Nízkobílkovinná dieta – kdy je dobrá?

Léčebná výživa je základ dobrého zdraví, prevence i léčení nemocí. Mezi výživou a hojením ran, popálenin, vznikem vředů trávicího traktu a odolností proti infekčním onemocněním, jako i mezi výživou a jaterními nemocemi či arterioskleózou, je velmi úzký a vzájemný vztah.

Léčebná výživa se musí přizpůsobit zdravotnímu stavu člověka, musí zabezpečit správný výběr surovin vhodných pro dietní stravu, zajistit přísun všech potřebných živin, dodržovat správnou technologii přípravy stravy, která má šetřit nemocný orgán.

Důležitá je správná aplikace léčebné výživy.

Každá nemocniční dieta má své číselné označení, svůj název a je charakteristická svým složením nebo konzistencí. Dietní systém je složen ze základních diet, speciálních diet a ze standardizovaných dietních postupů.

Přehled a charakteristika jednotlivých základních diet

V následujícím přehledu jsou uvedeny názvy diet podle zdravotního stavu a vycházející z doporučení klinické dietologie. Současně jsou uvedeny nutriční parametry diet. Při odlišném energetickém příjmu se pro příjem bílkovin, tuků a sacharidů provede přepočet v poměru potřebného příjmu energie k energii uvedenou v dietě.

Dieta 0S – čajová

Čaj neslazený nebo slazený (cukrem, medem nebo nízkokalorickým sladidlem, např. DiaChrom)Indikace: dieta se používá u pacientů, kteří nemohou příjímat potravu per os. Poznámka: je možné eventuální současné podávání parenterální a enterální výživy.

Dieta 2 – šetřící

Hodnoty: energie 9500 kJ (2270 kcal), bílkoviny 80 g, tuky 70 g, sacharidy 320 g.

Indikace: dieta se uplatňuje u nemocných s poruchami gastrointestinálního traktu, kde není nutná tekutá úprava potravy a významné omezení v příjmu tuků (gastritida, vředová choroba, chronické funkční poruchy apod.).

Dále u nemocných v zátěžových stavech, kde je potřeba podávat nenadýmavou stravu (infarkt myokardu, onkologické choroby, pooperační stavy, horečnaté stavy apod.). Poznámka: technologická úprava stravy je chemicky i mechanicky šetřící.

Dieta 3 – základní, racionální strava

Hodnoty: energie 9500 kJ (2270 kcal), bílkoviny 80 g, tuky 70 g, sacharidy 320 g.

Indikace: dieta pro dospělé pacienty a starší dětí, kteří nevyžadují dietní omezení.

Dieta V – vegetariánská

Hodnoty: energie 9500 kJ (2270 kcal), bílkoviny 80 g, tuky 70 g, sacharidy 320 g.

Indikace: dieta se podává pacientům, kteří odmítají konzumovat z etických nebo jiných důvodů maso. Poznámka: dieta obsahuje mléko, mléčné výrobky i vejce, proto se někdy označuje jako lakto-ovo-vegetariánská dieta.

Dieta 4S – s vyloučením volného tuku

Hodnoty: energie 8000 kJ (1910 kcal), bílkoviny 35 g, tuky 20 g, sacharidy 370 g.

Indikace: dieta se podává pacientům s akutní pankreatitidou a cholecystitidou v období převodu na perorální příjem, na počátku realimentace per os po zlepšení těžkého akutního stavu chorob.

Poznámka: dieta je nefyziologická, nelze ji podávat dlouhodobě (velmi nízký obsah bílkovin a omezený výběr potravin vede k minerálové, bílkovinné a vitamínové nedostatečnosti). 

Dieta 4 – s omezením tuků

Hodnoty: energie 9500 kJ (2270 kcal), bílkoviny 80 g, tuky 55 g, sacharidy 360 g.Indikace: dieta se podává pacientům v pokročilém stadiu rekonvalescence jako přechod z diety 4S, u chronické pankreatitidy a cholecystitidy. Poznámka: technologická úprava stravy je chemicky i mechanicky šetřící.

Dieta 6 – nízkobílkovinná

Hodnoty: energie 9500 kJ (2270 kcal), bílkoviny 50 g, tuky 70 g, sacharidy 350 g.Indikace: dieta se podává pacientům s chronickým selháním ledvin, u nemocných s nefrotickým syndromem. Poznámka: dieta není primárně neslaná, je chemicky i mechanicky šetřící.

Dieta 8 – redukční

Hodnoty: energie 5300 kJ (1250 kcal), bílkoviny 75 g, tuky 40 g, sacharidy 150 g. Indikace: dieta se podává pacientům s obezitou nevyžadující šetřící úpravu diety, nemocným s hyperlipoproteinémií a obézním diabetikům 1. a 2. typu. Poznámka: cholesterol dosahuje maximálně hodnot 200 – 300 mg.

Dieta 9 – diabetická

Hodnoty: energie 9500 kJ (2270 kcal), bílkoviny 80 g, tuky 70 g, sacharidy 320 g.

Indikace: dieta se podává nemocným s diabetem mellitus 1. typu a vybraným diabetikům 2. typu bez obezity. Poznámka: dieta není chemicky ani mechanicky šetřící a zaručuje vysoký přívod energie.

Dieta 9S – diabetická šetřící

Hodnoty: energie 8700 kJ (2080 kcal), bílkoviny 80 g, tuky 55 g, sacharidy 320 g.Indikace: dieta se podává nemocným s diabetem 1. i 2.

typu a s poruchami zažívacího traktu různého původu. Například je vhodná pro diabetiky po cholecystitidě nebo pankreatitidě.

Poznámka: technologická úprava stravy je chemicky i mechanicky šetřící a je snížený denní příjem tuků.

Dieta 11 – výživná

Hodnoty: energie 12000 kJ (2860 kcal), bílkoviny 105 g, tuky 80 g, sacharidy 420 g.

Indikace: dieta se podává nemocným s vyšší energetickou potřebou, kteří nepotřebují šetřící úpravu (kachexie, některé onkologické, psychiatrické a neurologické diagnózy, onemocnění plic různého původu). Poznámka: často se odvozuje od diety základní s přidáním různých přídavků.

Dieta 12 – batolecí

Hodnoty: energie 5500 kJ (1300 kcal), bílkoviny 45 g, tuky 40 g, sacharidy 190 g.Indikace: dieta se uplatňuje u dětí od 1,5 do 3 let věku nevyžadujících žádné speciální dietní opatření. Poznámka: dieta obsahuje lehce stravitelná, měkká jídla nenáročná na kousání, s vyloučením ostrých jídel. 

Dieta 13 – dětská

Hodnoty: energie 9500 kJ (2270 kcal), bílkoviny 80 g, tuky 70 g, sacharidy 320 g.

Indikace: dieta se uplatňuje u dětí od 3 do 15 let, pokud nevyžadují zvláštní dietní omezení. Poznámka: racionální strava bez ostrých jídel. Dietu je výhodné individualizovat podle skutečné potřeby energie a bílkovin jednotlivce. 

Dieta bezlepková

Hodnoty: energie 9500 kJ (2270 kcal), bílkoviny 80 g, tuky 70 g, sacharidy 320 g.

Indikace: dieta se uplatňuje u nemocných, kteří trpí nesnášenlivostí lepku (celiakie – sprue, Duhringův syndrom). Poznámka: technologie přípravy diety není primárně celkově šetřící.

Dieta dialyzační s nízkým obsahem fosforu

Hodnoty: energie 12000 kJ (2860 kcal), bílkoviny 105 g, tuky 80 g, sacharidy 420 g.

Indikace: dieta se podává pacientům léčených hemodialýzou, peritoneální dialýzou a pacientům s hyperfosfatémií. Poznámka: jde o vysokobílkovinnou, energeticky bohatou dietu se snahou o vysoký příjem vápníku a s nízkým obsahem fosforu (

bezlepkovadieta.cz

Československý dietní systém byl vytvořen v roce 1952-1954 a po publikování v Praze roku 1955 (Doberský a kolektiv, Nový dietní systém pro nemocnice) a v Bratislavě roku 1958 (Bučko a kolektiv, Diétné stravovanie v nemocnicích) se stal dietní normou, dle níž se připravovala léčebná výživa ve všech českých a slovenských nemocnicích. V roce 1968 bylo v Praze publikováno druhé přepracované a rozšířené vydání (Doberský a spol.). Od r. 1980 byl systém inovován vzhledem k celospolečenskému kardiovaskulárnímu programu, novým poznatkům o metabolismu bílkovin a lipidů, i pro nové výsledky mezinárodního i vlastního výzkumu v oboru výživy a dietetiky.

Léčebná výživa je základ dobrého zdraví, prevence i léčení nemocí. Mezi výživou a hojením ran, popálenin, vznikem vředů trávicího traktu a odolností proti infekčním onemocněním, jako i mezi výživou a jaterními nemocemi či arteriosklerózou, je velmi úzký a vzájemný vztah.

Léčebná výživa se musí přizpůsobit zdravotnímu stavu člověka, musí zabezpečit správný výběr surovin vhodných pro dietní stravu, zajistit přísun všech potřebných živin, dodržovat správnou technologii přípravy stravy, která má šetřit nemocný orgán. Důležitá je správná aplikace léčebné výživy.

Každá nemocniční dieta má své číselné označení, svůj název a je charakteristická svým složením nebo konzistencí. Dietní systém je složen ze základních diet (0-14), speciálních diet a ze standardizovaných dietních postupů.

Základní diety:  Dieta č.0 – tekutá

Dieta č.1 – kašovitá Dieta č.2 – šetřící Dieta č.3 – racionální Dieta č.4 – s omezením tuků Dieta č.5 – bezezbytková Dieta č.6 – nízkobílkovinová Dieta č.7 – nízkocholesterolová Dieta č.8 – redukční Dieta č.9 – diabetická Dieta č.10 – neslaná Dieta č.11 – výživná Dieta č.12 – batolecí Dieta č.13 – strava větších dětí Dieta č.14 – výběrová

Speciální diety: – Dieta Warfarinová – podává se pacientům, kteří užívají lék Warfarin na snížení krevní srážlivosti jako prevenci žilní embolie. Je nutno se vyvarovat jídel a potravin s vysokým množstvím vitaminu K (zelená listová zelenina).

– Dieta č. 4S (s přísným omezením tuků) – podává se pacientům s akutním zánětem žlučníku a slinivky břišní – Dieta KVM – vyšetřovací dieta na obsah kyseliny vanilmandlové

Standardizované dietní postupy: – Dieta OK (okultní krvácení) – vyšetřovací dieta, kdy se vyšetřuje okultní tzv. skryté krvácení do zažívacího traktu

– Dieta bezlepková – Dieta při intoleranci laktózy – Dieta R3-R10 – Dieta pankreatická – podává se obvykle po akutním zánětu slinivky břišní

Potravinářská Revue 7, 2010, č. 4, s. 67-69

Fenylketonurie vyžaduje přísnou dietu: jaká je prognóza?

  • Fenylketonurie je genetické onemocnění, které způsobuje porucha enzymu zvaného fenylalaninhydroxyláza. Zdroj: Shuttertock
  • Aby u dítěte propukla fenylketonurie, musí se sejít rodiče, kteří mají poškozený jeden ze dvou genů pro enzym fenylalaninhydroxyláza. Zdroj: Shuttertock
  • Děti, které trpí fenylketonurií jsou od narození zpravidla bledé, mají blonďaté oči a světlé vlasy v důsledky nedostatku melaninu. Zdroj: Shuttertock
  • Diagnostika fenylketonurie se provádí hned pár dní po narození dítěte odběrem krve paty a následně pomocí Guthrieho testu. Zdroj: Shuttertock
  • Pokud není onemocnění včas léčeno, může způsobit mentální retardaci a dokonce i předčasnou zástavu růstu hlavy. Zdroj: Shuttertock
  • Předčasná zástava růstu hlavy je ovlivněna předčasným ukončením růstu mozku, čemuž se říká mikrocefalie. Zdroj: Shuttertock
  • Pacienti trpící fenylketonurií musí ze svého jídelníčku úplně vyřadit bílkoviny. Zdroj: Shuttertock
Budete mít zájem:  Lněné semínko je díky obsahu živin unikátní – proč si ho dát?

Fenylketonurie je dědičné onemocnění způsobené poruchou enzymu, které postihuje přibližně jednoho z osmi tisíc lidí.

Diagnostika nemoci probíhá již v prvních dnech života, přičemž postižení jedinci mohou vést relativně plnohodnotný život, pokud dodržují speciální dietu. Ta spočívá v úplném vyloučení rostlinných i živočišných bílkovin. Pokud není onemocnění včas léčeno, může pacient skončit s těžkou mentální retardací.

Co je fenylketonurie?

Fenylketonurie, ve zkratce PKU, je autozomálně recesivně dědičné onemocnění, které je způsobené poruchou enzymu jménem fenylalaninhydroxyláza. Tento enzym je odpovědný za přeměnu aminokyseliny fenylalaninu na jinou, které se říká tyrozin. Fenylalanin je obsažený v molekulách živočišných i rostlinných bílkovin.

Ve chvíli, kdy se tato porucha objeví, dochází k hromadění aminokyseliny fenylalaninu v krvi, což může poškodit mozkovou tkáň, především v období dětského vývoje. Pokud není onemocnění včas léčeno, pacient může skončit s mentální retardací.

Fenylketonurie v naší populaci postihuje přibližně jednoho z 8 až 10 tisíc novorozenců. Klinické projevy neléčené nemoci byly popsány již v roce 1934 Follingem, proto se s ní můžeme někdy setkat také pod názvem Follingova nemoc (Folling disease).

Příčiny vzniku fenylketonurie

Vzhledem k tomu, že se jedná o genetickou vadu, dítě ji získá od matky a otce. U rodičů se ovšem nemusí nemoc projevit, stačí, aby byli nositeli vloh pro toto onemocnění.

Za normálních okolností mají lidé dvě sady chromozomů, tedy dva geny pro enzym fenylalaninhydroxyláza, pokud je však poškozený pouze jeden, fenylketonurie se u člověka neprojeví.

Aby tedy nemoc propukla, musí se sejít oba rodiče s chybným genem.

Onemocnění bývá způsobeno buď absencí zmiňovaného enzymu, nebo chyběním kofaktoru tohoto enzymu (BH4 – tetrahydrobiopterin). Jedná se o látku, bez které enzym není schopen fungovat.

Enzymy jsou látky bílkovinné povahy, které zajišťují metabolické reakce v lidském těle.

Jakmile tedy některý enzym chybí, chemická reakce nemůže být uskutečněna, což má za důsledek hromadění určitých látek a naopak nedostatek jiných, v tomto případě chybí aminokyselina tyrozin.

Znáte někoho, kdo trpí fenylketonurií?

Jaké má fenylketonurie příznaky?

Příznaky fenylketonurie jsou znatelné již v prvních dnech života a nemoc bývá diagnostikována ihned po narození. Pokud v těle chybí aminokyselina tyrozin, která hraje důležitou roli při tvorbě melaninu, narozené děti:

  • Jsou bledé.
  • Mají modré oči.
  • Jejich vlasy jsou blonďaté.
  • Jejich moč zapáchá. – Fenylalanin, který se v těle hromadí, je následně vylučován močí a způsobuje zápach. Říká se, že v tomto případě se jedná o myší zápach moči.

Při zanedbání léčby dochází k poškození mozku vlivem toxických látek, které jsou produkovány v těle v důsledku hromadění fenylalaninu. Pokud by onemocnění nebylo léčeno, dostavily by se následující příznaky:

  • Křeče
  • Těžká mentální retardace (IQ pod 50)
  • Zápach připomínající myšinu
  • Snížená pigmentace vlasů, pleti a očí
  • Menší vzrůst
  • Ekzém
  • Mikrocefalie (předčasné ukončení růstu mozku i hlavy)
  • Neurologická postižení
  • Poruchy chování

Diagnostika fenylketonurie

V České republice probíhá od roku 1975 novorozenecký screening, který má za úkol toto genetické onemocnění odhalit hned v porodnici. Vyšetření fenylketonurie se provádí odběrem krve z paty novorozence, ta je následně zkoumána pomocí Guthrieho testu, který funguje na principu přimíchání bakterie Bacillus Suntilis.

Tato bakterie je schopna přežít pouze v prostředí s vysokým obsahem fenylalaninu. Přežije-li tedy bakterie ve vzorku krve, je diagnóza fenylketonurie potvrzena. Test probíhá přibližně 4. den poté, kdy žena začne svého potomka kojit, a vysokou koncentraci látky v krvi již tedy lze zachytit.

