
Měsíček lékařský se na zahradě pyšní sytě oranžovými květy. které jsou jedlé. V kuchyni dokáže plnohodnotně zastoupit šafrán a má léčivé schopnosti. Pokud si vyrobíte měsíčkovou mast, můžete se zbavit nepříjemných kožních problémů.
Máte-li problém s játry, žlučníkem, nebo močovými cestami, pak je ideální si z měsíčku připravit výluh ze sušených květů a užívat ho vnitřně. Skvěle také dezinfikuje zahradu a půdu. Na pěstování není vůbec náročný a jeho péči tak zvládne každý. Vysadit lze kdykoliv od začátku dubna na slunné místo.
Bez zálivky sice vydrží i několik dní, ale raději mu zajistěte pravidelnou vláhu.
Měsíčkovou mast známe všichni. Skvěle lze ale v kuchyni použít místo šafránu. Zdroj: Pixabay
Netřesk
Netřesk známe jako typickou skalničkou, ale jen málokdo ví, že má velmi podobné vlastnosti jako aloe vera. Pomáhá při bolestech v krku, během nachlazení, při zánětu průdušek a skvěle dezinfikuje tělo.
Odborníci netřeskem doporučují léčit a odstranit kuří oka rozříznutým listem. Umí léčit i zánět středního ucha, pokud přímo do ucha nakapete jeho dužinu se šťávou.
Pěstování netřesku je navíc nenáročné a dokáže se uchytit i na tom nejsušším místě.
Netřesku se bude dařit i v suchém kamení. Zdroj: Pixabay
Yzop
Pěstování yzopu přináší hned několik výhod. Kromě toho, že na zahradě odpuzuje housenky bělásků, ale také nepříjemné slimáky, má blahodárné účinky na lidské tělo. Dokáže podporovat chuť k jídlu, pomáhá ke správné činnosti ledvin a má antibakteriální účinky.
V kuchyni ho lze použít k masu a to především ke zvěřině, nebo ke králičímu masu. Důležité je přidat yzopu pouze malé množství, jelikož má opravdu silné aroma. Tato rostlinka není náročná na pěstování a lze ji vysévat přímo na záhon od půlky dubna.
Miluje slunná místa a snese i méně zálivky.
Yzop v kuchyni použijte k masu a do omáček. Zdroj: Pixabay
Heřmánek pravý
Heřmánek si díky svým květům lze snadno splést s kopretinami, nicméně ho určitě poznáte podle jeho vůně. Patří mezi všestranného pomocníka a dokáže zmírnit stres.
Odborníci heřmánek doporučují také při žaludečních nevolnostech, nebo nepříjemnému nadýmání. Vyrobit si z něj můžete například olej, kterým lze potírat bolavé klouby a nebo léčivý sirup, který účinně bojuje s chřipkou.
Heřmánkovým čajem je vhodné si potírat také kůži se sklonem k akné. Při pěstování vyžaduje dobře propustnou půdu a miluje slunce.
Heřmánkový čaj působí na tělo blahodárně. Nespleťte si ho s kopretinami. Zdroj: Pixabay
Fotogalerie:
Echinaceu užívejte z preventivních důvodů a nečekejte na onemocnění.
Zdroj: Pixabay
Echinacea. Zdroj: Pixabay
Echinacea. Zdroj: Pixabay
Měsíčkovou mast známe všichni. Skvěle lze ale v kuchyni použít místo šafránu.
Zdroj: Pixabay
Olej z levandule se využívá například v kosmetice.
Zdroj: Pixabay
Levandule. Zdroj: Pixabay
Mateřídouška zaplaví zahradu fialovým květem. Skvěle pomáhá například na spánek.
Zdroj: Pixabay
Mateřídouška. Zdroj: Pixabay
Lichořeřišnici konzumujte syrovou. Pokud přejde teplem ztrácí své látky.
Zdroj: Pixabay
Lichořišnice. Zdroj: Pixabay
Netřesku se bude dařit i v suchém kamení.
Zdroj: Pixabay
Netřesk. Zdroj: Pixabay
Netřesk. Zdroj: Pixabay
Heřmánkový čaj působí na tělo blahodárně. Nespleťte si ho s kopretinami. Zdroj: Pixabay
Heřmánek. Zdroj: Pixabay
Yzop v kuchyni použijte k masu a do omáček.
Zdroj: Pixabay
Yzop. Zdroj: Pixabay
Bazalka a rozmarýn. Zdroj: Pixabay
Jak se správně starat o trávník, aby byl stále zelený a hustý?
bylinkybylinyléčivé bylinkypěstování bylinekzahrada
Pažitka pobřežní – tradiční bylinka s mnoha pozitivními vlastnostmi na zdraví
Pažitka pobřežní
Pažitka pobřežní je u nás jedno z nejpoužívanějších koření. Méně už se ovšem ví, že disponuje také zajímavými účinky na lidské zdraví. Na úvod můžeme jmenovat např. podporu chuti k jídlu a trávení a zároveň účinný boj proti střevním parazitům, vše ale postupně….
Výskyt: tento druh pažitky má raději studenější oblasti. Zcela běžně tedy roste na severu Asie, v Severní Americe a Evropě. Přirozeně se přitom vyskytujete i v České republice.
Popis a účinné látky: pažitka (lidově šnytlík) sice silně připomíná trávu (viz např. termín „pažit“), nicméně patří do čeledí amarylkovitých jako třeba česnek. V každém případě se jedná o trvalku, která dorůstá do výšky 20 až 40 cm.
Listy jsou kulovité a duté a květy, které se objevují od května do července, mají obvykle nachové až fialovou, výjimečně i bílou barvu. Plodem je tobolka. Možná vás překvapí obsah účinných látek v pažitce, kterých není málo.
Jedná se o vitamíny (zejména C, ale také A a B), minerály jako draslík, vápník či železo, ale také silici, alicin, flavonoidy či vlákninu.
Užitečné části: konzumovány jsou především listy, ale k tomuto účelu lze využít i květy.
Pažitka a její léčivé účinky
Pažitka pobřežní je u nás jedno z nejpoužívanějších koření. Méně už se ovšem ví, že disponuje také zajímavými účinky na lidské zdraví. Na úvod můžeme jmenovat např.
podporu chuti k jídlu a trávení a zároveň účinný boj proti střevním parazitům. Máte-li tedy problémy se zažíváním, měli byste do svého jídelníčku pažitku rozhodně zařadit.
Zmínit navíc musíme rovněž protizánětlivé účinky a ochranu proti různým plísním.
Pažitka má také antioxidační vlastnosti a pozitivně působí rovněž na kardiovaskulární systém. Snižuje totiž krevní tlak a zároveň snižuje produkci škodlivého LDL cholesterolu.
Kladný vliv má navíc i na imunitu, stejně jako na různé orgány v těle, mozek a ledviny nevyjímaje.
Pažitku pobřežní lze konzumovat i pro zdraví kostí a podle některých názorů dokáže také působit preventivně proti civilizačním chorobám, a to i proti různým druhům rakoviny.
Využití pažitky v kuchyni
V kuchyni můžete pažitku v podstatě využít všude tam, kde jste zvyklí používat cibuli. Tato rostlina má totiž cibulovou chuť, nicméně není tak ostrá a výrazná.
Zároveň voní pěkně po česneku a dokáže zvýraznit slanou chuť jídel, která tedy není potřeba tolik solit. Jedná se tedy o zdravé a velmi chutné koření.
Konkrétně jej můžete použít v salátech, pomazánkách, polévkách, omáčkách a k dochucení mnoha dalších jídel. Ostatně vynikající je i samotná na chlebu s máslem.
Mohlo by vás zajímat: tato rostlina bývá někdy dělena na dva poddruhy, tedy na pažitku pobřežní pravou a pažitku pobřežní horskou. Z hlediska chuti a vlastností ale mezi nimi není v podstatě rozdíl. Sehnat lze ovšem i pažitku čínskou, která je využívána v tradiční čínské medicíně a její chuť se více podobá česneku. Tento druh můžete tedy rovněž vyzkoušet.
Jak si pažitku pobřežní vypěstovat?
Pažitka není nijak náročná na pěstování, takže to zvládne opravdu každý. Umístit ji přitom můžete jak na zahradu, tak na balkon či za okno. Semena vyraší zhruba za 20 dní a první sklizeň obvykle nastává po necelých dvou měsících.
Pažitka vyžaduje dostatečnou zálivku a vhodné je i sestřihávání několikrát do roka, aby neuschla. V každém případě jako trvalka dokáže přežít zimu i venku.
Budete-li ji mít ovšem doma, ideálně na nějakém nepříliš teplém místě, můžete sklízet i v průběhu zimních měsíců.
Tip na závěr: pažitka pobřežní není příliš vhodná k sušení, takže ji konzumujte čerstvou, případně ji dejte zamrazit.
Fotogalerie:
- Pažitka na záhonku
- Pažitka na záhonku
Pažitka je malý zázrak přírody. Chrání před rakovinou jícnu, žaludku, prsou i plic
Pažitka není náročná na pěstování a měl by ji mít každý doma. Je totiž nejen chutná, ale také velmi zdravá. Pažitka je nenápadná zelenina, která by neměla chybět v žádné domácnosti. Pěstovat se dá venku na zahradě, ale i v panelákovém bytě někde na okně.
Pažitka má velmi široké využití a je skvělým pomocníkem zejména v studené kuchyních. Kromě toho, že je dobrá, má v sobě obrovské množství zdravých látek a může naše tělo ochránit i před mnoha druhy rakoviny!
Pažitka je v Evropě, Asii a v severní Americe velmi rozšířená. Chutná a voní jako jemná cibulka. V kuchyni má široké využití. Může se jí ochutit chléb s máslem či sádlem nebo polévky.
Vylepšuje chuť brambor, vaječných jídel, polévek a omáček. Přidává se i do lehkých rybích specialit nebo do omáček. Pažitka povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení, usnadňuje zažívání a má protizánětlivé účinky.
Je ceněna pro svůj vysoký obsah bílkovin, je zdrojem vitamínu C a B2 a celé řady minerálů, jako je sodík, vápník, železo nebo fosfor. Doporučuje se konzumovat pouze v syrovém stavu, protože sušená ztrácí své aroma.
Proč jíst pažitku?
1. Pažitka výrazně podporuje chuť k jídlu a tvorbu trávicích šťáv.
2. Je účinná proti střevním parazitům.
3. Snižuje krevní tlak.
4. Obsahuje vysoké množství vitamínu C, riboflavinu, draslíku, vápníku, fosforu, sodíku, železa a beta-karotenu.
5. Nať pažitky má mnohostranné využití. Je neocenitelná hlavně v studené kuchyni.
Účinné látky v pažitce
Obsahuje vysokou hladinu vitamínu C, riboflavinu, draslíku, vápníku, fosforu, sodíku, železa a betakarotenu.
Význam pažitky pro zdraví
Pažitka je výborné stomachikum – podporuje chuť k jídlu a tvorbu trávicích šťáv. Je také účinná proti střevním parazitům a snižuje krevní tlak.
Chrání před rakovinou jícnu, žaludku, tlustého střeva, prsu a plic. Má také antisklerotický, dezinfekční a imunostimulační účinek.
Čistí střeva
Je ideální jako dobrý čistič našich střev. Měli by ji konzumovat lidé s vysokým krevním tlakem. Obsahuje prospěšné vitamíny, vápník, železo a betakaroten.
