Mazlíčci 21. února 2021 | 08:19 — Helena Malá
Za okny je sice ještě sníh a ze střech visí mnohde rampouchy, přesto by už majitelé pejsků měli pomalu, ale jistě myslet na ochranu svých mazlíčků před blechami či klíšťaty. Této nepříjemné havěti totiž k aktivitě stačí pouhých pár stupňů nad nulou.
Už brzy se budou pejsci opět potýkat s útoky klíšťat / Depositphotos
Ochrana proti blechám a klíšťatům je během letních měsíců automatická pro mnoho majitelů psů. Je však vhodné chránit psy proti nebezpečným vnějším parazitům po celý rok. Například klíšťata mohou útočit i během zimních měsíců, pokud teplota překročí již 5 stupňů Celsia.
„Hlavní sezona klíšťat je díky vyšším teplotám na jaře a v létě. Klíšťata mohou být ale aktivní již od 5 °C, a to především ve vlhkém počasí. Pokud tedy jdete se svým psem v teplejších zimních dnech ven do přírody, je dobré jej před vnějšími parazity chránit. Ideální volbou je sprej, který vám zajistí rovnoměrnou ochranu po celém těle,“ řekla veterinární lékařka Renáta Valášková.
Dejte klíšťatům vale
Možností, jak ochránit psa před klíšťaty, je hned několik a každému majiteli pejska vyhovuje trochu jiná forma.
Spot-on
Jedná se o roztok, který se kape na kůži. Nejčastěji se aplikuje pomocí pipety na místo mezi lopatkami. Představuje velmi efektivní způsob, jak nejen klíšťatům, ale i blechám nedat šanci. Účinnost trvá zhruba jeden měsíc po aplikaci.
Tablety
Pejskovi můžete podávat také tablety, a to jedenkrát za měsíc. Dokážou zabíjet jak klíšťata, tak blechy ve všech vývojových stádiích. Na rozdíl od spot-on přípravků nemusíte mít starost, že se do kontaktu s chemikálií dostanou malé děti při hlazení psa.
Antiparazitní šampony
Seženete i speciální šampony určené k odpuzování klíšťat a blech. Obsahují složky, které těmto parazitům nevoní nebo je přímo zabíjejí. Jedná se o levnou metodu, která ale pokaždé nefunguje na 100 %. Účinek trvá kratší dobu a ne každému zvířeti se časté koupání ve vaně zamlouvá.
Speciální koncentrát
Jde o silně koncentrovanou tekutinu (obvykle obsahuje pyrethrin), která se musí ředit vodou. Následně se aplikuje na srst zvířete pomocí houbičky nebo se mu vylije na hřbet. Přípravek se už dále neoplachuje, srst se nechá uschnout. Toto řešení není vhodné pro štěňata, březí nebo kojící fenky.
Antiparazitní obojky
Představují jednu z nejoblíbenějších a nejúčinnějších možností ochrany. Na trhu jsou k dostání produkty různé kvality, na chemické i čistě přírodní bázi. Nehleďte na cenu, vsaďte na kvalitu.
Při nasazování obojku se ujistěte, že má pes dostatek prostoru kolem krku (pod obojek by se měly vejít dva prsty) a nikde ho to neškrtí. Ustřihněte přebytečnou délku obojku, zabráníte tak tomu, aby ji pes žvýkal. Dávejte pozor na příznaky nepohodlí (např.
nadměrné škrábání), to může poukázat na možnou alergickou reakci.
Pudry
To jsou další prostředky, jak odpudit nebo zabít klíšťata. Při aplikaci je nutné pečlivě dodržovat návod. Tento velmi jemný prášek může dráždit sliznice a při vdechnutí i dýchací cesty. Nikdy nenanášejte pudr blízko očí zvířete.
Spreje
Doporučuje se je kombinovat se šampony. Antiparazitním sprejem můžete vystříkat také pelíšek svého chlupáče.
Blechám vyhovuje teplo domova
Mezi další parazity, kteří mohou ohrožovat psa, patří blechy. Ty mohou přenášet mnoho nemocí a u psů způsobovat alergie, anémii (to především u štěňat) či je nakazit tasemnicí. Mnoho lidí si myslí, že v zimních měsících nejsou blechy, stejně jako klíšťata, aktivní.
Samozřejmě v mrazu a sněhu pes klíště ani blechy nechytne. Pokud se ale oteplí několik stupňů nad nulu, blechy mohou „ožít“ dostatečně na to, aby si našly nějaký ten příjemný psí kožíšek. Jakmile si je pak přinese zvíře domů, mohou velmi rychle zablešit celý byt či dům.
Blechy mají rády teplo a ven se jim jen tak chtít nebude.
Blechy na rozdíl od klíšťat mohou ze svého psího hostitele přeskočit do zvířecích pelíšků, na koberce nebo sedačku. Důležitá je proto včasná prevence, aby se blechy do domácnosti vůbec nedostaly. Doporučuje se aplikovat přípravky, které fungují jako ochrana jak proti blechám, tak proti klíšťatům.
Larvicidní i ovicidní účinek
Důležité je, aby přípravky hubily dospělé blechy, ale zabraňovaly i množení blech potlačením vývoje jejich vajíček, zde hovoříme o takzvaném ovicidním účinku. A zároveň aby měly účinek larvicidní, tzn. zastavily i vývoj larev. Blecha naklade až 50 vajíček za den.
Blechy způsobují u psů svědění, pes se více drbe, na jeho kůži můžete pozorovat až červené skvrny. Psa proto pravidelně prohlížejte. Blechy se nejvíce vyskytují na zádech, mezi lopatkami, na břiše, na vnitřní straně stehen či na ocase. Pokud již váš pes blechy má, ihned ho umyjte speciálním psím šamponem proti blechám.
Důležité je pak ošetřit proti blechám i vodítko, obojek a pelíšek. Když byl pes napadený blechami delší dobu v bytě, je důležité vyčistit i veškeré textilie, sedačku, křesla a koberce. Blechy se totiž umí velmi dobře rozmnožovat po určitou dobu i mimo svého hostitele.
O tom, jak zbavit psa zlozvyku rozkousat vše, co mu přijde do cesty, jsme psali zde.
Zdroj
Klíšťata žijí ve svém světě a lidé také. Někdy se ale stane, že se potkají, říká parazitolog Jan Votýpka
Jaké jsou nejvhodnější podmínky pro aktivitu klíšťat?
Aby mohla být klíšťata dostatečně aktivní, musí nastat kombinace dvou faktorů. Jednak dostatečná teplota, ale zároveň i dostatečná vlhkost. Pokud je hodně teplo, ale sucho, tak jim tyto podmínky nevyhovují. Když je vlhko, ale chladno, je jejich aktivita mnohem nižší.
O jejich aktivitě se lidé mohou dozvědět na webu Českého hydrometeorologického ústavu, kde se odhaduje na základě očekávané teploty a vlhkosti. Co se týká sezóny, pochopitelně jim vyhovují podmínky spíše v jarních měsících a na začátku léta, a potom na podzim. Léto může částečně jejich aktivitu snížit.
Hlavně si ale musíme uvědomit, že fungují dva faktory současně – aktivita klíšťat a aktivita lidí. Proto se s klíšťaty lidé setkávají častěji na podzim, neboť častěji chodí do lesů.
V létě možná může být aktivita klíšťat mírně snížená, je to ale zároveň období dovolených, tedy doba, kdy se lidé nejčastěji pohybují v lesích nebo jiných místech jejich výskytu. Nicméně klíště dokáže být aktivní i v zimě, pokud k tomu jsou příznivé podmínky.
Která místa jsou pro výskyt klíšťat nejvhodnější a kde naopak se můžeme cítit bezpečněji?
Důležitá je kombinace výhodnosti stanoviště a dostupnosti hostitele. Klíšťata nejsou schopna příliš daleko chodit po vlastních nožkách. Mají je malé a většinou se nechávají někam zanést.
Ideální nemusí být ani vysoký les, ale spíš houštiny, kde je dostatek vhodných hostitelů. Může se jednat třeba o ptáky, hlodavce. U dospělých samic je důležité, aby se tam vyskytovali větší savci – kopytníci, prasata, ale pochopitelně to mohou být lišky, ale i psi.
Místa, kde se tito hostitelé vyskytují, jsou pro klíšťata ideální. Nemůže to být ale například vypálená louka nebo pole. Ta nejsou ideální, protože je tam sucho. Klíště musí být zalezlé ve vlhku, aby nevyschlo.
Ani ne tak chlad, ale vyschnutí, to je pro něj největší nebezpečí. Ideální je houští na pomezí s loukou, kam si člověk lehne, sedne a ono na něj může vlézt.
Je opravdu prokázáno, že se klíšťata častěji dostávají do vyšší nadmořské výšky?
Skutečně se ukazuje, že klíšťata nyní lehce stoupají do vyšších nadmořských výšek, což bude souviset s oteplováním. Zimy jsou teplejší, tudíž klíšťata nevychcípají.
Pochopitelně je možné, že když se bavíme o oteplování nebo oscilacích teplot, tak v minulosti zřejmě v těchto polohách klíšťata byla a teď se tam dostávají znovu.
Skutečně ale platí, a nejsou to záznamy jen z našeho území, ale i z jiných částí Evropy, že se klíšťata částečně dostávají do vyšších nadmořských výšek. Výjimečně jsou z těchto míst známé dokonce i nákazy. V oblastech, kde se lidé před dvaceti lety nakazit nemohli, se nyní nakazit mohou.
Je rozdíl ve výskytu klíšťat v různých druzích lesa?
Když je to vysoký les – typu smrkové monokultury, ne že by tam klíšťata nemohla být, ale šance se s nimi setkat, je trochu nižší. Listnatý les je vhodnější, je v něm více biotopů. Tam bývá také více hostitelů, kde se klíšťata mohou namnožit a následně na člověka vlézt. Vždycky je to ale o kombinaci výskytu klíštěte a výskytu lidí.
Jak se klíště na člověka dostane?
Larva klíštěte obecného má šest nohou.
Klíšťata na člověka neskáčou. Představa, že člověk je v lese a klíště na něj skočí, neplatí. To klíště neudělá. Ono čeká na kontakt hostitele (třeba savce nebo člověka) s vegetací, na níž ono samo sedí.
Když půjde na jelena nebo na nějakého kopytníka, může být třeba ve výšce jednoho, maximálně dvou metrů. Ale výš nejde, co by tam dělalo? Tam se s hostitelem nesetká. Spíše v nižších patrech vegetace čeká na to, že si tam člověk nebo zvíře lehne, nebo prochází.
Klíště spíš sedí nebo stojí na vegetaci (mluvíme celkově o klíštěti obecném) a číhá. Nevidí, ale má velice vyvinuté čichové smysly. Když jdeme kolem, ví o nás. Cítí vydechovaný oxid uhličitý, ale i mastné kyseliny, které se vylučují v potu.
Dokáže se k nám nasměrovat, dokáže běžet po listu blíže k hostiteli a tam se s ním setkává. V tu chvíli, kdy se dotkneme vegetace, na nás vleze. Pak po nás chvíli putuje. Když se po nás pohybuje dospělé klíště, většinou si ho všimneme.
Aby se samička nasála, musí sát 8 až 10 dní, což je hodně dlouhá doba. Ona ví, že místo, kde bude sát, „nesmí být odhaleno,“ takže celkem dlouho hledá, kde se zasaje. Během té doby máme šanci ji na svém těle najít. Cítíme, že po nás leze, nebo si jí všimneme.
Jamky podpažní a podkolení, je to typické místo pro uchycení klíštěte?
Bývají to místa typická, protože cítí, že tam by mohlo uniknout pozornosti. Když si sedne doprostřed čela, tak to není ideální místo. Ono dokáže na svém hostiteli odhadnout, která místa jsou bezpečnější. U dětí bývají často třeba ve vlasech.
Pokud ale člověk na sobě klíště má, bývá většinou z počátku malé…
To jsou larvální (larvy) nebo nymfální (nymfy) malinká klíšťata, jejichž pohyb necítíme a ona většinou tak dlouho nehledají. Jejich sání je záležitostí několika málo dnů, zatímco u samičky kolem 10 dnů. Proto si jí všimneme a na sobě tak dlouho nenecháme.
Jak se vlastně klíště vyvíjí?
Klíště obecné. Zleva samec, nenasátá samička, nasátá samička.
Samička se plně nasaje a jednou naklade vajíčka. Pak chcípne. Klade jenom jednou. Vajíček je několik tisíc. To je obrovská dávka, ale všechno investuje na jednu jedinou kartu. Dělá to kvůli tomu, že má malou pravděpodobnost, že se s hostitelem znovu potkat.
Je proto pro ni lepší to investovat najednou. Vlastně se vysílí a pak chcípne. Naklade vajíčka a z nich se vyvine úplně malá šestinohá larvička. Ta může sát úplně na čemkoliv – na ptácích, ještěrkách, savcích, myších, ale na člověku. Na člověku to není tak časté, ale být to může.
Po nasátí odpadne, svlékne se, změní se v nymfu (má už 8 nožiček). Buď tu samou sezónu, nebo tu další si vyhledá nového hostitele. Tím opět může být cokoliv, často i člověk. To, co saje na nás na lidech, jsou nejčastěji tyto nymfy.
Na larvičky jsme moc velcí, ony si zkusí najít někoho jiného a dospělci to mají složité, protože tuší, že nejsme nejvhodnější objekt.
Co se potom stane s osminohou nymfou?
Nymfa se na nás nasaje, odpadne a změní se v dospělce. A ten si může hned, nebo tu další sezónu, najít hostitele. Klíšťata hostitele musí mít. Jejich cyklus je většinou dvouletý. Na to jak jsou malá, je to dlouhá doba. Dospělci klíštěte obecného se chovají zvláštním způsobem.
Saje pouze samička, sameček ne. Často se ale můžeme setkat s tím, že po nás sameček také běhá. Nebo když pozorujeme psa, tak na něm poznáme samečky i samičky. Rozeznáme je snadno. Samička má zadeček tmavý jen do půlky těla, zatím co sameček ho má tmavý celý.
Světlá část samičky je měkká a může se mnohonásobně zvětšit. Pak je to taková velká fazole, třeba velikosti nehtu u palce. Najdeme je často právě na psovi. To je úplně stejné klíště, co saje na nás, ale my bychom ho nenechali nasát do takové obludné velikosti.
Pes s tím ale nemůže nic dělat, takže na něm se klíště nasaje.
Klíště hledá hostitele. Takže může přežít třeba na divokém praseti?
Může přežít na čemkoliv, ale v téhle velikosti už na ptáky už nepůjde, protože ti by ho našli. Musí jít na velké savce, na malé hlodavce, třeba myši, také už nepůjde.
Existují klíšťata, která to umí, klíště obecné ale ne. Samci nesají, ale přesto jsou na hostitelích. Jsou tam kvůli samicím. Než aby je hledali v lese, tak si tu s nimi dají dostaveníčko.
Vědí, že na něm je samiček mnoho, proto si tu vytvoří takové oplodňovací turné.
- Samci tedy nedokážou člověku uškodit?
- Samci sami o sobě neškodí, protože nesají.
- Čím se člověk od klíštěte může nejčastěji nakazit?
U nás jsou dvě důležitá onemocnění. Ne že by byla jediná, jsou i jiná, ale lymská (nebo také lymeská) borelióza a klíšťová encefalitida jsou nejčastější.
Klíšťová encefalitida – je virového původu – a je na ní možné očkování. To se vyplatí, zejména pokud se člověk pohybuje venku, a u vyšších věkových kategorií, kde je nebezpečí větší.
Myslím větší ne z hlediska nákazy, ale závažnosti průběhu onemocnění.
Obecně u obou onemocnění ale platí, že když se člověk nakazí, tak to automaticky neznamená, že onemocní. Tam není zcela vždycky rovnítko. Mnoho lidí v sobě má protilátky, ale nikdy nebyli nemocní. To znamená, že se s patogenem setkali, nakazili se, ale tělo to zvládlo.
My jsme o tom nevěděli, nebo jsme možná měli pocit, že máme nějakou chřipku nebo angínu, ale tělo se s tím bez újmy vyrovnalo. A pak to celé odeznělo. Na druhé straně jsou lidé, kterým to způsobí komplikace a skutečně vážně onemocní. Pak je nutná nějaká intervence, léčba. U starších lidí, když se infikují, je vyšší šance, že onemocnění bude mít vážný průběh.
S očkováním vždycky záleží na dohodě s lékařem a na úvaze, jestli člověk chodí do přírody a má šanci se s klíštětem vůbec potkat.
U lymské nemoci – boreliózy – to je bakteriální patogen a tam očkování bohužel neexistuje. Nezbývá než doufat, že se nenakazíme. Nebo chovat se tak, aby k té nákaze nedošlo.
Říkal jste, že klíšťata mají vyvinutý čichový smysl. Znamená to tedy, že repelenty opravdu fungují?
My ho odpudíme, takže repelenty fungují. Nebo je možnost se obléknout tak, aby to klíště na nás nemohlo. V létě je to těžké – pevné boty, kalhoty v ponožkách. Jde to, ale chápu, že to všichni lidé nebudou dělat, když si v přírodě chtějí užít. Alespoň by se tedy měli kontrolovat a používat repelenty.
Jsou klíšťata schopna se na repelenty adaptovat?
Rezistence na používané insekticidy se stávají tam, kde je jim populace vystavena stabilně. Je to typické například u vší. Vši jsou neustále pod tlakem repelentů a ony se musí vyvinout tak, aby tomu odolaly. Zatím co u klíšťat je to jiné.
Žádné z těch onemocnění, o nichž jsme mluvili, není typicky vázané na člověka. Devadesát devět procent populace klíšťat a celého jejich životního cyklu, se odehrává mimo člověka. To koluje mezi volně žijícími živočichy a mezi nimi kolují také patogeny, to znamená původci všech těchto onemocnění.
My lidé se do tohoto cyklu dostáváme jakoby náhodou. Takže to nejsou lidská onemocnění.
Kdybych to měl říct obrazně a s nadsázkou, tak ten patogen, to znamená virus klíšťové encefalitidy, nebo bakterie působící lymskou boreliózu, není vůbec šťastná, že nás nakazila.
Z jejího pohledu je to konečná, ona se z nás nedostane, jelikož my na sobě nenecháme nasát další klíště, aby spokojeně odešlo a nakazilo někoho dalšího. To my neuděláme. Z pohledu patogenu to byla špatná volba, že na nás skončil.
Lidé si myslí, že je to naše nemoc, ale ani náhodou. My jsme slepá větev.
Stejně tak většina klíšťat koluje jinak. My když budeme používat repelenty na klíšťata, tak jim je to jedno, ta jejich populace běží úplně jinde. Občas nějaké na člověka vleze a načichá se repelentu.
Nemá šanci si vyvinout odolnost, jelikož tu by si vyvinulo, pokud by všechny myši, všichni ptáci, všichni jeleni v lese používali repelenty. Pak ano, pak by to byl tlak na celou jejich populaci. Ale toto je jiné a v biologii je to časté.
My vidíme situaci z čistě lidského pohledu, ale oni si žijí ve svém světě. Někdy se ale stane, že ty naše dva světy se potkají.
Český hydrometeorologický ústav vydává od dubna do října společně se Státním zdravotním ústavem předpověď aktivity klíštěte obecného. Najdete je na www.chmi.cz v záložce Aktivita klíšťat.
Doporučení: Pro návštěvu listnatých a smíšených porostů a křovin s bylinnou vegetací zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout, zejména kalhoty, a případně odstranit přichycená klíšťata (totéž i v dalších stupních rizika). Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
Doporučení: Použití repelentu. Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.Zdroj: Český hydrometeorologický ústav |
Pozor, klíšťata už útočí! Při vytahování s nimi netočte, může to být nebezpečné
S příchodem jara kromě zvýšených teplot, slunečního svitu a kvetoucích rostlin přichází do našich životů i klíšťata. Tito nikým neoblíbení živočichové komplikují život nejen lidem, ale také zvířatům. Jak správně postupovat při vytažení klíštěte a hrozí nám ještě něco po jeho vytažení?
Pokud plánujete pobyt v přírodě, a to zejména v lese nebo vysoké trávě, nástrojů prevence proti klíšťatům je celá řada. Žádný sice zcela nezaručí, že na vás klíště vůbec nevleze, nicméně pomohou toto riziko minimalizovat.
- Klíšťata jsou původci dvou nemocí – boreliózy a klíšťové encefalitidy.
- Proti encefalitidě se dá očkovat, což je ostatně nejlepší prevencí. Proti borelióze se však doposud očkovat nelze, i proto je tedy tak nebezpečná.
Běžně dostupnou ochranou jsou syntetické repelenty – přípravky ve spreji obsahující látku DEET, která klíště odrazuje od přisátí se na kůži.
Pokud ovšem máte citlivou pokožku, může tato látka vyvolat alergickou reakci.
Méně známou alternativou jsou repelenty přírodní, které sice nevyvolávají alergickou reakci, bohužel ale mají nižší účinnost a také kratší dobu, po kterou proti klíšťatům působí.
Repelenty se doporučuje stříkat na oblečení, nikoli přímo na kůži, a už vůbec by se neměly dostat do očí. Ochranou proti klíšťatům může být i dlouhé oblečení světlejších barev.
Po procházce v lese či přírodě byste se měli doma důkladně prohlédnout – případné klíště je totiž potřeba odhalit co nejdříve.
Čím dříve na něj přijdete, tím lépe, později totiž může hrozit vyšší riziko infekce. Nejoblíbenějšími oblastmi našeho těla jsou pro klíšťata podpaží, třísla, místa za ušima a podkolenní jamky.
Že jste nějaké našli? Nebojte – poradíme, jak dále postupovat.
Canva
- Na vytažení klíštěte si ideálně vezměte chirurgické či gumové rukavice. Pokud je nemáte, nezapomeňte si pořádně umýt a vydesinfikovat ruce – před vyjímáním i po něm. Ideálním nástrojem na vytažení klíštěte jsou speciální kleštičky, které se používají i pro zvířata a dají se sehnat v lékárnách nebo zverimexech. Pokud je nemáte, nahraďte je pinzetou.
- Připravte si kosmetický tampon nebo ubrousek a místo, kde se klíště přisálo potřete dezinfekčním přípravkem(včetně zarudlé kůže okolo).
- Vezměte si pinzetu, uchopte do ní klíště a pomalými pohyby ze strany na stranu jej vyndejte – je možné, že po chvilce odpadne samo. Po vytažení místo znovu potřete dezinfekčním přípravkem.
- Je možné, že v kůži zůstanou nohy nebo kusadla. Tělo je nicméně odolné – s těmito „zbytky“ si již poradí a samo je rozloží, což je bezpečnější, než kdybyste se o to snažili vy, a ránu si tak ještě více otevřeli.
- Klíště odložené na ubrousku hoďte do záchodové mísy a spláchněte. Nevyhazujte jej do koše.
- Do tří až pěti dnů od vytažení se doporučuje místo, kde klíště bylo, sledovat. Lokální zarudnutí kůže není neobvyklé, takže není třeba se lekat. Zvyšte však pozornost tehdy, když se po pár dnech skvrna zvětší nebo začne na některých místech blednout.
Pozor! Mnoho z vás také může znát metodu „točení“ klíštěte proti směru hodinových ručiček – odborníci ji ale již nedoporučují, protože mnohdy způsobovala přetržení klíštěte, což je velice nebezpečné.
Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz
Klíšťata opět útočí. Nejjistější ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Člověk | Související témata: očkování klíšťová encefalitida klíšťata
Jakmile opadne poslední sníh, vytvoří se vlhké prostředí, které klíšťatům vyhovuje. Při veškerých outdoorových aktivitách byste měli mít dlouhé kalhoty a rukávy a pokrývku hlavy.
„Nicméně i tak může člověk klíště získat. Klíště se vám třeba právě zachytí na oblečení a pak podleze do míst, často velmi intimních. Někdo najde klíště pod spodním prádlem a podobně. Klíště totiž putuje tělem poměrně dlouhou dobu, než si najde vhodné místo a přisaje se,“ říká vakcinolog Rastislav Maďar.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
O klíšťatech natáčela redaktorka Andrea Skalická.
Ten také upozorňuje, že přisáté klíště se musí odstranit co nejrychleji.
„Tam je nejlepší použít speciální pinzetu, která je určená k vyndávání klíšťat. Samička se uchopí a pinzetou se mírně kývavým pohybem kolmo na povrch kůže vytáhne.“
Klíšťata přenášejí nebezpečné nemoci. Kromě lymské borreliozy je to i klíšťová encefalitida, proti které ale existuje očkování.
„Nejnebezpečnější je nemoc pro věkovou kategorii 50 let a výše, seniorská populace je samozřejmě v nejvyšším riziku. A proto by měli začít s očkováním dědeček s babičkou, následně rodiče a až nakonec děti,“ říká Maďar.
Včasné vyndání klíštěte nestačí
Odhaduje se, že proočkovanost u nás zatím dosahuje zhruba 20 procent, přitom Česká republika dlouhodobě zaznamenává nejvíce případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii. Pozdní příchod skutečného jara a tedy i aktivity klíšťat ale nemusí znamenat, že nemoci bude letos méně.
„U klíšťové encefalitidy dochází k přenosu za dvě hodiny. Takže pokud je někdo na delší procházce v lese, tak včasné vyndání klíštěte nemusí stačit a už v té době může být nakažen.
Obě tyto nemoci přinášejí i nymfy, které člověk často okem neodhalí, rychle se nasají, odpadnou a když si je nahmatá, tak si je splete se znamínkem a toto je velmi velké riziko.
Velká část velmi závažně postižených lidí uvádí, že si neuvědomuje, že by někdy měla přisáté klíště. A zatím je to právě nymfa,“ vysvětluje Maďar.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
O klíšťatech mluvil ve vysílání Radiožurnálu biolog Václav Hönig
František Paluska se klíšťovou encefalitidou nakazil před sedmi lety v Posázaví. Ani on si přisátého klíštěte nevšimnul. Měsíc strávil v nemocnici, rok musel být v klidu doma.
„Nesměl číst, ani koukat na televizi, protože si nesměl namáhat mozek. Po roce se to zlepšilo, ale během těch sedmi let se hrozně zhoršuje chůze. My jsme obrovsky omezení. Nemůžeme na výlety, nemůžeme nikam,“ popisuje život po prodělané nemoci jeho žena. František je dnes v předčasném důchodu: „Nemůžu jezdit na kole, nohy mě zlobí,“ svěřuje se.
Proti klíšťové encefalitidě se dá očkovat celoročně.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Útočí klíšťata i v zimě?
Možná vás tato otázka už také napadla. Počty onemocnění klíšťovou encefalitidou se zvyšují, kvůli mírné zimě je klíšťat stále více.
Máme se snad i v zimních měsících chránit ne právě příjemnou vůní repelentu a po návratu z přírody kontrolovat sebe, své partnery, děti i domácí zvířata?
Možná vás tato otázka už také napadla. Počty onemocnění klíšťovou encefalitidou se zvyšují, kvůli mírné zimě je klíšťat stále více.
Máme se snad i v zimních měsících chránit ne právě příjemnou vůní repelentu a po návratu z přírody kontrolovat sebe, své partnery, děti i domácí zvířata? Čím mrazivější zima, tím více se takové nápady zdají absurdní.
Ano, chladné počasí klíšťatům jednoznačně nesvědčí, a pokud se nám letos důrazně nepřipomene globální oteplování, repelenty můžeme pravděpodobně uložit hluboko do skříně.
Borrelióza se hlásí i v zimě
Obecně se aktivita klíšťat a možnost nákazy člověka klíšťovou encefalitidou předpokládá pouze v období od počátku teplých jarních dní až do konce října.
Také program pravidelně předpovídající aktivitu klíšťat na území ČR provozovaný Českým hydrometeorologickým ústavem je v provozu pouze v období od května do října.
Po zbytek roku je aktivita klíšťat poměrně malá, ne-li žádná, a riziko nákazy se rovná nulovému stupni.
Tento radostný závěr však neznamená, že se nám v zimě nemůže nic stát. Stále totiž existuje možnost pozdního propuknutí infekce, kterou se člověk nakazil během letních nebo spíše podzimních měsíců.
Toto riziko je větší u Lymeské borreliózy než u klíšťové encefalitidy, neboť Lymeská borrelióza má obecně delší inkubační dobu. Ta se průměrně pohybuje okolo pěti týdnů, ale může dosáhnout až tří měsíců.
Také nesmíme zapomenout na případy, kdy první fáze nákazy borreliózou proběhne s minimálními příznaky, a unikne tak pozornosti. V průběhu zimních měsíců se pak může projevit až druhá fáze onemocnění, kterou už nikoho nenapadne dávat do souvislosti s letním klíštětem.
Proto také povědomí o tom, kolik jsme měli v létě klíšťat a jak to s nimi dopadlo, bychom si měli uchovávat co nejdéle, nejlépe po celou zimu.
Pamatujte na očkování
Zatímco proti borrelióze jsme poměrně bezmocní, během zimy bychom si měli připomenout očkování proti klíšťové encefalitidě.
Je sice pravda, že očkovat se proti ní je možné po celý rok, avšak mnoho z nás tak učinilo právě v zimě, a proto je zimní období vhodným časem k zamyšlení, zda právě letos není čas k pravidelnému přeočkování. Pokud jste se k očkování dosud neodhodlali, nahlédněte do statistik.
V sousedním Rakousku, kde je výskyt infikovaných klíšťat přibližně stejně masový jako u nás, je proočkovanost obyvatel proti klíšťové encefalitidě téměř 100%. A výsledek? Rakousko hlásí ročně pouze desítky případů onemocnění, u nás je to již více než tisíc.
(vek)
Objednejte se na očkování právě teď
Klíšťata už vylezla. Útočí také v parcích
Podobně to vidí i lékaři. „Rodiče nám už letos hlásili zapité klíště, ale maminky je nakonec zvládly vytáhnout doma,“ uvedla vyškovská dětská lékařka Pavlína Zemánková.
Jak dodala, rodiče čím dál víc využívají vakcíny, které děti chrání proti encefalitidě.
„Právě teď je ideální období pro očkování, aby se pro hlavní sezonu vytvořilo v lidském těle dostatek protilátek,“ uvedl epidemiolog.
Proti borelióze zatím sérum neexistuje. Zato vakcíny proti encefalitidě jsou běžně dostupné v lékárnách zhruba za sedm set korun. „Nejvíce nákupů sér proti klíšťatům máme v dubnu a květnu, potom i v listopadu a prosinci. Je pravda, že vakcíny prodáváme poslední dobou častěji, ale mnohem víc ty určené dětem,“ sdělila vyškovská lékárnice Lenka Sedláčková.
Přitom u dospělých a starších lidí, kteří mají slabší imunitu, mohou být následky klíšťové encefalitidy fatální. „Onemocnění může u dospělých skončit i smrtí, průběh je mnohem horší než u dětí. Proto by rodiče měli očkovat i sebe, nejenom svoje děti,“ doplnila Zemánková.
17nakažených pacientů s boreliózou evidují za loňskou sezonu aktuálně hygienici na Hodonínsku. Encefalitidou tam onemocněl jeden člověk.
S dětskou doktorkou souhlasí i blanenský praktický lékař Vladimír Širůček. „Očkovat se stále nechává jen malé procento mých dospělých pacientů. A přitom následky jsou někdy strašlivé,“ přiznal Širůček.
Podle aktuálního průzkumu Všeobecné zdravotní pojišťovny se loni nechal očkovat jen každý čtvrtý, což je oproti sousedům málo. Navíc se v celé České republice zvyšuje počet nakažených.
„Například v Rakousku se proti klíšťové encefalitidě nechává očkovat téměř devadesát procent lidí,“ upozornil mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý s tím, že z příhraničních okresů jižní Moravy mají nejmenší počet naočkovaných klientů na Hodonínsku, a to sedm set.
Naopak nejvíc na Znojemsku, kde zájemci atakují hranici dvanácti set.
Mykolog Václav Koplík z Ratíškovic na Hodonínsku, který na svých výpravách za houbami tráví v lesích mnoho času, ale o očkování neuvažuje. „Za celý život jsem měl jenom čtyři klíšťata, a navíc většinou z luk, a ne z lesů,“ argumentoval Koplík. Proti klíšťatům se ale přece jenom brání. „Jsem takový svéráz. Jím vitamín B a kvasnice, které prý parazity odpuzují,“ prozradil muž.
Úspěšné léčbě encefalitidy či boreliózy nenahrávají především příznaky, které se obvykle podobají běžné chřipce. „Lidé horečku neřeší, ani bolesti kolen či kloubů.
Do nemocnice jdou až ve chvíli, kdy už je jim velice zle, a to může být klidně až za tři čtvrtě roku po nakažení,“ sdělila epidemioložka Ovesná. Ani zarudlá skvrna se okolo místa kousnutí neobjevuje vždy.
„Zarudnutí se ukáže jen v polovině případů,“ doplnila Ovesná.
ODBORNICE KATEŘINA KYBICOVÁ ŘÍKÁ:
Riziko boreliózy? Pozor na přemnožené myši či ptáky
Praha /ROZHOVOR/ – Ačkoli se klíšťata už v přírodě vyskytují, jejich aktivitu v nadcházející letní sezoně lze jen těžko předvídat. „Všechno záleží na počasí. Pokud jim bude přát, možnost nákazy prudce vzroste,“ vysvětluje vedoucí laboratoře pro boreliózu Kateřina Kybicová.
Jaké počasí mají klíšťata nejraději?Vylézají už kolem pěti až osmi stupňů nad nulou, ale mají ráda vyšší teploty, tak kolem dvaceti stupňů Celsia. Parna nemusí, protože k aktivitě potřebují vysokou vzdušnou vlhkost. Stálý déšť jim také nevyhovuje.
Jaká jsou ohniska jejich výskytu?U encefalitidy jsou známá už řadu let a nijak zvlášť se nemění. U boreliózy se objevují a zase mizí.
Proč?Protože ji přenášejí hlavně hlodavci a ptáci. Z nich se nákaza dostává na klíšťata, savce i lidi. Proto ohniska velice často cestují podle výskytu zvířete. Obecně se může objevit tam, kde se přemnoží hlodavci nebo ptáci.
ADÉLA JELÍNKOVÁ PETR TUREK
Na mapě klíšťové encefalitidy v Česku už nejsou bílá místa, očkovaných je málo
Klíšťata začala být aktivní už počátkem dubna. V některých oblastech Česka stojí zvýšená aktivita klíšťat za vyšším počtem hospitalizovaných pacientů s klíšťovou encefalitidou. Týká se to například Moravskoslezského kraje. Vyšší počet případů zaznamenala Slezská nemocnice v Opavě, kde leží hned několik pacientů s těžším průběhem nemoci.
Klíšťová encefalitida se nejprve projevuje podobně jako chřipka, tedy bolestí hlavy, kloubů a svalů a zvýšenou teplotou. Pak následuje krátké období zlepšení a po něm fáze druhá, při které už dochází k poškození mozku. V této fázi pacienty silně bolí hlava.
Encefalitida je zánět mozku nebo mozečku, který se kromě bolestí hlavy projevuje horečkou, nevolností a zvracením. Někdy i třesem, křečemi nebo dvojitým viděním. Právě v této fázi nemoci zpravidla dochází k hospitalizaci.
Infekční hřiště
Pacienti s prodělanou klíšťovou encefalitidou mohou mít doživotní následky. Nejčastěji jde o třes, problémy s rovnováhou nebo obrna svalů v obličeji. Pacienti se musejí také vyrovnávat s dlouhodobými bolestmi hlavy, poruchami spánku a soustředění, ale i s depresemi.
Jak upozorňuje Rastislav Maďar, člen Mezinárodní expertní skupiny pro klíšťovou encefalitidu, na pozoru musejí být lidé všude. Na mapě klíšťové encefalitidy u nás už totiž nejsou bílá místa.
„Typické ohnisko má velikost fotbalového hřiště. Nechápeme do dnešní doby zákonitosti, proč se někde infekční klíšťata vyskytují a na vedlejší ploše, opět velké jako fotbalové hřiště, infekční nejsou. Je to otázka náhody, kam je zanesla volně se pohybující zvířata. O mnoha nových ohniscích se dozvíme až z toho, že se tam nakazí první člověk,” říká lékař.
Klíště na cestách
Rozšiřování ohnisek klíšťové encefalitidy člověk nemá pod kontrolou. Důvodem je právě fakt, že nakažená klíšťata přenáší volně se pohybující zvěř, včetně migrujících ptáků, kteří klíšťata přenášejí na velké vzdálenosti.
„Existují vědecké důkazy o tom, že virus klíšťové encefalitidy se dostal ze Slovinska do Německa nebo z Finska do střední Evropy, případně dokonce až ze Sibiře do Pobaltí.
Ve studiích se ukázalo, že některé druhy ptáků jsou zaklíštěné až na úrovni 10 procent, tedy každý desátý pták přenášel na svém těle na velkou vzdálenost klíště.
I když ne každé klíště nese virus, tak to při velkých počtech představuje poměrně velké riziko,” popisuje Maďar.
Očkování? Není pozdě
Před klíšťovou encefalitidou se dá chránit očkováním. V Česku se proočkovanost pohybuje kolem 20 procent, ale třeba v sousedním Rakousku je až 90procentní. Právě nízký zájem o očkování nás řadí mezi státy, kde je nakažených nejvíce. Více případů než Česko má jen Rusko, které registruje vysoký výskyt nemoci na Sibiři.
Rozhodně platí, že je lepší se očkovat i pozdě, například před začátkem školy v přírodě, tábora nebo cesty do rizikové oblasti, než odjet neočkovaný ani první dávkou. Rastislav Maďar
Očkovat se můžeme dát i teď, v aktivním období, očkuje se ale v takzvaném zrychleném schématu, kdy se druhá dávka vakcíny aplikuje už 14 dní po té první. Podle Rastislava Maďara už první dvě dávky zajišťují vysokou míru ochrany.
Kdo není očkovaný, měl by se po příchodu z přírody detailně prohlédnout. Nejraději klíšťata zalézají do různých kožních záhybů, kde je jemná kůže a vyšší vlhkost. Tedy do třísel, podpaží, podkolenních jamek, za uši nebo do vlasů.
Nechoďte do lesů, varují odborníci. Klíšťata naplno útočí | Zdraví
praha Sezona klíšťat začala zprudka. Na víkend vyhlásili meteorologové pátý, tedy nejvyšší stupeň aktivity klíšťat. Těm, kdo chtějí vyrazit do lesa, vzkazují, ať si to ještě dobře rozmyslí. Spolu s odborníky ze Státního zdravotního ústavu doporučují „nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách.
Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.“ Státní zdravotní ústav uzavřel loňskou sezonu a zjistil, že se v ní nakazil klíšťovou encefalitidou druhý nejvyšší počet lidí za celou dobu sledování. Podle registru onemocnělo 816 lidí, z toho dva zemřeli. Zatím nejvyšší čísla padla v roce 2006, kdy klíšťovou encefalitidu dostalo 1029 lidí.
Jak se bude vyvíjet letošní sezona, to ovlivní aktuální počasí zejména v jarních a letních měsících. Startovní pozici ale mají podle všeho skvělou. „Klíšťata přezimovala úspěšně. Klíště je schopno hibernovat i při velmi nízkých teplotách, pokud se snižují pomalu.
Sníh klíšťatům pomohl Přezimují ve vrchních vrstvách půdy, v hrabance a opadance,“ vysvětluje Milan Daniel, specialista na klíšťové nákazy ze Státního zdravotního ústavu.
„Letošní zima byla výjimečná dlouhým souvislým sněhovým pokryvem, který vytvořil velmi dobrou izolační vrstvu. Sníh pro ně byl jako peřinka.
I jejich výskyt po odtátí sněhu ukazuje, že jsou ve velmi dobré kondici,“ popisuje Daniel.
Pracovníci z parazitologického ústavu letos objevili první aktivní klíšťata už dva týdny po oblevě. Co je neobvyklé, byly mezi nimi i larvy, které vypadají jako menší klíště. Výskyt larev hned po zimě není vůbec běžný. „Ukazuje to, že klíšťata v teplých dnech loňského podzimu pokročila dál ve svém vývojovém cyklu než obvykle,“ říká Daniel.
Jihočeský kraj a Vysočina vede Nejčastěji si klíšťovou encefalitidu odnesou lidé ze svých toulek přírodou jihočeského kraje a Vysočiny. Na internetových stránkách Arcdata.cz jsou mapy výskytu klíšťové encefalitidy v posledních letech. Ten u nás prudce vzrostl v 90. letech. Podobný vývoj byl ovšem i v jiných evropských zemích.
Na rozdíl od Rakouska se ale u nás nepodařilo odborníkům přesvědčit dost lidí, aby se nechali očkovat. Čísla se proto nelepší, spíše naopak. V Česku se nechalo zatím proti klíšťové encefalitidě očkovat zhruba 16 procent lidí, zatímco v Rakousku přes 80 procent. Nákaza encefalitidou má přitom zhruba v polovině zaznamenaných případů vážný průběh.
Nákaza hrozí i ze syrového mléka, hlavně kozího Očkovat by se měli nejen houbaři, kteří patří mezi vysoce rizikové skupiny, ale například i lidé, kteří rádi konzumují nepřevařené syrové mléko.
Analýzy ukázaly, že v letech 1997 až 2008 se přes syrové mléko a výrobky z něj nakazilo 64 lidí, nikdo z nich nezemřel. Většina z nich se nakazila přes kozí mléko, třetina z ovčího a asi 10 procent z kravského.
„Většinou se jednalo o rodinné výskyty, při nichž hrála rozhodující roli snaha rodičů zajistit dětem zdravou výživu. Děti byly více ohroženy než dospělí,“ uvádí Daniel. Z masa ani převařeného mléka nákaza nehrozí.
Na rozdíl od encefalitidy proti lymské borelióze, rovněž přenášené klíšťaty, není dosud očkování. Pokud se ale na ni přijde včas, je možná léčba antibiotiky. Aby se zabránilo jakékoli nemoci přenesené klíšťaty, doporučují odborníci do lesa i do parku světlé oblečení. Klíště je na něm lépe vidět. Pomohou pravidelné prohlídky.
Čím dřív se klíště odstraní, tím spíš nedojde k přenosu nemoci, i kdyby bylo nakažené. Dobré je chránit i zvířata, už jen proto, aby klíště nepřinesla domů.
| Počet případů klíšťové encefalitidy od začátku 90. let hodně narostl. Čím to je? Velký skok ve výskytu této nemoci byl zpozorovaný současně se změnami klimatu. Oteplilo se. Takový skok byl prakticky v celé Evropě v areálu rozšíření viru klíšťové encefalitidy. Zároveň se klíšťata dostala do vyšších nadmořských poloh. Tím se stala rizikovými i další místa, která jsou intenzivně využívána k rekreaci, například turistice. Je nutné zdůraznit, že klíšťová encefalitida je u nás je velmi úzce svázána s rekreací, s pobytem v přírodě a našimi aktivitami v přírodě. Je třeba z těch aktivit kromě pěší turistiky a cykloturistiky, kdy si každý turista rád odpočině na trávě ve stinném místě, vypíchnout houbaření. Jak se to projevilo v roce 2006, kdy byl výskyt klíšťové encefalitiy největší? Houbaření má svou velkou tradici, na rekordně vysokém výskytu klíšťové encefalitidy v roce 2006 se odrazilo výrazně. V tomto roce se setkala aktivita klíšťat s aktivitou houbařů. Houbařská sezóna byla podporována i tím, že se v médiích psalo o rekordních úlovcích, pořádaly se houbařské soutěže. Právě to houbaření na konci léta a začátku podzimu zavádí lidi do míst, kde se klíšťata vyskytují ve velké míře. Mají ráda takové ty okrajové části lesních oprostů, kde je dostatečná vegetace, která poskytuje potravinovou nabídku jejich živočišným hostitelům, je tak zajištěn koloběh viru mezi klíšťaty a drobnými savci. Dá se nějakým ovlivnit cirkulaci tohoto viru v přírodě? Nejde. Je to dáno tím, že virus a klíště jsou integrální součástí ekosystému. Kdybychom chtěli klíště a tedy i virus vymýtit použitím insekticidů nebo jinak, musíme celý ten ekosystém zničit. Když vykácíme les a přeměníme jej na ornou půdu nebo na tom místě postavíme skladištní halu, tak tam klíšťata nebudou, tím pádem se zdánlivě na daném místě vymýtí i ten virus. Z přírody ale jej dostat nemůžeme bez toho, abychom ji zničili. Můžeme jedině člověka chránit. Je to otázka prevence. Tedy hlavně očkování? U klíšťové encefalitidy je to očkování, kromě toho ovšem je důležité, jak se budeme chovat, když vyrazíme do přírody, abychom se vyvarovali kontaktu s klíšťaty a když už ke kontaktu dojde, abychom je včas odhalili a odstranili,aby nedošlo k předání nákazy. Sleduje se i výskyt boreliózy? Jistě, také je registrován. Borelióza je trochu jiný problém. Společný je ten přenašeč. Proti borelióze není očkování, ale je možnost léčby antibiotiky. Společná je prevence, kdy je nutné se chránit proti kontaktu s klíšťaty. Jak se měla klíšťata letos v zimě, když i v nížinách dlouho ležel sníh? Klíšťata zřejmě přezimovala úspěšně. Klíště je samo schopno hibernovat i při velmi nízkých teplotách, pokud se snižují pomalu. Přezimují ve vrchních vrstvách půdy, v hrabance a opadance. Letošní zima byla výjimečná dlouhým souvislým sněhovým pokryvem, který vytvořil velmi dobrou izolační vrstvu. Sníh pro ně byl jako peřinka. I jejich výskyt po odtátí sněhu ukazuje, že jsou ve velmi dobré kondici. Jak to bude vypadat celou sezónu, to záleží na tom, jak se bude meteorologická situace u nás dál vyvíjet. Jaké počasí klíšťatům vyhovuje? Na jednu stranu mají ráda teplo, ale zase ne moc. Nejlépe mezi 20 a 25 stupni Celsia. Klíště potřebuje poměrně značnou vlhkost. To je to, co určuje jejich aktivitu. Výskyt encefalitidy závisí i na rekreačních aktivitách člověka. Tedy jestli bude takové počasí, že se budou lidé a klíšťata v lese hojně potkávat. |