Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

Během své práce s domácími školáky se setkávám s obrovským množstvím skvělých nápadů, pomůcek, knih, her a je skvělé mít možnost takové nápady poslat dál. Dál nejraději posílám ty, které jsem si ověřila i v praxi  se svými dětmi. Takže žádné reklamní triky, ale vlastní ryze subjektivní úhel pohledu 🙂 

Máte také nějaké prima tipy? Napište mi na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., vyzkouším a zveřejením zde nebo na naší Fb stránce @ucitneboneucit.

Podrobnosti Zveřejněno: 29. 10. 2020 8:14 Napsal Markéta Rumpíková Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

V TIPu najdete ZDARMA ke stažení pracovní listy k tématu svátku Dušiček. Nebojte se s tématem života i jeho konce děti seznámit 🙂

Číst dál: Materiály ke svátku Dušiček, téma, se kterým je dobré děti seznámit

Podrobnosti Zveřejněno: 24. 10. 2020 19:55 Napsal Kristýna Kuhnová Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

V TIPu najdete ZDARMA ke stažení pracovní listy ve verzi pro mladší a starší děti s tématem vzniku Československé republiky. A nezapomněli jsme ani o souhrn informací o této historické události.

Číst dál: Pracovní listy ke svátku vzniku Československé republiky

Podrobnosti Zveřejněno: 22. 9. 2020 6:12 Napsal Stáňa Kratochvílová Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

  • V TIPu najdete ZDARMA ke stažení nejen zajímavé informace o svatém Václavovi, ale i pracovní listy a to ve verzi pro mladší i starší děti.
  • 3 minuty a můžete s dětmi tvořit
  • Číst dál: Svátek svatého Václava, jak ho slavit s dětmi?

Podrobnosti Zveřejněno: 4. 9. 2020 14:02 Napsal Stáňa Kratochvílová Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

  1. Kniha Animalium mě jednoduše nadchla! Proto si ji v tomto BLOGu společně prolistujeme, aby nadchla také vás 🙂
  2. 3 minuty čtení a zvířata celého světa se ocitnou ve vaší kuchyni
  3. Číst dál: Animalium – kniha o zvířatech, která nesmí chybět ve vaší knihovně

Podrobnosti Zveřejněno: 29. 8. 2020 14:02 Napsal Stáňa Kratochvílová Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

V BLOGu najdete recenzi na on-line kurz Učení s Rozárkou, který skvělým pomocníkem pro děti domoškolní i školní. Pro vás, co učíte své děti doma, je to balíček pracovních materiálů na předměty 1. – 3.

třídy včetně metodických postupů ověřených praxí. Pro děti školní je to kupa materiálů k procvičování toho, co ve škole nestihly.

A k tomu ještě tvůrkyně programu, kolegyně Jára, nabízí nyní balík eBooků zdarma!6 minut čtení a můžete mít více než 400 výukových materiálů a tipů v kapse 🙂

Číst dál: On-line výukový program pro děti od 1. do 3. třídy. Učení s Rozárkou

Podrobnosti Zveřejněno: 11. 5. 2020 14:33 Napsal Jana Kuhnová Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

Ráda vařím a úplně nejraději mám, když ráno vezmu košík, obejdu zahradu a můžu začít kuchtit! V BLOGu najdete 3 základní byliny, které najdete na každé zahrádce nebo louce a 2 jednoduché recepty, které si můžete s dětmi uvařit.

Číst dál: Jednoduché recepty na vaření s dětmi z jarního plevele

Podrobnosti Zveřejněno: 20. 11. 2019 19:34 Napsal Stáňa Kratochvílová Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

  • Protože kvalitní knížky nesmí pod vánočním stromkem chybět, vybrali jsme pro vás pečlivě ty nejúspěšnější knížky z rubriky “Kniha na tento týden” zveřejňované na našem FB profilu.
  • 7 minut čtení a máte s dárky vystaráno 🙂
  • Číst dál: Jaké jsou ty nejlepší knížky pod vánoční stromeček?

Podrobnosti Zveřejněno: 10. 11. 2019 13:22 Napsal Kristýna Kuhnová Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

V TIPu najdete ZDARMA ke stažení pracovní listy na téma sametová revoluce. Aktivita je určena pro školní děti, ale ve skupinové práci se jistě rádi připojí i děti mladší.

3 minuty čtení a ocitnete se uprostřed demonstrace!

Číst dál: Pracovní listy ke státnímu svátku 17. listopadu

Podrobnosti Zveřejněno: 19. 8. 2019 9:07 Napsal Stáňa Kratochvílová Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

  1. V článku si přečtete recenzi mého syna (14 let) na aplikaci Psaní hravě, díky které dostanou od vás vaše děti jednu z nejzákladnějších soudobých dovedností, dovednost pro třetí tisíciletí – psaní všemi deseti!
  2. 6 minut čtení a můžete skoncovat s datlováním!
  3. Číst dál: Aplikace Psaní hravě aneb co se skutečně potřebuje naučit dítě třetího tisíciletí?

Podrobnosti Zveřejněno: 2. 8. 2019 6:13 Napsal Stáňa Kratochvílová Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

Moje kolegyně Jára mi poslala svůj čerstvý počin, manuál Jak na vyjmenovaná slova. V BLOGu najdete to, co jsem Jáře odepsala po jeho pročtení. Udělal mi radost 🙂 A pokud si chcete přečíst moji stručnou recenzi, skočte rovnou na konec BLOGu, najdete ji tam.

Číst dál: Jak na vyjmenovaná slova, aneb co jsem napsala kolegyni Jáře

Podrobnosti Zveřejněno: 31. 7. 2019 19:58 Napsal Stáňa Kratochvílová

Máme pro vás pár zajímavých tipů, jak si nejen s dětmi prázdniny užít, ale jak si můžete zážitky uchovat i ve fyzické podobě! Prázdninové deníky desetkrát jinak! 6 minut čtení a zážitky se mají kde uchovat!

Číst dál: Už máte svůj prázdninový deník? Máme pro vás tipy!

Podrobnosti Zveřejněno: 24. 2. 2019 9:01 Napsal Markéta Rumpíková

V našem masopustním TIPu najdete ZDARMA ke stažení zajímavé informace o tomto svátku a dva pracovní listy. Jeden s výtvarnou tématikou pro děti předškolního věku a druhý neméně zábavný pro školáky včetně didaktických postupů. Takové informace jste o masopustním svátku možná ještě neslyšeli! 3 minuty a můžete s dětmi slavit

Číst dál: Svátek Masopustu – zábavné pracovní listy pro školáky a předškoláky

Podrobnosti Zveřejněno: 28. 1. 2019 21:11 Napsal Markéta Rumpíková

V TIPu najdete praktický nápad, jak společně prožít svátek Hromnic včetně tipu na vyrábění ZDARMA ke stažení. Vhodné pro všechny věkové kategorie.

3 minuty a můžete stahovat pracovní listy

Číst dál: Tip jak prožít svátek hromnic a pracovní list zdarma

Podrobnosti Zveřejněno: 12. 12. 2018 18:09 Napsal Stáňa Kratochvílová

Znáte nejúspěšnější dárkové knihy letošních vánoc? My ano a rádi se o ně s vámi podělíme, ať je také stihnete vašim dětem ještě pořídit pod vánoční stromeček.

4 minuty čtení a máte s dárky vystaráno 🙂

Číst dál: Nejúspěšnější knížky pod stromeček letošních vánoc

Strana 1 z 2

  • Začátek
  • Předchozí
  • 1
  • 2
  • Následující
  • Konec

Jak se efektivně učit

Jak se efektivně učit

Ve škole je to jako ve sportu – kdo chce uspět, musí poctivě trénovat. Musí cvičit svou paměť, udržovat si nové poznatky opakováním, pravidelně se do školy připravovat. Cílem je, abys byl schopen své znalosti a dovednosti kdykoliv využít, a to nejen při zkoušení, ale i v osobním životě.

Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

Metoda „5 P“

Existuje více metod efektivního učení. Zkus podle jedné z nich změnit své studijní návyky a zlepšit domácí přípravu. Metoda „5 P“ přináší pět hlavních zásad pro zlepšení učení (upraveno z příručky Jak se efektivně učit, kterou zpracovala Mgr. Lenka Novotná, psycholožka z pedagogicko-psychologické poradny v Praze 10).

  • 1. P – Podmínky k učení
  • Podmínkami je myšleno prostředí (pokoj, nábytek, denní doba), ve kterém se doma učíš. Měl bys dodržovat určité postupy:
  •     místem pro učení by měl být nelépe tvůj vlastní pokoj nebo klidný a stabilní kout
  •     před učením pořádně vyvětrej 
  •     teplota v místnosti by měla být kolem 19 stupňů Celsia
  •     osvětlení by měla zajistit jedna 60W žárovka (v lampičce)
  •     nejvhodnější pro učení je ticho (nezapomeň si přepnout mobil na tichý režim). Pokud potřebuješ zvukovou kulisu, pusť si při učení tichou hudbu s cizojazyčným textem

    učení v posteli moc vhodné není, tělo ji vnímá jako místo odpočinku. Když to nejde jinak a jsi tak zvyklý, mysli na pravidelné přestávky. Vstaň a něco dělej. Zkus se ale někdy učit vsedě u stolu a pak porovnej, co je lepší.

    předem si připrav nějaké pití

    „Ukliď si ten binec!“ Potřebuješ tužku, sešit a pomůcky při ruce, hledáním se budeš zbytečně rozptylovat. Úklid stolu zabere 10 minut a fakt to pomůže.

2. P – Plánování času

„Nemám čas“. „Nestíhám“. Znáš to? Času ale máme dost, jen ho někdo neumí dobře využít a věci si špatně plánuje. Jeden ze základních pilířů v našem životě, abychom dobře fungovali, je umění plánovat svůj čas. A platí to nejen pro učení a práci, ale i v osobní sféře. Dobrým plánováním času (tzv. time management) jej získáš – pro sebe a své koníčky.

  1. Odpověz si na otázky:
  2.                        Co ti zabírá nejvíc času?
  3.                        Kde máš ztráty?
  4.                        Co s tím uděláš?
  5.                        Jak vypadal tvůj nejdivočejší den bez vteřiny volného času?
  6.                        Co by šlo zorganizovat líp?
  •     pořiď si diář a zaznamenávej si do něj všechny akce a důležité termíny (např. písemky nebo zkoušení)
  •     uč se každý den přibližně ve stejnou dobu
  •     sestav si plán učení, tj. urči si podle svých potřeb, kdy se budeš učit (a ten dodržuj)

    nedaří se ti dodržet tvůj učební plán? Zkus to s novým týdnem znovu a jinak.

    na velkou písemku se uč dva dny předem, nenechávej to na poslední chvíli

    na začátku učení si udělej seznam činností, které budeš dělat (např. úkol z matiky, naučit se 15 slovíček, příprava na písemku z dějepisu, dopsat si sešit).

  1. 3. P – Přestávky
  2.     časový prostor mezi školou a volným časem (1–2 hod.) vyplň sportem nebo jinou aktivitou, která tě baví
  3.     mysli na to, že nejaktivnější býváme pouze omezenou část dne, tu bys měl využít.

    uč se v kratších blocích, např. 30 minut učení, 10 min. pauza, 15 min. učení, 5 min. pauza a dále opakuj (15 minut práce, 5 minut pauza) 

    vyplňuj krátké přestávky při domácí přípravě (5–10 minut) nenáročnými aktivitami, které neodvedou tvou pozornost úplně – utři nádobí, přečti si článek v časopisu, vyvětrej, zacvič si, sněz jablko, udělej si čaj, osprchuj se. Dokážeš se lépe soustředit po celou dobu učení.

    dostatečně spi – spánek je podmínkou, abys byl schopen zapamatovat si hodně věcí a událostí. Jinak můžeš mít problém s únavou a ospalostí a také s pamětí. Vyzkoušej si, kolik hodin spánku potřebuješ. Když se budeš po probuzení cítit svěží, je to OK. 

4. P – Poznámky a práce s textem

Dělat si dobré poznámky z výkladu ve škole umí málokdo. Často to považujeme za zbytečnou a nudnou věc. Poznámky však mají zásadní výhody.

  •     Je to zkratka dlouhého výkladu vyučujícího.
  •     Jsou to základní informace, které bys měl z vyučování umět – vše doplňující a vysvětlující najdeš v učebnicích, na internetu apod.
  •     Je to osobitý záznam tvého myšlení – nejlépe pochopíš svoje poznámky (samozřejmě čitelné a smysluplné) ty sám.
  •     psaní poznámek při výkladu ti udrží pozornost a soustředěnost
  •     během zapisování si zároveň informaci ukládáš do paměti
  •     máš se doma z čeho učit a víš, co je z učební látky důležité
  •     uč se poznámky vytvářet i doma; z textu v učebnici si dělej výpisky – naučíš se vypisovat pouze nejdůležitější, tzv. klíčové informace
  •     někdy stačí zapsat si školní výklad do sešitu a pak si své poznámky několikrát přečíst; informace zůstanou v paměti
  •     při vedení poznámek si vytvoř přehledný postup, vyznač si barevně nadpisy a čleň jednotlivé oddíly do stručných bodů
  •     při podrobném čtení dělej krátké přestávky na vstřebání textu a aktivně pracuj s textem (= podtrhávej, vypisuj…)
  •     uč se ve dvojici s kamarádem.
  • Nejčastější problémy při psaní poznámek a jak je odstranit:
  1. problém soustředit se na výklad učitele 
  2. – posaď se blíž k učiteli
  3. velká rychlost výkladu
  4. – dávej učiteli doplňující otázky, pokud něčemu nerozumíš, tak jeho výklad zpomalíš, nebo požádej o pomalejší tempo
  5. učitel při výkladu přeskakuje z myšlenky na myšlenku
  6. – zachyť základní myšlenky, nech si u nich místo a doma si téma doplň z učebnice
  7. špatná výslovnost učitele
  8. – zapiš si slovo, jak ho slyšíš do závorky, doma si ho vyhledej v učebnici, nebo požádej vyučujícího o zápis slova na tabuli.
Budete mít zájem:  Studie vysvětluje, proč jsou vysocí jedinci náchylnější k rakovině

Jak se prokousat rychle textem v učebnici – metoda P-O-Č-AČ-O

Přehled

V prvním kroku získej rychlý přehled o textu, zjisti, kolik má nadpisů a odstavců (osnovu). Přečti si celou velkou kapitolu nebo téma, které se máš naučit, ale velmi zběžně, rychle, spíš informace přelétni očima, abys věděl, co obsahuje (nadpisy, ztučnělé body a pojmy). Pak si text přečti znovu a pozorněji.

Otázky

V druhém kroku vyhodnoť, co už znáš odjinud a pouze si budeš opakovat.

Tužkou označ, co je podle tebe v textu důležité. Budeš potřebovat vyhledat neznámá slova nebo pojmy? Použij slovník nebo internet. 

Čtení

Teď už musíš důkladně a soustředěně číst text odstavec po odstavci. Pro lepší koncentraci zařaď krátké přestávky, zejména když tvoje pozornost začíná ochabovat. Prohlédni si pečlivě obrázky a náčrty. Složité pasáže můžeš přečíst i dvakrát a nahlas.

Aktivní čtení

Po prvním podrobném čtení následuje aktivní práce s textem. Znovu čti text, ale teď už s tužkou v ruce. Podtrhávej obyčejnou tužkou přímo v textu důležité informace, dělej si poznámky na papír nebo sešitu. Pokud je učebnice tvoje, zviditelni např. zvýrazňovačem nové informace a věty, kterým nerozumíš, vypiš na papír. Pak se zeptej kamaráda nebo rodičů, co znamenají.

Opakování

Posledním krokem je samotné shrnutí naučeného, opakování celé látky. Nejvíc funguje si látku přeříkávat nahlas nebo se dát někým přezkoušet. Jde o to, popsat vše, co si pamatuješ bez koukání do textu.

Zpočátku to může s tvou pamětí pokulhávat a budeš muset občas do textu nahlédnout.

Až se naučíš pracovat s textem, postačí tři čtení (zběžné, důkladné a aktivní) a budeš schopen opakovat hlavní myšlenky z učiva svými slovy.

Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

5. P – Paměť

Zapamatování a zapomínání

Zapamatování informací je složitý proces, proti kterému běží soustavný proces zapomínání. Všichni to známe z každodenního života, zapomínáme klíče, mobil, jména lidí apod.

Cílem učení je zapomenutí naučených poznatků znemožnit nebo proces zpomalit.

Jak paměť funguje?

Nejprve vstupuje informace přes naše smysly do našeho mozku. Tam se stupňovitě usidluje v určitém typu paměti, podle toho, jak ji budeme využívat. Každý jednotlivý typ paměti k něčemu potřebujeme.

Pro praktický život potřebujeme všechny a pro školu potřebujeme, aby si jednotlivé paměti informaci předávaly (násobilka, vyjmenovaná slova, vzorečky…). K tomu je třeba neustále informaci používat.

Příklad: Pamatuješ si svoje jméno, telefonní číslo, číslo bot? Určitě ano. A víš proč? Používáš je dost často. Pamatujeme si hlavně to, co k životu nezbytně potřebujeme.

Opakování – matka moudrosti?

Jak vypadá zapomínání v praxi? Po jednom přečtení dvou stránek textu si první den budeš pamatovat zhruba polovinu až 60 % (vzpomeneš si na některé pojmy, které budeš umět vysvětlit).

Druhý den klesne množství informací již na nepatrný zlomek (u někoho to však ještě může být až 30 % informací).

Zhruba za týden si ještě mlhavě vzpomeneš, že jsi něco četl, ale možná si ani nevybavíš, že jsi text viděl.

  • Co s tím?
  • Co nám pomáhá přesunout poznatek z krátkodobé paměti do dlouhodobé?
  • Někdo se lépe učí, když informace vidí (čtení textu), jiný si lépe zapamatuje slyšené (výklad od druhé osoby, přeříkávání látky nahlas), další se nejlépe naučí poznatky tím, že si je píše, kreslí (poznámky, přepisování textů, podtrhávání klíčových výrazů).

Obecně však u většiny lidí dochází k zafixování poznatků přes více učebních cest najednou. Nejlepší je tedy používat kombinaci, např. čtení v knize s přeříkáváním látky nahlas, s podtrháváním a kreslením.

    poznatky si spojuj do logických celků, neuč se pouhé jednotlivosti – stručně si před učením nové látky zopakuj, co jí předcházelo, na co navazuje a co rozvíjí. Tím ukotvíš nové informace.

    systematicky si opakuj – pročti si poznámky ze sešitu ještě týž den, co jste látku ve škole probírali (to si pamatuješ nejvíc informací).

    při učení na velké písemky si rozděl učený text na kratší úseky a uč se je několik dní dopředu. Den před písemkou si vše několikrát přeříkej nahlas. V technických předmětech a matematice si příklady spočítej a zapiš i několikrát za sebou bez pomoci vzorových řešení.

    používej pomůcky pro zapamatování – kresli si schémata, náčrtky, obrázky, spojuj si slova s obrázky věcí.

    přistupuj k učení odpočatý a v klidu (bez stresujících a rušivých vlivů), potřebuješ se dobře soustředit – důležitý předpoklad k usídlení poznatků v tvé paměti.

Shrnutí

Cílem je dostat nové poznatky do tzv. dlouhodobé paměti, kde dochází k pomalejšímu zapomínání, proto je důležité průběžně opakovat už jednou naučené.

Čím více smyslů při učení používáš, tím lépe si poznatek zapamatuješ.

Nejúčinnější metodou paměťového učení je systematické opakování poznatků, tj. že chápeš, na co navazuje předcházející látka.

Snaž se naučené používat v praxi. Sám sebe se ptej, k čemu je poznatek v praxi dobrý, spoj si jej s něčím konkrétním a hmatatelným.

Jak se nenudit během prázdnin

Pravděpodobně během prázdnin zažíváte ty “hluchá místa”, kdy pořádně nevíte do čeho píhnout. Stává se to všem, nuda je většinou ten největší nepřítel s kterým bojujeme během prázdnin.

🙂 Dalšími nepřáteli je naše tělo, které moc nechceme ukazovat na koupáku 🙂 a ranní kocovina. 🙂 V tomto článku se naučíme jak se nenudit během prázdnin.

Čtete blog o učení, takže určitě očekávejte, že zabředneme do rychlého a efektivního učení i během prázdnin. Připadá vám to děsivé, učit se i během prázdnin?

Prvně si vysvětleme co to učení vlastně je: učení je poznávání nových věcí, ideálně zábavnou formou. Ve škole ovšem učení definují jako učení se nazpaměť zbytečných věcí! To po Vás rozhodně nechci 🙂 Jen chci, abyste mozek udrželi v nějakém zatížení. Sami víte jak je pak září nepříjemné, když se vrátíte do školy.

Bezpochyby máte něco rádi, něco o čem byste se chtěli dozvědět  více. Teď během prázdnin máte čas. Chcete umět ve photoshopu, stáhněte si jej a sledujte tutoriály na youtube. Chcete si zlepšit angličtinu, mluvte vyhledávejte rodilé mluvčí a čtěte.

Jak se nenudit během prázdnin?

Už to trošku chápete. Nezapojujte mozek pasivně, ale snažte se jej zapojovat aktivně. Pojďme si představit x výhod učení se během prázdnin.

Návyky dělají život jednodušší

Když studujete/učíte se pravidelně je mnohem jednodušší donutit se učit. Pravděpodobně patříte k mým pravidelným čtenářům, už jste si vybudovali návyk učení se, a ejhle přišly prázdniny a máte po něm! V záři se budete muset znova snažit najet na učení režim.

Proč to neudělat snadněji a nikdy nepřestat s učením. Však ti nejchytřejší na světe s učením nikdy nepřestali. Rozhodně netvrdím, že byste si ráno měli zapnout budík a v 7:55 nastoupit do lavice, v 11:30 si zajít na oběd a poté pokračovat ve studiu do 14:20 😀 Rozhodně NE.

Stačí, když si občas najdete čas naučit se něco nového, přečtete si zajímavý článek. Zhlédnete video na ted.com

Nenechte svůj mozek zakrnět a udělejte ze studia návyk, bez kterého nemůžete žít!

Jen tak pod čarou doporučuji seriál Sherlock, který Vám ukáže, že být chytrý se může občas hodit.

Čas pro to co máte rádi

Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

jak se nenudit během prázdnin, třeba takhle na pláži s kámoši!

Během klasického školního roku jste nuceni studovat mnoho předmětu, které Vás ani zdaleka nebaví. Během prázdnin to rozhodně neplatí. Čas patří jen Vám, sami si můžete vybrat, na který předmět se zaměříte. Samozřejmě se nemusíte zaměřit na žádný! Nýbrž se učit o něčem úplně jiném, k čemu Vás to táhne.

Tento bod podporuje i bod jedna: udělat ze studia návyk. Návyky se tvoří mnohem rychleji, jestliže pracujete/studujete něco, co vás baví!

Pamatujte si, co jste se učili

Většině studentů během prázdnin vypadne až jedna třetina informací, které se učili během školního roku. Tohle není rozhodně dobré! Občas, když najdete minutku zopakujte si aspoň základní koncepty z nejrůznějších předmětu(hlavně z maturitních). Postačí, když si látku jen a pouze přečtete, uvidíte, že se Vám všechno jakoby vrátí. 🙂

Výhodou této metody je, že se na začátku školního roku nebudete muset trápit se starou látkou jako většina tvých spolužáku, ale budeš se moct soustředit na nové učební materiály! (Jen si představ tvé spolužáky, kteří se budou v záři muset doučovat starý materiál + ten nový :D)

Tak co už tak trošku víte jak se nenudit během prázdnin? Poznejme i společně i další techniku.

Experimentujte s metodami učení

Zřejmě jste už narazili na tento blog a viděli jste zajímavé techniky učení. Bohužel, když máte několik hodin do testu bojíte se otestovat ty mé techniky učení. Jednoduše nemáte žádnou záruku, že budou fungovat a tak raději zůstanete u těch starých, které nefungují 🙂 Nic nikomu nevyčítám. Experimentovat, když se blíží důležitý test není zrovna vhodné 🙂

Prázdniny jsou skvělý čas pro experimentování. Můžete si otestovat nové super efektivní a rychlé metody učení a nemusíte se strachovat, že nebudou zrovna u testu fungovat.

  • Doporučuji zabrousit k těmto článkům a otestovat dané techniky efektivního učení:
  • Propojovací systém
  • Kde se učit
  • Učte se rychleji pomocí hypnózy
  • Jak se lépe připravit na testy
  • Jak rychleji číst

Více času

Prázdniny jsou časem, kdy se bude většinou dobře bavit. Ale snad neznám člověka, který by nenašel pár prázdninových dnů, kdy se nudil.

Proto zkuste čas během nudných dnů využít lépe než ostatní, kteří sedí u televize poslouchají Láďu Hrušku, který je UČÍ jak péct kuřecí kůžičky 🙂

Využijte přebytečný čas ke studiu a přibližte se svým snům, určitě nějaké máte. Bez akce se nikdy k vašim vytouženým cílům nepřiblížíte! Napište si kroky, které musíte zvládnout, abyste dosáhli vašich snů. Během prázdnin budete mít dostatek času, abyste se svým cílům přiblížili!

Může to být zábavné

Tuhle frázi slýcháte z úst těch nudných učitelů, kteří stále říkají, jak je učení zábavné. Přísahám Vám, že v tom nějaké pravda je!

Souhlasím, učení se pro školu je na nic. Taky to nenávidím. Učíme se věci, které nebudeme potřebovat a musíme splňovat jejich nesmyslná pravidla.

Ale učení se mimo školu je něco úplně jiného. Můžete se učit cokoliv chcete, něco co pro Vás má smysl! Nemusíte studovat vždy ve stejnou dobu.

Sami si vybíráte, kdy chcete studovat! Nemusíte se starat, že dostanete 5 a nebo že Vás nepustí do dalšího semestru 🙂 Nestudujete proto, že Vás k tomu nutí systém.

Studujete, protože chce vědět víc, být lepší a chytřejší než průměrní, jelikož chcete být člověk, který používá hlavu!

Budete mít zájem:  Párování potravin: jak dodat tělu co nejvíce živin?

Dozvěděli jste se jak se nenudit během prázdnin.

Zjistili jste, že cesta vede přes studium a doufám, že jsem Vás přesvědčil studovat pro sebe, bez donucení, protože chcete znát víc! Nebo snad chcete být ti vypatlaní?

Nestudujete pro známky ani diplomy, studujete pro informace!

Foto: Roderick Eime , Miguel Angel

Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne

Devatenáctiletý Honza si letos prázdniny dost pokazil. Vybouchl u státní maturity z angličtiny a na podzim ho čeká reparát. Přesto po dohodě s rodiče nestrávil celé prázdniny učením, ale jejich první polovinu věnoval brigádě, pak čtrnáct dní cestoval a na angličtinu se vrhl až teď s tím, že opravná zkouška ho čeká v říjnu.

Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách ne
Autor: SXC

Psycholožka Markéta Veselková jeho postup schvaluje: „Nemá smysl učit se hned od začátku prázdnin, ani když studenta na jejich konci čeká reparát, děti, a to i ty velké, si od školy potřebují odpočinout,“ vysvětluje psycholožka s tím, že chybou by bylo i to, kdyby rodiče dítě nutili, aby se učilo celé dny. Naopak, stačí třeba hodina, hodina půl intenzívního učení denně. Platí to i pro žáky a studenty, kteří sice nepropadli, ale rodiče je chtějí o prázdninách kvůli restům k učení přinutit.

Psychologové se tu nicméně vzácně shodují: dopřejte dětem celé dva měsíce volna, i v případě, že jejich vysvědčení za moc nestálo. O to důslednější ale buďte, až začne nový školní rok a předem na to děti upozorněte.

„Já se ale snažím děti na to, že jim opět začne škola a s ní spojené povinnosti připravit předem a to už o prázdninách. Jsem pak klidnější já a mám dojem, že i ony,“ říká Kateřina Pecková, která této přípravě už roky věnuje poslední srpnový týden.

Projde si s dětmi učebnice, na opakovacích kapitolách si s nimi připomene, co braly naposledy, vypere školní batohy, doplní penály. Příprava na školu má v jejím podání navíc pro dospívající děti děti i příjemnou stránku v podobě nákupu nového oblečení.

„Já jsem na děti tvrdá a vím to o sobě, nicméně na své taktice nehodlám nic měnit. Takže pokud by měly na vysvědčení třeba trojky, musely by se učit i o prázdninách.

Ale naštěstí se to nikdy nestalo, nicméně i tak jezdily například na jazykové tábory a tím pádem se vlastně vždycky něco učily, ale vzhledem k tomu, že to bylo formou hry a za přítomnosti kamarádů, nebraly to tak úkorně.

“ Ilona, Josefov, dvě dcery, jedna studuje střední a druhá vysokou školu

U starších dětí na rozkoukávání není čas

Čím je dítě starší, tím méně může od školy čekat, že na něj bude po prázdninách brát ohledy a čekat týdny, až se srovná. „To jde možná na prvním stupni základní školy, ale na druhém stupni či dokonce u nás na osmiletém gymnáziu už vážně ne, to bychom pak nestihli probrat všechno, co musíme,“ vysvětluje kantorka Jana Jílková.

Stále se neučí tisíce dětí. Kolik z nich to dožene, to záleží na nás, myslí si Zuzana Ramajzlová

Jak pomoci dětem, které během jarního lockdownu vypadly ze školy, dohnat zameškané učení? Projekt Zapojme všechny dává dohromady studenty vysokých škol, kteří potřebují pedagogickou praxi, a školy, které potřebují doučování pro své žáky. „Chtěli jsme, aby doučování bylo dostupné plošně i tam, kde zatím žádná služba tohoto typu není,“ říká Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni, která se na projektu podílí.

Už před prázdninami bylo jasné, že s jarním lockdownem se budou školy vypořádávat ještě dlouho potom, až se děti vrátí do školy. Kolik se jich během něj vůbec neučilo, to můžeme jen odhadovat. Právě pro ně založila Zuzana Ramajzlová se svými kolegy projekt, který spojuje školy, kam tyto děti chodí, s dobrovolníky – studenty pedagogických fakult.

Původní myšlenka byla, že vysokoškoláci na podzim budou doučovat prezenčně na školách, které potřebují pomoc. „Měli jsme ale domluvenou i variantu pro případ, že by se školy znovu zavřely, což se děje teď,“ říká.

Jak to celé vznikalo? Měly vysoké školy o spolupráci zájem? Chtěly se zapojit hned od začátku?

Všechno to bylo spontánní. Neměli jsme dopředu nalinkovaný harmonogram, všichni přišli z vlastní iniciativy. Na začátku se do projektu zapojilo devět pedagogických fakult a vyšší odborná škola Jabok, postupně se přidaly učitelské obory na pražské přírodovědné a filozofické fakultě.

Dohoda s nimi byla taková, že se domluvíme na základních principech fungování včetně toho, že bude možné doučovat i online. Jakým způsobem si to potom fakulta interně zařídí, to už je dáno jejich podmínkami, ale v principu je to všude součástí praxí.

Studenti za doučování mají kredity, nebo si jinak plní své studijní povinnosti.

V současnosti je online doučování pro ně asi jedna z mála možností, jak splnit předepsanou praxi. Odpovídá tomu zájem studentů?

Při distanční výuce je to pro ně dobrá příležitost. Zároveň pedagogické fakulty pomáhají i jinak, studenti během praxe chodí učit například do dětských domovů nebo byli alokováni do domů sociální péče. Musíme neustále reagovat na změny. Základ je ale nastavený tak, že nám dává možnost se v současné situaci pohybovat.

10 lidí, kteří pomáhají dětem učit se během pandemie

Seznamte se v 10 rozhovorech s finalisty ceny Eduína 2020. Letos v ní soutěží projekty, které na jaře pomohly dětem, jejich rodičům či učitelům smysluplně se učit i v době, kdy byly zavřené školy. Na zajímavé inovativní projekty v českém formálním i neformálním vzdělávání upozorní Eduína již po osmé.

Jak na tom byly po jarním lockdownu děti v lokalitách, kde Člověk v tísni řídí dlouhodobé doučovací programy?

My pracujeme převážně v sociálně vyloučených lokalitách se sociálně znevýhodněnými rodinami. Rodiče často nemají dostatečné kompetence, aby jim pomohli, mají základní nebo nedokončené vzdělání, řeší finance, bydlení. Máme rodiny, které nemají zajištěné bydlení, často se stěhují. Děti z těchto rodin jsou na učení samy i za normálních okolností.

Během distanční výuky je tu další skupina dětí, která teď podporu rodičů také nemá, například z důvodu, že rodiče musí pracovat. Potíže nastávají také ve vícečetných rodinách. Pro nás je ale dělicí čára schopnost pomoci dítěti, když to neudělá škola.

Tedy tam, kde rodiče teď třeba nestíhají, ale umí dítěti se školou pomoci nebo mají v okolí dostatek sociálních kontaktů, na které se mohou obrátit – prarodiče, jiné příbuzné, kamarády.

V rodinách, se kterými my pracujeme, děti nic takového nemají. Nejde jen o to, že nemají počítač, což je teď hodně viditelné. Ony nemají to základní, nemají doma nikoho, kdo by jim pomohl, a neměly to ani před pandemií. Jediný, kdo jim pomáhá, je učitel ve škole. Pokud jim látku nevysvětlí on, nemají šanci.

Řada učitelů je ale přesvědčená, že když rodina nespolupracuje, dítě se nemůže nic naučit, i když škola bude dělat maximum.

Určitě jsou rodiny, které nejsou motivované, ale to dítě za to nemůže. Ono si nevybralo, do jaké rodiny se narodí. Rozdíly dané tím, že se narodíme do rodiny, která se o nás stará, do regionu, kde máme šanci dostat se na lepší školu, jsou velké.

My se soustředíme na to, aby tyto děti od škol i jiných organizací dostaly podporu, která ten handicap vyrovná do té míry, že projdou vzdělávacím systémem. Protože když to nikdo neudělá, rozdíly mezi regiony a žáky se budou dál prohlubovat.

Dítě za své nespolupracující rodiče nemůže.

Daří se to během pandemie všem školám?

Na to je těžké odpovědět. Mezi školami je obrovský rozdíl, některé na tu situaci rychle reagovaly, vyhledaly děti, kterým je potřeba pomoct, a vytvořily podmínky, které jsou pro každé dítě trochu jiné.

Jiné školy jedou úplně stejně před krizí, bez nějaké individuálnější podpory dětí. Myslím, že je to hrozná chyba, že ve veřejném školství není žádná základní garance srovnatelné kvality.

Teď se to ještě prohlubuje, protože když takovým dětem zmizí učitel ze života, tak jim ze života zmizí i škola. Budu se opakovat, ale jsou na to samy.

Máte pro doučovací programy dost dobrovolníků?

Máme jich celkem dost. Před koronavirovou krizí to záviselo na regionu, v Praze a jiných velkých městech se nám dařilo dobrovolníků sehnat dost, pak jsou místa, kde se nám to tradičně daří málo, například Karlovarský kraj.

Teď jsme začali doučovat online, a tak můžeme zapojit lidi ze všech koutů Česka i v regionech, kde se nám tradičně tolik nedaří. Ale má to své limity.

Online doučování je dobré pro starší, u malých dětí je doučování přes monitor s člověkem, kterého nikdy neviděly, složitější.

Vy sama doučujete?

Nedoučuju. Mám ale dvě děti školou povinné. Teď si často říkám, jaké to musí být pro děti, když tam pro ně nikdo není. Když se v matematice u své patnáctileté dcery dostanu na svůj limit, jsem schopná si to buď najít, nebo najít někoho, kdo jí s tím pomůže. Ale je spousta dětí, které nic takového nemají, a je to běžné.

Neučit se, neučit se, neučit se! O prázdninách neMám dvě děti školou povinné. Teď si často říkám, jaké to musí být pro děti, když tam pro ně nikdo není. FOTO: Kateřina Lánská

Jak vypadalo doučování na jaře a jak vypadá teď?

Na jaře jsme doučovali jakýmkoli způsobem to šlo. Hodně přes telefon, videa, whatsapp, smsky. Snažili jsme se do rodin zapůjčovat notebooky, to se nám daří díky darům firem, dárců, sbírce SOS Česko,  platformě Česko digital a dalším organizacím.

Teď máme asi tři sta notebooků s připojením, které se nám podařilo zapůjčit do rodin, aby se děti mohly kontaktovat se školou, tím pádem se s nimi můžeme i doučovat, ale teď už přes různé online platformy.

Jsou ale také školy, které zadávají úkoly na papíře.

Je takových škol hodně?

O nějakých víme, ale zatím je to jen z individuální zkušenosti třeba na Ústecku. Iniciovali jsme teď průzkum v rodinách, kde pracujeme my a jiné neziskové organizace, ptáme se na přístup škol k distanční výuce a na podmínky v rodinách. Sama jsem zvědavá, kolik takových škol je.

Zdá se, že mezi školami jsou opravdu velké rozdíly. Hodně škol řeší, jak online nástroje co nejlépe využít.

Rozdíly v českém vzdělávacím systému jsou obrovské. Já a moji kolegové dostáváme opravdu denně maily, ve kterých se rodiče, neziskové organizace nebo školy ptají, jestli bychom neměli notebooky, nedokázali zajistit připojení nebo doučování.

Včera přišel dotaz ze školy, jestli bychom jim nedodali nějakou metodiku, jak pracovat s dětmi z vyloučené lokality. Podle mě je velká chyba, že se na začátku září nezmapovala situace na všech školách.

Mohli jsme mít místo kvalifikovaných odhadů přesná čísla a pak by se dalo adresněji pracovat i s technickou a další podporou.

Kolik dětí je podle vás i na podzim stále bez připojení?

Myslím, že jsou jich pořád tisíce. Kromě dětí bez podpory rodin jsou handicapované rodiny samoživitelek, děti z vícečetných rodin, které se střídají o jeden notebook, takže přirozeně nemůžou být pořád všechny online. Tím mezi dětmi vznikají rozdíly podle toho, kdo je schopen se připojit a kdo není, a to prostě není spravedlivé.

  • Jak dlouho bude trvat, než to doženou?
  • Vyrovnávací bude minimálně celý další školní rok, a to ještě nevíme, co bude na jaře.
  • Podaří se všem dětem školní výpadek dohnat?
Budete mít zájem:  Přirozený porod, hypnoporod a strach z porodu

Nejsem v tom úplně optimista, bude záležet na tom, jak bude nastavená podpora ze strany škol, státu, jaká budou vyrovnávací opatření. Záleží na nás, jak to dopadne, někde to půjde a někde asi ne.

Zuzana Ramajzlová vystudovala obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Účastnila se řady projektů, které se zabývaly vzděláváním a sociální integrací. Pracuje jako projektová manažerka v neziskové organizaci Člověk v tísni.

Pololetí na dohled! Jak na učení? – Alíkoviny – Alík.cz

Pololetní vysvedčení se blíží a tobě se zdá, že vánoční prázdniny byly nějak krátké a nestihl sis pořádně odpočinout. Jak po vánočních prázdninách co nejlépe zvládnout nápor učení? Plus několik rad, jak se co nejvíce naučit a nemuset se bát písemek a zkoušení.

Zdá se, že klid a pohoda vánočních svátku už jsou v nenávratnu a ve škole teď dohánějí co se dá. Spousta písemek, zkoušení a možná i domácích úkolů, ale to vše se dá v klidu zvládnout, pokud víš, jak na to. Jestli ne, tak čti dál a dozvíš se několik zajímavostí.

Na začátek bych měl možná vysvětlit, co je to učení. Učení je podle definice celoživotní proces, který nám pomáhá abychom lépe zvládali jakoukoli práci, různé úkoly v domácnosti, ale také nám např. prozrazuje jak se správně chovat ve společnosti a spoustu dalších důležitých věcí.

A jak jedno moudré přísloví praví „učený z nebe nespadl“. Na to si vzpomeň tehdy, když ti něco nepůjde a ostatní se ti za to třeba budou smát.

Ani oni to neuměli od narození, museli se to naučit a některým to jde prostě pomaleji, což ovšem neznamená, že to pak umějí hůř! Mnohdy je to právě naopak.

Jak už jsem napsal, učení je proces. To znamená, že si k tomu nemůžeš prostě jen sednout a čekat, že ti to samo naskáče do hlavy.

Někteří zase dělají jinou chybu a to, že si dané učivo snaží nacpat do hlavy násilím, i když k tomu nejsou zrovna vhodné podmínky.

Chápu, že je někdy potřeba naučit se něco rychle, ať už tomu prostředí je či není nakloněno, ale můžu tě ujistit, že jedna známka tu celkovou neovlivní natolik, aby se stala nějaká katastrofa. A kdybs přece jen potřeboval několik rad. Tak tady jsou:

    co není dobré

  • učit se více věcí najednou (např. dějepis a matematiku)
  • nárazové učení (třeba jen před písemkou)
  • učit se něco pouze nazpaměť
  • učit se při sledování televize, nebo poslouchání rádia co je naopak vhodné
  • je lépe učit se tak, abychom poznatky z jednoho předmětu mohli využit i v dalších předmětech, ne vždy to jde, ale už se ti určitě stalo, že jsi se učil jednu a tu samou věc do dějepisu i do češtiny, někdy se též mohou střetávat např. matematika s fyzikou atd.
  • učit se průběžně, pro lepší zapamatování, ne nadarmo se říká, že „opakování je matka moudrosti“
  • učit se různé poučky, které musíme znát nazpaměť, pomocí nějakých vlastních říkanek (např. poloměr zeměkoule je 6 378 km a to vím jen proto,že na tento jinak nezajímavý fakt existuje skvělý pomocník, říkanka: šetři se osle, z jejích počátečních písmen se číslo skládá)
  • učit se s určitou zvukovou kulisou, psal jsem sice, že rádio ani televize vhodné nejsou, protože tam dochází k častému střídání zvuků a obrazů, které mohou odvádět pozornost, ale naopak příjemná hudba ti může pomoct (toto je ovšem na každém zvlášť a je třeba vyzkoušet různé varianty)
  • v neposlední řadě je důležité střídat činnosti, neučit se vše najednou, ale umět si to rozdělit do několika částí, které proložíš např. manuální činností, sportem, nebo i procházkou se psem

Určitě se ti stává, že se ti do učení nechce, někdy tě to nebaví, jindy bys prostě šel raději ven. Proto je před učení i při něm asi nejdůležitější si uvědomit proč to vlastně děláš. Většinou nejspíš pro rodiče, což sice není špatné, ale v první řadě bys to měl dělat sám pro sebe a učit se to, co tě baví.

Ovšem nesmíš zapomínat ani na to ostatní učivo, které ti pomůže se dostat k práci, která tě pak bude doopravdy bavit. První fáze učení je tedy „motivační“, když víme proč se to učíme. Druhá je „poznávací“, to je když zjišťujeme, co se vlastně chceme naučit. Třetí fáze „výkonná“ je samotný proces učení (teď už víš jak jej co nejlépe zvládnout).

A čtvrtá fáze „kontrolní“ se týká prověřování už naučeného ať už při zkoušení, nebo v praxi.

Na závěr už snad jen rada, aby sis nedělal hlavu z případných neúspěchů, protože jak už jsem psal, „učený z nebe nespadl“ a proto je třeba to zkoušet tak dlouho, dokud to nepůjde tak jak si sám představuješ. Tak tedy hodně štěstí při učení!

10 tipů, jak se nachystat na státnice

Pozor na dokola obíhající materiály ke zkouškám, které jsou často vypracované chybně. Dokonce i zkoušející o jejich výskytu vědí a odpovídání podle nich snadno rozpoznají.

Jarní semestr se přehoupl do druhé poloviny a fakulty už vypisují na květen a červen termíny státnic. Těm, kteří se na ně chystají, se tedy čas krátí.

Jak se na ně efektivně naučit, nepřipravit se při tom o zdraví a dotáhnout to až k diplomu? Přinášíme deset zásadních tipů.

Mít vše splněno

Musí to zaznít, i když už to v tuto chvíli stejně zřejmě máte vyřešené. Povinné předměty, dost kreditů, tělocviky, cizí jazyky. Bez toho všeho vás ke státnicím nepustí, takže si pohlídejte, abyste měli všechno do konce semestru v pořádku.

Začněte plánovat

O nutnosti plánovat dnes slýcháme na každém rohu a při předstátnicovém maratonu se správné načasování vyplatí dvojnásob. Každý aspirant na univerzitní diplom by měl vědět, kolik úsilí a času může do přípravy vložit. Je třeba brát v potaz i náročnost celého studia, podle které se doba na přípravu může různit.

„Když to sečtu, chystal jsem se na závěrečnou zkoušku z obou oborů asi 17 dní, z toho šest dní intenzivně. Stačilo to,“ říká absolvent evropských studií a politologie Ondřej Lamcha.

Oproti tomu studentka magisterské molekulární biologie a genetiky začala s učením podstatně dříve. „Poprvé jsem se pustila do práce asi dva měsíce před státnicemi.

Jelikož byly jejich součástí i znalosti z kurzu, který jsme absolvovali až v posledním ročníku, věnovala jsem se tomu průběžně,“ popisuje.

Zjistěte si formát

Budu muset u zkoušky mluvit, kroužkovat uzavřené otázky nebo své znalosti prezentovat v souvisle psaném textu? Podoby státnic se liší obor od oboru.

Každý, kdo se k nim chystá, by si měl s dostatečným předstihem zjistit, co přesně ho v den zkoušky čeká, na kolika místech se bude konat a jestli si k ní musí přinést něco speciálního jako třeba seznam přečtené literatury.

Podrobnosti o průběhu státnic zveřejňují fakulty či jednotlivé katedry na svých webech.

Na Wikipedii zapomeňte

Kdo studuje obor s předepsanými skripty, má z půlky vyhráno. Mnoho jich ale podobné učební materiály nenabízí, a tak nezbývá než se spoléhat sám na sebe, případně své spolužáky.

U vypracovaných otázek, které kolují mezi studenty, ale zbystřete. „Opakovaně se ukazuje, že takto obíhající materiály jsou vypracované chybně.

Dokonce i zkoušející o jejich výskytu vědí a odpovídání podle nich snadno rozpoznají,“ upozorňuje zástupce vedoucího ústavu pedagogických věd Jiří Zounek.

Dopředu nepanikařte

Jak se bude blížit den D, pravděpodobně se dostaví strach a úzkost ze selhání a časového presu. „Pocity, že to zkrátka nedám a nestihnu se nic naučit pořádně, u mne byly na denním pořádku,“ potvrzuje studentka Kristýna.

Podle psycholožky Hany Tomicové, která spolupracuje s Poradenským centrem MU, ovšem stres a obavy do života patří. „Představte si, že vám někdo ukáže místnost s hromadou brambor, které musíte za celý svůj život naškrábat.

Možná si řeknete: No, tak to nemám šanci, je toho hrozně moc! Když si ale uvědomíte, že ji zdoláte postupně hrnec za hrncem, a povšimnete si, kolik s každou várkou ubylo, bude úkol vypadat mnohem snadněji,“ radí odbornice, jak panice předcházet.

Pravidelně odpočívejte

Někdo sedí u poznámek od rána do večera, jiný zas čerpá vědomosti v kratších intervalech s přestávkami. „Nedokážu v knížkách ležet celý den, proto preferuju učení s pauzami,“ svěřuje se Kristýna.

Potřebu duševní a fyzické hygieny zdůrazňuje i psycholožka.

„Dbejte na dostatek spánku, správné jídlo, udržování kontaktu s lidmi a činnosti, které přinášejí radost a relax,“ vysvětluje Tomicová, co pomůže mozkové buňky opět zaktivovat.

Až dojde na věc, hlavně klid

Jakmile sedíte u zkouškového testu, zachovejte v každém případě klid. Myslete na to, co jste se naučili, a snažte se z toho získat maximum. Pokud si náhodou nemůžete vzpomenout na nějakou informaci, obvykle pomůže pokračovat dále a vrátit se k věci později.

„Spousta věcí, které si zapamatujeme už během samotného studia, jsou v hlavě pečlivě uložené,“ uklidňuje Tomicová. Ondřej se k ní souhlasně připojuje. „Je skoro nemožné, aby za ta léta v hlavě aspoň něco neutkvělo,“ míní. Právě takové myšlenky paměť většinou znova nastartují.

Nepodceňte obhajobu

Nedílnou součástí státnic je i obhajoba závěrečné práce. Je dobré vědět, že se k ní musí diplomant vždy dostavit, a to i přesto, pokud má navrženou známku F.

Předseda komise nejprve zpravidla pokládá nejdůležitější otázky z posudku a teprve až poté se doptává detailněji. „Doporučuju být na dotazy skutečně připraven.

Během širší diskuze dostávají slovo i ostatní členové komise a doptat se mohou opravdu na cokoli, co se dané práce týče,“ podotýká Zounek.

Nedejte trémě šanci

Ne každý oplývá extrovertním charismatem, a tak se mnohých z nás může před závěrečnou zkouškou zmocnit tréma. Psycholožka Tomicová by s ní začala bojovat už ráno. „Soustřeďte se na okamžik přítomnosti a říkejte si sami pro sebe, co vás právě čeká.

Čili například: Teď musím vylézt z postele, nasnídat se, obléct se. Nenechte mysl běžet napřed. Představte si zkouškový den jako počítačovou hru – musíte splnit úroveň jedna, abyste se dostali na úroveň dva. Nemá cenu přemýšlet nad tím, jak to zvládnete na levelu deset.

Zbytečně vás to rozhodí,“ objasňuje.

Připravte si odměnu

Když veškeré státnicové martyrium opadne, měl by si každý dopřát odměnu. Nezáleží na tom, jestli si zajdete na sladký donut, panáka drahé whisky nebo jestli si nadělíte výlet k moři. Důležité je, udělat sám sobě radost a ocenit se za odvedenou práci a vynaložené úsilí. Zasloužíte si to, i když to třeba nevyjde na sto procent.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *