Pro předplatitele Čtěte bez omezení s předplatným HN. VYBERTE SI PŘEDPLATNÉ
Když čeští občané dostanou v průzkumu otázku, nakolik si cení svého života, většina nejde s částkou pod třicet milionů korun, nebo dokonce uvádí, že je finančně nevyčíslitelný. Když se pojišťovna podívá na hodnotu jednoho občana na základě běžného životního pojištění, dochází k závěru, že si Češi života neváží na víc než na 300 tisíc korun. Jak vidno, určit cenu lidského života je obtížné, nicméně nezbytné. Je to nutné při zvažování všech opatření, jejichž cílem je chránit životy. A o to víc to platí nyní, kdy ekonomové musí volit mezi záchranou životů a udržením ekonomiky při životě. Nezbývá proto než se pustit do výpočtů, jakkoliv mohou být cynické.
Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího…
Newsletter 
Odebírat
Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička – každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
Newsletter 
Odebírat
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
Související
Esej Davida Busty Zdravotníci bojují s rychle se šířící koronavirovou nákazou po celém světě, stejné bezesné noci mají ale i ekonomové. Intenzivně vymýšlí, jak ve…
Ještě si přečtěte
Americký prodejce videoher GameStop se rozhodl, že na burze prodá své akcie až za jednu miliardu… 
Na konci tohoto týdne přestane v Česku platit nouzový stav. S jeho zrušením souhlasí ministr… 
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat na post… 
Komentář Luďka Vainerta Varování ministerstva vnitra zní hrozivě: mezi čtvrtým a šestým měsícem roku 2021 se systémy, na… 
Francouzské úřady se zabývají tvrzením, že někteří ministři a další lidé chodili v Paříži do… 
Odpad z pěstování kávy může urychlit obnovu vykácených lesů. Ukázal to experiment vědců z americké… Výrobce vakcín proti covidu-19 firma Pfizer zastavila dodávky do Izraele, protože ještě nedostala…
Věra Sychrová, Author at Česká společnost ornitologická
Na Hodonínsku a na Litoměřicku byli nalezeni otrávení luňáci červení. Ornitologové dohledali dravce poté, co vysílačky, kterými byli ptáci vybaveni, signalizovaly, že se nepohnuli z místa.
Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) na obou lokalitách dohledala ještě další mrtvé živočichy, rovněž s typickými příznaky otravy. Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který traviči k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva. Případy si převzala kriminální policie, která je vyšetřuje jako trestné činy.
Continue reading „Kriticky ohrožení luňáci byli otráveni na Hodonínsku a Litoměřicku. Jejich polohu prozradily vysílačky“
Česká společnost ornitologická (ČSO) spouští nový program občanské vědy zaměřený na mapování chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Dosud ornitologům veřejnost hlásila případy např. krmítkové nákazy – trichomonózy nárazově. Nový program sběr dat zjednoduší.
Díky získaným údajům ornitologové zmapují, kde se nemoci šíří. Britští ornitologové už například prokázali, že místní populace zvonků zelených kvůli trichomonóze přišla za posledních 15 let o milion ptáků. V Česku zatím data o chorobách chybí, s čímž pomůže tento program.
Jeho cílem je rovněž šířit osvětu, jak se v případě pozorování nemocných ptáků zachovat. Choroby se totiž často šíří na krmítkách, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, a přikrmování tak k přenosu chorob významně pomáhá.
Continue reading „Jak jsou v Česku rozšířené ptačí choroby? Zapojte se do mapování“
U obce Sedlice u Rožmitálu pod Třemšínem bylo nalezeno šestnáct mrtvých zvířat včetně orla mořského, dvou jestřábů lesních a tří kání lesních. Pravděpodobně byli otráveni. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) Klára Hlubocká byla v sobotu policií přivolaná po nálezu mrtvého orla mořského s typickými příznaky otravy (křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty). Nálezů mrtvých zvířat bylo nakonec tak velké množství, že se hledání v terénu od dopoledne protáhlo do nočních hodin. Případ si převzala kriminální policie. Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který pytláci k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva.
Continue reading „Další případ otravy. Na Příbramsku bylo nalezeno 16 mrtvých zvířat včetně šesti dravců“
Přes půl milionu ptáků pozorovali během druhého lednového víkendu dobrovolníci po celé republice na svých krmítkách a zahradách.
Do Ptačí hodinky, kterou už potřetí pořádala Česká společnost ornitologická (ČSO), se zapojilo 27 tisíc lidí, což je o 6 tisíc víc než loni.
Pomocí dlouhodobého projektu občanské vědy ornitologové ve spolupráci s velkým množstvím dobrovolníků zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají.
Continue reading „Známe výsledky Ptačí hodinky 2021. Skokanem roku je čížek“
Česká společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2021 káni lesní. Pomyslné žezlo přebírá od jiřičky obecné.
Udělením titulu káni chtějí ornitologové lépe představit veřejnosti tento hojný, ale přehlížený druh naší krajiny.
Pozorováním kání lesních se může veřejnost dozvědět více o způsobu života jinak spíše plachých a nepočetných dravců. Continue reading „Pták roku 2021: káně lesní“
Tisíce lidí po celém Česku budou opět sčítat ptáky na krmítku. Již třetí ročník zimního sčítání ptáků pořádá o víkendu 8.–10. ledna 2021 Česká společnost ornitologická. Každý sčítá na svém vlastním krmítku, bez nutnosti se setkávat nebo opouštět domov.
Stačí jen hodinu pozorovat vlastní krmítko a výsledky odeslat ornitologům pomocí webové stránky ptacihodinka.birdlife.cz. Díky sčítání získají ornitologové velké množství důležitých dat o ptácích, kteří v Česku zimují. Continue reading „Česko bude sčítat ptáky na krmítku.
Pohodlně a bezpečně z domova“
Česká populace orla královského se v letošním roce rozrostla o sedm mláďat. Kriticky ohrožený dravec hnízdí u nás výhradně na jižní Moravě, kde má celosvětově severozápadní hranici svého výskytu. Letos tam ornitologové zaznamenali třináct párů.
Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce v hnízdním období vyrušuje anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky, která vyhledává otrávené návnady.
Orel královský (Aquila heliaca) patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4 tisíce hnízdících párů, podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Páry ve státech Evropské unie ornitologové počítají na pouhé stovky.
„V České republice hnízdní populace letos poprvé přesáhla deset párů. Celkem jsme jich spočítali třináct. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch.
Orel královský patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce,“ říká David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.
Mládě nového, nedospělého páru orlů královských, který letos prvním rokem zahnízdil na Břeclavsku. Foto: Petr Dvořan
Druhové jméno královský získal podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a především díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín.
Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil až v roce 1998. „Jedenáct párů si letos postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce.
Šest párů nakonec úspěšně i vyvedlo mláďata – celkem sedm,“ informuje Horal.
Orli královští jsou citliví na rušení lidmi
V loňském roce ornitologové zaznamenali na jižní Moravě devět párů. Tehdy bylo úspěšně vyvedeno šest mláďat. „Nejvíce mláďat bylo v roce 2016, kdy šest úspěšných párů vyvedlo dvanáct potomků,“ podotýká Horal. Dodává, že orli jsou velmi citliví na rušení lidmi, ať už jde například o lesníky, rybáře či turisty. Rušení hnízdícího páru často vede až k opuštění snůšky.
Dvě letošní mláďata označená vysílačkami. Foto: Petr Dvořan
Ornitologové označují orly vysílačkami, takzvanými GPS-GSM loggery, aby měli přehled o jejich pohybu a mohli odhalit nebezpečí nebo úhyn. „Letos dostala vysílačku čtyři mláďata ze tří hnízd,“ upřesňuje Horal.
Hrozbou pro orly královské je nelegální pronásledování
Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci ale odlétají na jih.
Hrozbou pro všechny orly královské, ať už migrují nebo ne, jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. Např.
v prosinci 2019 přijala záchranná stanice v Buchlovicích orla královského z Hodonínska se zlomeným křídlem, jehož nejpravděpodobnější příčinou bylo postřelení. Křídlo mu muselo být amputováno a pták zůstane trvale v lidské péči.
Česká společnost ornitologická bojuje s pytláky, střelci a traviči prostřednictvím terénní jednotky.
Psovodka Klára Hlubocká a dva speciálně vycvičení psi preventivně navštěvují důležitá místa výskytu dravců, místa dřívějšího trávení a vyjíždějí na žádost policie či dalších institucí a také na ohlášení občanů.
Tým funguje v rámci projektu PannonEagle Life, jehož hlavním cílem je podpora populace orlů královských v Česku, Maďarsku, Rakousku, Srbsku a na Slovensku. Otravu orla královského prokázali u nás ornitologové poprvé (a zatím naposledy) v roce 2017, a to ve dvou případech.
Více o projektu PannonEagle Life
http://www.imperialeagle.eu/cs
https://www.birdlife.cz/pannoneagle/
Kosům jablka, pro brhlíky slunečnicová semena a sýkorám vlašské ořechy. Česká společnost ornitologická vyzývá veřejnost, aby v sobotu 5. prosince, v den mikulášské nadílky, myslela také na volně žijící ptactvo a obdarovala je vhodným krmivem.
Pozorování ptáků na krmítku a jejich poznávání je skvělou aktivitou pro děti, které se z pohodlí domova dozvědí mnohé o životě opeřenců. Na druhý lednový víkend pak připravují ornitologové třetí ročník sčítání ptáků na krmítkách, kde mohou nejen děti své znalosti zúročit.
Continue reading „Mikulášská nadílka netradičně. Obdarujte ptáky na vašem krmítku“
Rok jiřičky obecné se nachýlil ke konci a už brzy bude předávat pomyslné žezlo a korunu dalšímu druhu. Jaký tedy byl rok jiřičky obecné? V kampani jsme se snažili upozorňovat na to, že jiřička to s námi lidmi nemá lehké, když kvůli stavebním úpravám a dalším zásahům přichází o místa, kde by mohla hnízdit. Continue reading „Jiřička, Pták roku 2020, se loučí“
Od 11. listopadu pro vás budeme opět vysílat online pořad Ornitolog na drátě, ve kterém budeme představovat zajímavá ptačí a ornitologická témata. Přes léto měl tento pořad přestávku. Původně jsme ho začali vysílat v dubnu 2020, abychom zůstali s našimi příznivci v kontaktu v době koronavirové krize. Vysílali jsme jednou za týden a odvysílali jsme celkem 10 dílů. Teď pořad znovu spouštíme a pravidelně budeme vysílat jednou za měsíc, vždy druhou středu v měsíci od 17:30. Continue reading „Pořad Ornitolog na drátě se vrací“
Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují druhý říjnový týden akci Týden skleněné zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde se o skla zabíjejí ptáci.
Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.
Continue reading „Týden skleněného zabijáka začíná 5. října“Ve druhé polovině října 2020 se bude rozhodovat v Evropském parlamentu o konkrétních podmínkách budoucí Společné zemědělské politiky.
Právě teď máme možnost ovlivnit, zda budeme i nadále hospodařit na velkých lánech bez života anebo zda bude zemědělská krajina pestrým a přívětivým místem, kde budou spokojení jak zemědělci, tak i ptáci, hmyz, zajíci a další živočichové.
Continue reading „Chcete zdravé zemědělství? Teď máte možnost to říct europoslancům“Ochránci sýčků z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR při terénním průzkumu v severních Čechách zjistili, že zemědělci aplikují jed na hraboše Stutox II a Ratron i na místech, kde žije a loví kriticky ohrožený sýček. Pro tuto malou sovu, které u nás zbývá posledních 130 párů, je to extrémní nebezpečí. Continue reading „Zemědělci tráví hraboše na lovištích kriticky ohrožených sýčků“
Základní škola Filosofská v Praze 4 je nově bezpečným místem pro ptáky. Všechna okna nejrizikovější části budovy, ve kterých se zrcadlilo okolí a která kvůli tomu mátla ptáky, jsou nyní vybavená nahusto vylepenými samolepkami.
Díky nim ptáci včas rozpoznají překážku a nebude jim hrozit, že do okna vrazí a vážně se zraní. Akci zabezpečování skel s doprovodným programem pro děti organizovala Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci se společností Freudenberg. Zúčastnilo se přes 400 žáků ze 16 školních tříd.
Continue reading „Samolepky vylepené dobrovolníky na oknech ZŠ Filosofská zachrání ptačí životy“
Nejčernější obavy ornitologů se naplnily. Zemědělci opět mohou trávit hraboše jedem Stutox II. Povolení dnes vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství.
Česká společnost ornitologická se domnívá, že rozhodnutí je výsměchem nedávno schválenému záchrannému programu pro kriticky ohroženého sýčka.
Pro tuto malou sovu, která se hraboši živí a polyká je vcelku, jsou hlodavci přiotrávení Stutoxem snadnou kořistí a zároveň extrémním nebezpečím, přímo směřujícím k vyhynutí této malé sovy, které u nás zbývá posledních 100-130 párů. Continue reading „Špatné zprávy pro sýčky. Zemědělci mohou opět používat jed Stutox“
Ministerstvo životního prostředí spustilo záchranný program pro sýčka obecného, kterého v Česku zbývá asi posledních 100-130 párů a hrozí mu vyhynutí. Ještě před stoletím na našem území žily desítky tisíc párů této malé sovy, ránu mu ale zasadilo intenzivní zemědělství.
Česká společnost ornitologická (ČSO) záchranný program pro sýčka velmi vítá. Zároveň ale s obavami sleduje plány ministerstva zemědělství znovu povolit jed na hraboše Stutox II, zejména v severozápadních Čechách, které jsou pro sýčky jádrovou oblastí.
Continue reading „Jak zachránit vymírající sýčky? Ministerstvo životního prostředí spustilo záchranný program“
Kriticky ohroženým sýčkům obecným se letos dařilo. Odborníci z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR letos napočítali v jádrové oblasti výskytu sýčků v severních Čechách 95 mláďat této malé sovy.
Ornitologové silný rok přičítají dostatku hrabošů, kterými se v době jejich hojnosti mladí sýčci přednostně živí. Až následující roky ukáží, jaký vliv měla letošní úspěšná sezóna na populaci kriticky ohrožených sýčků, kterých nyní v Česku zbývá asi posledních 100 párů.
Continue reading „Sýčci letos vyvedli rekordních 95 mláďat“
Díky bohatým srážkám v posledních týdnech se na celé řadě míst jižní Moravy objevily polní mokřady. Objevují se nepravidelně na orné půdě ve vlhkých obdobích a po určité době vysychají.
Je na ně vázána celá řada zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin. Aby je mohli lépe chránit, ornitologové z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické aktuálně polní mokřady mapují a žádají o spolupráci veřejnost.
Continue reading „Polní mokřady jako oázy plné života. Deštivé počasí vrací vodu do krajiny“
Káně lesní nalezená u Vraclavi na Orlickoústecku se otrávila Stutoxem II, jedem používaný v zemědělství na hubení hrabošů polních. Mrtvého dravce nalezl začátkem dubna náhodný kolemjdoucí, který informoval Českou společnost ornitologickou (ČSO).
