EEG Biofeedback (z angl.eeg – vyšetření mozkové činnosti – elektroencefalogram, bio-biologicky týkající se živého organismu, feedback – zpětná vazba) je někdy nazýván západní jógou nebo elektronický zen – náleží do tréninkových metod, které umožňují harmonizaci mozkové činnosti formou bioregulace a samoučení se mozku.
Složité biochemické pochody v mozku jsou základnou pro vznik mozkové bioelektrické činnosti. Tu je možné měřit a zapisovat elektroencefalografem v křivce elektroencefalogramu.
Mozek produkuje 5 různých aktivit, které se liší mezi sebou parametry frekvence, voltáže, tvaru, také místem vzniku v mozku, místem výstupu v křivce EEG, svou vazbou na jednotlivé fyziologické stavy vědomí – tzv. pásem mozkových vln od nejpomalejších po nejrychlejší – delta 0,5-3 Hz, theta 4-7 Hz, (delta a theta – pomalé frekvence), alfa 8-12 Hz, beta 13-35 Hz, gamma nad 35 Hz (beta a gamma – rychlé frekvence).
EEG Biofeedback je moderní metoda, která nám umožní ovládat mozkové vlny s využitím speciálního počítačového programu.
Ten převádí námi snímanou aktivitu mozku (EEG) do jednotlivých prvků počítačové hry, která naopak vydává zpětnovazebné informace o úspěšnosti tréninku pomocí zrakové, sluchové dráhy i taktilního čití.
Mozek se trénuje podle individuálních potřeb každého klienta tak dlouho, než si způsob fungování zapamatuje a osvojí.
Metoda byla vyvinuta v USA pro léčebné účely. Dnes se využívá pro špičkový výkon pilotů NASA, u vrcholových sportovců a v jiných oborech.
Trénovaný klient má na hlavě čidla (malé kovové kroužky, elektrody), které snímají signál EEG z mozkové kůry. Ten je dál v počítači zapsán, analyzován a kvantitativně i kvalitativně vyhodnocen. Tento záznam je viditelný v reálném čase na monitoru terapeuta, který podle nápravného protokolu navrhne tréninkový individuální program a během tréninku pozitivně posiluje trénovaného k dosažení žádoucí změny ve vzoru EEG.Pro trénovaného je záznam EEG přepsán do grafické, lépe srozumitelné formy videohry, kterou hraje bez pomoci joysticku, bez klávesnice a myši, jen svými myšlenkami. Činnost mozku je představena jako pohyb autíčka, řeky, koule, robota. Přímý pohyb je správný a znamená pro klienta, že jeho činnost mozku je odpovídající pro současné dobré soustředění a relaxaci svalů (mozek vytvořil správný vzor EEG pro tyto funkce).Správná činnost mozku je odměňována úspěchem ve hře, vzrůstajícím počtem bodů, zvukovými nebo dotykovými signály. Jestliže autíčko sjíždí vlevo nebo vpravo z vyznačené cesty, úspěch se nedostaví. Mozek nevytvořil očekávaný vzor EEG a dostává o tom jasnou informaci.
Náš mozek se rád učí, a proto se v procesu učení systematickým opakováním tréninku naučí vytvářet žádoucí frekvence mozkových vln a brzdit vytváření frekvencí nežádoucích. Nežádoucí frekvence jsou spojeny s oslabením funkcí – například s horším soustředěním, pamětí, horší kvalitou spánku nebo kvalitou tvořivosti a jinými příznaky neregulované práce mozku.
Za jak dlouho se dostaví výsledky?
Jako v každém procesu učení jsou i výsledky neurotréninku viditelné postupně, během času. Poměrně rychle lze zjistit, zda neurotrénink přinese žádaný efekt, a počet sezení je obvykle ohraničený.
U většiny stavů by měl být počáteční pokrok zřetelný po deseti sezeních, u mladších dětí nebo těžkých stavů se plný účinek rozvine asi po dvaceti sezeních. U dospělých, kteří netrpí žádnými vážnými potížemi, se účinek často projevuje již po prvních sezeních. Trénink je nenásilný, bezbolestný.
Pokud je prováděn odborníkem, nepředstavuje riziko, protože nemá vedlejší účinky. Trénink (1 sezení) trvá přibližně 45 minut.
Pro koho je EEG Biofeedback vhodný ?
Tréninky BFB lze využít od dětského věku do pozdního zralého věku. U zdravých jedinců lze díky BFB zvýšit rychlost paměti a učení. Pro osoby jejichž práce je spojena s nadměrným stresem, vysokou odpovědností, tam kde je nutné učinit rychlá rozhodnutí (piloti, makléři, dispečeři, podnikatelé, policisté….) může BFB pomoci. V neposlední řadě se BFB využívá u sportovců.
Kde má EEG Biofeedback vynikající účinek?
EEG biofeedback se používá v některých psychických a zdravotních poruchách hlavně psychosomatických, ale i nemocí nervových a psychických , jako součást komplexního léčení.
U dětí se jedná například o poruchy učení (špatné studijní výsledky, dyslexie, dysgrafie, atd.), hyperaktivita, agresivita, apatie, ADHD, ADD, LMD, logopedické problémy, poruchy pozornosti a koncentrace, nespavost, poruchy spánku, enuréza, úzkostné stavy, stres, komunikační potíže, bolesti hlavy a migrény,tiky.
U dospělých se nejčastěji jedná o kondiční a profesní trénink pro zlepšení pracovních výkonů (manažeři, vedoucí pracovníci, řidiči, sportovci…), stres, migrény, poruchy spánku, tréma a napětí před výkonem, únavový syndrom, deprese, vysoký krevní tlak, svalové spasmy.
Proč je vhodná před tréninkem EEGBFB diagnostika?
Diagnostika pro potřeby Biofeedbacku je vstupní vyšetření s natočení mapy mozku tzv. QEEG. Jedná se o profesionální monitoring mozkové aktivity.Mapa mozku ukáže, jak je mozek vyzrálý ve všech krajinách, na jakém stupni je vývoj všech mozkových pásem, hlavně aktivity vlny alfa a beta.
Například nadměrné množství theta vln blokuje možnost učení se a vnímání, nedostatek alfa vln nedovoluje relaxovat a nedostatek beta aktivity se soustředit. Dítě je zralé pro školní docházku, jestliže alfa pásmo dominuje v týle nad theta pásmem a v předních částech mozku je dostatečné pásmo beta (poznávací funkce).
Kolik EEGBFB tréninků je potřeba?
Na základě diagnostiky je každému klientovi v průběhu prvního sezení vypracován individuální tréninkový plán a proveden zkušební EEGBFB trénink. Podle anamnézy lze předběžně určit, zda se bude jednat o krátkodobou – kondiční terapii (10 – 20 sezení) nebo dlouhodobou (40 – 60 sezení). Délka tréninku záleží na závažnosti obtíží a věku klienta.
Z praxe EEG Biofeedbacku se nestává, že by klient nepocítil zlepšení. Výsledky jsou velmi průkazné především u dětí, jejichž nervová soustava je díky stálému vývoji značně flexibilní. Každý mozek je schopen si při opakovaném tréninku osvojit ideální fungování. Základem je snaha každého jedince chtít se zlepšit, pracovat sám na sobě a zodpovědně přistupovat k tréninku.
Proč mozek trénovat?
Tréninky EEG Biofeedback zvyšují neuroplasticitu a povzbuzují regulační mechanismy, které se podílejí na aktivaci mozkové kůry, a tím mají vliv i na optimalizaci práce mozku, na zlepšení funkcí kognitivních, na soustředění, na paměť, na kreativitu, na rychlost učení, na rychlost správného rozhodnuti, zmenšují stres.
Neurofeedback – metoda – Institut praktické pedagogikyInstitut praktické pedagogiky
EEG Biofeedback ( z angl.eeg – vyšetření mozkové činnosti- elektroencefalogram, bio-biologicky týkající se živého organismu, feedback – zpětná vazba) je někdy nazýván západní jógou nebo elektronický zen – náleží do tréninkových metod, které umožňují harmonizaci mozkové činnosti formou bioregulace a samoučení se mozku.
Složité biochemické pochody v mozku jsou základnou pro vznik mozkové bioelektrické činnosti. Tu je možné měřit a zapisovat elektroencefalografem v křivce elektroencefalogramu.
Mozek produkuje 5 různých aktivit, které se liší mezi sebou parametry frekvence, voltáže, tvaru, také místem vzniku v mozku, místem výstupu v křivce EEG, svou vazbou na jednotlivé fyziologické stavy vědomí – tzv.
pásem mozkových vln od nejpomalejších po nejrychlejší – delta 0,5-3 Hz, theta 4-7 Hz, (delta a theta – pomale frekvence, alfa 8-12 Hz, beta 13-35 Hz, gamma nad 35 Hz. (beta a gamma – rychle frekvence). Všechna pásma jsou viditelná v kvantitativním EEG během celého života a podle stavu chování v různém zastoupení v tzv.
vzoru EEG kvantitativním. V křivce bdělosti EEG (vzor kvalitativni EEG) u dospělého člověka při zavřených očích existuje topografické rozlišení činnosti mozku v přední části, kde je videt činnost beta a v týle kde je činnost alfa, převážně dobře patrná v tzv.rytmu alfa.
Po otevření očí by měla činnost alfa zmizet nebo snížit svoji amplitudu v týle a v jiných částech by měla být dominující aktivita beta. V usínání se rozpadá alfa a přibývá vln theta, ve spánku chybí topografické rozlišení a dominují tzv.spánková vřeténka na pozadí. Na začátku spánku dominují vlny theta, a ve hlubokém spánku potom vlny delta. Je to kvalitativní vzor EEG.
Mezi funkcemi mozku a chováním existuje přímá souvislost, která je patrná v křivce různých biologických funkcí například v křivce mozkové činnosti v tzv.vzoru EEG. Mozek totiž mění svoji aktivitu podle fyziologického stavu, podle chováni: bdění, usínání, spánku, buzení.
Jinak vypadá vzor EEG během psychického napětí, jinak v relaxaci. I malé změny ve frekvenci mozkových vln se pojí s určitými fyziologickými konsekvencemi. Terapeut a klient mají k dispozici důmyslné lékařské přistroje, které umožňují analyzovat a nahlédnout na práci celého organizmu včetně mozku.
Tak je dána trénovanému klientovi možnost změnit funkci mozku při využití zpětné vazby. Před tréninkem je nutné vyšetřit, které funkce potřebuje klient/pacient vylepšit. Proto je kandidát na tréninky vyšetřen lékařem, projde psychologickými testy, měl by mít provedeno vyšetření EEG a tzv. mapu mozku.
Všechna vyšetření jsou neinvazivní, nebolestivá, neškodlivá a dávají mnoho užitečných informací nejen pro trénink, ale mohou se hodit i mimo EEG Biofeedback, například pro řidiče, pro lékařský posudek, pro psychologický posudek atd.
Vyšetření jsou potřebná pro konstrukci nápravného nebo optimalizujícího protokolu pro trénink, aby bylo možné ocenit, které kognitivní funkce je potřeba posílit.
Průběh tréninku
Trénovaný klient má na hlavě čidla (malé kovové kroužky), která snímají signál EEG. Ten je dál v počítači zapsán, analyzován a kvalitativně i kvantitativně vyhodnocen.
Tento záznam je viditelný v reálném čase na monitoru terapeuta, který podle nápravného protokolu navrhne tréninkový individuální program a během tréninku pozitivně posiluje trénovaného k dosažení žádoucí změny ve vzoru EEG.
Pro trénovaného je záznam EEG přepsán do grafické, lépe srozumitelné formy videohry, kterou hraje bez pomoci joysticku, bez klávesnice a myši, jen svými myšlenkami.
Činnost mozku je představena jako pohyb autíčka, řeky, koule, robota.
Přímý pohyb je správný a znamená pro klienta, že jeho činnost mozku je odpovídající pro současné dobré soustředění a relaxaci svalů (mozek vytvořil správný vzor EEG pro tyto funkce).
Správná činnost mozku je odměňována úspěchem ve hře, vzrůstajícím počtem bodů, zvukovými nebo dotykovými signály. Jestliže autíčko sjíždí vlevo nebo vpravo z vyznačené cesty, úspěch se nedostaví. Mozek nevytvořil očekávaný vzor EEG a dostává o tom jasnou informaci.
- Náš mozek se rád učí, a proto se v procesu učení systematickým opakováním tréninku naučí vytvářet žádoucí frekvence mozkových vln a brzdit vytváření frekvencí nežádoucích.
- Nežádoucí frekvence jsou spojeny s oslabením funkcí – například s horším soustředěním, pamětí, horší kvalitou spánku nebo kvalitou tvořivosti a jinými příznaky neregulované práce mozku.
- Tréninky EEG Biofeedback zvyšují neuroplasticitu a povzbuzují regulační mechanismy, které se podílejí na aktivaci mozkové kůry, a tím mají vliv i na optimalizaci práce mozku, na zlepšení funkcí kognitivních, na soustředění, na paměť, na kreativitu, na rychlost učení, na rychlost správného rozhodnuti, zmenšuji stres.
EEG biofeedback se používá v některých psychických a zdravotních poruchách hlavně psychosomatických, ale i nemocí nervových a psychických , jako součást komplexního léčení: dětí s dyslexií, dysgrafií, dyskalkulií a dyspraxií, psychosomatických poruchách, logopedických problémů, hlavně dysfazii a afazii, koktavosti, mutismu, a j., problémů se soustředěním a pamětí, spánkových problémech, přijímáním potravy – bulimie, anorexie, problému s chováním, školními neúspěchy, bolesti hlavy a migrény, tiky, epilepsie, rovněž farmakoresistentní, syndromu chronické únavy a syndromu vyhoření, rehabilitace po úrazech mozku a po mozkové mrtvici, rehabilitace po mozkové dětské obrně, impulsivity a agrese, léčbě deprese, léčbě úzkosti, léčbě OCD, léčbě syndromu Aspergera a autismu, rehabilitace po operaci mozku, léčbě choroby Parkinsona a jiných extrapyramidových poruch, léčba choroby Alzheimera a jiných druhů demencí, léčbě některých mentálních opoždění, léčbě dětí s porušenou funkcí analyzátoru np. dětí nevidomých, neslyšících či s oslabením zraku, sluchu, léčbě neuróz všeho druhu, léčbě emocionálních problémů, léčbě PTSD jak u dětí, tak u dospělých, také válečných veteránů, léčbě šumu v uších a jiných poruch a nemocí.
Při poruchách a nemocech se vzor EEG kvalitativně nebo jen kvantitativně mění. Výskyt nežádoucích frekvencí má negativní vliv na fungování organismu.
Někdy se hovoří o poruchách, ve kterých dominují pomalé frekvence (poruchy z pomalých frekvencí theta a delta) nebo o poruchách, ve kterých dominují rychlé frekvence pásem mozkových vln (poruchy z rychlých frekvencí beta a gamma).
Existují i poruchy, ve kterých abnormálně vystupuje příliš mnoho pomalých a současně i rychlých frekvencí nebo dokonce abnormální grafické elementy, jako jsou ostré vlny, hroty, komplexy hrot-vlna a další.
Příkladem poruchy z pomalých frekvencí je například žák, který se nehlásí, nestačí napsat úkoly z tabule, často se plete, nebaví ho učení. Jde také o některé formy depresí. Příkladem poruch z rychlých frekvencí je například úzkost, příkladem poruch z pomalých a rychlých frekvencí mohou být některé typy ADHD. Abnormální grafické elementy jsou typické pro epilepsie.
011 / Neurofeedback: fakta versus mýty
Autor: Vojtěch Pišl
Neurofeedback, který se postupně začíná prosazovat i u nás, se ve světě desítky let využívá při léčbě poruch pozornosti nebo depresí a experimentálně například i v terapii malých dětí s neurovývojovými problémy či pro klienty s reaktivní poruchou attachmentu.
V mnoha zemích léčbu proplácejí zdravotní pojišťovny (namátkou Německo, Holandsko, USA nebo Slovensko) a uznává ho například Americká psychologická asociace.
Že by se všichni mohli plést? Vraťme se tedy na začátek: co to ten neurofeedback je, jak funguje a co jeho účinnost prokazuje?
Biofeedback
Staří Číňané dávali obviněným při výslechu do úst hrst suché rýže. Pokud ji souzený vyplivl po stanovené době suchou, byl označen za zločince; pokud byla vlhká, byl zproštěn viny. Kromě případného vlivu bohů hrají roli fyziologické proměny při stresu: pokud člověk lže, zažívá stres, který omezí slinění – a výsledkem je suchá rýže.
A také změny v tepu, tlaku, frekvenci a způsobu dýchání nebo pocení a elektrické vodivosti kůže. Právě ty využívají modernější detektory lži, takzvané polygrafy, zaznamenávající často právě uvedené hodnoty.
Princip je stejný: lež znamená stres a stres znamená specifické fyziologické hodnoty v grafech z přístrojů (pro úplnost dodejme, že nejsou úplně spolehlivé).
Mozek ovládá tělo mimo jiné pomocí dvou nervových systémů. Zatímco první zprostředkovává spojení se svaly, které umíme ovládat vůlí, takzvaný autonomní funguje na vůli nezávisle a kontroluje například některé aspekty dýchání, činnost orgánů nebo třeba svěrače.
Protože tento autonomní systém neumíme vědomě ovládat, pravdu bychom (za předpokladu dokonalého měření) měli pomocí polygrafu odhalit docela snadno. Alespoň si to vědci před několika desítkami let mysleli.
Jediné, co jim protiřečilo, byly zprávy – a později vědecké studie – o východních mysticích, kteří umějí měnit i ty autonomní funkce: snížit tep, přestat se potit, zpomalit metabolické procesy…
Právě na umožnění změny autonomních tělesných procesů spočívá princip biofeedbacku – zařízení, které člověku poskytuje zpětnou vazbu (feedback) o nějaké tělesné hodnotě (bio).
Typickým příkladem mohou být přístroje, které měří tep a tlak při sportu: změří nějakou fyziologickou hodnotu a dají nám o ní zprávu, na kterou můžeme reagovat.
Poměrně banální zjištění -které začne být zajímavé, když pochopíme princip takzvaného operantního podmiňování. Uč se odměnou
Pojmem operantní podmiňování se označuje základní schopnost jakéhokoli biologického organismu učit se pomocí odměn. Pokud budete psovi dávat piškoty, když bude vrtět ocasem, bude jím vrtět víc. Pro nás jsou zásadní dva fakty.
Zaprvé si to pes vůbec nemusí uvědomovat: učení operantním podmiňováním nevyžaduje vědomé úsilí. Pokud byste někomu dávali piškoty za to, že se narovná, naučí se chodit narovnaný, i když si to třeba nebude uvědomovat.
Zadruhé coby „odměna“ stačí cokoli, co tak bude odměňovaný vnímat – psa stačí pochválit a na člověka se třeba usmát nebo mu dát dobrou známku.
Elegantně to ukázal třeba výzkum, v němž se vědci převlečeni za recepční usmáli (odměna) na čekající participanty fiktivního výzkumu pokaždé, když stáli v jednom rohu čekárny, a naopak mračili, pokud stáli na opačném konci místnosti. Převážná většina účastníků po pár minutách popocházení zůstala v tom „správném“ rohu, aniž by si uvědomovali jakékoli ovlivnění.
Ještě zásadnější je fakt, že se tak umí učit i autonomní nervová soustava, která ovládá procesy, jež volně řídit neumíme, třeba činnost srdce, způsob dýchání nebo prokrvení tkání. Vhodnými odměnami tak můžeme měnit i vědomě neovlivnitelné procesy v těle.
Výsledkem jsou potom právě rozličné biofeedbackové přístroje.
Představme si teploměr, který měří s přesností na zlomky stupně teplotu prstu na noze, a člověka, který trpí takzvaným Raynaudovým syndromem, tedy problémy s příliš studenými končetinami (a dalšími problémy souvisejícími s nedostatečným krevním zásobením končetin, obvykle v důsledku emoční zátěže). Pokud takový teploměr spojíme se zvonkem, který zazvoní při každém oteplení prstu o setinu stupně, zvonění bude pro pacienta znamenat zlepšování symptomu, tedy odměnu. A díky odměňování se jeho noha učí ohřát se. Zásadní jsou studie, které ukázaly, že úleva od nemoci trvá měsíce a roky po terapii; stejně jako důkazy, že se nejedná o pouhé celkové uklidnění a snížení stresu, ale specificky o schopnost zahřát si prsty. Znamená to, že tento biofeedback funguje.
Podobně fungují biofeedbacky, které měří svalové napětí (EMG) a srdeční činnost (EKG). Při stresu dochází ke zrychlení tepu, zvýšení tlaku a zvýšení svalového tonu. Pokud budeme odměňovat jejich snížení, odměňujeme vlastně absenci biologického stresu – a organismus se tak učí reagovat na stresové situace mírněji.
Podobný mechanismus můžeme uplatnit při úzkosti. Při úzkostném záchvatu dýcháme velmi rychle, takže se do krve dostává nepřirozeně velké množství kyslíku.
Přemíra kyslíku v krvi změní její pH, takže krev bude kyselejší – což způsobí smrštění vlásečnic, které kyslík distribuují do mozku. Výsledkem je potom nedostatek kyslíku v mozku – a tedy v podstatě dušení.
Dušení ale zvyšuje úzkost, takže budeme dýchat ještě rychleji -a budeme ještě úzkostnější. Pomocí biofeedbacku, který měří pohyby hrudníku, se můžeme učit dýchat jinak.
Princip je jednoduchý – složité je odměňování. Je nutné docílit toho, aby si organismus efektivně spojil odměnu se změnou fyziologické hodnoty.
K nějakému spojení dochází teoreticky pokaždé – z klinického hlediska jde ale o to, aby ke spojení došlo v konečném a relativně krátkém čase.
Znamená to hlavně odměny vhodně načasovat: musí následovat s určitým zpožděním, abychom je chápali jako kauzální důsledek – ale zase s nepříliš velkým zpožděním, aby bylo snadné je spojit právě s tím, co mají odměňovat.
Pokud se to daří, může vzniknout množství užitečných terapeutických přístrojů. Biofeedback se tak užívá třeba při problémech se stolicí (senzor v rectu měří aktivitu svěračů), k uvolnění svalů při bolestech nebo pro změnu srdeční frekvence.
Neurofeedback, neboli EEG biofeedback pracuje podobně: měří (a odměňuje) činnost mozku zaznamenanou na EEG. (Ve výzkumu se užívají i neurofeedbacky založené na funkční magnetické rezonanci, ale vzhledem k ceně se s takovým přístrojem v Česku nejspíš ještě nějaký čas nesetkáme.
) Princip neurofeedbacku je stejný jako u ostatních biofeedbackových modalit. EEG měří na různých místech lebky elektrické napětí vyvolané nervovou činností v mozku.
Matematickou analýzou lze v záznamu odlišit různé frekvence na různých místech – a získat tak informace o tom, jak rychlý rytmus neuronové aktivace v oblasti kolem elektrody převažuje a jak silná je aktivace oproti okolí jiných elektrod.
Fyziologickými hodnotami, s nimiž pracuje neurofeedback, jsou tedy frekvence (rychlost) a amplituda (velikost) elektrické aktivity v různých částech mozku.
Relaxace hippies
V šedesátých letech minulého století studoval psycholog Joe Kamiya vztah mezi introspekcí a činností mozku. Snažil se zjistit, jestli lze introspektivně odhadnout, jak člověk aktuálně mozek aktivuje.
Neurony spolu komunikují pravidelným, synchronním vysíláním elektrických signálů v určitém rytmu: výstřel – ticho, výstřel – ticho… Napětí, které synchronní aktivace velkého množství neuronů vyvolá, potom změří voltmetr.
Kamiya tak ve svém výzkumu dal studentům na hlavu elektrody EEG, které vedou právě k podrobnému voltmetru.
Zjistil, že jeden ze studentů umí se stoprocentní úspěšností říct, kdy v jeho mozku převažuje rytmus o frekvenci 8 až 12 Hz – takzvané vlny alfa, které odpovídají relaxaci. Došel tak k závěru, že člověk může být schopný odhadnout, jaký rytmus zrovna v jeho mozku převládá. Zároveň zjistil, jak prostým podmiňováním pomocí EEG tuto frekvenci u lidí podporovat.
„Někteří lidé, kteří zažili stav alfa, hovořili o pocitu odpočinku a bystrosti, jako kdyby se chvilku prospali a vstali s vyčištěnou hlavou; další mluvili o ohromujících pocitech klidu a zasnění se.
Někteří absolventi Kamiyaova tréninku se dožadovali dalších sezení, aby mohli zažít stav alfa znovu. Někteří hudebníci a umělci mluvili o zážitcích intenzivního záchvatu kreativity, další popisovali pocit, jako by se vznášeli.
Někteří lidé nehlásili vůbec nic,“ popisuje Jim Robbins v knížce Symfonie v mozku.
Ať byly zážitky klientů jakékoli, frekvence alfa v mozku odpovídá relaxaci. Pokud se podaří navodit jedno, zároveň nutně nastane i druhé – takže možnost naučit klienta „zapínat si“ vlny alfa znamená naučit jej se uvolnit.
Zásadním výsledkem je regulace stresu – který stojí za množstvím psychiatrických problémů. Nejtypičtěji se neurofeedbackem léčí patologická úzkost.
Analogicky lze takovou léčbu ale užít na léčbu široké škály osobnostních nebo emočních problémů nebo závislostí.
Stermanovy kočky a vyléčení epileptici
Barry Sterman, psycholog zabývající se spánkem, studoval v šedesátých letech operantní podmiňování u koček. Naučil kočky mačkat tlačítko, aby dostaly nažrat. Posléze jim začal pouštět monotónní zvuky a naučil je, že během nich nažrat nedostanou.
Doufal totiž, že kočky během bzučení, kdy nemají nic na práci, usnou – což by znamenalo, že je možné se spánku naučit. Spánek chtěl zachytit pomocí EEG, takže kočkám voperoval do mozku elektrody. Kočky se ale místo spánku chovaly jako na lovu: nehnutě čekaly připravené vyskočit k tlačítku, jakmile zvuk dozní.
Na EEG se to projevovalo zvláštními vlnami v oblasti motorické kůry, které Sterman nazval SMR (senzomotorický rytmus). Aby zjistil, jestli by bylo možné tuto specifickou aktivitu vyvolávat uměle, dával kočkám nažrat pokaždé, když aspoň na půl vteřiny zapojily mozek tímto způsobem.
Kočky se pak skutečně naučily rytmus SMR „zapínat“ častěji – a to dokonce i ve spánku, takže šlo prokazatelně o obecný efekt.
O pár let později se Sterman zabýval otázkou, jak zabránit otravě látkou, která občas unikala do interiéru kosmických lodí a způsobovala epileptické záchvaty a následně smrt. Testy opět vykonával na levných a dostupných kočkách.
K údivu vědců se deset z padesáti koček ukázalo být vůči epileptické aktivitě téměř nebo úplně imunní, aniž by pro to existoval jakýkoli fyziologický důvod. Vysvětlení bylo překvapivě jednoduché: byly to ty kočky, které předtím absolvovaly „výcvik“ v užívání senzomotorického rytmu.
Ukázalo se, že jeho obohacení zabránilo rozšíření epileptické aktivity, která se pojí s daleko pomalejšími vlnami označovanými theta.
Sterman tento princip poté vyzkoušel na své kolegyni Mary, kterou už od dětství několikrát do měsíce postihoval tzv. grand mal, „velký“ epileptický záchvat obnášející křeče a bezvědomí.
Roku 1971 vyrobil pro Mary přístroj, který snímal její EEG a rozsvítil zelené světélko při velkém množství SMR a červené, pokud bylo SMR málo.
Po třech měsících tréninku Mariyny záchvaty téměř ustaly – což bylo do té doby považováno za prakticky vyloučené.
V tu chvíli se zrodil první biofeedback pracující se senzomotorickým rytmem.
Zatímco běžně mozek funguje fl exibilně a do jisté míry nepravidelně, při epileptickém záchvatu se z určitého centra začnou do dalších částí mozku přenášet nezdravě pravidelné pomalé vlny theta, které zastaví veškeré další aktivity.
Neurofeedbackový trénink dokáže šíření těchto pomalých vln účinně omezit – možná díky zvýšení množství rychlejších vln SMR, možná díky obecnému „zesílení“ určitých oblastí mozku, které trénink SMR doprovází.
Snížení nebo zastavení epileptických záchvatů ale není všechno – už Stermanovy studie koček a opic ukázaly i změny v dechu, snížený svalový tonus nebo zpomalení srdečního tepu, stejně jako změny nervové činnosti ve spánku.
Stermanův „epileptický“ model se tak postupně rozšířil i na množství dalších poruch. Na tiky, neurózy, migrény, koktavost a další poruchy, které mají z neurologického hlediska podobnou záchvatovitou podobu jako epilepsie, jen neskonale slabší.
Byť o jejich terapii neexistuje tolik výzkumů jako o epilepsii, v principu se jedná o totéž – a hromada klinických zkušeností a ojedinělé výzkumy svědčí o tom, že u nich neurofeedback skutečně funguje.
A vzhledem k tomu, že už Stermanovy kočky a opice ukázaly proměnu spánku, SMR trénink se úspěšně užívá i k léčbě insomnie (nespavosti).
Příště se podíváme na nejčastější klinické využití neurofeedbacku, na kritiku i vědecké studie, které s nimi souvisejí.
***
Někteří absolventi Kamiyaova tréninku se dožadovali dalších sezení, aby mohli zažít stav alfa znovu. Někteří hudebníci a umělci mluvili o zážitcích intenzivního záchvatu kreativity. vity.
Doporučená literatura: Robbins, J. (2000). A Symphony in the Brain: the Evolution of the New Brain Wave Biofeedback. New York: Grove Press.
O autorovi: Vojtěch Pišl, psycholog a překladatel v oblasti psychologie a neurověd. Pracuje v britském zdravotnictví, připravuje se ke studiu neuropsychologie.
Tento článek je převzat z časopisu Psychologie dnes, nakladatelství Portál, které je partnerem odborného obsahu portálu Najdi Pomoc.cz.
Chat: Jiří Jedelský — Sama doma — Česká televize
DAYD: „Co přesně znamená neurofeedback?“
Jiří Jedelský: „Neurofeedback je metoda, která úzce souvisí s metodou EEG Biofeedback. Rozdíl je v tom, že se nesoustřeďujeme pouze na racionální zvládání situací, ale o nastavení Vašeho individuálního emočního prožívání.
Tato metoda v podstatě okamžitě reaguje na Vaše emoční prožívání, které vyhodnotíme na základě vzájemných interakcí, které probíhají v mozku.
Tyto interakce snímáme elektrodami, definujeme je a oznámíme Vám, v čem je třeba udělat emoční nápravu a tu Vás potom i naučíme, abyste byli v klidu, neměli zbytečný stres i z maličkostí, nevytvářeli si předsudky na základě strachu z kritiky. To takj stručně na začátek.“
Jiřina: „Je Biofeedback hrazen VZP.“
Jiří Jedelský: „Bohužel mi to není známo, uvažovalo se o tom před asi 15 lety, ale neuskutečnilo se to.j.j.“
Silvie Knopová: „Dobrý den, nejsem teď úplně v pohodě-bez práce, partnera, nedostatek financí a potřebovala bych změnu v životě. Byl by to dobrý typ pomoci..? Nevíte o pracovišti v Opavě a okolí..? Děkuji“
Jiří Jedelský: „Dobrý den, jsem v Olomouci, můžete mi zatelefonovat na tel. 608 22 87 50 abychom se dohodli na terapii v Olomouci“
Marcela: „Dobrý den pane Jedelský, jsem v neustálem stresu, již 23 let se starm o postiženého syna, mám obavy co s ním bude, jak zvládne život až s manželem umřem atd,není den kdybych se nebala smrti. Lze toto nějak odbourat. Z toho mam žlučníkové problémy ,vysoky tlak atd. Děkuji za odpoved“
Jiří Jedelský: „Je to o tom, odkud jste, já mám pracoviště v Praze a v Olomouci. Jinam nedojíždím. Pokud máte potíže tohoto charakteru, určitě potřebujete pomoci a jsem pro Vás na mých pracovištích k dispozici.j.j.“
Kateřina: „Dobrý den, může se touto metodou ‚léčit‘ i strach? Neopodstatněný strach? Děkuji. Kateřina“
Jiří Jedelský: „Ano, určitě, toto je jedna z nejčastějších příčin, které u mne řešíme.j.j.“
Petra: „Dobrý den, slyšela jsem Vás v televizi. Věřím, že to tak skutečně je. Pozoruju to na vlastní kůži. Ve vteřině, když jsem ve stresu, okamžitě reagují negativně orgány v těle. Konkrétně dva. Už to sleduju dlouhou dobu. Mám to opravdu vypozorované.
Pokud dostanu dobrou zprávu o tom, co mě vystresovalo, okamžitě mě to přejde nebo mi je líp. Chtěla bych se zeptat, je možné se k Vám do ordinace objednat? A pokud ano, tak kde a jak dlouho se čeká? A ještě se chci zeptat, jak to je finančně.
I když zdraví je na prvním místě a mě to opravdu trápí, tak bych to asi neřešila. Moc Děkuji a přeji Vám hezký den.“
Jiří Jedelský: „Dobrý den, děkuji Vám za informaci. V Praze i v Olomouci je relativně stejná ‚čekací doba‘.Do jednoho měsíce. V chatu jsem uvedl moje tel. číslo, nebo si mne najděte na internetu.“
Hanka: „Takže ještě jeden dotaz, kde máte pracoviště v Praze? Děkuji.“
Jiří Jedelský: „Pracuji v Centru Petra Havlíčka v Praze. Rád Vás uvidím.j.j.“
vera pulcova: „dobrý den zaujalo me dnesní téma a jelikož mam celý zivot problémy s negativnimy emocemi a chtela bych poradit jestli se s tim dá ještě něco delat je mi už 62 let a jsem z toho už dost unavená..děkuji“
Jiří Jedelský: „Dobrý den, jsem rád, že Vás moje terapie zaujala, nakontaktujte se na mne,viz telefon výše a uvidíme, co se dá dělat.j.j.“
Romana: „Dobrý den, prosím o radu, zda tato metoda je pro mne vhodná. Nemohu se nastartovat a jedu stále na 1/2 plynu. Případně prosím o kontakt – Praha. Děkuji“
Jiří Jedelský: „Dobrý den, kontakt jsem již uvedl, jak tel. tak i pracoviště.Děkuji Vám za zájem.J.j.“
Jana: „Kolik terapii je průměrně potřeba k odstranění problému? děkuji“
Jiří Jedelský: „Dobrý den, běžný počet je do 15 hodin terappí.j.j.“
Sona: „Dobrý den Pane doktore chtěla jsem se zeptat ,protože nevím jestli se tato metoda využívá v celé naší republice ? a jak by bylo možné se do tohoto z mé strany zapojit ?Je mi 47let mám nadváhu již několik let beru léky na tlak ,cukrovku a štítnou žlázu.Myslím si ,ale právě že ,většina mého přibíraní je spojena se stresem a vlastně pak nekontrolovatelným přejídáním a pak mě to trápí pokud bych mohla tuto situaci zvládnout za pomocí této metody potřebovala bych poradit na koho se mám obrátit?“
Jiří Jedelský: „Metoda EEG biofeedback je v řadě mít naší republiky, ale nemám přesné informace, kdo pracuje s budováním emočních charakteristik osobnosti.j.j.“
Kateřina: „Dobrý den ještě jednou, zapomněla jsem se zeptat na cenu jednoho vyšetření a kolik se jich obvykle dělá? Např. u toho neopodstatněného strachu? Předpokládám, že je to individuální? A kde v Praze působíte? Hledala jsem na internetu Vaše stránky a našla jsem Vás v Praze v souvislosti s Petrem Havlíčkem. Děkuji ! Kateřina“
Jiří Jedelský: „Ano, hledala jste správně. Děkuji Vám. Pěkný den a těším se na setkání.j.j.“
Kristýna: „Dobrý den.Nevím jestli má otázka je tu položena správně.Přítel neustále spí ve dne a v noci ponocuje.Je to normální?“
Jiří Jedelský: „Jistě to normální není, je třeba se napřed poradit ošetřujícím lékařem. Pokud však se nenajde závažná nemoc, je Neurofeedback vhodný.j.j.“
Centrum duševního zdraví Jeseník & Šumperk
Hlavně proto, že se zde kombinuje to podstatné, co lidská mysl potřebuje. Na jedné straně činnorodost, aktivita, hledání nových podnětů, učení, na straně druhé pak uvolnění, úlevu, jistou lenost a pohodlnost. Každý se rád učí, jak si řešení problémů usnadnit , urychlit, zefektivnit – mozek není vyjímkou.
Je velmi přizpůsobivý, rád se učí, rozvíjí. Musíme mu však poskytnout cílené informace jak na to. Mozek pracuje neustále a spontánně. Výsledky tréninku jsou pak zpravidla trvalé. Celá terapie se podobá běžnému učení nebo cvičení, ovšem zde nehrozí možnost přetížení.
Když dosáhnete vrcholu, správná funkce mozku se automaticky uloží do paměti.
Indikace k terapii EEG Biofeedbackem:
Kondiční trénink pro zlepšení výkonů u duševně pracujících profesionálů. Profesní trénink pro zlepšení výkonů manažerů, pilotů, řidičů, operátorů, dispečerů, pracovníků bezpečnostních složek, sportovců (střelba, golf, apod.).
Klinická léčba poruch pozornosti (ADHD), specifických vývojových poruch, poruch spánku v dětství i dospělosti, poruch řeči, depresí, negativních účinků nadměrného stresu, chronických bolestí hlavy, různých stavů po zranění mozku, ale i strachu, úzkosti, trémy.
Jak dlouho trénink trvá a kdy se objeví první výsledky?
Délka tréninku je individuální, liší se podle věku, typu potíží, jejich závažnosti, apod. Velmi orientačně však lze říci:
Pokud jste dospělí, váš mozek funguje dobře, ale svůj výkon si ještě chcete zlepšit (manažeři, podnikatelé, špičkoví sportovci, apod.), postačí vám přibližně 10 sezení jako kondiční trénink. Přidají- li se mírné potíže jako např.
úzkostné a neurotické stavy – pak zahrnuje základní trénink asi 20 sezení.U středně závažných stavů – kam řadíme právě specifické vývojové poruchy, lehké mozkové dysfunkce, apod. – potřebujete 40, někdy až 60 sezení. V případě závažných zdravotních potíží – epilepsie, DMO, poúrazové stavy, atd.
– je třeba počítat s dlouhodobým tréninkem zahrnujícím více než 60 sezení.
Výsledky tréninku jsou patrné postupně, během času. Počáteční pokrok by měl být u většiny stavů zřejmý během prvních 10 – 20 sezení. U dospělých v kondičním tréninku se účinek může projevit už po první návštěvě.
Nové metody nápravy lehkých mozkových dysfunkcí – kompletní příručkaEfektivita liečby ADHD neurofeedbackom – Šlepecký, Novotný, HaaseVyužití EEG biofeedbacku v psychiatrické praxi – Článek psychiatrie pro praxi 5/2009 Novotný, Šlepecký, HaaseČlánky z Journal of Neurotherapy, Volume 13, Number 4, 2009Journal of Neurotherapy, 13;1-21, 2009Psychophysiology today vol 7
Biofeedback – nejistý nadstandard nebo nevyužitá možnost?
„Těžký nadstandard s nejistým výsledkem”, kroutí hlavou nad metodou Biofeedback jeden z pilířů naší speciální pedagogiky. „Metody typu biofeedback jsou v terapii ADHD neúčinné”, zmiňuje lakonicky příručka o ADHD pro rodiče a veřejnost.
V literatuře o ADHD a poruchách učení je metoda zmiňována ze skeptickým nadhledem, nezřídka řazena mezi alternativní metody na pomezí šarlatánství. Mezi odbornou veřejností často převládá skepse.
Zaslouží si tato metoda takto přezíravý přístup? U některých odborníků může vyvolat nedůvěru široké spektrum potíží, u kterých je biofeedback aplikován – od epilepsie přes deprese až po závislosti.
U řady těchto indikací má jistě biofeedback svůj význam potvrzený i nejrůznějšími, zejména zahraničními studiemi. Domnívám se však, že pacienti s těmito diagnózami budou z metody nejlépe profitovat na příslušných odborných pracovištích, kam běžně spadá řešení těchto problémů.
V poradenských zařízeních může být biologická zpětná vazba užitečná při řešení potíží, které spadají do jejich kompetence a u nichž byl zároveň realizován v souvislosti s biofeedbackem největší počet studíí a výzkumů. Jedná se zejména o problematiku ADHD a SPU.
V České republice neurolog prof.
Faber úspěšně oponoval grantový výzkum ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „Efektivita EEG biofeedbacku u LMD”, u 30 subjektů prokázal signifikantní zlepšení Wechslerova testu inteligence a testů čtení, pozornosti a paměti (1999). PhDr.
Tyl v roce 1998 úspěšně oponoval grantový výzkum ministerstva zdravotnictví.V kontrolované studii vlivu na IQ u 35 subjektů s poruchou pozornosti a hyperaktivitou prokázal významné zlepšení v testech inteligence a čtení.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zadalo grantový výzkum „EEG biofeedback jako prevence u předškolních LMD”, který prokázal významný vliv na dosažení školní zralosti, vzestup IQ a zlepšenou kontrolu chování (2001).
Na samotné metodě není nic nevědeckého, šarlatánského ani nelogického. Funguje na principu operantního podmiňování, odměny za výkon, pozitivního posilování, které se běžně využívají například při poradenských nápravných postupech.
Rozdíl je v tom, že zde zpětnou vazbu nedává jen pedagog nebo terapeut, ale v reálném čase je výkon vyhodnocován počítačem a klient dostává okamžitou informaci o úspěšnosti svého výkonu. Samotný technický princip metody spočívá v tom, že z elektrody připevněné na hlavě se snímá zjednodušený EEG signál.
Pokud klient například žádoucím způsobem zaměří pozornost, projeví se to na zvýšení EEG signálu o určité frekvenci.
To vyhodnotí jednak terapeut na svém monitoru, jednak počítač, který zareaguje „odměnou” v podobě úspěšně splněného úkolu na klientově obrazovce a přidělením bodů. Klient ve snaze získat odměnu v podobě herního úspěchu, zaměřuje mozkovou aktivitu žádoucím směrem. Samotný úkol hry je jednoduchý – nafouknout balonek, rozpohybovat robota, nebo udržet autíčko na správné straně silnice.
Úloha pedagoga zde zůstává zachována, klient není dán napospas technologiím, technické zařízení je jen „vsunuto” mezi něj a terapeuta. Ten nezůstává v pozadí, komunikuje s klientem, motivuje ho a modifikuje trénink podle aktuálních výstupů. Osobní vztah a individuální přístup je zde nezbytností.
Biologickou zpětnou vazbu můžeme chápat jako „technické vylepšení” dosavadních klasických nápravných postupů.
Cvičí–li dítě podle klasických postupů kupříkladu pozornost, plní úkoly, které požadují zapojení určitých oblastí mozku, zpětnou vazbou je potom vyhodnocení počtu správných odpovědí, sebehodnocení klienta nebo pochvala.
U biofeedback tréninku probíhá obdobná činnost s tím, že dosažení požadované úrovně pozornosti vidí jednak terapeut exaktně na svém monitoru, jednak dítě ji vnímá jako úspěch ve hře a dosažení určitého počtu bodů.
Jedná se tedy v podstatě o stejný princip nápravy, jako například u metod typu KUPOS nebo klasických počítačových programů pro nápravu pozornosti, s tím rozdílem, že zpětná vazba je zde okamžitá a výkon exaktně zachytitelný.
Za zmínku také stojí dobrá motivovanost dítěte, které vnímá okamžitý úspěch nebo neúspěch a má možnost na něj reagovat. Stejně tak terapeut má možnost reagovat na okamžitou situaci a zvyšovat nebo snižovat aktuálně požadavek na výkon.
Ze své praxe vidím problém v možnosti, že se dosažená úroveň pozornosti zafixuje pouze na konkrétní situaci při tréninku.
Podle mého názoru je třeba hledat možnosti, jak propojit Bfb trénink s praktickým životem a naučit klienta uplatňovat získané a nacvičené tréninkem při běžných činnostech.
Jednou z možností je propojení biofeedbacku s klasickými speciálně pedagogickými a poradenskými postupy.
Další oblastí, ve které by mohla biologická zpětná vazba nalézt širší uplatnění než doposud, jsou specifické poruchy učení, zejména dyslexie.
Inspirací může být například neuropsychologická terapie Dirk Bakkera, spočívající ve stimulaci jednotlivých hemisfér zrakovými sluchovým nebo hmatovýmii podněty podle pravostranného nebo levostranného typu dyslexie.
Cílem je zvýšení aktivity levé hemisféry u pravostranného typu dyslexie a pravé hemisféry u levostranného typu dyslexie.
Užívá se stimulace taktilní – čtení na základě hmatu, vizuální – promítání slov do příslušné části zorného pole a auditivní – vnímání slov jedním nebo druhým uchem.
Zde se využití biofeedbacku přímo nabízí, ať už formou prosté stimulace levé nebo pravé hemisféry nebo propojení stimulace se zmiňovanými akustickými, zrakovými nebo hmatovými podněty. U hyperaktivních dětí vedle medikace a úpravy režimu není mnoho možností, jak zlepšit jejich situaci.
Bfb by v této oblast mohl být značným přínosem. Neklidné dítě dostává „odměnu” za každý okamžik, kdy dokáže setrvat v klidu a uvolněné. Není mým záměrem dělat skrytou reklamu, když popíšu, že dítě, které při první návštěvě není schopno ani setrvat na křesle, po měsíci tréninku zvládne i půlhodinovou soustředěnou činnost v klidné poloze.
Co by mohlo přispět k tomu, aby tato metoda přinášela větší užitek?
- lepší finanční dostupnost – metoda se praktikuje zejména v soukromých zařízeních nebo ve zdravotnických ambulancích jako nadstandartní služba za přímou úhradu, přičemž platba za jedno sezení se pohybuje od 200 do 400 Kč (výjimkou jsou zařízení jako brněnský IQ Roma Servis, který provozuje biofeedback pro své klienty bezplatně)
- jasně stanovené kompetence jednotlivých pracovišť
- větší počet kontrolovaných studií
- lepší informovanost odborné veřejnosti
- vypracování metodik a postupů pro jednotlivé oblasti speciálně pedagogické intervence, které by zahrnovaly propojení klasických nápravných postupů s využitím BfB
Domnívám se, že metoda biologické zpětné vazby si zaslouží, aby se dostala z pomezí vědecky uznávaných metod na místo, kde za přesně vymezených podmínek, týkajících se odborné kvalifikace, postupů a indikací k terapii může přinést mnoho prospěšného a stát se běžným a dostupným standardem ve speciálně pedagogické péči.