Novorozenec vidí ostře 20–25 cm od kořene nosu, zajímají ho jasné a pohyblivé předměty, zblízka složité struktury a tvary.
Tato pevná ohnisková vzdálenost není náhodná, je to vzdálenost mezi jeho a máminou tváří, když ho drží v náručí, kojí, mluví na něj. Věci a osoby, které jsou dále než 25 cm, vidí rozmazaně.
Dokáže sice zaostřit na různé vzdálenosti, ale vzhledem k netrénovaným očním svalům je to pro něj velice namáhavé. Dokud mu svaly nezesílí, bude tedy zaostřovat zřídka.
6 týdenní dítě
Stále nejlépe zaostřuje na vzdálenost 20–30 cm. Poznává tváře lidí a usmívá se na ně. Fixuje předmět jedním okem, proto občas zašilhá. V tomto období ještě hračky nepotřebuje, tedy pokud si nehraje právě s ručičkama.
2–2,5 měsíční dítě
Už poměrně rychle a s úspěchem zaostřuje zrak i na vzdálenější předměty, obvykle je fixuje oběma očima současně. Se zájmem sleduje pohybující se předměty, nejvhodnější jsou pro něj zvukové hračky, jako např. chrastítko.
2,5–3 měsíční dítě
Rozlišuje známé tváře od neznámých, rádo zkoumá předměty ve svém zorném poli a snaží se jich dotknout. Můžete mu zavěsit nad postel či kočárek hračky ve vzdálenosti asi 25 cm od tváře.
3–4 měsíční dítě
Sleduje předměty ve svém zorném poli a snaží se jich chytit, střídavě sleduje ruku a předmět, jako kdyby odhadovalo vzdálenost. Jeho pokusy zatím často končí neúspěchem, ale když se mu podaří dotknout se předmětu, bouchá do něj a důkladně ho prozkoumá. Poznává už své rodiče. Určitě si v tomto období oblíbí hrazdičku se zavěšenými hračkami.
4–6 měsíční dítě
Dokáže zaostřit na jakoukoli vzdálenost a podívat se všemi směry. Při chytání předmětů má poměrně velký úspěch a přestává sledovat svoji ručičku. Drží ji otevřenou a snaží se ji zavřít, když se něčeho dotkne, a předmět si přitáhnout. Hračky si dává do pusy. Pokud v tomto období ještě šilhá, doporučujeme vám vyhledat odbornou pomoc.
Chcete se dozvědět víc o vývoji svého miminka v 1. roce jeho života?
Právě pro vás je tu náš seriál o psychomotorickém vývoji.
Jak se vyvíjí zrak u miminek? Od narození do 7 let | Žena.cz
Jak se na svět dívají děti? Možná vás to překvapí, ale úplně jinak než dospělí. Nejde jen o nevinný úhel pohledu, odlišné je samotné fyzické vnímání. Zrak se totiž vyvíjí až do sedmi let.
Prvního půl roku vidí miminka asi jen pět procent toho, co dospělý člověk. Novorozenci dohlédnou jen do vzdálenosti 25 centimetrů, vzdálenější věci a osoby vidí rozmazaně. Ještě v jednom roce jsou děti oproti dospělým schopné zaostřit jen na 30 procent.
Oko si u miminek dává na čas
Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství. Zpočátku jsou oči umístěny po stranách hlavy embrya a teprve postupně se posouvají do středu obličeje. Zdravé miminko se narodí s fungujícím zrakem, ale ten ještě není úplně vyvinutý. Novorozenci rozeznávají pouze světlo a tmu. Jsou citliví na ostré světlo, reagují na něj přivíráním očí nebo zakláněním hlavičky.
Doporučujeme: Ryba, mlok i zajíc: Podívejte, jak se vyvíjí lidský plod!
„V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí centrální fixace a konvergence, tedy schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Vidění není tak zralé, aby dokázalo centrálně fixovat, proto se dítěti mohou oči hodně rozbíhat.
Funkce centrálního vidění a fixace se objevuje zhruba v půl roce.
To znamená, že zrakové centrum ostrosti začíná být funkční a zraková ostrost dosahuje asi pěti procent toho, co u dospělého člověka,“ vysvětluje Pavel Stodůlka, primář oční kliniky Gemini.
Zrak miminka: Jeden rok, třicet procent
Nejvíce dítě zajímají předměty, které se pohybují. Líbí se jim hračky a leporela výrazných barev a tvarů. Kolem pátého měsíce věku je dítě schopné pozorovat předměty pouze očima, nemusí tedy pohybovat hlavou. U některých dětí trvá déle, než se jejich okohybné svaly zkoordinují, proto mohou šilhat. Občasné šilhání do půlroku věku považují odborníci za normální.
„Půlroční dítě je schopno zaměřit pohled na nějaký předmět. Když mu rodič ukáže hračku, dokáže ji sledovat. V prvním roce života dítěte se rozvíjí i barevné vidění.
To je spojeno s centrem ostrosti neboli makulou a jeho vývojem a funkcí. V období devíti měsíců je zraková ostrost deset procent.
V jednom roce je potom zraková ostrost asi 20 až 30 procent,“ popisuje Pavel Stodůlka.
Stabilizace zraku v sedmi letech
Velký vliv na zrak má období, kdy začíná dítě lézt a chodit. Tehdy dochází k rozvoji prostorového vidění a odhadu vzdálenosti. Vývoj zraku je možné ovlivnit různými pomůckami.
Když například rodiče ukážou miminku hračku, dítě ji sleduje. „Rodiče by měli sledovat, jestli za hračkou dítě otáčí hlavu, zda se otáčí za světlem a podobně.
Je také důležité všímat si, jestli oko neujíždí příliš do strany, a sledovat zbarvení zornice.
Barva zornice by měla být černá, objeví-li se jiné zabarvení, například bílé, nebo pokud si rodiče všimnou nějakého netypického reflexu, měli by s dítětem zajít na odborné vyšetření,“ radí Pavel Stodůlka.
Teprve kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk.
Už v tomto věku se však mohou objevit různé refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Drobné a nevýznamné vady jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do 15 let.
V oku však probíhají změny stále, vývoj oka je definitivně ukončen až v dospělosti, někdy okolo dvacátého roku života.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Vážné varování: Nesahejte těhotným na břicho!
- Neuvěřitelné schopnosti novorozenců po porodu!
- Diagnóza z jazyka je snadná!
Video Mohlo by Vás také zajímat: Kontra: Neumíme sdílet veřejný prostor. Řidiči často netuší, jak nebezpečná je to hra | Video: Michael Rozsypal, Daniela Drtinová
Vývoj zraku u dětí: co očekávat v prvním roce
Dětský zrak prochází během prvního roku života mnoha změnami. Během preventivních zdravotních prohlídek dětský lékař pravidelně kontroluje zrak dítěte, aby tyto změny sledoval a ujistil se, že vývoj probíhá, jak má.
Obeznámenost s tím, co očekávat, Vám může pomoci sledovat a těšit se z vývoje zraku Vašeho dítěte. Pokud se dítě narodí předčasně, odvozuje se sledování milníků vývoje zraku uvedených v dalším textu od datumu plánovaného narození dítěte, ne datumu, kdy dítě přišlo na svět.
Narození: přizpůsobení se světlu a první zaostřování
Novorozenec je po porodu velmi citlivý na jasné světlo. Můžete si všimnout, jak malinké jsou jeho zornice, aby omezily množství světla, které prostoupí do očí.
Novorozenec je schopen vidět něco z toho, co je kolem něj svým periferním zrakem, zatímco jeho centrální vidění se stále vyvíjí.
Během několika týdnů, kdy se vyvíjí sítnice, se zornice dítěte rozšiřují a jsou schopné vidět škálu světla a tmy a obrazce.
Pozornost dítěte začnou přitahovat velké tvary a jasné barvy. Dítě může také začít zaostřovat na objekty nacházející se přímo před ním.
Asi ve věku jednoho měsíce už je dítě schopné snadno Vás zaostřit, ale více ho stále mohou lákat jasně zbarvené objekty ve vzdálenosti kolem jednoho metru. Malé děti jsou schopné vidět přes celou místnost okamžitě po porodu, ale nejvíce zaujmou jejich pozornost předměty v jejich blízkosti.
Dítě ve věku dvou až čtyř měsíců: zaostřování a sledování pohybujících se předmětů
Během prvních dvou měsíců ještě často oči dítěte nespolupracují dobře.
Můžete si občas všimnout, že jeho oči jakoby šilhaly nebo se zdá, že se pohybují do stran. Ve většině případů se jedná o normální jev, který sám po čase vymizí.
Naopak, jestliže se Vašemu dítěti jedno z očí neustále stáčí směrem k nosu nebo směrem ven, navštivte dětského lékaře.
Zhruba ve věku dvou měsíců jsou děti obvykle schopné sledovat pohybující se předmět oběma očima úměrně tomu, jak dochází k zlepšení jejich koordinace.
A ve věku tří měsíců by mělo mít Vaše dítě natolik vyvinutou koordinaci očí a rukou, aby se strefilo do blízkého pohybujícího se předmětu.
Ve třech měsících už by oči dítěte měly spolupracovat při zaostřování na předměty v okolí a při jejich sledování. Pokud toto u Vašeho dítěte nepozorujete, poraďte se s dětským lékařem.
Dítě ve věku pět až osm měsíců: dosáhnutí, rozpoznání a znovuvybavení si
Přibližně ve věku pěti měsíců je už schopnost dítěte vidět, v jaké vzdálenosti od něj se předměty v jeho okolí nacházejí (tzv. vnímání hloubky), více rozvinutá.
Už vidí svět komplexněji třídimenzionálně a potvrzením toho je, že se zlepšuje jeho schopnost dosáhnout jak na blízké, tak na vzdálenější předměty. V této chvíli už mají také děti schopnost dobře vidět barvy, ale ještě ne tak dobře jako dospělí.
V tomto věku už může dítě rozpoznat obličej rodiče přes celou místnost a usmát se něj a je už schopné vidět objekty venku, když se dívá z okna. Dokonce může dítě objekt rozpoznat, i když vidí jen jeho část.
Obvykle začínají děti kolem osmého měsíce lézt a to dále podporuje koordinaci očí a rukou.
Dítě ve věku od devíti do dvanácti měsíců: uchopování, držení a pouštění
Přibližně ve věku devíti měsíců jsou děti schopné odhadovat dobře vzdálenosti. V té době se také začínají stavět a učí se stát.
V deseti měsících je běžné, že děti umí odhadnout vzdálenost tak dobře, že chytí věci pomocí palce a ukazováčku.
V devíti měsících by už měly mít oči dítěte svou konečnou barvu, i když k drobným změnám může docházet i později.
Ve dvanácti měsících už většina dětí leze a snaží se chodit.
Jak dohlédnout na to, zda se oči a zrak Vašeho dítěte vyvíjí správně
Problémy s očima nebo zrakem mohou opozdit vývoj dítěte. Je důležité tyto problémy odhalit co nejdříve, aby se dítěti dostalo pomoci, kterou potřebuje, aby jeho růst a vývoj probíhal dobře.
V dalším textu uvádíme důležité kroky, které by rodiče měli dodržet, aby podpořili bezproblémový vývoj zraku svého dítěte:
• Sledujte, zda si nevšimnete nějakých projevů problémů s očima nebo se zrakem. Mohou zahrnovat stáčení očí dovnitř nebo ven nebo zásadní opoždění ve sledování pohybujících se předmětů.
Ve zmiňovaných případech vyhledejte pomoc dětského lékaře.
• Doporučené pravidelné prohlídky očí mohou pomoci odhalit problém v raném stádiu.
• Poraďte se svým dětským lékařem, jaké aktivity přiměřené věku dítěte s ním můžete dělat, abyste přispěli k vývoji jeho zraku.
Jestlipak už mě vidí?
Miminko se sice narodí s fungujícím zrakem, ale zdaleka nevidí to, co my. Jeho zrak se vyvíjí, ale pokroky nedělá ze dne na den. Novorozenec, pokud je zdravý, vnímá světlo a tmu, má radši příšeří než ostré světlo. Později se mu jako z mlhy začínají vynořovat obrysy lidí a předmětů.
Pro rodiče kolikrát není snadné si představit, co všechno jejich miminko vidí či nevidí. Když se kolem nového přírůstku do rodiny shluknou babičky a dědečkové, zdálky na ně mávají, snaží se upoutat jeho pozornost, bývají často zklamaní, že v očích maličkého nevidí ani zrnko zájmu.
Neuvědomují si, že je na tu dálku dítě prostě nevidí.
Půjčíme si jejich oči
Na pomoc rodičům miminek přišla jedna britská firma specializující se na oční čočky s interaktivní digitální pomůckou, vytvořenou na podkladě četných výzkumů i praktických pozorování. Podle věku dítěte nám ukáže, co je schopné vidět.
Podle ní můžeme zaznamenat, jak se vyvíjí zrak dítěte od narození do jednoho roku věku. Ovšem není dobré ji brát jako zákon. „Každé dítě je jiné, jinak rychle se vyvíjí,“ připomíná anglický oční specialista Brian O´Brien.
„Některé děti začínají chodit už v jedenácti měsících, jiné s tím mají potíže ještě v roce a půl, přitom v obou případech jde o normální, zdravé děti,“ podotýká.
K lékaři v půl roce
Rodičům, kteří se obávají, že zrak jejich dítěte není zcela v pořádku, doporučuje doktor O´Brien spolehnout se především na vlastní intuici. „Nikdo nezná dítě lépe než rodiče.
Pokud mají pocit, že nereaguje stejně jako jeho vrstevníci na vizuální podněty, stojí za to poradit se s lékařem.“ Funkční je to od půl roku dítěte výš.
Do té doby dětské vidění není ještě natolik zralé, aby dokázalo zaměřit oči na předmět při pohledu zblízka, mohou se mu stále hodně rozbíhat. Kolem šestého měsíce taky začíná být funkční zrakové centrum ostrosti.
A čeho by si měli rodiče všímat, když chtějí zjistit, zda má jejich malé oči v pořádku? Především by měli sledovat, zda se otáčí za světlem, za hračkou, jestli mu oko neujíždí příliš do strany a taky zda barva zornice je černá a nijak se nezabarvuje.
Jak naše dítě vidí svět
Novorozenec
Dokáže rozpoznávat světlo a tmu, tvary, pohyb, vše v odstínech šedi. Vidí ostře jen do 20 až 30 cm. Je to přesně vzdálenost, která mu stačí, aby poznalo matku, když ho drží v náručí, prs, když ho kojí. Vzdálenější předměty i osoby vidí rozmazaně. Dokáže sice zaostřit na různé vzdálenosti, ale je to namáhavé, oční svaly nemají dost natrénováno.
1. měsíc
Dokáže rozeznat barvy, pokud je vidí dostatečně zblízka. Nejlépe zaostřuje na vzdálenost 20 až 30 cm. Poznává tváře i předměty před sebou, pokud jsou mu blízké, a dokáže to dát najevo, že za nimi pootočí hlavu, když trochu uhnou.
2. měsíc
Předměty v blízkosti dítěte mají jasnější obrysy, barvy jsou intenzivnější. Pomalu přestává šilhat. V tomhle věku jsou pro něj důležité zvukové hračky, ale můžeme mu zkusit zavěsit nad postýlku mobil ve výrazných barvách asi 25 cm od tváře.
3. měsíc
Už udrží oči na daném předmětu daleko déle, rozlišuje známé tváře. Pohledem přechází z jednoho objektu k druhému bez potřeby točit hlavou. Vidí ostřeji předměty ve své blízkosti.
4. měsíc
Vnímání světla a barev se zlepšuje. Dítě si všímá více detailů na hračkách i na předmětech ve svém okolí. Poznává rodiče. Natahuje se po předmětech, snaží se je uchopit. Střídavě sleduje ruku a objekt svého zájmu, a pokud si hračku podá, tak ji pečlivě zkoumá. Je dobré střídat barvy i tvary hraček.
Čtěte také:
5. měsíc
Nejenže rozlišuje víc odstínů, ale už vidí i věci v pozadí, i když ne úplně jasně. Odhaduje, jak je daný předmět daleko, podává si ten, který je na dosah.
6. a 7. měsíc
Dokáže zaostřit na jakoukoliv vzdálenost a podívat se všemi směry. Sleduje hračku, jíž rodiče pohybují, aniž by muselo natáčet hlavu. Zraková ostrost ještě není vynikající, ale dostatečná. Už z dálky rozeznává lidi.
8. měsíc
Sleduje vaše pohyby a více si uvědomuje předměty, které ho obklopují. Také si rádo hraje na schovávanou. Baví ho, když ukrýváte jeho oblíbené hračky a pak mu je ukazujete.
9. měsíc
Barva jeho očí už je takřka definitivní, měnit se může jen v drobném odstínu. Vidění lze přirovnat ke krátkozrakému člověku. Hodně vzdálené předměty vidí ještě rozmazaně.
10. měsíc
Vidí už lépe na dálku, i když nerozeznává ještě detaily. Pokud se vám zdá, že má při tom nějaké problémy, neváhejte vyhledat lékaře.
11. měsíc
Už vidí skoro dokonale, pozadí je čisté, dítě odhadne vzdálenosti a už zdálky poznává známé tváře. Navíc pohyb v prostoru, lezení, napomáhá rozvoji zraku i rovnováhy.
12. měsíc
Dítě vidí stejně dobře jako dospělý, všechny detaily i barvy. Všechno ho zajímá, pořád něco objevuje. Až se naučí chodit, tak je svět jeho.
Oko od narození do dospělosti: jak se oči vyvíjí?
O tom, že je zrak jedním z nejdůležitějších smyslů, nikdo z nás nepochybuje. Jen málokdo však ví, jak se oči a zrak v průběhu života mění a vyvíjejí.
O tom, že je zrak jedním z nejdůležitějších smyslů, nikdo z nás nepochybuje. Jen málokdo však ví, jak se oči a zrak v průběhu života mění a vyvíjejí.
Pro život člověka jsou důležité všechny smysly, za životně nejdůležitější jsou obvykle považovány zrak a sluch, jejich poškození či ztráta výrazně ovlivňuje možnosti člověka a kvalitu jeho života. Za „nejbohatší“ ze všech našich smyslů je však považován zrak, neboť přináší kolem tří čtvrtin všech vjemů a informací.
Oko je poměrně složitý orgán, začíná se vyvíjet už ve čtvrtém týdnu těhotenství. Zpočátku jsou oči umístěny po stranách hlavy embrya a teprve postupně se posouvají do středu obličejové části. Přední část očních koulí chrání víčka a řasy.
Víčka se formují asi v šestém týdnu těhotenství, nejprve horní i dolní víčka rostou proti sobě, přechodně srůstají a k jejich rozdělení dochází až v 6. měsíci těhotenství.
Zrak a oči se pak vyvíjejí po celou dobu těhotenství, ale ani po narození není jejich vývoj ukončen.
Po narození
Po narození všechny struktury zraku ještě dozrávají a nejvýraznější změny prodělají zejména v prvním roce života. Zrak jako orgán je sice vyvinutý, ale vidění není dokonalé, proto je kontrola zrakových funkcí u novorozence velmi obtížná.
„Narozené dítě od samého počátku vidí, rozeznává ale jen světlo a tmu, jeho zrak je velmi špatný, oči se pohybují nepravidelně, bezcílně a trhaně. Po týdnu se ale dítě začne otáčet za světlem, na menší vzdálenost začíná rozlišovat blízké tváře. Proto se také maminky sklánějí k dětem asi na vzdálenost 25 cm,“ vysvětluje MUDr. Věra Kalandrová, primářka z Oční kliniky NeoVize.
Kojenec a batole
Kolem jednoho měsíce věku začne dítě sledovat výrazné barevné předměty, jeho zrak se postupně zdokonaluje, zlepšuje se barevné vidění a schopnost sledovat jednotlivé blízké i vzdálené předměty. Pohyby oči se stávají plynulejší.
Postupem času dítě více sleduje předměty ve svém okolí, rozlišuje tváře lidí, déle se dívá na některé obrázky, osoby nebo hračky. Postupně se také více rozhlíží kolem sebe a dokáže sledovat věci v pohybu. V této době se také značně rozvíjí tzv.
binokulární fixační reflex (souhra očí), který se zdokonaluje ke konci prvního roku života i pomocí chůze – ta přispívá k rozvoji prostorového vidění, odhadu vzdálenosti, velikosti a polohy předmětů.
S tím, jak se dítě více pohybuje, hraje si a rozvíjí se i v dalších oblastech, stoupají nároky na vidění na blízko, stabilizuje se vztah mezi schopností zaostřit a pohybovat oběma očima současně. V pěti až sedmi měsících dítě začíná také pozorovat předměty pouze očima, nemusí současně pohybovat hlavou.
Některé děti mohou šilhat, což je způsobeno nevyzrálou koordinací okohybných svalů, a tak se občasné šilhání do šesti měsíců považuje za normální. Přestože se zdá, že rozvoj zraku prodělá za prvních 12 měsíců života překotný vývoj, zrakové funkce stále nejsou rozvinuty na 100%.
V období od jednoho do tří let se zrak stále zdokonaluje, dítě sleduje i velmi drobné předměty, rozpoznává rozdíly a podobnosti.
Hry a zábava dítěte se mění, jak se dítě neustále rozvíjí po fyzické i psychické stránce, a to samosebou podporuje i rozvoj všech smyslů.
V tomto věku také dochází k odhalení různých poruch vidění, řeší se hlavně šilhání, tupozrakost apod. Pro jejich nápravu a úspěšnou léčbu je často ideální, aby byly léčeny co nejdříve po jejich zjištění.
Předškolák
V tomto období se rozvíjí především tzv. binokulární vidění – schopnost vidět oběma očima pozorovaný předmět (nerozdvojený). Toto vidění není vrozené, a tak se spolupráce obou očí rozvíjí postupně, uplatňuje se při ní konvergence (souhyb očí) a akomodace (schopnost zaostření na různou vzdálenost).
V předškolním věku dítě stále lépe ovládá jemnou motoriku, obkresluje geometrické vzory, porovnává velikost tvarů a předmětů. Ve čtyřech až pěti letech dítě rozlišuje barvy a odstíny a prostorové vidění je již plně vyvinuté.
Zrak se u dětí od narození doteď postupně vyvíjí, přičemž vývoj je ukončen v 6-7 letech.
Po 6. roce života
odborný časopis
Oční vady bohužel trápí nejen dospělé, ale také děti. Mezi nejčastější handicapy našich ratolestí patří šilhání, dioptrická refrakční vada a tupozrakost. A protože u očních vad platí „čím včasnější odhalení, tím vyšší šance úspěšné léčby“, máte-li podezření, že dítě trpí oční vadou, kontaktujte co nejdříve odborníka.
Když se miminko narodí, jsou jeho oči ještě velmi nezralé. Okolní svět vnímá jen mlhavě a vývoj pokračuje až v následujících týdnech, měsících a letech. Novorozenci mají oči šedomodré, do šestého měsíce se většinou duhovky vybarví. Jak děťátko roste, vyvíjí se jeho zrak a začíná navazovat oční kontakt s maminkou. Kolem šestého týdne se objevuje první úsměv.
Dokáže se podívat na nabízenou hračku a zhruba ve druhém měsíci začne sledovat, když s ní pohybujeme. Roční dítě má zrakové funkce vyvinuté asi na 10 % a tříleté dítě je má vyvinuté už na 80 % dospělého člověka. Vývoj zraku a prostorového vidění je v šesti letech prakticky ukončen.
Už po narození a během prvních šesti let se u dětí mohou, stejně jako kdykoli později, objevit různé oční vady a poruchy. Přestože se dají většinou bez problémů léčit, při zanedbání nebo neodhalení vady včas, hrozí riziko trvalého poškození zraku.
Je to dáno právě tím, že v prvních letech života se zrakové funkce teprve vyvíjejí, a pokud nejsou zraková centra dostatečně a správně stimulována, může být jejich vývoj narušen. Pojďme si tedy nejběžnější oční problémy u dětí blíže představit.
NEJBĚŽNĚJŠÍ OČNÍ PROBLÉMY U DĚTÍ
Pro novorozence a kojence jsou typické záněty spojivek či problémy se slznými cestami (vrozené zúžení nebo neprůchodnost), které se projevují opakovanými záněty a slzením většinou jednoho oka. Řeší se léky nebo menším zákrokem či průplachem slzných cest.
Pro mnohé může být překvapivé, že i novorozenci mohou mít oční choroby, spojované se stářím, tedy šedý a zelený zákal. V období prvního, vzácně druhého roku dítěte je bohužel možné diagnostikovat i zhoubný nádor sítnice (retinoblastom). Toto nádorové onemocnění se řeší na specializovaném pracovišti ve spolupráci s onkology.
Komplexní a včasná terapie má velmi dobré výsledky. U předškolních dětí se začínají projevovat oční vady. Nejčastější je dalekozrakost. Ve školním věku se setkáváme s krátkozrakostí. Ve věku, kdy je již možné velmi přesně dítě vyšetřit a zjistit oční vadu, diagnostikujeme také astigmatismus, který představuje nepravidelné zakřivení rohovky.
Zmíněné tři oční vady se řeší pomocí brýlí. Dalekozrakost (hypermetropie) bývá způsobena tím, že od narození předozadní osa oční koule je kratší než by měla. Světelné paprsky se pak lámou až za sítnicí, místo na ní. Jelikož je lidské oko tento fakt schopno částečně kompenzovat zmohutňováním čočky (akomodací), nemusí být vada zpočátku patrná.
Hypermetropie způsobuje u dětí předčasnou únavu a bolesti hlavy z nadměrné akomodace. Dítě mívá problémy se čtením, malováním, s jemnou motorikou. Napravuje se brýlemi s konvexními čočkami, spojkami. Krátkozrakost (myopie) se často projeví až ve školním věku, dříve výjimečně, např. u nedonošených dětí.
Příčinami může být optická mohutnost rohovky, světelné paprsky se sbíhají před sítnicí a na sítnici vzniká neostrý obraz. Další příčinou je příliš dlouhé oko. Nablízko vidí dítě bez problémů. Nejčastěji je tato vada odhalena nástupem do základní školy, kdy má dítě problémy přečíst text na tabuli.
Pokud si venku či během sledování televize přivírá oči, doporučujeme oční vyšetření. Krátkozrakost dělíme na 3 stupně: lehká: do – 3D (dioptrií) střední: -3,25 až -6D těžká: nad -6,25D. Krátkozrakost se koriguje konkávními, rozptylnými čočkami a měla by být korigována nejslabší hodnotou dioptrie, se kterou dítě přečte požadovanou velikost znaků.
Astigmatismus je vrozená vada daná nepravidelným zakřivením rohovky. V důsledku toho je vidění neostré, obraz pokřivený a deformovaný. Neléčená vada, zejména jednostranná, může vést ke vzniku tupozrakosti.
Tupozrakost (amblyopie)
Jedná se o sníženou schopnost vidění levého nebo pravého oka. Postihuje asi 3 % dětské populace. Na jedno oko vidí dítě velmi dobře, ale druhým okem mnohem hůř, obyčejně bez viditelných změn, které byste mohli pozorovat. Tupozrakost je ve většině případů jednostranná.
Za normálních okolností jsou obě oči zaměřeny do stejného pozorovaného bodu a mozek spojí dva sítnicové obrázky téhož bodu do jednoho prostorového obrazu. Pakliže dojde z jakékoli příčiny v postavení očí k asymetrii čili nesouměrnosti, dostává mozek dva rozdílné obrazy. V důsledku toho začne ignorovat obraz hůře vidícího oka a zpracovává jen informace z oka s dobrým, ostrým obrazem.
Postižený se pak buď většinou nebo trvale dívá jen jedním okem, a to tím, na které lépe vidí. Jednoduše řečeno se stává „jednookým“. U druhého oka dochází bez viditelných známek nemoci ke snížení zrakové ostrosti, k tupozrakosti. Nejčastěji se s touto vadou setkáme u dětí postižených šilháním. Kromě šilhání, které se může objevit např.
v důsledku oslabení dětského organismu po spalničkách, spále nebo vysokých horečkách, bývá příčinou tupozrakosti vyšší dioptrická vada, šedý zákal, úraz oka nebo jiné zrakové postižení.
Léčba tupozrakosti
Tupozrakost je funkční porucha, kterou můžeme úspěšně léčit konzervativně – pravidelným cvičením, okluzí, tzn. zakrýváním zdravého oka a samozřejmě správnou korekcí případné dioptrické vady. Největší úspěchy při léčbě tupozrakosti jsou u dětí diagnostikovaných nejpozději do 4 let věku, nejlépe ve 2-3 letech. Následky neléčené tupozrakosti jsou velmi vážné.
Jestliže rodiče nepřijdou s dítětem k očnímu lékaři, riskují trvalé následky. Je nutné si uvědomit, že při šilhání dochází k dvojitému vidění, které je pro dítě nesnesitelné. Z tohoto důvodu instinktivně vytěsňuje z mysli obraz dopadající na sítnici šilhajícího oka a postupně přestává obraz spatřovaný tímto okem vnímat.
Z nečinnosti pak dochází ke ztrátě zrakové ostrosti šilhajícího oka a následně k tupozrakosti. Tupozrakost může být tak velká, že dítě po zakrytí lépe vidoucího oka vidí předměty do vzdálenosti pouze jednoho metru, a to většinou jen obrysově.
Dítě, u kterého je očním lékařem diagnostikována tupozrakost, cvičí ve většině případů ambulantně nebo může být umístěno na určitou dobu do léčebny pro děti se zrakovým postižením. Po nasazení brýlí je nejdůležitější správné zakrytí lépe vidoucího oka tzv. okluzorem. Nejčastěji je používán okluzor náplasťový, méně pak gumový s přísavkou na sklo.
Gumový okluzor je šetrnější k pokožce dítěte, ale dítě může velmi snadno „podkukovat“ okolo. Náplasťový okluzor se lepí přímo na kůži a zajišťuje dokonalé zakrytí, zřídka se můžeme setkat s alergií na náplast. Velice důležité je vědět, že dokonalé zakrytí lépe vidoucího oka a přesná korekce (brýle) jsou základním předpokladem, jak vycvičit tupozraké oko.
Při neúplném zakrytí nebo nedodržení pokynů očních specialistů nelze docílit dobrých výsledků. Po prvním zakrytí lépe vidoucího oka u dítěte s těžkou tupozrakostí dítě velice špatně vidí. Je nutné rodičům zdůraznit, že dítě nesmí být po zakrytí oka ponecháno samotné kvůli nebezpečí úrazu.
Na místě je velká trpělivost, důslednost a pravidelnost cvičení, které doporučí lékař nebo ortoptista. Musíme co nejvíce zatížit prací do blízka tupozraké oko, samozřejmě po důkladném zakrytí lépe vidoucího oka. Je velké množství činností, při kterých dítě může tupozraké oko namáhat.
Od prohlížení obrázkových knížek, navlékání korálků u holčiček a stavebnic u chlapců až po počítačové hry a četbu u těch starších. Po každém vycvičení tupozrakého oka následuje cvičení obou očí dohromady. Po sérii těchto cvičení, kdy cvičíme spolupráci očí a prostorové vidění, je potřeba minimálně do 12 let věku dítěte dodržet udržovací okluzi.
Znamená to půl až jednu hodinu denně číst nebo jakkoli namáhat původně tupozraké oko při zakrytí oka druhého. Pak již k recidivě nedochází. Jestliže se totiž dítě neléčí, přinese si do života pouze jedno aktivní oko. Takto postižený člověk vidí nemocným okem jako přes matné sklo. U těžké tupozrakosti stěží rozezná roztažené prsty ruky na vzdálenost jednoho metru.
Tupozraký člověk mívá problémy s prostorovým viděním. Hledí pouze jedním okem, takže vidí jediný, a to plošný obraz. Je tedy ochuzen o prostorový vjem, čímž je zhoršena i schopnost odhadování vzdálenosti. Silná tupozrakost vyřazuje dítě z her a sportu, v dospělosti ho omezuje při výběru povolání a v řadě běžných činností, např. při řízení auta.
Pokud zdravé oko postihne úraz, tupozraký člověk ztrácí schopnost vidění. Šilhání (strabismus) je stav, kdy jedno oko sleduje předmět, druhé oko se stáčí jiným směrem, a tím vzniká dvojité vidění. Mozek se dvojitému vidění brání tak, že přestane vnímat informaci z šilhajícího oka, a v případě, že tento stav trvá dlouho, vznikne tupozrakost.
Další možností, jak se mozek s touto situací vyrovnává, je vytvoření patologické spolupráce. To znamená, že se spolu oči naučí spolupracovat, ale na sítnici se vytvoří nové místo nejostřejšího vidění. Toto místo ale fyziologicky neodpovídá žluté skvrně na sítnici a vytvořená spolupráce očí je nekvalitní. Šilhání může být sbíhavé nebo rozbíhavé, častější bývá směrem k nosu.
Vzniknout může i najednou u dítěte, které předtím nešilhalo. Bývá velmi často spojeno s refrakční vadou, konkrétně s dalekozrakostí. Nejčastěji se manifestuje kolem třetího roku věku. Šilhání není jen vada kosmeticky estetická, ale hlavně vada funkční, jež je spojena s poruchou jednoduchého binokulárního vidění v prostoru. Léčba šilhání u dětí je převážně konzervativní. Cílem léčby je zachování zrakové ostrosti, narovnání očí do rovnoběžné polohy a obnovení binokulárního vidění tak, aby spolu obě oči spolupracovaly. Postup je vždy individuální podle stavu a příčiny zrakové vady. Nejčastěji probíhá formou brýlové korekce a ortoptických cvičení za účelem nácviku současného vidění oběma očima.
SCREENING A PRAVIDELNÉ PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY
Již v porodnici se u každého novorozence provádí tzv. screening na vrozený šedý zákal jednoduchým prosvícením každého oka oftalmoskopem. Dětský lékař podle vyvolaného reflexu zjistí, zda jsou optická média očí čirá, bez překážek a patologií. Vrozený šedý zákal je možné operovat již několik týdnů po porodu.
Rychlost zákroku má v tomto případě značný vliv na budoucí rozvoj zrakových funkcí dítěte. Další orientační vyšetření zraku je prováděno v rámci pravidelných preventivních kontrol u pediatra – ve třech, šesti, dvanácti a osmnácti měsících, ve třech letech a pak každý druhý rok až do devatenácti let.
Řada onemocnění a vad očí vzniká u dětí až v pozdějším věku. Mohou si jich všimnout pediatři při uvedených povinných prohlídkách, ale jsou to především rodiče, kteří lékaře vyhledají, neboť jsou s dítětem v neustálém kontaktu. Právě oni by si měli všímat veškerých změn v postavení očí u dítěte.
Snad nejcennější radou je, aby pátrali v rodině a zjistili, zda někdo trpěl jakoukoli oční vadou. Jedná se až o 70% pravděpodobnost, že dítě vadu zdědí.
- KDY K LÉKAŘI?
- Lékaře navštivte ihned, jakmile zpozorujete u dítěte některou z následujících skutečností: • občasné pošilhávání vodorovně nebo nahoru-dolů • nepřirozený sklon hlavy (dítě tak může vyrovnávat určitý typ šilhání) • pravidelné přivírání jednoho oka • světloplachost nebo žádná reakce na světlo • bělavá či žlutě zářící zornice • třesoucí se oči – viditelné kmitavé pohyby očí nebo bloudivé pohyby očí • časté mnutí očí • zvláštní odlesky v zornici U starších dětí: • rychlá únava při práci nablízko, nezájem o drobné detaily na obrázcích • snaha sedět co nejblíže u televize • špatná lokalizace předmětů (dítě může sahat mimo nabízené předměty) • časté mnutí očí • mhouření očí
- • zakopávání, pády, narážení do nábytku • psaní, kreslení velmi blízko podložce
- ZÁVĚREM
Je žádoucí, aby si rodiče i u docela malého děťátka všímali jeho reakcí, zda při pozorování předmětu nenaklání hlavičku, nedívá se na hračky pouze jedním okem, nepřivírá jedno oko, nesahá mimo nabízenou hračku atp.
Na oční vadu může upozornit také fakt, že dítě sedí blízko u televize nebo ho vyčerpává kreslení, prohlížení obrázků či jiná práce nablízko. Pokud takové chování zaregistrujete s podezřením na poruchu vidění, navštivte okamžitě lékaře.
Oční problémy u dětí nepodceňujte v situaci, když je jeden z rodičů postižený tupozrakostí nebo strabismem, případně se s těmito vadami léčil v dětství. Oční čočka je u dětí velmi pružná, dokáže dobře akomodovat a pravidelné oční prohlídky jsou pak jedinou možností, jak oční vadu zjistit.
Lékaři u oční vady v rodinné anamnéze doporučují absolvovat odborné prohlídky opakovaně, minimálně 1x ročně, a to i tehdy, když žádné příznaky oční vady nepozorujete. Ophtalmolog má dnes řadu možností, ale důležité je přijít včas. Čím později se s léčbou začne, tím menší je šance na efektivní pomoc.
Lucie Zímová
Postupně objevujeme svět aneb kdy miminko vidí
Zrak miminka se začíná vyvíjet už v děloze. Jak vás bude miminko
vidět po narození? Na co si dát pozor a jaké hračky jsou vhodné pro rozvoj
zraku? Kdy je správný čas pro návštěvu očního lékaře?
Zrak miminka ještě v děloze
Miminko používá své oči už v bříšku před narozením. Od 20. týdne těhotenství se jeho
oči za zavřenými víčky pohybují z jedné strany na druhou. Od 32. týdne otevírá oči a
mrká. V děloze vidí především tmu, a i pokud bříško vystavíte
prudkému slunečnímu světlu, tak se tma změní v maximálně lehce
načervenalé světlo.
Přečtěte si, jak se miminko vyvíjí v děloze týden po týdnu.
Co vidí novorozenec 4 týdny po porodu?
Vývoj zraku začíná až po narození. Novorozenec vidí asi na vzdálenost
25 cm a pouze černobíle, dál jen rozostřeně. Snažte se proto miminku,
když na něj mluvíte, co nejvíce přiblížit a hračky mu předvádějte
z menší vzdálenosti. Miminko je velmi citlivé na ostré světlo, proto ho
chraňte před ostrým slunečním zářením – postačí zakrývat kočárek
plenou.
Novorozenci zpočátku ukazujte jen kontrastní černobílé
hračky a obrázky.
Pěkné hračky pro novorozence pořídíte i v Bazaru
eMimina
Takzvaný andělský pohled – pohled do dálky, nikoli do očí – mizí
kolem čtvrtého týdne. Pak miminko
reaguje na světlo a pohyb čím dál více. Začíná si prohlížet obličeje
a předměty a sledovat je pohledem.
Kojenec postupně poznává (jednotlivé) barvy
Už v šesti nebo sedmi týdnech
dokáže dítě vidět prostorově, pozná hloubky a povrhy, dokáže
rozlišovat tvary a barvy.
Miminku pouštějte nad postýlkou kolotoč. Bude z něj
nadšené.
Chvíli však ještě potrvá, než mozek začne „chápat“, co mu oči
sdělují. Také zaostřování potřebuje nějaký čas. Nejdříve se miminko
dívá jedním okem na obličej maminky nebo tatínka a druhé oko těká jinam.
Za krátkou chvíli se naučí, jak zkoordinovat obě oči.
Většina dětí ve třech
měsících dokáže rozlišit červenou a žlutou barvu, ve čtyřech měsících už
poznají všechny barvy – červená je většinou nejoblíbenější. Kolem
čtvrtého až pátého měsíce si také začne všímat svých ručiček a
často na ně kouká.
Zrak u ročního dítěte až do dospělosti
V jednom roce dokáže
batole zaostřit pouze na 30 % – na rozdíl od dospělého člověka. Teprve
kolem 7. roku vidí dítě vše, co dospělý člověk. V té době se mohou
začít objevovat i první zrakové vady. Vývoj oka pokračuje až do
dospělosti do dvacátého roku života.
Má vaše dítě problémy s očima? Odborník v Poradně očního
lékaře vám rád poradí, jak je řešit.
Šilhání miminka – je to v pořádku?
Zdá se vám, že vaše miminko šilhá? Kolem 4. měsíce by mělo šilhání
mizet. Pokud přetrvává, obraťte se na dětského lékaře. Každé třetí
dítě, které je odesláno k očnímu lékaři s podezřením na šilhání,
je v pořádku.
Některé děti nešilhají – jedná se pouze o optický
klam, kdy má dítě široký hřbet nosu nebo větší rozestup očí. V ČR
trpí „strabismem“ (šilháním) asi 5-7 % dětí. Šilhání se řeší
léčbou.
Pokud se zanedbá, může ve více než polovině případů
negativně ovlivnit zrakovou schopnost šilhajícího oka.
Kdy navštívit s dítětem očního lékaře?
Zrakové vady by měl lékař zjistit a tačít léčit v prvních čtyřech
měsících života, nejpozději do prvního roku dítěte. Kdy tedy určitě
zajít k očaři?
- Pokud by dítě ve věku šesti měsíců nedokázalo pozorovat předmět
stejně zaměřenýma očima. - Pokud dítě šilhá i ve věku šesti a více měsíců
- Máte vy nebo otec miminka šilhavost
- Máte vy nebo otec miminka silně narušený zrak
- Miminko se narodilo nedonošené
- Dítě má tzv. epikant (kožní záhyb na vnitřním okraji horního
víčka) nebo jiné vrozené anomálie - Pokud je dítě postižené.
Jestliže nepozorujete nějaké problémy se zrakem, poprvé
k očnímu lékaři postačí zajít ve věku 2-3 let dítěte.
Obrázkové knihy pro děti – jaké pořídit?
Jako první obrázkovou knížku kupte miminku leporelo, které se dá
postavit. Důležité je, aby bylo omyvatelné, snadno uchopitelné a vhodné
pro malé děti (označení CE). Obrázky by měly být pestré a také ploché,
nikoli prostorové. Je důležité, abyste o jednotlivých obrázcích miminku
něco řekli – děti potřebují kromě vizuálních podnětů i náklonnost a
zvuk známého hlasu.
Také leporela seženete v Bazaru eMimina: