Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Jak to celé vzniklo? Kolem postupů první pomoci i její výuky koluje ve společnosti spoustu mýtů. Na jednu stranu se není čemu tolik divit – doporučení se v čase mění podle aktuálních informací od odborníků, a ne každý tuto změnu ,,zachytí”. Ale na druhou stranu mohou být tyto mýty velmi nebezpečné. Možná si pamatujete na[…]

Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Jak to celé vzniklo? Nejedna žena dnes volí možnost porodit své dítě v pohodlí domova. Některé ženy si k tomu přizvou porodní asistentky, jiné duly. Ať už jsou důvody k tomuto jednání jakékoli, jedno je jisté, lékaři takový postup jednoznačně nedoporučují. Když se domácí porod zkomplikuje, přihlížející rodina v tu chvíli vytáčí 155 a následně[…]

Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Jak to celé vzniklo? Protože pravidelně sledujeme a sdílíme zprávy týkající se první pomoci, nemohl nám uniknout tento článek. Jednalo se o resuscitaci mladého chlapce a možné souvislosti kolapsu s pitím energetických nápojů před sportovním zápasem. Tyto drinky jsou mezi mládeží velmi oblíbené, bohužel ale jejich nadměrná konzumace může způsobit zdravotní potíže. Z tohoto důvodu[…]

Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Jak to celé vzniklo? Pokuste se na chvíli zamyslet, kolik školení první pomoci jste za život absolvovali. Zřejmě půjde o číslo maximálně tak do deseti – kdysi dávno během školní docházky, pak nejspíše v autoškole a ti šťastnější z vás jsou pravidelně proškolováni v zaměstnání. Představte si nyní, že se dostanete do situace, kdy budete[…]

Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Jak to celé vzniklo? Každý z nás občas prodělá nějakou virózu, obzvlášť v zimním období. S běžnými příznaky si většinou ještě poradíme sami doma s volně prodejnými léky proti horečce, kašli či rýmě. Obzvlášť rodiče malých dětí jsou po několikáté nemoci za sezónu již vytrénovaní ve správném používání a dávkování léků, které jim doporučil jejich[…]

Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Jak to celé vzniklo? Když se na kurzech ptáme účastníků, jak si představují člověka s probíhající cévní mozkovou příhodou (mrtvicí), často řeknou něco ve smyslu: ,,Nemůže najednou hýbat polovinou těla, sesune se na zem a bude mít spadlý koutek”. Tak se mrtvice skutečně projevit může, je ale zrádná v tom, že příznaky vůbec nemusí být[…]

První pomoc

První pomoc při akutních komplikacích

Akutní komplikace

Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Mezi akutní komplikace diabetu se řadí:

  • Hypoglykémie
  • Hyperglykémie
  • Ketoacidóza

Hypoglykémie

Znamená pokles glykémie (hladiny cukru v krvi) pod hranici normy, tedy pod 3,3 mmol/l. Při hypoglykémii začíná mozková činnost váznout, protože mozek je závislý na přísunu cukru krví a dlouhodobější nebo těžší hypoglykémie může vést k bezvědomí a po jisté době ke smrti.

Příčiny hypoglykémie

  • Příliš mnoho inzulínu – vzniká, když jsme si omylem píchli vyšší dávku inzulínu, než jsme měli v úmyslu. Také tehdy, když jsme špatně odhadli svoji potřebu inzulínu a příliš jsme zvýšili jeho dávku. Hypoglykémie může také někdy vznikat brzy po začátku diabetu, když se částečně obnovuje výroba inzulínu ve vlastních beta-buňkách. Sečte se účinek inzulínu píchnutého v injekci s inzulínem vytvořeným vlastními betabuňkami.
  • Příliš málo jídla – když jsme odložili jídlo, které už jsme měli sníst. Může se také objevit, pokud jsme špatně posoudili množství sacharidů ve svém jídle – jídlo jsme nadhodnotili, považovali jsme jej za vydatnější, než ve skutečnosti bylo. Hypoglykémie vznikne, když si píchneme inzulín a potom se nenajíme. Zvlášť nebezpečné může být vynechání druhé večeře. Hypoglykémie pak může vzniknout v noci ve spánku. Hypoglykémie také hrozí, když jsme se najedli, ale jídlo jsme vyzvraceli. Naše tělo živiny z jídla nedostalo.
  • Neobvykle mnoho pohybu – pohyb urychluje chemické spalování glukózy, z něhož naše tělo získává energii potřebnou pro svalovou činnost. Pohyb, který snižuje zásoby glukózy, snižuje glykémii. Navíc může pohyb vést k rychlejšímu vstřebávání inzulínu píchnutého v injekci, díky většímu prokrvení svalů i podkožní vrstvy.
  • Alkohol – může být zvlášť záludnou a nebezpečnou příčinou hypoglykémie, protože znemožňuje doplňování glukózy do krve ze zásob z glykogenu v játrech.

