Bob: „Co to znamená rovné důchody mužů a žen?Základní výměru mají všichni stejnou,procentní podle množství odvedených peněz do státní kasy,ne? Jen by ženy a muži v zaměstnání za stejnou práci měli pobírat stejný plat,což se často neděje,bohužel.“
Zdeněk Pernes: „Nejde jen o výši mzdy nebo platu, ale jde i o dobu pojištění, kterou ženy mají oproti mužům kratší, ať už důsledkem výchovy dětí, anebo také tím, že odcházejí do důchodu dříve. A z toho důvodu je výpočet penzí nižší než u mužů.“
Janek: „Proč řešíme výši důchodů za 30 let, když už dnes víme, co nás bude nejvíc stát? Pokud si v mládí pořídím vlastní bydlení, nejsem na stáří zatížen drahým podnájmem a vyjdu i s nižší částkou? Není tedy na místě vlastní bydlení jako základ do penze?“
Zdeněk Pernes: „Určitě je to jedna z velkých priorit, protože třeba v Praze při současné výši nájmu, činní náklady na bydlení osamoceného seniora, bydlícím v bytě o 40 m2 109 % jeho průměrné penze, u ženy cca 129 %.“
Jiří: „Maďarský premiér Viktor Orbán zveřejnil minulou neděli plán pro zvýšení porodnosti, spočívajících v daňových výhodách pro pracující rodiny s dětmi. Nemyslíte si, že bychom něco podobného potřebovali i my? Pokud stát bude vymírat, kdo bude na nás dělat?“
Zdeněk Pernes: „Nastartování natality populace bylo velkou ambicí již minulé důchodové komise profesora Potůčka, řešily se tam dvě varianty, jak prostřednictvím penzijního systému řešit tento třicetiletý problém, bohužel nenastala shoda politiků, tudíž to přechází na současnou komisi. Jde o velké téma, bez rození dětí tu nebudou peníze na fungování státu.“
Milan: „Dobrý den pane Pernes Proč stále adorujete za Babiše a někteří vaši členové taky?Byla to ČSSD díky níž byl zastropován věk odchodu do důchodu na 65 let místo 73 let JAK CHTĚL BABIŠ NECHAT!!!Byl Babiš kdo byl jako ministr fin.proti vyšším důchodům!!!“
Zdeněk Pernes: „S panem premiérem jsme spokojeni, vyšel vstříc radě seniorů ČR a zabezpečil v letošním roce nejvyšší valorizaci penzí za posledních 24 let, dá se říct že vyřešil i dva stěžejní problémy současného důchodové systému.
Nízké penze starodůchodců a prostřednictvím navýšení základní výměry, která letos vzrostla o 570 Kč a na příští rok se připravuje další zvýšení, buďto o 200 nebo dokonce až 320 Kč, která pomůže vyřešit problém nízkých důchodů, zejména pozůstalostních.
Navíc v loňském roce vyslyšel náš dlouhodobý požadavek a zavedl velkorysé seniorské benefity v dopravě, které nemají ani na Slovensku obdoby.
A pokud se týká zastropování důchodů, asi divák není informován, že 65 roků nemusí být konečný, bývalá důchodová komise navrhla, kdy každých pět let bude na úrovni vlády probíhat tzv. revize důchodového věku, letos poprvé a na základě těchto faktů se může důchodový věk i zvýšit.“
Ondřej: „Jak by měl stát dosáhnout sblížení rovných důchodů mužů a žen? Chystá se spravedlnost penzí u všech současných seniorů nebo spíše u těch budoucích?“
Zdeněk Pernes: „Na to neumím odpovědět, zatím neznáme varianty MPSV, současné důchody žen jsou asi o 2400 Kč nižší než mužů a pokud bychom je chtěli dorovnat, tak to bude stát kolem 40 – 45 mld. ročně, omlouvám se za řádový přeřek, který jsem dnes uvedl. Jinak jde jistě o velkou nespravedlnost, kterou ale nelze řešit pouze prostřednictvím důchodového systému.“
Jiří: „Známá ekonomka Šichtařová dnes ve svém blogu popisuje, jaká je praktická (ne)výnosnost penzijních fondů. Proč by si měl člověk spořit peníze, které ztrácejí na hodnotě nejen reálně, ale v době hospodářského poklesu i nominálně?“
Zdeněk Pernes: „Má pravdu, každý to musí uvážit.“
Jiří: „Vychovali jsme tři děti, z nichž dvě mají VŠ vzdělání. Na jejich výchovu a studium jsme vynaložili značné finanční prostředky a neměli jsme peníze na soukromé důchodové pojištění. Je spravedlivé, když naše děti budou přispívat na cizí důchody lidí?“
Zdeněk Pernes: „Vaše děti nebudou přispívat na důchody cizích, ale na vaše osobně, to považuji za mezigenerační spravedlnost. Já jsem vychoval tři děti a také přispívají na můj důchod.“
Jan: „Kde na to má stát brát?Nejdelší rodičovská snad na světě,zálohové výživné,platíme studium na VŠ a absolventi nevrátí státu ani korunu a jdou pracovat do ciziny,levné jízdné,obědy zdarma,výjimky při placení daní,atd.A pořád jste nespokojení?“
Zdeněk Pernes: „My jsme Rada seniorů ČR a našim posláním je hájit spokojený život a růst jeho kvality, české penze žádná sláva nejsou, měřeno paritou kupní síly oproti okolním zemím jsme na 14. místě z třiceti hodnocených zemí a co se týče mezigenerační spravedlnosti, která je měřena náhradovým poměrem, tj. průměrné penze k průměrné mzdě, jsme na 12. místě z 28 hodnocených zemí.“
Blanka: „Jediné,s čím je možno souhlasit je,aby ženám,které odpracují potřebný počet let k získání důchodu,byla přidána určená částka tzv.za dítě.Jinak rovnostářský přístup je nesmysl.kdo odvádí do soc.pojištění celý život více,důchod podle zásluh,ne?“
Zdeněk Pernes: „Je to jedna z možných variant, řekl bych lidová tvořivost. Určitě jich najdeme řadu dalších.“
Barbara: „Mam pocit křivdy.Vychovala jsem 5 děti, limit 25 let mam splněny a vypočteny důchod 2696.-Kč mě řadí mezi chudobu a život v nouzi.Děkují“
Zdeněk Pernes: „Nerozumím vaší otázce?“
David: „Muži žijí mnohem kratší dobu ve srovnání s ženami. Nebylo by tedy spravedlivé, aby ženy odcházely do důchodu v pozdějším věku (68+)? Bavíme se o nižším důchodu za měsíc, ale přitom ženy jsou větší zátěží, protože pobírají důchod po delší dobu.“
Zdeněk Pernes: „Dřívější odchod žen oproti mužům je pouze specifika ČR a dalších zemí bývalého východního bloku, v EU tomu tak není, dokonce platí zásada stejného důchodového věku pro obě pohlaví. Také u nás je penzijní systém takto nastaven a důchodový věk bude u obou pohlaví v čase vyrovnán.“
Standa: „Dotkne se nějak připravovaná důchodová reforma i současných starodůchodců? Pokud ano, tak jak?“
Zdeněk Pernes: „Již se dotkla, letos jste dostali o 1000 Kč větší valorizaci a to do konce vašeho života.“
Eva: „Proč se opět snižuje zásluhovost ve prospěch solidarity? Je to nespravedlivé vůči těm, kteří díky vyšším platům odvádějí mnohem vyšší částky do soc.poj., ale ve výsledku to vidět není. Když jsou důchody tak rovnostářské, proč neplatí všichni stejně?“
Zdeněk Pernes: „Protože všichni nemají stejné příjmy a jestli jsou důchody rovnostářské je otázkou. Každoročně začátkem března zveřejňujeme analýzu struktury výše penzí, kde rozptyl českých penzí je o 3200 Kč nad 100 000, tak nevím v čem je rovnostářství.“
Eva: „Proč i v době hospodářského růstu klesá poměr mzda-důchod?“
Zdeněk Pernes: „Protože máme nedokonalý mechanismus valorizace a rada seniorů bude navrhovat změny.“
Stanislav: „Důchodové systémy jsou v různých zemích značně odlišné. Ve kterém systému se budete inspirovat při přípravě naší důchodové reformy? Bude zavedeno povinné důchodové připojištění?“
Zdeněk Pernes: „Ano, znám důchodové systémy v okolních zemí, které podléhají historickému vývoji, problém ČR je v tom, že v devadesátých letech, při zavádění současného penzijního systému, nebyly využity osvědčené systémy z okolních zemí, tzv. zaměstnanecké připojištění, které platí v řadě zemí povinně, nejen zaměstnanec ale i zaměstnavatel.
U nás je toto zakotveno v třetím pilíři, ale jen dobrovolně a částky, které zaměstnavatelé přispívají se zahraničním zdaleka nevyrovnají. Dokladem je z makroekonomického pohledu podíl výdajů na penze k HDP, který se v ČR pohybuje okolo 8 %, průměr EU je asi 10,5 % a existují země, kde je to až 16%. Zase jsme v tomto ukazateli na 12. místě z 28 zemí.
“
josef: „Uvedomuje si vubec pani Malacova, ze zadna diskriminace ohledne duchodu zen neni? Vzdyt se pocita podle stejneho vzorce jako duchod muzu!!! Duchody zen jsou mensi I PROTO, ze zeny odchazeji do duchodu v nizsim veku nez muzi (delka prace ovlivnuje duchod).“
Zdeněk Pernes: „I takový výklad je možný, dokonce dnes zazněl v důchodové komisi od jednoho ekonoma.“
Lenka: „Jak chcete narovnat nepoměr mezi důchody mužů a žen?“
Zdeněk Pernes: „Je mnoho variant, uvidíme kterou politici schválí. Pokud bychom chtěli jednorázově věci řešit, půjde cca o 1/10 důchodových výdajů, čili o velké číslo.“
SK: „Myslím, že Rada seniorů se má starat právě o spravedlivé důchody a ne dělat politiku – jako tím, že jste podporovali M. Zemana na prezidenta!“
Zdeněk Pernes: „Prosazovat spravedlivé důchody a růst kvality života seniorské populace je vysoká politika. Prezidenta Zemana jsme prosazovali proto, že ho známe a byly u něj předpoklady pomoci radě seniorů ČR řešit toto historické poslání.“
Pavel: „Dobrý večer, komisí už bylo několik a doporučení ještě více. Není spíše problém v tom, že reformu vždy chce udělat aktuální vláda bez širší politické dohody – takže o pár let později další vláda zase všechno zruší (viz 2. pilíř)? Je možné najít celospolečenský kompromis?“
Zdeněk Pernes: „Zdá se, že ne, o všem rozhodují politici. Ale oni také nesou odpovědnost. Komise dávají jenom návrhy.“
Ondřej: „Co je to spravedlivý důchod? Není rovnost penzí naivní utopie? Lze najít model, který bude opravdu spravedlivý k většině penzistů? Jak?“
Zdeněk Pernes: „Každý má jiné představy o spravedlivém důchodu. Představa Rady seniorů ČR, že žádný starobní důchod, po splnění zákonných podmínek jeho přiznání by neměl být nižší než spotřební koš zákl.
