Nová účinná zbraň proti rakovině? Rozjetá imunita

Toxoplazmóza chrání před rakovinou!  

O Toxoplasmě gondii píšeme často. Vždy jako o zlém manipulátorovi mysli, který nám zhoršuje prospěch ve škole, prodlužuje reakční časy, zvyšuje řidičům riziko smrtelných nehod, spouští schizofrenii, prostě nic pěkného. Nový objev to teď mění.

A dává také odpověď na otázku, proč je parazit tak neuvěřitelně a mezidruhově úspěšný. Jistou dávku hloupnutí kompenzuje zvýšenou odolností před zvrhlými maligními buňkami.

Svědčí o tom nová vakcína, která melanomem na smrt odsouzené myši zachraňuje v 90 % případů.

Opakování

Zvětšit obrázekNová účinná zbraň proti rakovině? Rozjetá imunita

David J. Bzik spolu s Barbarou Foxovou zcela mění náš pohled na parazita. Připravili z něj vakcínu, která zachraňuje pacienty od rakoviny. Zatím jen ty myší. (Kredit: Norris Cotton Cancer Center Geisel School of Medicine, Dartmouth)

Toxoplasma gondii ( T. gondii ) je jednobuněčný parazit, který je nejšťastnější v kočičích střevech. Zdůrazňovali jsme, jak je hnusný, nemilosrdný, jak má vždy před svými hostiteli napřed a jak  evoluční závod s hostiteli vyhrává. Daří se mu prakticky v kterémkoli teplokrevného živočichovi a je rozlezlý po celém světě. Postižena je nejspíš více než polovina lidské populace.

U nás prý na tom nejsme s asi čtvrtinou infikovaných, tak špatně, to u našich západních sousedů je promořenost 80 %.  Američanů má být infikovaných asi 60 milionů. Většina z těch co onemocní nemá žádné příznaky, jen u někoho se objeví něco jako chřipka. V závažnou infekci poškozující mozek se onemocnění zvrhává jen u těch, co nemají v pořádku imunitní systém.

Francouzi toxoplazmózu uvádí i jako spouštěč schizofrenie.  Američtí vědci z University of Maryland před časem přišli s podobným obviněním. Sudovali Dánky a protože byli profesí psychiatři, kromě jiného si u slabšího pohlaví všímali i zkratkovitého jednání. Výsledkem bádání byla publikace v časopisu Archives of General Psychiatry.

Výtrusovce Toxoplasmu gondii obvinili z toho, že u Evropanek  navozuje sebevražedné choutky. A protože žena, která chytne infekci v době těhotenství, jí může přenést i na plod, Vyvodili z oho doporučení, aby se o exkrementy domácích mazlíčků raději starali muži. Znalci to v diskusi komentovali značně nerudně, ve smyslu že to není nutné.

Prý proto, že zdrojem infekce může být stejně dobře i tatarák či myšími výkaly potřísněná zelenina.

Manipulace s chovánímAť už je zdrojem cokoliv, když se nám v těle začnou množit toxoplasmy, nemusíme si toho ani všimnout. Ale i bezpříznakový průběh nákazy se vyznačuje dvěma fázemi – akutní, při níž rychle rostoucí tachyzoity infikují široké spektrum tkání.

A latentní, během které se nám tvoří cysty ve svalech a mozku. Právě z mozkových komplikací si vědci dělají v poslední době těžkou hlavu. Zděšení jim nahání chování infikovaných myší. U těch můžeme považovat za prokázaný vliv infekce na zpoždění jejich reakcí.

Nejenže se myši začnou pohybovat jak zpomalený film, ale přestávají mít přirozené zábrany a dokonce jakoby vyhledávaly své úhlavní nepřítele – kočky. Toxoplazma mění psychiku svých obětí úmyslně – hraje jí to do karet, neboť když kočka infikovanou myš chytí, toxoplazma nakazí i ji.

V kočičím těle pak parazit dokončí svůj komplikovaný pohlavní cyklus a rozmnoží se. Během několika týdnů nemocné zvíře vyloučí okolo 150 milionů infekčních oocyst.

Zvětšit obrázekNová účinná zbraň proti rakovině? Rozjetá imunita

Geneticky upravený parazit cps (červeně), infikoval buňku (cytoplazma šedě, jádro buňky modře).

Parazit změní metabolismus hostitelky k produkci látek, které aktivují imunitní systém (tedy i chování buněk neinfikovaných).

Spoluprací buněk zvaných přirození zabíječi s T lymfocyty se pak organismu daří rakovinově zvrhlé buňky zlikvidovat. Kredit: Bzik a Foxová, Norris Cotton Cancer Center, 2014

Problém je v tom, že parazit nepozná svůj omyl a pokud se místo do dalšího myšího mozku zatoulá do toho našeho, lidského, chová se v něm stejně zpupně. Modifikuje buněčný cytoskelet, přestavuje vlákna uvnitř buňky a napojuje se na mitochondrie.