Místo následně prohledala psí jednotka ČSO, která na místě dohledala desítky otrávených hrabošů a granule Stutoxu II. Letos jde již o druhý známý případ otravy ptáka tímto jedem. Koncem dubna ornitologové zaznamenali otráveného bažanta.
ČSO na nebezpečí Stutoxu upozorňuje od loňského léta a zdůrazňuje, že je nebezpečný i pro ptáky a další živočichy, kteří na poli loví a sbírají potravu. Paradoxně jsou jedem ohrožení ti, kteří s regulací hraboší populace pomáhají přirozeně.
Continue reading „Káně se otrávila Stutoxem – jedem na hraboše“
Zázrak vás vyléčí | Týdeník Hrot
Právě před 75 lety vedl mladý americký poručík Bob Dole útok na jedno z německých kulometných hnízd v severní Itálii. Jestli ho 14.
dubna 1945 zasáhla dávka z kulometu nebo střepiny z minometného granátu, není jasné, těžce raněný Dole každopádně zůstal ležet na zemi s rozervaným pravým ramenem a polámanými obratli.
Vypadalo to beznadějně, a tak mu zdravotník píchl tolik morfia, kolik jen člověk snese, a na čelo mu jeho vlastní krví napsal velké „M“, aby ho někdo jiný nepředávkoval další injekcí.
Dole to kupodivu nevzdal, dlouhé měsíce se ale potácel na hraně života a smrti. Nakonec ho v březnu 1946 málem zabila infekce.
Penicilin na ni nestačil, a tak mu lékaři z nemocnice pro veterány v Battle Creeku (stát Michigan) nasadili jako poslední možnost nové experimentální antibiotikum – streptomycin, který se krátce předtím začal testovat na prestižní Klinice Mayo.
Lék sice neměl úplně nejlepší pověst – první pacient, který dostal v Battle Creeku streptomycin, zemřel, a druhý kvůli jeho nežádoucím účinkům oslepl. Ovšem Dolea zachránil.
Když Boba Dolea konečně roku 1948 z veteránské nemocnice propustili, vrhl se na politiku a o půl století později se neúspěšně střetl s Billem Clintonem o Bílý dům. Jeho životní peripetie jsou sice strhující, ovšem příběh streptomycinu má ještě cosi navíc. Brzy se totiž ukázalo, že kromě vleklých zánětů dokáže léčit tuberkulózu. Nemoc, která byla v 19.
století příčinou úmrtí čtvrtiny Evropanů, a účinný lék proti ní neexistoval ani po druhé světové válce. Pokroky v medicíně a lepší výživa obyvatelstva sice počet jejích obětí hodně snížily, ovšem v roce 1947 jí stále v českých zemích podlehlo 8248 lidí (byla příčinou každého třináctého úmrtí) a dalších zhruba 150 tisíc nemocných zoufale čekalo na zázrak.
Streptomycin vs. atomová puma
Streptomycin objevil v říjnu 1943 teprve třiadvacetiletý mikrobiolog Albert Schatz, za což šéf jeho laboratoře Selman Waksman později dostal – k doživotní Schatzově nelibosti – Nobelovu cenu.
Laboratorní pokusy brzy ukázaly, že jde o výjimečně účinný preparát, a tak český populárně-naučný časopis Vesmír už v prosinci 1945 referoval o novém nadějném léku: „Penicilin nepůsobí například na původce tuberkulosy, paratyfu a jiné. To dokáže nový objev streptomycin.
Myši nebo drůbež, kterým byl naočkován paratyfus, zahynuly velmi rychle, ale jakmile jim byl dán streptomycin, až na malé procento se velmi rychle, takřka najednou uzdravily.“
Klinické testy, které měly ověřit schopnost streptomycinu potírat tuberkulózu, běžely v Británii v letech 1946 až 1948, ovšem do praxe se dostal už dlouho před jejich koncem.
První okouzlené zmínky o novém léku lze v našem tisku najít na začátku roku 1946, a když v srpnu toho roku do Československa přijela skupina amerických lékařů, Svobodné noviny nadšeně referovaly o jejich vypravování, že se jim streptomycinem „podařilo již vyléčit některé případy rychlých souchotin a tuberkulosního zánětu mozkových plen“.
Železná opona mezi Západem a Východem se v té době spouštěla stále níž, a tak se z amerického streptomycinu brzy stalo politikum.
Hned v listopadu 1946 si například komunistický deník Rovnost stěžoval, že místo na vylepšování streptomycinu „pracuje se horečně na zdokonalení atomové pumy“, čímž byl mimochodem položen základ pozdější oblíbené disciplíny normalizačních novin libujících si ve výpočtech, kolik nemocnic by se postavilo za jednu americkou jadernou ponorku či strategický bombardér.
Letadla z Nového Yorku
Někdy v té době – podle Svobodného slova už v prosinci 1946 – se streptomycin poprvé objevil v Československu.
Za nekřesťanské peníze ho šlo sehnat na černém trhu, a pokud náhodou dorazilo ze Spojených států pár gramů legálně, byla to událost, o které psaly noviny.
Když v červnu 1947 zavítal do vlasti předseda Českého národního sdružení v Americe Adolf Kačer a hodlal navštívit moravský Zemský ústav pro tělesně vadné, deník Čin v titulku zdůraznil, že „přiveze do Brna streptomycin“.
Hned několik tuzemských deníků převzalo 5. září onoho roku od americké agentury UP zprávu o akci na záchranu osmiletého Pavla Hermana z Prahy, který umíral na tuberkulózní zánět mozkových blan.
Jeho otec Bedřich Herman se naštěstí znal z koncentráku s jakýmsi Pavlem Mahrerem žijícím ve Spojených státech a požádal ho telegramem o pomoc. Mahrer okamžitě uveřejnil výzvu v americkém tisku, „na niž odpověděla nemocnice v Sydenhamu a lék vzápětí dodala“.
Hned nazítří informovalo Svobodné slovo, že letadlo, které „z Nového Yorku vezlo do Prahy 30 gramů nového léku“, již přistálo, a o další den později korunovalo příběh zprávou, že se redakci telefonicky ozval obchodník Josef Putík z Bříz u Všetat a nabídl dalších 50 gramů streptomycinu, „který před časem také dostal z Ameriky pro záchranu svého děcka“.
Zdroj: Svobodné Slovo – Moravská zemská knihovna
Přesně o měsíc později startovalo zpoza Atlantiku další letadlo. Tentokrát aby zachránilo čtyřiadvacetiletého Williama Ellise z Harvardu, který se v Praze nejspíš zúčastnil 1. světového festivalu mládeže a studentstva. Podle lidoveckého deníku Národní obroda byl sice „vývoz vzácného streptomycinu ze Spojených států zakázán“, v tomto „naléhavém případě byla však učiněna výjimka“.
Streptomycin oficiálně dováželo také ministerstvo zdravotnictví. Spojené státy ovšem zavedly na vzácný lék vývozní kvóty, a tak ho podle vyjádření ministerské „penicilinové komise“ dorazilo do konce roku 1947 pouze 1300 gramů. Navíc se do kvóty počítaly i dary institucí a soukromých osob, a tak ji nešlo legálně překročit.
Zachraňte herečku
V případě potřeby ho proto bylo nutné sehnat pod rukou a doslova ho vyvážit zlatem.
Hezky tuto praxi shrnul národněsocialistický deník Slovo národa, když v listopadu 1947 napsal, že „streptomycin na rozdíl od penicilinu se nepřiděluje nemocnicím, ale na černém trhu je ho možno koupit téměř každé množství“.
Pašoval se prý hlavně ze Švýcarska: „V cizině stojí asi 250 Kčs jeden gram, u nás se prodává až za 600 Kčs. Protože na vyléčení těžce nemocného je potřeba asi 100 gramů tohoto léku, je léčení velmi drahé, 40 až 60 tisíc Kčs.“
„Vítězný“ únor změnil chod našich dějin, ovšem sháňky po streptomycinu se nijak zvlášť nedotkl. Dál se s ním vesele šmelilo a v novinách se stále objevovaly zoufalé výzvy, které žádaly veřejnost o pomoc s jeho sháněním.
Lidová demokracie například v říjnu 1948 uveřejnila krátký článek o nejmenované „talentované herečce“ Divadla Těšínského Slezska, kterou zachvátila tuberkulóza, přičemž „průběh nemoci je tak prudký a doprovázen vysokými teplotami, že je možno ji zachránit jen streptomycinem“, který se stále nedaří sehnat.
Americký farmaceutický průmysl ovšem nakonec dokázal nasytit domácí trh, a tak se streptomycinu vyváželo stále víc. V březnu 1950 ministr zdravotnictví (a s režimem kolaborující kněz) Josef Plojhar ve sněmovně prohlásil, že „redukovaná roční spotřeba streptomycinu činí 240 kg“, což bylo skoro dvěstěkrát více než v roce 1947.
Zároveň lékaři po celém světě zjišťovali, že nejde o zázračný lék, na některé nemoci prostě nezabírá a bakterie na něj navíc rychle získávají rezistenci. Článků popisujících jisté vystřízlivění ze streptomycinu jsou dobové noviny plné.
Například Lidová demokracie v červnu 1949 napsala, že „jen některé druhy tuberkulosy a jen v jistých stadiích mohou jím býti účinně léčeny“ a připomínala nepříjemné vedlejší účinky nového léku.
(Skoro)vítězství
Streptomycin zcela určitě nebyl všemocný, ale na celém světě zachránil mnoho milionů a v Československu mnoho tisíc životů.
Brzy po něm se objevily nové léky a nové kombinace léků, v roce 1950 navíc Československo konečně zavedlo povinné očkování proti tuberkulóze (ve Francii se očkovalo už ve 20. letech, ovšem mnoho evropských zemích se přidalo až po druhé světové válce) a kdysi nejhorší metla Evropy začala mizet.
V roce 1955 zemřelo na tuberkulózu v českých zemích 4244 a v roce 1960 už „jen“ 2424 lidí. Tedy třiapůlkrát méně než v – streptomycinem takřka nepolíbeném – roce 1947.
Znepokojivý fakt, že se dnes po světě šíří vůči antibiotikům takřka rezistentní kmeny tuberkulózy, je už docela jiný příběh.
Čtěte náš seriál Španělská chřipka:
Eutanazie, nebo život? Pár z Prachaticka bojuje o záchranu podvyživeného hřebce
„V původních podmínkách žil jen z toho, co mu nechali jiní, protože byl neprůbojný. Byl podvyživený, nyní špatně zpracovává potravu, trpí nedostatkem minerálů a vlastní nohy mu neslouží,“ shrnula současná majitelka životní příběh statečného koníka bez původu.
Velkou podporou je pro Nikolu Hartlovou v nerovném boji i její přítel Martin Lapčík. „O Šambího se denně staráme společně. Vyndáváme ho ze zapůjčené sítě a vodíme ho. S radostí přijímá seno i vodu, ale když si lehne, nemůže stále vstát bez cizí pomoci,“ popisuje Nikola.
Přečíst článek ›
Jelikož náročná péče potrvá určitě déle, uvědomila si, že by to finančně nezvládli a a rozhodla se na péči pro nemocné zvíře vytvořit sbírku skrz Donio. „Vlna solidarity mě velice potěšila a dodává mi další sílu bojovat,“ zhodnotila.
Pomoci veřejnosti si váží. „Je to neskutečné, lidé jsou milí. Chodí mi množství zpráv a já ani nestíhám odpovídat,“ naznačila Nikola. Nabídky podpory dostávají i v podobě krmiv, slev a doplňků stravy. „Je to naprosto skvělé,“ chválí.
I když se na internetu objevila i kritika. „Naštěstí převažují lidé, kteří se dokážou vžít do naší situace. Zlé komentáře raději nečtu,“ připustila. Za zachránce se nepovažují. „Nemáme vyhráno, až budeme mít.
Tak můžeme mluvit o záchraně, ale pořád bojujeme,“ nastínila Nikola.
Odborná pomoc
Potom co si koně dopravili domů, nejdříve prospíval. Minulý týden začal být jeho zdravotní stav komplikovaný. „Lehnul a nemohl se zvednout. Bylo vidět, že je vyčerpaný, a tak jsme vyhledali odbornou veterinární pomoc,“ zmínila.
Přečíst článek ›
Ošetřují veterinář Ondřej Krupař, několikrát aplikoval infuze, ale kůň už nezůstal sám stát. „Museli jsme ho ukurtoval a začali jsme shánět závěsnou síť,“ osvětlila Nikola postup.
Tu nakonec zapůjčila koňská záchranka Horse Emergency až z Lelekovic u Brna.
„Se záchranáři jsme stále v kontaktu, řešíme s nimi manuální věci, jak a kde ho lze zavěsit, třeba když nám Šambí lehl venku a museli jsme ho zvedat traktorem, řekli jsme si o radu,“ vysvětlila Nikola.
Jak doplnil Tomáš Förchgott z týmu koňských záchranářů Horse Emergency, Nikola zvolila perfektní přístup a obrátila se včas na odborníky.
„Je to smutný případ, kdy ho mladá paní zachránila z příšerných podmínek a snaží se ho postavit na nohy,“ uvedl. Požádala o zapůjčení certifikovaného závěsu na koně pro dlouhodobější rekonvalescenci.
„Tento profesionální závěs je vhodný, protože roznáší váhu na co největší plochu, umožňuje monitorovaní stavu a pro zvíře je zároveň pohodlný,“ konstatoval.
Do sbírky na záchranu hřebce se jménem Schamballa přispěla už téměř stovka dárců a vybralo se necelých 50 tisíc korun.
Podle jeho slov zvolili i výbornou taktiku. „Informovali o sbírce, protože léčba bývá v podobných případech finančně náročná. Je třeba se snažit zvíře zachránit,“ míní Förchgott s tím, že se setkal s horšími případy a vše dobře dopadlo.
Síť buď koňští záchranáři dopraví na místo a naistalují, nebo jako v tomto případě poskytnou informace o instruktáži a zašlou pomůcku.
„Na dálku jsme konzultovali, viděl jsem fotografie a se vším poradil,“ dodal koňský záchranář, který se v oboru pohybuje přes 12 let.
Přečíst článek ›
Koník se podle Nikoly začíná zlepšovat. „Už dva dny chodí a nemusíme ho podpírat, to dříve nebylo možné,“ zdůraznila. Prognózy jsou však stále nejisté.
Trápí se a pokud se to nezlepší, krajním řešením může být injekce smrti. „Pokud by se nezlepšily krevní výsledky, zůstaly stejné nebo se dokonce zhoršily, jsme připraveni na nejhorší.
Eutanazii,“ podotkla s tím, že pokud by léčba měla dlouhodobě pokračovat, považuje to za trápení hřebce.
Neskutečný bojovník
Naděje však umírá poslední. „Vidím ho každý den, snaží se, je lepší a lepší. Je to bojovník neskutečný a já mu věřím, že se mu to podaří,“ doufá v uzdravení 250kilogramového společníka.
Podle ošetřujícího veterinárního lékaře Ondřeje Krupaře je pacient stabilizovaný. „Léčili jsme velkoobjemovými infuzemi, nyní dodržují procházky. Sobotní odběry však nevyšly dobře, i když klinicky paradoxně vypadá lépe než před zahájením léčby,“ informoval.
Přečíst článek ›
Ve středu bude odběry opakovat. „Je chudokrevný, má málo červených krvinek, kostní dřeň zřejmě nedostatečně regeneruje,“ míní Krupař. Podobný případ fyzické slabosti, ztráty hmotnosti a svalové hmoty u koně ještě nezažil.
„Takto brutální kachexii, s tím, že kůň padá na pánevní končetiny, jsem ještě neřešil. Prognóza je proto nejistá,“ řekl s tím, že je si netroufá odhadovat. „Vše ukáže čas, může se to zvrátit ze dne na den,“ doplnil veterinář.
Kůň je podle něj citlivé zvíře na příjem potravy. „Tento hřebec je submisivní, to znamená, že chodil na žrádlo jako poslední.
Zbývali na něj možná nějaké zbytky, jeho potíže způsobil pravděpodobně dlouhodobý chronický příjem nekvalitních krmiv,“ odhaduje a dodává, že proto nyní špatně vstřebává živiny.
„To se odráží i na profilu odebrané krve, má nízké minerály a schází mu bílkovina,“ uzavřel Ondřej Krupař.
Kvůli koronaviru vpustí Milion chvilek na demonstraci jen 500 lidí, ale podá žalobu
Spojené státy jsou s více než sty tisíci mrtvých nadále nejpostiženější zemí koronavirem na světě. Podle prezidenta Donalda Trumpa se ale podařilo díky silným ekonomickým základům zachránit miliony životů. V Česku se uvolnil režim na hranicích i na letištích, kde mohou nyní přistávat letadla ze zemí EU. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Světová zdravotnická organizace nově doporučuje veřejnosti nosit látkové roušky v místech, kde je těžké dodržet odstup, například v MHD či obchodech. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus změnu postoje organizace vysvětlil novými poznatky z výzkumů.
WHO se nejdříve k nošení roušek veřejností stavěla zdráhavě, později názor na zahalování nosu a úst začala měnit, vždy ale roušky označovala za dobrovolný doplněk karanténních opatření. WHO rovněž veřejnost nabádala, aby respirátory a profesionální roušky ponechala dostupné především pro zdravotníky.
„Vzhledem k měnícím se zjištěním WHO doporučuje vládám, aby podporovaly širokou veřejnost v nošení roušek v místech, kde se nákaza plošně šíří a kde je obtížné udržet fyzický odstup, jako jsou prostředky hromadné dopravy, obchody a další stísněné a přeplněné prostory,“ řekl generální ředitel WHO Tedros.
Letadla ze zemí Evropské unie mohou od pátku přistávat na všech letištích v ČR, rozhodla vláda. Na letištích budou zachovány hraniční kontroly.
Od dnešních 12:00 se zcela uvolní cestování mezi Českem, Rakouskem, Německem a Maďarskem. Po konzultacích s danými zeměmi o tom rozhodla vláda.
22:51
Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19.
Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře.
Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.
22:30
Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí
Fyziologický ústav AV ČR Pro média
Téměř 400 000 Čechů zažilo za život epileptický záchvat, 80 000 lidí v ČR žije s aktivní epilepsií. Kvůli obavám ze záchvatu se pacienti často omezují ve svých volnočasových aktivitách, a to včetně sportu. Právě sport ale průběh epilepsie, nejčastějšího chronického onemocnění mozku, prokazatelně zlepšuje. I na to má upozornit Mezinárodní den epilepsie, který se slaví 8. února.
Tisková zpráva
Mezinárodní výzkumný tým LipiDiDiet, jehož součástí jsou i vědci z oddělení Neurochemie Fyziologického ústavu AV ČR, prokázal v klinické studii, že dlouhodobé podávání multinutričního nápoje Fortasyn Connect významně zlepšuje poznávání, paměť, atrofii mozku a další projevy související s počínajícími stadii Alzheimerovy choroby (AD).
Tisková zpráva
Epidemiologické studie ukazují, že zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě.
Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Kalifornské univerzity v San Francisku a Michiganské státní univerzity zjistili, že při současném podání roztoku soli a malého množství dusičnanu sodného nebo šťávy z červené řepy nedochází u potkanů ke zvyšování krevního tlaku.
Tisková zpráva
- Fyziologický ústav AV ČR se zařadil do úzké skupiny pracovišť, kterým se podařilo získat prestižní evropské ocenění HR Excellence in Research Award.
- Ocenění uděluje Evropská komise těm výzkumným a univerzitním pracovištím, která se výrazně zasazují o zlepšování strategie v oblasti lidských zdrojů, v souladu s principy Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání výzkumných pracovníků.
- Tisková zpráva
- Logo HR Award
Asi 80 000 pacientů trpí v České republice současnosti aktivní epilepsií, to znamená, že měli alespoň jeden epileptický záchvat v průběhu posledních pěti let. Ročně přibyde asi 5000 nových pacientů. Správná první pomoc, která může zachránit život pacienta, je tématem Mezinárodního dne epilepsie, který si připomínáme v pondělí 11. února.
Tisková zpráva
Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek2
Unikátní platforma propojující výzkum epilepsie s klinickou praxí funguje nově od ledna ve Fakultní nemocnici v Motole. V multioborových týmech zde pracují vedle lékařů také vědci z 2.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
Inovativní poznatky, na jejichž zpracování se podílejí i odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, zkvalitní a zefektivní péči o pacienty.
Tisková zpráva
Mezinárodní tým pod vedením českých vědců prokázal, že jeden ze základních přírodních principů se účastní také vzniku epileptických záchvatů. Odhalení existence tzv. principu kritického zpomalování v epileptickém mozku předpokládá, že záchvatu předchází postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se krok za krokem stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů.
- Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické ČVUT, Druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a s kolegy ze zahraničních univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet detekovatelné změny v činnosti mozku.
- Tisková zpráva
- Ilustrační obrázek (Lidský mozek v průběhu záchvatu)
Mezinárodní odborné společnosti zabývající se výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem zaslaly své stanovisko ke změně času vládním institucím většiny členských států Evropské unie. Vědci v něm doporučují zavedení ustáleného Standardního času (ST), také označovaného jako „zimní“, za prospěšnější zdraví celé společnosti než stálý čas „letní“ (DST).
- Tisková zpráva
- Stanovisko ke změně času (český překlad)
- DST statement
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) ve spolupráci s Fyziologickým ústavem AV ČR (FGÚ) vyvinul nové látky, které mají pozitivní účinky v experimentálních zvířecích modelech obezity či diabetu typu II. Tyto látky byly vyvinuty v laboratoři Dr.
Lenky Maletínské (ÚOCHB), která se se svým týmem zaměřila na syntézu a zkoumání modifikovaných analogů přirozených neuropeptidů.
Ústavy podepsaly licenční smlouvu s významnou farmaceutickou firmou Novo Nordisk, která tyto látky bude nadále vyvíjet a připravovat nejprve pro preklinické testy na zvířecích modelech, po nichž v případě úspěšnosti budou následovat testy klinické.
Tisková zpráva
Fyziologický ústav AV ČR zahajuje provoz konfokálního mikroskopu Leica SP8 AOBS WLL MP, který byl pořízen z podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci projektu OPPK „BrainView – Centrum pro studium neurovývojových a neurodegenerativních chorob” (CZ.2.16/3.1.00/21544).
Tisková zpráva
Foto-přístroj Foto-ilustrační
Receptory pro kapsaicin z pálivých papriček pomáhají tlumit bolest. Toto zjištění učinili vědci z oddělení Funkční morfologie Fyziologického ústavu AV ČR, kde jsou zkoumány mechanismy vzniku chronických bolestivých stavů a možnosti jejich léčby.
Tisková zpráva
Epilepsií trpí v České republice přibližně 70 000 lidí. Netrápí je pouze samotné záchvaty a doprovodné projevy epilepsie, ale především negativní vnímaní jejich onemocnění společností. 9. února proběhl historicky první Mezinárodní den epilepsie.
Hlavním účelem této aktivity je zlepšení prevence, diagnostiky, léčby i postoje společnosti k tomuto onemocnění. Stejný cíl má i činnost, kterou u nás vyvíjí sdružení EpiStop, z.s.
, výzkumný program Strategie AV 21 „Kvalitní život ve zdraví a nemoci“ Akademie věd ČR (QUALITAS) a Česká liga proti epilepsii (ČLPE).
Tisková zpráva
Fyziologický ústav AV ČR si vás dovoluje pozvat na další z Burešova cyklu přednášek význačných vědeckých osobností. Tentokrát do Fyziologického ústavu zavítá prof. Grant N. Pierce, který je výkonným ředitelem výzkumu fakultní nemocnice St.
Boniface a profesorem fyziologie a farmakologie na University of Manitoba, Winnipeg, Kanada. Jeho přednáška se koná 9. února 2015 v 15 hod.
v přednáškovém sále Fyziologického ústavu v areálu Akademie věd v Praze 4 – Krči pod názvem: „Klinické testování vlivu přírodních potravních doplňků na kardiovaskulární onemocnění“.
Tisková zpráva
Fyziologický ústav AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další z Burešova cyklu přednášek význačných vědeckých osobností. Tentokrát do Fyziologického ústavu zavítá Dr. Eva Pašťálková, která působí na Janelia Research Campus.
Její přednáška se koná 17. prosince 2014 ve 14 hod. v přednáškovém sále Fyziologického ústavu v areálu Akademie věd v Praze-Krči pod názvem: Hipokampus a epizodická paměť.
Přednáška bude zaměřena na mozkovou strukturu zvanou hipokampus a epizodickou paměť, tedy paměť pro události. Tato problematika patří ke žhavým tématům současné neurovědy, což je potvrzuje letošní udělení Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii J.
O´Keefovi za objev neuronů místa (place cells) a manželům Edvardu a May-Britt Moserovým za objev mřížkových neuronů (grid cells).
Tisková zpráva
Schizofrenie je závažné onemocnění postihující zhruba 1% populace. Je charakterizováno řadou příznaků, které zhoršují kvalitu života i uplatnění postižených pacientů.
Dnes mezi badateli převládá hypotéza, že u schizofrenie, která se zpravidla projevuje v post-adolescentním věku, dochází k patologickým změnám v mozku, které mají za následek špatné propojení nervových spojů.
Díky tomu pak následně dochází k řadě negativních změn ve fungování mozku.
Tisková zpráva