Nová vakcína proti zubnímu kazu

Na tvorbě zubního kazu se podílejí bakterie ústní flóry a to zejména streptokoky.

Současný výzkum potvrdil, že k tvorbě zubního kazu dochází adherencí bakterie Streptococcus mutans na zubní sklovinu, kde vytváří nerozpustné cukerné polymery, do nichž se dostávají další složky způsobující tvorbu zubního plaku. Tím se tyto streptokoky chrání a poškozují zubní sklovinu kyselými metabolity.

První zpráva o úspěšné experimentální vakcíně proti zubnímu kazu byla publikována již v roce 1969. Na počátku vývoje této vakcíny se zkoušely téměř výhradně inaktivované celobuněčné vakcíny, např.

tepelně inaktivovaná vakcína obsahující streptokoky a lactobacily ústní dutiny, které dokázaly, že je možné zubnímu kazu předcházet preventivní imunizací. Tyto celobuněčné vakcíny však nedosahovaly vysoké účinnosti a vzhledem k charakteru antigenní povahy streptokoků, nebyly považovány za bezpečné.

Proto další vývoj vakcíny byl zaměřen na subjednotkové vakcíny, založené zejména buď na glukosyltransferáze (GTF) nebo na proteinech buněčné stěny streptokoka. Glukosyltransferázy jsou extracelulární enzymy účastnící se syntézy polymerů, tzv. glukánů, z cukerných složek.

Byla připravena perorální liposomální vakcína obsahující protein glukosyltransferázy, která poskytla protekci u myší a křečků. Jiné studie provedené na opicích tuto protekci nepotvrdily, a proto se tento typ vakcíny dále vylepšuje např. rekombinantní přípravou určité peptidové sekvence GTF z E.

coli a konjugováním takovéhoto peptidu na B subjednotku cholerového toxinu (jako adjuvans). Druhý typ vakcíny založený na purifikovaných proteinech buněčné stěny se ukazuje jako vhodnější, protože tyto proteiny vyvolávají protilátky křížově reagující s jinými sérotypy nebo i jinými druhy streptokoků.

Výzkumy však ukázaly, že celé proteiny mohou vyvolávat protilátky křížově reagující s antigeny kardiovaskulárního systému, tzv. HCRA (ťheart cross-reactive antigenť). Tato skutečnost byla řešena správnou volbou antigenních determinant, které vyloučily možnost reakce HCRA. Byla připravena peptidová vakcína (PAc) zahrnující tzv.

peptidovou sekvenci A oblasti povrchového proteinu, která obsahuje epitopy pro T i B buňky. 19-merní peptidy GGY a AND vyvolaly u subkutánně imunizovaných zvířat cirkulující IgG protilátky a slizniční IgA protilátky, které potvrdily protektivní účinnost vakcíny. Jiná vakcína byla vyvinuta na základě tzv. povrchového adhezínu AgI/II S.

mutans, obsahujícího dvě antigenní determinanty, který byl konjugován s B subjednotkou cholerového toxinu (CTB). Vakcína byla intranazálně podávána krysám, u nichž vyvolala slizniční IgA protilátky, které redukovaly kolonizaci S.mutans a tím zabránily vzniku zubního kazu.

První klinické studie byly provedeny s inaktivovanými celobuněčnými vakcínami, např. tepelně inaktivovaná směsná vakcína obsahující streptokoky a lactobacily ústní dutiny byla podávána 245 sedmiletým dětem po dobu 16 týdnů (jedna tableta týdně). Po imunizaci došlo u imunizovaných dětí k 42% redukci incidence zubního kazu.

Klinická studie s vakcínou obsahující rekombinantní GTF konjugovaný s CTB byla provedená u 7 dospělých dobrovolníků, kterým byla podávána perorálně ve třech dnech za sebou a následně po 28 dnech se imunizace opakovala. Vakcína vyvolala slizniční IgA protilátky anti-GTF u 5 osob ze 7 a hladina těchto protilátek v 35. dni dále vzrostla.

Tyto IgA protilátky prokázaly protektivní účinnost. Plazmatické IgG, IgM a IgA nebyly prokázány. Vakcína byla snášena dobře. Jiná klinická studie byla provedena s peptidovou vakcínou u 5 dospělých dobrovolníků, u nichž vyvolala protilátky, které kompletně pokrývaly všechny epitopy u 3 z 5 očkovaných osob.

Vakcína se ukázala vysoce imunogenní.

Poslední výzkumy a klinické studie dávají velké naděje na zavedení vakcíny již během následujících 5-10 let.

Proti zubním kazům se půjde dát očkovat. Vzniká první nadějná vakcína

14. 2. 2018 – 17:29 | Člověk | Pavel Pešek

Zubní kazy patří celosvětově mezi nejčastější chronické choroby bez ohledu na věk. Nejčastěji je způsobuje bakterie Streptococcus mutans. Pokud by se tedy podařilo najít proti této bakterii účinné očkování, dalo by se zubním kazům nejen předcházet, ale i je léčit. S novou slibnou vakcínou nedávno přišel výzkum čínských vědců. 

O vývoj účinné vakcíny proti zubnímu kazu se vědci snaží už od roku 1993, všechny dosud testované léky ale měly příliš silné vedlejší účinky nebo příliš složitou výrobu.

 Účinnou složkou nové vakcíny je umělý protein označovaný KFD2-rPAc. Jde o chimerický protein tvořený proteiny dvou bakterií.

Jeho jméno je sice krásnou ukázkou mysteriózní řeči molekulárních biologů, ale pokud se rozloží na tři jednotlivé části, začne dávat mnohem větší smysl.

Začněme od konce: rPAc je zkratka pro protein bakterie S. mutans, který této bakterii umožňuje přichycení na zubní sklovinu. Jde o nejdůležitější složku vakcíny, která má zajistit, aby se imunitní systém naučil před bakterií způsobující zubní kaz bránit.

KF je zkratka pro bakteriální protein flagelin, v tomto případě získaný z bakterie Escherichia coli. Tento protein je běžnou součástí bakteriálních bičíků a ve vakcíně je z toho důvodu, že díky své univerzálnosti je snadno rozeznáván imunitním systémem. Toho se využívá pro posílení účinku vakcíny.

Dva proteiny místo jednoho

Zároveň to ale představuje komplikace, protože bakteriální flagelin může vyvolávat silnou nespecifickou imunitní reakci, která může vést k zánětům. Mezi části proteinu flagelinu, které jsou přednostně rozeznávány obecnými složkami imunitního systému, patří i oblast D2, prostřední část názvu vakcíny.

Problémem u vyladění efektu vakcíny tedy bylo, jak dosáhnout dostatečně silné imunitní odpovědi proti původci zubního kazu bez vyvolání nespecifické imunitní reakce. Řešení se ukrývá ve složení vakcíny. Oblast D2 vědci odstranili a na její místo vložili protein rPAc.

Tato volba se možná zdá na první pohled zbytečně složitá. Použít jen protein původce zubního kazu vypadá jednodušeji a přímočařeji. Experimenty na myších a potkanech však ukázaly, že vakcína je při použití kombinace obou proteinů mnohem účinnější.

Protein KFD2-rPAc je následovník první generace podobně sestavené vakcíny. Tato druhá generace je účinnější a má menší vedlejší účinky, ale i tak ještě potrvá, než ji bude možné používat v lidské medicíně.

Veškeré dosavadní výsledky vychází z experimentů na laboratorních myších a potkanech. V těchto pokusech byla vždy část zvířat nakažená S. mutans a část chovaná ve sterilním prostředí. Část nakažených vědci naočkovali vakcínou do čenichu. Poté srovnávali množství specifických protilátek proti zubnímu kazu i nespecifických protilátek a množství zubních kazů na konci experimentu.

Vakcína měla u potkanů 64,2procentní účinnost v zabránění rozvoje kazů v porovnání s nenaočkovanou skupinou. Je tak velmi slibným kandidátem pro očkování proti původci zubního kazu i u lidí.

Tagy:

Věda zubní kaz vakcíny a léky věda a poznání vědecký výzkum a studie

Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra

Naše instituce měla a má ve svých řadách mnoho naprosto špičkových odborníků z mnoha různých oborů. Jednou z takových osobností je MUDr. František Beňa, který je velmi respektovanou autoritou v oblasti vakcinace.

Pro velký zájem o toto téma otevíráme rozhovor, který už v Newsletteru ZZMV vyšel, a byl znovu vyžádán.

Ptali jsme se pana doktora nejen na některé základní diskutované otázky, ale i na konkrétní práci s očkováním v rámci resortu ZZMV a nové trendy v oboru.

Očkování se čas od času zvedne jako velké téma zastánců nebo odpůrců. Do jaké skupiny se sám řadíte?

Vzhledem k tomu, že více jak 30 let pracuji v oblasti preventivní medicíny a zabývám se také problematikou očkování proti přenosným onemocněním jak v rámci pravidelného, tak i zvláštního nebo mimořádného očkování je zcela zřejmé, že patřím do skupiny zastánců.

 Je pravdou, že ve společnosti se množí řada názorů, které zpochybňují význam očkování jak u malých dětí, tak i u rizikových skupin pacientů. Následkem toho pozoruji, že to, na co jsme byli hrdí – vysoká proočkovanost v dětském věku – začíná povážlivě klesat.

Může dojít k snížení systému kolektivní imunity a tady já osobně vidím možný problém do budoucna. Kolektivní imunita je totiž fenomén, kdy vysoká proočkovanost v okolí jedince, který není očkován např.

z důvodu dočasné či trvalé kontraindikace, může takové osoby ochránit – čím vyšší počet osob vůči nákaze nevnímavých, tím menší riziko, že se nákaza v kolektivu uplatní.

 

Postupnou eliminací některých nemocí se domnívám, že bude postupně docházet k přesunu od hromadného plošného očkování k očkování ohrožených skupin jako jsou chronicky nemocní, senioři, těhotné ženy, cestovatelé apod.

MUDr. František Beňa

Když pomineme taková základní očkování, jako třeba proti tetanu, spalničky a další, jsou nové moderní vakcíny opravdu účinné?

Vakcinologie je věda, která se velmi rychle vyvíjí. Zpočátku se formovala na základě empirických zkušeností založených zejména na pozorování, kdy lidé po prodělaném onemocnění zřídka onemocněli stejnou nákazou.

Budete mít zájem:  Zdravé návyky, které zlepší váš život – mrkněte na ně

Dnešní přístup k vývoji a výrobě očkovacích látek je vysoce sofistikovaný proces, založený na vědeckém základě zkoumání principů jejich účinků a možnosti dalšího vývoje, který by racionálně pokrýval potřeby populace.

Je vidět trend k výrobě kombinovaných vakcín, které obsahují více antigenních složek v jedné vakcíně a tím umožňují snížit počet aplikací. Jedná se o vakcíny renomovaných světových firem, které jsou používány ve státech Evropské unie, i ve světě.

Každé nové vakcíny před uvedením na trh prochází velmi přísným preklinickým a klinickým testováním, kde se hodnotí nejenom jejich bezpečnost, kvalita výroby ale také účinnost. Nejlepším hodnocením účinnosti je konečný výsledek ověřený v praxi.

To lze v ČR dokumentovat dramatickým snížením až vymizením některých nemocí jako například přenosná dětská obrna, záškrt, závažné invazivní hemofilové infekce, zmíněný tetanus, spalničky a jiné. Žádné očkování neposkytuje 100 % ochranu, ale výrazně snižuje závažný průběh a možné komplikace a v některých případech, kdy nejsou k dispozici účinné léky, je jedinou možnosti, jak onemocnění předcházet.

Jaká očkování se provádějí v jarním období?

Začíná pomalu čas dovolenkových aktivit a cestování a tak je dobré se na to připravit. Pro jarní období je dobré zkontrolovat si u svého praktického registrujícího lékaře termín očkování proti tetanu, pro lidi trávící svůj volný čas procházkami či činnosti v lese je načase zvážit možnost očkování proti klíšťové encefalitidě.

 A pro cestovatele, zejména pro nás do exotických destinací, je vhodné zajímat se, jaké očkování si zařídit.  Mnoho lidí si neuvědomuje, že pokud se nechají preventivně očkovat, jedná se zpravidla o aktivní imunizaci, kdy po vpravení antigenu v očkovací látce si tělo tvoří protilátky aktivně.

Tento proces trvá 2 až 3 týdny, a proto je potřeba se nechat očkovat vždy včas, s dostatečným předstihem. Dvojnásob to platí u očkovacích látek, které mají vícedávkové schéma (např. kombinovaná vakcína proti virové hepatitidě A+B, klíšťové encefalitidě a jiné).

Zde se ochranný titr protilátek tvoří zpravidla až po druhé dávce a na to je potřeba myslet před odjezdem. Nejlepší ochranný efekt je ale až po aplikaci kompletního schématu očkování.

Pro cestovatele doporučuji navštívit specializovaná pracoviště zabývající se problematikou cestovní medicíny a očkování do zahraničí, kde kromě očkování a vystavení mezinárodního očkovacího průkazu či povinné certifikace, se jim dostane i poučení o zdravotních rizicích v dané oblasti, o doporučeném vybavení osobní lékárničky, v případě nutnosti o další preventivní medikaci např. antimalariky. 

Jaká očkování se povinně aplikují u policistů a hasičů? 

Systém očkování upravuje vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 537/2006 Sb.

V § 10 této vyhlášky je stanoveno zvláštní očkování proti virové hepatitidě A, virové hepatitidě B, které se provádí u zaměstnanců a příslušníků integrovaného záchranného systému nově přijímaných do pracovního nebo služebního poměru.

 U příslušníků bezpečnostních sborů vyjíždějících k plnění úkolů na zahraniční mise se potom provádí očkování proti specifickým infekcím pro oblasti, ve kterých budou působit s ohledem na stávající místní epidemiologickou situaci.

Mohou si policisté a hasiči vybrat nějaká očkování i „dobrovolně“? Jaká?

Naše zdravotnické zařízení provádí v rámci pravidelného očkování praktickým registrujícím lékařem u všech svých pacientů očkování proti tetanu, u seniorů nad 65 let věku očkování proti pneumokokům a chřipce. Toto očkování  je hrazenou službou  z veřejného zdravotního pojištění.

 Zdravotní pojišťovny mají ve svých pojistných plánech na daný rok kromě jiného i položku na příspěvek na očkování, které není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a je na vlastní žádost pojištěnce.

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR má v rámci fondu prevence také Program B, kterého cílem je podpořit specifické skupiny pojištěnců ohrožených charakterem vykonávané činnosti.

V rámci tohoto programu to bylo očkování proti virovým hepatitidám, nebo klíšťové encefalitidě, každoročně na podzim organizujeme očkování proti sezónní chřipce. Tento program je sestavován na každý kalendářní rok individuálně podle charakteru vykonávané činnosti s ohledem na epidemiologickou situaci.

Je ve Vašem oboru nějaký nový zajímavý a významný trend? Nějaká nová vakcína?

Postupnou eliminací některých nemocí se domnívám, že bude postupně docházet k přesunu od hromadného plošného očkování k očkování ohrožených skupin jako jsou chronicky nemocní, senioři, těhotné ženy, cestovatelé apod.

 V současné době je ve vývoji několik desítek vakcín, některé ve fázi preklinických zkoušek na modelech, některé již ve fázi klinických studií. Do praxe je již zavedena vakcína proti meningokokům skupiny B, významným pokrokem je také vakcína proti malárii, která v oblastech, kde už byla použita, dokázala snížit incidenci výskytu o 38 %.

Připravují se vakcíny proti virové hepatitidě typu C, Lymské borelióze, MRSA (multirezistentním stafylokokům), Ebole, Zika viru, dlouhodobě se připravuje vakcína proti HIV.  Zajímavým trendem je také vývoj vakcín proti onkologickým onemocněním, jako je karcinom prostaty, prsu, plic, ováriální karcinom nebo melanoblastomu.

Výsledky zkoušek jsou nadějí pro zavedení k imunoterapii onemocnění. Podobně probíhá intenzivní výzkum ve vývoji vakcín proti alergiím.

Uvažuje se o vakcíně k odvykání kouření, pozoruhodné jsou rovněž dosavadní výsledky u zkoušené perorální vakcíny proti zubnímu kazu, kde dosavadní výsledky naznačují snížení výskytu o 42 %. Cesta od vývoje vakcíny a její zavedení do praxe je však během na dlouhou trať, takže se necháme překvapit.

Pane doktore, děkujeme za Váš čas a mnohá zajímavá sdělení. Budeme se těšit na nějaká budoucí pokračování a spolupráci

  Vystudoval Lékařskou fakultu UK Hradec Králové a získal specializaci v oboru hygiena a epidemiologie, následně druhou atestaci v oboru epidemiologie na VLA JEP Hradec Králové. Jako lékař sbíral zkušenosti ve VN Brno a FN Hradec Králové, krátce pracoval jako lékař vojenského útvaru Brno.

Od roku 1992 vedl pobočku vojenského zdravotního ústavu Brno a zastával funkci epidemiolog spádového území. Od roku 2006 pracoval jako lékař epidemiologického oddělení – vedoucí vakcinačního střediska Ústředního vojenského zdravotního ústavu Brno.

Od roku 2010 do roku 2018 pracoval jako lékař ve Zdravotnickém zařízení Ministerstva vnitra, ObZZ Brno.

V říjnu 2018 byl jedním z hlavních přednášejících na II. odborné konferenci ZZMV na téma: Pracovnělékařská služba (PLS).


Seznam pracovišť O naší organizaci Návštěvní kniha Kontakty

Vakcína proti zubnímu kazu – Caries vaccine

A vakcína proti zubnímu kazu je vakcína předcházet a chránit před zubní kaz.[1] Streptococcus mutans (S. mutans) byl identifikován jako hlavní etiologické činidlo lidského zubního kazu. Vývoj vakcíny proti zubnímu kazu je předmětem výzkumu již více než 30 let.

V roce 1972 byla v Anglii testována vakcína proti zubnímu kazu, která by brzy začala s testováním na lidech.[2] Skutečné obtíže při jejím vývoji spolu s nedostatkem silných ekonomických zájmů jsou důvody, proč od roku 2020 není taková vakcína komerčně dostupná.[Aktualizace].

Ve výzkumných střediscích se vyvíjí několik typů vakcín, přičemž se uvažuje o tom, že by určitý druh vakcín proti zubnímu kazu snižoval nebo zabraňoval dopadu zubního kazu na mladé lidi.[3]

Pokusy o použití protilátek

První pokusy se řídily tradičním přístupem k očkování, kde to bylo normální S. mutans byl zaveden na podporu reakce imunitního systému, stimulující protilátka Výroba.[4]

Planetová biotechnologie vyvinul a monoklonální protilátka proti S. mutans, značkové CaroRx, vyrobené s transgenní tabákové rostliny. Je to terapeutická vakcína, aplikováno jednou za několik měsíců. Fáze II klinické testy byly ukončeny v roce 2016.

Mezinárodní asociace pro zubní výzkum a Americká asociace pro zubní výzkum oznámily studii provedenou Čínskou akademií věd, která zkoumala použití inhalované vakcíny, která používá proteinové vlákno jako dodávkové vozidlo. Pokusy prováděné na potkanech ukázaly zvýšení protilátkové odpovědi spolu se snížením množství Streptococcus mutans ulpívajícího na zubech, což vedlo k významně menšímu počtu dutin pozorovaných u testované populace.[5]

Pokusy o použití náhradní terapie

Na jinou linii výzkumu, Jeffrey Hillman z University of Florida[6] vyvinuli geneticky modifikovaný kmen Streptococcus mutans BCS3-L1, který není schopen vyrobit kyselina mléčná – kyselina, která se rozpouští zubní sklovina – a agresivně nahrazuje původní flóru.

V laboratorních testech byla krysám, kterým byl podán BCS3-L1, poskytnuta celoživotní ochrana S. mutans.[7] BCS3-L1 kolonizuje ústa a produkuje malé množství a lantibiotikums názvem MU1140,[7] což mu umožňuje konkurovat S. mutans.

Budete mít zájem:  Tipy, jak neplatit tisíce, když musíte v Chorvatsku k lékaři

[8] Hillman navrhl, že léčba BCS3-L1 u lidí může také poskytnout celoživotní ochranu nebo v nejhorším případě vyžadovat příležitostné opakované aplikace. Uvedl, že léčba bude k dispozici v zubních ordinacích a „pravděpodobně bude stát méně než 100 $“.

[9] Produkt byl vyvíjen společností Oragenics, ale byl odložen v roce 2014 s odvoláním na regulační obavy a otázky patentů.[10] V roce 2016 společnost Oragenics získala 17letý patent na tento produkt.[11]

Ve výjimečných případech rodák S. mutans kmen uniká do krve a může způsobit nebezpečné srdeční infekce. Není jasné, jak je pravděpodobné, že BCS3-L1 udělá totéž.[12]

Jiný přístup se prosazuje BASF, zaměřené na nahrazení nativního laktobacil flóra s odrůdou přezdívanou L. proti zubnímu kazu, což brání S. mutans od vazby po smalt.

[13] Nejedná se však o dlouhodobé očkování, protože se nepokouší mít soběstačnou populaci L. proti zubnímu kazu. Záměrem je, aby L.

proti zubnímu kazu populace by byla často doplňována pomocí žvýkačky obsahující organismus.

The University of Leeds také začal zkoumat nedávno objevený peptid známý jako P11-4.

Při aplikaci do dutiny a při kontaktu se slinami se tento peptid shromažďuje ve vláknité matrici nebo na lešení, přitahuje vápník a tím umožňuje regeneraci zubu.

[14][15] Švýcarská společnost Credentis získala licenci na peptid a v roce 2013 uvedla na trh produkt s názvem Curodont Repair.[16] Nedávné studie ukazují pozitivní klinický účinek.[17]

DNA vakcíny

DNA vakcína přístupy k zubním dutinám měly v minulosti na zvířecích modelech úspěch. Vakcíny pro zubní dutiny zaměřené na klíčové složky S.

mutans kolonizace a posílena bezpečnými a účinnými adjuvanty a optimálními nosiči, pravděpodobně nastanou. S.

mutans věřit, že racionálním cílem pro vývoj vakcíny proti zubnímu kazu je proteinový antigen, který má přilnavé funkční a důležité imunogenní oblasti.[18]

Bakteriofágová léčba

Použití Enterococcus faecalis bakteriofágy byly považovány za formu léčby kazu, protože jsou schopné udržovat trvalou stabilitu v lidských slinách.[19]

Reference

  1. ^ „Panel na vakcínu proti zubnímu kazu“. Národní institut pro zubní a kraniofaciální výzkum Národního zdravotního ústavu. 28. ledna 2003. Archivovány od originál dne 24. 8. 2011. Citováno 14. dubna 2008.
  2. ^ Bowen, W.H. (Prosinec 1972). „Zubní kaz“. Archiv nemocí v dětství. 47 (256): 849–53. doi:10.1136 / adc.47.256.849. PMC 1648396. PMID 4567073.
  3. ^ Richie, Chhabra; Karan, Rajpal (leden 2016). „Vakcína proti zubnímu kazu: Boom pro veřejné zdraví“. Annals of Tropical Medicine & Public Health. 9 (1): 1–3. doi:10.4103/1755-6783.168715. S2CID 57200550.
  4. ^ Martin A. Taubman; Daniel J. Smith (červen 1974). „Účinky lokální imunizace Streptococcus mutans na indukci protilátek proti slinnému imunoglobulinu A a experimentální zubní kaz u potkanů“. Infekce a imunita. 9 (6): 1079–1091. doi:10.1128 / IAI.9.6.1079-1091.1974. PMC 414936. PMID 4545425.
  5. ^ Yang, Jingyi; Sun, Ying; Bao, Rong; Zhou, Dihan; Yang, Yi; Cao, Yuan; Yu, Jie; Zhao, Bali; Li, Yaoming; Yan, Huimin; Zhong, Maohua (2017). „Fúzní protein Flagellin-rPAc druhé generace, KFD2-rPAc, vykazuje vysokou ochrannou účinnost proti zubnímu kazu s nízkými potenciálními vedlejšími účinky“. Vědecké zprávy. 7 (1): 11191. Bibcode:2017NatSR … 711191Y. doi:10.1038 / s41598-017-10247-8. PMC 5593867. PMID 28894188.
  6. ^ „Tento zárodek vám může zachránit život“. Populární věda. Citováno 2016-09-20.
  7. ^ A b „Náhradní terapie“. ONI Biopharma. Citováno 6. ledna 2009.
  8. ^ Hillman, Jeffrey D. (srpen 2002). „Geneticky modifikovaný Streptococcus mutans pro prevenci zubního kazu“. Antonie van Leeuwenhoek. 82 (1–4): 361–366. doi:10.1023 / A: 1020695902160. PMID 12369203.
  9. ^ „Geneticky modifikované bakterie mohou zabránit vzniku zubního kazu“. ZdravíMantra. Leden 2002. Citováno 2006-12-18.
  10. ^ „Interview Wall Street Journal s generálním ředitelem společnosti Oragenics, Dr. John Bonfiglio – přepis“ (PDF). Duben 2014. Archivovány od originál (PDF) dne 02.05.2014. Citováno 2014-05-01.
  11. ^ „Oragenics získává nový patent na vylepšenou substituční terapii pro zubní kazy“. Citováno 8. ledna 2017.
  12. ^ „Vypláchni si ústa bakteriemi!“. Vědecké zprávy. 18. března 2000.
  13. ^ „Žvýkačka s přidaným skusem“. British Dental Journal. 201 (5): 255. 2006. doi:10.1038 / sj.bdj.4814014.
  14. ^ „Průlom by mohl zubní vrtačky zastarat“. Zdravější diskuse. 9. dubna 2011.
  15. ^ S Kyle; Aggeli; M J. McPherson; E Ingham (2008). „SAMOSTATNÝ Peptid, P11-4 JAKO LEŠENÍ K POUŽITÍ V REGENERATIVNÍ MEDICINĚ“ (PDF). Evropské buňky a materiály. 16 (3): 70. ISSN 1473-2262.
  16. ^ „Nová léčba opravuje zubní kaz bez vrtání“. Vědecké podnikání. 24. srpna 2011.
  17. ^ Schlee, M .; Rathe, F .; Huck, T .; Schad, T .; Koch, J.H .; Tjaden, A .; Bommer, C. (19. července 2014). „Klinischer Effekt biomimetischer Minerisation bei Približně“. Stomatologie. 111 (4–5): 175–181. doi:10.1007 / s00715-014-0335-4.
  18. ^ Guo, JH; Jia, R; Ventilátor, MW; Bian, Z; Chen, Z; Peng, B (březen 2004). „Konstrukce a imunogenní charakterizace fúzní anti-kazové DNA vakcíny proti PAc a glukosyltransferáze I Streptococcus mutans“. Journal of Dental Research. 83 (3): 266–270. doi:10.1177/154405910408300316. PMID 14981132. S2CID 46360161.
  19. ^ G. Bachrach; M. Leizerovici-Zigmond; A. Zlotkin; R. Naor; D. Steinberg (prosinec 2002). „Bakteriofágová izolace z lidských slin“. Dopisy v aplikované mikrobiologii. 36 (1): 50–53. doi:10.1046 / j.1472-765X.2003.01262.x. PMID 12485342. S2CID 34349845.

Češi dělají jednu velkou chybu, upozorňuje zubař Lukáš Kaloš

Setkal jste se někdy s člověkem, který neměl žádný kaz ani žádný problém se zuby? Ano, dvakrát. Jednou to byla Američanka asi před pěti lety, podruhé Němka minulý rok. Přišli na vstupní prohlídku a nenašel jsem nic. Ani kaz, ani zánět dásně. Výborně si čistily zuby, proto jim nic nebylo.

Jakou největší chybu Češi dělají? Častou chybou je, že se lidem prostě nechce čistit. Nebaví je to, spěchají na autobus nebo mají prostě jinou, lepší výmluvu. Podobné mentální nastavení vede spoustu z nich k neschopnosti vybrat si dobrého zubaře.

Argumenty se vždy najdou: „Zubaři nejsou“, „Ten minulý mě nutil chodit na hygienu“, „Byl moc drahý“ apod. Když chcete něco dělat dobře, tak si musíte k sobě najít parťáka, který vám s tím pomůže. Pokud chcete mít zuby v pořádku, musíte najít zubaře, který chce to samé.

Když vytvoříte tým a máte stejný cíl, je možné, že do cíle společně dojdete. Pokud chce každý něco jiného, je jisté, že svého cíle nedosáhnete.

Přečíst článek ›

Zlepšil se stav zubů pacientů ve srovnání s předcházejícími roky? Pokud myslíte stav zubů mých pacientů, tak ano. Pokud myslíte obecně dobu před 10, 20, 30 lety, tak se stav chrupu Čechů také zlepšuje.

To ale moc nezajímá babičku, které nedrží klapačky a musí si rohlík namáčet do mléka. Tuto otázku by si měl položit každý sám za sebe. Zlepšil se stav mého chrupu a mých dásní? Ne? A proč? Určitě ne proto, že jsem si nekoupil elektrický kartáček, který doporučuje 9 z 10 doktorů.

Možná proto, že jsem se této části mého těla tolik nevěnoval.

Kolikrát denně si čistíte zuby vy? Dvakrát. Ráno, když jedu autem do práce. A večer, když jedu autem z práce. Ano, bez pasty. Ano, kartáčkem, mezizubním kartáčkem a když jedu dlouho, tak i jednosvazkovým kartáčkem.

Řada lidí má ze zubaře stále strach. Jak ho pomáháte svým pacientům překonat?Strach má plno lidí a oprávněně. Slyšel jsem mnoho děsivých příběhů o předchozích ošetřeních. Mám pacienty, kteří se báli sednout na křeslo. Jejich obavy musím rozptýlit už při prvním setkání. Potřebují naději, že vše proběhne bezbolestně a pokud možno co nejméně nepříjemně.

Vše záleží na přístupu celého stomatologického týmu, konceptu léčby i prostředí, ve kterém pacienta ošetřujete. „Žádný plán, žádná léčba“, to je základní pravidlo. Nejdřív pacienta vyšetřím. Pak vytvořím léčebný plán, který s ním prodiskutuji. Tím vytvoříme společný cíl a v ruce máme podrobný popis, jak se k němu dostaneme.

Když pacient ví, co se bude dít, tak se nemá čeho bát.

Přečíst článek ›

Co vás na zubařině nejvíc baví? Všechno. Nejvíce svoboda. Je to jeden z mála oborů medicíny, ve kterém můžete být i v Česku na světové špičce. Tedy, pokud chcete. A v Česku pár doktorů opravdu chce.

Jsou nějaké zákroky, které děláte nerad? Nerad opravuji svoje chyby. To bolí ze všeho nejvíc.

Co se ve stomatologii za poslední rok změnilo? Nic zásadního. Stomatologie je velmi jednoduchý a probádaný obor. Změny jsou opravdu malé.

Problém je, že mnoho lékařů nedodržuje technologické postupy a pravidla. Vývoj samozřejmě probíhá, ale na zub ze zkumavky a tablety proti kazům si musíme ještě počkat.

Budete mít zájem:  Jak si při hubnutí pochutnat a zároveň nepřibrat?

Velký rozvoj v blízké budoucnosti nastane v léčbě komplikací se zubními implantáty.

Jaké problémy s nimi mohou nastat? Dentální implantáty jsou zázrakem moderní stomatologie, pokud jsou dodržena pravidla jejich použití. Jejich správné zavedení vyžaduje hodně vědomostí a přesné provedení. Rozhodující je schopný lékař, který používá vědecky ověřené implantáty.

Často slýchám od pacientů, že je jejich tělo nepřijalo, a proto je mít nemohou. To je velmi málo pravděpodobné. U vědecky ověřených implantátů je toto riziko velmi malé, přibližně 1 procento. Velká část komplikací vzniká až po několika letech, kdy se projeví chyby při jejich zavedení, ale také nedostatky v dentální hygieně.

Kost kolem implantátu může začít ustupovat v důsledku dlouhodobého zánětu měkkých tkání.

Přečíst článek ›

Využíváte při ošetření kazů či dalších zákroků kromě anestezie i rajský plyn? Ano, pokud to nejde jinak. A téměř vždy to jinak jde.

V jakých případech se používá tzv. analgosedace? Když se mi nedaří jinak zvládnout strach pacienta z ošetření, nebo když má pacient nepřekonatelný dávivý reflex.

Platí, že pokud mají špatné zuby děti, mají je i jejich rodiče? V podstatě bych to obrátil. Když mají rodiče problém s hygienou, byl by to zázrak, kdyby dítě čistilo jako o život. Rodiče jsou v tomto ohledu primární autoritou a bez jejich spolupráce to nejde.

Jak tedy změnit to, že už malé děti mají extrémně zkažené zuby? Jediné spolehlivé řešení je individuální prevence. To znamená naučit rodiče čistit zuby a starat se o vlastní orální zdraví. Pak je šance, že se v tomto ohledu budou věnovat i svým dětem.

Spolu s tím jde i motivace a nácvik čištění zubů za přítomnosti rodiče. Význam mají i různé preventivní programy, ale efektivita je mnohem menší než v rodině a v ordinaci. Byly doby, kdy jsme v občanském sdružení Nechci kazy edukovali 25 tisíc dětí ročně.

Mělo to smysl, ale práce s rodiči v ordinaci je mnohem účinnější.

Přečíst článek ›

Co si myslíte o alternativních způsobech čištění – například pomocí kokosového oleje či žvýkáním hřebíčku? To nemá s prevencí zubního kazu a parodontitidy nic společného. Bez práce nejsou koláče. Nečistíš, zaplatíš. Je to jednoduché.

Jak moc složení slin ovlivňuje vznik zubních kazů? Ovlivňuje, ale každá mince má dvě strany. Pokud je slina protektivnější ke sklovině, má pacient většinou problém s dásněmi.

Ve stomatologii máme dvě základní onemocnění: zubní kaz a parodontitidu. Správným čištěním zubů a mezizubních prostor předejdete obojímu.

Pokud máte složení slin, které vás trochu více chrání před vznikem kazu, tak bez správného čištění budete mít parodontitidu. V konečném důsledku vám vypadnou krásné nezkažené zuby.

Vytrhnutí zubu by mělo být úplně krajní řešení, přesto je řada zubařů stále provádí a nehledí na efektivnější metody endodontické chirurgie, díky které nám mohou zůstat původní zuby.

Jak se na to díváte vy? Pokud lze zub zachránit a má v ústech nějakou funkci, tak je nutné ho zachránit. Pokud to stomatolog neumí, měl by pacienta odeslat ke kolegům, kteří to zvládnou.

Vytažený zub je často nutné nahradit, aby byla zachována funkce a estetika chrupu. To bývá zpravidla komplikovanější a nákladnější než jeho záchrana.

Přečíst článek ›

Často dochází k vytržení osmiček, někdy i preventivně. Opravdu je zbytečné snažit se je zachránit, i když je v nich například jen kaz? To je jednoduché. Pokud chcete zub extrahovat, musíte k tomu mít důvod, indikaci.

Pokud není pacient schopen vyčistit prostor mezi sedmičkou a osmičkou, je jasné, že se oba zuby zkazí nebo dojde ke vzniku parodontitidy. To je jasná indikace k extrakci. Jde nám o sedmičku, osmička vám chybět nebude.

Další indikací je třeba rozsáhlý kaz nebo prořezání zubu na nevhodném místě.

MDDr. Ing. Lukáš Kaloš Vystudoval obor zubní lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na fakultu nastoupil už jako inženýr s praxí ve Škodě Auto a měl jasno v tom, jakým směrem se chce dál vydat. Po ukončení studia pracoval na stomatochirurgickém pracovišti.

S kolegou pak v roce 2013 založil ordinaci Dentes, která má pobočky v Praze a severních Čechách. Zabývá se mikroskopickou stomatologií a implantologií. Angažoval se v občanském sdružení Nechci kazy, které se zabývá osvětou a výukou čištění zubů. Je spolu organizátorem a vyučujícím ve vzdělávacím projektu Zubař obecný.

Dentální hygienu a parodontologii považuje za úplný základ nezbytný pro úspěšnou léčbu pacientů.

Dost bylo zubařských vrtaček a plomb! Zubní kaz si budeme hojit léčivou pastou

Ilustrační foto

• 

ZDROJ: Shutterstock

Hojení zubního kazu je na dohled. Narušené sklovině pomohou k obnově peptidy odvozené od amelogeninu. S peptidy se počítá se nejen pro léčbu, ale hlavně pro prevenci zubního kazu u dospělých i dětí.

Zubní kazy patří k nejrozšířenějším neinfekčním chorobám a sužují více než polovinu lidstva. Dokonce ani poslední lovci a sběrači nemají zoubky jako perličky.

Naopak, třeba mezi tanzanijskými Hadzy je zubní kaz hojně rozšířený. Může za to jejich slabost pro med divokých včel.

V ekonomicky vyspělých zemích zubních kazů s rostoucí spotřebou cukrů stále přibývá a jejich likvidace spolyká od 5 do 10% všech nákladů na zdravotnictví.

Na díru v zubu máme zatím jediný „lék“ a to zubní vrtačku a výplň. Není to nic příjemného a navíc bývají s plombami další potíže.

Někdy vypadnou, jindy naruší celkovou stabilitu zubu a ten se pak láme.

Generace pacientů úpějících v křeslech zubařských ordinací sní o tom, že by se jim zkažený zub zahojil podobně jako říznutí do prstu nebo odřené koleno. Naplnění tohoto snu je zase o krok blíž.

Tým vedený Mehmetem Sarikayou z University of Washington položil svým výzkumem základy výrobě prostředku, který navodí zhojení zubních kazů bez zásahu lékaře s vrtačkou v ruce. Výzkum nepohání jen snaha uchránit pacienty nepříjemným „opravám“ zubů.

Zkažený zub může stát na začátku mnohem závažnějších zdravotních problémů. Velmi dobře je například popsán negativní dopad zubních kazů a s tím souvisejících zánětů dásní na kardiovaskulární systém a riziko onemocnění srdce.

Vzniku zubního kazu napomáhá konzumace jednoduchých cukrů, na kterých si kromě nás pochutnávají i bakterie v našich ústech. Při rozkladu cukrů metabolismem mikrobů vznikají jako vedlejší produkt kyseliny reagující se sklovinou zubu.

Zub tak ztrácí minerální prvky a dochází k rozkladu hydroxyapatitu, jenž je hlavní stavební hmotou zubní skloviny. Sarikaya a jeho spolupracovníci se rozhodli zapřáhnout do boje proti zubním kazům molekuly, které se podílejí na formování zubů při jejich růstu v dásni.

Při tvorbě tvrdé zubní skloviny sehrává významnou roli protein amelogenin. Sarikaya a spol. referují ve vědeckém časopise ACS Biomaterials Science and Engineering o výsledcích testů, při kterých byly pro hojení narušené skloviny použity uměle připravené peptidy odvozené ze struktury proteinu amelogeninu.

Amelogenin versus fluorid

Výsledky vědci porovnávali s účinky podávaného fluoridu, který je běžnou součástí zubních past nebo i léčivých prostředků určených k „opravě“ poškozené zubní skloviny.

Fluorid v dávkách odpovídajících běžným zubním pastám byl proti kazu bezmocný. Vysoké koncentrace fluoridu, jaké jsou běžné v léčebných přípravcích, vedly k tvorbě vrstvičky fluoridu vápenatého na narušeném povrchu zubu. Ta sice může zub chránit před dalším postupem kazu, ale nelze ji považovat za projev „zhojení“.

Pokud se na narušenou sklovinu dostaly peptidy odvozené ze struktury amelogeninu, nastartovala opětovná mineralizace zubu a v poškozeném místě se začal znovu formovat hydroxyapatit. Jeho vrstvička narostla až na 0,05 milimetru. Zajímavé je, že kombinované ošetření zubu fluoridy a peptidy nedávalo tak dobré výsledky jako ošetření zubu samotnými peptidy.

Na uvedení pasty se „sklovinotvornými“ peptidy si asi ještě nějakou dobu počkáme. Autoři studie v čele s Mehmetem Sarikayou počítají nejen s léčbou již vzniklých zubních kazů, ale také s využitím peptidů k prevenci.

Pravidelné čištění zubů pastou s těmito peptidy by mělo zpevnit sklovinu a snížit riziko vzniku zubního kazu. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by používání peptidů představovalo jakékoli riziko pro dospělé či pro děti.

Článek vyšel na serveru VTM >>>

Autor: Jaroslav Petr – VTM.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector