Praktici stárnou a odchází do důchodu. Mladí je ale nenahrazují. Kritická situace s nedostatkem lékařů podle průzkumu potrvá ještě několik let.
Už dva roky shání dětského praktického lékaře například ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku. Původní odešel kvůli důchodovému věku a ponechal si jen jednu ordinaci v blízkém Kobylí. „Část pacientů za ním dojíždí dál, ostatní si našli jiné po okolí,“ uvedl místostarosta města Petr Hasil.
Nového lékaře se Velkopavlovickým nedaří sehnat. „Nejsou. Máme za sebou několik jednání, ale zatím se nám to nepodařilo,“ krčil rameny místostarosta.
Přečíst článek ›
- Chybějící lékařiKdo chybí:- praktičtí lékaři pro děti- praktičtí lékaři pro dospělé- zubaři- gynekologovéProč chybí:- až třetina lékařů je v důchodovém věku- mladí nejsou- zůstávají ve velkých městech, kde je zázemí nemocnic a větší šance přímých plateb
- – tradičními metodami ošetří starší zubař i pět pacientů za hodinu, mladý moderními třeba jen jednoho
Právě dětští lékaři chybí v regionu nejvíc. Po nich lékaři pro dospělé, zubaři i gynekologové. Dostupnost lékařských služeb zajišťují doktoři důchodci. „Kdyby přestali dělat, bude to velký problém,“ řekl předseda okresního sdružení České lékařské komory v Břeclavi Karel Klanica. Sám už ve své gynekologické ambulanci přesluhuje.
Důvod vidí ve špatně nastaveném systému. „Mladí lékaři ze škol nestačili zaplnit opuštěné ambulance, někteří odešli do ciziny, jiní se dále vzdělávali na klinikách. V terénu je tak stav kritický,“ zdůraznil.
Vyhlídky do budoucna se ale podle něj lepší. „Na fakultách je už více studentů, jenže trvá asi devět let, než nastoupí do praxe,“ podotkl.
Na Hodonínsku nejvíce postrádají zubaře. „Většina stomatologů je v důchodovém věku, někteří mají i sedmdesát let,“ řekl předseda oblastní stomatologické komory v Hodoníně Radek Handel.
Přečíst článek ›
Problémem je podle něj i kapacita pro pacienty. „Starší lékaři se zavedenou ambulancí jich obsluhují i na dva a půl tisíce. Mladí jich převezmou zhruba pětinu. Je to o technologii. Moderní je sice kvalitnější, ale časově náročná. Starší lékař obslouží klasickou metodou za hodinu čtyři pacienty, mladý s novou technologií udělá třeba jednoho,“ přiblížil Handel.
Do důchodu odešla i zubařka v Moravském Písku. „Skončila loni v létě, náhradu za ni zatím nemáme. Je jich málo a mají plné kapacity,“ posteskl si tamní starosta Leoš Filípek.
Zubaře nedávno sháněla Barbora Kosinová z Křepic na Břeclavsku. „Na pojišťovně mi doporučili lékaře s volnou kapacitou. Dojíždím za ním až do Brna, ale jsem spokojená,“ řekla.
Přečíst článek ›
KOMPLETNÍ TÉMA K NEDOSTATKU LÉKAŘŮ NAJDETE VE ČTVRTEČNÍM (23.5.2019) TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.
Zubaři zavírají ordinace. Vrtat bez respirátorů nemůžeme, vzkazují
Ke kroku, o němž by před několika měsíci ani neuvažovali, přistoupili kvůli nedostatku ochranných pomůcek stomatologové v Olomouckém kraji. Jen od začátku tohoto týdne už desítky z nich zavřeli své ordinace.
Část zubařů se snaží pacienty ošetřovat v omezeném režimu, těch, kteří fungují v běžném provozu, je minimum. Uzavření ordinací se zřejmě nevyhnou ani mnozí praktičtí lékaři, kteří mají zásoby respirátorů a roušek jen na několik dnů.
Na střední Moravě podle předsedy Oblastní stomatologické komory Olomouc Ondřeje Procházky zavřelo do včerejška padesát ze tří set ordinací. Převážná většina z nich je z Olomoucka, další jsou z Přerovska a Bruntálska, které pod tuto oblast také patří.
„Jsou to lékaři, kteří mohou být nemocní, v karanténě nebo mají překážku v provozu. Kromě toho, že nemají ochranné prostředky, chybí jim také personál. Stává se, že nenastoupí sestra, protože pečuje o děti nebo bez ochranných prostředků odmítá pracovat,“ popsal Procházka.
On sám svou olomouckou praxi výrazně omezil, ale zatím nezavřel.
Zásobu ochranných pomůcek, mezi které počítá jen obyčejné roušky a rukavice, má asi na dva týdny provozu.
„Respirátor nemáme žádný, z dodávek státu máme něco slíbeno v týdnu od 23. března s tím, že dostaneme do ordinace jeden nebo dva kusy. To je na jeden den provozu,“ vysvětlil, jaká je realita.
V severní části Olomouckého kraje zahrnující Šumpersko a Jesenicko zavřelo ordinace přes dvacet stomatologů. Uvedla to šéfka Oblastní stomatologické komory Šumperk Alena Mitterová. Část lékařů má omezený provoz, jen malá část funguje bez omezení.
„Nemáme ochranné pomůcky, sestry bez nich odmítají nastupovat do práce, řada z nich se také musí starat o děti,“ uvedla Mitterová.
Přijímají se jen akutní případy
V rámci okresů Šumperk a Jeseník vytvořila oblastní stomatologická komora síť zástupů s rozpisem, kdy budou sloužit.
„Přijmou jen akutní případy. Lidé by lékařům měli volat od sedmi do osmi hodin ráno a domluvit se, aby nedocházelo ke kumulaci lidí v čekárnách. Pro zubařské výkony budou tyto pohotovosti fungovat od 8 do 11.30 hodin,“ popsala Mitterová.
Sama šéfka oblastní stomatologické komory má ordinaci zatím otevřenou. „Máme roušky, protože respirátory jsem nesehnala. Pacient si při návštěvě musí dezinfikovat ruce a vypláchnout speciální dezinfekcí i ústa. Měříme mu také teplotu. Teprve potom pacienta ošetříme,“ sdělila s tím, že už tři pacienty kvůli zvýšené teplotě odmítla.
Bez ochrany se zubaři musí vyhýbat infekčním výkonům
Zubní lékaři, kteří se nemohou chránit pomocí respirátoru, se musejí vyhýbat takzvaným infekčním výkonům, při nichž vzniká aerosol. Proto nemohou vrtat zuby nebo používat ultrazvuk.
Stejně jako praktičtí lékaři i stomatologové, kteří zatím ordinují, de facto uzavřeli čekárny, aby se v nich pacienti nehromadili, a s pacienty se domlouvají hlavně po telefonu.
„Akutní pacienty, kterým můžeme pomoci bezpečně, tedy bez aerosolu, a kteří mají negativní anamnézu (ohledně nákazy koronavirem – pozn. red.), ošetříme.
Výkony, které jsou naprosto nezbytné a nedaly by se provést bez ochranných prostředků, nebo by šlo o pacienta v karanténě či dokonce infikovaného, budeme směřovat k ošetření ve Fakultní nemocnici Olomouc,“ objasnil Ondřej Procházka postupy, které nastavili stomatologové na Olomoucku.
Pediatři už ordinují na dálku
Praktičtí lékaři v kraji své ordinace zatím nezavřeli, ale bez zázraku v podobě zásilky ochranných pomůcek k tomu podle krajské předsedkyně praktiků Jarmily Ševčíkové směřují.
„Ochranné pomůcky máme jen z vlastních zdrojů, ty ovšem vystačí jen na pár dnů. Pokud nedostaneme další zásobu, budeme muset zavřít,“ potvrdila Ševčíková. V případě uzavření ordinací přejdou i praktičtí lékaři podle Ševčíkové na „telefonický režim“.
Takový už má řada dětských lékařů. Například pediatrička Blanka Krtičková z Olomouce řeší od pondělí většinu pacientů nejen po telefonu, ale i po e-mailu.
„Maminky jsou schopny dobře popsat symptomy, k tomu posílají fotky přes MMS nebo e-maily. Takto řešíme neakutní stavy. Vážné případy musíme ale odkazovat na pohotovost na dětské klinice FNOL. K tomu, abychom přijali pacienta se závažným respiračním infektem, nemáme pomůcky,“ uvedla lékařka.
Bez pomoci pohotovosti se ale za poslední dva dny obešla u 98 procent dětí.
Zubaři? Nedostatkové zboží, změna v nedohlednu
Považujete věkové rozložení lékařů za alarmující?
Ze statistiky naší oblasti vyplývá, že 67 zubních lékařů z celkově 128 pracujících je starší 55 let. Jsou v předdůchodovém věku a během několika let ubude 52 procent lékařů a nebude, kdo by ošetřoval další pacienty. Přírůstek nových lékařů je zanedbatelný, jedná se o jednotlivce.
Proč se ze zubních lékařů stalo nedostatkové zboží? Vždyť dostat se na medicínu je velmi obtížné.
S nedostatkem zubních lékařů na konci šedesátých let se Tehdejší komunistický režim dokázal poprat. Od roku 1966 výrazně navýšil počty studentů. V ročníku studovalo stomatologii cca 200 lidí a skončilo jich okolo 120. Kdežto dnes je počet fakult stejný, ale vychovávají daleko méně absolventů. Z cca 25 uchazečů jich dokončí školu necelých dvacet.
Dělá něco stomatologická komora, aby stav zvrátila?
Dělá. Situaci mapuje, statisticky šetří a modeluje, jak to bude vypadat. Politiky upozorňujeme na stav deset let. Ti s tím bohužel nejsou schopni nic udělat. Ministerstvo zdravotnictví deleguje řešení problému na ministerstvo školství, a to vrací vše obloukem zpátky.
Ale stomatologie patří mezi atraktivní obory.
Teprve dnes začíná být atraktivní, protože absolvent má zajištěnou práci nejen v České republice. Otevře si časopis stomatologické komory, kde agentury lákají na práci do Británie. Ukazuje se, že nedostatek zubních lékařů není jen problémem v České republice. I Německo už nemá přebytek lékařů tak jako před šesti lety.
Odcházejí do ciziny lékaři ze svitavské oblasti?
Není to nijak masivní . Absolventi se k nám spíše ani nedostanou, protože to zkusí nejdříve ve větších městech, popřípadě v zahraničí.
- Otevření vlastní ordinace je finančně náročně?
- Ano, když si někdo založí vlastní praxi, už z ní neuteče.
- Kdo vám pomohl v začátcích?
- Měl jsem štěstí, že maminka je také zubní lékařka.
Nastěhuji se do regionu a potřebuji se přihlásit k zubnímu lékaři. Většina odpovědí lékařů je zamítavá. Co poradíte přistěhovalcům?
Zkoušet štěstí přes rodinné příslušníky, přes známé. I pro zubního lékaře je svazující říci jednou ano, podruhé ne. Většina lékařů má kartotéky zaplněné. Jsou natolik vytíženi, že v zájmu poskytování dobré péče registrovaným pojištěnců se brání přijímání dalších.
Kolik lidí průměrně registruje zubní lékař?
Kolem patnácti set pacientů.
Na jednu stranu je nedostatek zubních lékařů, na druhou stranu ministerstvo apeluje, aby se zvýšila prevence u dětí, která zanikla. Zvládne stomatolog ještě prevenci?
V základním rozsahu ano, ale pomoc vidím v postupném rozšiřování „dentálního týmu“ o nastupující dentální hygienistky a dnes již studující preventistky. Ty by mohly již působit v mateřských školkách. Zubní lékaři jsou tak vytíženi, že málokdo má energie na osvětu mimo ordinaci.
V Poličce také scházejí zubaři? Vždyť jenom ve vaší rodině jste tři .
Byli bychom vděčni za kolegu. Uvědomujeme si, že to je nefér vůči pacientům, kteří volají do ordinace a my je odmítáme. Doslova brzdíme příliv nových pacientů.
- Termín objednání na vyšetření počítáte na měsíce?
- Pacienty objednáváme na září, říjen, několik volných termínů máme o prázdninách.
- Ani letos se stav nezmění?
Fakulty přijímají stále málo posluchačů. Dávají přednost zahraničním studentům, kteří jsou pro ně ekonomicky zajímavější. Například v Hradci Králové jednu ze dvou tříd navštěvují zahraniční studenti, kteří si výuku plně platí.
Dotace na jednoho studenta jsou opravdu nízké. Produkovat zubní lékaře se nevyplácí, protože vysokoškolské studium je výrazně dražší než studium jiných oborů. Řadu věcí si studenti již dnes musí kupovat sami, například základní sadu ošetřovacích instrumentů.
Budoucnost nevypadá moc optimisticky.
Pokud se během let nic nezmění, museli bychom zdvojnásobit své kartotéky. A to je nemyslitelné.
Mapy lékařů: praktici chybí na Domažlicku, pediatři téměř všude. Nejvíce zubařů je v Plzni
Lékařů je v Česku více než 42 tisíc, vůbec nejlepší je dostupnost péče v hlavním městě. Do Prahy se ale sjíždějí pacienti z celých Čech, tedy nejenom ze Středočeského, ale i z Libereckého nebo Jihočeského kraje.
Mezi nejpočetnější skupinu lékařů patří praktici, nejméně obyvatel na jednoho praktického lékaře připadá v Olomouckém a Královéhradeckém kraji, naopak nedostatkem lékařů trpí lidé na Ústecku a v jižních Čechách.
Mapa praktických lékařů
Mapa zobrazuje počet praktických lékařů na 100 000 obyvatel. Nejméně lékařů je na Domažlicku, nejvíce naopak na Pelhřimovsku a v okrese Rakovník. Data novináři serveru iROZHLAS.cz získali od Všeobecné zdravotní pojišťovny a jsou platná ke květnu letošního roku.
Dlouhodobě nejpalčivějším problémem českého zdravotnictví není nedostatek lékařů, ale jejich věk. V odlehlejších obcích navíc mnohdy vysloužilé lékaře nemá kdo nahradit. Mladí lékaři častěji zůstávají ve větších městech, která přinášejí více příležitostí, a nebo odcházejí pracovat za hranice.
Vůbec nejkomplikovanější je situace praktických lékařů, kteří patří mezi nejstarší věkovou skupinu hned vedle pediatrů a hygieniků. Z informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že zhruba 40 procent všech lékařů v ambulantních zařízeních má 60 a více let. Mezi praktiky a pediatry je takových lékařů dokonce polovina.
„Nejstarší praktici jsou v Praze, protože tam alespoň ještě jsou. Kdežto na jiných místech v republice už odešli úplně,“ říká pro iROZHLAS.cz Michal Sojka z České lékařské komory. Podle něj zájem o všeobecné praktické lékařství mezi studenty medicíny upadá, nejhůře situace doléhá na malé obce.
Ministerstvo plánuje vznik sdílených ordinací. Společně by pracovalo více praktických lékařů a sester
Číst článek
„Je to součástí obecného vylidňování venkova. Můžeme hovořit o začarovaném kruhu, jestliže nemáte v obci učitele, pediatra, tak vám tam nikdo pracovat nepůjde. Cykluje se to,“ popisuje Sojka.
Potvrzují to také zkušenosti z jednotlivých krajů. „Dlouhodobá situace samozřejmě dobrá není. Chybí jak lékaři, tak sestry i další zdravotnický personál. Průměrný věk lékařů a sester bohužel narůstá, jenom kopírujeme situaci v celé České republice,“ tvrdí předseda České lékařské komory Pardubice Jiří Vondrák.
Pardubicko trápí hlavně nedostatek zubních lékařů – na více než půl milionu obyvatel v kraji jich připadá 294. Pro srovnání: Jihomoravský kraj, který má obyvatel dvakrát tolik, obsluhuje 1058 zubařů. Právě v Brně lze zubní lékařství studovat na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.
Stovky odejdou
Zajištění dostupnosti zdravotní péče je prací zdravotních pojišťoven, iniciativní ale mohou být i samy kraje. Pobídky, jak nalákat lékaře do menších měst, jsou ale podle Sojky z České lékařské komory většinou ve formě snížení nájemného či jednorázových příspěvků v řádech nižších stovek tisíc korun. „Pravděpodobně to moc nefunguje. Zájem není moc velký,“ líčí.
Doktorů navíc přibývá jen pozvolna. Podle srovnání Ústavu zdravotnických informací a statistiky se mezi lety 2017 a 2018 navýšil počet úvazků lékařů o 476. Mladí lékaři podle ústavu nastupují na 0,8 úvazku, zhruba 20 procent ale po promoci najde práci mimo zdravotnictví.
Česko o nové absolventy přichází i odchodem do zahraničí, trendem je práce v sousedním Německu či Velké Británii. „Nelze to řešit opatřeními typu umístěnky, vracení školného a podobně.
Určitá část mladých lékařů odejde hned po promocích s tím, že se nevracejí. Odejdou stovky a vrací se jednotky. Mají násobně vyšší plat, levnější bydlení a kvalitnější životní podmínky.
Proč by se vraceli?“ ptá se Sojka.
Jedinou cestou, jak lékaře udržet, je podle něj zlepšit pracovní podmínky. „Hlavní je vzdělávání, protože u mladých lékařů je nejčastějším důvodem odchodu do zahraničí chaotický a nepřátelský způsob výuky. Pak jsou to platy, nemůžeme si říct, že to není pravda. Žádné pěti nebo desetiprocentní navýšení to nevyřeší. Jsme v kapitalismu. Pokud je něčeho nedostatek, musíte to přeplatit.“
Komplikace: koronavirus
Odcházení lékařů do důchodu a nemožnost jejich náhrady trápí také rodiny s dětmi. Do konce letošního roku navíc zavřou ordinaci další desítky pediatrů, jak odhaduje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hulleová.
Méně než 21 pediatrů na 100 000 obyvatel je v mapě znázorněno červenou barvou, situace odpovídá pětadvaceti okresům. Data jsou přepočítána na obyvatele dané věkové kategorie.
„Situace se pořád zhoršuje. Není to tak masivní problém, aby se připomínal během epidemie, ale je plíživý a jednou bouchne. Katalyzátorem může být právě i koronavirus, protože i dětští lékaři jsou přetížení. Je otázkou, jestli za lékaře najdeme náhradu,“ říká Hulleová. Rodinám s dětmi se navyšuje dojezdová vzdálenost, komplikace s tím spojené netrápí jen malé obce, ale i hlavní město.
Nejméně gynekologů a porodníků je na Chebsku a Tachovsku. Nedostatek je ale i na opačném konci republiky, na okres Frýdek-Místek připadá 14 gynekologických ordinací.
Problém přitom nastává již při studiu – mladí lékaři tráví čas na dětských odděleních nemocnic a do primární péče se dostávají jen zřídka. „Zrušila se čtyřletá atestace, po které mohl jít lékař pracovat rovnou do ordinace. Nyní se musí vzdělávat převážně na dětských odděleních nemocnic. Lékařů je samozřejmě málo, a tak v nemocnicích zůstávají,“ popisuje problém Hulleová.
Mírně odlišný trend pozoruje české zubní lékařství. Stomatologická komora k loňskému roku evidovala 8281 aktivních zubních lékařů, tedy zhruba o 2000 více než před deseti lety. „Kolegové neodcházejí do důchodu.
Popravdě, stále čekáme na pokles, ale pořád je zubařů více a více. Kromě produkce vysokých škol a neodcházení do penze má na to vliv i velký příliv ze zahraničí,“ přibližuje pro iROZHLAS.
cz prezident Stomatologické komory České republiky Roman Šmucler.
Zubařky na mateřské
Nastupující generace zubních lékařů je početná – těch do pětatřiceti let působí v Česku 2831. Stejný počet, tedy okolo 30 procent, tvoří zubaři nad šedesát let. Mezi mladými ale převažují ženy, které tvoří necelých 70 procent.
Odchod na mateřskou dovolenou podle Šmuclera někteří pacienti pociťují už nyní. „Pokud za problém vnímáme odchod na mateřskou, tak ten máme už nyní, takže se nezhorší. Zhruba 800 lékařek je na mateřské a tento stav se bude asi udržovat. Řada žen, které vedeme jako nepracující na mateřské, ale pracuje na částečný nebo plný úvazek. Čtyři roky doma jsou lékařky málokdy,“ říká.
Podle něj navíc pozvolna stoupá počet zubařů ve všech krajích – s výjimkou Pardubického. „Pojišťovny ale fakticky zavírají ordinace na venkově. Tam by dnes už zubní lékař sám od sebe nešel žít, ale za socialismu mu to přikázali,“ pokračuje Šmucler.
Jen letos na Pardubicku bez náhrady skončili zubaři v České Třebové, Jevíčku a v Horním Jelení. „Řešení případné horší dostupnosti zdravotní péče je primárně v zákonné zodpovědnosti zdravotních pojišťoven. Přesto chceme být jako kraj v těchto situacích maximálně nápomocni,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Ladislav Valtr z ODS, radní pro zdravotnictví Pardubického kraje.
Okres Louny obsluhuje pouze 41 zubařů na 100 000 obyvatel. Problém ale řeší lokálně v téměř všech krajích, i na místech, kde je jinak situace příznivá, jako například okres Svitavy na Pardubicku.
Šmucler ale v zavírání některých ordinací v odlehlejších obcích zádrhel nevidí. „Asi není problém, aby naši obyvatelé při průměrné jedné návštěvě ročně zajeli za stomatologem kamkoli tak, jako jezdí do kina nebo na větší nákupy. Mnohé obce si ale zakládají na tom, že mají stomatologa.“
Třikrát méně pacientů
Problém nastává, pokud je v kraji větších měst méně. Například na Vysočině je nedostatek zubařů téměř likvidační, na více než půl milionu obyvatel jich připadá 300.
„Jsme region plný malých obcí a pěti okresních měst, tudíž je z ekonomického hlediska pro nově začínající zubaře málo přitažlivý,“ uvedl pro server iROZHLAS.
cz mezi jeden z možných důvodů, proč se nedaří nové zubaře přilákat, náměstek hejtmana kraje pro oblast zdravotnictví Vladimír Novotný z ČSSD.
Možnosti krajů jsou podle něj omezené, novým zubařům mohou nabídnout skrz obce finanční příspěvky, mnohdy ale ani ty nestačí. „Samospráva má pouze motivační roli.“
Z dotačního programu vyčlenili pro obce příspěvek v maximální výši 300 tisíc korun. Letos mohou vyplatit 1,5 milionu, zubního lékaře tak obstarali pro obce Světlá nad Sázavou, Ždírec nad Doubravu a Humpolec.
Při oslovování absolventů zubního lékařství ale naráží na paradox, lékaři inkasují více peněz ve větších městech, přestože pečují o řádově stovky méně pacientů.
„Silným faktorem je skladba pacientů, která je na Vysočině oproti velkým městům jiná, není v možnostech pacientů více platit za poskytnutou péči.
S tím souvisí úhrady za poskytnutou péči od zdravotních pojišťoven, které nejsou nastaveny motivačně pro regiony s velkým nedostatkem zubních lékařů,“ míní Novotný.
Každý sedmý
Zatímco čeští zubaři odcházejí do zahraničí, jedna sedmina těch tuzemských je z ciziny. „Drtivá většina je z bývalého Sovětského Svazu. Mnoho jich ale už odešlo domů nebo na Západ. Českem jich mnoho jen projde. Máme ale i Američany, Němce, Palestince, Syřany nebo i Japonce,“ říká prezident Stomatologické komory Roman Šmucler.
Začínající zubaři jsou navíc podle něj ochotni v první fázi registrovat pouze 500 pacientů, aby s ohledem na péči, kterou chtějí poskytovat, měli dostatečný časový prostor na každého pacienta. „Z toho vychází na zubaře, který končí svoji praxi a má registrováno 1500 až 2000 pacientů, tři noví zubní lékaři, aby zůstala zachována stejná kapacita,“ uvádí náměstek pro zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví kvůli nedostatku zubařů v regionech vyhlásilo program na podporu v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb, kde jsou uvedena všechna města v Kraji Vysočina, kde je maximální výše dotace za pět let 1,2 milionu korun.
Jednou z podmínek pro čerpání dotace je ale do tří let od začátku poskytování zdravotních služeb zaregistrovat minimálně patnáct set pojištěnců. „Čímž zase narážíme na ochotu nových zubařů registrovat více než tisíc pacientů v začátcích praxe,“ dodává Novotný.
Odpovědnost? Pojišťovny
Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je zdravotní pojišťovna povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Ta by v případě praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost, gynekologů a zubařů neměla přesáhnout pětatřicet minut od místa bydliště.
Deset minut navíc mají lékaři z oborů diabetologie, chirurgie, neurologie, oftalmologie, otorinolaryngologie, ortopedie či rehabilitace, fyzioterapie a vnitřního lékařství.
V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven, největší Všeobecná zdravotní pojišťovna pojišťuje zhruba 60 procent obyvatel.
Nechránění lékaři ordinují na dálku. Češi ve velkém skupují vitaminy a paralen
Na doplnění zásob respirátorů, které by je ochránily před možnou nákazou koronavirem, ambulantní lékaři stále čekají. Aby i nadále dokázali pečovat o své pacienty, přistupují k plánu B.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka vysvětluje, že jsou s kolegy schopní se o pacienty starat i s malým množstvím masek.
„A to tak, že praktici budou ve svých ordinacích bez pomůcek, za zavřenými dveřmi, ale budou pořád zajišťovat podstatný kus péče,“ říká Šonka. Na dálku lze podle něj s lecčím poradit nebo třeba vydat neschopenku.
Chronickým pacientům, kteří berou stále stejné léky, může lékař poslat elektronický recept.
Když člověk přece jen vyrazí do ordinace, místo obvyklého nápisu „Vyčkejte příchodu sestry“ najde na dveřích zprávu, ať lékaři zavolá a domluví se s ním. Pak bude záležet na tom, jestli natrefil na ordinaci, která respirátory má, nebo ne.
„Pokud pomůcek bude málo, pojďme je koncentrovat do dvou tří ordinací v okrese,“ navrhuje Šonka s tím, že do nich by v případě potřeby posílali své pacienty lékaři, kteří nejsou chránění.
V nouzových ordinacích by podle Šonky měli sedět hlavně mladší lékaři, které koronavirus ohrožuje méně.
Příkladem může být pražský praktik Norbert Král. Podle něj je možné i to, aby se při nedostatku respirátorů pět lékařů domluvilo, že každý den bude ordinovat vždy jeden z nich a ostatní budou na telefonu.
„O takovém šetřicím systému mluvíme v Praze 4 a 5,“ říká. Sám se zcela bez pomůcek ocitl v pondělí. Výsledkem bylo, že musel některé pacienty prohlédnout přes skleněné dveře.
„Je to kuriózní,“ povzdechne si a upozorňuje na nedostatečnou podporu od státu.
Chybí 12 tisíc respirátorů
Šonka vysvětluje, že udržet ordinace praktických lékařů v provozu je v zájmu všech zdravotníků.
„Když se lidé nedovolají svému doktorovi, nedostanou své léky a nikdo jim neřekne, co mají dělat, půjdou do nemocnic. A ty takový nápor nezvládnou,“ podotýká.
Šéf praktiků odhaduje, že na to, aby mohli pacienty v ordinaci přijímat všichni lékaři, by bylo potřeba 12 tisíc respirátorů na den. Upozorňuje ale, že ani pak by praktici nefungovali jako obvykle.
Není například žádoucí, aby v době epidemie lidé chodili do ordinací na preventivní prohlídky nebo si vyzvednout recept či potvrzení pro autoškolu a v čekárnách se mísili zdraví s nemocnými. Proto se teď lékaři snaží zvát si pacienty po jednom na konkrétní čas.
Ochranné pomůcky chybí v celé republice. Vláda je shání po částech a rozděluje je především nemocnicím, v nichž nakažení leží nebo se tam chodí nechat otestovat. Špitály ale bojují s tenčícími se zásobami.
Na praktické lékaře, ambulantní specialisty nebo domovy pro seniory pak mnoho materiálu nezbývá.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve čtvrtek informoval, že letadlo s více než milionem respirátorů je na cestě z Šanghaje.
Lékaře už ale zprávy tohoto typu příliš nevzrušují. „Pro nás není důležité, kolik je letadel ve vzduchu a odkud jedou kamiony. Potřebujeme, aby nám někdo řekl, kolik nám toho dá,“ podotýká Šonka.
S kritickým nedostatkem ochranných prostředků se potýká i zubní lékařka Petra Zapadlová z Mladé Boleslavi. „Už na konci ledna jsme si objednali ústenky, ale došly nám jen dvě krabice, pak nic.
Z dentálního depa nám napsali, že mají zákaz je distribuovat, vše si vyhradil stát,“ říká zubařka. Marná byla i její snaha opatřit si respirátory. „Na pojišťovně mi řekli, že krajské distribuční místo je v Benešově, tam jsem se ale nedovolala.
“ Kromě pár ústenek tak nemají zubařka ani její sestra nic. Snaží se proto pacientům zuby nevrtat, protože při tom vzniká aerosol, který může obsahovat kapénky s virem.
Lékařka se podivuje nad tím, že zubaři mají být mezi lékaři pro distribuci státem přidělovaných ochranných prostředků až poslední v řadě. „Praktik může ordinovat on-line, to my ne,“ podotýká.
S jediným respirátorem si musí vystačit alergolog, internista a klinický imunolog z Pardubic Tomáš Sýkora. „Koupil jsem ho kdysi, když jsem si chtěl doma něco nalakovat.
Jinak veškeré naše snahy získat ochranné prostředky skončily neúspěchem. Kraj i stát na nás úplně kašlou,“ tvrdí. Jeho sestra zase používá dvě roušky, které pravidelně střídá.
„Naštěstí je našla někde v zásobách ještě z osmdesátých let,“ říká lékař se 40letou praxí.
Předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko doufá, že na základě slibu od ministerstva v pondělí nějaké respirátory přijdou. „Dostávám stále více zpráv, že kolegové se zavírají v ambulancích a ordinují maximálně na dálku,“ dodává.
Češi skupují léky na bolest
Kromě ochranných pomůcek začínají být nedostatkovým zbožím některé volně prodejné léky. Češi skupují vitaminy a předzásobují se prášky s paracetamolem, které snižují horečku nebo bolesti hlavy.
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) některá tato léčiva už v lékárnách nejsou. „U nejprodávanějšího léčivého přípravku z této skupiny došlo v posledních týdnech k navýšení prodeje více než trojnásobně.
Během jednoho týdne se prodala jindy měsíční poptávka, tedy přes 300 tisíc balení,“ uvedl ústav na svém webu.
Podle SÚKL je však nedostatek těchto léčiv krátkodobý a v příštích dnech přijdou do lékáren další stovky tisíc balení. „Přesto vyzýváme všechny, aby zbytečně nehromadili léčivé přípravky,“ apeluje ústav.
Velkým výrobcem těchto léčiv je francouzská Sanofi. Ta si nechává například paralen, který látku paracetamol obsahuje, vyrábět v pražském závodě Zentivy, jejž dříve vlastnila. „Od začátku roku jsme dodali na český trh 1,4 milionu balení paralenu v tabletách.
V příštím týdnu dodáme distributorům dalších 225 tisíc balení a do konce dubna jsme potvrdili objednávky na 600 tisíc balení,“ uvádí Libor Kytýr, mluvčí Sanofi. Farmaceutická firma dodává na trh i stovky tisíc různých lékových forem ibalginu.
Na zvýšenou poptávku po těchto léčivech Sanofi zareagovala před deseti dny, kdy navýšila výrobu léčiv s látkami paracetamol a ibuprofen v Praze o milion balení. Zvýšenou poptávku po jiných lécích firma nezaznamenala.
Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, jež zastupuje výrobce takzvaných originálních léčiv, uklidňuje, že farmaceutický průmysl je díky přírodním pohromám a epidemiím, které se ve světě staly v minulosti, na „obdobné zkoušky připraven“. Výrobci léčiv však nyní jednají s ministerstvem zdravotnictví, aby se na hranicích zřídilo přednostní odbavení kamionů a vlaků, které převážejí léčiva a zdravotnický materiál do Česka a naopak.
S přispěním Martina Bibena.