Rovnováhu mezi inzulínem a glukózou v těle můžeme obnovit buď ubráním inzulínu nebo přidáním jídla, popřípadě obojím současně.

Příznaky hypoglykémie

Typickými příznaky hypoglykémie jsou pocení, třes rukou, slabost, bušení srdce, dravý „vlčí“ hlad.

Léčba hypoglykémie – první pomoc

Při zjištění hypoglykémie je nutno rychle reagovat. Při lehčí formě může diabetik sám zkonzumovat potraviny obsahující jednoduché (rychlé) sacharidy. Při těžší formě diabetik potřebuje pomoc druhé osoby.

Rychlou a účinnou první pomocí je požití jednoduchého cukru (glukózy) v rychle vstřebatelné formě: sladký nápoj (Coca-Cola, džus, sladký čaj apod.

) nebo hroznový, rychle rozpustný cukr (k dostání v lékárnách ve formě ruličky, která obsahuje celkem 40 g sacharidů a k 1. pomoci je doporučeno 5 ks z ruličky).

Je vhodné sníst asi 10 – 20 g sacharidů (větší množství se nedoporučuje, protože tím výrazně rozkolísáme hladinu glukózy). POZOR: sladké tekutiny se nemohou podat člověku, který z jakéhokoliv důvodu (opilost, bezvědomí, zvracení atd.) nespolupracuje, protože by mohl tekutiny vdechnout a udusit se.

Pokud není diabetik schopen přijímat rychlé sacharidy ani v tuhé ani v tekuté podobě, přichází na řadu GlucaGen HypoKit, který je nutno píchnout diabetikovi. Je to oranžová krabička, obsahující hormon glukagon ve formě prášku a injekci s vodným roztokem.

Před aplikací je nutno vstříknout vodný roztok z injekční stříkačky do ampulky s práškem glukagonu, protřepat a natáhnout připravený roztok glukagonu zpět do injekční stříkačky. Lze aplikovat jak podkožně, tak i do svalu (přičemž ze svalu se glukagon vstřebává rychleji).

Při těžké hypoglykémii jde o čas, tudíž je třeba aplikaci provést co nejrychleji, protože těžká hypoglykémie může poškodit mozek. Nejlépe je postiženému píchnout glukagonovou injekci (i přes oděv) do stehenního svalu. Pokud se glykémie začne zvedat, počkáme, až diabetik nabude vědomí a dáme mu sladké jídlo (nejlépe v tekuté formě).

Pokud se však diabetik z bezvědomí neprobere, je třeba zavolat rychlou zdravotní pomoc. Podání glukagonu ústy nepřichází v úvahu, jelikož díky polypeptidické struktuře se glukagon v trávicím traktu rozkládá.

Aplikace glukagonu však není účinná, když je diabetik v hypoglykemickém komatu ve stavu opilosti.

Játra opilého člověka mají v žebříčku priorit odbourávání alkoholu výše než rozkládání zásobního cukru glykogenu, což je v této situaci pro játra podřadnější úkol. Také alkohol sám o sobě snižuje glykémii a lehká opilost navozuje stejné pocity jako hypoglykémie.

Proto se diabetikům doporučuje buď úplná abstinence nebo pít jen do té míry, kdy je diabetik ještě sám schopen si změřit glykémii a doplnit sacharidový deficit.

Budete mít zájem:  Jak zvolit dobrého psychologa?

Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Hyperglykémie

Když se na Vašem glukometru objeví hlášení HI neznamená to, že je glukometr pokažený nebo že se měření nezdařilo, ale že jsou hodnoty Vaší glykémie glukometrem neměřitelné, tedy vyšší než 31 mmol/l !!!!!

Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Při hyperglykémii dosahuje hladina krevního cukru hodnot nad 8 mmol/l.

Vyskytuje se jen u diabetiků jako projev onemocnění, jako následek absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu, při opomenutí aplikace dávky, chybnou aplikací nebo jeho zvýšenou potřebou v době nemoci, stresu, dietní chybě apod. Hyperglykémie se rozvíjí pomaleji a je těžší ji rozpoznat. Až při vyšších hodnotách nad 15 mmol/l se mohou objevit klinické příznaky.

Příznaky hyperglykémie

Příznaky jsou těžko uhasitelná žízeň, časté močení, bolesti břicha, únava, protože močí se vylučuje cukr a minerální látky (zejména draslík), zvyšuje se obyčejně chuť k jídlu, může se ovšem vyskytnout i nechutenství a hubnutí, zhoršení vidění.

Léčba hyperglykémie

Lehké zvýšení glykémie mezi 10 – 13 mmol/l ještě nemusí pacienta příliš znepokojovat, ale měl by si vyšetřit ketolátek v moči. V případě, že se hyperglykémie opakuje i následující dva dny, je třeba po poradě s lékařem upravit léčebný režim.

Objeví-li se ketolátky v moči a je čas podání inzulínu, pacient zvýší obvyklou dávku o 5 – 10 % z celkové denní dávky. Není-li čas injekce, aplikuje se 5–10 % z celkové denní dávky inzulínu jako injekce navíc. Vyšetření krve a moči by se mělo kontrolovat každé tři hodiny. Se sportem raději nezačínat.

Není dobré nechávat hodnoty glykémie dlouhodobě vyšší, neboť mají nepříznivý vliv na organismus.

Je potřeba také myslet na to, že při glykémiích nad 17 mmol/l se nedoporučuje pohyb – cvičení, běhání…… Je důležité zvýšit pitný režim a upravit inzulínový režim.

Nejčastější chyby, omyly a mýty o první pomoci

Ketoacidóza

Diabetická ketoacidóza vznikne u člověka s diabetem, kterému akutně chybí v těle inzulín.

Na vývinu se také podílí nadbytek kontraregulačních hormonů, jako jsou adrenalin, glukagon, růstový hormon a kortizol.

Ketoacidóza je typická zvláště na samém začátku diabetu, když o onemocnění ještě nikdo neví. Diabetici I. typu jsou více ohroženi ketoacidózou než diabetici II. typu.

Tělo, aby mohlo dobře fungovat, musí získávat energii. Ta je zajištěna chemickým spalováním glukózy. Pokud ovšem v těle chybí inzulín nebo se nedostává glukózy, její spalování vázne. Buňky si tak hledají náhradní zdroj energie, kterým se stávají tuky.

Spalování tuků může v buňkách přechodně pomoci získávat energii. Ta je ale málo účinná a při spalování vznikají v buňkách odpadní látky – ketolátky (nejčastěji aceton). Ketolátky jsou ve větším množství jedovaté, protože okyselují tělo.

Z buněk se ketolátky vyplavují do krve a odtud do moči.

Příznaky ketoacidózy jsou neuhasitelná žízeň, zvýšené močení, zvracení a bolesti břicha, suchost sliznic, kůže, zrychlené prohloubené Kussmaulovo dýchání, dech páchne po acetonu. Dále se objevuje zrychlený tep, nižší krevní tlak a v neposlední řadě apatie.

Hladina krevního cukru bývá zvýšená, přesnou hranici však nelze stanovit.

Pokud se včas nezasáhne, pacient upadá do diabetického (ketoacidotického) kómatu, který může končit smrtí! Vzniká při hyperglykémii a výskytu ketolátek v krvi.

Velmi důležité je odlišení diabetického kómatu od hypoglykémie. U hypoglykémie je začátek náhlý, diabetické kóma začíná pozvolna a vyvíjí se po několik dnů. Hypoglykemický pacient je zpocený, bledý, neklidný, objevuje se třes končetin, pocit hladu, kůže je opocená.