Přínosy pažitky na zdraví
▪ Pažitka má velmi nízký obsah kalorií, 100 g čerstvých listů obsahuje jen 30 kalorií. Avšak bylinka obsahuje mnoho vynikajících flavonoidů, antioxidantů, rostlinných vláken, minerálů a vitamínů, které mají osvědčený přínos pro zdraví.
▪ Stejně jako jarní cibulka, i pažitka obsahuje více rostlinných vláknin jako jiný zástupci cibulových rostlin, jako je cibule, šalotka, pórek a podobně. 100 g čerstvých listů nám poskytne 2½ g, což je 7% doporučené denní dávky vláken.
▪ Obsahuje alicin. Laboratorní studie prokazují, že allicin snižuje produkci cholesterolu. Kromě toho byly potvrzeny její antibakteriální, antivirové a protinádorové účinky.
▪ Alicin také snižuje tuhost cév, a proto pažitka snižuje celkový krevní tlak. Kromě toho má fibrinolytické účinky, které odstraňují sraženiny v cévách, což pomáhá snížit celkové riziko ischemické choroby srdeční (ICHS), periferní cévní onemocnění a mrtvici.
▪ Pažitka překvapivě obsahuje více vitamínu A než kterákoli jiná cibulová zelenina. 100 g čerstvých listů obsahuje 145 % denní doporučené dávky. Kromě toho zelené listy obsahují další flavonoidy, fenolické antioxidanty, jako jsou karotenu zeaxantin a lutein. Tyto sloučeniny spolu pomáhají chránit lidské tělo před rakovinou plic a ústní dutiny.
▪ Pažitka má i některé další důležité vitaminy, jako je vitamin C a K, ve skutečnosti, pažitka je jedním z nejbohatších zdrojů vitamínu K.
100 g čerstvých zelených lístků obsahuje 212,7 mikrogramů nebo 177 % doporučené denní dávky tohoto vitamínu. vědecké studie ukazují, že vitamin K má potenciální úlohu ve zdraví kostí tím, že podporuje tvorbu a posílení kostí.
Vitamin K ve stravě pomáhá předcházet poškození neuronů v mozku, čímž přispívá k léčbě a zpomalení Alzheimerovy choroby.
▪ Čerstvá pažitka je bohatým zdrojem kyseliny listové. 100 g listů pažitky poskytuje 105 mikrogramů nebo 26 % denní doporučené dávky folátu. Kyselina listová je nezbytná pro syntézu DNA a dělení buněk. Adekvátní množství kyseliny listové ve stravě během těhotenství může pomoci zabránit poruše neuronové trubice plodu dítěte.
▪ V listech pažitky jsou zastoupeny i vitaminy B-komplexu, jakož i některé základní minerály, jako je měď, železo, mangan, zinek a vápník. Listy zeleniny obsahují několik důležitých vitamínů, jako je pyridoxin, kyselina pantotenová, niacin, riboflavin, thiamin, a to vše v zdravých poměrech.
Související
Autor: Mária Popelková
Pažitka – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití, pěstování, přezimování
Pažitka pravá ( = pažitka pobřežní, latinsky Allium schoenoprasum) je jistě jednou z nejznámějších kuchyňských bylinek vůbec. Znali ji už ve starověku a rovněž ve středověku patřila k nejčastěji pěstovaným bylinkám. Je pouze jedním z více než 700 druhů, které zahrnuje rod česnek (Allium) a je příbuzná s mnoha dalšími ostře kořenitými pradávnými rostlinami využívanými v kuchyni, jako jsou naše kuchyňská cibule, česnek, pórek a česnek medvědí.
TUTO ŽIVOU ROSTLINU PRODÁVÁME ZA 40 Kč – INFORMACE ZDE.
