Evanstonem, jenž tvoří předměstí Chicaga, se táhne neviditelná hranice. Shlukování černého obyvatelstva do trojúhelníkového obvodu Fifth Ward zasazeného mezi kanalizační kanál na východě a železniční trať na západě není podle webu The Telegraph náhodné, ale zcela záměrné.
Vedení města po desetiletí omezovalo oblasti, v nichž mohli černoši žít, a pomohlo tak Evanston proměnit v jedno z nejvíce segregovaných měst v USA. Městská rada ale tento týden odsouhlasila udělení reparací černochům, kteří se stali obětí diskriminace, a to jako vůbec první v zemi.
    |
Ti, kteří mohou prokázat, že jsou potomky místních obyvatel, kteří zde žili v letech 1919 až 1969, nebo se sami v následujících desetiletích přímo setkali s diskriminací v oblasti bydlení, budou nyní mít nárok na grant ve výši až 25 tisíc dolarů (550 tisíc korun) na opravu domů či hypotéku.
Rozhodnutí přichází uprostřed vášnivé národní diskuse, jak řešit systematickou rasovou nerovnost, kterou rozdmýchala loňská smrt černocha George Floyda, kterému přes osm minut klečel na krku policista.
„Právě teď se celá planeta dívá na Evanston v Illinois. Je to moment, jenž jsme dosud neviděli, a je to dobrý moment,“ řekl po hlasování Ron Daniels, šéf Národní afroamerické komise pro reparace. Radní doufají, že se Evanston stane vzorem pro další města v USA, která přemýšlí nad tím, zda budou pokračovat ve svých vlastních reparačních programech.
Radní Robin Rue Simmonsová si dodnes pamatuje na pochopení rozdílu mezi Fifth Ward a dalšími částmi města. „Šla jsem navštívit bílou kamarádku. V její čtvrti měli širší ulice, hezčí zeleň, větší a světlejší bydlení. Moje rodina pracovala stejně tvrdě, ale takhle nežila,“ popsala.
První Afroameričané začali do Evanstonu přicházet po roce 1860 po zrušení otroctví. Na konci 40. let 20. století ale počet obyvatel vzrostl a bílí úředníci se podle The Telegraphu začali obávat o hodnotu svých domů.
Město začalo demolovat nemovitosti černochů, kteří bydleli mimo Fifth Ward a nutilo je k přesunutí do vymezeného prostoru.
Podle místního historika Morrise Robinsona byly domy v této oblasti menší a často do nich nebyla zavedena elektřina ani voda. „Stále existují realitní kanceláře, které se řídí starou mapou a směřují lidi do určitých komunit. Jediné, co se změnilo, je, že je těžší to dokázat,“ líčí Robinson.
Vůle napravit škody je nyní obrovská
Ačkoli město v roce 1968 přijalo zákon o spravedlivém bydlení, realitní agenti nadále odmítali černochům ukazovat nemovitosti mimo trojúhelník, banky jim zase odmítaly půjčovat. Dnes tvoří černoši 16 procent ze 75 tisíc obyvatel města a většina žije v sousedství tří čtverečních kilometrů.
„Jsem ráda, že nyní existuje uznání, že došlo ke škodě,“ říká devětašedesátiletá učitelka Sara Diggsová, která má na grant nárok. Bydlí v domě, jenž její prarodiče koupili ve Fifth Ward v roce 1941. „Není to perfektní, ale poprvé nic není dokonalé. Evanston tvoří historii,“ říká.
Vůle napravit škody způsobené černochům je podle The Telegraphu na historickém maximu. Minulý týden jezuitský řád katolických kněží přislíbil 100 milionů dolarů ve prospěch potomků zotročených lidí, které kdysi vlastnil, a také prezident Joe Biden slíbil prozkoumání národních plánů reparací.
Návrh reparací našel v Evanstonu, známém liberální politikou, drtivou podporu. V mnoha městech USA nicméně podle odborníků stále panuje vůči potřebě reparací skepse. Průzkum společnosti Ipsos z loňského června, zjistil, že pouze jeden z pěti respondentů souhlasil, že by USA měly platit škody potomkům zotročených lidí.
Někteří oponenti se ptají, zda si daňoví poplatníci mohou dovolit vyplatit miliardy či biliony dolarů, jiné zajímá, jak by se určovala způsobilost pro takové programy, jestli podle rasy, původu nebo důkazů o diskriminaci.
Nákaza koronavirem si v USA vyžádala již půl milionu obětí. Američané doufají ve schválení třetí vakcíny
Kde se nacházíte: iROZHLAS.
cz / Zprávy ze světa | Související témata: vakcína Johns Hopkins Pfizer Johnson & Johnson očkování proti koronaviru koronavirus USA
Co přesně stojí za zlepšením situace ve Spojených státech? Na tom se ani experti úplně neshodnou, respektive nemluví o tom s jistotou.
Dá se říct, že je to součet několika možných faktorů. Co se týče nově potvrzených případů za den, už jsou na tom Spojené státy lépe než kdykoli předtím během zimy, a počet hospitalizovaných, kterých po Novém roce bylo přes 130 tisíc, klesl na méně než polovinu.
V nemocnicích je kvůli covidu stále přes 50 tisíc lidí. To je ale méně než v nejhorších dnech během prvních dvou vln loni na jaře a v létě. Odborníci zmiňují to, že odezněla krize po listopadovém Díkůvzdání, po Vánocích a Novém roce, kdy se lidé navzdory doporučením hodně potkávali.
Budou moct Češi do USA? ‚Podmínky pro cestování by se mohly zmírnit,‘ říká hlavní imunolog Fauci
Číst článek
Obecně se ale dá se říct, že na mnoha místech jsou lidé velmi disciplinovaní, třeba co se týče nošení roušek. Oficiálně 28 milionů Američanů už covid prodělalo, i když skutečné číslo může být mnohem vyšší. Víc než 43 milionů už také dostalo aspoň jednu dávku vakcíny, což dohromady dává už slušný počet lidí s protilátkami. To všechno podle expertů může hrát roli.
Vakcinace ale probíhá pomalu. Denní bilance se pohybuje mezi jedním a půl až dvěma miliony naočkovaných dávek, silné mrazy a zimní bouře navíc překazily některé dodávky a aplikace vakcín v poslední době.
Je to tempo, které by Američané rádi zvýšili, aby měli šanci dosáhnout nějaké už znatelné formy stádní imunity a zásadního potlačení covidu už během léta. Zároveň jde o závod s novými mutacemi koronaviru.
Rychlejší očkování?
Bidenova vláda slibuje, že do konce července bude dostatek vakcín k potenciálnímu naočkování 300 milionů Američanů – tedy víc, než by bylo reálně potřeba, protože pro děti do té doby vakcína schválená nebude.
Vládní experti mluví o tom, že obecná veřejnost by mohla přijít na řadu s očkováním už během dubna. Ve Washingtonu teď mají nárok na očkování lidé nad 65 let, lidé bez domova, učitelé, policisté nebo prodavači.
V různých částech země také vznikly skupiny takzvaných lovců vakcín, kteří hledají volné, nevyužité termíny, nebo naopak pro tyto termíny na posledních chvíle hledají zájemce. Někteří je chválí za to, že pomáhají, aby byl systém efektivnější, jiní naopak kritizují za podporu předbíhání ve frontě.
USA chtějí naočkovat všechny dospělé Američany do konce července. Nakoupily dalších 200 milionů vakcín
Číst článek
Na konci týdne bude panel odborníků agentury pro kontrolu potravin a léčiv hlasovat o schválení třetí vakcíny od firmy Johnson and Johnson. Pokud látku doporučí ke schválení a proces bude stejně rychlý jako u Pfizeru a Moderny, které schvalovala ještě administrativa Donalda Trumpa, tak by konečné slovo mohlo padnout ještě tento týden.
Američané věří, že během března už se v zemi bude očkovat touto v pořadí třetí látkou, která avizuje sice nižší účinnost než ty předchozí, ale v testech i ona stoprocentně zabraňovala hospitalizacím a úmrtím na covid-19. Od vakcíny Johnson and Johnson ve Spojených státech si slibují hlavně výrazné zrychlení očkovacího procesu – u této vakcíny totiž na rozdíl od Pfizeru a Moderny stačí jedna dávka.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Očkování proti COVID-19 v Americe: nejprve boháči, až po nich běžný lid?
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil 11. prosince použití vakcíny Pfizer. Zrychlené řízení umožnilo aplikaci vakcíny prvním zájemcům již 21. prosince.
Od té doby bylo použito více než 614 tisíc dávek k naočkování zdravotnického personálu, záchranářů, a vedoucích představitelů státu.
Jakmile bude dostupné větší množství dávek, přistoupí se k očkování občanů starších 75 let a pracovníků v prvních liniích.
Experti z FDA a Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se nicméně domnívají, že vakcína nebude pro běžnou veřejnost dostupná dříve než v polovině roku 2021.
Spojené státy si byly vědomy dilematu ohledně distribuce vakcín, přišly proto s programem Operation Warp Speed (OWS), jenž má za cíl zajistit až 300 milionů dávek do konce ledna 2021, a to za cenu 10 miliard dolarů.
Světová zdravotnické organizace (WHO) rovněž zahajuje koordinační snahy s cílem globální distribuce až 2 miliard dávek do konce roku 2021.
Aplikování vakcíny ve Spojených státech bylo převážně úspěšné, pouze minimální počet osob zaznamenal vedlejší účinky jiné než bolest svalů, lehká horečka, či bolest těla. Došlo k několika silným alergickým reakcím, všichni pacienti se však po hospitalizaci zdárně uzdravili.
Navzdory tomuto úspěchu se prostřednictvím odpůrců očkování dostávají na veřejnost falešné informace. Stanice CNN zveřejnila výsledky květnového průzkumu veřejného mínění, ve kterém zjistila, že až třetina Američanů by se očkovat nenechala.
Spojené státy se připravují spustit osvětovou kampaň, jejíž důležitost se ukazuje být dál vyšší vzhledem k zaplavení sociálních sítí proti-vakcinační propagandou.
Dalším zdrojem obav je schopnost jednotlivých států USA alokovat přidělené počty dávek dle svého vlastního uvážení. Státy sice dospěly k jednoznačné shodě, že top prioritou jsou pracovníci ve zdravotnictví, liší se však v pohledu na to, kteří zdravotníci konkrétně dostanou přednost.
V některých státech, třeba v Kalifornii, dochází k ještě jedné komplikaci. Zámožní jedinci nabízejí lékařům peníze, aby byli naočkováni v předstihu před běžnými obyvateli.
Americké úřady jsou si problému vědomy, přesto se jedná o trend, který může zásadním způsobem ohrozit distribuci vakcíny mezi méně zámožné skupiny obyvatel.
Stále je příliš brzy na hodnocení výsledků očkování, jelikož se vakcína aplikuje ve dvou dávkách, které od sebe dělí tři týdny. To znamená, že lidé, kteří první dávku obdrželi 21. prosince, dostanou druhou dávku až 4. ledna. I když vakcína poskytuje spolehlivou ochranu již 10 dní po úvodní dávce, úřady se zdráhají vyslovit jakékoliv závěry dříve než po aplikování druhé dávky.
Evropská unie oficiálně schválila vakcínu BNT162b2 od Pfizeru 21. prosince. Pfizer věří, že bude schopen do konce roku dodat až 50 milionů dávek.
Přislíbil také dodání dalších 1,3 miliardy dávek před koncem roku 2021, což je sice optimistické číslo, degraduje jej ale fakt, že očkování každého jedince vyžaduje právě dvě dávky. Znamená to, že vakcínu Pfizer získá do konce roku 2021 cca 650 milionů lidí.
Je to podstatně více, než je momentálně nakažených (v prosinci 2020 bylo ve světě 80 milionů potvrzených případů onemocnění Covid-19). Stále se však bude jednat o poměrně malou skupinu osob v rámci celkové světové populace.
Česká republika má v lednu obdržet přibližně 320 tisíc dávek vakcíny Pfizer. Necelých 10 tisíc bylo do Česka doručeno již 26. prosince. K 22. prosinci registrovala Česká republika 84 tisíc aktivních případů onemocnění Covidem-19.
Pokud by byl počet případů na této úrovni i v lednu, počet naočkovaných osob by tak mohl být dvojnásobně vyšší než počet nakažených.
I když se jedná o nadějná čísla, reálný počet nakažených bude mnohem vyšší, a česká vláda tak bude muset pokračovat ve svých snahách o získání dalších dávek.
Před rokem si covid v USA vyžádal první oběť. Nyní země masivně očkuje
video
Události: Rok od první oběti covidu v USA
Za poslední rok slyšelo diagnózu už 27 milionů Američanů. Stejný počet lidí v USA za sebou nyní má první dávku vakcíny. Více než šest milionů už dostalo i druhou injekci. Právě k očkování se velká část země upíná. Úřady zřizují obří očkovací centra na sportovních stadionech.
V Alabamě, kde studuje na univerzitě, v jednom takovém centru dobrovolně vypomáhá také Anna Helová. „Dnes tady bylo naočkováno dva a půl tisíce lidí, tato akce potrvá další dva nebo tři týdny,“ líčí.
Po prvním očkování lidé okamžitě dostanou informaci, kde se mohou objednat na druhé. Registrační systém umožňuje, aby další dávku dostali na jiném místě než tu první. „Toto je pro mě velmi emotivní den. Jsem nadšená a doufám, že vakcína bude fungovat a dovolí nám vrátit se k normálnímu životu,“ doplňuje Helová.
Jen za poslední dva dny dostalo díky podobným centrům ve Spojených státech vakcínu na tři a půl milionu lidí. Prezident Joe Biden se dříve zavázal, že během jeho prvních sta dní v úřadu bude naočkováno sto milionů lidí, posléze metu ještě zvýšil. Prosazuje také záchranný balíček ve výši 41 bilionů korun. Jsou v něm peníze na ještě masivnější očkování i finanční pomoc potřebným.
„Můžeme zmenšit utrpení v této zemi. Můžeme vrátit lidi do práce. A také můžeme nad virem získat kontrolu,“ povzbuzuje Američany Biden.
Klíčová je komunikace
Očkování organizují jednotlivé státy i samotné okresy. Pro zvládnutí celé situace je podle nich naprosto klíčová komunikace s obyvatelstvem. Využívají k tomu různé metody – od venkovní reklamy až po hromadné e-maily.
Například v Arlingtonu s 230 tisíci obyvateli posílají denně informace více než polovině z nich. Na internetu zveřejňují všechny aktuální zprávy o vývoji pandemie a okres nabízí testování zdarma. Dotazy o vakcínách pomáhají zodpovídat i různé profesní a neziskové organizace, které mají důvěru obyvatel.
„Žijí tu lidé, kteří mluví mnoha jazyky a pocházejí z mnoha různých kultur. Vytvořili jsme proto očkovací výbor složený z představitelů komunit,“ vysvětluje ředitelka komunikace okresu Arlington Bryna Helferová.
Počet nově odhalených případů nákazy v posledních dnech v zemi klesá. Úřady chtějí trend udržet a žádají obyvatele, aby letos nesledovali finále ligy amerického fotbalu ve velkých skupinách, jak je zvykem. Na stadionu pro šestašedesát tisíc diváků jich na nedělním Super Bowlu bude jen třetina. Sedm a půl tisíce již očkovaných zdravotníků dostane jako poděkování vstup zdarma.
Elitní lékař z USA: Starejte se o sebe. U viru není otázka jestli, ale kdy
Uplynul více jak měsíc od chvíle, co americké regulační úřady schválily očkovací vakcínu od Pfizeru. Jaká je teď situace kolem očkování v USA?
Nedá se říci, jaká je situace ve Spojených státech jako takových. Velmi se to liší stát od státu. Jinak to zvládáme my v Bostonu v Massachusetts, zcela jinak to vypadá v Kalifornii a v Texasu. Záleží na místní situaci a vládách jednotlivých států.
V čem sehrála roli federální vláda?
Americká vláda sehrála naprosto klíčovou roli na samém počátku pandemie, kdy se vakcína teprve začínala vyvíjet. Pfizer a Moderna měly od americké vlády přímou finanční podporu.
Nečekalo se, až se vakcína vyvine a schválí, ale rovnou se začala vyrábět – prostě z důvodu, aby se neztrácel čas čekáním na výrobu dostatečného množství dávek.
Takový postup umožnila federální vláda, která na to poskytla miliardy dolarů.
To také umožnilo, že se v USA a do světa po schválení vakcíny americkými regulačními úřady okamžitě uvolnily desítky milionů dávek. Jde o největší takový vývojový projekt v dějinách lidstva.
Měli bychom si uvědomit, co se podařilo. Vyvinout vakcínu během jediného roku? To je naprosto neuvěřitelné, v minulosti se na novou vakcínu čekalo několik let. Buďme rádi, že máme šanci dostat se v horizontu několika měsíců z toho nejhoršího.
Jak nyní očkování probíhá v praxi? Používají se u vás vakcíny jen od Pfizeru a Moderny?
Ano, tyto dvě jsou hlavní, ale už existuje i mnoho dalších. Samozřejmě jako všude ve světě se teď na začátku objevují různé problémy. Ty největší spočívají v logistice a v tom, jak vakcínu dostat k lidem.
Je problém v tom, že je v USA nedostatek vakcín, s čímž se dnes potýká Evropa, nebo že vakcíny takzvaně čekají na lidi?
Je to určitě ten druhý jev. Ve Státech není hlavní problém v tom, že by byl nedostatek dávek. Díky tomu, že se nečekalo na výrobu, jsou zásoby větší, než je možné použít. Asi 40 milionů dávek bylo doposud vyrobeno a uvolněno pro USA, ale méně než 20 milionů aplikováno. V čem je problém a čemu asi ani nebylo možné předejít, je omezený personál, který vám vakcínu píchne.
Prostě není možné najednou najít v nemocnicích tisícovky nových zdravotníků a kvalifikovaných lidí, kteří mohou očkování podat. Vakcínu vám nemůže aplikovat úředník. Je jasné, že očkovací proces pro desítky a stovky milionů lidí nějaký čas zabere a to s sebou nese i počáteční zádrhele.
Mohou si vakcíny objednat i soukromníci, třeba velké podniky a firmy s vysokým počtem zaměstnanců, nebo je to i v USA na úrovni vyjednávání mezi dodavatelem a státem?
Ne, objednávat mohou jen státy a federální úřady.
Kde k očkování lidí v USA dochází?
Očkovací centra jsou v nemocnicích, ale budují se i velkokapacitní zařízení, kde se bude dát očkovat ve velkém. Ale zase, vše limituje fakt, že nemáte neomezený počet zdravotníků. Celá věc je navíc složitější v tom, že když podáte někomu vakcínu, nemůžete pacienta hned poslat domů, musíte chvíli vyčkat, zda se nedostaví nějaké zdravotní komplikace.
Existuje celoamerická strategie, která by přesně říkala, co a jak se má vybudovat, jak nastavit registrační servery?
Ne, to si určují jednotlivé státy samy. Přirovnal bych to k Evropě – Evropská komise také členským státům nepřikazuje, jak přesně mají očkovat, to není v jejích možnostech a nadávalo by to smysl pro místní podmínky. Státy to musí zařídit a určit samy.
U nás se vedle zdravotníků primárně očkují senioři nad 80 let. Jaká je v USA nastavená věková hranice těch prioritně vakcinovaných?
Pohybuje se také ve věku nad 75 a pak v dalším kole nad 65 let. Třeba moji rodiče, kteří učí na univerzitě v San Franciscu, již byli očkováni.
Zmíním příklad Floridy, která od počátku pandemie postupuje trochu jinak než ostatní státy.
Ať už se to týkalo bezpečnostních opatření a rozvolňování, kdy tamní politici hodně hleděli na to, aby jejich stát ekonomicky nepadl, tak je to i teď během očkování. Jelikož dávek je v USA více.
než je možné použít a rozdat, kdybyste vy teď zrovna byl například v Miami a šel do nemocnice a počkal si nějakou tu hodinu, je pravděpodobné, že byste očkování dostal. I jako cizinec.
Cílem je, aby kdokoliv, kdo ve státě je, nepředstavoval z hlediska covidu pro zdravotní systém státu potenciální riziko nákazy. Pokud jste v rizikové skupině a správném věku, raději vám vakcínu píchnou, než abyste jejich zdravotní systém zbytečně zatěžoval.
To si neumím v praxi představit. Nevznikne takto přetlak, kdy se všichni nahrnou do nemocnic?
Američané vědí, že očkovacích vakcín bude dostatek a že když budou mít zájem, vakcína se na ně brzy dostane. Samozřejmě v jednotlivých státech vznikají různé registry, přes které se k očkování objednáte. Za vše nesou odpovědnost vládnoucí reprezentanti jednotlivých států.
Představme si, že bych se chtěl zaregistrovat v Bostonu k vakcinaci. Nejsem senior nad 65 let, ani pracovník takzvané první linie. Jak bych postupoval?
Ve většině států bude hrát klíčovou roli váš praktický, obvodní lékař. Oni jsou k objednávkovým systémům připojeni, zavolají vás a s jejich pomocí domlouváte, kdy a kam jít.
Musíte ale počkat na svou skupinu podle výše rizika covidu. V současné fázi se očkování soustředí zejména na lékaře, hasiče či policii a pak bude důležité provakcinovat nejohroženější část populace.
O tomto postupu jsme se za poslední rok hodně naučili. Tu největší chybu na začátku udělali někteří guvernéři v tom, že nakažené covidem posílali do sociálních zařízení a LDN, kde se nacházeli ti nejzranitelnější pacienti, a tím radikálně vzrostl počet zemřelých.
Za poslední rok jsme se o covidu dozvěděli mnoho důležitých informací, a tak toho musíme využít. V USA když se stanou nějaké chyby, je velký tlak veřejnosti i snaha je rychle napravit a systém vylepšit.
Teď byl inaugurován nový prezident Joe Biden a jeho administrativa slíbila, že se zaměří na akceschopnost systému očkování a podporu států v očkovací operaci.
Biden slíbil proočkovat 100 milionů lidí za prvních 100 dní ve funkci.
Kdyby si člověk za vakcínu zaplatil, dostane přednost a může se nechat očkovat dříve?
O ničem takovém nevím. Tady se to tak nebere, protože vakcíny se poměrně brzy dostanou na všechny, kdo budou mít zájem – a zadarmo.
V České republice i jinde v Evropě už došlo k několika aférám, že se k očkování dostali z protekce lidé, kteří na něj neměli mít nárok. K takovým kulichům nedochází v USA?
Neslyšel jsem, že by tu k takovým věcem docházelo. Protože jak už jsem řekl, když budete chtít být očkován v USA, dostane se na vás v dohledné době řada – a lidé s malým rizikem se nebojí chvilku počkat. Také by se podvody rychle provalily.
Probíhá v Americe masivní informační kampaň na podporu vakcín?
Nijak zvlášť, určitě nejde o nic centrálního, i když Biden se nechal očkovat v televizi. Amerika je jiná než Evropa, nemůžete tady lidi do vakcín tlačit nebo je k tomu donutit. Samozřejmě experti a lékaři zdůrazňují skutečnost, že vakcína je účinnou ochranou proti covidu.
Víte, problém je ale jiný. S virózami bojujeme každý den, útočí na nás miliardy virů denně, které se stále mění a se kterými si naše tělo musí poradit.
Z mé praxe, v níž se zabývám Alzheimerovou nemocí a stárnutím, považuji covid-19 za nebezpečný zejména pro lidi vyššího věku, závažně nemocné a ty, kteří zanedbávají péči o svou fyzickou kondici.
Proto všem svým známým, na přednáškách nebo v článcích neustále zdůrazňuji, že lidé se o sebe musejí více starat, hlídat si svou kondici a životosprávu, protože jedno je jisté – žijeme v moři virů, se kterými budeme vždy muset bojovat.
Podívejte se, jak probíhala covid-19 pandemie na jaře v České republice nebo tady v Kalifornii. Vypadalo to, že se nákaza těmto územím vyhnula, jenomže virům přes všechna ochranná opatření nikdy neutečete. Nebylo otázkou, zda, ale kdy virus přijde a promoří celou společnost. Na podzim byly oba státy covidem zcela zasaženy a nešlo se tomu ubránit.
Jinými slovy se může současná pandemie brzy opakovat v jiné podobě?
Covidu a jeho následných mutací se nikdy nezbavíme, ty viry prostě nezmizí. Jako civilizace a společenství lidí se můžeme a budeme bránit tím, že budeme vyvíjet proti novým onemocněním vakcíny a léky – ale také se budeme muset sami o sebe starat, abychom měli co nejsilnější imunitu a schopnost se bránit nemocím.
Musíme se s viry naučit žít a fungovat. Každý by měl začít u sebe a podívat se, jak se stará o svou tělesnou a duševní schránku. Bez pohybu se výrazně zvyšuje riziko, že pokud dostanete infekci, tak její průběh bude vážnější. Nelze se sice vyhnout nákaze, covid-19 je velice infekční, ale tělo v dobré kondici zvládne virus mnohem lépe.
Řeší se v Americe britská mutace covidu, která je velice infekční?
Samozřejmě že se v lékařské a vědecké komunitě o tom bavíme. Jenže jsme na začátku, víme o tom viru stále poměrně málo a musíme se učit za pochodu. Zatím ani přesně nevíme, proti kterým novým mutacím je současná vakcína efektivní.
Také stále nevíme, jak se organismus chová za situace, kdy bude mít po prodělání covidu v sobě protilátky a do toho ještě dostane očkování. Proto některé instituce a lékaři před očkováním testují nákazu a protilátky proti covidu.
Může se stát, že se očkování bude muset neustále vyvíjet a budeme se očkovat každý rok?
To je poměrně pravděpodobné. Vezměte si, že očkování proti chřipce vydrží jeden rok, protože virus tak rychle mutuje a mění svou strukturu, proti čemuž je zapotřebí vakcínu neustále přizpůsobovat. Genom covidu se zdá o trochu stabilnější než u chřipky, ale také se mění, a tak může nastat podobná situace.
Hovoří se v USA o tom, že očkovaný člověk bude mít nárok navštívit kino, fotbalový zápas, zajít do hospody, a neočkovaný nikoliv?
Ne, ve Spojených státech to takovým způsobem pojmout nelze. Kdyby se to takto plošně nastavilo, soudy takové v uvozovkách povolenky hned smetou. Část společnosti se prostě nebude chtít nechat očkovat a vy ji nemůžete diskriminovat a vyřadit z provozu.
Něco jiného je, když vám to nařídí zaměstnavatel. Nemůžete být jako profesionál ohrožením pro ostatní. Když jsem pracoval v nemocnicích v Bostonu nebo na Yale, také jsem musel být očkovaný proti nejrůznějším infekcím, protože kdybych nebyl, tak bych mohl ohrozit své pacienty a ostatní spolupracovníky.
Kdy by podle vás mohla být proočkována v Americe dostatečná část populace, aby společnost mohla začít fungovat aspoň trochu normálně?
Věřím, že v polovině letošního roku už by měla být situace podstatně klidnější a budeme se moci zase nadechnout. Musíme, protože ekonomické důsledky mohou být brzy pro lidi ještě nebezpečnější než zdravotní rizika spojená s covidem.
Ekonomické škody mohou pošramotit životy lidí více než covid, který je největším nebezpečím pro menší segment lidí. Jakmile pomine ta nejhorší vlna pandemie, je třeba se začít zabývat situací, do které se svět po covidu dostal.
A ten bude velmi jiný než dříve.
Budeme hlavně muset řešit ekonomické, sociální a psychické dopady pandemie. To je věc, na kterou teď není čas. Izolace lidí je velmi nebezpečný jev, nejen sociálně, ale i zdravotně. Zavírání lidí doma vede k tomu, že omezují veškeré svoje fungování, spojení s lidmi i svůj pohyb a pobyt venku – což vše citelně ohrožuje nejen naši imunitu, ale i radost ze života.
Svět se také výrazně změnil ekonomicky, protože to, co sledujeme kolem sebe, je do značné míry i drastická technologická revoluce.
Četl jsem nedávno ve Wall Street Journal velmi zajímavou studii, že jsme kvůli opatřením spojeným s covidem poskočili technologickým vývojem přímo do roku 2030, tedy za jeden rok je to skok o 10 let! Tolik věcí se najednou změnilo – jakým způsobem spolu komunikujeme, jak nakupujeme i jak se bavíme. To vše je dnes přes internet a sociální média. Také se najednou vyhýbáme ostatním lidem, dokonce i své vlastní rodině, nechodíme do práce a pracujeme z domova.
Tomu se ale v posledním roce nedalo vyhnout.
Má to velké minusy, ale i plusy – z této krize vzejdou nové silné technologické firmy a s tím spojená příbuzná odvětví. A naopak některé sekce trhu zcela zaniknou. Lidé se budou muset těmto změnám přizpůsobit. Jestli se v USA něco intenzivně začalo řešit a diskutovat, tak jsou to právě tyto otázky, na které budeme muset velmi brzy hledat a najít odpovědi.
Jsem přesvědčený, že svět a lidstvo tato zkušenost s pandemií nakonec posune kupředu.
Jednak proto, že se z této velmi vážné a složité situace vlastními silami vyhrabeme a budeme lépe připraveni na další pandemii.
Za druhé, jak se říká – každá krize je vždy i šance na změnu a něco lepšího a dá jedinečnou příležitost novým myšlenkám, nápadům, přístupům i odvážným inovátorům. Tak se máme v tomto roce i na co těšit!