Tyto příznaky ovšem neumožní vždy spolehlivé rozlišení obou stavů! Zásadou je, že při jakýchkoliv pochybnostech je třeba podat pacientovi glukózu.

Jejím podáním se nemůže podstatně zhoršit stav nemocného v diabetickém kómatu, může však zachránit život pacientovi s hypoglykémií.

Zejména u starších pacientů s mírnou cukrovkou se může objevit hyperosmolární hyperglykemické kóma bez ketoacidózy. Je charakterizováno těžkou hyperglykémií nad 36 mmol/l, dehydratací, bez výraznější ketoacidózy.

Jaké jsou dnešní děti? Známý pediatr vyvrací nejčastější mýty o dětských nemocích

Pediatr Ladislav Hanousek začínal před čtyřiceti lety na dětské klinice fakultní nemocnice v Hradci Králové. V západočeském kraji založil zdravotní a očkovací průkaz dítěte, který se dnes používá v celém Česku. A také napsal knížku Maminko není mi dobře, kde najdete praktické rady ohledně péče o děti. Jaké jsou nejčastější mýty, kterými můžete svému dítěti ublížit?

V posledních pětadvaceti letech slouží doktor Hanousek na pohotovosti, kam se prý stále vracejí děti špatně léčené svými rodiči.

„Hořký čaj při průjmu a zvracení nebo předčasně podané léky proti teplotě nebo kašli,“ zmiňuje lékař nejčastější omyly. „Dítě během nechutenství nepřijímá cukr a začne ho čerpat z vlastních tuků.

Během tohoto procesu se tvoří kyselé látky – a ty proudí do centra zvracení,“ vysvětluje. Čaj tedy radí osladit, ideálně hroznovým cukrem.

Další chybou je snažit se co nejrychleji snížit horečku. „Při teplotě kolem 38 stupňů se organismus velmi dobře brání. Pokud teplotu snížíme, snížíme i obranyschopnost těla.“ Snížení teploty navíc sníží i příznaky nemoci což není cíl: „Potřebujeme, aby dítě teplotu mělo. Polehává, sem tam usne a tím se samo regeneruje. Teplota je výhodná.“

Pediatr tedy radí vydržet teplotu bez podávání léků. „Nemůžeme nechat dítě v teplotě okolo 40 stupňů několik dnů. Ale můžeme zkusit třeba zábaly: zabalit dítě do mokré osušky a asi patnáct minut nechat působit. Bez přikrývky,“ radí. Podobně funguje také vlažná sprcha. Teprve pokud se teplota nesníží, je to známka toho, že bychom měli jít k lékaři.

Sledovat příznaky

Důležité je vyloučit závažná onemocnění: „Musíme si ověřit, zda dítě ohne šíji a dohlédne si na pupík. Příčinou horečky může být zánět mozkových blan. Také bychom měli sledovat kůži, těžké infekce jsou provázené skvrnami na nohou.“

Obvyklé mýty se týkají také kašle u dětí. „Traduje se, že když je kašel suchý, měl by se dávat lék proti kašli. Výhodnější je od začátku podávat lék na podporu odkašlávání, protože dítě zbavíme toho, co jej nejvíc trápí. Podporou odkašlávání kašel přejde do mokré fáze a rychleji se vyléčí,“ vysvětluje pediatr.

Cibule a lípa

Podle něj také skvěle funguje šťáva z cibule: „Rozkrojená cibule se zasype cukrem a začne uvolňovat šťávu. Pětkrát denně dejte dítěti lžičku dvě.

Šťáva z cibule uvolňuje dýchací cesty, rozpouští hlen a obsahuje fytoncidy, které brání růstu bakterií a virusů.“ Z bylinek pak doporučuje pozapomenutou lípu: „Způsobuje pocení, které je u dítěte důležité.