životních potřeb starobního důchodce a to se bohužel děje.
Jinak z historického pohledu je možno připomenout, že v roce 1989 průměrný starobní důchod dosahoval 50 % průměrné mzdy a letos dosahuje asi 38,7 % průměrné mzdy.“
Finanční závazky máte pod kontrolou
Spolu s rentou a jednorázovou výplatou je předdůchod další možností, jak se po minimálně 5 letech střádání dá „zpeněžit“ doplňkové penzijní spoření. Podtrhávám, že se bavíme o klientových úsporách, které za přispění státní podpory a skrze zvolenou investiční strategii zhodnotila penzijní společnost.
Respektive fondy, které si z její nabídky klient vybral. Takže výsledné zhodnocení penzijka je rovněž „investorskou vizitkou“ účastníka spoření (viz minulý blog). Zkrátka předdůchod není žádná státní penze. I když podle jeho názvu by ho tak mohl leckdo chápat. Označení předdůchod je neoficiální.
V příslušném zákoně o doplňkovém spoření byste tento populární výraz hledali marně. Pojmenování se zřejmě zrodilo v lůně ministerstva financí někdy kolem roku 2013, kdy se tato finanční novinka klubala na světlo boží. Unikátnost předdůchodu spočívá zejména v tom, že ho lze začít čerpat už 5 let před řádným důchodovým věkem.
Ovšem pro ženy zde platí stejná pravidla jako pro muže: Počet dětí se nebere v potaz. Jen ročník narození!
U předdůchodu se tedy nemusí čekat přesně na dovršení 60 let, jako je tomu u renty či výplaty z penzijka.
Vezměme si pro názornost třeba 58letého dispečera čehokoliv, který přišel o kvalifikovanou práci a má problém jiné pořádné zaměstnání sehnat – i kvůli zdravotním potížím, které vyšší věk bohužel přitahuje. Zhruba rok už je na pracáku. Podpora ale po 11 měsících vypršela.
Na státní předčasný důchod (neplést s předdůchodem!) zatím nemá nárok. A ani za cca 2 roky, kdy kritéria už bude splňovat, se do něj nebude hrnout.
Předčasný důchod totiž představuje poměrně výrazné a doživotní snížení měsíční výplaty starobní penze. Pro hrubou představu: jít o 3 roky dříve do starobního důchodu znamená přibližně 14% pokles penze.
Pak pro našeho dispečera může být optimálním řešením požádat svou penzijní společnost (je-li klientem) o předdůchod. Výhodou je, že během předdůchodu za něj platí zdravotní pojištění stát.
A i když předdůchod začne dostávat ještě před 60.
narozeninami, tak nepřijde ani o státní podporu, ani o výnosy, které spolu s jeho úložkami tvoří nashromážděnou sumu peněz v jeho doplňkovém spoření.
Navíc předdůchod se bere jako takzvaná vyloučená doba. A tak jeho výše, pro někoho případně níže, se nezohledňuje při výpočtu starobního důchodu.
Jinými slovy penzi nesnižuje určitým procentuálním odpočtem, neředí ji „tratnými procenty“ jako předčasný odchod do důchodu.
Trvání předdůchodu by ale negativní dopad mohlo mít – čtěte níže.
Pozitivem předdůchodu také je, že na rozdíl od předčasného důchodu nijak nelimituje přivýdělek. Je dovolen jeho souběh se zaměstnáním.
Pak ovšem čerpání předdůchodu à la finančního polštáře nedává moc smysl. Snad jen tehdy, pokud si předdůchodce hned založí nové doplňkové spoření.
Mimochodem, při souběhu pracovního poměru a předdůchodu zaměstnavatel normálně hradí zdravotní i sociální pojištění.
Po jásavém A je nicméně třeba zmínit i skeptičtější B. Na předdůchod ne každý dosáhne. A paradoxně nejméně ti, kterým by se zřejmě hodil nejvíce. Jeho minimální měsíční dávka totiž musí odpovídat 30 % průměrné mzdy. Ta nyní už atakuje 30 000 Kč. Takže měsíční předdůchod momentálně musí činit – zaokrouhlíme kvůli snadnějšímu výpočtu – nejméně 9 000 Kč.
Přitom jeho vyplácení musí trvat minimálně 2 roky. Z toho vyplývá, že žadatel o předdůchod by měl mít na kontě doplňkového spoření více než 216 tisíc Kč. Pro 3letý předdůchod už orientačně přes 324 tisíc Kč. Úspory se ovšem dají na nutnou sumu navýšit jednorázovým vkladem. Ale na to také ne všichni potenciální žadatelé mají potřebné zdroje.
Předdůchod je rovněž určitým popřením primárního účelu doplňkového spoření. Tím je přilepšení k normální starobní penzi. Minusem je i to, že není nijak úředně valorizován jako všechny “státní“ penze.
Hodnota předdůchodu, jak již bylo popsáno, sice nemá žádný vliv na výpočet starobního důchodu, ale ne už jeho délka. Ta se totiž nezapočítává do takzvané pojistné doby žadatele o starobní důchod.
A právě délka sociálního pojištění se vedle v podstatě zprůměrovaného a dál upraveného příjmu za určité období (zhruba 30 let dozadu) zohledňuje při kalkulaci starobního penze.
I předdůchod tedy starobní penzi o něco zredukuje, i když zdaleka ne tak, jako důchod předčasný.
Tuto slabinu ale může eliminovat kombinace předdůchodu s evidencí na úřadu práce. Její trvání se totiž do let státního důchodového pojištění z větší části promítá (z 80 %). Navíc vám úřad může dohodit job, který se neodmítá. Předdůchod a předčasný důchod se také dají vzájemně namixovat.
Blížíce se k závěru je třeba zdůraznit, že správné načasování předdůchodu i předčasného důchodu je značně individuální.
Pokud má například člověk téměř seniorského věku reálnou naději na brzké a značné dědictví, ale přitom je momentálně bez práce a prostředků, tak asi předdůchod i předčasný důchod by mu mohly s čistým svědomím vytrhnout trn z paty.
Zaleží také – a možná to bude znít tvrdě – i na délce života, což se dopředu samozřejmě těžko odhaduje.
Ilustrační příklad: Seniorovi byl přiznán starobní důchod 15 000 Kč, ale stihnul si ho užívat jen 10 let. Dohromady tak dostal od státu 1 800 000 Kč (10 x 12 x 15 000; bez valorizace).
Kdyby ale býval šel o 3 roky dříve do předčasného důchodu, tak by mu byla penze „ponížena“ na cca 13 000 Kč. Čerpal by ji ale déle. Celkem 13 let, což by mu vygenerovalo 2 028 000 Kč (13 x 12 x 13 000).
Takže předčasný důchod by se mu byl býval vyplatil.
Kdyby ale za stejných podmínek prožil v seniorském věku 30 let, tak by se výhodnost obrátila. Jako předčasný důchodce by se dočkal od státu 5 148 000 Kč, jako řádný starobní důchodce více: 5 400 000 Kč.
Bod zlomu, kdy by se příjmy z předčasné i klasického penze vyrovnaly, by nastal v tomto hypotetickém příkladě po 234 měsících. Tedy 19 a půl roku od řádného nároku na starobní důchod.
Při každém takovémto „vážení“ je ale nutné brát v potaz jeden neopomenutelný fakt: Kvalita života – naštěstí – se neměří jen penězi!
Investice do nemovitostí: Jistota na důchod – MARTIN TESAREK REAL ESTATE S.R.O
Průměrný měsíční důchod mužů: 13 076 Kč. Průměrný důchod žen: 10 758 Kč. Umíte si představit, že z toho žijete? Co kdybyste si spíš užívali radosti stáří a měli z čeho brát? Rada je jednoduchá: Začněte investovat do nemovitostí…
Průměrná výše starobních důchodů v České republice je nelichotivá. Výše uvedená čísla jsou z roku 2018 a dosáhnete na ně, pokud máte odpracováný potřebný počet let a pravidelně za vás zaměstnavatel odváděl příspěvek na sociální zabezpečení.
Aktuálně nedosáhne 50 % lidí ani na průměrnou výši důchodu a 7 % důchodců žije pod hranicí chudoby.
Jenže co bude za dvacet, třicet let?
Nikdo neví. Jedinou jistotou je nespoléhat se na almužny od státu (které za pár let budou kdoví jaké) a přijmout zodpovědnost za svoje spokojené stáří.
Živnostník – bez vlastního přičinění si klidné stáří neužije
Živnostníci jsou z pohledu důchodů nejvíce ohroženou skupinou. Většina odvádí dlouhodobě do sociálního a zdravotního systému jen minimální zálohy, aby maximalizovali aktuální příjem.
Avšak tyto odvody budou mít v budoucnu velký vliv na výši důchodů. Pokud tedy patříte mezi OSVČ, o to víc byste si měli sami odkládat na důchod a nespoléhat se na stát.
Kolik si musíte pravidelně odkládat, abyste ve stáří neživořili?
Dejme tomu, že budete potřebovat 25 000 Kč na měsíc, abyste si mohli stáří skutečně užít.
Statistika říká, že čeští muži jsou v důchodu v průměru 19 let. Ženy dokonce 27 let.
- Propočet důchodů:
- Muži 25 000 Kč x 12 měsíců x 19 let = 5 700 000 Kč
- Ženy 25 000 Kč x 12 měsíců x 27 let = 8 100 000 Kč
- Drazí muži: Abyste si z vaší výplaty uspořili za 40 let produktivního pracovního věku částku 5 700 000 Kč, museli byste si pravidelně, ideálně hned od své první výplaty, odkládat 11 875 Kč každý měsíc.
- Drahé ženy: Abyste si z vaší výplaty ušetřily za 40 let produktivního pracovního věku částku 8 100 000 Kč, musely byste si pravidelně, ideálně hned od své první výplaty, odkládat přesně 16 875 Kč každý měsíc.
Nereálné, že? Kdo si dokáže hned od své první výplaty pravidelně odkládat? Málokdo.
2 fakta, která drtí sny o krásném státním důchodu za 20–40 let
Náš stát se zadlužuje o 30 153 600 Kč každý den
Náš stát dlouhodobě hospodaří na dluh. Opravdu se každý den zvýší o 30 153 600 Kč. Když jsem psal tyto řádky, byl náš státní dluh 1 748 683 055 669 Kč. A stále roste a roste.
Podívejte se sami, jak hrozivě každou sekundu naskakuje. Stačí kliknout SEM.>>
Představte si, jak vysoký bude státní dluh, až se dostanete do důchodu. Už teď je lepší raději počítat s tím, že od státu dostanete minimum, možná vůbec nic.
Každý rok je o 20 000 důchodců víc
Každoročně klesá počet aktivně pracujících lidí, z jejichž sociálního pojištění se vyplácí důchody, a naopak počet lidí v důchodu roste ročně přibližně o 1 %. To je zhruba o 20 000 nových důchodců víc. Každý rok.
Na 1 důchodce nyní připadají 4 aktivně pracující občané. Podle Zprávy o stárnutí evropské populace z roku 2015 vydané Evropskou komisí vzroste v České republice do roku 2060 počet důchodců o 433 tisíc na 3,31 milionů.
Na celkové populaci tak budou mít podíl 28 %, to bude mít za následek, že na 1 důchodce připadnou pouze 2 aktivně pracující občané.
Z čeho tedy budou vypláceny důchody?
Důchodová reforma je nutná. Možná přijde. Ale nečekejte, že nás zachrání. Není z čeho brát. Ubývá ekonomicky pracujících lidí a každým dnem se o více než 30 000 000 Kč navyšuje státní dluh.
A každý dobře ví, že na dluh nelze fungovat napořád…
Mít pohodový důchod? Investujte do nemovitostí. Investujete do své budoucnosti
Nikdo nechce žít v chudobě. Ani teď, ani ve stáří. Přijměte plnou zodpovědnost za svou finanční budoucnost. Je to naprosto zásadní, pokud se chcete stát bohatými a nechcete v důchodu strádat.
Vložte svou sílu a čas jen do toho, co můžete ovlivnit a změnit. Vy jste zodpovědní za částku, kterou máte aktuálně na svém bankovním účtu. Nikdo jiný. Jen vy.
- Ptáte se, jak na to?
- Odpověď je vlastně jednoduchá:
- Investujte do nemovitostí.
- Kromě toho, že získáte jistotu plnohodnotného stáří, zajistíte si pasivní příjem a finanční svobodu.
Proč se nebát investovat do nemovitostí a jak se investování naučit?
Přečtěte si knihu: Jak se stát milionářem za minimum práce – 16 důvodů, proč se vyplatí investovat do nemovitostí.>>
Důchodová kalkulačka – Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení připravila pro své klienty důchodovou kalkulačku pro orientační výpočet starobního důchodu.
Na jednom místě si můžete sami spočítat orientační výši důchodu nebo stanovit Váš důchodový věk.
Údaje o době pojištění, vyměřovacích základech dosažených v období od roku 1986 či vyloučených dobách, které je třeba do kalkulačky dosadit, najdete např. v informativním osobním listu důchodového pojištění.
K dispozici je také online důchodová kalkulačka na ePortálu ČSSZ (služba „Informativní výpočet starobního důchodu“), která automaticky „načte“ údaje evidované v ČSSZ na tzv. důchodovém kontě.
Součástí obou kalkulaček je také možnost provedení výpočtu do budoucna, a to až na dobu pěti let od aktuálního data (datum, kdy se výpočet provádí).
Odhadovaná výše důchodu dle hodnot nastavených ČSSZ se zobrazí ve třech variantách (minimalistická, střední, optimistická).
Případně můžete výpočet do budoucna provést na základě vlastního odhadu vývoje průměrné měsíční mzdy zaměstnance v národním hospodářství.
Důchodové kalkulačky nelze použít pro výpočet důchodů invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích, ani tzv. dílčích starobních důchodů, kdy část doby pojištění byla získána v zahraničí.
Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech rozhodných skutečností provádí ČSSZ až na základě řádně uplatněné žádosti u OSSZ podle místa trvalého bydliště.
Vysvětlení základních pojmů
Podmínky nároku na starobní důchod z důchodového pojištění a způsob stanovení jeho výše upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“).
Orientační výpočet důchodu pomocí důchodové kalkulačky vychází ze základních údajů, které v obecném případě výši důchodu ovlivňují, ale neumožňuje plně zohlednit všechny rozhodné skutečnosti.
Důchodová kalkulačka proto může sloužit pouze k orientační představě o výši důchodu.
Doba pojištění
Doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a 4 ZDP. Pojištěna je pak např. osoba z důvodu výkonu výdělečné činností jako zaměstnanec nebo OSVČ.
Důchodový věk
Důchodový věk je datum vzniku nároku na odchod do starobního důchodu stanovený dle § 32 ZDP. Tabulku důchodového věku naleznete zde.
Koeficient nárůstu vyměřovacího základu
Koeficient nárůstu představuje „zreálnění“ příjmů dosahovaných v minulosti na stav co nejvíce se blížící roku přiznání důchodu.
Hodnoty koeficientu nárůstu jsou různé pro jednotlivé roky rozhodného období, ale i pro stejné roky rozhodného období s odlišným rokem přiznání důchodu.
Nejnižší možná hodnota je 1 a použije se vždy za kalendářní rok přiznání důchodu a za rok předchozí, tzn., že za tyto roky se tak použijí skutečné, neupravené roční vyměřovací základy.
Maximální vyměřovací základ (VZ)
Při stanovení procentní výměry důchodu se od roku 2008 započítává nejvýše maximální VZ.
Minimální doba pojištění pro starobní důchod
Pro nárok na obecný starobní důchod musí být splněny dvě obecné podmínky, a to získání potřebné doby pojištění a dosažení důchodového věku. Základní délku potřebné doby pojištění upravuje § 29 odst. 1 ZDP.
Do celkové doby pojištění se přitom započítávají jak samotné doby povinného pojištění, tak i náhradní doby pojištění. Minimální potřebná doba pojištění je odvozena od roku, kdy žadatel dosáhnul tzv.
důchodového věku (dle § 32 ZDP).
| Důchodový věk dosažen | Potřebná doba pojištění dle § 29 odst. 1 ZDP |
| do roku 2010 | 25 let |
| v roce 2010 | 26 let |
| v roce 2011 | 27 let |
| v roce 2012 | 28 let |
| v roce 2013 | 29 let |
| v roce 2014 | 30 let |
| v roce 2015 | 31 let |
| v roce 2016 | 32 let |
| v roce 2017 | 33 let |
| v roce 2018 | 34 let |
| po roce 2018 | 35 let |
Minimální výše starobního důchodu
Minimální výše procentní výměry důchodu činí podle zákona o důchodovém pojištění 770 Kč. K procentní výměře důchodu náleží ještě základní výměra, která je stejná pro všechny důchody a v roce 2021 činí 3 550 Kč. Minimální měsíční výše důchodu přiznaného v roce 2021 tedy činí celkem 4 310 Kč.
Příklad: Důchodový věk muže narozeného dne 2. 2. 1958 činí 63 let a 10 měsíců a dosáhne jej k 2. 12. 2021. Pokud si požádá k datu 3. 6. 2021 o předčasný starobní důchod, tj. o 183 dnů před jeho důchodovým věkem, bude činit snížení jeho procentní výměry důchodu za předčasnost 2,7 % (3 započaté 90denní období).
Náhradní doby pojištění
Období, kdy z vážných, společensky uznávaných důvodů není vykonávána výdělečná činnost a přesto je tato doba hodnocena (byť často v kráceném rozsahu) jako doba, za níž bylo pojistné uhrazeno. Výčet všech náhradních dob pojištění je obsažen v § 5 odst. 2 a § 102 odst. 3 až 45 ZDP, jedná se např.
o dobu vedení v evidenci Úřadu Práce České republiky (doba vedení v této evidenci, po kterou nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti, se hodnotí v rozsahu nejvýše tří roků zjišťovaných zpětně ode dne vzniku nároku na důchod; přitom dobu evidence před 55. rokem věku pojištěnce do ní lze započítat jen v rozsahu jednoho roku), o dobu studia do 31. 12.
2009, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či péče o dítě/osobu závislou.
Osobní vyměřovací základ (OVZ)
OVZ představuje průměrný měsíční příjem, kterého osoba dosáhla v rozhodném období a stanoví se tak, že se koeficient 30,4167 vynásobí zlomkem, v jehož čitateli je roční úhrn vyměřovacích základů dosažených v rozhodném období a ve jmenovateli je součet všech kalendářních dnů rozhodného období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících do rozhodného období.
Procentní výměra důchodu
Procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu procentní sazbou odpovídající délce doby pojištění (tj. 1,5 % x počet let celkové doby pojištění). Procentní výměra může být snížena za dobu předčasnosti nebo zvýšena za dobu přesluhování.
Průměrná mzda
Za průměrnou mzdu je dle § 15 odst.
4 ZDP považována částka, která je vypočtena jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva předchází kalendářnímu roku, pro která se průměrná mzda zjišťuje a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Současně je stanoveno pravidlo, že průměrná mzda za kalendářní rok nesmí být nižší než průměrná mzda stanovení pro bezprostředně předcházející kalendářní rok.
Průměrná mzda v České republice
Průměrná mzda v ČR představuje statický údaj udávaný pravidelně Českým statistickým úřadem, který vyjadřuje výši průměrné měsíční mzdy zaměstnance v národním hospodářství.
Předčasnost
Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu činí za každý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Takto stanovená výše se ale snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:
- 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů
- 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne
- 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.
Příklad: Muž, nar. 1. 12. 1957, důchodového věku 63 let a 8 měsíců dosáhne 1. 8. 2021. K 1. 1. 2021, tj. o osm měsíců dříve, odejde do předčasného starobního důchodu (tj. přesně o 212 dnů před dosažením důchodového věku, tedy 3 započaté devadesátidenní úseky). Za 212 dnů „předčasnosti“ se sazba procentní výměry důchodu snižuje o 2,7 % výpočtového základu (3 x 0,9 %).
Předčasný starobní důchod
Předčasný starobní důchod dle § 31 ZDP nabízí pojištěnci možnost odejít do starobního důchodu před dosažením důchodového věku. Podmínkou nároku na něj je získání potřebné (minimální) doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro nárok na obecný starobní důchod (viz tabulka výše).
Pojištěnci je důchod přiznán, pokud mu do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Pokud je důchodový věk pojištěnce vyšší jak 63 let, vznikne mu nárok na předčasný starobní důchod, pokud dosáhnul alespoň věku 60 let a chybí mu do dosažení důchodového věku nejvýše 5 roků.
Předčasný starobní důchod nelze přiznat zpětně; důchod může být přiznán nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod.
Příklad: Muž narozený 2. 2. 1960, jehož důchodový věk činí 64 let a 2 měsíce, mohl požádat o přiznání předčasného starobního důchodu nejdříve od 2. 2. 2020, tj. 60 letech. Protože důchodového věku dosáhne po roce 2018 (2. 4. 2024) musí pro vznik nároku získat alespoň 35 let doby pojištění.
Přesluhování
Výkon výdělečné činnosti (např. jako zaměstnanec nebo OSVČ) po dosažení důchodového věku pojištěnce, který v této době nepobíral starobní důchod. Za výkon výdělečné činnosti pro účely přesluhování se považuje pouze taková činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění.
Do této doby se přitom nezahrnují dny pracovního volna bez náhrady příjmu či neomluvené nepřítomnosti v práci a dále doby uvedené v § 16 odst. 4 ZDP (např. doba dočasné pracovní neschopnosti).
Procentní výměra důchodu se v takovém případě zvyšuje o 1,5 % za každých celých 90 dní výkonu výdělečné činností po vzniku nároku na starobní důchod.
Redukční hranice
Pro účely určování výše dávky důchodového pojištění se berou v potaz veškeré příjmy pojištěnce (hrubé výdělky a vyměřovací základ pro placení pojistného), vyšší příjmy se však zohledňují jen v omezeném rozsahu, a to použitím tzv. redukčních hranic. Výše redukčních hranic je zákonem stanovená a každoročně se mění v závislosti na výši průměrné mzdy.
Roční vyměřovací základ
Úhrn vyměřovacích základů (hrubých příjmů) za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální VZ pro pojistné stanovený pro tento rok.
Rozhodné období
Období od roku 1986 do konce kalendářního roku předcházejícího roku přiznání důchodu, v němž se zjišťují příjmy dosažené výdělečnou činností a vyloučené doby pro účely stanovení OVZ/výpočtového základu.
Starobní důchod
Pro nárok na obecný starobní důchod dle § 29 odst. 1 ZDP musí být splněny dvě obecné podmínky, a to získání potřebné doby pojištění a dosažení důchodového věku dle § 32 ZDP.
Vyloučené doby
Jedná se o doby, po které nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu trvání některé z překážek uvedených v § 16 odst. 4 ZDP (např. doba pracovní neschopnosti, ošetřování člena domácnosti, doba péče o dítě, osobu závislou, doba nezaměstnanosti či pobírání tzv. předdůchodu).
Vyměřovací základ
Hrubý příjem (výdělek) zaměstnance pro odvod pojistného dosažený v příslušném kalendářním roce (u zaměstnanců), nebo roční vyměřovací základ pro stanovení pojistného (u osob samostatně výdělečně činných nebo osob dobrovolně účastných důchodového pojištění), případně úhrn výdělku a vyměřovacího základu. Příjmy v roce přiznání důchodu se pro výpočet důchodu nezohledňují. Tyto údaje lze nalézt v informativním osobním listu důchodového pojištění.
Výpočtový základ
OVZ se upraví za využití redukčních hranic uvedených v § 15 ZDP. Výše redukčních hranic se každoročně mění, a to v závislosti na výši průměrné mzdy.
Základní výměra důchodu
Stanovena zákonem ve výši 10 % z příslušné průměrné mzdy.
Důchodový věk mají, penzi od státu nedostanou. Šok pro řadu Čechů
„Kdo bude mít letos důchodový věk, potřebuje mít nejméně 34 let potřebné doby pojištění,“ upozorňuje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Se splněním této druhé podmínky pro přiznání penze se však řada lidí potýká. Někomu chybí řádově měsíce, jiným i několik let a jsou i případy, kdy pro přiznání starobní penze chybí žadateli 10 i více let pojištění.
|
Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod se totiž neustále prodlužuje. Zatímco v roce 2010 stačilo žadateli o důchod získat 26 let pojištění, letos to je už 34 let. Po roce 2018 se pak prodlužování potřebné doby zastaví na finálních 35 letech.
V jakých situacích se lidé dostávají do potíží s přiznáním nároku na penzi a jak tomu předejít, vysvětluje Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ.
Má toto prodlužování potřebné doby pojištění nějaký vliv na výši přiznané starobní penze? Prodlužování potřebné doby pojištění nemá přímý vliv na způsob výpočtu přiznaného starobního důchodu. Na výši důchodu mají vliv výdělky a skutečně získaný počet odpracovaných let. Minimální doba důchodového pojištění je však jednou z podmínek, aby vůbec nárok na starobní důchod vznikl.
Nárok na penzi nevznikne často ženám, které zůstaly v domácnosti, aby pečovaly o děti. Jak je tomu se zápočtem doby pojištění, jestliže ženy pečují o děti?Do doby pojištění pro nárok na důchod se započítává doba osobní péče o dítě do 4 let věku.
Pokud žena zůstává doma i se staršími dětmi a předpokládá, že tato doba „v domácnosti“ bude delší, má možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění. Řešit tuto situaci až těsně před důchodem tzv. „dokoupením chybějících let“ nelze.
Jestliže žena chce, aby jí roky v domácnosti byly pro důchod započítány, měla by dobrovolné důchodové pojištění platit průběžně.
| Žena, narozená v červnu 1957, vychovala 2 děti, její důchodový věk činí 60 let a 8 měsíců. Nárok na starobní důchod při dosažení důchodového věku v únoru 2018 jí nevznikne, protože byla dlouho v domácnosti a včetně náhradních dob (péče o děti) získala jen 21 let pojištění (namísto stanovených 34 let). Nárok na starobní důchod jí tedy vznikne o 5 let později, než je důchodový věk muže stejného data narození, tj. v 68 letech a 8 měsících (důchodový věk muže nar. v roce 1957 je 63 let a 8 měsíců), tedy až o 8 let později, než její standardní důchodový věk. |
Do potíží se splněním druhé podmínky pro přiznání starobní penze se dostávají i lidé, kteří byli v invalidní penzi.
O jaké situace jde?
Jde o situace, kdy lidé byli v invalidním důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a během pobírání invalidní penze nevykonávali výdělečnou činnost podléhající odvodům na důchodové pojištění.Pobírání tohoto důchodu totiž samo o sobě také nelze započítat do doby potřebné pro nárok na starobní důchod.
S jakými dalšími případy se vaši odborníci setkávají?Někdy se lidé mylně domnívají, že doba, kdy pobírali sociální dávky, se jim pro důchod započítá, což není pravda.
Také doba evidované nezaměstnanosti, kdy byl člověk veden jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce, se nezapočítává automaticky v celém rozsahu.
V těchto případech je možné započítat jen období s vyplácenou podporou, období bez podpory pak maximálně v rozsahu tří let. A z doby před 55 rokem věku lze započítat jen jeden rok.
Někdy se lidé také mylně domnívají, že když je jim srážena daň z příjmů, že to automaticky znamená, že jsou i důchodově pojištěni. Problém se týká i těch, kdo dlouhodobě pracovali v zahraničí, které nejsou členy EU a EHP nebo v zemích, s nimiž Česká republika nemá smlouvu o sociálním zabezpečení. I v těchto případech platí, že léta práce v cizině nelze pro nárok na český důchod zohlednit.
| Muž, narozený v lednu 1955, jeho důchodový věk činí 63 let a 4 měsíce. Nárok na starobní důchod při dosažení důchodového věku v květnu 2018 mu nevznikne, protože k tomuto datu získá jen 25 let pojištění (namísto stanovených 34 let). 20 let totiž žil a pracoval na Novém Zélandu, se kterým ČR nemá smlouvu o soc. zabezpečení, proto tuto dobu nelze pro nárok na český důchod zohlednit. Nárok na starobní důchod mu ale vznikne v 68 letech a 4 měsících (při dosažení věku o 5 let vyššího, než je jeho důchodový věk). |
V jakých dalších situacích se mohou lidé dostat do problému s přiznáním starobní penze, protože nezískají potřebnou dobu pojištění?Jde například o situace, kdy lidé pracují bez pracovní smlouvy „na černo“, nebo vykonávají činnosti, které nepodléhají odvodům na sociální pojištění.
Jde také o případy, kdy se lidé rozhodnou podnikat jako OSVČ a řádně neplatí pojistné na důchodové pojištění. Doba činnosti OSVČ, za níž nebylo řádně zaplaceno pojistné na důchodové pojištění, se totiž do potřebné doby pojištění rovněž nezapočítá. Může jít také o případy, které se týkají opakovaných nebo dlouhodobých výkonů trestu, při kterých nebyla osoba zařazena do práce.
Když chybí doba pojištění, jak situaci řešit? Kdo potřebnou dobu nesplní, má možnost chybějící dobu doplatit dobrovolným pojištěním. Není to však univerzální řešení pro všechny situace. Další možností je žádost o penzi oddálit a chybějící dobu dopracovat.
Kdo tedy může „odejít“ do starobního důchodu v roce 2018?V roce 2018 vznikne nárok na starobní důchod lidem, kteří dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 34 let. Splnění těchto podmínek však neznamená povinnost o důchod žádat ani není důvodem k ukončení výdělečné činnosti – pracovního poměru či podnikání.
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 28. února 2018. Anketa je uzavřena.
Kdo v roce 2018 dosáhne důchodového věku:
- muži narození v listopadu až prosinci 1954 a v lednu až srpnu 1955;
- bezdětné ženy narozené v květnu až prosinci 1955;
- ženy narozené v květnu až prosinci 1956, které vychovaly jedno dítě;
- ženy narozené v květnu až prosinci 1957, které vychovaly dvě děti;
- ženy narozené v květnu až prosinci 1958, které vychovaly tři či čtyři děti;
- ženy narozené v květnu až prosinci 1959, které vychovaly pět a více dětí.
Aby mohli „odejít“ do starobního důchodu, musí získat alespoň 34 let doby důchodového pojištění (odpracovaných let), do které se podle zákonných pravidel započítávají náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, základní vojenská služba, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby aj.).