Také pozměňuje transkripci (přepis genetického kódu) a brání napadeným buňkám, aby spustily mechanismus, který mají připraven pro ty nejhorší případy a kdy mají za cenu sebezničení chránit organismus. Toxoplazmy nedovolí buňkám spáchat sebevraždu – vyřadí jim z činnosti enzym kaspázu, který je spouštěcím mechanismem obranné apoptózy.

Nejenže nám parazit leze do mozku a zabydluje se v něm, ale v rámci náplně své práce v něm začne tvořit také enzym (tyrozin hydroxylázu), který přispívá k tvorbě dopaminu. A to je látka s hodně dlouhými „prsty“. Kromě jiného rozhoduje o naší pozornosti, družnosti, náladě či motivacích a kecá nám i do toho, jak se nám spí.

Už zbývá jen dodat, že problémy s dopaminem v mozku mají schizofrenici, kterým se netvoří v jednotlivých částech mozku rovnoměrně. Začínáme mít zlou předtuchu, co všechno parazit dovede. Dost o jeho úmyslech vypovídá i fakt, že ve svém genomu má hned dva geny pro tyrozin hydroxylu – enzym produkující L-DOPA (aminokyselina, prekurzor dopaminu).

Ten funguje tak, že přebudovává fenylalanin na tyrozin a tyrozin na L-DOPA. Neurofyziologové to považují za dostatečný důkaz souvislostí mezi činností parazita a navozením neurologických poruch.

ImunitaNáš obranný mechanismus má dva hlavní způsoby, jak se infekcím bránit. Evolučně staršímu se říká „nespecifická“ nebo někdy také „neadaptivní“ imunita a vývojově mladší „antigenně specifická imunita“.

Zatímco tu letitější, založenou na prostém požírání toho, co do organismu nepatří (fagocytózu) zvládají prakticky všichni živočichové, mladší je výsadou obratlovců. Stojí na dvou pilířích. Tím prvním jsou protilátky, což je produkt B-lymfocytů. Druhým pak buňky zvané zabíječi. Ty se s protivníkem vypořádávají přímo tváří v tvář, kontaktně.

Jejich dotek přezdívaný „polibek smrti“ je ve skutečnosti enzymatická „injekce“, jež naleptá povrch cizí buňky až exploduje, podobně jako když píchneme do balónku.

Nová účinná zbraň proti rakovině? Rozjetá imunita

Dendritická buňka, jeden z účastníků dění, jimž přítomnost parazita mění zaběhaný rytmus života. Začne se intenzivněji podílet na správném nasměrování dalších imunitních buněk. Výsledkem je zvýšené přežívání smrtelně nemocných myších pacientů trpících agresivními formami rakoviny. (Kredit: Judith Behnsenová a kol., PLOS Pathogens)

Aby toto komando hrdlořezů nezulíbalo každého na potkání, musí je někdo instruovat a poučit, jak se pozná vetřelec. Školení mají na starosti dendritické buňky. Ty vrahounským buňkám  nevtloukají „do hlavy“ celkový obraz nepřítele, ale jen jeho specifický detail.

Řadový vojín T lymfocytární pěchoty dostává stručný a jasný příkaz, který mu neumožňuje vícero způsobů výkladu. K předávání obrazu nepřítele (komunikaci),  buňkám slouží nejpolymorfnější systém v tělech obratlovců.

Jsou to geneticky řízené struktury kódované úsekem jaderné DNA s dlouhým krkolomným názvem – hlavní histokompatibilitní systém. Z úspory času se mu říká MHC (major histocompatibility complex).

V praxi to pak probíhá asi tak, že když  se dendritická buňka na své průzkumné misi střetne s nepřítelem, protivníka zajme, nebo se seznámí s jeho ostatky v těle makrofága, který byl na místě činu o něco dříve a pozřel ho. Malé kousky z nepřítelova těla (proteiny) si dendritická buňka pustí k tělu (do cytoplazmy) a začne je přetvářet.

Vybere charakteristický peptid a spojí si ho s nově nasyntetizovaným produktem MHC systému, který si pro tento účel vytvořila. Teprve v kombinaci vlastního a cizího pak zloducha představuje ostatním buňkám – komandu hrdlořezů.

Dendritické buňky na svém povrchu tedy nevystrkují jen „nějaké zbytky rozcupovaného“ nepřítele, ale jeho nejtypičtější malou část doplněnou o visačku s kódovanou zprávou napsanou komplexem MHC. Z povrchu takové zralé dendritické buňky se stává „popsaná tabule“, která kolemjdoucím dává na srozuměnou, koho je potřeba zabíjet. Není to jen popis zevnějšku agresora, ale dokonalá charakteristika s podrobnostmi o jak závažnou záležitost se jedná.

Instruktáž podávaná prostřednictvím antigenů se signálními molekulami našeho histokompatibilitního komplexu většinou probíhá v mízních uzlinách. Tam se armádě lymfocytů dávají „očichat“ okomentované kousky z cizopasníkova, bakteriálního či virového těla.

Uzliny ale nejsou jen školícím střediskem. Jsou i velitelským stanovištěm, které určuje, zda operaci provede chemické mužstvo dalekonosnými zbraněmi – protilátkami, což je záležitost armády B lymfocytů, nebo bude svěřena komandu lymfocytů specializovaných pro přímý boj „muže proti muži“.

Budete mít zájem:  Jak stárnout pomalu a příjemně? máme pro vás několik rad

  Pokyny tedy rozlišují mezi stavem ohrožení a tolerancí v případě, že jde o neškodné antigeny, jichž je v přírodě mnoho, ale nic nám od nich nehrozí.

Obránci mají hned na začátku bitvy jasno, zda jde o život, nebo jen o velký úklid, s nímž není třeba nijak zvlášť spěchat a je lepší šetřit síly na mocnějšího vetřelce.

Zvětšit obrázekNová účinná zbraň proti rakovině? Rozjetá imunita

Tak Toxoplasmu gondii vidí elektronový mikroskop.

Boj s rakovinouBohužel, v případě zhoubných nádorů je naše dalekonosné dělostřelectvo B lymfocytů, střílející protilátkami, prakticky k ničemu. Jednoduše proto, že nejde o cizího vetřelce.

Nádorové buňky jsou buňkami našeho těla a proto ve svém občanském průkazu (povrchových antigenech), nemají zapsáno nic mimořádného, čeho by se protilátky mohly chytit. Proplouvají proto kolem nádorů bez užitku. Zabíječské buňky jsou v o něco lepší pozici. Při buněčných intimnostech mají větší šanci, že si nějakých dobře ukrytých znamének, přece jen všimnou.

  Ale ani ony to nemají snadné, zvrhlé buňky se rády mnoha svých povrchových struktur zcela zbavují. Jakoby si tím místo občanky, v níž měly napsáno kdo jsou a kam v těle patří, opatřily diplomatický pas s minimem soukromých informací. Imunitní systém tím prakticky přichází o možnost takové buňky třeba i jen zkontrolovat.

Naštěstí mívá každý padělek nějakou tu chybičku a ty jsou nadějí jak pro zřídkavé spontánní vyléčení, tak ale hlavně příslibem budoucí léčby. Ve hře na schovávanou s rakovinou mají šanci uspět právě kontaktní bílé krvinky – zabíječi z „rodu“ T lymfocytů. Teda za předpokladu, že se je podaří včas vytrhnout z letargie a právě v tom by T. gondii měla hrát ústřední roli.

Přítomnost  parazita v buňce imunitní systém dokáže pořádně naštvat. Na rozdíl od jiných bakteriálních a virových infekcí ho ale provokuje nějak jinak. K našemu štěstí způsobem, který se k boji s rakovinou hodí nejvíc – vyprovokuje množení a aktivaci přirozených zabíječů (NK buněk). Ty jsou pro některé rakoviny zvlášť užitečné.

Dovedou se vypořádat i s buňkami, které se kamuflují odhazováním svých povrchových struktur. Když se buňce poštěstí, že odhodí i co by neměla (svůj MHC identifikační kód presentovaný ve formě receptoru), mafiánskému polibku přirozeného zabíječe se nevyhne.  

Bezpečná Toxoplasma

 Nová účinná zbraň proti rakovině? Rozjetá imunita

Toxoplasma gondii, bradyzoit – cysta ve tkáni mezihostitele.

Pracovat s infekčním materiálem není jen tak. Zvláště pokud se jedná o prevíta, který není zrovna moc vybíravý a kterému je jedno, zda leze do kočičího, nebo našeho mozku. Proto autoři studie zmiňují tvorbu „parazita auxotrofního“. Spíš než tvorba by se mělo hovořit o ničení.

I molekulární genetici si práci rádi usnadňují a místo složitého vkládání genů parazitovi jen přivodili mutaci, která mu přerušila důležité metabolické dráhy. Ten teď nedovede vyrobit uracil a při tvorbě své ribonukleové kyseliny nemá pro adenin parťáka.

Proto je sterilní a zcela odkázán na lidskou pomoc. Roste jen v kultivačním médiu, do něhož je chybějící nukleotid dodán. Z vlka udělali hendikepovaného beránka, který mimo laboratoř hyne.

Pokud mu ale medium přídavkem uracilu vylepšíme, chová se stejně agresivně a leze do buněk, jako by se nechumelilo. V případě pokusných myší protozoální parazit atakoval hlavně buňky myeloidní, včetně dendritických, monocytů a makrofágů.

Tedy všechny hlavní buňky, co do aktivace i tlumení imunitní odpovědi mají co mluvit. Protože vědci zvířatům zatajili, že k infekci používají neškodného vysloužilce, jejich imunitní systém reagoval překotně, jak je v takových případech jeho zvykem.

Zbytečné podrobnostiInfekce iniciovala TH1 odpověď.

  Nakažené buňky svými produkty (například enzymem ROP16 kinasa) začaly manipulovat s makrofágy a procesem v němž hrají roli přenašeč signálu a aktivátor transkripce (STAT), interleukin-12, argináza 1 a další působky.