Pocení stejně jako tekutiny snižuje teplotu organismu a zbavuje ho látek, které v něm nemají být.“

Dobrý dětský lékař ví, že dítěti nemá automaticky dávat antibiotika. „Ta sice zabijí mikroby, ale organismus si nestačí vytvořit obranné látky – a dítě za krátký čas znovu onemocní. Když dáte nemoci čas a necháte dítě i při bakteriální nemoci, jako je angína, den dva bez antibiotik, stihne si vytvořit protilátky.“

Poslední rada dětského lékaře směřuje k psychosomatickým onemocněním. „Pokud má dítě dlouhodobý problém, tak ho somatizuje: objeví se bolesti břicha, hlavy a i když ho vyšetřujeme, žádná somatická příčina se neobjeví.

Budete mít zájem:  Bodlák ostropestřec je dobrý na játra a žlučník

“ To prý platí zejména u rodičů, kteří se rozvedou a bývalého partnera před dítětem pomlouvají. „Když dítě žije v normálním vztahu k oběma rodičům, psychosomatické stavy se objevují méně.

Psychika má vzhledem k chorobám obrovský význam.“

Příspěvek na péči – omyly a mýty při vyplňování žádosti

Příspěvek na péči, respektive proces, který vede k jeho přiznání, je pro mnohé velkým strašákem.

Ačkoli základní formulář žádosti je jednoduchý, panuje kolem příspěvku řada obav, která, mnohdy zcela zbytečně, obírají rodiny s lidmi vyžadující podporu a péči další osoby až o 19 200 Kč měsíčně a přiznejme si, že to není zrovna malá částka, nad kterou bychom mohli mávnout rukou. Pojďme se tedy podívat na některé body v žádosti a následně také na nejčastější chyby a mýty, které se v souvislosti s příspěvkem na péči objevují.

Žádost o příspěvek na péči lze vyplnit na formuláři, který si vyzvednete na příslušném kontaktním místě krajské pobočky Úřadu práce, nebo ji můžete vyplnit elektronicky. Základní informace o způsobu podání jsme si řekli v úvodním článku. Pro tuto chvíli postačí zopakovat informaci, že vyplňujeme ručně na tiskopis, nebo elektronicky.

Základní pravidlo pro vyplňování celé žádosti: žádost je opravdu jednoduchá, není třeba hledat zádrhele a zbytečná úskalí. Vyplňte to, co je v žádosti napsáno. Příklad: v žádosti je kolonka pro vyplnění informací o ošetřujícím lékaři.

V nápovědě k této části je uvedeno, že máte vyplnit údaje, která jsou Vám známy. Pojďme si na tomto místě zdůraznit, že žádost podáváte k místně příslušné pobočce krajského Úřadu práce.

Prakticky to znamená, že pracovníci Úřadu práce, kteří žádosti o příspěvek na péči zpracovávají, mají přehled o lékařích v jejich spádové oblasti.

Pokud si tedy nejste jisti, jaké číslo datové schránky má ošetřující lékař Vašeho blízkého, nebo se bojíte, že nevyplníte zcela přesně název oddělení zařízení, ve kterém lékař pracuje – nebojte se. Vyplňte vše, co víte a zbytek si pracovníci úřadu dokáží dohledat.

Informujte praktického lékaře žadatele, že jste podali žádost o příspěvek na péči.

Pracovníci od něj budou v průběhu řízení chtít lékařskou zprávu a je dobré, když se o řízení o přiznání příspěvku dozví lékař přímo od vás a s předstihem, než od pracovníka úřadu s oficiální žádostí o lékařskou zprávu.

V části “E” je nutné uvést primárně praktického lékaře žadatele, neboť právě toho bude posudkový lékař ČSSZ kontaktovat pro předání lékařské zprávy o zdravotním stavu žadatele a právě praktický lékař by měl mít také veškeré zprávy od dalších odborných lékařů.

Není tedy nutné vypisovat všechny ošetřující lékaře žadatele. Podpis praktického lékaře není potřeba. Je tedy zbytečné, abyste trávili hodiny čekáním před ordinací tohoto lékaře jen kvůli podpisu na žádosti o příspěvek na péči.

V základních informacích o přiznání příspěvku na péči se dozvíte, že je to dávka určena pro osoby, které se nacházejí v nepříznivém zdravotním stavu minimálně rok, nebo u kterých se v následujícím roce nepředpokládá zlepšení.

Stručně řečeno, o příspěvek žádejte co nejdříve, ideálně už v době, kdy se zdravotní stav nemocného viditelně zhoršuje a toto zhoršení zdravotního stavu je ideálně podloženo lékařskou zprávou, případně ve chvíli, kdy začíná série vyšetření např. s podezřením na syndrom demence.

Jak jsme si řekli v úvodním článku, řízení trvá několik měsíců a co je podstatné a znovu to tu zdůrazníme: příspěvek se vyplácí, pokud byl přiznán, zpětně od data podání žádosti. Neošizujte se tedy o finanční kompenzaci péče o nemocného.

Častou chybou bývá, že ačkoli člověk žádající o příspěvek na péči není omezen ve svéprávnosti (pojem, který vrátil do právního řádu České republiky nový Občanský zákoník a pojem, který nahradil dříve užívaný pojem omezení způsobilosti k právním úkonům), má vyplněnou část “B” – Zástupce žadatele.

Tuto část vyplňujete jen v případě, že máte soudně podložené, že nemocného člověka v právních úkonech zastupuje další osoba, kterou určil soud.

Pro účely podání žádosti o příspěvek na péči, je možné sepsat s žadatelem plnou moc, která pro toto jednorázové využití nemusí být notářsky ověřená, je však nutné sepsat Plnou moc cílenou na tuto záležitost a jak žádost, tak i tato plná moc musí být podepsána žadatelem i zmocněncem.

Pokud je zástupce žadatele uveden a tento statut je podložen rozhodnutím soudu, případně plnou mocí žadatele, pracovníci úřadu budou veškerou komunikaci ohledně řízení o přiznání směrovat na něj, ať už jde o telefonický kontakt pro doplnění chybějících údajů, tak zasílání písemností do vlastních rukou, apod. Tím se může celý proces značně urychlit a pro pečující také zjednodušit. Zástupce žadatele (zmocněnec) má také právo nahlížet do spisu, dělat z něj výpisy, či žádat o pořízení kopií.

Existují čtyři způsoby, jak lze vyplácet příspěvek na péči a už v žádosti se žadatele na preferenci způsobu výplaty ptají.

Je nutné opět zdůraznit, že se jedná o příspěvek pro nemocného a měl by být tedy také jemu vyplácen (na rozdíl od dřívějšího “příspěvku na péči o osobu blízkou”, který byl zasílán pečující osobě).

V praxi Úřad práce většinou nekontroluje, kdo je majitelem účtu, na který si žadatel přeje zasílat příspěvek, podstatné pro něj je, aby byla žádost vlastnoručně podepsána žadatelem a tímto podpisem žadatel stvrzuje, že souhlasí s uvedenými údaji včetně způsobu vyplácení příspěvku na péči.

Pokud pečujete o člověka s Alzheimerovou chorobou, promyslete s předstihem, jak bude s těmito penězi nakládáno, jakou péči si z nich nemocný bude platit a komu bude peníze předávat / zasílat. Pokud jste jediná pečující osoba Vy, náleží celý příspěvek na péči právě Vám, ale není možné, abyste byli adresátem příspěvku přímo Vy.

Znovu opakuji, příspěvek na péči je určen na péči, nikoli na spoření atd. Podstatou je zajištění péče o nemocného. Pokud žádnou péči nepotřebuje, nenáleží mu ani tento příspěvek na péči. Znovu opakujeme, že způsob využívání příspěvku může být předmětem kontroly, a to vždy až 1 rok zpětně.

Budete mít zájem:  Co Dělat S Prošlými Léky?

Vědomí této podmínky stvrzujete svým podpisem v části “G” – Prohlášení.

K žádosti je nutné přiložit občanský průkaz žadatele, občanský průkaz zástupce žadatele, (pokud je uveden / soudně určen), plnou moc mezi žadatelem a zástupce žadatele a dále také Oznámení o poskytovateli pomoci.

V této příloze žádosti uveďte všechny osoby, včetně těch právnických (organizace), které aktuálně zajišťují, či budou zajišťovat péči o nemocného. Pokud je takových osob více, uveďte všechny. V části “B” se uvádí formální pečující osoby, tzn. jakékoli sociální služby registrované v České republice.

Pozor, je nutné zajistit podpis zástupce tohoto poskytovatele sociálních služeb. Pokud nemocný prozatím nevyužívá sociální služby a starají se o něj osoby blízké, případně asistenti sociální péče (více o nich jsme mluvili zde), vyplňte údaje o nich v části “C”.

Je nutné mít s asistentem sociální péče (tedy s kýmkoli mimo rodinu) sepsanou smlouvu o poskytování sociální péče a tuto smlouvu přiložit k Oznámení o poskytovateli pomoci.

Povinností žadatele, případně jeho zástupce, je oznámit do maximálně 8 dní veškeré změny, které v souvislosti s údaji uvedené v žádosti, případně v jejích přílohách, nastaly.

Jedná se o veškeré kontaktní informace, poskytovatele pomoci včetně jejich kontaktních údajů atd. Tato osmidenní lhůta platí i po celou dobu pobírání přiznaného příspěvku na péči a je nutné ji dodržovat.

V případě, že změny nenahlásíte, může se stát, že finanční částka bude poukázána na již neexistující účet, poskytovateli pomoci nebude uhrazena poskytnutá péče v případě úmrtí pobíratele příspěvku, protože nebyl nahlášen jako pečující osoba atd.

Dbejte také na to, aby z rodiny a blízkého okolí byly nahlášené všechny osoby, které se na péči podílejí, a naopak nebyly hlášeny ty, které péči nezajišťují, předejdete tím možným sporům.

 481 přečtení

První pomoc – ZŠ Máchovka, Děčín – Mgr. Davídková

  • Nejčastější chyby při poskytování první pomoci
  • Metodické materiály pro první pomoc na školách
  • Zásady první pomoci:
  • úkolem PP je:
  • zachránit život
  • zabránit zhoršení stavu
  • zajistit bezpečí zraněnému, sobě i blízkému okolí
  • Hrozí -li nebezpečí zachránci – zavoláme tísňovou linku a čekáme do příjezdu (112, 150, 155, 156, 158)
    • při telefonátu je nejdůležitější odpovídat na otázky a poslouchat pokyny dispečera ZZS
  • Před příjezdem ZZS vyšleme na kontaktní místo kontaktní osobu
  • Při prvním vyšetření nehodnotíme nehmatný periferní puls
  • Příznakem poranění hlavy nejsou červené fleky v obličeji

VYŠETŘENÍ ZRANĚNÉHO

  • vždy gumové rukavice!!!
  • oslovení zraněného
  • sbírání anamnézy = ptáme se co se stalo
  • zjišťujeme vědomí – reakce na bolest („ohmatáváním“ zjišťujeme, zda ho nebolí ještě něco jiného – „od hlavy až po paty“)

                NEODPOVÍDÁ – zjišťujeme barvu kůže, dýchání; překážka při dýchání – sípání

  • udržujeme zraněného v TEPLE (hliníková fólie) a KOMUNIKUJEME

PORANĚNÍ PÁTEŘE

  • NEtransportujeme zraněného do nemocnice – voláme ZS
  • Nerovnáme zraněnému končetiny

KŘEČE

  • Při křečích jako první odstraníme z okolí předměty, kterými se může poranit
  • Po odeznění křečí nejdříve zhodnotíme dýchání a stav vědomí
  • Příznakem křečových stavů nejsou zavřené oči

BEZVĚDOMÍ

  • Stav vědomí zjistíme oslovením a zatřesením
    • Postiženého v bezvědomí poznáme tak, že nereaguje na slovní ani bolestivý podnět
  • při první pomoci při bezvědomí nefixujeme zlomeniny
  • V žádném případě nedáváme postiženého v bezvědomí do zotavovací polohy – pouze v případě, že je zraněných více
  • pokud si zachránce není jistý, zda vidí známky dýchání u postiženého v bezvědomí – postupuje tak, jakoby nedýchal

RESUSCITACE

  • Za zástavu dechu považujeme stav, kdy má postižený tzv. „lapavý“ dech déle než 10s – zahájíme neodkladnou resuscitaci
  • Poměr stlačování hrudníku a vdechů při resuscitaci je 30:2
    • hrudník stlačujeme 5-6 cm
    • frekvence stlačování hrudníku za 1 minutu je 100-110
  • Automatický externí defiblirátor slouží k obnově řádného srdečního rytmu
  • Než zahájíme resuscitaci – zavoláme 155
  • postup

KRVÁCENÍ

  • oděrky ošetřujeme dezinfekcí a sterilním krytím
  • těleso, které je v ráně zaklíněno nikdy neodstraňujeme, pouze sterilně obložíme
  • při ošetření má přednost pacient s tepenným krvácením
  • při krvácení z nosu – předkloníme hlavu, dáme kapesník, do zátylku studený obvaz
  • při PP zjišťujeme zda krev z rány stříká nebo vytéká (rozlišení na tepenné a žilní není podstatné)
  • Při amputaci končetiny zastavíme krvácení přiložením škrtidla, které je alespoň cca 5 cm široké, přiložíme cedulku s časem, kdy došlo k zaškrcení
  • postup

        MASIVNÍ krvácení

  • Tlakový obvaz používáme při masivním zevním krvácení
    • tlakový obvaz se skládá ze 3 vrstev – krycí, tlaková, fixační
  • Příznakem masivního krvácení není krev vytékající alespoň ze dvou ran
  • Při prudkém zevním tepenném krvácení nejprve přiložíme tlakový obvaz, v krajní nouzi stlačíme tepnu přímo v ráně, nejlépe prsty (chráněnými gumovými rukavicemi)
  • prosakuje-li tlakový obvaz – přidáme další tlakovou vrstvu do celkového počtu max. 3

OTEVŘENÁ ZLOMENINA

  • Nejdůležitější ošetření při otevřené zlomenině je sterilní ošetření
  • Opatrně sundáme oblečení, pokud je to nutné tak ho roztrhneme nebo rozstřihneme. Zjistíme, jestli je na končetině pod zlomeninou hmatná pulsace (ověřujeme na nějaké větší tepně) a je zachovaná citlivost (štípnutím). Pokud nenahmatáte puls, nebo je končetina necitlivá, předejte tuto informaci okamžitě přivolané pomoci!
  • Zlomeninu zafixujeme vždy v pozici, ve které jsme ji našli. Fixace by měla být vždy přes dva klouby. Ránu překryjeme sterilním krytím a to tak, že kolem rány uděláme z obinadel „ohrádku“, která zabraňuje krycímu obinadlu dotýkat se rány. Pokud zároveň rána masivně krvácí, použijeme buď škrtidlo nebo stlačíme příslušný tlakový bod . Je-li to možné přiložíme led, abychom zmenšili otok a bolest.. Vždy vyhledáme první pomoc nebo přivoláme rychlou záchrannou službu.
  • Co nikdy neudělat: nikdy se nesnažte vrátit končetinu do původní polohy a nikdy nevracejte úlomky kostí zpět.
  • fotopostup

POŽITÍ TOXICKÉ LÁTKY

  • při požití neznáme toxické látky – zkontrolujeme dutinu ústní, zajistíme neznámou látku, voláme ZS
  • při otravě alkoholem – dáme do polohy na bok (zotavovací) a kontrolujeme dýchání

UŠTKNUTÍ HADEM

  • zklidníme postiženého, zabráníme pohybu, přiložíme studený obklad, přivoláme ZS

POPÁLENINY

  • I. stupeň – kůže je zarudlá, postižené místo chladíme studenou vodou
  • II. stupeň – prudká bolest, tvorba puchýřů – chladíme studenou vodou, přikládáme sterilní krytí, tvoří se jizvy, zajišťujeme protišokovou polohu, voláme ZS
  • III. stupeň – tvoří se příškvarky, kůže a podkoží jsou zničeny, postiženy jsou i hluboké vrstvy (svaly, kosti), obvyklé znecitlivění – v žádném případě nesundaváme oděv a spálené vrstvy – voláme ZS
  1. ŠOKOVÉ STAVY
  2. PORANĚNÍ KLOUBŮ

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector