Před pár dny jsem četl příspěvek Ondřeje Pohorského o jeho zkušenosti s podvodníky z Nigérie a česká důvěřivost mě dovedla k blognutí o této problematice.
Několik let (už to bude skoro deset) chovám brouky. Vzhledem k tomu, že většina zlatohlávků je z Afriky, není dvakrát jednoduché se ke všem druhům dostat. Postupně se ale do ČR díky expedicím a pak i importům dostaly zajímavé druhy. Problém začal, když jsme hledali kontakty pro import.
Před pěti roky byla na nové druhy do chovů velmi zajímavá Tanzánie, proto jsme hledali farmy, které chovají například plazy, ale mají lovce, kteří dokáží chytit i brouky. Nijak velký problém to nebyl a během jednoho roku bylo v Tanzánii asi 5 dealerů.
Na místní poměry si za sezónu vydělali královské peníze a pokud je hned nerozfofrovali, myslím, že jsou za těch pár let, kdy Tanzánie byla boom, do konce života zajištěni. Dnes je to pro ně stále zajímavý výdělek, ale už ne tak, jako když to vše byly novinky.
Stejným stylem vznikly za minulé roky kontakty v Kamerunu a Nigérii.
Jenže to by nebyla Afrika, aby to byl lehký kšeft. De facto na jednoho poctivého lovce připadá dalších 50 podvodníků, kteří používají dalších 10 jmen. Přijít na to, kdo je a kdo není podvodník je mnohdy nemožné. Všichni mají fotky nabízených věcí (co našli na discích v kavárnách) a času na nastudování problematiky a terminologie mají haldu. Podvody.
To je business, ve kterém jsou mistry světa. Ročně to jsou milióny dolarů, co vylákají z lidí na nejrůznější věci. Kdysi jsem udělal blacklist, který zafungoval. Ozvala se mi rodina z Británie, že se jim ozvala nějaká slečna na au-pair, ale když dali do Googlu její jméno, vyjela jim stránka s informacemi, jak mě její bratr podvedl.
Ušetřil jsem jim tak 1000 liber, co jí chtěli poslat na letenku 🙂
Když už byly všechny ty africké černoty ohrané, a dnes téměř nikdo nepošle za brouky do Afriky jediný cent předem, přišli s novým způsobem, jak vyjebat s lidma. Dělají z nás bílé koně.
Kamarádovi se loni ozval Angličan, který mu nabízel za brouky 2x víc, než byla jejich cena. Celý kšeft měl ale háček v tom, že pár dní před tím, než je měl poslat, mu přišel poštou šek na 4500 euro. Pointa byla jednoduchá.
On vybere šek, nechá si peníze za brouky, a zbytek pošle přes Western Union někam dál.
Podobně funguje i další praktika, kterou zkoušeli se šekem na 6500 liber. Omylem poslali za zboží víc, takže po vás chtějí to urychleně poslat zpět, ideálně ještě ten samý den. Háček je v tom, že šek je nekrytý, na což přijdete až třeba po týdnu (proplacení šeku v bance trvá týden, spíš dva až měsíc). Pokud naletíte, peníze jsou už dávno u podvodníka.
Výsledek celého kšeftu je, že má zarámované 2 pěkné papírky a toho podvodníka poslal do háje.
Když už jsem nakousnul Western Union, Ondřej ve svém článku píše, že mu přišel jakýsi email s potvrzením transakce.
I to je blbost, která „smrdí“ … nikdy nic takového nechodí! Na stránkách anglického Western Unionu je služba tracking, kde se na základě čísla převodu a jména odesílatele dozvíte, jestli takový převod existuje a jeho status, tzn.
jestli jsou peníze k vyzvednutí, nebo už si je někdo vyzvedl – na to pozor, nikde nevidíte jméno příjemce, takže daný převod nemusí být určen právě vám. Proto než něco pošlete, dojděte si peníze vybrat. Western Union je na každé větší poště a ve většině směnárnách (i těch malých).
Podvodníci mají nový trik. Dobíjejí si kredit přes cizí internetové samoobsluhy
Stovky lidí z celé republiky se staly oběťmi podvodníků, kteří přes internetovou samoobsluhu mobilního operátora lidem kradou peníze na dobití vlastního kreditu.
Policie je proti tomuto typu kriminality bezmocná. Pachatelé totiž k vylákání přístupového hesla používají telefony s předplacenou SIM kartou, u kterých není možné zjistit totožnost majitele.
Jedinou ochranou zůstává opatrnost samotných klientů.
Obětí podvodníků se stal i Josef Daňa z Brna. Muž a žena mu v SMS zprávách i telefonátech tvrdili, že omylem zadali v samoobsluze jeho telefonní číslo. Aby vše uvedli do pořádku, požádali ho o jeho přístupový kód.
„Přeposlal jsem mu ty kódy a pak mi přišlo nějaké potvrzení, že na čísla, ze kterých ten člověk volal, bylo dobito třikrát 3 tisíce korun, takže 9 tisíc korun celkově. V tu chvíli mi to ani nedošlo, protože jsem celou tu dobu ty lidi nepodezíral, že mě chtějí podvést,“ líčí Josef Daňa.
Posléze mu prý zavolal operátor a chtěl s ním probrat neobvyklé transakce, vztahující se k jeho telefonnímu číslu: „Tak to už jsem pochopil a šel jsem na policii. Zapsali si to a v podstatě mi řekli, že pokud se těch případů neobjeví víc, nebude nějaká hromadná škoda a nebude spolupracovat operátor, tak není v jejich silách toho člověka dohledat.“
Jihomoravská policie eviduje dvacet takových případů se škodou 30 tisíc korun. Pachatele se zatím vypátrat nepodařilo.
„Máme to velmi ztížené, protože všichni tito pachatelé, kteří se tímto způsobem obohacují, samozřejmě používají neregistrovaná čísla. Nedají se nějakým způsobem dohledat a tyto případy většinou odkládáme,“ říká policejní mluvčí Andrea Straková s tím, že s mobilními operátory už policisté komunikují.
„Bylo nám i přislíbeno, že bude zavedeno nějaké bezpečnostní opaření ze strany operátora,“ dodává Straková.
Všechny případy podvodů se staly zákazníkům operátora T-Mobile. Ten po několika měsících změnil systém zabezpečení internetové samoobsluhy. Přes jednorázové přihlášení už nepůjdou provádět finanční operace.
„Takže i kdyby se teď někomu něco takové stalo, a on by přesto to jednorázové heslo někomu poslal, žádná škoda mu nevznikne. My už skutečně nic víc udělat nemůžeme, ale ani tohle opatření nemusí být stoprocentní, protože nemůžeme chránit zákazníky před nimi samými,“ vysvětluje mluvčí společnosti Martina Kemrová.
Josef Daňa zpětně uznává, že udělal chybu, když neznámým lidem poslal své přístupové heslo. Doplatil prý na svoji ochotu pomoci. Část viny ale podle něj nese i mobilní operátor, který měl reagovat rychleji a zlepšit zabezpečení svých služeb poskytovaných přes internet.
Související příspěvky
Podvodníci slibují volání zdarma, místo toho jim poškozený dobije kredit
Další lidé přišli kvůli podvodníkům o peníze. Stačilo, aby přeposlali SMS
Nový trik podvodníků: Jdou prý vrátit lékařské poplatky
Důvěřivým lidem hrozí krádež peněz, úhrada bezplatných služeb nebo komplikace se zdravotní pojišťovnou
Praha – Krádeže peněz, neoprávněné poplatky za služby, které jsou zdarma, přeregistrace k jiné zdravotní pojišťovně, ale také zneužití osobních dat. To vše hrozí neopatrným lidem od podvodníků, kteří se vydávají za pracovníky některé zdravotní pojišťovny.
Pokud u vás zazvoní údajný zaměstnanec či zaměstnankyně zdravotní pojišťovny, nepouštějte je dál. Nebo si přinejmenším důkladně ověřte, zda skutečně zastupují pojišťovnu, jejímž jménem se zaštiťují, a proč k vám vůbec přišli. Je totiž pravděpodobné, že jde o některé z podvodníků, před nimiž varuje Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Přeplatek, výměna průkazu, levné léky..
Cílem podvodníků jsou především starší lidé, kteří bývají důvěřivější a většinou jsou pojištěni právě u VZP. Jejich cílem je obvykle využít chvilkové nepozornosti a ukrást peníze nebo jiné cennosti. Někdy ovšem také neoprávněně vybírají nejrůznější poplatky za zdravotní péči nebo léky.
Důvod jejich návštěvy působí obvykle důvěryhodně. Musí prý klientům pojišťovny osobně vrátit přečerpaný limit z takzvaných regulačních poplatků na zdravotní péči. S oblibou sází na to, že zdravotní pojišťovny musí vracet přeplatek všem, kdo zaplatili na poplatcích více než 2500 korun ročně v případě dětí a důchodců nebo 5000 korun v případě ostatních pojištěnců.
Mohou ale také „levněji“ nabízet některé léčebné přípravky nebo naopak vybírat nedoplatky. Případně přišli klienta informovat o změnách ve zdravotním pojištění, důvodem bývá také pravidelná výměna průkazů pojištěnce.
Může ale jít „pouze“ o přeregistraci dotyčného k jiné zdravotní pojišťovně, o čemž nemusí pojištěný vůbec vědět. Stačí mu podstrčit haldu písemností, najít fiktivní důvod, proč by je měl podepsat a odvést pozornost jinam, takže si občan zpravidla neověří, co vlastně podepisuje. Někdy mu dokonce hrozí, že budou zneužity jeho osobní údaje.
Praví zástupci pojišťoven nechodí k lidem domů
Ve skutečnosti však Všeobecná zdravotní pojišťovna vyřizuje podobné záležitosti písemně, nebo vyzve pojištěnce, aby si věc osobně vyřídil v některé z poboček.
Přeplatek za regulační poplatek vrací podle stanovených pravidel do 60 dnů od konce čtvrtletí, v němž zaznamenala, že na něj má pojištěný nárok, a to přímo na jeho účet v bance nebo prostřednictvím poštovní poukázky. Nikoliv tedy osobně.
Obrana proti praktikám podvodníků je jednoduchá, vyžaduje ovšem určitou míru asertivity. Základem je požádat je o průkaz zaměstnance (zástupce) zdravotní pojišťovny a ověřit si jeho totožnost (třeba i telefonicky u pojišťovny), stejně jako důvod, proč přišel. Určitě má smysl upozornit na podobné praktiky také policii.
BESEDY SOS – ASOCIACE – 2018
1) Jak dlouho můžeme vracet dárky, které jsme si rozbalili a nehodí se nám? Jaká jsou pravidla pro e-shopy (telefon, teleshopping, předváděcí akce), jaká pro kamenné obchody? Vrátí nám e-shopy poštovné, za jakých podmínek ne?
Odpověď: V případě, že jsou dárky zakoupeny v kamenném obchodě, není stanovena zákonem žádná lhůta pro vrácení dárku bez udání důvodu. Prodejce v tomto případě tuto povinnost vůbec nemá.
Je to jen jeho dobrá vůle, že nevhodný dárek vymění nebo vrátí peníze. Lze pouze reklamovat dárek, který by vykazoval vady. Kamenné obchody s oblečením často umožňují nad rámec zákona zboží vrátit.
V takovém případě však okolnost vrácení upravují jejich vlastní obchodní podmínky, můžou tedy požadovat originální štítky apod..
V případě kupních smluv uzavíraných distančním způsobem (e-shop, objednávkový katalog) nebo v případě smluv uzavíraných mimo obvyklé obchodní prostory (podomní prodej, na ulici, předváděcí akce) je nutné dávat si pozor na zmeškání lhůty pro odstoupení od smlouvy. Ta je 14 denní a začíná běžet již ode dne převzetí zboží, tzn.
pokud dárky nakupují spotřebitelé již v listopadu, snadno tuto lhůtu zmeškají. Pokud lhůtu k vrácení zboží stihnou, pak je možné odstoupit i bez udání důvodů. Odstoupení stačí odeslat poštou poslední den této lhůty a odstoupení je platné, i když došlo podnikateli později, podstatné je podací razítko z pošty.
Poštovné na vrácení zboží (od spotřebitele zpět podnikateli) hradí spotřebitel, podnikatel je povinen vrátit spotřebiteli cenu věci včetně nákladů na dodání (od podnikatele ke spotřebiteli), avšak jen do výše ceny nejlevnějšího způsobu dodání, které podnikatel nabízí. Tzn.
, že pokud si spotřebitel objednal doručení dražší kurýrní službou a nikoliv doručení klasickou poštou, kterou podnikatel nabízí, může mu být vrácena pouze cena poštovného.
Pozor, zde je potřeba rozlišovat vrácení zboží v rámci zákonného práva spotřebitele u distančních smluv a smluv uzavřených mimo obvyklé obchodní prostory a vrácení zboží jako nárok z reklamace zboží. Náklady reklamace nese podnikatel, tj. včetně nákladů na doručení vadného reklamovaného zboží prodejci.
2) Jak musí vracené zboží vypadat – . např. u oblečení musí být nalepené cedulky s cenou či nastřelené informace o výrobku? Musíme přinést plastový obal (např. u povlečení) či krabičku (např. lyžařská kukla), ve které výrobek byl v regále?
Odpověď: Při vrácení zboží v rámci realizace práva na odstoupení od smlouvy např. v e-shopech je spotřebitel povinen vrátit pouze zboží a jeho příslušenství (nabíječka mobilního telefonu), čímž obal není. Povinnost vrátit obal také není stanovena žádným zákonem.
Některé e-shopy doporučují vracet zboží v originálních obalech z důvodů, aby se zboží nepoškodilo. Pozor! V případě audio- a videonahrávek a počítačových programů (např. počítačová hra) uvedené neplatí, zde není možné od smlouvy odstoupit, pokud byl originální obal porušen.
Stejně tak není možné odstoupit od smluv o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel vyňal a zboží z hygienických důvodů tak není možné vrátit (např. erotické pomůcky).
3) Jak je to u elektroniky, musí ji (u e-shopů) bez obalů, nebo když obal nemáme, mohou nám ji vrátit, popř. účtovat poplatek za ztracený obal?
Odpověď: Je to stejné jako u jiného zboží (viz výše). Zaznamenali jsme, že některé e-shopy účtují náklady na přebalení vráceného zboží spotřebitelům.
Takováto praktika je však podle našich právníků v rozporu se zákonem, tento náš právní názor zastává i ústřední inspektorát ČOI. Tyto náklady má nést prodejce.
Spotřebitel dle zákona odpovídá pouze za snížení hodnoty zboží (nikoliv obalu), které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti.
4) Co vše musím při vracení mít – paragon, nebo stačí svědectví jiného člověka, že jsem si zboží kupovala?
Odpověď: Pokud se jedná o realizaci práva na odstoupení od smlouvy, musí být zřejmé, od jaké smlouvy spotřebitel odstupuje. K vrácení zboží je proto nutné prokázat, že bylo zakoupeno právě u daného prodejce.
To znamená, že pokud kupní doklad spotřebitel nemá, postačí také výpis z účtu, korespondence, kamerový záznam či svědectví jiného člověka, pokud jím je spotřebitel schopen prokázat uzavření kupní smlouvy (v případě svědka je to spíše o domluvě s prodejcem, svědek, který tvrdí, že si přesně pamatuje, že jeho kamarád přesně před 1 rokem a 364 dny koupil přesně tyto konkrétní boty, asi nepůsobí úplně věrohodně).
5) Pokud má výrobek vady, musí nám ho vzít na reklamaci, nebo nás mohou v některých případech odmítnout – jaké jsou nyní podmínky reklamace – pro zboží zakoupené ještě v roce 2014 – (dokdy můžeme výrobek reklamovat, co máme dělat, dokdy nám musí dát zprávu o reklamaci, co když nám reklamaci neuznají, ačkoliv je očividné, že je výrobek vadný….. musím si ho převzít, nebo jim ho mám na prodejně nechat a trvat na větším prošetření)?
Odpověď: Na uplatnění reklamace má spotřebitel právo dle zákona o ochraně spotřebitele. Reklamaci prodejce přijmout musí, jak ji vyřídí, je ovšem již na něm. Pokud prodejce reklamaci přijmout odmítne, doporučujeme kontaktovat ČOI. Reklamaci lze uplatnit do 24 měsíců od zakoupení zboží. S sebou je vhodné mít doklad prokazující koupi, popř.
záruční list. Prodejce se spotřebitelem sepíše reklamační protokol, do něj uvede i to, co spotřebitel požaduje – výměnu, opravu nebo odstoupení, i když tato volba není pro prodejce závazná. Doporučujeme zdokumentovat stav věci před uplatněním reklamace (vyfotit) a také jej zaznamenat do reklamačního protokolu, neboť často dochází k poškození věci až v servisu.
Reklamace musí být vyřízena ihned, ve složitých případech do tří dnů. Pokud je však nutné vadu odborně posoudit, pak musí být reklamace vyřízena do 30 kalendářních dnů. Vyřízením je myšleno oznámení spotřebiteli, postačí tedy i textová zpráva nebo zavolání. Pokud je tato lhůta porušena, spotřebitel má možnost odstoupit od smlouvy a může také kontaktovat ČOI.
Pozor! Spotřebitel může souhlasit s prodloužením této lhůty, což může být i šikovně schováno v reklamačním protokolu. Pokud je reklamace zamítnuta, spotřebitel si na své náklady může nechat vyhotovit znalecký posudek. Seznam soudních znalců je dostupný na www.justice.cz. Pokud posudek hovoří ve prospěch spotřebitele, je prodejce povinen mu jeho cenu uhradit.
6) Chcete sama něco důležitého k vracení dárků uvést?
Odpověď: Každý nákup dárků má své výhody i nevýhody. Při nákupech v e-shopech, má spotřebitel možnost dárek vrátit ve lhůtě 14 dnů. Ale zase nemá možnost si zboží před koupí vyzkoušet a přesně nezná svého obchodního partnera a ne vždy pak v případě odstoupení dostane své peníze zpátky.
V kamenném obchodě zase má možnost si zboží vyzkoušet, prohlédnout a ví, kam se obrátit v případě pozdějších reklamací. Doporučuji spotřebitelům ostražitost během nákupů, tedy především pečlivě číst smlouvy, které podepisují. Nebojte se v obchodě zeptat na vlastnosti zboží, na podmínky reklamace či odstoupení. Může Vám to ušetřit spoustu starostí.
V případě velkých slev si dobře promyslete, jaká může být příčina takové slevy. To neplatí jen během Vánoc, ale po celý rok.
Prodej vrácených nevhodných dárků.
Použitá věc je každá věc, která už byla užívána. Nová je taková věc, která užívána nebyla. Proto věc, která byla prodávajícímu vrácena do 14 dní a byla jen vybalena, ale nebyla používána, může být prodávána jako věc nová. Problém samozřejmě v praxi je jak to poznat. Když však věc nese jasné stopy předchozího používání (např.
jsou tabletu fotky, v mobilu SMS zprávy apod.) a je prodána spotřebiteli jako nová, je to porušení smlouvy, protože věc nemá jakost při převzetí, kterou spotřebitel očekává dle § 2161 NOZ. Proto je to i vada věci dle § 2169 NOZ a spotřebitel může požadovat výměnu věci za novou. Pokud spotřebitele prodejce upozorní na to, že je věc použitá, je všechno v pořádku.
V takovém případě se pak může prodávající se spotřebitelem DOHODNOUT na zkrácení záruční doby dle § 2168 NOZ (tzn. prodávající ji nemůže zkrátit jednostranně). Pokud k dohodě o zkrácení záruky nedojde, je standardní – dvouletá.
Nepříjemné je, že v případě použité věci (která byla prodaná jako použitá) má spotřebitel v případě reklamace této věci právo pouze na slevu a nikoliv na výměnu věci (viz § 2171 NOZ).
Gerta Mazalová- předsedkyně SOS-Asociace
Koronavirus a storno dovolené: Jaké máte možnosti?
Koronavirus způsobující onemocnění COVID-19 se dál šíří po celém světě. Jaká jsou práva zákazníků, kteří mají zakoupený a mnohdy zaplacený zájezd?
V současné době je v České republice vyhlášen nouzový stav, v rámci kterého je našim občanům zakázáno vycestovat ze země, s výjimkou osob, kterým byla udělena výjimka.
S jakými situacemi se nyní zákazníci cestovních kanceláří mohou setkat?
Máte zakoupený zájezd, který se má uskutečnit v nejbližší době (kdy lze očekávat, že dosud bude platit nouzový stav)
Na zájezd v situaci, kdy platí zákaz vycestování, skutečně odjet nemůžete. Podle advokáta Ondřeje Preusse, zakladatele služby DostupnýAdvokát.cz, by se ještě donedávna mohla cestování kancelář bránit s odkazem na vyšší moc.
„Na základě směrnice EU však český zákon zakotvil ustanovení, které upravuje situaci, kdy má zákazník právo na odstoupení od smlouvy, aniž by musel zaplatit storno poplatek,“ dodává Preuss.
Jde právě o situaci již v předchozím článku zmíněných nevyhnutelných a mimořádných okolností majících zásadní vliv na poskytování zájezdu. Za tyto okolnosti je pandemii koronaviru možno považovat.
Zrušení zájezdu kvůli koronaviru
Odstoupení od smlouvy ale není jedinou variantou řešení. Pokud cestovka zájezd zruší proto, že ho nedokáže realizovat, smlouva zaniká a máte též právo na vrácení zaplacené ceny, a to bez uplatnění stornopoplatku.
„Pokud cestovka sama zájezd zruší, protože nemůže své služby poskytnout, tak mají klienti nárok na vrácení plné ceny. Podobně to platí i pro zrušení ze strany zákazníků, pokud se má odlet či odjezd z ČR konat v době zákazu vycestování,“ potvrzuje právnička AK eLegal Alžběta Kokešová, která se specializuje na právo v marketingu a e-commerce.
Podle advokáta Ladislava Drhy se u smluv o zájezdu jedná o tzv. fixní závazek, který je určen jasně vymezeným termínem zájezdu.
„Není možné se tedy odvolávat na případné poskytnutí náhradního, zcela neurčitého plnění v budoucnu, tedy poskytnutí nějakého termínu náhradní dovolené někdy v příštím roce,“ míní Drha.
Neuskuteční-li se zájezd, nebude zákazník od smlouvy odstupovat, ale v důsledku nemožnosti plnění dojde k zániku smlouvy. Právo na vrácení ceny musí ale zákazník u cestovní kanceláře řádně uplatnit, upozorňuje advokát.
Pozor na odjezd z jiné země
„Jiná situace ale nastane, pokud zákazník uzavřel smlouvu o zájezdu se zahraniční cestovní kanceláří a místo odjezdu se nenachází na území České republiky,“ upozorňuje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
„Potom nejde k tíži cestovní kanceláře, že se zákazník z jiné země nemůže dostat na místo odletu či odjezdu na zájezd, a nenastanou-li jiné okolnosti, zákazník nemusí mít právo na odstoupení od smlouvy bez placení stornopoplatků,“ dodává.
Na tuto skutečnost upozorňuje i Alžběta Kokešová. „Pokud se zájezd může uskutečnit (například má být místo odletu v jiné zemi, let nebyl zrušen, na místě pobytu hotely fungují apod.
), samotný fakt, že naše hranice jsou zavřené, není automaticky důvod pro vrácení celé ceny. Cestovka totiž může být schopná své služby poskytnout,“ uvádí Kokešová.
Je-li cílovou destinací země, která není na seznamu vysoce rizikových zemí, má při stornu zájezdu cestovka právo na storno poplatky v závislosti na svých obchodních podmínkách.
Co když máte zakoupený zájezd s termínem v budoucnu, například dovolenou v Chorvatsku v létě nebo na podzim?
Má-li zákazník obavu z cestování a chtěl by od smlouvy s cestovní kanceláří odstoupit nyní, musel by zaplatit „odstupné“, tedy storno poplatek.
Odstoupit od smlouvy bez zaplacení storna by bylo možné až v okamžiku, kdy bude jisté, jaká opatření platí v době konání zájezdu jak v ČR, tak v cílové destinaci. Rizikové země jsou uvedeny na seznamu států s vysokým rizikem nákazy.
Pokud bude stále platit zákaz vycestování (a odjezd se má uskutečnit z ČR)
Toto opatření nemohla předjímat ani cestovní kancelář v době prodeje zájezdu, ani zákazník. Přesto má zákazník právo na vrácení celé ceny, protože cestovní kancelář neposkytla plnění, k němuž se zavázala. Skutečnost, že to nebyla cestovní kancelář, kdo konání zájezdu znemožnil, je bezpředmětná.
„Pokud se zájezd neuskuteční, případné již uhrazené stornopoplatky by cestovní kancelář měla vrátit, jinak by šlo na její straně o bezdůvodné obohacení,“ uvádí k tomu Ondřej Preuss.
Minimalizovat storno poplatky nebo dál čekat?
Zeptali jsme se právníků, co by doporučili klientům cestovních kanceláří, kteří jsou nyní v nejistotě ohledně zájezdů, které se mají uskutečnit v blízké budoucnosti (duben, květen, červen, červenec). Je totiž jasné, že čím dříve by chtěl klient od smlouvy odstoupit, tím nižší stornopoplatek může očekávat. A mnoho lidí se cestování i v případě, že to bude možné, zkrátka bojí.
Ladislav Drha:
V případě, že se termín zájezdu již blíží, jednoznačně doporučujeme co nejdříve kontaktovat příslušnou cestovní kancelář s žádostí o sdělení aktuálního stavu celé věci a zasláním závazného návrhu řešení situace.
Pokud je v době odjezdu dané místo (či jeho bezprostřední okolí) zasaženo nevyhnutelnou či mimořádnou okolností (jako je například šíření pandemie koronaviru), lze od smlouvy odstoupit. To je klasický případ, pod který v tomto okamžiku spadají rizikové oblasti téměř v celé Evropě a je tedy možné se na tento důvod primárně odvolat.
Ondřej Preuss:
U zájezdů, které jsou později v roce, bych doporučil klientům počkat, až bude jasné, že v době jejich zájezdu bude naplněna podmínka existence nevyhnutelných a mimořádných okolností a jejich významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu. To už je prakticky jasné o dubnu a možná i o květnu a všech destinacích.
Léto je však zatím nejisté. Máme jen jistotu, že hoteliéři, aerolinky a další podnikatelé v cestovním ruchu se budou snažit vše obnovit co nejdříve. Může to však trvat řadu měsíců. Napoví samozřejmě primárně vládami vyhlášená opatření.
Alžběta Kokešová:
Doporučila bych ještě chvíli počkat, jak se situace vyvine, i když chápu, že zákazníci takovou radu neradi uslyší.
V tuto chvíli bohužel nikdo z nás netuší, jak se bude situace dál vyvíjet, jestli se zákaz vycestování nebude vztahovat jen na některé země, jestli budou dál rušeny lety atd.
Pokud ale v tuto chvíli zákazníci stornují zájezdy, které mají být až za několik měsíců, tak se na ně uplatní standardní stornopodmínky.
Pokud se však klienti rozhodnou, že zatím zájezd stornovat nebudou a blíží se splatnost splátek, tak musí splátky hradit podle smlouvy. Cestovky navíc musí být pojištěny proti úpadku, což musí klientům při uzavírání smlouvy o zájezdu sdělit a dát potvrzení o svém pojištění pro případ úpadku.
Cestovní kancelář nabízí poukaz na dovolenou v příštím roce, musíte ho přijmout?
Ministerstvo pro místní rozvoj cestovním kancelářím doporučilo využívat vouchery na dovolené jako alternativu řešení nastalé situace. „Poukazy na zájezd jsou chráněny pojištěním pro případ úpadku cestovní kanceláře a zákazníci se tedy nemusí obávat je přijímat,“ uvádí k tomu ministerstvo.
Zároveň ministerstvo apeluje na zákazníky, aby náhradní termíny zájezdů i náhradní destinace skutečně zvažovali a byli tak solidární se spoluobčany existenčně závislými na podnikání v cestovním ruchu.
Jak upozorňuje Alžběta Kokešová, požadavek na vrácení veškerých záloh je dvousečný. „Pokud se všichni klienti rozhodnou, že chtějí peníze vrátit, může to nejednu cestovku dostat na pokraj existence, a to bez jejího zavinění,“ říká Kokešová.
Je také otázkou, zda bude cestovní kancelář reálně schopná finanční prostředky vrátit.
„Týká se to hlavně menších cestovních kanceláří, u kterých v důsledku nastalé situace hrozí, že se dostanou do úpadku,“ varuje Ladislav Drha.
Proto radí posuzovat každý případ od případu, nakonec může být přijetí poukazu ekonomičtější i jistější, přesto je samozřejmě možné chtít i navrácení ceny zájezdu.
Podle Ondřeje Preusse by mělo být možné odstoupit bez zaplacení odstupného i v případě, že cestovní kancelář poukaz nabízí. „Klient na takovém odloženém plnění nemusí mít zájem. Je však vhodné a solidární se domluvit,“ dodává Preuss.
Jak v případě odstoupení od smlouvy z důvodu, že se cílová destinace nachází v zemi s vysokým rizikem nákazy, tak při zániku smlouvy v důsledku nemožnosti plnění nemá cestovní kancelář na stornopoplatky nárok, upozorňuje Ladislav Drha. „Smlouva zanikla, tudíž ze zaniklé smlouvy nemohou cestovní kanceláře požadovat jakékoliv stornopoplatky, které si ve smlouvě strany ujednaly,“ uzavírá Drha.