Nezvládám své mateřství. A bojím se, že mi seberou miminko - Úvod

Insolvence je soudní řízení řešící bezvýchodnou situaci předluženého, který není schopen dostát svým závazkům. Pravidla hry stanovuje Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. Zatímco u firem se předlužení řeší jejich reorganizací či likvidací, u fyzických osob připadá v úvahu pouze oddlužení (tzv. osobní bankrot).

Oddlužení (osobní bankrot)

Předlužení řešené osobním bankrotem může mít dvě formy:

Splátkový kalendář: odevzdávání všech příjmů mimo nezabavitelného minima během následujících 5 let

Zpeněžení majetku: prodej majetku dlužníka (nejčastěji dražbou)

Cílem oddlužení je v maximální možné míře uspokojit věřitele a zároveň dát dlužníkovi šanci na nový začátek. Splatí-li dlužník v rámci pětiletého osobního bankrotu aspoň 30% dluhů, je mu zbytek prominut.

Výhody osobního bankrotu pro dlužníka, věřitele i stát

Na rozdíl od exekuce je v osobním bankrotu dlužník motivován lépe splácet, neboť i v případě velmi vysokých dluhů je šance na nový začátek a prominutí nesplacených závazků. Věřitelé mají možnost získat aspoň část z mnohdy jinak nedobytných pohledávek.

Pro stát zaručuje řízený osobní bankrot návrat občana zpátky do fungující společnosti. Dlužník často opouští šedou ekonomiku a nastupuje do regulérního zaměstnání na pracovní smlouvu.

Roste inkaso daně (odvodů) a klesá počet klientů závislých na sociálních dávkách.

Kdy má smysl žádat o insolvenci?

Insolvence se vyplatí pouze v případě, kdy:

Nestíháte splácet své závazky
Jste schopni během následujících 5 let splatit min. 30% dluhů

Nejedná se o banální částku v řádu pouze několika desítek tisíc korun

Je třeba zdůraznit, že i po splacení 30% dluhů insolvence nekončí a nadále pokračuje celých 5 let. Cílem je splatit co nejvíce dluhů (zbytek je následně prominut).

Manželé by vždy měli žádat o oddlužení společně, neboť za své dluhy ručí společně a nerozlučně (jinak se druhý z manželů vystavuje riziku exekucí).

Kolik stojí sepsání návrhu na oddlužení?

Návrh na oddlužení si může dlužník sepsat sám, má-li magisterské vzdělání v právním či ekonomickém oboru. V opačném případě musí vyhledat odbornou asistenci. Návrh za úplatu sepíše notář, advokát, soudní exekutor, insolvenční správce či tzv. akreditovaná osoba.

Výše poplatku za sepsání a podání návrhu na oddlužení k soudu je regulována zákonem a může činit max. 4 000 Kč bez DPH u jednotlivce a 6 000 Kč bez DPH u manželů. Žádné další dodatečné poplatky nejsou povoleny.

V případě schválení návrhu soudem platí dlužník každý měsíc odměnu insolvenčnímu správci cca 1 000 Kč. Za dobu pětiletého splácení tak celková odměna insolvenčního správce může činit 60 000 Kč. I proto se nevyplatí žádat o insolvenci v případě banálních dluhů.

Nezabavitelné minimum – kolik Vám zůstane z výplaty?

Výše nezabavitelného minima se odvíjí od počtu vyživovaných osob a Vaší čisté mzdy. Níže uvádíme minimální a maximální hodnoty nezabavitelného minima (s vyšší mzdou nezabavitelné minimum dále neroste).

Jednotlivec: při čisté mzdě 6 200 Kč činí nezabavitelné minimum celých 6 200 Kč, s čistou mzdou 15 600 Kč pak 9 338 Kč
Rodina (1 vyživované dítě): při čisté mzdě 7 700 Kč činí nezabavitelné minimum celých 7 700 Kč, s čistou mzdou 17 200 Kč pak 10 895 Kč

Rodina (2 vyživované děti): při čisté mzdě 9 300 Kč činí nezabavitelné minimum celých 9 300 Kč, s čistou mzdou 18 700 Kč pak 12 451 Kč
Rodina (3 vyživované děti): při čisté mzdě 10 800 Kč činí nezabavitelné minimum celých 10 800 Kč, s čistou mzdou 20 300 Kč pak 14 007 Kč

Ochrana před exekutorem

Od momentu podání žádosti o insolvenci se pozastavuje vykonavatelnost exekucí. Exekutor může nadále dlužníkovi blokovat účet, ale nemůže z něj strhávat peníze (nebo zpeněžovat jeho majetek). K ukončení exekucí dochází až po zdárném dokončení oddlužení a prominutí zbylých dluhů.