Pokud by byl u jednoho z rodičů zaznamenán výskyt fenylketonurie, je možné provést test již v době těhotenství (těhotenský screening). Ročně je u nás diagnostikováno s touto nemocí přibližně 10 případů.

Klasifikace fenylketonurie

Fenylketonurie je klasifikována na základě hladiny fenylalaninu a aktivity PAH v krvi, která je důležitá ke správné indikaci léčby. Při vysoké koncentraci fenylalaninu hovoříme již o tzv. hyperfenylalaninemii. Plazmatická koncentrace fenylalaninu je klasifikována následovně:

  • Klasická fenylketonurie (classical PKU): 1200 µmol/l
  • Mírná fenylketonurie (mild PKU): 600-1200 µmol/l
  • Mírná hyperfenylalaninemie (mild HPA): 120-600 µmol/l

Léčba fenylketonurie

Fenylketonurii bohužel není možné léčit, jedinou možností léčby tohoto dědičného onemocnění je specifická dieta, podobně jako při celiakii nebo intoleranci laktózy, s tím rozdílem, že porušení této diety může vyústit v patologické účinky na centrální nervový systém. Klíčové je především úplné omezení bílkovin.

V tomto případě je nutné dodržovat přísnou dietu, která představuje kombinaci nízkobílkovinné, bezlepkové a bezlaktózové diety. Spolu s dietou je pacientům poskytována lékařská podpora ve formě doplnění dalších látek, aminokyselinových směsí a vitamínů, čímž se zamezí poškození lidského organismu.

Fenylketonurie dieta

Vzhledem k tomu, že pacienti, kteří trpí fenylketonurií, se musí zcela vyvarovat příjmu potravin obsahujících bílkoviny, zůstává jejich jídelníček velice omezen. Lidé s tímto onemocněním některé potraviny nemohou jíst vůbec, jiné pouze v určitém množství a jen malou část surovin mohou přijímat neomezeně.

Jaká jídla tedy lidé s touto vadou mohou jíst? Mezi základní složky stravy při nízkobílkovinné dietě patří především speciální potraviny vyrobené pro PKU dietu, které bývají k dostání ve specializovaných obchodech zdravé výživy.

Přestože specifické potraviny pro dietu při PKU jsou finančně nákladnější než běžné jídlo přibližně o 40 až 50 %, na našem trhu stále vznikají nové potraviny bez fenylalaninu, které jsou finančně dostupnější. Pro stanovení hodnoty fenylalaninu v surovinách rovněž existují potravinářské tabulky, které toto množství uvádějí.

Vyloučené potraviny ze stravy:

  • Maso a uzeniny
  • Mléko a mléčné výrobky
  • Obilniny i ovesné vločky
  • Vejce
  • Luštěniny
  • Ořechy a mák
  • Mouky: pšeničná, ovesná, rýžová, žitná, sójová a výrobky z těchto typů mouky
  • Běžné pečivo, těstoviny, knedlíky, apod.
  • Většina druhů ovoce a zeleniny
  • Cukrovinky
  • Potraviny obsahující aspartan

Potraviny s částečným omezením

Následující potraviny je možné konzumovat na základě individuální tolerance v omezeném množství:

  • Brambory a výrobky z brambor
  • Rýže
  • Ovoce: banán, pomeranč, mandarinka
  • Zelenina: špenát, kapusta, zelí, růžičková kapusta, květák, kukuřice, sterilizované fazolky a hrášky
  • Kečup, hořčice a majonéza

Potraviny bez omezení

  • Nízkobílkovinné pečivo
  • Nízkobílkovinné mouky
  • Nízkobílkovinné mléko
  • Med, džem, marmeláda
  • Zavařeniny a kompoty
  • Cukr a některé cukroviny (želé, kyselé bonbóny, lipo, fondán, apod.)
  • Rostlinné a živočišné tuky: máslo, sádlo, margarín, rostlinné oleje

Fenylketonurie v dospělosti

Vzhledem k včasné diagnostice a následnému zahájení léčby se výrazně snížil počet lidí s mentální retardací v důsledku této poruchy. Pokud jedinec s fenylketonurií dodržuje pravidla stravování, nehrozí mu žádné trvalé následky a může vést relativně plnohodnotný život.

Fenylketonurie je bohužel neléčitelné onemocnění, které člověka provází po celý život, nicméně kromě přísné diety by nemělo představovat jiná omezení.

Rizika v důsledků potravinové restrikce

Vzhledem k tomu, že jídelníček je u těchto lidí výrazně omezen, může u pacientů docházet k nedostatku minerálů a vitaminů, na něž se váže vyšší riziko anémie, osteoporózy či osteomalacie. Z tohoto důvodu je vhodné užívat zmíněné látky ve formě doplňků.

Lidé, kteří fenylketonurií trpí, by měli být pravidelně kontrolováni, zda mají hladiny fenyalaninu v normě, a měly by jim být doporučovány konkrétní potraviny a jídelníčky. Ženy by měly sledovat svůj zdravotní stav zejména v období dospívání a v době plánování rodičovství, kde hraje dodržování diety klíčovou roli ve vývoji plodu.

Vzdělání lidí s fenylketonurií

Podle odborných zdrojů, ve kterých autoři zkoumali 100 dospělých pacientů s fenylketonurií ve věku 18–43 let, bylo zjištěno, že 55 % z nich dietu nedodržuje. Z celkového množství pacienti dosáhli jednotlivých stupňů vzdělání v tomto poměru:

  • 66,2 % výuční list
  • 21,7 % středoškolské vzdělání s maturitou
  • 6 % pomocná škola
  • 3,6 % bez vzdělání
  • 1,2 % vysokoškolské vzdělání

Zdroje: cs.medicker.com, nspku.cz, prolekare.cz, vyzivaaspol.cz

Nejlepší dietní programy pro rok 2020 podle odborníků

Středomořská stravaFoto: Profimedia.cz

Středomořská strava je dlouhá léta považována za nejzdravější formu stravování a nyní je i odborníky na výživu a lékaři doporučována jako ten nejlepší způsob pro hubnutí.

Jídelníček založený na zelenině, ovoci, ale i celozrnných potravinách, libovém mase či olivovém oleji tak nejen sníží riziko srdečních chorob, cukrovky a demence, ale také po něm zdravě zhubnete.

Jedná se o kombinaci stravovacích návyků zemí kolem Středozemního moře, a to zejména Španělska, Francie, Itálie a Řecka. Přičemž jde spíše o stravovací návyky a celou řadu doporučení než o dietu jako takovou. Odborníci ji přesto považují za nejlepší formu hubnutí, jelikož se nejedná o žádnou krátkodobou dietu, ale v podstatě životní styl.

Budete mít zájem:  Rakovina štítné žlázy – příznaky, příčiny a léčba

Středomořská dieta je zdravá a má dlouhodobý efektZdraví

Lidem je doporučováno, aby jedli méně červeného masa, cukru a nasycených tuků, a aby naopak do svého jídelníčku zařadili celozrnné potraviny, libové maso, rostlinné bílkoviny a ořechy.

Mléčné výrobky, jako je mléko, sýr a jogurty jsou povoleny, avšak s mírou, stejně jako konzumace alkoholu.

Typický oběd je fazolový salát s rajčaty a okurkami, sýrem feta a čerstvými bylinkami, doplněný sklenicí bílého vína.

Tajemství řecké kuchyněZdraví

Dietní program usiluje o celkovou změnu životního stylu a myšlení. Využívá vědeckého přístupu ke shazování, zdůrazňující důležitost kontroly porcí, výběru jídla a pomalého, konzistentního hubnutí. Postaven je hlavně na osobních setkáváních členů programu, vzájemné podpoře a heslu: „Když se nepohlídáš sám, pohlídají tě ostatní“.

Dieta přitom nepočítá kalorie, ale jednotlivé potraviny jsou na základě složení nutričních látek obodovány, přičemž každý jedinec na základě speciálního výpočtu odvíjejícího se ho od pohlaví, věku, hmotnosti a výšky získá svůj každodenní cíl s maximálním počtem bodů.

Jedinci tak v podstatě mohou jíst, co chtějí, ale nesmí překročit denní cíl bodů. Některé potraviny mají i 0 bodů, tudíž je lze konzumovat v podstatě v neomezeném množství.

Lidé tak díky tomuto plánu mohou shodit až kilogram týdně a po dosažení své cílové váhy je jim počet bodů upraven tak, aby si následně dokázali i váhu udržet.

Mezi příznivce tohoto hubnoucího programu patří například moderátorka Oprah Winfreyová, která díky němu zhubla 20 kilogramů, ale také herečka Kate Hudsonová, zpěvačka Jessica Simpsonová, herečka Jenny McCarthyová, herečka Tina Fey, herečka Ginnifer Goodwinová, zpěvačka Jennifer Hudsonová a dokonce DJ Kahled.

Jedná se o nízkokalorický dietní plán, který podporuje konzumaci velkého množství ovoce a zeleniny. Jedná se o ucelený program zahrnující i předpřipravené náhražky jídla v podobě nízkokalorických koktejlů, jídel, výživných tyčinek a vařených vícezrnných cereálií. V kombinaci se zeleninou a ovocem pak tato jídla dodají organismu maximum výživných látek.

Existují přitom dvě varianty této diety – plán zdravých řešení a plán svobodného rozhodnutí. Ten první mohou lidé dodržovat bez dohledu odborníků, ten druhý jen pod lékařským dohledem, a to zejména z důvodu velmi nízkého obsahu kalorií.

Program také doporučuje pravidelnou fyzickou aktivitu, včetně 10-20 minut rychlé chůze denně.

Ačkoliv se jedná o rychlý způsob hubnutí, z vědecké studie vyplynulo, že více jak polovinu shozené hmotnosti si udrželo až 66 % lidí i po sedmi letech po držení této diety.

Zdravé, ale kalorické! 5 potravin, s nimiž rozhodně nezhubneteZdraví

Jedná se o stravovací plán doporučovaný celou řadou odborných institucí jako American Heart Association a National Heart, Lung and Blood Institute.

Program podporuje redukci sodíku obsaženého v potravinách. Obsahuje velké množství zeleniny, ovoce a nízkotučných mléčných výrobků a menší množství celozrnných potravin, ryb, drůbeže a ořechů.

Lidem je doporučováno omezit příjem potravin s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, jako je červené maso, plnotučné mléčné výrobky a slazené nápoje.

Typická večeře by se mohla skládat z pečených kuřecích prsíček, zapečených brambor s trochou špenátu.

Standardní Dash strava nenabízí více než 2,3 g sodíku denně. Nicméně existují i přísnější doporučení, co se týče omezení sodíku, a to v maximálním množství 1,5 g denně.

V dalších doporučení Dash programu je i cvičení, a to v množství 150 minut mírné fyzické aktivity týdně, což může být i jen 30minutová rychlá chůze pět dní v týdnu apod.

Sodík je při sportování v horku důležitý, ale pozor na množstvíZdraví

Dietní doporučení vytvořené na počátku devadesátých let profesorem Deanem Ornishem z Kalifornské univerzity v San Francisku. Jedná se o vegetariánskou stravu zaměřenou nejen na snížení hmotnosti, ale především pro podporu zdraví srdce.

Strava kategorizuje jídlo do pěti skupin od „nejzdravějšího“ (skupina jedna) do „nejméně zdravého“ (skupina pět). Pouze 10 % přijatých kalorií přitom může pocházet z tuku. Potraviny s jakýmkoliv cholesterolem a rafinovanými úhlohydráty a všechny živočišné produkty jsou zakázány.

Jídelníček by měl naopak obsahovat potraviny s vysokým obsahem vlákniny, kam patří i brambory a komplexní úhlohydráty, jako jsou fazole. Jediné, co je povoleno ze živočišné stravy, jsou vaječné bílky a jeden šálek netučného mléka či jednoho jogurtu denně.

Součástí dietního plánu by měl být aerobní pohyb, posilování a také techniky vhodné ke zvládání stresu, jako je jóga nebo meditace.

Přestože na zmiňovanou stravu přistoupil sám autor diety kvůli své vlastní diagnóze rakoviny slinivky, stejně tak jako následně i počítačový guru Steve Jobs po léčbě stejného onkologického onemocnění, nikdy tuto dietu nedoporučoval jako vhodné stravování při rakovině, ale jen jako dietu pro zlepšení zdraví srdce.

Flexitariánství jde o životní trend respektující přírodu. Dotyční většinu času preferují vegetariánskou stravu, nicméně pokud dostanou chuť na maso, mohou si jej dopřát.

Jídelníček by měl přitom být složen ze snídaně obsahující 300 kalorií, oběda se 400 kaloriemi a večeře s 500 kaloriemi. V průběhu dne si přitom mohou dopřát i dvě svačiny vždy po 150 kaloriích. Denně by tak lidé měli přijmout kolem 1500 kalorií bez ohledu na pohlaví, věk a váhu.

Recepty, na kterých si pochutnají flexitariáni Zdraví

Podle odborníků se s touto dietou i dobře hubne, jednak kvůli omezenému množství kalorií, pak také zejména kvůli rostlinné stravě.

Odborníci prozkoumali celkem 35 diet, přičemž předposlední příčku dle nich získala dnes velmi populární keto dieta, která především omezuje přísun sacharidů a tuku.

Podle odborníků jsou ale zejména sacharidy omezeny na tak nízkou hranici, že to může být až zdraví nebezpečné. Proto lze tuto dietu považovat za nezdravou a špatně udržitelnou.

Nízkosacharidová dieta může zkrátit život až o čtyři rokyZdraví

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Fenylketonurie (PKU) – Metabolické nemoci – Národní sdružení PKU a jiných dědičných metabolických poruch

FENYLKETONURIE (PKU)

Fenylketonurie (ve zkratce PKU) je vrozená porucha metabolismu. Podstatou nemoci je absence enzymu fenylalaninhydroxyláza, který štěpí fenylalanin (PHE).

Fenylalanin je aminokyselina, která je obsažena v molekulách bílkovin rostlinných i živočišných organizmů.

Pokud organismus neprodukuje enzym fenylalaninhydroxyláza, dochází v těle k hromadění aminokyseliny fenylalanin, které vede k poruchám centrální nervové soustavy. Poruchy bývají poměrně rychlé a vedou k mentálnímu postižení a demenci.

Diagnostika fenylketonurie

Fenylketonurie se diagnostikuje pomocí testu (odběr kapky krve z patičky novorozence na testovací kartičku, která se odesílá do speciální laboratoře) – novorozenecký screening. V ČR se testují podle zákona všichni novorozenci již od roku 1975.

Fenylketonurie je dědičná nemoc a pro diagnostiku PKU je možné využít i test v těhotenství – těhotenský screening, který se využívá v případě, že se u jednoho z rodičů v rodině objevil případ fenylketonurie. Výskyt fenylketonurie je uváděn 1:10 000 nebo podle jiných pramenů 1:8 000.

Ročně je tedy diagnostikováno okolo 10 případů.

Léčba fenylketonurie = nízkobílkovinná dieta

Fenylketonurii není možné léčit a tak stejně jako například v případě celiakie nebo intolerance laktózy je třeba dodržovat dietu.

V případě fenylketonurie jde o velmi přísnou kombinaci diet bezlepkové, bezlaktózové a nízkobílkovinné.

Omezení bílkovin, spolu s medicínskou podporou (dodávání vhodných aminokyselinových směsí a dalších látek a vitaminů) je jedinou možností, jak zamezit poškození organizmu.

Nízkobílkovinná dieta

Pacienti s fenylketonurií musí ze stravy vynechat potraviny obsahující bílkoviny. Z tohoto důvodů je třeba vynechat maso, mléko, obilniny, běžné pečivo, cereálie, většinu cukrovinek, ořechy, luštěniny, částečně i většinu druhů ovoce a zeleniny a potraviny obsahující umělé sladidlo aspartam.

Smutnou otázkou zůstává: Co vlastně mohou fenylketonurici jíst? Základní potraviny pro nízkobílkovinnou dietu představují speciální potraviny pro PKU dietu (většinou ve specializovaných prodejnách zdravé výživy), med, tuky rostlinné i živočišné (sádlo, máslo) a přesně do gramů odvážené vybrané druhy zeleniny a ovoce.

Přísným dodržováním a nepřekračováním denního povoleného příjmu aminokyseliny fenylalanin a dodáváním dostatečného množství energie lze předejít nezvratnému poškození mozku a rozvoji mentální retardace.

Při dobré kompenzaci diety lze z dítěte – fenylketonurika vychovat relativně zdravého dospělého a plnohodnotného jedince, který se od svých vrstevníků bude lišit pouze odlišnou stravou.

Dietní režim v nemocnici

Existuje systém diet, který se používá v každém zdravotnickém zařízení. Ať už se jedná o plánovaný pobyt pacienta nebo o akutní příjem, stravování v nemocnici si nesmíme plést s hotelovou restaurací.

Jídla, která v nemocnici servírují, často nevypadají nijak lákavě, ale každý pacient by si měl uvědomit, že jde o promyšlenou výživu, která je neoddělitelnou součástí léčby. Příslušný druh stravování (dietu) ordinuje lékař a sestavuje dietní sestra.

Dietní sestra také pacientovi poradí, jak by se měl stravovat po propuštění do domácího ošetřování. Toto je obzvlášť důležité, pokud se jedná o onemocnění, které bude člověka trápit dlouhodobě (například cukrovka).

Budete mít zájem:  Bez černý – dokáže vyléčit mnoho nemocí a připravíte z něj i mnoho dobrot

Co dělat před přijetím do nemocnice?

Pokud člověk ví, že u něj bude nutná hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, měl by upravit svůj jídelníček. To znamená, že výživa by měla být kvalitní, se zvýšeným množstvím energie, bílkovin a vitamínů.

Před pobytem v nemocnici se nedoporučuje začít hubnout. Pokud člověk hubne, měl by zhruba 3 – 4 týdny před plánovanou hospitalizací hubnutí ukončit a stravovat se plnohodnotně.

Člověk by měl mít pravidelný přísun potravy, protože i výživa má vliv na rychlejší a bezproblémové hojení.

Jaká dieta vás v nemocnici čeká?

Rozhodujícím kritériem pro to jakou dietu lékař naordinuje, je většinou onemocnění, kvůli kterému je pacient hospitalizován. Existují diety základní i speciální, které se podávají pacientům, kteří trpí závažnějším onemocněním jako je diabetes nebo celiakie.

Přehled diet

Název diety se označuje číslem, to znamená, že se nepoužívá název diety (například tekutá výživná), ale pacient má u svého příjmení uvedeno číslo (například p. Novák, 1S).

Základní diety

  • 0 – tekutá dieta – používá se krátkodobě po operacích v ústech a na trávicím ústrojí
  • 0S – čajová dieta – čaj je podáván po lžičkách
  • 1 – kašovitá dieta – používá se po operacích na trávicím ústrojí, při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku, základem diety je nenadýmavá, lehce stravitelná strava, která je vždy uvedena do kašovité formy
  • 1S – tekutá výživná dieta – podávají se výživné tekutiny sondou, pacient nemůže přijímat tuhou stravu
  • 2 – šetřící dieta – strava je nemastná, neslaná, podává se u onemocnění žlučníku, slinivky břišní a po infarktu myokardu
  • 3 – racionální dieta – pacient je bez omezení, to znamená že je schopen přijímat normální stravu
  • 3P – dieta pro těhotné a kojící matky
  • 4 – dieta s omezením tuků – do jídelníčku pacienta nezařazujeme potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, podává se při onemocnění žlučníku, jater a slinivky břišní
  • 4S – dieta s přísným omezením tuků – předepisuje se u akutního zánětu žlučníku, při akutním stádiu infekční žloutenky a u onemocnění slinivky břišní
  • 5 – dieta bílkovinná bezezbytková – používá se po akutních průjmech, při střevních onemocněních – colitidy, enteritidy
  • 6 – dieta nízkobílkovinná – strava je neslaná a základem diety je snížit příjem bílkovin na polovinu běžné dávky, podávána při onemocnění ledvin
  • 7 – dieta nízkocholesterolová – podstatou je pravidelný příjem stravy, která zamezí nárazovému a jednostrannému přejídání, používá se u pacientů po infarktu, při ateroskleróze a hyperlipoproteinémii
  • 8 – dieta redukční – ze stravy se vyloučí potraviny, které obsahují volné koncentrované cukry (cukr, med, čokoláda), předepisuje se pacientům, kteří trpí obezitou
  • 9 – dieta diabetická – u pacienta se omezují dávky potravin, které obsahují složené cukry (škrob, mouka, knedlíky) a vyloučí se potraviny, které obsahují sacharidy (med, džem, čokoláda), dieta se předepisuje pacientům s diabetem (cukrovkou)
  • 9S – dieta diabetická šetřící – předepisována diabetikům, kteří trpí onemocněním zažívacího ústrojí
  • 10 – dieta neslaná – zařazujeme potraviny, které obsahují větší množství draslíku (meruňky, banány, tvaroh, rýže, těstoviny), používá se u pacientů s onemocněním srdce a cév
  • 11 – dieta výživná – předepisována u pacientů s oslabenou imunitou po infekčních chorobách, po ozařování, po operacích, měla by vést ke zvýšení váhy pacienta
  • 12 – strava batolat – strava, která je vhodná pro děti do tří let věku
  • 13 – strava větších dětí – strava, která je vhodná pro děti do patnácti let věku

Speciální diety

  1. R3 – R10 – diety resekční – předepisované po operaci žaludku
  2. P2 – P6 – diety pankreatické – předepisované po zánětech slinivky břišní
  3. S20 – S35 – speciální diety nízkobílkovinné – podávány při selhávání ledvin
  4. BLP – dieta bezlepková – podávána při onemocnění tenkého střeva (celiakální sprue)
  5. BZP – dieta bezpurínová – podávána při onemocnění ledvin
  6.  Foto: Profimedia

Diety v nefrologii

Diety byly velmi významnou součástí v péči o nemocné s chorobami ledvin, dnes jejich význam mírně poklesl.

Ledviny jsou zatěžovány zejména nadměrným příjmem bílkovin nebo jejich nadměrným odbouráváním; je proto důležité udržet nemocného v dobrém stavu výživy, snížit nároky na funkci ledvin a přispět k úpravě vnitřního prostředí.

Rovněž je třeba léčit přidružená onemocnění, jež onemocnění ledvin doprovázejí, jako je cukrovka a onemocnění kostí.

Při snížení schopnosti ledvin filtrovat krev a odvádět odpadní produkty se omezoval přívod bílkovin. Tento princip léčby je podrobně uveden v hesle o diabetických speciálních dietách; dnes se používá jen při méně závažných stupních tohoto postižení. Při zahájení dialyzačního programu se dieta prudce mění a stává se poměrně volnou.

Diety mají určitý význam v prevenci a léčbě močových kamenů (urolitiázy), jež se vyskytuje u více než 10 % mužů a cca 8 % žen. Nevhodné dietní návyky přitom hrají při vzniku konkrementů v močových cestách významnou roli. Přibližně 80 % kamenů je tvořeno sloučeninami s vápníkem, cca 10% kamenů je urátových (kyselina močová) a 10% z tzv.

struvitu, který vzniká na podkladě infekce. Nejdůležitějším dietním opatřením u močových kamenů je dostatečný přívod tekutin. Na tvorbě kamenů se dále podílí nadměrný přívod živočišných bílkovin, nadměrný přívod soli, vysoký přívod kalcia často v kombinaci s předávkováním vitaminu D, vysoký přívod šťavelanů a zátěž kyselinou močovou, např.

při redukčních dietách.

Omezení listové zeleniny s obsahem šťavelanů má význam jen u již existujících kamenů s obsahem šťavelanů. Preventivní význam je malý. Rovněž omezení příjmu vápníku, např. zákaz mléčných produktů a mléka, nemá žádný význam. Běžně doporučovaný příjem vápníku kolem 1 g/den by neměl být při močových kamenech omezován.

Potvrzení či vyvrácení příznivého významu nízkobílkovinné diety bylo považováno za tak závažné, že v USA byla z vládních prostředků financována prospektivní a velmi přesně koncipovaná studie zabývající se touto otázkou (studie MDRD – Modified Diet Renal Disease).

Výsledky studie MDRD byly publikovány v roce 1994 v časopise New England Journal of Medicine a v následujících letech byly doplněny o další detailnější analýzy (metaanalýzy).

Lze konstatovat, že studie MDRD přinesla určité důkazy o tom, že nízkobílkovinná dieta zpomaluje progresi zániku funkce ledvin, i když tyto důkazy nejsou zcela jednoznačné a jsou opřeny zejména o metaanalýzu dat (zabudování Mitchova pozorování o potřebném časovém odstupu pro uplatnění příznivého efektu nízkobílkovinné diety na progresi renálního postižení).

Současně však studie upozornila na malnutrici jako možný negativní důsledek omezení proteinů v dietě. Podle současných znalostí tedy existují důvody pro i proti dietě s nízkým obsahem bílkovin u pacientů se sníženou funkcí ledvin.

Selhávání ledvin se projevuje kumulací látek v krvi obsahujících dusík. V pokročilém stupni se dnes léčí dialýzou (umělou ledvinou). Jak bylo uvedeno výše, bylo zvykem při nižších stupních porušené filtrační schopnosti ledvin omezovat příjem dusíku (bílkovin).

Výsledky mnoha studií v této oblasti ukazují, že je to i nadále významný postup (viz podrobně v hesle diabetické speciální diety), důležité však je, že toto opatření by nemělo vést k podvýživě. Je chybou, když do dialyzačního léčení nastupuje pacient s podvýživou, např. se snížením bílkovin v krvi.

Proto je třeba nemocného, který podle tabulek (viz diabetické speciální diety) omezuje bílkoviny, monitorovat a včas zachytit hmotnostní úbytek či známky malnutrice. Dostatečný by měl být rovněž přívod energie.

Rozhodně však platí, že omezení bílkovin svůj smysl má; dokáže funkci ledvin udržet a léčbu umělou ledvinou oddálit.

Omezení příjmu bílkovin přispívá i k omezení příjmu fosforu. Bílkoviny jsou totiž hlavním zdrojem fosforu: 1 g bílkovin obsahuje přes 10 mg fosfátu. Problém vysoké hladiny fosfátu je u nemocných se selháváním ledvin častý. Dnes je řešitelný i podáváním léků, které ve střevě váží fosfát.

Vysoká hladina fosfátu vyvolává nadměrnou funkci příštítných tělísek, které vyplavují tzv. parathormon, jenž u pacientů s postižením ledvin závažně porušuje kost (renální osteodystrofie). Vysoká hladina fosfátu je podmíněna i tím, že ledviny nedostatečně metabolizují vitamin D.

Je tedy obvykle třeba podávat vitamin D ve formě, která již hydroxylaci v ledvinách nepotřebuje. Dalším problémem u pacientů s pokročilým postižením ledvin bývá vysoká hladina draslíku – v této situaci je třeba omezit přísun ovoce a zeleniny.

Přihlédnout lze i k obsahu draslíku v jednotlivých potravinách podle tabulky o neslané dietě, viz dieta při hypotenzi a hypertenzi.

Je třeba zdůraznit, že existují i nemoci ledvin, kdy vzniká nedostatek draslíku, a v tom případě je naopak vhodné příjem zvýšit. To by však mělo být rozhodnuto při konzultaci s lékařem či nutričním terapeutem.

Dietní léčba při dialýze (léčba umělou ledvinou) je velmi individuální a přesahuje zaměření této publikace. Nemocný by měl svou dietu konzultovat individuálně v dialyzačním centru.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *