Reishi (čínsky Ling Zhi) a její užívání, uvádějí staré čínské spisy z doby už před více než 2 400 lety. Tato vzácná houba je také nazývaná latinsky Ganoderma lucidum, v překladu „božská houba…
Cordyceps je velice specifická cizopasná houba, která roste od nepaměti pouze v horských oblastech Číny a Tibetu. Pro své specifické účinky je v čínské medicíně především Cordyceps sinensis používán…
Čaga, dřevokazná houba se živí šťávami stromů, především z břízy, jilmu, jeřabiny, jasanu, ale nejvyšší léčivé účinky má houba Čaga rostoucí na břízách. Ideální sběr je na podzim a na jaře, kdy má…
Hericium je poměrně vzácná houba, která svým tvarem připomíná mořský korál. Roste paraziticky především na tvrdém dřevě dubů a buků, přičemž roste zejména v jihovýchodní Asii. Na našem území ji…
Coriolus versicolor nebo-li čínsky YunzhiYunzhi je druhem dřevokazné houby, která je již celá staletí využívá v tradiční čínské medicíně. V angličtině nazývá Turkey tail což znamená – krocaní ocas,…
Shiitake (lat. Lentinus edodes), česky Houževnatec jedlý je uznávaný přírodní prostředek jako Reishi, Cordyceps, Hericium a Sibiřská Čaga. Jejími hlavními aktivními komponenty jsou polysacharidy…
V posledních desetiletích se základní výzkum věnuje daleko podrobněji než kdykoli jindy komlexnějšímu složení a biologickým účinkům hlívy ústřičné a jejím jednotlivým složkám. Na základě výsledků…
Beta glukany 1,3/1,6D jsou přírodní polysacharidy nacházející se také v buněčných stěnách kvasinek rodu Saccharomyces cerevisiae a všech medicinálních hub. Obsaženýé beta-glukany jsou získávány…
Agaricus blazei Murill, česky žampion brazilský
Agaricus blazei Murrill je jedlá brazilská houba s nízkým obsahem kalorií a velkým množství živin. Pochází z malé brazilské vesnice jménem Piedade…
Synergická kombinace extraktu z plodů ze stromu Camu Camu a quercetinu s maximální vstřebatelností vitamínu C. Camu Camu Camu Camu je nízký malý strom rostoucí divoce podél řek v oblastech…
(Ashwagandhá – witánie snodárná – witánie uspávající – Withania somnifera) je polokeř, který dorůstá do výšky 1 – 1,5 metru. Původem je ze severozápadní Indie. Roste také v severní Africe a na…
Kurkumin a trávicí systém
Pokud bychom měli vyjmenovat pouze jedinou oblast, která v současnosti vyžaduje největší pozornost, pak by to určitě byl nemocný trávicí systém. Tato „vstupní brána k našemu…
Che-šou-wu (He Shou Wu) je v asijské bylinné medicíně jednou z nejpopulárnějších a nejvíce ceněných posilujících bylin. He-šou-wu je zpracovaná kořenová hlíza rostliny Polygonum multiflorum (rdesno…
Extrakt z listí ze stromu Graviola – přirozený zabiják rakovinových buněk – 10.000 krát silnější než chemoterapie A proč to nevíme? Je to proto, protože určité velké korporace chtějí dostat zpět…
Maca, přezdívaná jako peruánský ženšen nebo peruánská viagra roste v jihoamerických Andách, vyskytuje se ve výškách kolem 4000 metrů n.m. a odolává až mrazům -20°C, stejně jako žáru slunce. Vzhledem…
Princip působení Chitomaxu:
Je známo, že viskózní vláknina a zejména chitosan působí na metabolismus tuků, snižuje vstřebávání cholesterolu ze stravy a váže se na žlučové kyseliny, a tím snižuje…
chitomax + bylinky + kyselina alfalipoová
FENUPRIM – jedinečná kombinace pěti přírodních látek, synergicky působících, která vám může pomoci při formování vaší postavy. Pro většinu lidí jsou právě…
Dračí krev – Dragons blood
Když se v amazonské džungly někdo poraní, škrábne nebo je pokousán hmyzem, někdy můžete vidět jak mačetou sekne do jednoho druhu stromu a temně rudou pryskyřici si kápne do…
Danshen Q10 cardio
Synergická kombinace extraktů a mikroživin pro normální funkci srdce. Kombinace extraktu z kořene Danshen, koenzymu Q10, vitamínu E a thiaminu je synergická kombinace – působení…
Saffron – Brain and Neuro balancer
Přírodní doplněk stravy určený ke zmírnění stresu, zlepšení nálady a zvýšení pocitu pohody. Obsahuje unikátní synergicky působící kombinaci patentovaného extraktu…
Silybin Phytosome® – silibinin s vysokou vstřebatelností – novinka na ochranu a regeneraci jater
Jaterní buňky odstraňují mj. z krve trávicího ústrojí baktérie, viry a jiné patogeny. Zdravá játra do…
7 bylinek, které by vám neměly v zahrádce chybět
Čerstvé bylinky dodají vašim pokrmům i nápojům tu správnou jedinečnou chuť, ozdobí vaši kuchyni i zahrádku. Slouží také jako přírodní léčiva. Jejich pěstování je nenáročné, a navíc je můžete klidně pěstovat na balkóně nebo parapetu. A jak voní!
Pokud ještě nemáte svou bylinkovou zahrádku, je načase si ji založit. Co na tom, že bydlíte v bytě… Většina bylinek si nepotrpí na rozlehlé pláně a bude vám dělat radost i v obyčejném květináči na parapetu. A jaké bylinky by ve vaší kuchyni neměly chybět?
Bazalka
Alfa i omega italské kuchyně a bylinka, bez které by spousta pokrmů byla jen jídlem bez chuti. Chutná skvěle v salátech, těstovinových pokrmech, na pizze nebo třeba jako lahodné pesto či do domácího bylinkového másla. Navíc příznivě ovlivňuje zažívání a pomáhá při odvodňování organismu.
Pěstování:
Bazalka nemá moc ráda přímé slunce a potřebuje dostatek vláhy (nesnese však přelévání). Určitě bude vděčná za samozavlažovací květináč někde v polostínu.
Oregano
Oregano neboli dobromysl obecná má podobné použití jako majoránka, jen má trochu výraznější chuť. Je nedílnou součástí středomořské kuchyně – setkáte se s ním hlavně v Itálii, Fracii (je například součástí oblíbeného provensálského koření) nebo třeba v Řecku. Podporuje chuť k jídlu, má protizánětlivé účinky, zlepšuje zažívání.
Pěstování:
Oregano si potrpí na hodně slunce a tepla, je lepší ho pěstovat na sušších místech, při zalévání používat spíše méně vody.
Tymián
Tymián je skvělý na dochucení všech masových i zeleninových pokrmů. Má výraznou chuť i vůni. Skvěle si rozumí s rybou, drůbežím masem i zvěřinou. Stejně jako oregano či bazalka je také nezbytným doplňkem italské kuchyně. Tymiánový čaj pomáhá při kašli a nachlazení.
Pěstování:
Tymián je teplomilný a dává přednost lehké písčité půdě. Doporučujeme zalévat střídmě.
Meduňka
Meduňka je charakteristická svou příjemnou citrusovou vůní i chutí. Je skvělá do čaje i smoothie. Pomáhá při nespavosti, migrénách, zlepšuje trávení a zahání stres.
Pěstování:
Meduňka miluje prostor a ráda se rozrůstá. Pokud ji plánujete pěstovat v květináči, zvolte o kousíček větší. Nejlépe se jí bude dařit na sluníčku či v polostínu, vyžaduje však dostatek vláhy.
Máta
Máta je díky své osvěžující chuti i vůni oblíbeným doplňkem do všech nápojů. Ať už jako mátový čaj, který je skvělý na zažívání nebo nachlazení, nedílná součást Mojita – oblíbeného letního koktejlu, nebo jen tak do čisté vody pro osvěžení.
Pěstování:
Máta roste rychle jako plevel, potřebuje tedy větší a hlavně samostatný květináč – jiné bylinky by brzy zahubila. Má raději stinná místa.
Petržel
Nepostradatelná bylinka do každé kuchyně. Poslouží na dochucení polévky, salátu, šťouchaných brambor, ale také na ozdobení pokrmů. Má vysoký obsah vitamínu C, příznivě ovlivňuje zažívání a podporuje chuť k jídlu, má silné dezinfekční účinky. Nejčastěji se můžete setkat se dvěma základními druhy – klasická kudrnka a hladkolistá, která má o něco výraznější chuť.
Pěstování:
Petrželka se moc nemusí s přímým sluncem, takže lépe uděláte, když ji budete pěstovat na stinných místech a v samostatném květináči. Na zimu ji můžete zamrazit do zásoby.
Pažitka
Pažitka je díky své jemně štiplavé chuti skvělým pomocníkem pro dochucení polévek, pomazánek, bylinkového másla i jen tak na namazaný chleba. Obsahuje více vitamínu C než citron, je tedy skvělá na posílení organismu, navíc pomáhá snižovat tlak.
Pěstování:
Pažitka se nesnese s prudkým sluníčkem, dobře se jí tedy bude dařit ve stínu i doma v kuchyni. Nemusíte se ji bát více zalévat – hoví si ve vlhkém prostředí.
Oregano není jen koření. Pomáhá také s mnoha neduhy
Zdroj: Shutterstock
Oregano je koření, které se vyrábí z nati dobromysli obecné. Nedodává přitom pouze lepší chuť připravovaným pokrmům, ale má i příznivé účinky na zdraví.
Původ dobromysli obecné
Dobromysl obecná je rostlina, která původně rostla ve Středomoří, ale také v dalších oblastech. Rozšířena totiž byla i ve střední, východní a jihovýchodní Asii.
Člověk ji navíc začal sám pěstovat už ve starověku, takže se velmi dávno dostala do dalších částí světa, a to včetně Severní Ameriky.
V současné době je přitom poměrně rozšířenou rostlinou i v České republice.
Využití v kuchyni
Oregano je nať dobromysli obecné, která se používá jako koření. Uplatnění přitom nachází zejména v oblasti původního rozšíření.
Jedná se typické koření především pro italskou kuchyni, když bývá jednou z ingrediencí pro přípravu pizzy i do salátu Caprese. Všeobecně se přidává do omáček z rajčat či masových náplní do těstovin.
Obvykle bývá také součástí provensálského koření.
Italská kuchyně: zdravá, lehká a jednoduchá
Oreganový olej
Z natě dobromysli obecné se připravuje rovněž oreganový olej, který se lisuje za studena.
Pořídit si jej můžete v lékárnách a dalších internetových i kamenných obchodech, ale je možné připravit si ho i doma.
Stačí vložit čerstvou a rozdrcenou nať do poloviny sklenice, do druhé nalít kvalitní olej (např. slunečnicový či olivový za studena lisovaný), dobře protřepat, nechat stát cca 14 dnů a pak už jen scedit.
Účinky na zdraví
Oregano není pouze koření, protože obsahuje mnoho účinných látek jako např. vitamíny, minerály, silice (především karvakrol), třísloviny anebo hořčiny.
Díky tomu se jedná o silný antioxidant, který chrání buňky, ale účinkuje také při kašli a onemocnění průdušek a za zmínku stojí i protizánětlivé a antibakteriální účinky.
Navíc působí detoxikačně a kladný vliv má rovněž na trávení a kardiovaskulární soustavu.
Zajímavosti o oreganu
- Oregano se nepoužívá pouze v italské kuchyni, ale je typické rovněž pro kuchyni řeckou, španělskou a dokonce i mexickou.
- Toto koření můžete použít v mnoha pokrmech. Hodí se k do polévek, omáček, salátů a doporučováno je rovněž k jehněčímu či telecímu masu, stejně jako k luštěninám.
- Pokud byste chtěli oregano použít primárně pro léčivé účinky, používejte čerstvou, nikoli sušenou nať dobromysli obecné.
- Pořídit si oreganový olej není právě nejlevnější, což platí především pro výrobky v bio kvalitě. Přesto byste utracených peněz neměli litovat.
- Oreganový olej ovšem není vhodný pro nejmenší a používat by ho neměly ani těhotné a kojící ženy.
Autor: redakce
Bazalka: nejpoužívanější bylinka v mnoha kuchyních
- Asie
- Evropa
- Itálie
- Jižní Evropa
- Středomoří
Oregano a vše o této silně aromatické bylince
Dobromysl obecnou dnes známe spíše jako oregano. Latinský název této bylinky zní Origanum Vulgare. Jedná se o aromatickou bylinku, která je známá zejména ve středomořských kuchyních, u nás má ale již hojné použití. Tuto trvalou rostlinu můžete pěstovat také u nás – je to velmi snadné. Prootože má svůj původ ve Středomoří, dokáže zvládnout i období sucha.
Oregano se používá zejména proto, že jeho listy jsou velmi chutné. Méně už se mluví o jeho zdravotních účincích, kterých je (jak se dočtete z tohoto článku níže) velmi mnoho. Po přečtení budete mít jistě chuť vypěstovat si vlastní bylinku a začít ji používat v kuchyni. Pokud tedy plánujete začít si pěstovat vlastní bylinkovou zahrádku, nezapomeňte do ní zahrnout také oregano.
Trochu historie
Ačkoli dnes tomu tak není, oregano bylo dříve využíváno spíše pro své léčivé účinky než v kuchyni. Oregano původem pochází z Evropy a střední Asie. Říká se, že jeho jméno pochází ze dvou řeckých slov, z nichž první znamená hora a druhé radost. Překládáme ho tedy jako „radost z hor“.
Oregano bylo v minulosti používáno švédskými horskými rolníky – přidávali si ho do piva, aby získalo omamnou vůni a zároveň tím předcházeli tomu, aby bylo pivo kyselé. Další historický fakt je, že v USA se oregano začalo šířit ve čtyřicátých letech minulého století.
Američtí vojáci, kteří se vrátili po druhé světové válce z Itálie, začali bylinku používat na pizzu.
Oregano je trvalka. Roste do výšky asi 70 centimetrů a je odolná do teploty až -34 °C. Rostlina má větvené měkké chlupaté stonky. Listy jsou malé, kulaté a na špičce mají tupý bod. Právě listy jsou plné s velmi silnou chutí.
Rostlina, která roste ve volné přírodě v jižní Itálii, je mnohem chutnější než ta, která roste na severu Itálie. Důvodem tohoto rozdílu je, že když je rostlina pěstována ve studeném mokrém podnebí není tak aromatická, jako když ji pěstujeme na slunci.
Oregano je keřovité a má tendenci se šířit samo.
Pěstování
Bylina roste v dobře odvodněné půdě, kde je dostatek slunce.
Vyžaduje rutinní zavlažování.
Ačkoli se jedná o trvalou rostlinu, měli byste ji každé tři roky nahrazovat, protože se stává dřevnatou. Nové rostliny můžete pěstovat ze semen nebo
dělením ze zavedené rostliny. I když to není nezbytně nutné, dává přednost přímému slunci. Díky tomu, že odpuzuje hmyz, jej lidé pěstují poblíž svého zahradního posezení. Oregano je vytrvalá rostlina, která potřebuje jen velmi malou údržbu. Rostlina kvete od léta do podzimu. Na konci stonků se tvoří malé, purpurově růžové až bílé květy.
Semena vysaďte do půdy (klidně ven) na počátku jara. V takovém případě si ale počkáte, než vám vyklíčí první rostlinky. Proto je mnohem jednodušší vypěstovat si rostlinky v pařeništi nebo doma v truhlíku.
Rostliny pak můžete vysadit ven na začátku května ve sponu 30-40 centimetrů. Půda by měla být lehká a suchá, dobře propustná. Bylinu zalijte odstátou vodou o pokojové teplotě – na začátku by vám rostlina neměla vyschnout.
Zavedená rostlina dokáže tolerovat i sucho.
Jakmile se objeví květy, můžete nařezat stonky na malé
svazky, které lze usušit na tmavém, suchém a mírně teplém místě. Poté je můžete
skladovat ve vzduchotěsné nádobě (listy můžete uchovávat celé, nebo je můžete
nadrobit).
Sušené oregano si uchová chuť na nejméně tři měsíce. Listy můžete
používat čerstvé po celé léto. Pokud chcete mít co nejchutnější, křupavé a
husté listy, pravidelně odstraňujte květy rostliny.
Štíhlé, pepřovité listy
mají ostřejší chuť než sladká majoránka a chutnají podobně jako tymián.
Oregano v kuchyni
Oregano se nejvíce používá v řecké kuchyni, pro jeho
silnou chuť a aromatické listy.
Přidávat je ale můžete také do italských jídel,
pokrmů z ryb, korýšů, vajec, čerstvých a vařených rajčat, ale také do zeleniny,
fazolí a marinád, rajčatové šťávy, pizzy a těstovin a nudlí.
Častokrát se
používá také v kombinaci s jehněčím či hovězím masem. Provoní také
nejrůznější polévky, sýry a saláty. Používá se ale také v mexické kuchyni
ve formě prášku, kterým se ochucují fazole.
Oregano můžete použít jako mnohem silnější variantu
majoránky nebo tymiánu. Používat jej můžete v čerstvé i sušené variantě.
Italští,
řečtí a mexičtí kuchaři jej často používají volně v omáčce ze špaget, na
grilovaná a dušená masa. Silná chuť oregana ale může snadno přemoci chuť
ostatních potravin, takže jej používejte opatrně.
Častěji se používá ve
vařených pokrmech, protože jeho chuť je velmi výrazná.
Oregano se dříve pěstovalo spíše pro své léčivé účinky, než do kuchyně. Mezi jeho zdravotní účinky patří následující:
Posiluje imunitu
Oregano obsahuje kyselinu rosmarinovou a thymol, což jsou složky se silnými antioxidačním sloučeninami. Ty jsou spojovány s redukcí oxidačního stresu v těle. Volné radikály mohou způsobit rakovinu a další chronická onemocnění. Pokud přidáte do své stravy oregano, můžete zlepšit své imunitní zdraví a uchránit se před některými z nejnebezpečnějších a nejtišších vrahů.
Oregano obsahuje organické sloučeniny, které mají antibakteriální vlastnosti. Dokážou tak bránit tělo proti širokému spektru bakterií, které mohou ovlivnit kůži, střevo a další části těla. Tato rostlina je také lehce stimulující látkou, která může zvýšit produkci bílých krvinek a urychlit metabolismus, což vede k rychlejšímu zotavení z běžných onemocnění.
Pomoc při trávení
Oregano obsahuje vlákninu, takže i přes svou malou velikost
může mít velký vliv na váš zažívací systém.
Vláknina je základním prvkem
zdravého trávicího systému, protože může zvýšit objem stolice a stimulovat
peristaltický pohyb, který pohybuje potravu trávicím traktem a účinně ji
vylučuje.
Vláknina pomáhá udržovat zdraví střev a zvyšuje příjem živin, takže
z jídla, které sníte, dostanete více.
Oregano je přirozená forma omega-3 mastných kyselin, což je
prospěšný typ cholesterolu, který zlepšuje vaše srdeční zdraví. Kromě toho,
omega-3 mastné kyseliny pomáhají vyrovnávat hladiny cholesterolu a snižují
zánětlivost v kardiovaskulárním systému, čímž pomáhají předcházet ateroskleróze,
infarktu a mrtvici!
Detoxikuje tělo
Oregano je bohaté na živiny s vysokým obsahem manganu,
vápníku, železa, vitamínu K, vlákniny a širokého spektra dalších organických
sloučenin. To z něj činí ideální bylinu pro detoxikaci organismu. Oregano může
pomoci funkci jater a urychlit proces eliminace toxinů.
Zlepšuje zdraví kostí
Jak stárneme, naše kosti začnou oslabovat a rozpadat se,
takže je důležité zajistit, že dostaneme dostatek vitamínů a minerálů. Vápník,
železo a mangan jsou některé z nejdůležitějších minerálů pro zdraví kostí, a
oregano má značné množství všech.
Smyslné oregano nejen do kuchyně
Když se řekne oregano, tak si mnozí lidé představí omáčku na špagety nebo také pizzu. Tato rostlinka se ale dá použít do mnohem více jídel – a chutnější je rozhodně čerstvé, než v sušené podobě.
Bohužel, v supermarketech jsou nabízeny zejména sušené varianty této bylinky. Oregano je podobné majoránce, ale jeho vůně je pronikavější.
Protože je tak užitečné a dá se snadno vypěstovat, je oblíbenou součástí bylinkových zahrádek.
Zdroje
Dobromysl obecná – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dobromysl_obecn%C3%A1
Oregano neboli staročeská dobromysl: léčivé koření – Abecedazahrady.cz. Abecedazahrady.cz – Zahrada, rostliny, pěstování[online]. Dostupné z: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/oregano-neboli-staroceska-dobromysl-lecive-koreni
Oregano | Solomon – koření králů. Koření Králů Solomon – ručně balené koření [online]. Dostupné z:https://www.korenikralu.cz/oregano
Oregano, koření a bylinky – Vše o koření. Vše o koření – Vitana [online]. Copyright © 2016 Vitana a.s., [cit. 04.07.2019]. Dostupné z:https://www.vseokoreni.cz/koreni/oregano
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
Vše, co potřebujete vědět o koření
Pepř, paprika, kmín, majoránka – to je koření, které asi používáme v našich kuchyních nejčastěji. A možná často i až tak rutině, že o nich vůbec nepřemýšlíme. Tedy do té doby něž nám „ujede ruka“.
Jenže víme vůbec o koření něco víc? Třeba, odkud právě to, které máte v kuchyni v kredenci, pochází a jak dlouhou cestu muselo urazit nejen dnes, ale i v průběhu věků a třeba také, jak vzácné bylo, než se stalo něčím, co bereme jako samozřejmost?
Cesta koření na náš stůl nebyla kdysi vůbec jednoduchá a i dnes existuje koření, ke kterému se jen tak snadno nedostaneme nebo alespoň kvůli němu musíme sáhnout hluboko do peněženky. Třeba šafrán.
Jen jeho desetina gramu přijde na stokoruny! Ale možná je to dobře, protože šafránem je možné se i předávkovat! Takže rčení „jako šafránu“ neexistuje jen tak pro nic za nic.
Na druhou stranu řada koření má naopak velmi blahodárné účinky na náš organismus, dokáží pomoci při řadě nemocí – vždyť se s nimi v minulosti i běžně léčilo!
Historie koření
Koření k léčení používali používali už ve Starém Egyptě nebo Staré Číně.
„Dokonce mu připisovali magické účinky, takže bylo doménou lékařů a šamanů,“ říká majitel internetového obchodu s kořením v Pardubicích Tomáš Cipra a doplňuje: „Velký rozmach koření nastal s rozpínáním Římské říše – kamkoli Římané přišli, tam je zajímalo, jaké mají koření. Po pádu Římské říše je pak vystřídali Arabové, kteří vozili koření až do Babylonu…“
Koření se věnujeme celý týden v 10:20PONDĚLÍ: Historie koření – od pravěku až na dnešní světové burzy kořeníÚTERÝ: Koření dnes – trendy v koření a jak poznat jeho kvalituSTŘEDA: Koření při vaření – jaké nejčastěji používáme + bylinkový speciálĆTVRTEK: Koření a zdraví – které koření je zdravé a které i smrtelně nebezpečné?PÁTEK: Koření jako lék – jaké nemoci umí konkrétní koření léčit?
Nejvíc se obchod s kořením ale otevřel po obeplutí Mysu dobré naděje a doplutí do Indie, s ním, ale nastaly také velké války o koření a to, kdo jej bude dovážet a prodávat. A dováží – v Evropě se opravdu příliš nepěstuje – se k nám koření dodnes a prodává na velkých burzách koření: v Londýně, Rotterdamu, Hamburku a New Yorku.
Koření dnes
Jaké je nejoblíbenější koření u nás? To se za poslední desítky let vlastně ani nezměnilo. Jak říká Tomáš Cipra, majitel internetového obchodu s kořením, stále je nejprodávanější pepř a paprika. I v koření ale existují jisté trendy. Tím trendem současnosti je podle něj velká obliba směsí koření. S ním jde ruku v ruce ale v posledních letech důraz na zdravější stravování.
„Je pravda, že se více než dřív lidé dívají na složení koření o původ jednotlivých složek, víc jim záleží také na čerstvosti koření,“ říká a dodává: „Co teď také jde na odbyt, jsou bylinky, ať už jednodruhové – majoránka, bazalka, oregano, tak třeba směsi typu provensálského koření. Zde si ale každá firma míchá svůj vlastní poměr, je třeba tedy vyzkoušet, které vám nejvíc vyhovuje.“
A odkud vlastně koření z našich kuchyní pochází? „Koření se pěstuje po celém světě, ale, když už jsme třeba zmínili třeba tu papriku, tak ta, co používáme v Evropě, je tak z 90 procent ze Španělska. V České republice se pak v malé míře pěstují třeba bylinky, většinou je ale dovážíme, a to především ze Severní Afriky – z Egypta, Maroka nebo Tunisu,“ říká Tomáš Cipra
Koření při vaření
A jaké koření má nejčastější uplatnění dnes v našich kuchyních? V tom má jasno učitelka odborných předmětů Střední průmyslové školy potravinářství a služeb v Pardubicích Jitka Rechtoríková: „Kmín, paprika, zázvor, kurkuma, hřebíček, nové koření a samozřejmě všechny druhy pepře. Ale co se týče české kuchyně, tak ta se zaměřuje především na na koření, které se tu dalo vypěstovat, a toho nebylo mnoho. Ale například dodneška existuje ochranná známka na kmín – jako český kmín,“ vyjmenovává.
Co bylo ale oblíbené v českých kuchyních našich babiček a co se v posledních letech vrací do těch našich současných, jsou bylinky.
Jak říká kolegyně také z potravinářské školy v Pardubicích Alena Krátká „Řeřicha, bazalka, máta, meduňka, tymián mají široké využití v našich kuchyních. Jsou ale lepší čerstvé než ty sušené.“ Také je ale dobré bylinky příliš nevařit.
„Bylinky v kuchyni používáme především v syrovém stávu nebo na rychlou úpravu a nebo se do jídla vkládají těsně před koncem vaření. Tak neztratí vitamíny ani aroma,“ vysvětluje Alena Krátká.
Koření a zdraví
Není pravdou, že by jídla, která jsou zdravá, neměla být chutná, tedy okořeněná. Naopak. Lidé, kteří dbají i přísně na zdravé stravování si díky koření jídlo také dokáží řádně vychutnat.
Svědčí o tom i široká nabídka koření v pardubické prodejně zdravé výživy a potvrzují to i slova jejího majitele Jiřího Malíka: „Pokud se to s kořením nepřehání, může být prospěšné zdraví, jak při vaření, tak při různých zdravotních potížích.
“ Není se prý v tomto smyslu třeba bát ani kořenících směsí. „Můžou to být totiž jen třeba čisté směsi bylinek,“ říká Jiří Malík a doplňuje: „Potom existují i kořenící směsi s přídavkem mořské soli, to je taky v pořádku.
“ Čemu je třeba se ale rozhodně vyhýbat jsou takové směsi, které obsahují glutamáty, sorbany draselné či různé další konzervační látky či barviva.
Ale i některéájednodruhová koření mohou být vě větším množství nebezpečná, a to dokonce velmi. „Například takový šafrán, který když se přidá v malém množství, tak pokrm výborně ochutí. Ve velkém by ale pak hrozilo předávkování, halucinace a smrt,“ říká Jiří Malík.
Koření jako lék
Koření se v dávných dobách používalo spíš jako lék a tím se můžeme isnpirovat i dnes. „Například skořice má výborné prohřívací účinky, což oceníme zvláště v chladném počasí, ale také protizánětlivé. Napomáhá v boji proti řadě bakterii, i takových jako je listerie, e coli či salmonela,“ říká majitel prodejny zdravé výživy v Pardubicích Jiří Malík.
Dalším v současnosti velmi oblíbeným kořením, které pomáhá posílit zdraví, je třeba také kurkuma. „Dopomáhá čištění krve. Když je čistá krev, tak se to projeví i na kůži, tedy mizí nejrůznější kožní obtíže… Dále pomáhá při trávení a snižuje riziko srdečních a cévních onemocnění,“ vyjmenovává Jiří Malík s tím, že kurkuma je také součástí další oblíbené směsi koření – kari.
A prý existuje i koření, které pomáhá hubnout, protože pomáhají zrychlit metabolismus. Připouští to i Jiří Malík. „Je to výsada například kayenského pepře, chilli koření nebo jiných ostrých druhů, tam je asi třeba ale zase, aby to nebylo v kombinaci například s citlivým žlučníkem nebo s dalšími orgány a aby se to nepřehnalo,“ říká.
Které koření pomůže s detoxikací?
Chcete se pustit do detoxikace, ale bojíte se toho, že vám při ní nebude chutnat? Detoxikace sice vyžaduje určitou disciplínu a omezení – přesto může být detoxikační jídelníček chutný!
Existuje celá řada koření a bylinek, které detoxikační stravě dodají kulinářský šmrnc. Některé koření však nabízí ještě víc, podporuje zažívání, metabolismus a celý proces detoxikace. Aromatické koření má nezřídka i další léčivé účinky. Detoxikační koření vám tak přinese mnohostranný užitek.
A o kterém koření je řeč? Které koření zařadit do svého detoxikačního jídelníčku? To se dozvíte v tomto článku.
Svět vůní, chutí a barev
Přeneste se s námi do Středomoří nebo Indie. Najdete zde i zajímavé kulinářské pochoutky, spolu s celou škálou úžasného koření pro potěšení vašich smyslů. Těšit se však můžete nejenom z pestrých vůní, chutí a barev, ale také z léčivého působení koření.
Nevynecháme však ani českou tradici a nakonec vybereme i z české kuchyně jedno koření, které přijde při detoxikaci vhod. Nechte se inspirovat!
Středomořská kuchyně
Inspiraci pro detoxikační menu můžete hledat v kulinářském umění Italů, Francouzů nebo Španělů. Středomořská kuchyně je totiž velmi lehká, zdravá, a přitom také neuvěřitelně chutná. Zakládá si na jednoduchosti a přirozenosti, jejím klíčem jsou kvalitní suroviny.
Kulinářské speciality pak přivádí k dokonalosti atraktivní servírování, které musí být vyladěné do nejmenších detailů. Jíme i očima. Myslete na to při přípravě svých pokrmů detoxikačního programu. Vezměte si jako vzor atraktivní pochoutky středomořské kuchyně.
A přidejte i špetku středomořského koření, pomůže vám s detoxikací!
Středomořské pokrmy provází typické chutě a vůně. Jako koření se často uplatňují bylinky, nejčastěji bazalka, dále také oregano, rozmarýn, tymián, šalvěj nebo petrželka. Ve zdejší kuchyni nechybí ani šafrán, skořice, hřebíček, pepř nebo chilli.
Oregano
Oregano, botanicky dobromysl obecná z čeledi hluchavkovitých, je charakteristickým kořením italské nebo řecké kuchyně. Známé je však také z kuchyně staročeské, kde se mu však říkalo dobromysl. Z české kuchyně se oregano postupně vytratilo, aby je nahradila příbuzná majoránka. Dnes se k nám, s rostoucí oblibou italských pokrmů, vrací.
I když se bylince říká oregano, napomáhá i dobré mysli. Oregano příznivě ovlivňuje psychiku, pomáhá proti stresu a je také prospěšné při nespavosti. To se při detoxikaci může hodit. Oregano má také schopnost odvádět toxické látky z těla, proto je skvělým kořením pro detoxikační kůry.
Zvyšuje sekreci žlučových šťáv a napomáhá tak trávení. Navíc působí protizánětlivě, je užitečné při infekcích v zažívacím traktu, ale i onemocnění dýchacích cest nebo kožních potížích. Díky obsahu carvacrolu působí oregano jako přírodní antibiotikum.
Ve svém složení však nabízí také antioxidanty, které chrání buňky proti volným radikálům.
Tím však výčet zdraví prospěšných účinků oregana ještě nekončí. Oregano působí také protikřečově. Pomáhá proti křečím v trávicím traktu, ale třeba i menstruačních bolestech. Je prospěšné i při žaludečních vředech.
Šafrán
Šafrán je nejcennějším kořením světa. Jedná se o nitkovité pestíky květů rostliny Crocus sativus z čeledi nosatcovitých, která se od pradávna pěstuje v jižní Francii nebo ve Španělsku. Vzácné koření zajímavé nahořklé chuti však najdeme také v latinskoamerické, arabské, indické nebo čínské kuchyni.
Šafrán je typický svým žlutým barvivem, které mu dává také léčivé vlastnosti. Podporuje vylučování trávicích šťáv, a tím také trávicí procesy. Působí také proti střevním parazitům. Má mírně projímavé působení. Užitečný je i díky močopudným a detoxikačním účinkům. Uvolňuje škodlivé látky, ale i hleny.
Šafrán funguje jako prevence řady civilizačních chorob a jsou mu připisovány i antidepresivní účinky.
Šafrán napomáhá správné funkci jater a ledvin. Navíc je snadno stravitelný. Užívá se však jen v nepatrném množství, nejenom kvůli své vzácnosti. Ve vyšších dávkách totiž může být jedovatý.
S kořením se to obecně nemá přehánět, právě pro koření platí, že méně je někdy více…
Náš tip – tekutiny pro efektivní detoxikaci
Při plánování svého detoxikačního jídelníčku nezapomeňte na pitný režim. Zatímco koření stačí špetka, vody je třeba denně hned několik litrů. Jen při dostatku tekutin může docházet k vylučování odpadních látek. Na rozdíl od detoxikačního menu, které může třeba i díky koření hrát mnoha barvami, je ideální tekutinou pro detoxikaci obyčejná pramenitá voda.
Indické koření
Je-li některá světová kuchyně charakteristická užíváním koření, pak je to kuchyně indická. Tato orientální kuchyně je založena na koření, bylinkách a zelenině. Proto je zdravá a lze ji využít i jako inspiraci pro detoxikační pokrmy.
Koření se v indické kuchyni užívá hojně, většinou přitom nejde jen o jeden druh, ale o směsi různých koření, kterým se říká masala. Složení masaly se neliší jenom podle regionů či etnika, ale vlastní recept má snad každá indická rodina.
Ne každému jsou vysoké dávky indického koření po chuti, avšak je to spíš kvůli nezvyku. Koření dává indickým pokrmům velmi výraznou chuť, ale také léčivé vlastnosti. Má nejenom kulinářské využití, ale uplatňuje se také jako lék tradiční indické ajurvédy.
Jde zejména o koriandr, kurkumu, kardamom, zázvor, česnek, hřebíček, hořčičné semínko, římský kmín (kumin), pískavici nebo skořici.
Koriandr
Koriandr je jednoletou bylinou z čeledi miříkovitých, která kuchyň obohatí svými listy, natí i semeny. Jako koření slouží zejména mletá semena.
Všechny části koriandru pomáhají při zažívacích potížích, například nadýmání, střevní kolice nebo onemocnění žaludku. Koriandr povzbuzuje také činnost slinivky břišní. Vyniká však především detoxikačními vlastnosti.
Dokáže ničit střevní parazity a podílí se na odstraňování škodlivin z těla, dokonce i toxických kovů jako je hliník nebo olovo. Díky svému složení má i protizánětlivé vlastnosti. Koriandr je prospěšný také pro nervový systém.
I proto je vhodný při detoxikačním období, které může být psychicky náročné.
Kurkuma
Koření kurkuma představuje sušený oddenek kurkumovníku dlouhého.
Kurkuma je typická obsahem žlutého barviva kurkumin, které nese také léčivé účinky. Má omlazovat, regenerovat, posilovat imunitu a také zlepšovat psychický stav. V ajurvédě je kurkuma považována za všelék.
V detoxikačním režimu přijde vhod zejména schopnost kurkumy stimulovat činnost jater. Ta jsou klíčovým detoxikačním orgánem. Kurkuma se tak nepřímo podílí na odbourávání toxinů.
Údajně také snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, rakoviny nebo artrózy.
Užitečné antioxidanty
Kurkuma i další koření se pyšní obsahem řady bioaktivních látek. Najdeme mezi nimi také antioxidanty, které působí proti oxidativnímu stresu. Chrání organismus před působením volných radikálů,podporují regeneraci a obnovu buněk.
Kmín, neoblíbenější koření české kuchyně
I v typické české kuchyni se dají najít detoxikační pomocníci, půjde třeba o klasický kmín. Přestože se přidává i do tučných masitých jídel, která jsou při detoxikaci tabu, najde kmín uplatnění i v detoxikačním menu.
Kmín dochutí například luštěniny, pomůže navíc s jejich trávením a předejde nepříjemnému nadýmání. Kmín podporuje trávení, stimuluje činnost žaludku a střev a dokonce léčí i některé zažívací potíže.
Toho využívá nejenom česká, ale také zmiňovaná indická kuchyně.
Kmín má také protizánětlivé vlastnosti. Omezuje hnilobné a kvasné procesy v zažívacím ústrojí, pomáhá očistit trávicí trakt od nečistot, hubí bakterie, plísně a další parazity. Pozitivně ovlivňuje složení střevní mikroflóry.
Inspirovali jsme vás? O které koření doplníte svoji poličku? Po kterém sáhnete, až budete připravovat své detoxikační menu?
Hledáte další inspiraci? Najdete ji i v našem dalším článku o detoxikačních bylinkách.