Účinky rostliny:
Účinky rostliny:
- podpora imunity, obranyschopnosti organismu
- protizánětlivý účinek
- antivirové působení
- protihoubový účinek
- vysoký tlak krve, hypertenze – snižuje tlak krve
- prevence sraženin v krevním oběhu
- prevence infarktu, angíny pectoris
- prevence mrtvice, cévní mozkové příhody
- zlepšuje trávení a „čistí střeva“ – bylinkový hydrocolon
- podporuje chuť k jídlu
- močopudný účinek
- vhodná pro rekonvalescenci (znovuobnovení sil po zátěži – nemoc, stres apod.)
- střevní paraziti – v případě přítomnosti v organismu je pomáhá zlikvidovat
- cholesterol – redukce jeho tvorby v organismu, prevence aterosklerózy
- vysoký obsah vlákniny
- nízkokalorická potravina
- osteoporóza a kvalita kostí – má vliv na kvalitu kostní tkáně, čímž redukuje možnost zlomenin kostí
- Alzheimerova choroba – zpomaluje chorobu
- těhotenství – přirozená přírodní kyselina listová – významný zdroj
- prevence rakoviny jícnu, žaludku, prsu, plic a dutiny ústní
Divoce roste ve studených pásmech Evropy v nejrůznějších podobách na vlhké půdě. Pažitka je víceletá zelenina a může dorůst až do výšky 30 cm. V pozdním jaru a v létě vykvétá četnými bleděfialovými kulovitými květenstvími, která jsou mimochodem také jedlá.
Botanické znaky v kostce
- Víceletá cibulovina, vytvářející tmavě zelené, úzké, až 30 cm dlouhé rourkoviré listy.
- V létě se objevují dekorativní, kulovitá květenství, lichookolíky, dle odrůdy světle nebo sytě fialové, případně bílé.
- Z květenství po dozrání vypadávají černá semínka.
Odrůdy
Již klasická je velkolistá odrůda Grolau, zatímco filo má listy velmi jemné. Odrůda alba kvete bíle a forescate svítivě červeně.
Jaké látky pažitka obsahuje?
česnekový olej, vitamin C, B2, chlorofyl a celou řadu minerálů, jako je sodík, vápník, železo, fosfor ad.
Účinky pažitky na zdraví
Pažitka povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení a je močopudná, takže se výborně hodí pro jarní kúru. Je nezanedbatelným zdrojem přirozeného vitamínu C a chlorofylu. Je vhodný pro těhotné a kojící ženy. Další účinky jsou v rámečku.
Pěstování pažitky
Pažitka se výborně hodí pro pěstování v květináči. Od března ji můžete vyset a umístit na okenní parapet, od dubna nebo později také na venkovní záhony. Semena vyklíčí poměrně záhy. Předpěstované sazeničky pažitky je možné koupit v zahradnictví a v olomouckém kraji je možné je pořídit za 20 Kč přes web www.MojeZiveBylinky.cz
Stanoviště a hnojení
Dokonce i exempláře zakoupené v supermarketu lze při troše šikovnosti udržet delší dobu při životě. Nejlépe se pěstuje na jednom stálém místě, které leží po část dne ve stínu.
Pokud roste na slunném místě, nesmíte zapomenout na její zalévání, protože pažitka je docela žíznivá. Aby dobře rostla, měla by se tu a tam přihnojit např. kopřivovu jíchou nebo kompostovou zeminou.
Doporučuje se už při vysazení ven pod drn dát humozní kompostovou zeminu. Rostlině to velmi pomůže k dalšímu růstu. Jestliže máte zájem především o aromatické stonky, můžete kvetoucí hlavičky odříznout.
Beztak rostlina vyžaduje pro svůj hustý růst časté zastřihování, které má za následek i jemnější listy.
Rostlina se nesmí zasadit hlouběji, než rostla doposud (abyste ji „neutopili“ v hlíně). Můžete také koupit sazenici (vizte výše) a později ji rozmnožit dělením (tzv. vegetativní množení). Ve fázi růstu nikdy nesklízejte víc než třetinu listů, jinak se pažitka příliš vysiluje.
Možnost přesunu pažitky na zimu na přezimování v bytě nebo domě
Pažitka jako otužilá Středoevropanka zůstat klidně venku. V průběhu zimy se zatáhne do země. Je-li počasí příznivé, dají se sklízet skutečně dlouhé stonky.
Před zimou je možné – pokud pažitku nepěstujete v nádobě – trsy vyzvednout i s balem, vsadjt je do květináče a pěscovar je dále na okenním parapem. Stojí-li květináč s pažitkou na okenním parapetu uvnitř bytu nebo domu, nevyhovuje rostlině příliš suché teplo.
V souvislosti se svým přirozeným cyklem v období chudém na světlo přece jen někdy zastaví svůj růst. Avšak pozdní výsev, patřičná péče a správný řez dokážou fázi jejího růstu o dost prodloužit.
I když v zimě zežloutne a horní části odumřou, občas ji přece jen trošičku zalijte. Na jaře obrazí znovu. Větší trsy můžete po až 2 letech rozdělit, abyste podpořili růst a rostlině ulevili.
Kulinářské využití pažitky ve studené a teplé kuchyni
Čerstvé trubkovité stonky můžete sklízet od jara až do hluboké zimy. Nejlépe samozřejmě chutnají první jarní výhony. Pažitku nesušíme, protože šnytlík v tomto stavu ztrácí své aroma. Lepší variantou je zmrazování nasekaných stonků, které uskladníme v malých porcích, i když snadno poněkud vodnatí.
Pažitka se nevaří, jen se vždy čerstvá přidá do jídla úplně na závěr. Tradičně se ji koření tvaroh, čerstvý sýr, saláty, vajíčkové pokrmy a omáčky. Tvořila také neoddělitelnou součást Goethova oblíbeného pokrmu, proslulé frankfurtské zelené omáčky, kterou s oblibou jedí dodnes zejména v Hesensku na Zelený čtvrtek.
Rovněž velice chutné je bylinkové máslo s pažitkou.
Skvěle se hodí k míchaným vajíčkům, do polévek, zeleniny, hub, vařeného hovězího masa, mořských ryb, na omelety, saláty nebo prostě na chléb s máslem.
TIP: Platí, že čím jemněji se pokrájejí listy, tím lépe se uvolňuje vůně.
Recept – bylinkové máslo s pažitkou a citronem
- 100 g velmi měkkého másla
- nastrouhaná kůra a šťáva z 1/2 biocitronu nebo biolimetky
- 1 malá hrst jemně na sekané pažitky
- sůl
Citronovou kůru a pažitku vmícháme do másla. Ochutíme solí a šťávou z citronu. Vložíme do mísy a necháme stát v chladu.
Bylinkové máslo je vhodné na teplou bagetu nebo ke grilovanému masu, rybě nebo bramborům na loupačku.Tento recept je jen příkladem pro bezpočet možností, jak vyrobit bylinkové máslo.
Místo citronové kůry můžete vmíchat třeba jemně nastrouhaný zázvor nebo přidat nasekaný česnek či jiné bylinky, jako tymián, estragon, řeřichu, petržel nebo listy vonné pelargónie atd.
Jarní tvarohová pomazánka s pažitkou a popencem
- 1 vanička měkkého tvarohu
- 1 bílý jogurt
- 1 lžička soli
- 1 lžíce olivového oleje
- 1 hrst čerstvých jarních bylinek: svazek pažitky, popenec břečťanolistý, kopr, petržel, kerblík, ptačinec žabinec, česnek medvědí, mladé pampeliškové lístky, listy kmínu a dalších.
Postup: Pažitku nadrobno pokrájíme a ostatní oprané bylinky nakrájené nahrubo rozsekáme v nádobě ručního mixéru spolu se lžící oleje a lžičkou soli. Popenec břečťanolistý svou pikantní chutí skvěle doplňuje jarní chuť tvarohu a pažitky, pokud ho však nemáme, použijeme jiné dostupné bylinky. Směs rozmícháme v misce s tvarohem, jogurtem a pažitkou.
Namazané ch leby zdobíme některou z bylinek, salátovou okurkou nebo natvrdo uvařeným vejcem.
Rybí pomazánka s pažitkou – recept:
- 1 konzerva sardinek ve vlastní šťávě,
- 100 g másla (tradiční),
- 3 plné polévkové lžíce umyté a posekané pažitky,
- 1 vařené vajíčko
- špetka pepře
Šťávu ze sardinek slijte a ze sardinek vyberte kostičky.
Čistou rybu vysypte do misky, kde budete celou pomazánku míchat. Máslo s pokojovou teplotou popučte vidličkou, bude se lépe mísit s rybkami. Máslo s rybou dobře promíchejte, abyste měli co nejméně kousků másla. Na konec přidejte pokrájené vařené vajíčko, pažitku a špetku pepře. Promíchejte a můžete dát do chladničky.
Tuto pomazánku si můžete dávat k snídani na tmavé pečivo
Květy můžete ostříhat – má to výhodu
Pokud se květenství ostříhají, bývají listy méně tuhé a mají příjemnější chuť. Po pravidelné sklizni pažitka vždy obrůstá znovu jemnými listy.
Sběr, sklizeň, za jak dlouho vyroste pažitka?
Asi 6 týdnů po výsevu je možné začít se sklizní listů a tu lze až do podzimu několikrát opakovat. Odstřihávejte vždy jen část trsu, a to nejlépe až u země, aby rostlina mohla nově obrazit. V době nového růstu rostlinu zkraťte listy pažitky maximálně o 1/3.
Zajímavosti a historie
Číňané ji používají již 4 000 let. Také v našich zemích se dostala mezi pěstované rostliny již dávno a vedle petržele je to nejoblíbenější a nejznámější dochucovací zelenina.
Související pojmy:
šnytlich ► šnytlík ► tvarohová pomazánka ► pěstování ► prodej ► eshop ► pazitka ► omáčka ► zazimování ► přezimování ► pěstování doma na okně ► jak pěstovat ► česneková ► v květináči ► divoká ► česneková pažitka, pažitkočesnek, česnekopažitka ► sušená ► dip ► olej ► vitamíny ► uchovat ► výsev, výsadba ► ze semen ► škůdci ► řez ► ořez ► jak se starat ► hnojit ► rzivost ► jak usušit ► uskladnit ► nůžky na pažitku
Pažitka – účinky, pěstování, recepty
Pažitka v květináčku osvěží každou kuchyni a navíc má i pozitivní účinky na zdraví. Její pěstování je nenáročné a zvládne ho každý. Použití pažitky (recepty) také nejsou vůbec složité a její chuť může zpestřit i všední jídla
Pažitka je malá cibulovina, která dorůstá do výšky přibližně 10 – 35 cm. Její duté dlouhé lístky připomínají jarní cibuli. Chuťově je pažitka něco mezi cibulkou a česnekem. Pěstování pažitky doma není vůbec náročné.
Stačí jí slunné místo chráněné před silným větrem, přiměřenou zálivku a brzy si ji můžete dávat na máslový chlebíček. Vyhovují jí hlinité půdy s dostatečným přísunem vápníku. Pokud Vysazujete pažitku na zahradu, tak ji sázejte kolem dubna.
Dopřejte rostlinám alespoň 20 – 30 cm odstup a sazenice dávejte v trsech
- Pažitka pravá / pobřežní (lat. Alium Schoenoprassum) – čeleď amarilkovitá
- Co obsahuje pažitka – účinné látky pažitky
- Vodu, bílkoviny, tuk, vlákninu, sacharidy, železo, vápník, hořčík, fosfor, draslík, zinek, měď, mangan, selen, sodík, omega3, Omega6, vitamíny A, B, C, E, K, lutein, betakaroten, kyselina listová, kyselina pantotenová
- Pažitka – účinky na zdraví pažitky
- Podporuje obranyschopnost
- Chrání buňky před volnými radikály
- Antiseptické účinky
- Účinná prevence proti rakovině
- Detoxikuje trávící trakt
- Podporuje trávení
- Podporuje vylučování žluče
- Zvyšuje chuť k jídlu
- Zlepšuje pravidelnou stolici
- Prevence proti kardiovaskulárním onemocněním
- Snižuje vysoký krevní tlak a cholesterol
- Nutriční hodnota pažitka (100g)
- KJ– 111,3 Kcal– 26,5 Bílkoviny– 3,65 g Sacharidy– 4,1 g
- Tuk – 0,85 g Vláknina – 3,1 Voda – 86,9 g
- Pažitka obsahuje minerály – 100 g
| Železo | 1,9 mg | Zinek | 0,95 mg |
| Vápník | 104 mg | Měď | 0,5 mg |
| Hořčík | 47 mg | Mangan | 0,9 mg |
| Fosfor | 53 mg | Selen | 1,1 ug |
| Draslík | 303 mg | Sodík | 4,6 mg |
| Omega 3 kyseliny | 18 mg | Omega 6 kyseliny | 260 mg |
Pažitka obsahuje vitamíny – 100 g
| Vitamin A | 4 380 IU | Vitamin E | 0,45 mg |
| Vitamin B1 | 0,14 mg | Vitamin K | 230 ug |
| Vitamin B2 | 0,2 mg | Kyselina listová | 104 ug |
| Vitamin B3 | 0,8 mg | Kyselina pantotenová | 0,54 mg |
| Vitamin B6 | 0,3 mg | Betakaroten | 2 580 ug |
| Vitamin C | 61 mg | Lutein | 330 ug |
- Pažitka recepty – použití pažitky
- Nejčastější použití pažitky je na máslový chlebíček. Pažitku však můžete navíc přidávat do omáček, pomazánek, ke masu, do rizota, bramborové kaše, pečených či vařených brambor, na těstoviny, do omelety (smaženice), zeleninových salátů, bylinkového másla, polévky
- Recept – rybí pomazánka s pažitkou
- Potřebujete: 1 konzervu sardinek ve vlastní šťávě, 100 g kostka másla (tradiční), 3 PL umyté a posekané pažitky, 1 vařené vajíčko a špetka pepře
Šťávu ze sardinek slijte a ze sardinek vyberte kostičky. Čistou rybu vysypte do misky, kde budete celou pomazánku míchat. Máslo s pokojovou teplotou popučte vidličkou, bude se lépe mísit s rybkami.
Máslo s rybou dobře promíchejte, abyste měli co nejméně kousků másla. Na konec přidejte pokrájené vařené vajíčko, pažitku a špetku pepře. Promíchejte a můžete dát do chladničky.
Tuto pomazánku si můžete dávat k snídani na tmavé pečivo
Recept – jiná bramborová kaše
Potřebujete: 10 středních brambor, 1 deci polotučného mléka, 2 lžíce tradičního másla, 1 lžičku mořské soli a 5 PL posekané pažitky
Brambory zbavte slupky a omyjte. Omyté brambory nakrájejte na malé kostičky nebo kroužky a dejte vařit do hrnce s vodou (bez soli). Po 20 minutách vaření by měly být brambory měkké, snadno se Vám budou “pučit”.
Pokud jsou měkké, tak je vypněte, slijte a ručním mixérem nebo jen vařečkou jejich popučte na kaši. Do kaše přidejte lžičku soli, pažitku, máslo a mléko.
Celou kaši velmi dobře promíchejte vařečkou a můžete ji jíst i jako samotné jídlo se zeleninou nebo jako přílohu ke masu
Pažitka zpestří všední jídla