  IFNγ  aktivovaly GTPasy. Parazitární infekce toho hodně podněcuje a také tlumí, co všechno se stimulací na molekulární úrovni děje, zbývá ještě dořešit.

Testy s novou vakcínouDavid J. Bzik, profesor mikrobiologie a imunologie, Geisel School of Medicine v Dartmout ve státě New Hampshire, společně s Barbarou Foxovou, si záměrné infekce vyzkoušeli v praxi.

Jejich  imunoterapeutickou vakcínu z oslabené Toxoplazmy, nazvanou „CPS“, aplikovali myším dobrovolnicím trpícím rakovinou. Vlastně dvěma rakovinami.

Obě s vlastnostmi rozjetého vlaku které nic nezastaví –  jednou byl melanom (rakovina při níž se nekontrolovaně množí pigmentové buňky zvané melanocyty. Způsobuje 75 % všech úmrtí spojených s rakovinou kůže), druhou, stejně agresivní, rakovina buněk zárodečného epitelu vaječníků.

Ačkoli jsou obě téměř jistým rozsudkem smrti, vakcinované myši vykazovaly nebývalé vysokou míru přežití. Lepší důkaz teorie o prospěšnosti toxoplazmóz pro svého nositele, si snad vědci ani nemohli přát.

Nová účinná zbraň proti rakovině? Rozjetá imunita

Aktivním stádiím prvoka Toxoplasma se říká tachyzoiti. Svými dlouhými prsty sahají až do našich mozků a nálad. Jistou formu hloupnutí nám nejspíš kompenzují větší odolností před rakovinou. (Kredit: DPDx Parasite Image Library)

Pokusy na druhu Homo na sebe nyní jistě nenechají dlouho čekat. Možná máme na dosah  novou zbraň proti rakovině, která by se mohla stát součástí tzv. personifikované medicíny. Léčebná substance by se šila každému pacientovi „na míru“.

Nejprve by se nemocnému izolovaly jeho vlastní buňky, ty by se předhodily upravenému parazitovi. Infikované buňky by se pacientovi vracely zpět do krevního oběhu.

Zabudovaný trojský kůň by měl mocně iniciovat imunitní odpověď a pomnožené zabíječské lymfocyty následně vykonat se zhoubnými buňkami krátký proces.

Je to skutečně něco nového?V čem jsou nynější výsledky Američanů s toxoplazmou tak jiné, že o nich tady s neskrývaným nadšením píšeme? Je přece dávno známo, že jakákoliv infekce provokuje náš imunitní systém k většímu výkonu a že se to občas projeví i správným směrem. Například na zlepšení vyhlídek nemocných AIDS.

Ano, to je pravda, ale vždy zatím šlo o viry, nebo bakterie a v jejich případě tu je jeden zádrhel. Prospěšnou stránku takové infekce většinou hatí řada problémů spojených s vedlejším účinkem produkovaných toxických látek.

Tentokrát ale vědci pracovali s prvokem a to není ani vir ani bakterie a jak se zdá, štěstěna přála připraveným neboť negativní úloha, co do produkce toxických molekul se závažnými důsledky pro pacienta, se zatím neprokázala. Proto si Bzik výsledky jejich pokusů dovolil komentovat slovy: „Nic lepšího jsem za svou kariéru neviděl.

“ Nejspíš nijak nepřehání.

Jejich myší pacienti se smrtelným melanomem ( B16F10) se aplikací vakcíny vzepřeli osudu tak mocně, že přežívají z více než v 90 procent!  Bílé fleky na jejich kůži vyléčených myší jsou jasným důkazem, že nastartovaný imunitní systém prostřednictvím své domobrany (přirozených zabíječů – NK buněk a jednoho z typů T lymfocytů – CD8+ T) převzal iniciativu a zvrhlé melanomové buňky nekompromisně zlikvidoval. Zůstaly po nich v kůži jen ta bílá zajizvená místa.  

Je nabíledni, že si Foxová s Bzikem nebudou chtít nechat ujít příležitost dotáhnout vše do zdárného konce. Asi o nich budeme psát brzo znovu a bude to o výsledcích aplikace vakcíny na lidských pacientech a snad jim budeme moci zatleskat.

Pramen: Dartmouth-Hitchcock Norris Cotton Cancer Center

CzechSight

  • Před 17 hodinamiS průmyslovou revolucí museli první průmyslníci řešit ožehavý problém zvládání dosud nepředstavitelného množství zaměstnanců. Ačkoli proběhla řada pokusů vytvořit nový étos pracovní kázně, v realitě docházelo především k uplatňování metody biče a občas i cukru.
  • Před 1 dnemBiotopy sladkovodních druhů ryb jsou ohroženy globálním oteplováním, zejména v důsledku rostoucích teplot vody. Zvýšení průměrné globální teploty o 3,2 °C by, podle nové studie, ohrozilo více než polovinu stanovišť jedné třetiny všech druhů sladkovodních ryb.
  • Před 1 dnemGlobální katastrofy nám v každém apokalyptickém filmu připomínají, jakým způsobem by za takového scénáře utrpěla světová diverzita organismů. Tým vědců proto navrhl poměrně zvláštní řešení, které pojmenoval „Noemova archa“. Ta by na Měsíci mohla ochránit miliony vzorků semen, spor, spermií a vajec.
  • Před 1 dnemMezinárodní tým vědců popsal juvenilní a čerstvě vylíhlé mihule z lokality v jižní Africe s dokonalým zachováním. Studii vydal prestižní časopis Nature.
  • Před 3 dnyDvaadvacátý ročník festivalu Týden mozku i letos nabídne desítky popularizačních přednášek a rozmanitý doprovodný program, kterými veřejnosti přiblíží taje z oblasti neurověd a výzkumu mozku. Vzhledem k mimořádné situaci proběhne poprvé online.
  • Před 4 dnyVědcům se podařilo zachytit pohyby DNA s atomovou přesností. Použili k tomu mikroskopii s vysokým rozlišením a počítačovou simulaci.
  • Před 6 dnyMořské vydry byly dlouho uváděny jako typický příklad klíčového druhu — jako dominantní predátor, který udržuje rovnováhu chaluhového lesa tím, že reguluje velikost populace ježovek, které se chaluhami živí.
  • Před 6 dnyNěkteří japonští mořští slimáci jsou schopni oddělit hlavu od těla v reakci na nebezpečí. Tělo jim následně doroste. Podobné objevy mohou objasnit další molekulární mechanismy obnovy buněk.
  • Před 6 dnyV posledních dnech bylo na jihozápadě Islandu zaznamenáno na tisíce zemětřesení, která mohou indikovat nadcházející sopečnou erupci.
  • Před 6 dnyHlavy čínských a ruských kosmických agentur podepsaly v úterý dohodu o spolupráci na vybudování výzkumné stanice na Měsíci. Dohodu o kooperaci podepsal ředitel Čínského národního vesmírného úřadu Zhang Kejian a šéf ruské kosmické společnosti Roscosmos Dmitrij Rogozin.
  • Před 6 dnyMezinárodní tým vědců popsal zachované dinosauří hnízdo s dospělým jedincem, který na snůšce seděl. Článek vyšel v časopise Science Bulletin.
  • Před 7 dnyDoposud platil za zbytečný plevel. Invazivní rostlina, hojně rozšířená po americkém kontinentu, však dostává nový kabát. Její výtažky účinkují proti některým nemocem, například cukrovce nebo vzácným typům rakoviny krve.
  • Před 8 dnyEmmy je revoluční systém pro chytrou a zabezpečenou komunikaci s pacienty napojený na inteligentní objednání. Pomáhá nahradit chybějící personál v ordinacích a odlehčit přetíženým telefonním linkám.
  • Před 8 dnyVšeobecně oblíbený myanmarský jantar stále nepřestává udivovat. Nyní v něm vědci popsali fosilii, která vypadá jako spojenina pavouka a škorpiona.
  • Před 9 dnyTovární provoz mohl být nejen místem těžké práce, ale také centrem široké lidové osvěty. Namátkou na Kubě, kde došel v roce 1865 jeden z tamních podnikatelů k tomu, že by měl své zaměstnance vzdělávat.
  • Před 9 dnyVědci dokázali vypnout důležitý kontrolní bod, který brání imunitnímu systému v boji proti nádorům. Jedná se o molekulu SREBP, která ovlivňuje metabolismus regulačních T-lymfocytů, speciálních bílých krvinek.
  • Před 11 dnyTým vědců z University of Rhode Island's Graduate School of Oceanography odhalili, že mikroorganismy, žijící ve velice starém sedimentu pod mořským dnem se živí především chemickými látkami, které vytvořila přirozená radiace. Tento svět rovněž platí za jeden z největších ekosystému na naší planetě.
  • Před 12 dnyŘada pacientů po celém světě trpí nedostatkem insulinu. Nový výzkum Lékařů bez hranic a University of Geneva by to mohl změnit. Ukázal, že komerčně dostupné insuliny jsou stabilnější, než se čekalo.
  • Před 12 dnyJelikož jsem v nedávné době onemocněl COVID-19, rozhodl jsem se o novém typu koronaviru vydat po delší době článek. Zaujala mne nová studie, zveřejněná před pouhými několika dny v časopise, která si vzala na mušku podivná chronická srdeční poškození, ke kterým v souvislosti s COVID-19 dochází.
  • Před 12 dnyPrincip tohoto motoru je známý již dlouho. Využívá se především v železniční dopravě. Jeho použití u aut je však jistým způsobem přelomové.
  • Před 13 dnyAmyotrofická laterální skleróza je dosud nevyléčitelné neurodegenerativní onemocnění. Pacientovi postupně přestává fungovat motorické svalstvo, což vede až ke smrti. Nová studie však nabízí možné řešení.
  • Před 13 dnyPři sesedání půdy může docházet k narušení budov nebo změnám ve vymezení záplavových oblastí. Nový model umožňuje subsidenci kvantifikovat.
  • Před 14 dnyČeské vysoké učení technické v Praze si uvědomuje důležitost digitalizace pro rozvoj celé ekonomiky a ve svém širokém spektru je schopno nabídnout své služby nejen podnikům, ale i veřejnému sektoru.
  • Před 14 dnyVýzkum provedený na Binghamton University je v tomto ohledu zcela unikátní. Přináší nové poznatky, které dokládají, že neandrtálci byli schopni používat řeč.
  • Před 14 dnyUtahraptor je od roku 2018 národním dinosaurem státu Utah. Nálezy několika jedinců v bloku horniny se zajímavou minulostí se nyní rozrostly o možná až dvojnásobek fosilií.
  • Před 16 dnyTým vědců našel důkazy o existenci ptáka, o kterém se dlouho myslelo, že je vyhynulý. V práci, publikované v časopise BirdingASIA, popisují vědci jeho historii, proč byl považován za vyhynulého a jak byl na Borneu nalezen.
  • Před 16 dnyPočátek novověku je spojen s promýšlením vztahu společnosti k ženám a pátráním po „vědecké“ definici ženskosti. Na místo teologů se nové pochopení rozhodli najít lékaři a právníci.
  • Před 19 dnyKryo-elektronová mikroskopie zažívá v posledních letech obrovský pokrok. I díky ní se podařilo objasnit strukturu viru SARS-CoV-2. Výroba zcela nových přístrojů bude nově probíhat v Brně.
  • Před 19 dnyStudie, které se zúčastnily téměř dva tisíce adolescentů, identifikovala oblasti v mozku a neurální dráhy, hrající důležitou roli v rozvoji alkoholismu.
  • Před 20 dnyKoronavirová pandemie vybízí ke hledání účinných způsobů posílení imunity. Stále oblíbenější proto je otužování. Jeho pozitivní vlivy byly popsány v řadě studií. Nově publikovaný výzkum navíc ukazuje, že až 20% lidí může prokazovat zvýšenou odolnost vůči chladu a lépe snášet nízké teploty.
  • Před 21 dnyNejstarší velkoprodukční pivovar na světě – takový historický nález učinil mezinárodní tým archeologů na pohřebišti Abydos v jižním Egyptě. Informaci uvedlo zdejší ministerstvo cestovního ruchu.
  • Před 21 dnyDle údajů Ministerstva životního prostředí stoupá v Česku dlouhodobě podíl ekologické zemědělské výroby. V tuzemsku se ale stejně od roku 2001 zdesetinásobilo množství výrobců biopotravin, které pocházejí z ekologického zemědělství.
  • Před 22 dnyNASA dnes zveřejnila záběry z přistání sondy Perseverance, která přistála na povrchu Marsu ve čtvrtek. Jedná se o první video přistání na Marsu ve vysokém rozlišení.
  • Před 22 dnyStudium tafonomie je zajímavým a perspektivním odvětvím paleontologie. Tato věda prošla za několik desetiletí bouřlivým vývojem a může nám napovědět mnohé o podmínkách paleoprostředí.
  • Před 23 dnyNa základě podnětu petice a usnesení Výboru pro životní prostředí nyní státní správa přepracuje české státní plány tak, aby obsahovaly cíl klimatické neutrality do roku 2050.
  • Před 23 dnyAmerickým vědcům se podařilo úspěšně naklonovat vysoce ohroženého tchoře černonohého. Samička tchoře, která dostala jméno Elizabeth Ann, se narodila za použití DNA stejného druhu, které bylo zamraženo v roce 1988.
  • Před 23 dnyPrůmyslový rozmach ve druhé třetině 19. století je spojen s řadou sociálních nepokojů. Asi nejznámějším projevem bylo hromadné ničení strojů v továrnách, které přerostlo v celé hnutí tzv. ludditů. I v českých dějinách máme jeden příklad.
  • Před 23 dnyGenetická informace má omezené možnosti pro své dlouhodobé zachování. Když však panují příhodné podmínky, může být zakonzervována až milion let.
  • Před 24 dnyStudium snů je v neurologii oblíbenou vědeckou problematikou, jejíž hypotetické využití zasahuje do širokého spektra oborů od medicíny po moderní technologie. Američtí vědci nově dokázali komunikovat se spícími dobrovolníky a posunuli tak znalosti o spánku na další metu.
  • Před 27 dnyVe 40. letech 19. století se železnice na britských ostrovech stala dominantním způsobem přepravy osob i zboží. V raných letech však v odvětví panoval nemalý zmatek, neboť toto nové podnikání fungovalo jinak, než stávající legislativa předpokládala.
  • Před 27 dnyKofein je nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látkou na světě. Vědci z Univerzity v Basileji nyní prokázali, že jeho pravidelným příjmem může docházet ke změnám v šedé hmotně mozkové. Jeho efekt se však jeví pouze jako dočasný.
  • Před 1 měsícemSpojení seismologie a velrybích písní zní jako pokus o rozdmýchání vášní konspirátorů. Ve skutečnosti se však tyto dvě věci dají ladně skloubit do pozoruhodných výsledků.
  • Před 1 měsícemAustralští vědci nalezli enzym, který se může stát zásadní terapeutickou látkou pro boj s těžkým svalovým úbytkem, ke kterému může docházet z mnoha důvodů.
  • Před 1 měsícemPo téměř sedmi měsících od svého startu z Mysu Canaveral sonda Perseverance dorazila k Marsu. Ještě ji však čeká extrémně náročné přistání, při kterém velká část sond selže. Jak přistání na Marsu probíhá a proč je tak obtížné?
  • Před 1 měsícemSkupina vědců z Kalifornské univerzity v San Franciscu vytvořila mozku podobné miniaturní orgány s genetickou informací našich vzdálených příbuzných – neandrtálců a denisovanů. Výsledky tohoto výzkumu nám pomáhají objasnit, v čem všem se mozek moderních lidí liší od svých předchůdců.
  • Před 1 měsícemModerní věda často staví na klasifikacích, systematických přehledech a třídění. Neumíme si bez nich představit knihovní katalog a kolikrát ani odbornou publikaci. První snahy o promyšlení klasifikací přitom vznikly z renesanční touhy pochlubit se svými sbírkami.
  • Před 1 měsícemVědcům z VŠCHT se podařilo vyvinout technologii, která dokáže s téměř stoprocentní účinností dezinfikovat použité respirátory a další povrchy. K likvidaci virových částic využívá nízkoteplotní plazma. „Dezinfekční krabičku“ je možné si vytisknout na 3D tiskárně.
  • Před 1 měsícemMarkeťáci.online je český portál pro prezentaci „markeťáků“ na českém internetu. Cílem webu je nabídnout platformu, kde se můžou jednotliví markeťáci prezentovat a případným zájemcům ukázat svou dosavadní práci a reference. Portál toho ale nabízí mnohem víc.
  • Před 1 měsícemTéměř tři čtvrtiny populace zastávají názor, že naše společnost potřebuje více technicky vzdělaných lidí, kteří se těmto oborům budou věnovat také v rámci svého zaměstnání. Před krizí si přitom až 85 % lidí myslelo, že pracovní trh potřebuje především zkušené obchodníky.
  • Před 1 měsícemMultiinstitucionální spolupráce několika špičkových slovenských a českých vědeckých pracovníků přinesla na začátku letošního roku sladké plody do mineralogie.
  • Před 1 měsícemZatímco se tělo latimérie příliš nezměnilo, její genom, podle nové studie, říká něco jiného. Vědci objevili, že před 10 miliony let získala 62 nových genů.
  • Před 1 měsícemAchillova pata Crohnovy choroby – takto by se dal nazvat klíčový enzym, vyskytující se v arzenálu střevních bakterií, které přispívají k zánětlivým reakcím střev a na který se američtí vědci rozhodli zacílit léčbu.
  • Před 1 měsícemJe pravděpodobné, že někdy v budoucnu převezmou velkou část práce lékařů-chirurgů stroje. Avšak robotičtí „chirurgové“ mají v současné době stále několik nedostatků. Jeden z nich se povedl napravit inženýrům z MIT.
  • Před 1 měsícemA opět ten myanmarský jantar… Země momentálně zmítaná dalším vojenským pokusem o převrat stále nepřestává udivovat svým přírodním bohatstvím.
  • Před 1 měsícemHistoricky podléhají různé okruhy a profese odborníků společenskému odporu. Výraznou zkušenost s tím mají právníci, kteří byli široce neoblíbení již v dobách středověku. Na pražské univerzitě nebyl jejich hlavním kritikem nikdo menší než Jan Hus.
  • Před 1 měsícemBěžné houby, často přítomné ve střevech člověka, učí imunitní systém, jak se bránit jejich nebezpečnějším příbuzným. Výsledky nové studie by mohly potencionálně pomoci v boji proti stále častějším kvasinkovým infekcím.
  • Před 1 měsícemVědci z Heriot-Watt University v Edinburghu vyvíjejí nový systém, který pomůže lékařům s léčbou rakoviny. Díky jejich technologii dochází k preciznějšímu odstranění nežádoucí tkáně bez poškození okolních buněk.
  • Před 1 měsícemKoncem ledna se v české vědecké komunitě opakuje již téměř tradiční rituál v podobě jednání o podobě rozpočtu pro stávající rok. Každoroční debata na úrovni vládních grémií nám odhaluje smutnou pravdu: obecné nepochopení smyslu vědy. A její volné zaměňování s technikou.
  • Před 1 měsícem3D tisk v oboru vývoje umělých lidských orgánů se v posledních letech těší velkému pokroku. Vědci ze švýcarského ETH v Curychu nově přicházejí s medicínským stentem, který lze elegantně vytisknout na míru a následně vstřebat tělem.
  • Před 1 měsícemKromě myšlenky praktického využití u rozmnožování geneticky modifikovaných rostlin, propojuje nová studie fenomén bilaterální symetrie květů rostlin s evolucí kleistogamie — způsobu rozmnožování, když se v krajině zrovna nenachází opylovači.
Budete mít zájem:  Ořechy a jejich účinky na zdraví – pomohou s obezitou i kvalitou spermií

Unikátní léčba: Rakovinu kůže zdolá vlastní imunita | Žena.cz

U rakoviny někdy člověka víc ničí léčba než nemoc samotná. Vědci proto hledají stále nové možnosti  snaží se objevit způsob, jak by si organismus poradil sám. Bez zátěže chemie a jedů.

Použít vlastní imunitu člověka jako zbraň proti zákeřné rakovině – to je unikátní metoda, kterou léčí své pacienty čeští onkologové. Princip terapie, kterému odborníci říkají imunoonkologická léčba, oprašuje původní myšlenku, že rakovina je selháním imunitního systému.

Princip odbržděné imunity

Nepleťme si však tuto metodu s volně prodejnými preparáty na podporu imunity, ať už slibují sebevětší zázraky. „Echinaceou či hlívou ústřičnou rakovinu vyléčit nelze,“ upozorňuje MUDr. Ivana Krajsová, MBA, primářka Dermatovenerologické kliniky VFN v Praze.

Doporučujeme: Je to melanom? Podle čeho poznat rakovinu kůže? 

V Česku se tak nyní léčí přes 65 pacientů. Všichni bojují s metastazujícím zhoubným melanomem, u něhož se přežití bez léčby pohybuje v řádu měsíců. Maligní melanom – tedy nádor vznikající na kůži, je jedním z nejčastějších a nejagresivnějších zhoubných nádorů, jehož výskyt se stále zvyšuje zejména u mladých lidí. Ročně na něj zemře přibližně 450 pacientů.

Funguje i proti návratu rakoviny

Onkologové se snaží imunitní systém nabudit a odbrzdit, aby zaútočil na nádorové onemocnění. „Zjednodušeně řečeno – léčba funguje na bázi vypnutí kontrolního mechanismu, který drží imunitu pacienta na uzdě.

Takto rozjetá imunita dokáže v určitém počtu případů zabojovat proti zhoubnému bujení a proces zastavit, ne-li zvrátit. Tato léčba ovšem není vhodná pro každého,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.

, předseda České onkologické společnosti ČLS JEP.

Imunoonkologické terapie aktivují imunitní systém, který pak dokáže rozpoznat nádorové buňky a ničit je. Imunoonkologie tedy cílí na imunitní systém těla, nikoli na samotný nádor.

Aktivuje imunitní systém tak, aby selektivně rozpoznával a napadal rakovinné buňky. Zajišťuje také dlouhodobou paměť imunitního systému, takže se může průběžně adaptovat na rakovinu a být zdrojem dlouhodobé odpovědi.

Tedy aby dokázal bojovat i proti recidivám.  

Budete mít zájem:  Jak na oteklé a opuchlé nohy?

Boj o každý den

Pacienti s maligním melanomem bojují o každý den navíc. Metastazující melanom býval jednou z nejhorších onkologických diagnóz – ještě před několika lety přežíval déle než rok pouze jeden ze čtyř pacientů. Střední doba přežití se pohybovala mezi šesti a devíti měsíci a donedávna žádná terapie nedokázala tento čas prodloužit.

Přečtěte si: Opakování z opalování: Bezpečných je jen pár minut

„Nová inovativní léčba, která aktivuje vlastní imunitní systém pacienta, téměř zdvojnásobuje počet přežívajících pacientů po jednom roce a po dvou letech. A co je nejdůležitější – nemalá část pacientů (20 až 25 %) má dokonce naději na dlouhodobé přežití,“ připomíná prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky FN Plzeň.

Budoucnost i při dalších onemocněních

Tuto léčbu však nelze nasadit každému pacientovi. „Zatím neumíme přesně odhadnout, který pacient na imunoonkologickou terapii odpoví. Na tento typ léčby proto posíláme ty, u nichž už selhala předchozí léčba.

Nesmí také trpět autoimunitním onemocněním, mezi které patří například roztroušená skleróza, Crohnova choroba nebo revmatoidní artritida – pak by nasazení léků vedlo k závažným komplikacím,“ zdůrazňuje primářka Krajsová.

Imunoonkologickou léčbu by časem měli onkologové nasazovat pacientům při dalších typech nádorových onemocnění, například rakoviny plic, prostaty či ledvin.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Chemoterapie zabíjí. Co je na tom pravdy?

  • Trhaný spánek: Spěte na „dvě šichty“, bude vám lépe
  • Viagra pro ženy konečně schválená! Brát se bude denně

Vstoupit do galerie | 10 10 jídel pro sexuální zdraví mužů
  Video Mohlo by Vás také zajímat: Provokatéry musí policie zpacifikovat, bez fyzického kontaktu to nejde, říká expert | Video: Daniela Drtinová

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector