Informační povinnosti prodávajícího upravuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zejméjna v ustanoveních § 9 až 14.
Vedle toho je však třeba upozornit rovněž na institut nekalých obchodních praktik, kde zejména zákaz klamavých konání (§ 5) a klamavých opomenutí (§ 5a) rovněž v podstatě reguluje, jakým způsobem mohou podnikatelské subjekty podávat informace v rámci svých obchodních praktik vůči spotřebiteli.
Podle § 9 je prodejce povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb. To je zejména důležité pro ty vlastnosti produktu, které nejsou zjistitelné na první pohled, ale které mohou mít vliv na použití výrobku.
Prodávající je dále povinen spotřebitele informovat o způsobu použití a údržby výrobku a o případném nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití či údržby, jakož i o rizikách souvisejících s poskytovanou službou.
Jestliže je to pak potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné. Nutno upozornit, že takovýto návod musí být v českém jazyce.
Výše uvedené informační povinnosti se však týkají pouze výrobků, u kterých může mít taková informace pro spotřebitele význam. Nevztahují se tedy na případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti.
Prodávající se mnohdy pokouší zprostit své odpovědnosti za nedodání potřebných informací poukazem na fakt, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Tím se ovšem prodávající své odpovědnosti vůči spotřebiteli nemůže zprostit.
- Zákon rovněž stanoví, které údaje musí výrobek nést. Prodávající tak musí podle § 10 zákona o ochraně spotřebitele zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny, a to…
- a) označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, a pokud to povaha výrobku nebo forma prodeje vyžaduje, názvem výrobku, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití,
- b) též údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li o obuv, s výjimkou těch výrobků, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají.
V případě označování textilních výrobků zákon o ochraně spotřebitele po novu odkazuje na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011.
Dále zákon stanoví, že pokud je k užívání věci nutné znát a užívat zvláštní pravidla či postupy, je prodejce povinen s nimi spotřebitele seznámit. Této povinnosti je zproštěn, pokud se jedná o obecně známá pravidla.
S označením výše uvedených údajů se může nést řada těžkostí, které mohou způsobit, že zboží nemůže být označeno přímo. Pak je povinen prodávající označit zboží těmito údaji jiným vhodným způsobem, popř.
pokud to není možné nebo účelné vzhledem k jejich povaze vůbec, pak je prodávající povinen tyto údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, pravdivě sdělit, popřípadě doložit.
Dále prodávající nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem. Tento zákaz se týká i nechvalně známého přelepování údajů, jako je doba trvanlivosti a podobně.
Zvláštní pozornost je v zákonech věnována prodeji použitých výrobků.
Při jejich prodeji (nebo u upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny) musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit.
Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. V provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být uloženy předměty, které neslouží k prodeji.
Informace o výrobcích a službách musí být uvedeny v českém jazyce (§ 11). Některé jednotlivé informace mohou být poskytnuty i v podobě symbolů (piktogramů), které musí být srozumitelné, čitelné a úplné. V případě prodeje výrobků, při jejichž označení byly použity symboly (piktogramy), je však prodávající povinen na požádání vysvětlit nebo vhodně zpřístupnit spotřebiteli jejich význam.
V § 12 se zákon zmiňuje i o uvádění cenových informací.
Konkrétně stanoví, že prodávající je povinen informovat v souladu s cenovými předpisy (a v případě leteckých služeb v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství) spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenovkou, případně informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit.
Souladem s cenovým předpisem, na který se tu odkazuje, je pak třeba rozumět zejména naplnění požadavků § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, který upravuje danou problematiku následovně:
„Prodávající je povinen při nabídce a prodeji zboží poskytnout informaci spotřebiteli tak, aby měl možnost seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboží, pokud tento zákon nestanoví jinak, a to:
Ochrana spotřebitele: Nová pravidla proti klamavým a nekalým praktikám
Nová směrnice, na jejímž znění se vyjednávači EP a Rady (ministrů) EU již neformálně dohodli, se zaměřuje na přizpůsobení unijních pravidel ochrany spotřebitelů v kontextu neustálého rozvoje digitálních nástrojů.
Spotřebitelům by měla přinést informace o způsobu sestavování pořadí on-line nabídek a umožnit jim rozpoznat, kdy jde o takzvané placené umístění, při kterém třetí strany platí za lepší viditelnost své nabídky.
Zpřehlednit by se mělo i využívání on-line recenzí a personalizované určování cen.
On-line trhy a srovnávací služby, například Amazon, eBay, Airbnb či Skyscanner, by měly v budoucnu zveřejnit hlavní parametry, které určují pořadí nabídek, v jakém se spotřebiteli zobrazí při vyhledávání.
Spotřebitelé by také měli být jasně informováni, zda nakupují výrobky nebo služby přímo na on-line tržišti, od obchodníka nebo od soukromé osoby, aby věděli, jakým způsobem jsou chráněni v případě problému, například při reklamaci, a zda bylo při nákupu použité personalizované určování ceny.
Dvojí kvalita produktů
Směrnice se věnuje i problematice dvojí kvality produktů, tedy zda jsou výrobky odlišného složení či s různými charakteristikami nabízeny pod stejnou značkou.
Schválený text rozšiřuje aktuální definici klamavých obchodních praktik, za které by se v budoucnu mohlo považovat i to, pokud společnost nabízí zboží v jednom členském státě jako zboží totožné se zbožím uváděným na trh v jiných členských státech, ačkoliv takové zboží má podstatně odlišné složení nebo znaky. Zakázat takovou praktiku však bude možné pouze za předpokladu, že odlišné složení nebude mít odůvodněné a objektivní faktory.
- Mezi tyto faktory by měly kromě jiného patřit dostupnost nebo sezónnost surovin, zlepšení přístupu ke zdravým a výživným potravinám či právo obchodníka nabízet na různých geografických trzích zboží stejné značky v obalech různé hmotnosti či objemu.
- Předložený text zároveň žádá Evropskou komisi, aby do dvou let po účinnosti směrnice důkladně posoudila nově vzniklou situaci a v případě potřeby navrhla zařazení dvojí kvality produktů přímo mezi nekalé obchodní praktiky.
- Sankce za porušení pravidel
Nejvyšší možná sankce za rozsáhlé porušování právních předpisů, které poškozuje spotřebitele v několika členských státech, by na základě nových pravidel měla být alespoň na úrovni čtyř procent ročního obratu obchodníka v předchozím roce. Pokud nejsou informace o obratu k dispozici, maximální pokuta by mohla dosáhnout dva miliony eur.
Prohlášení zpravodaje
„Tento balíček posiluje práva spotřebitelů a přizpůsobuje je internetovému věku, přináší novou ochranu a dává spotřebitelům možnost získat informace kdykoliv nakupují.
Spotřebitelé již nemohou být klamáni produkty vyrobenými na základě odlišných standardů, ale nabízených jako identické v různých členských státech. Tato dohoda je počátkem cesty.
Poprvé přicházíme s řešením dvojí kvality produktů a Komise musí v následujících letech seriózně zhodnotit dosažený pokrok. Jde o konkrétní kroky,‟ uvedl zpravodaj Daniel Dalton (ECR, UK).
Další postup
Směrnice, kterou poslanci schválili poměrem hlasů 474 (pro): 163 (proti): 14 (zdrželo se hlasování), bude nyní předložena Radě (ministrů) EU. V případě, že ji schválí v nezměněném znění, nová pravidla vstoupí v platnost. Členské státy budou mít následně 24 měsíců na transpozici jejich ustanovení do svých vnitrostátních právních předpisů.
Parlamentem schválená směrnice, která je součástí balíčku s názvem Nová politika pro spotřebitele, novelizuje aktuální směrnice o nekalých obchodních praktikách, o právech spotřebitelů, o nepřiměřených smluvních podmínkách a o označování cen výrobků.
dTest: Další případy klamání spotřebitelů
Vydáno: 12.2.2014
Neseriózní společnosti nabízející výrobky formou předváděcího a podomního prodeje dokáží být velmi vynalézavé ve způsobech, jak prodat neopatrným spotřebitelům „zázračný“ výrobek. Díky službě mimosoudního řešení sporů VašeStížnosti.cz vyplouvají na povrch nové případy jimi užívaných klamavých praktik.
Falešné slevy již patří ke koloritu podomního a předváděcího prodeje. Společnost s ručením omezeným Balamia, na niž si uživatelé služby VašeStížnosti.
cz často stěžují, distribuuje formou předváděcího prodeje v obchodních centrech masážní polštářky. Každý kupující si „shodou náhod“ vylosuje svou 50% slevu a zaplatí tak „pouze“ 6000 korun.
Takové jednání je považováno dle zákona o ochraně spotřebitele za klamavou praktiku.
„Jiní obchodní zástupci Balamie telefonicky kontaktují spotřebitele s tím, že jsou zaměstnanci České vodárenské a přijdou jim zkontrolovat kvalitu vody.
U spotřebitelů doma vždy zjistí, že voda je závadná, a následně jim prodají čistící zařízení v ceně téměř 20 000 korun,“ popisuje další aktivitu společnosti Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Prodejci například tvrdí, že voda obsahuje hliník a další zdraví škodlivé látky.
Pokud společnost nepravdivě informuje spotřebitele, že výrobek bude mít příznivý vliv na jeho zdraví, jedná se opět o klamavou obchodní praktiku dle zákona o ochraně spotřebitele.
Balamia klame také ohledně místa uzavření smlouvy. Přímo ve smlouvě nepravdivě uvádí, že je uzavřena v provozovně společnosti, a odstoupení od ní podmiňuje zaplacením storno poplatku až ve výši 5000 korun.
Tento poplatek je ovšem neoprávněný a spotřebitel není povinen jej hradit. V současné době je společnost Balamia v likvidaci. „Věřitelé by měli zaslat přihlášky svých pohledávek na adresu uvedenou ve veřejném rejstříku.
Pokud bude zjištěno předlužení majetku společnosti, je povinností likvidátora podat insolvenční návrh,“ doplňuje Lukáš Zelený.
Více informací o službě VašeStížnosti.cz i konkrétní řešené případy naleznete na adrese www.vasestiznosti.cz.
Kontakty pro média:
Lukáš Zelený, [email protected], tel.: +420 734 710 617 Vanda Jarošová, [email protected], tel.: +420 731 789 110
Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.
dTest, o.p.s. je největší českou organizací na ochranu spotřebitele, která v ČR působí již od roku 1992.
Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
Nové případy klamání spotřebitele
Inspekce zveřejňuje přehled závažných kontrolních zjištění v maloobchodní síti za období od 28. 4. do 14. 5. 2012. Mezi opakující se pochybení obchodníků patří manipulace s dobou minimální trvanlivosti (DMT) a datem použitelnosti (DP).
Tento prohřešek je častý zejména u sortimentu krájených sýrů a uzenářských výrobků, kde je povinnost potravinu prodat do 24 hodin od nakrájení. Zde má spotřebitel jistotu čerstvosti zejména tehdy, když si nechá potravinu nakrájet přímo při nákupu.
Dále inspektoři ve zvýšené míře zaznamenali zboží s klamavě označenou zemí původu.
Tesco Stores ČR a.s. Radlická 19/1, Praha 5
| Kobliha s jahodovou náplní | DMT 4.5.2012 | — | 4 balení á 200g | V použité náplni nebyly jahody obsaženy – klamavé označení. Porušeno ustanovení čl. 16 nařízení ES č.178/2002 |
Kaufland Česká republika v.o.s., Okružní 3368/7, 40001 Ústí nad Labem
| Jablka Idared | cca 240 kg | Na prodejní ceduli umístěné nad potravinou bylo mj. uvedeno: země původu Česká republika, Jakost 2. Potravina byla v originálních papírových kartonech umístěných na paletě. Na kartonech na nalepené papírové etiketě bylo mj. uvedeno – Tafel apfel Ursprung: Deutschland, Klasse I |
| Jablko Granátové | cca 5 kg | Na prodejní ceduli umístěné nad potravinou bylo mj. uvedeno: země původu Turecko, Jakost 2. Potravina byla v originálním papírovém kartonu umístěném na prodejním stole. Na kartonu bylo mimo jiné uvedeno: PRODUCE OF CHILLE |
| Banány | cca 90 kg | Na prodejní ceduli umístěné nad potravinou bylo mj. uvedeno: země původu Kostarika, Jakost 2. Potravina byla v originálním papírovém kartonu umístěném na prodejním stole. Na kartonu bylo mj. uvedeno: PRODUCT OF ECUADOR |
| Hrozny růžové | cca 24 kg | Na prodejní ceduli umístěné nad potravinou bylo mj. uvedeno: země původu JAR, Jakost 2. Potravina byla v originálním dřevěné bedýnce umístěné na prodejním stole. Na dřevěné bedýnce bylo mj. uvedeno: PRODUCT OF CHILLE. Hrozny byly ještě v ochranném PE sáčku, na kterém bylo mimo jiné uvedeno PRODUCT OF CHILLE |
Bay Bui Van, Palackého 658, 512 51 Lomnice nad Popelkou
| CHOCEŇSKÉ POMAZÁNKOVÉ MÁSLO | — | smazáno | 0,3 kg | DP smazáno |
| máslo | — | smazáno | 4,25 kg | DP smazáno |
| Dále zjištěn prodej 4 druhů potravin s prošlým DP a 5 druhů potravin s prošlým DMT, které nebyly odděleně umístěny a takto označeny. |
Vladimír Frydrych, Všeň 96, 51265 Všeň
| — | DP smazáno | 1 kg | DP smazáno | |
| Křemešník | — | DMT strženo | 0,48 kg | Z obalu uvedené potraviny byla stržena papírová etiketa, na které byl zřejmě uveden údaj o datu minimální trvanlivosti. Žádný jiný údaj o DMT nebyl na obalu nikde uveden. |
| Dále zjištěn prodej 5 druhů potravin s prošlým DP (2 druhy více než měsíc) a 7 druhů potravin s prošlým DMT, které nebyly odděleně umístěny a takto označeny |
ESO-LAND, s.r.o., Dr. Milady Horákové 586, 46001 Liberec (umístěno v OD Kaufland
kontrola 1:
| JÁTROVÝ SÝR LABUŽNÍK | Nebalené masné výrobky SPOTŘEBUJTE DO: 24hod | DP 24.04.2012 | 1 kg | Prošlé DP, prodloužení DP o 1 den |
| ČAJOVÝ SALÁM | Nebalené masné výrobky SPOTŘEBUJTE DO: 24hod |
Za klamání spotřebitele pokuta až 50 milionů korun
Publikováno:
8.2.2006, (archivovaná zpráva)
Autor:
Mgr. Ivo Mravinac, tiskový mluvčí MPO [email protected]
Až 50 milionů korun hrozí obchodníkům, kteří budou klamat spotřebitele
Na dnešním zasedání poslanecké sněmovny prošel ve 3.čtení zákon č.634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci.
Nebezpečné, zdravotně závadné, klamavě označené zboží, hrubé porušování hygienických zásad, apod. — takové prohřešky mohou obchodníky stát desítky milionů korun.
Maximální výše pokut se novelou zákona zvýšila z původního milionu korun na částku 50 mil. korun.
Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban: „Věřím, že zvýšení sankcí bude účinným preventivním prostředkem k omezení nekorektního jednání prodejců vůči spotřebitelům, a to nejen při slevových akcích.
Vzhledem k tomu, že boj proti nekalým obchodním praktikám je v centru pozornosti také evropské legislativy, bylo nezbytné přistoupit k zavedení potřebné míry regulace i u nás.
I nadnárodní obchodní řetězce musí začít vnímat českého spotřebitele jako rovnocenného partnera.“
Novela zákona o ochraně spotřebitele a o České obchodní inspekci přinese i další změny:
- V rámci sjednocení naší právní úpravy s legislativou Evropského společenství pamatují změny zákonů také na přesné vymezení pravidel používání ekoznaček a dalších piktogramů na obalech výrobků. Cíl je jediný — nemást a neklamat spotřebitele. Podle nové právní úpravy také získají občanská sdružení oprávnění zastupovat zájmy spotřebitelů před soudními orgány.
- Novela zákonů má rovněž odstranit problémy s identifikací prodávajících na tržnicích. Míru odpovědnosti ponese i provozovatel tržnice. Jeho povinností bude podle nové úpravy vést průkaznou evidenci prodávajících na tržnici a na žádost kontrolního orgánu sdělit, kdo v daný okamžik na daném místě prodával. Za nesplnění této povinnosti mu bude uložena sankce. Toto nové oprávnění bude moci využívat nejen Česká obchodní inspekce, ale i další kontrolní orgány, např. živnostenské úřady, Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Bude—li tedy stánek opuštěný a provozovatel tržnice podle své řádné evidence oznámí prodávajícího, dozorový orgán započne řízení s tímto prodávajícím. Podle stávající právní úpravy je označování stánků upraveno v živnostenském zákoně a je kontrolováno živnostenskými úřady. Jedná se zejména o název firmy nebo jméno podnikatele, identifikační číslo a sídlo nebo místo podnikání. Protože v označování stánků jsou časté nedostatky (označení chybí) je účelné, aby kontrola byla zpřísněna a věnovaly se jí i další dozorové orgány. Podle navrhované úpravy tuto kontrolu bude provádět rovněž Česká obchodní inspekce.
- Informační text na výrobcích musí mít minimální velikost 2 mm a dostatečně kontrastní barvu k podkladu. Pokud to velikost výrobku neumožňuje musí být tyto údaje připojeny jiným vhodným způsobem, např. letákem či visačkou, a v krajním případě lze poskytnut ústní informaci.
bezlepkovadieta.cz
Oproti roku 2005 vzrostl počet lidí, kteří nevěnují pozornost údajům na obalech potravin, zatímco tehdy je nečetlo 49 % lidí, dnes je to již 56 %.
Jako nejčastější důvod pro toto své jednání spotřebitelé uvádějí, že informace na obalech jsou nečitelné, a na druhém místě, že je to nezajímá. I když je stále vysoká, zaznamenala pokles také spokojenost s dostatečností a srozumitelností informací na potravinách.
Velmi výrazně, ze 77 % na 56 %, klesl podíl lidí, kteří se domnívají, že údaje na potravinách jsou pravdivé.
Tyto poznatky, které vyplynuly ze sociologického výzkumu, jenž pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci na sklonku loňského roku provedla agentura Focus, Marketing&Social Research, jen potvrzují současný trend v oblasti dozoru potravin.
„Případy porušení bezpečnosti potravin jsou dnes již výjimečné, mnohem častěji se ale potýkáme s případy klamání spotřebitele,“ uvedl zastupující ústřední ředitel potravinářské inspekce Martin Klanica.
Výrobci vymýšlejí stále nové způsoby jak upoutat pozornost zákazníka, proto se i na obalech potravin objevují mnohá nová tvrzení přisuzující potravinám zvláštní vlastnosti. Příkladem může být častější označování nutričních hodnot, výživových či zdravotních tvrzení.
Základním vodítkem pro určování kvality potraviny však stále zůstává její složení, proto je nezbytné, aby se jej spotřebitelé naučili číst. Dosud se tak však neděje; pokud už spotřebitelé údaje na obalech čtou, zajímají se především o data použitelnosti či trvanlivosti, zemi původu, podmínky uchování a informace o výrobci.
„SZPI klamání spotřebitele věnuje stále větší pozornost, což dokazují i počty kontrol v této oblasti. Nicméně tyto výsledky výzkumu nás překvapily, určitě na ně zareagujeme při plánování našich osvětových aktivit a celkově při komunikaci s veřejností,“ uzavřel Martin Klanica.
Výše uvedený sociologický výzkum zkoumal také domácí návyky spotřebitelů při zacházení s potravinami. I v roce 2005, kdy tento výzkum probíhal poprvé, odpovídali respondenti na dotazy týkající se bezpečného skladování či úpravy potravin správně.
Dle nových výsledků se základní bezpečnostní návyky ještě více upevnily: rychle se kazící potraviny lidé konzumují v krátké době po nákupu i je správně skladují v lednici, při manipulaci s potravinami dodržují osobní hygienu a používají k tomu čisté náčiní, a to zvláště při manipulaci se syrovým masem. Zatímco v minulém výzkumu 43 % respondentů odpovědělo, že konzumují ovoce a zeleninu, ze kterého předtím odkrojili plesnivou či nahnilou část, nyní to uvedlo jen 29 %. Naopak více lidí se přiznalo, že znovu zmrazují jednou rozmražené potraviny nebo nechávají nakoupené potraviny delší dobu v autě, než je doma správně uloží.
Výzkum také potvrdil, že lidé čím dál více preferují jednorázové velké nákupy ve velkoformátových prodejnách, přičemž o 10 % narostla obliba diskontů. Cena potravin stále hraje významnou roli při výběru; 66 % lidí vyhledává akční slevy a zlevněné potraviny občas nakoupí 77 % dotázaných.
Ačkoliv lidé dle svých odpovědí preferují čerstvé nebalené potraviny, rádi nakoupí ve velkém do zásoby, je-li to za výhodnou cenu.
Stejně jako v roce 2005 čeští spotřebitelé lépe hodnotí bezpečnost a kvalitu českých potravin než těch zahraničních, mírně také vzrostl počet lidí, kteří odpověděli, že bezpečnost a kvalita potravin se v porovnání se stavem před deseti lety zvýšila.
Související grafy a prezentaci naleznete v aktualitách na webových stránkách SZPI.
Martina Šmídtová, tisková mluvčí SZPI
Socr.cz
Brusel 2. dubna 2019 – Evropský parlament a Rada dosáhly prozatímní dohody o přísnějších pravidlech na ochranu spotřebitele.
Hlavním zlepšením bude větší transparentnost pro spotřebitele při nakupování na internetu, účinné sankce a jasná pravidla pro řešení problému dvojí kvality výrobků v EU. Tato nová pravidla navrhla Evropská komise v dubnu loňského roku v rámci nové politiky pro spotřebitele.
První místopředseda Komise Frans Timmermans uvedl: „Jedná se o ochranu spotřebitelů prostřednictvím větší transparentnosti a důsledné prosazování práva v případě klamání zákazníků. Díky této nové politice budou spotřebitelé vědět, co a od koho nakupují.“
Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, k tomu doplnila: „Přijetí této politiky znamená, že dny uplatňování dvojího metru na jednotném trhu jsou sečteny.
Spotřebitelé by již neměli být uváděni v omyl vydáváním různých výrobků za stejné výrobky. Obchodníky, kteří budou v podvádění pokračovat, čekají vysoké sankce.
Nová politika rovněž posílí ochranu spotřebitelů na internetu a zvýší transparentnost při nakupování online.“
Přijatá opatření přinesou spotřebitelům hmatatelné výhody.
- Účinné sankce za porušování právních předpisů EU na ochranu spotřebitelů: vnitrostátní orgány na ochranu spotřebitele budou mít pravomoc ukládat koordinovaným způsobem účinné, přiměřené a odrazující sankce. V případě rozsáhlého porušování předpisů, které se dotýká spotřebitelů v několika členských státech EU a které podléhají koordinovanému prosazování ze strany EU, bude možné uložit v každém členském státě pokutu nejméně ve výši 4 % ročního obratu obchodníka.
- Řešení dvojí kvality spotřebního zboží: nová pravidla objasňují, že uvedení výrobku na trh jako výrobku shodného s totožným výrobkem v jiných členských státech, má-li toto zboží ve skutečnosti neodůvodněně výrazně odlišné složení nebo vlastnosti, by bylo považováno za klamavou praktiku.
- Silnější práva spotřebitelů na internetu: při nákupu v internetových obchodech budou muset být spotřebitelé jasně informováni o tom, zda nakupují zboží nebo služby od profesionálního prodejce, nebo od soukromé osoby, aby věděli, jak budou v případě problému chráněni. Na internetu budou spotřebitelé jasně informováni v případech, kdy si obchodník za pozici ve výsledcích vyhledávání platí. Budou rovněž seznámeni s hlavními parametry, které určují pořadí výsledků vyhledávání.
- Další kroky
- Tuto prozatímní dohodu musí nyní formálně přijmout Evropský parlament a Rada.
- Souvislosti
- Soubor předpisů, které tvoří novou politiku pro spotřebitele, má stavět na opatřeních, která Junckerova Komise v oblasti zlepšování ochrany spotřebitelů již přijala.
V rámci strategie pro jednotný digitální trh Evropská komise realizovala řadu iniciativ, které přizpůsobují pravidla na ochranu spotřebitelů prostředí on-line, například ukončením poplatků za roaming nebo neodůvodněného zeměpisného blokování. Modernizované nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, které bylo přijato v roce 2017, zlepší také veřejné vymáhání práva a přeshraniční spolupráci mezi orgány na ochranu spotřebitelů.
Nová politika pro spotřebitele se skládá ze dvou návrhů směrnic:
- návrhu o hromadných žalobách na ochranu společných zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES o žalobách na zdržení se jednání.Cílem tohoto návrhu je zdokonalit nástroje na potírání nezákonných praktik a usnadnit odškodnění spotřebitelů v případech, kdy se mnoho z nich stane obětí téhož porušení jejich práv, tedy v případech hromadné újmy. Práce na této druhé směrnici pokračuje v Evropském parlamentu a v Radě.
Další informace
Nová politika pro spotřebitele