Pozastavená vykonavatelnost exekucí se vztahuje jen na dluhy vzniklé před insolvencí. Nové dluhy vzniklé v průběhu insolvence se nadále mohou exekučně vymáhat (nejsou součástí insolvenčního řízení).

Novela insolvenčního zákona

Parlament schválil novelu insolvenčního zákona, která přináší 3 zásadní novinky (platné od 1/6/2019):

Rychlejší varianta splácení na 3 roky: kdo zvládne během 3 let splatit 60% dluhů, bude mít osobní bankrot o 2 roky kratší (standardně oddlužení trvá 5 let)
Nebude nutné splatit ani 30% dluhů: u pětileté varianty nebude nutné splatit ani 30% dluhů, pokud soud rozhodne, že byla projevena „dostatečná snaha“ (min. výše měsíční splátky cca 2 200 Kč)
Rychlejší oddlužení pro starobní a invalidní důchodce: senioři a invalidní důchodci ve druhém a třetím stupni budou moci jednou za život využít rychlejšího oddlužení (3 roky bez nutnosti splatit min. 30% dluhů)

Diskuze Nezvládám mateřství

Nevím jak začít…
jsem na pokraji sil. Mám tříleté dítko a do toho dvouměsíční mimčo.

Ze staršího hodného kluka se stává vzdorovitý, neposlušný raubíř a
malej je neuvěřitelně uplakané miminko.
Denně brečím, jsem kolikrát na pokraji sil, tečou mi nervy a opravdu to
nezvládám.
Manžel je hodně v práci, babička se teda snaží pomoci, ale taky nemůže
být k dispozici pořád.
Ráno se probouzím a je mi zle od žaludku, když si uvědomím, že ten
kolotoč zase začíná…
Mám pocit, že se zblázním…malej hodně brečí i v noci, nemám energii,
nezachrání nás ani procházka kočárkem, tam taky pláče.

Nevím co mám dělat, nevím jak se z toho dostat……..bojím se toho, že
se zhroutím.

Velikost písma:

Anonymní, prožívám něco podobného, mám chlapečka 2,5 roku a
měsíční dcerku.
Kluk teda tolik nezlobí, ale malá prořve nepřeháním skoro 24hodin.

Pomáhá mi hodně, když k nám chodí návštěvy, mám si s kým
popovídat…když je hezky jít ven (malou nosím v šátku). Neužívám si
to jako ty, ale je to tím, že malá pořád pláče, jinak si myslím, že by
to byl záhul, ale dalo by se to.

Příčinu pláče u miminka jste zjistili? Jestli jsou to prdíky či něco
jiného?
U nás prdíky nebyly, zkrátka se mimino cítilo v tom velkém světě
nedobře, pomohlo pevné zavinutí a bílý šum (aneb lux ), dudlík. Spal, sice za cenu toho, že lux
běžel několik hodin, ale spal.
Starší je občas taky už na zabití, hlavně když chytne hysteráček,
hlavně to bývá z hladu a únavy, někdy odpoledne zase z přespání…
U něj jsem už sáhla po naprosto nevýchovných pohádkách a venku uplácím
lipem, aby šel tam, kam zrovna potřebuju Nervy mám jen jedny.
Domácnost je teď trochu v troskách, stačí sebemenší můj výpadek a už
se to na sebe vrší, teď mám zrovna období likvidování toho navršeného,
nebaví mě to pekelně, protože kdykoliv na něco šáhnu, tak mě jedno či
druhé dítě odvolá

a proto jsem chtěla aby děti měly větší věkový rozestup. Neber to
špatně – ale máš třílet= dítě – nepůjde do školky? to by ti hodně
pomohlo, kdyby nešlo – co ho dát někam na pár hodin pohlídat, pohrát a ty
by sis odpočinula. Mimčo brečí, protože z tebe taky cítí nervozitu,
tvůj plá, když budeš v klidu, bude i mimino – musíš se vyspat,
odpočinout si, nabrat síly.

Budete mít zájem: Doplatky Na Léky Limit 2019?

Co si vzít mimino na ruce nebo ho položit vedle
sebe na gauč, pustit si nějakou pohádku, na kterou se tříleté podívá
s tebou – a máš dvě hodiny klidu. Na domácnost se teď vykašli a dělej
jen to, co nutně potřebuješ – potřebuješ jíst? Fajn, vezmi děti a zajdi
do restaurace – nemusíš vařit, pračka vypere sama – nech si prádlo
vyžehlit. Vyluxovat snad zvládneš.

A do péče kolem mimina zapoj to
starší – podej plenu, odnes oblečení, podej hračku – jééé ty jsi tak
šikovný, bez tebe bych to sama nezvládla – to víš, náš XY je ještě
malinký a není schopný mi pomoct tak, jako ty….. uvidíš, že se to
zlepší. Pokud máš možnost, dej mimino spát ven – tam spí většinou
dlouho a dobře – klidně i v zimě.

Držím palce, ono se to zlepší,
uvidíš.

Co nějaká kamarádka, která by si vzala mimi do kočárku a povozila ho a
ty bys mohla být jenom se starším?
Tři roky jsou blbý věk, to jsou děti nejvíc vzteklé. Co školka? Ta
by nešla?

Když se mi narodil druhý syn, prvnímu byly dva roky a dva měsíce. Reakce
na „konkurenci“ byla hrozná – při každém kojení ječel a mlátil sebou
o zem. Taky jsem myslela, že se zhroutím, přišla jsem o mléko, protože
při tom vřískotu nechtělo mimčo pít. Byla jsem zoufalá.

Nakonec jsem dala
staršího syna do jesliček a bylo vystaráno – jen škoda, že jsem v té
době již nekojila, neudržela jsem to. Bylo to peklo, ale jesličky mě
zachránili. Období temna /jak já období po porodu druhého syna
nazývám:-)/ trvalo dva měsíce, pak se situace uklidnila. Dnes jsou z nich
největší kámoši, milují se, nedají na sebe dopustit.

Takže od ten malý
věkový rozdíl má pak i své výhody:-)) Určitě bude líp.

Školka nám nevyšla…
Bohužel, vím, že by nám pomohla. Spokojenost by byla na obou stranách.
Jde o to, že mladší, pláče pořád a všude, v kočárku, v lehátku,
i u mě v posteli. Jo, taky šátkujeme a to je jediné místo, kde v klidu
spinká.

Nebýt malý takový extrémní řvounek, šlo by to, jak říká
Mišula…chtěla jsem děti takhle od sebe, aby si mohli později
spolu hrát…

Anonymní měla jsem kluky 18 měsíců od sebe a situace
byla u nás stejná.Mladší plakal ve dne,v noci.Mm se potřeboval vyspat do
práce a bylo to náročný.Nakonec usínal mm v posteli s malým na
břichu…Tenkrát nebyl net a neměla jsem se kde poradit a přešlo to
s příkrmama Jsou tady diskuze o refluxu a
poznávám v něm náš problém. Neublinkává ti malej třeba hodinu i dvě
po jídle? Pláče,pže ho bolí bříško Po jídle se s takovými dětmi nemá
manipulovat,přebalovat i převlíkat se musí před jídlem.Jestli se vás to
týká,najdeš tu o tom diskuze s radami. Starší syn může být
protivný,pže z tebe nejde klid a pohoda,což je pochopitelné zkus najít a odstranit příčinu pláče
malýho a drž se za pár měsíců bude lépe

Je pravda, že ublinkává a má nejraději když je ve vzpřímené
poloze

anonymní- upřímně soucítím,mám od sebe děti 2,5 roku,vím jak je to
náročné,ale bude líp

vydrž, milá zakladatelko, myslím na tebe a moc držím palce!! děti
z toho určitě vyrostou a zase vám bude fajn!

Dobrý den, dnes jsem se tu přihlásila s uplně stejným problémem jako
jste měla vy, sice je to už pár let, ale chtěla jsem se Vás zeptat, jak
jste zvládla a zvládáte Vaši situaci?? Moc děkuji za odpověd

Mám trochu jiný problém než má zakladatelka ale nechtěla jsem zakládat
novou diskuzi proto to píšu sem…
mám doma třítýdenní miminko které se narodilo se třemi vývojovymi vadami
které nejsou nijak zavazne na miminku nejsou vůbec viditelné jen s jednou
vadou bude muset na operaci a s ostatnimi chodit na kontrolu k lékařům,
nakonec tedy k lekari chodime dvakrát týdně. Miminko potrebuje ale
i větší péči než ostatní zdravé deti duraznejsi hygienu podávání
léků péči o kýlu(to je jedna z těch vad) +běžné věci jako je kojení
přebalování atp.

a na mĕ toho začíná být prostě moc, vůbec si to mateřství nedokážu
užívat, jsem hrozně nevyapala a unavená i psychicky do toho ještě
začíná růstový spurt
Jen jsem se potřebovala sverit muzovi to říct nemůžu byl ny z toho akorát
smutný a to by ubijelo i mě. Malou mám jinak moc ráda jen ne asi tolik jak
bych měla a za to se stydím je toho na mě nejak moc

Budete mít zájem: Máslo zdražilo, cukr by měl zlevnit. Víme proč

Přijde mi že k miminku nemám takový citový vztah jaky bych měla Mít je
to asi i tím že jsem jí neměla ty první dny hned u sebe jako ostatní
maminky a pak když už jsme byli spolu na pokoji v porodnici tak jsem s ni
každý den musela chodit několikrát denne na ruzná vyšetření a koukat jak
mi miminko trápí, myslím si že kdyby byla zdravá tak by bylo všechno jinak
a ja bych si jí uzivala víc.
@Anonymní píše:
Mám trochu jiný problém než má zakladatelka ale nechtěla jsem zakládat
novou diskuzi proto to píšu sem…
mám doma třítýdenní miminko které se narodilo se třemi vývojovymi vadami
které nejsou nijak zavazne na miminku nejsou vůbec viditelné jen s jednou
vadou bude muset na operaci a s ostatnimi chodit na kontrolu k lékařům,
nakonec tedy k lekari chodime dvakrát týdně. Miminko potrebuje ale
i větší péči než ostatní zdravé deti duraznejsi hygienu podávání
léků péči o kýlu(to je jedna z těch vad) +běžné věci jako je kojení
přebalování atp.

a na mĕ toho začíná být prostě moc, vůbec si to mateřství nedokážu
užívat, jsem hrozně nevyapala a unavená i psychicky do toho ještě
začíná růstový spurt

Jen jsem se potřebovala sverit muzovi to říct nemůžu byl ny z toho akorát
smutný a to by ubijelo i mě. Malou mám jinak moc ráda jen ne asi tolik jak
bych měla a za to se stydím je toho na mě nejak moc

Na mě toho bylo taky moc, cvičení Vojtovky, dojíždění na rhb. Do toho
hormony a celková péče o novorozence u prvorodičky. A zvládla jsem to,
stejně jako ty. Užívala jsem si procházky, či relax doma, kdy dítě spalo.
A muži se klidně svěř, zapoj ho a ono se to srovná.
Ať jste všichni zdraví a šťastní.

Biju své miminko. Proč jsem tak špatná matka?

Plácla jste své miminko? Vyčítáte si, že jste špatná matka? Lítost nepomůže. Nikdo není dokonalý a máte právo na své emoce. Jenom je asi potřeba je ventilovat jinak, a to především včas. Poradíme vám, jak na to!

Plácla jsem miminko ze vzteku

Tak abychom si to vysvětlili. Žena po porodu je nabitá hormony, které dělají svou práci. Jejich hladiny se mění, některé se snižují, jiné zvyšují. Obecně platí, že hormony podporující laktaci podporují také láskyplný vztah mezi matkou a dítětem.

Pakliže žena plně kojí, hladiny oxytocinu a prolaktinu jsou vysoké. Pokud celé těhotenství i porod proběhly fyziologicky a všechno bylo v pořádku, hormonální nastavení ženy jí nikdy neumožní, aby nenáviděla své dítě a chtěla ho bít.

Příroda opravu ví, co dělá.

Samozřejmě i přesto se může stát, že vystresovaná a unavená žena nezvládne situaci a své dítě v afektu plácne, ačkoli ve zcela klidovém stavu je to pro ni zcela nepředstavitelné tabu.

Nesnáším své dítě a pak se za to stydím

Jestliže žena neprožívá těhotenství v klidu, ale ve stresu, je na dítě sama, nemá dostatek finančních prostředků nebo ji trápí jiné problémy a starosti, prožije komplikovaný porod, operativní porod, odloučení od dítěte nebo opuštění partnerem, případně má málo mléka nebo své dítě ani vůbec nekojí, je zde větší pravděpodobnost, že její psychické rozpoložení způsobí obtížnější sžívání se se svou novou mateřskou rolí.

Její dítě pak v závislosti na jejím psychickém rozpoložení začne být velmi neklidné a uplakané. Pak už je to jen krůček k tomu, aby psychicky a hormonálně rozhozená maminka své dítě ze vzteku plácla nebo jej dokonce zbila.

Zbila jsem své dítě

Pokud se vám něco takového stane, přestaňte se litovat a obhajovat své rozpoložení, anebo si to vyčítat a dusit se pocity viny. Zkuste raději jednat prakticky a postarat se o to, aby se to už nestalo.

Vy jste jediný člověk, ke kterému má bezbranný tvor důvěru. Děti potřebují hodně lásky, a pokud jí sama máte málo, a nikdo vám ji nedává, zkuste sebrat veškerou sílu a dejte svou lásku právě svému dítěti.

Je to celoživotní citová investice, která se určitě vyplatí.

Je třeba si uvědomit, že jak se budete chovat ke svému dítěti, takovým člověkem jednou v dospělosti bude. To ono bude muset žít se všemi křivdami, traumaty a vzpomínkami, stejně jako vy.

Přestože si děti naštěstí pamatují všechno zpravidla až od tří let, neznamená to, že by je události do té doby neutvářely.

Naopak mají obrovský význam pro celý jejich budoucí život, a to už od prenatálního života.

Dítě mě bije. Jak správně reagovat?

Jsem vzteklá na miminko, prostě to nezvládám

“Jsem vzteklá na miminko, prostě to nezvládám,” svěřuje se dvaadvacetiletá Magda, která zůstala po porodu malé Aničky sama.

“Připadám si na dítě ještě mladá, navíc nemám žádnou podporu od partnera, který ode mě odešel.

Protože se sama cítím špatně, je pro mě těžké usmívat se na dítě a věnovat se mu naplno, když bych se nejraději šla někam opít, abych na to všechno nemusela myslet,” říká.

Magda má sice podporu rodičů, ale i tak je pro ni situace náročná. Vyhledala pomoc psychologa a opravdu se snažila i obnovit proces kojení svého dítěte. Vše se upravilo, jakmile začala Aničku zase plně kojit. Vztah matky a dítěte se tím posílil.

Navíc si našla nové kamarádky, které mají stejně staré děti. Opora žen, které prožívají mateřství – a ne všechny mají partnera – jí nesmírně pomohla, ať už ve sdílení, prožívání, přátelství nebo praktické pomoci.

Pravidelně dochází na psychoterapii, kojí a hledá si nového přítele, který by ji i Aničku měl doopravdy rád.

Budete mít zájem: Zdravé koupání: Co vám hrozí z termální vody?

Jak přestat křičet na děti

Jestliže už máte pocit, že to nezvládáte, ať už z jakýchkoliv důvodů, zkuste se více věnovat sami sobě a své psychohygieně.

Opravdu není na škodu zajít si vyventilovat emoce do lesa, každé ráno chodit běhat, začít třeba tančit, změnit stravu, najít si v životě nějaké nové činnosti a radosti, které vám pomohou se odreagovat a naplní váš život větší radostí. Nebojte se požádat o pomoc rodinu nebo přátele, případně vyhledat odbornou pomoc.

Říká se, že za problémy dětí stojí jejich rodiče. Intimní a velmi silné pouto mezi rodiči a dětmi je natolik pevné, že není možné separovat chování a prožívání dětí od chování a prožívání rodičů.

Pokud se budete cítit zle, bude se tak cítit i vaše dítě a naopak.

Jestliže máte pocit, že vaše děti zlobí a vy na ně ze vzteku křičíte, zkuste se zamyslet nad tím, co tuto situaci vlastně vyvolalo, a jak tomu můžete předcházet.

Nezvládám pláč miminka

Neúnavný pláč miminka, které celé noci nespí, může být pro rodiče natolik vyčerpávající, že se z nich stanou opravdové trosky. Je třeba přijít na to, co se děje a proč. K dítěti byste měli vždy přistupovat v klidu a bez negativních emocí, tím se celá situace jenom zhoršuje.

Požádejte o pomoc partnera, anebo se v péči o dítě rovnou střídejte. Dítě může být nemocné, může jej něco trápit, od bolestí bříška až po KISS syndrom, který souvisí s blokádou krčních obratlů po náročnějším porodu.

Klidně mu můžete i zkusit přestěhovat postýlku na jiné místo, pokud nespí s vámi v posteli.

Především je potřeba myslet na to, že dítě citlivě reaguje na vaše nálady, a pokud prožíváte nějaký stres, anebo řešíte vážnější problémy, není se zkrátka čemu divit. Ale všechno má řešení a žádná situace netrvá věčně…

Bojím se závazků, bojím se mateřství | Žena.cz

Obavy z mateřství a mateřských povinností čas od času padnou snad na každou ženu. Není divu. Dítě pro matku znamená konec svobodného života a rozhodování sama za sebe, obrovský závazek, velkou finanční zátěž. A přínos této životní investice? Nejistý…

Proto není dobré obavy a povinnosti spojené s mateřstvím bagatelizovat, zesměšňovat, nebo dokonce mluvit o ženské povinnosti. Je třeba nalézt hlavní důvody obav a zkusit se s nimi vyrovnat.

To ještě počká..

Odkládání maminkovské role na později je trendem současnosti. Mladé ženy touží dosáhnout pracovních úspěchů, procestovat alespoň půl světa, nasbírat co nejvíce zážitků a užít si zábavy, kterou svět nabízí. Mají na to právo!

Doporučujeme: Dala jsem přednost dítěti před kariérou, ale..

Velkou roli také sehrává strach z kroku do neznáma. Je na místě? A jak se proti němu obrnit, čekáte-li miminko a tato nejistota vás s blížícím se porodem pohlcuje víc a víc? Nebo když byste si ho chtěla pořídit, ale…

Skutečná příčina strachu

Strach ze změn je člověku přirozený, když opouští důvěrně známé a vydává se všanc něčemu novému, tajemnému. Těžko se vyhnout otázkám: Budu dobrá matka? Co když se o své vlastní dítě nezvládnu postarat? Vytvořím si k němu dostatečně silnou citovou vazbu? Co když mě nebude mít rádo? A vůbec, jak zvládnu samotný porod? Bude to hodně bolet?

Možná by se ženy tolik nebály, kdyby je okolí nemasírovalo hojně rozšířenými, leč zavádějícími „pravdami:

Každá matka se na očekávané dítě bezvýhradně těší.
Všechny matky své děti automaticky bezmezně milují.
Matky svůj život dětem s radostí obětují.

Jako by se z vás porodem stala bytost, která nemá právo chybovat. A která se za všech okolností bude muset vzdát sama sebe. Zaváhání, nebo nedej bože zaškobrtnutí, se nepromíjí.

Čtěte také: Čekáte miminko! Ale také umíráte

To je ale omyl. Mateřství se ženy učí za pochodu. I když budete máma, pořád zůstáváte člověkem. Ženy se matkami nerodí, ale stávají. Neklaďte na sebe příliš vysoké nároky.

Nemusíte se jen těšit, máte právo na pochybnosti.

Necítíte ohromující lásku k životu, který vás užírá uvnitř v břiše? Nevadí! Když dítě poprvé dostanete do náruče, zamilujete se do něj. Tak to prostě funguje. (Jen si vyberte porodnici, kde vám umožní být s miminkem co nejvíc a bez zbytečných rušivých zásahů.)
Mateřství neznamená konec radostného života. Jen ty radosti a starosti budou jiné.

Co pomáhá proti strachu

Strach obvykle pramení z nejistoty. Dobrým krokem tedy může být lepší informovanost. Nepropadejte však vyhledávání nejrůznějších informací příliš, abyste si nepřidělala vrásky na čele a nezadělala na bezesné noci. Zabírá podpora od nejbližších, zvláště otec dítěte by se měl v tomto náročném období osvědčit a poskytnout vám oporu a zázemí.

Hodně o svých pocitech mluvte, ať povolí vnitřní napětí. Svěřit se nemusíte jen partnerovi, popovídejte si s maminkou, zkušenou kamarádkou a třeba i s lékařem, pokud se necítíte v pořádku a negativní pocity nad vámi vítězí.

Pomoci mohou i speciální předporodní kurzy, které vás do začátku vybaví nejen důležitými informacemi, ale také radami a praktickým nácvikem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Těhotenství poznamená psychiku ženy v dobrém i ve zlém

O čem se nemluví: Vůně ženského klína
Třikrát jsem byla těhotná, ale děti nechci. Nikdy

Video Mohlo by Vás také zajímat: Baierlová: Problém je, že vláda nemá plán. Je těžké hledat motivaci, nevidíme světlo | Video: Michael Rozsypal