Očkování a autismus ve světle nového vědeckého objevu

Pokud přežijete těžkou infekční nemoc, často ji už podruhé nedostanete. Tuhle zkušenost mají lidé odedávna. Už v 10. století v Číně kohosi napadlo podávat zdravým lidem vysušený hnis z puchýřů pravých neštovic – smrtící choroby, která se čas od času prohnala světem.

Dnes víme, že člověk dokonce ani nemusí onemocnět. Stačí, když se jeho imunitní systém setká s oslabenými nebo mrtvými mikroorganismy. Naučí se je díky tomu poznat a vytvoří si na ně protilátky. Právě toto je principem očkování.

Za datum zrodu skutečné vakcinace je považován 14. květen 1796. Toho dne britský lékař Edward Jenner záměrně nakazil kravskými neštovicemi osmiletého chlapce Jamese Phippse. Nemoc dobytka se sice může přenést i na člověka, ale má u něj mnohem mírnější průběh než příbuzné pravé (černé) neštovice, nazývané i variola.

Ty bývaly velmi obávanou nemocí a čas od času propukaly jejich smrtící epidemie. Například v roce 1799 neštovice jen v Praze zabily asi 18 tisíc lidí. Jak velká panika by asi zachvátila svět, kdyby se něco podobného stalo dnes?

Traduje se, že na nápad očkování přivedl doktora Jennera výrok jakési mladé venkovské děvečky: „Ale já přece nemůžu mít pravé neštovice, vždyť jsem měla kravské.“ Rozhodl se to vyzkoušet a osmiletému pacientovi tím možná zachránil život.

Očkování a autismus ve světle nového vědeckého objevuOčkování a autismus ve světle nového vědeckého objevuOčkování a autismus ve světle nového vědeckého objevuOčkování a autismus ve světle nového vědeckého objevu

Malý James sice onemocněl kravskými neštovicemi, ale rychle se uzdravil. A když ho pak lékař zkoušel nakazit pravými neštovicemi, ukázalo se, že to nejde. Pacient zůstal proti smrtelné nemoci chráněn až do dospělosti.

Devět injekcí

Doktor Jenner ve své době netušil, jak očkování funguje. Viry, které neštovice způsobují, byly tehdy neznámé a imunologie jako vědní obor neexistovala. Nově objevený princip získané obrany proti nemocem začali lékaři používat víceméně intuitivně.

V Česku se sice proti neštovicím očkovalo už od roku 1803, ale vakcinace se prosazovala jen pomalu a obtížně. První očkovací látky byly nedokonalé a novinka narazila i na nedůvěru obyvatelstva.

Proočkovanost populace byla dlouho nízká. Ještě v letech 1872 – 1873 u nás proto na neštovice zemřelo asi 43 tisíc lidí. Do roku 1978 byly díky vakcinaci celosvětově zcela vymýceny.

Očkovat se proti nim proto už nemusí.

  • ŠKODÍ TO ZDRAVÍ? Pokud lékař dodrží pravidla (ohlídá alergie, nepíchne vakcínu nemocnému dítěti), je očkování velice bezpečné. Má sice i rizika, ale ta jsou mnohonásobně menší než zdravotní přínos. Po očkování se může objevit zarudnutí či horečka, jež odezní.
  • KOLIK ŽIVOTŮ ZACHRÁNÍ? Odhad Světové zdravotnické organizace je až tři miliony lidí ročně. Dalších 1,5 milionu by nezemřelo, kdyby k očkování měli snazší přístup obyvatelé rozvojových zemí.
  • PROČ VAKCINACE? Jiný výraz pro očkování pochází z latinského slova vacca (kráva). Odkazuje na objev doktora Jennera, který k vakcinaci využíval kravské neštovice.

Po druhé světové válce se české děti začaly plošně očkovat proti celé řadě nemocí. Dnes jich je povinných devět, počínaje černým kašlem přes spalničky až po tetanus.

Podvodná studie

Pokud nemáte smůlu na odpůrce očkování, který pod vlivem fám a nesmyslů očkovací povinnost ignoruje, a to navzdory až desetitisícové pokutě. Bohužel je to stále častější a důsledky jsou děsivé.

V březnu 2019 v Praze propukla epidemie spalniček, kterou lékaři spojovali právě s poklesem proočkovanosti. Spalničky jsou potenciálně smrtelné. V extrémním případě tedy ignorantský člověk může nesmyslným strachem z očkování své dítě i zabít.

Odpor k vakcinaci souvisí s příklonem části společnosti ke všemu iracionálnímu a „alternativnímu“. Čakry, geopatogenní zóny, léčitelé a proutkaři, minulé životy a další new age směry ovlivňují některé lidi natolik, že to začíná ohrožovat veřejné zdraví.

Odpůrci vakcinace vycházejí i z největšího vědeckého podvodu 20. století. Světová zdravotnická organizace tak označuje studii Andrewa Wakefielda z roku 1998. Britský lékař v ní tvrdil, že očkování způsobuje autismus. Později se ukázalo, že si výsledky vymyslel a záměrně zfalšoval. Wakefieldovy nesmysly se od té doby šíří jako zaručená zpráva. Vakcína proti hlouposti dosud objevena nebyla.

Očkování a autismus ve světle nového vědeckého objevu

Kolektivní imunizace vakcínami proti covid-19 je teď jedinou cestou z pandemie, shodli se přední čeští vědci – dReport

COVID-19  Deloitte živě 

Přesně před rokem jsme sledovali zprávy z čínského Wu-chanu, které se pod vlivem masivního rozšíření koronaviru ocitlo v karanténě, a z dalších států, u nichž se během ledna postupně objevovaly první případy nákazy. Ani dalších 12 měsíců nepomohlo k tomu, aby se svět zmátořil, zbavil se restrikcí a začal zase normálně fungovat, ba naopak, přicházejí další vlny pandemie. Světlem na konci tunelu je plošná vakcinace, která už v minulosti vymýtila hned několik nákaz. Očkování proti covid-19 ale budí velké vášně. Některé z obecných mýtů proto vyvraceli přední čeští lékaři a vědci v rámci další debaty Neuron Online Clubu.

„Vakcíny jsou s námi 200 let, antivakcinační názory 150 let,“ připomněl profesor Julius Lukeš, ředitel Parazitologického ústavu Akademie věd a člen Vědecké rady Nadačního fondu Neuron v rámci online debaty, jejíž přenos se uskutečnil ve spolupráci s Deloitte. Proč ale dochází k odmítání vakcinace, když minulost ukázala, že proočkovanost populace dává smysl, protože se díky ní podařilo vymýtit spoustu závažných onemocnění?

Profesor Julius Lukeš má odpověď: „Mezi 40. a 80. lety minulého století bylo málo protestů proti vakcinaci, protože lidé měli tu bezprostřední zkušenost s tragédií chorob. Ve chvíli, kdy tyto choroby vymizely z populace, objevily se pochybnosti, jestli vakcinace je řešení, zdálo se, že je to něco zbytečného, co lidstvo nepotřebuje.“

  • Historický exkurz vakcinací: tři klíčová jména, tři klíčové vakcíny
  • Edward Jenner (1749 – 1823): zavedl první vakcínu proti pravým neštovicím
    Louis Pasteur (1822 – 1895): objevitel vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině
    Jonas Salk (1914 – 1995): objevil vakcínu proti dětské obrně
  • Zdroj: Prezentace profesora Julia Lukeše v rámci live streamu Neuron Online Clubu

Psychiatr Cyril Höschl doplňuje, že odpíračství vakcín je stejně staré jako lidstvo samo a připomíná, že v novodobé historii ho odstartoval článek britského lékaře Andrewa Wakefielda, který v roce 1998 vyslovil hypotézu, že u 8 dětí se rozvinul autismus poté, co dostaly vakcínu MMR (očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám).

Přestože se následně opakovaně ukázalo, že tyto závěry nejsou podložené a sám Wakefield byl navíc usvědčen z podvodu, tento názor přetrvává dodnes. „Článek byl následován antivakcinačním hnutím, poklesem proočkovanosti na tuto trojkombinaci a znovu nástupem spalniček.

Dříve téměř vymýcené infekce se začaly vracet do školních populací, což byl důsledek právě tohoto nešťastného článku,“ připomíná profesor Cyril Höschl.

Očkování a autismus ve světle nového vědeckého objevu

A tím se dostáváme do současnosti, k očkování proti covidu-19 a ke spoustě otázek, které jej provázejí. Jak je možné, že se vývoj vakcíny, běžně trvající deset let, podařilo stáhnout do jednoho roku?

Profesor Julius Lukeš připomíná, že bylo potřeba začít jednat rychle, proto první studie byly navrženy bezprostředně poté, co byla známá kompletní sekvence viru, tzn. písmenka, z kterých je virus poskládaný, a to se stalo již v lednu 2020.

Následovala preklinická fáze – pokusy na myších, které se udělaly řádově v měsících. „A pak je klíčové, že produkce vakcín začala ihned, ještě před jejím schválením. Firmy riskovaly, že jejich vakcína nebude schválena a že všechno, co vyrobili, budou muset vyhodit.

To se naštěstí neděje, ukázalo se, že vakcíny jsou kvalitní, risk se vyplatil,“ říká profesor Julius Lukeš a doplňuje, že „klinické fáze se překrývaly, počet lidí, kteří byli testováni ve 3.

fázi, byl vyšší než u jiných fází v běžném režimu, takže problémy, kdyby byly, by se už dávno objevily před mnoha měsíci.“

Proces vývoje vakcíny: od studie až po produkci

Budete mít zájem:  První pomoc, když se dítě dusí

Roky trvá, než se navrhne studie, stejně tak pre-klinické studie (testování na myších). Obojí může trvat až pět let. Potom se vstupuje do první fáze testování na lidech, do tří klinických fází. První fáze je velmi opatrná, probíhá na malém vzorku lidí (100) a trvá rok.

V druhé fázi se do testování zapojí více než 100 lidí a trvá dva roky, stejně jako poslední, třetí fáze, kdy se látka testuje na vzorku více než 1000 lidí. Až rok pak trvá posouzení a schvalování. Teprve až poté firmy začínají produkovat příslušnou vakcínu.

V případě covidu-19 byly studie navrženy ihned (ještě v lednu 2020). Pokusy na myších se udělaly řádově v měsících. Jednotlivé fáze testování na lidech se překrývaly.

Další rozdíly: počet testovaných lidí ve třetí fázi byl několikanásobně vyšší, než je běžné, a již v tuto chvíli začala produkce vakcíny.

Zdroj: Prezentace profesora Julia Lukeše v rámci live streamu Neuron Online Clubu

Ano, abychom byli fér, nevíme například, jak dlouho imunita po očkování vydrží, protože teď to prostě vzhledem k času ani vědět nemůžeme.

Co ale víme, je to, že onemocnění covid-19 dokáže napáchat v lidském organismu velké škody, může skončit smrtí.

Víme i to, že při vývoji nových vakcín byly dodrženy standardní postupy, stejně tak, že lidské i ekonomické ztráty každým dnem narůstají. A že tedy jinou cestu než kolektivní imunizaci vakcínami momentálně nemáme.

A teď k dalším faktům. „Prožíváme období nejhorší pandemie od druhé světové války a každá pandemie se dá sledovat různými způsoby. K 6. prosinci 2020 zemřelo v České republice o 14 tisíc více lidí než kdykoliv za posledních 10 let. Velmi pravděpodobně poprvé od druhé světové války poklesne průměrná doba dožití.

To jsou velmi vážné a pochmurné věci.

Naštěstí se ale ukazuje světlo na konci tunelu a tím je jednoznačně vakcinace,“ podotýká docent Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, který moderoval online debatu lékařů a vědců na téma Není vakcína jako vakcína.

Očkování a autismus ve světle nového vědeckého objevu

Promořovat a vsadit na dlouhodobou imunitní odpověď, nebo nepromořovat a jít cestou nákladné imunizace, to je to, oč teď běží. „Když se budeme promořovat a virus necháme v populaci řádit, tak aby se co nejvíce lidí nakazilo a tím údajně získali imunitu, musíme počítat s tím, že smrtnost toho viru je v naší populaci zhruba 1 %.

Na 10 milionů obyvatel, kdybychom to pořádně promořili, by nám umřelo 100 tisíc lidí,“ vypočítává profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky. A připomíná, že zatím vůbec není jasné, jak dlouho imunita získaná onemocněním vydrží.

V potaz je potřeba brát i fakt, že ne u všech jedinců onemocnění probíhá bezpříznakově nebo jen s mírnými obtížemi. „Tento virus je jeden z těch zákeřných patogenů, který se umí bránit imunitnímu systému a který vyřazuje některé zbraně imunitního systému.

Je docela pravděpodobné předpokládat, že obrana, kterou získáme očkováním, bude lepší, nebo dokonce mnohem lepší, než po prodělání virové infekce,“ doplňuje profesor Václav Hořejší.

Hlavní epidemiolog Petr Smejkal z Institutu klinické a experimentální medicíny k tomu na vysvětlenou dodává, že kolektivní imunita se navíc odhaduje jen velmi těžko.

„Souvisí s bazálním reprodukčním číslem, tzn. kolik člověk bazálně, bez jakýchkoliv opatření, nakazí dalších lidí. Z toho se dá vyselektovat, jakou imunitu potřebujeme.

U covidu to bazální reprodukční číslo je 2-3, takže nám snad bude stačit 75 %.“

Imunitní systém se aktivuje ihned po vakcinaci

Podle profesorky Anny Šedivé, primářky Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, teď spoléháme na kombinaci obojího. „Tedy na lidi, kteří překonali infekci, a na ty, kteří jsou a budou vakcinováni. Tak získáme jako společnost obranu.“

Jak dlouho imunita po očkování vydrží? „Data samozřejmě v tuto chvíli ještě nemáme, uplynulo několik málo týdnů po skončení klientského testování 3. fáze. To, jestli to vydrží rok, dva nebo deset let, to budeme vědět až za ten rok, dva nebo deset,“ doplňuje molekulární biolog Václav Hořejší.

Imunoložka a mikrobioložka Anna Šedivá k tomu dodává, že cesta vakcinačního působku je přímočará, což znamená, že imunitní systém se po vakcinaci hned účastní. „Buňky předají informace dále a začne výroba protilátek.

Zároveň se aktivují další složky, které vytvoří odpověď a dlouhodobé paměťové buňky.

Je už prokázáno, že očkování vydrží minimálně 8 měsíců, domníváme se ale, že vydrží několik let, jak jsme se to naučili na předchozí SARS infekci.“

Očkování a autismus ve světle nového vědeckého objevu

„Jestli se nám vakcinace vyplatí? Ano, vyplatí se nám strašně moc,“ říká docent Filip Matějka, ekonom a člen profesorského sboru CERGE-EI, a přidává pár základních čísel. „Očkovat jednoho člověka může stát řekněme 1000 korun. Proočkovat celou Českou republiku pak 10 miliard.

Když to uděláme o tři měsíce později a budeme žít v této situaci i nadále, bude nás to stát pravděpodobně půl bilionu korun, což je 50x tolik. To je 200 tisíc na jednu čtyřčlennou rodinu. Zavření škol zase bude mít dopady na budoucí platy. Stále více a více lidí má depresi.

Ignorujeme prevence nemocí.“

S každým dalším lockdownem se pochopitelně náklady jen dále kumulují. A pak je tady další výrazný efekt, který souvisí s tím, že Česká republika se ve srovnání s ostatními zeměmi pohybuje v horním spektru, pokud jde o množství nakažených lidí a úmrtí.

Ekonom Filip Matějka přidává další argumenty: „Pokud se z toho vyhrabeme o tři měsíce později než země kolem nás, nezískáme tzv. odloženou poptávku. Všichni se už těší, až budou moct někam vyrazit. Najednou se něco otevře pořádně, můžete jet třeba do Berlína, ale nemůžete do Prahy. Lidé začnou nakupovat daleko více a zatím to vypadá, že budeme pozadu.

Spousta investorů má plány, které ale nemůže dotáhnout. A začne je dotahovat tam, kde bude otevřeno. Můžeme tím přijít o strašně moc.“

Co by tedy teď Česku prospělo? Rychle se proočkovat, vsadit na solidaritu a nevěřit všemu, co se šustne v diskuzích na sociálních sítích.

„Naším úkolem ale není začít frontálně bojovat s nesmysly a tím posilovat jejich agresivitu a souboj na nesprávném místě, ale překládat validní informace, nic nezamlčovat a doufat, že v populaci se rozšíří to rozumnější,“ myslí si Cyril Höschl, psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví.

Upozornění: Článek vzniknul na základě live streamu Neuron Online Clubu, který se vysílal 13. ledna 2021 ze studia Deloitte. Pracuje s informacemi známými k tomuto datu.

Pět mýtů o očkování, které mohou ohrožovat vaše děti

Více o vakcíně Prevenar 13 Možná jim věříte i vy. A možná jen kvůli těmto mýtům nechcete nechat své děti očkovat. Přitom právě díky očkování se mohou vaše ratolesti ubránit útokům nejen nebezpečných pneumokoků. Nenechte se mýlit. Vybrali jsme pro vás pět nejrozšířenějších mýtů o očkování, které vyvrátíme.Očkování a autismus ve světle nového vědeckého objevu

Mezinárodní pravidla pro zavádění plošného očkování jsou velmi přísná. Účinek vakcín, obdobně jako všech nových léků, je dokazován v rámci velmi přísného preklinického a klinického hodnocení. Před tím, než se vakcína dostane na trh a tedy k pacientům, absolvuje čtyři fáze testování. Během nich jsou nejen její účinnost, ale také bezpečnost, kvalita i dávkování ověřeny na stovkách a mnohdy až tisících dobrovolníků. Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly Správné klinické praxe, pod kontrolou odborníků a lékařů, Evropské lékové agentury i Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Skutečný dopad ukáže vždy až praxe. V České republice však očkování přispělo ke snížení počtu případů tetanu, záškrtu a vymizení polia.

Mýtus č. 2: Očkování proti vymýceným nemocem je zbytečné

Mnozí se domnívají, že pokud se nějaká nemoc na území země či na kontinentu nevyskytuje, nemusí se proti ní nechat očkovat. Tím však mohou napomoci k opětovnému návratu onemocnění.

Budete mít zájem:  Jíme s Mírou: Domácí výrobna, kterou si zamilujete

 Zastavení očkování připadá v úvahu až ve chvíli, kdy se podaří nemoc eliminovat celosvětově. Dokud v populaci existují nositelé nakažlivé nemoci, zůstává riziko přenosu. Ukončení očkování by tak mohlo vést až ke vzniku epidemie.

Proto nepodceňujte zvláště očkování dětí, které pobývají ve větších kolektivech.

 Mýtus č. 3: Očkování způsobuje alergie, astma, autismus

Neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování způspbopvalo n ebo zhoršovalo alergická onemocnění. Alergická onemocnění bývají způsobena různými faktory ( jako např. genetika, životní styl, prostředí apod.

Ve velmi vzácných případech (méně než 1 případ očkovaného ze 100 000 lidí) se může objevit alergická reakce. Závažné alergické reakce např. anafylaktický šok, se mohou objevit v méně než 1 případu z milionu podaných dávek očkování.

V roce 1998 Andrew Wakefield publikoval studii o souvislosti mezi očkováním a autismem, na níž se odvolává řada odpůrců očkování.

Studie následně prošla důkladným přezkoumáním, uskutečnilo se několik výzkumů nezávislých stran a badatelé dospěli k jasnému závěru: Wakefieldova studie je podvrh a neexistují vědecké důkazy, že by očkování způsobovalo autismus. To potvrzuje také Světový poradní výbor pro bezpečnost očkovacích látek WHO.

Očkování a autismus ve světle nového vědeckého objevu

 

Mýtus č. 4: Vakcíny mohou vyvolat nemoc, proti které mají chránit

Po očkování se můžete u sebe nebo u svých dětí setkat s horečkami, nevolností, zarudnutím v místě očkování, ospalostí  apod. Jedná se o obecnou reakci organismu na očkování.

Tyto vedlejší účinky však v drtivé většině zase rychle vymizí a nemají nic společného s onemocněním, proti kterému je vakcionace namířena i když řada lidí to takto nesprávně chápe. Pokud u očkovaného nemoc přeci jen vypukne, pak je to pravděpodobně proto, že vakcína nebyla účinná např.

z genetických důvodů. Ty mohou způsobit, že se ,,tělo‘‘ neaktivuje a nezahájí příslušné imunitní procesy.

Mýtus č. 5: Očkování je pro děti a jejich imunitu nebezpečné

Jak již víte z předchozích řádků, testování vakcín probíhá za přísných podmínek, které mají za úkol zajistit naprostou bezpečnost přípravku. Očkovací látky pro děti nejsou výjimkou. Testování probíhá za stejných podmínek, přičemž se vakcíny nejprve podávají dospělým.

Přímé nebezpečí nadměrné zátěže nečíhá ani na dětskou imunitu. Pokud by se všechny vakcíny z aktuálního očkovacího kalendáře vpravily do těla dítěte současně, podle profesora MUDr. Romana Clíbka, Ph.D. by „koktejl“ zaměstnal jen 0,1 % kapacity dětského imunitního systému.

Aby bylo očkování co nejméně nepříjemné a vaše děti na něj nevzpomínaly s nevolí, přečtěte si, jak dětem můžete očkování zpříjemnit.

Nový podezřelý ze vzniku autismu. Roli můžou hrát bakterie ve střevech matky | Věda

Příčiny vzniku autismu obestírá záhada. Významnou roli může sehrát nevhodná střevní mikroflóra nastávajících matek.

Každé sto šedesáté dítě trpí některou z takzvaných poruch autistického spektra. Nejde vždy o „čistý“ autismus. Děti trápí problémy s chováním, komunikací, řečí. Ve srovnání s vrstevníky mají silně zúžené zájmy a tíhnou k opakujícímu se chování.

Poruchy autistického spektra se někdy pojí s dalšími problémy, například s epilepsií, depresemi, úzkostnými stavy, poruchami pozornosti a hyperaktivitou. Příčiny vzniku poruch autistického spektra nejsou jasné.

Podílí se na nich široká škála faktorů včetně dědičné dispozice. Svou roli sehrává i stav imunitního systému matky. Zvýšené riziko s sebou nesou některé virové infekce během těhotenství.

Na riziko autismu dítěte může mít vliv i skladba střevní mikroflóry těhotných žen.

Vliv bakterií

Člověk hostí ve svém těle zhruba tolik bakterií, kolik má svých vlastních buněk. Co do počtu buněk jsme tedy tvoření z poloviny bakteriemi.

Na váhu však reprezentují bakterie jen setinu naší celkové tělesné hmotnosti. Bakterie sídlící ve střevě promlouvají významně do celkového stavu našeho organismu.

Ovlivňují fungování imunitního sytému, sklony k obezitě, náchylnost k nákaze bakteriemi vyvolávajícími vážná onemocnění. 

Působí nám na nervy v útrobách a jejich prostřednictvím ovlivňují i aktivity mozku. Lékaři vědí, že některé psychické problémy autistů na čas ustoupí, když se pacient léčí antibiotiky třeba z angíny a léky mu razantně pozmění skladbu střevní mikroflóry.

Hned dvě studie publikované předním vědeckým časopisem Nature nyní nahlédly pod pokličku mechanismů, které přispívají ke vzniku autismu.

Naznačují, že výskyt poruch autistického spektra by mohl být v blízké budoucnosti významně potlačen preventivními zásahy do skladby střevní mikroflóry těhotných žen.

Autistické myši

Zdaleka ne každá virová infekce během těhotenství má za následek narození dítěte, u něhož se později rozvine některá z poruch autistického spektra. Příslovečným jazýčkem na vahách by mohla být přítomnost určitého typu střevních bakterií z příbuzenstva klostridií.

Ke klostridiím patří i velmi nebezpečné mikroorganismy, například Clostridium difficile vyvolávající těžké průjmy nebo původce závažných otrav Clostridium botulinum. Na druhé straně některá klostridia se vyskytují v lidském trávicím traktu, aniž by hostiteli působila problémy.

Hojně je mají ve střevní mikroflóře zastoupená například lidé, kteří stále ještě žijí jako naši pravěcí předkové a živobytí si opatřují lovem zvěře a sběrem planých rostlin.

Jak vyplývá z pokusů na laboratorních myších provedených týmem pod vedením Glorie Choiové z Massachusettského technologického institutu a Junem Ruhem z Lékařské fakulty Massachusettské univerzity, mění přítomnost některých klostridií ve střevu březích samiček aktivitu jejich imunitního systému.

Když je taková samička navíc infikována virem, spustí se v jejím organismu procesy, jež mají za následek poškození mozku vyvíjejících se plodů. Mláďata pak vykazují závažné odchylky od normálního chování nápadně připomínající projevy lidského autismu. Myšata například tíhnou k soustavnému opakování určitého chování.

Klíčovou roli klostridiových bakterií při rozvoji autistických poruch potvrdily i experimenty, při kterých vědci podávali březím myším antibiotika.

Léky vyhubily klostridie ve střevě a virová infekce pak proběhla bez toho, že by narušila funkce mozku mláďat.

Detailní rozbor střevní mikroflóry potvrdil, že pečlivě zvolená antibiotika vyhubila přednostně klostridie a to stačilo k ochraně mozku plodů v těle matky.

Narušení rovnováhy imunitního systému matky vyvolává u jejích mláďat abnormální vývoj ve vybraných mozkových centrech. Když vědci potlačili nadměrnou aktivitu v mozku mláďat, vyvíjela se myšata bez problémů a příznaky autistického chování se u nich neprojevily.

Očkování a autismus

Zatím není jisté, zda je vznik poruch autistického spektra u lidí vyvolán podobným mechanismem jako u laboratorních myší. Vědci jsou však přesvědčeni, že jdou po správné stopě.

Ačkoli se rýsuje souvislost mezi stavem imunitního systému těhotných žen a autismem jejich dětí, nelze nové studie brát jako potvrzení teorií, které viní ze vzniku poruch autistického spektra očkování proti virovým onemocněním.

Vznik autismu v reakci na očkování dětí propagoval koncem 90. let minulého století britský lékař Andrew Wakefield. V lékařském časopise The Lancet publikoval zprávu, podle které zůstává po očkování kombinovanou vakcínou proti neštovicím, spalničkám a zarděnkám ve střevě dětí dlouhodobě virus a vyvolává vážná onemocnění včetně těžkých zánětů střev a autismu.

Řada rozsáhlých epidemiologických studií však souvislost mezi očkováním a autismem u dětí neprokázala.

Wakefieldova studie provedená na pouhých dvanácti pacientech se přesto stala jedním z hlavních argumentů odpůrců povinného očkování dětí proti nakažlivým chorobám.

Mnoho na tom nezměnila ani následná odhalení úplatků, které dostával Wakefield od právníka zabývajícího se žalobami na výrobce očkovacích látek, ba ani zjištění, že Wakefield data pro studii zfalšoval. 

Stále ještě lze na mnoha internetových stránkách číst suverénní tvrzení, že „vliv očkování na vznik autismu je vědecky prokázaný“. Jako „důkaz“ pak bývá uváděna Wakefieldova studie, kterou časopis The Lancet už před lety vyřadil jako podvodnou.

Nové studie nerozluštily záhady vzniku autismu, ale jak uvádí v komentáři časopis Nature, otevírají se před námi možnosti, že bude možné autismu předcházet.

Může k tomu přispět i změna jídelníčku nastávajících matek tak, aby se z jejich střeva vytratily rizikové klostridiové bakterie.

Budete mít zájem:  Jak na zdravé srdce a zdravé cévy? Poradíme vám…

Očkování a autismus ve světle nového vědeckého objevu

Nový objev vědců z Akademie věd: Molekuly proteinů mohou fungovat jako antény

Kde se nacházíte: iROZHLAS.

cz / Věda a technologie / Věda | Související témata: bílkovina molekula výzkum Akademie věd Česko Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky objev věda čeští vědci fyzika chemie buňky biologie

Fluorescentní proteiny odborníci původně objevili v medúzách. Nyní je široce využívají ke studiu molekulárních procesů v živých buňkách a organismech.

Tým z Akademie věd připravil bakterie s fluorescentními proteiny, našel podmínky, za kterých tyto proteiny vytvářejí krystaly a vědci také zjistili atomární strukturu těchto krystalů.

To, jak krystaly pohlcují a vyzařují světelné záření, proměřili pomocí speciálního mikroskopu. „To je mikroskop, který jsme původně vyvinuli na to, abychom dokázali sledovat nebo pozorovat orientace molekul v živých buňkách.

A pro tuto práci jsme ho trochu upravili tak, abychom dokázali pozorovat orientace molekul, nebo efekty orientace molekul v krystalech,“ řekl vedoucí týmu Josef Lazar, který působí v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV) .

Směrové vlastnosti jednotlivých molekul vědci zjistili i pomocí výpočtů. Nakonec mohli potvrdit, že se molekuly fluorescentních proteinů nechovají jako světélkující body, za které jsou často mylně považovány, ale jako miniaturní antény. Pohlcují světlo jen z některých směrů a stejně tak vysílají záření jen do určitých oblastí.

Ekologické zemědělství lidstvo nenasytí a zatěžuje životní prostředí, tvrdí rostlinný genetik

Číst článek

„Z výsledků jiných laboratoří i z našich vlastních jsme tušili, že se molekuly fluorescentních proteinů pravděpodobně chovají jako antény.

Přesto pro nás bylo překvapením vidět, jak dokonale tato analogie platí a jak přesně jsme byli schopni určit, z jakých směrů tyto molekuly pohlcují a vyzařují světlo,“ poznamenal Lazar, jehož skupina se věnuje vývoji a uplatnění technik pokročilé optické mikroskopie.

Lazar také řekl, že na výzkumu s kolegy začal ‚trochu pracovat‘ už před 10 lety, intenzivnější práce pak trvala čtyři roky. „Ono to bylo velice těžké, protože tam bylo několik vědeckých disciplín, jejichž výsledky se musely sejít, protnout a dávat dohromady smysl. A trvalo opravdu dlouho, než jsme se stali experty ve všech těch disciplínách,“ konstatoval vědec.

Popis vlastností molekul těchto proteinů podle něj otevírá zajímavé možnosti využití. Díky připojení fluorescentního proteinu – tedy ‚malé antény‘ k jinému proteinu mohou vědci v budoucnu například detailně zjišťovat změny tvaru molekul zkoumaného proteinu v živé buňce, mimo jiné i vlivem léčiv.

Mount Everest v roce 2020: rozloha ledovce se dál zmenšuje, vědci potvrdili nález mikroplastů ve sněhu

Číst článek

Lazar s kolegy teď spolupracují na využití nových poznatků při studiu fyziologického působení inzulínu a vývoji jeho náhražek. ‚Antény‘ by se podle Akademie věd mohly uplatnit i při sledování elektrických signálů v nervových buňkách, tedy výzkumu mozku a neurologických onemocnění.

Článek o výzkumu vyjde tento týden v prestižním časopisu americké Národní akademie věd Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. Na výzkumu spolupracovali vědci z ÚOCHB, Mikrobiologického ústavu a Ústavu molekulární genetiky. 

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Odpíračství vakcín je skoro stejně staré jako vakcíny

První vakcíny spatřily světlo světa již téměř před třemi stoletími. Anglický venkovský lékař Edward Jenner si již v polovině 18. století uvědomil, že dojičky krav se nenakažují černými neštovicemi.

Díky této skutečnosti zavedl první vakcínu využitím kravských neštovic, které vytvořily imunitu proti pravým neštovicím. Nejvýznamnější francouzský vědec Louis Pasteur pak v 19. století objevil vakcínu proti vzteklině, nemoci, která je dosud vždy smrtelná.

Velký zlom v celospolečenském přijetí vakcín nastal ve 50. letech 20. století. Dětskou populaci tehdy krutě postihovala paralyzující dětská obrna. Vědci poměrně rychle zareagovali a Jonas Salk objevil tzv. Salkovu vakcína, kterou se plošně začaly očkovat děti na celém světě.

Ani Československo nezaostávalo a své děti velmi rychle a efektivně proti této nemoci (a dalším infekčním nemocem) proočkovalo.

„Antiočkovací hnutí v té době téměř nebylo, protože lidé měli bezprostřední zkušenost s nemocemi a s jejich děsivými následky,“ říká parazitolog Julius Lukeš.

Jak fungují vakcíny proti COVID-19?

Všechny dosavadní vakcíny útočí na tzv. SPIKE protein. Ať už genové mRNA vakcíny, které již přišly na trh a byly vyzkoušeny na desetitisících lidech, tak i ty další, které v dohledné době přijdou, se soustředí na zneškodnění této pro infekci klíčové bílkoviny.

Lidé se často obávají toho, že vakcíny proti koronaviru byly vyvinuty velmi rychle. Klasický vývoj vakcíny totiž trvá i 10 let.

Jak je proto možné, že se podařilo vývoj vakcíny stáhnout do jednoho roku? Vývoj vakcíny v běžném procesu zdržují návrhy studie samotné a preklinické studie, které byly v případech současných vakcín proti koronaviru urychleny z let na týdny.

Vzhledem k vysokému počtu nakažených osob mohly různé fáze klinických studií probíhat současně a zároveň začaly farmaceutické firmy dávky vyrábět ještě před finálním schválením vakcíny i za cenu, že by se mohlo stát, že vakcína schválená nebude a musely by vyrobená léčiva zničit. 

Imunitní obrana proti virům

Profesorka Šedivá udává, „že náš imunitní systém je dokonalý“ Imunita začíná již na povrchu našeho těla, zejména na kůži a sliznicích. Naše nosní sliznice dokáže v mnoha případech viry zarazit již na povrchu, ale většinou pronikají do těla.

Další fází obrany jsou bílé krvinky, T-lymfocyty, B-lymfocyty a protilátky. Cílené protilátky proti koronaviru si tělo vyrobí buď po prošlé infekci nebo díky vakcinaci.

Kombinací lidí, kteří překonali infekci a těch, kteří jsou očkováni získáme tolik kýženou populační imunitu.

Proč se nepromořit?

Profesor Hořejší zavrhuje tuto myšlenku následovně: „Smrtnost viru je v naší populaci 1 %, tudíž by u nás z 10 miliónů lidí umřelo 100 tisíc.“ „Dosud navíc není jasné, jak dlouho imunita získaná po prodělání nemoci vydrží.

Dosavadní výsledky ukazují, že obrana získaná očkováním bude lepší a potrvá déle než po prodělané nemoci,“ dodává. Lidé se často ptají, zda je imunita z očkování sterilizační.

V současnou době nikdo nedokáže potvrdit ani vyvrátit, zdali může či nemůže být očkovaný člověk přenašečem koronaviru, nakolik dojde s očkováním i k posílení slizniční imunity.

Odpíračství vakcín je skoro stejně staré jako vakcíny samotné

Kde se vzala celosvětová nedůvěra v očkování? Na konci 90. let publikoval britský gastroenterolog Andrew Wakefield článek v němž uváděl, že u 8 dětí se rozvinul autismus poté co byly očkovány MMR vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

Článek převzala antiočkovací hnutí a za následek měl celosvětový pokles proočkování proti těmto infekčním chorobám, v důsledku čehož se prakticky vymýcené infekce znovu vrací do školních populací.

Souvislost mezi vakcinací a autismem je blud, který dodnes přetrvává,i když byl jednoznačně a opakovaně vyvrácen.

„Konflikt individuálního a společenského zájmu. Senzacechtivost a strach“, tak vnímá současnou vlnu nevole proti očkování profesor Cyril Höschl.

Naše země krom koronaviru samotného prožívá celospolečenský stres.

 „Jsme v době, kdy nikdo nikomu zase nic moc nevěří a přispívá k tomu mediálně sycená nedůvěra v politické vedení, otázky kolem vakcinace se politizují, a to je špatně, říká psychiatr.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector