Na mléčných zubech nezáleží aneb mýty o dětském chrupu

Shrnutí:

  1. základní faktory vzniku kazu a význam dočasného chrupu
  2. těhotenská prohlídka
  3. první návštěva u zubaře a jak na ni dítě připravit
  4. čištění chrupu u dětí
  5. doplňky k čištění zubů
  6. „zabijáci“ dočasného chrupu
  7. ošetření v premedikaci a řízené sedaci
  8. velké mýty

1) základní faktory vzniku kazu a význam dočasného chrupu

Existují 4 základní faktory vzniku zubního kazu. Jsou to:

  • zuby – místo, kde kaz vzniká
  • čas – trvá cca 48 hodin, než se v plaku vytvoří baterie, které jsou schopné tvořit kaz
  • sacharidy – které jsou bakteriemi zkvašovány na kyseliny
  • plak – jehož velkou část tvoří bakterie a zbytky potravy

Zubní kaz vzniká působením bakterií, pro které je hlavní potravou cukr. Dostatečný přísun cukru vede k produkci kyselého prostředí, které rozpouští zubní tkáň.

Další faktory, které se na vzniku kazu podílejí, jsou méně významné. Patří sem například:

  • kvalita sliny, která obsahuje minerály a fluoridy důležité pro kvalitu skloviny, tvoří ochranný povlak na zubech a snižuje přilnavost plaku a je v ní obsažen i imunitní systém, který omezuje působení bakterií
  • správné postavení zubů, které umožňuje dobré čištění

Kaz není dědičný. Dědí se hygienické a stravovací návyky rodičů a svůj podíl hraje např. kvalita sliny. Pokud ale bude chybět jeden ze základních faktorů, zubní kaz nevznikne.

Dočasné (mléčné) zuby plní v životě dítěte celou řadu funkcí, a proto je potřeba o ně důkladně pečovat. Slouží k ukusování potravy, velkou roli hrají při mluvě a sociálním kontaktu dítěte (např. ve školce – vzpomeňte si, jak umí být děti zlé, když se někdo odlišuje). V neposlední řadě drží místo pro zuby stálé a jsou zodpovědné za správný růst čelistí.

2) těhotenská prohlídka 

První informace o péči o dočasný chrup by měla obdržet nastávající maminka již během těhotenské prohlídky. Ošetřující stomatolog by ji měl seznámit například s faktem, že péče o zoubky miminka začíná opravením jejích zubů.

Kaz je infekční onemocnění, a proto je důležité, aby nejen matka, ale i všechny osoby, které přijdou s dítětem do bližšího kontaktu, měli zuby spravené. Mezi velké nešvary patří olizování lžičky a dudlíku, pití ze stejného hrnečku s dítětem apod.

Tedy situace, kdy matka může přenést bakterie ze svých úst do úst dítěte. Mléčné zuby jsou po prořezání velmi zranitelné – trvá minimálně několik měsíců, než se v zubech usadí dostatek minerálů jako je vápník a fluoridy, a zuby tak získají definitivní „tvrdost“.

Ústní dutina dítěte má jiné složení bakteriální flory než ústa dospělého. Pokud se do nich dostanou bakterie v takto časném období, výrazně stoupá riziko vzniku kazu.

3) první návštěva u zubaře a jak na ni dítě připravit

S preventivními prohlídkami dítěte je dobré začít zhruba od jednoho roku věku. Během první návštěvy by si dítě mělo zvykat na ordinaci jako na běžné prostředí. Není až tak důležité důkladné prohlédnutí chrupu dítěte, ale jde zejména o podání informací rodičům, neboť právě oni jsou zodpovědní za zdravé zuby svého dítěte.

Je naprosto běžné, že děti při vyšetřování prvních zoubků pláčou. Spolupráce, kdy začínají princezny a mladí muži chápat, proč se zoubky prohlíží a co mají dělat, přichází ve věku 2,5 – 3 let. Takovéto dítě je dobré na návštěvu připravit: „Přijdeme, pohraješ si v čekárně, prohlídneš si ordinaci, povozíš se na super křesle, které jezdí nahoru a dolů.

Pak otevřeš pusu, spočítají se zuby, paní doktorka se koukne zrcátkem, jestli v zubech nebydlí červíci. Když budeš šikulka, dostaneš odměnu a půjdeme domů“. Nevhodné je používat formulaci „neboj, nebude to bolet“ – dítě do té doby nenapadne, že by něco mělo bolet.

Výbornou pomůckou jsou dětské hry na doktory a pohádky – Hurvínek u zubaře, Prasátko Pepina u zubaře, Byl jednou jeden život – ústa a zuby

4) čištění chrupu u dětí

Čištění zubů u dítěte by mělo začít s prořezáním prvního zubu. Důležité je, aby si každý rodič našel systém, který mu umožní vyčistit dítěti všechny zuby tak, aby na nich nezůstával plak.

Většinou se jedná o techniku horizontální, protože děti čištění zubů příliš neuchvacuje a často bývá problém zvládnout jim udržet pusu otevřenou na dostatečně dlouhou dobu. Jakmile začnou děti spolupracovat (cca kolem 3.

 roku věku), cvičíme techniku krouživou, která je šetrnější k dásním a umožní pěkně vyčistit zuby těsně nad dásní, v tzv. krčkové oblasti. Zpočátku má dítě zuby skousnuté, s rozvíjející se jemnou motorikou čistíme každý zubní oblouk zvlášť.

U malých dětí je dobré přistoupit k zábavné formě čistění. Např. ve vaně, kdy mu lze proplachovat pusu sprchou nebo plivat na lodičku (to je dobré pro nácvik vyplivování). Popř. ve dvojici s rodičem, při koukání na pohádku, říkání básničky. Stále existují rodiče, kteří „nechtějí dítě trápit“ – netrápíte ho – pomáháte mu. Dočasné zuby se kazí velmi rychle a jejich oprava je náročná.

Lze používat tzv. prsťáček, kterým se do pusy dítěte rodič snadno dostane. Jakmile se prořeže některá stolička, je nutné přejít na klasický kartáček. Ten by měl mít dostatečně malou hlavici, aby se s ní rodič v ústech dítěte dobře vytočil a dostal se i k zadním zubům, a s měkkými štětinami, aby nedošlo k poranění dásní.

Děti rády kartáček okusují, proto je nutné je často měnit. Rodiče by měli dítěti pomáhat s čištěním do 8 let věku, kdy je motorika natolik rozvinutá, že je dítě schopno umýt si zuby samo. Pozor – stát v koupelně a dohlížet nestačí – nejprve by si dítě mělo zuby mýt samo, poté by měl vzít rodič kartáček do ruky a zuby dočistit.

Pro kontrolu správnosti čistění slouží plak detektory, které obarví místa, kde zůstal plak, a která je potřeba dočistit.

5) doplňky k čištění zubů

Svým pacientům doporučuji pastu s aminfluoridy (organický fluor), které se zabudovávají do skloviny, a tím ji tvoří odolnější vůči zubnímu kazu. Tam, kde je riziko vzniku kazu větší, popř. nalezneme na zubech počínající kazy, jsou vhodné i preparáty s obsahem vápníku. Ty se nanáší na zuby po důkladném vyčištění, dítě pak již nevyplivuje, nevyplachuje, jde spát.

  • Účinné jsou i xylitolové bonbony, které upravují složení bakteriální flory v ústech.
  • Pro kontrolu správnosti čistění slouží plak detektory, které obarví místa kde zůstal plak, a která je potřeba dočistit
  • Žádný z těchto přípravků však není schopen nahradit správné používání kartáčku.
  • 6) „zabijáci“ dočasného chrupu

Pokud začneme hledat „zabijáka“ už v kojeneckém věku, jedná se o protahované noční kojení (déle než 6 měsíců od prořezání prvního zubu), noční pokračovací mléka – např. dětská lahev v postýlce, kdy se dítě napije, kdykoliv se probudí. Během noci všichni lidé daleko méně sliní, proto je i ochranný účinek sliny nižší.

Malé děti navíc spí na zádech a vysychají jim přední zoubky, čímž mizí ochranný účinek sliny úplně.
V pozdějším věku to jsou slazené nápoje – šťávy, doslazované čaje -, které děti popíjí v průběhu celého dne.

Pro vznik kazu není rozhodující pouze množství sladkého, ale i četnost (je lepší sníst sušenku najednou, než ji mít položenou na stolku a ujídat jí celý den).

Poslední dobou vídám v ordinaci čím dál více zubů poškozených soft drinky a energetickými nápoji. Tyto nápoje jsou nejen sladké, ale i kyselé. To má za následek jak vznik kazu, tak i rozrušování skloviny. Díky tomuto porušení skloviny vznikají kazy i na atypických místech, např. na vrcholcích hrbolků.

  1. Pozor dejte i na ochucené minerální vody – v 1,5litrové flašce je zhruba 11 kostek cukru
  2. 7) ošetření v premedikaci a a řízené sedaci

Ošetření v řízené sedaci volím u dětí bázlivých, špatně spolupracujících nebo při mnohočetných kazech, kdy chci dítě i rodiče uchránit špatných zážitků.

Výhodou tohoto ošetření je, že jakmile anesteziolog děťátko uspí, vše si důkladně prohlédnu, udělám si rtg, abych věděla i o mezizubních kazech, a vše opravím najednou a v klidu. Pokud jsou kazy hluboké, není problém zoubek vytrhnout.

Dítě nemá nepříjemný zážitek, protože celé ošetření prospí a další den může fungovat bez omezení. Celý zákrok je ambulantní a organismus dítěte zatíží naprosto minimálně.

Jak toto ošetření probíhá? Pokud se rozhodnete pro tento typ ošetření, je potřeba se objednat na konzultaci k lékaři, který bude ošetření provádět. Během této návštěvy se lékař seznámí alespoň částečně se stavem chrupu dítěte, vyloučí alergie a zodpoví Vaše dotazy.

V den ošetření přijede s dítětem nalačno (4 hodiny nejíst, nepít), s sebou přinesete sladký nápoj, které má dítě rádo. Do tohoto nápoje se nalije premedikace, která slouží k navození klidu a pohody dítěte a která způsobí, že si nebude nic z dalšího průběhu ošetření pamatovat.

Pak přijdete do ordinace, anesteziolog zavede kanylu do žíly a uvede dítě do hlubokého spánku. Všechny vitální funkce dítěte jsou zachovány (dýchá samo, není potřeba intubace). Zubní ošetření probíhá přímo na zubařském křesle. Po skončení zákroku se dítě dospí v dospávacím pokoji a odchází domů.

Na zákrok je vhodné přijet autem, protože dítě musíte odnést.

8) velké mýty

  • Dětské zuby se nekazí – kazí a velmi rychle – sklovina dočasného zubu má tloušťku 0,3-0,5 mm a je relativně měkká (obsahuje menší množství vápníku). U zubu stálého dosahuje tloušťka skloviny 1,5-2,5 mm. To znamená, že kaz proniká sklovinou dočasného zubu daleko rychleji. Dentin je rovněž měkčí a i relativně malý kaz proniká rychle do blízkosti nervu a dochází ke komplikacím – bolest, otok, poškození zárodku a špatné prořezávání stálého zubu.
  • Mléčné zuby nemají kořeny – mají a velmi dlouhé. Navíc jsou klenuté, aby mohl být mezi nimi uložen zárodek stálého zubu. Jak stálý zub prořezává, kořeny mléčného zubu se zkracují, až nakonec zoubek vypadne. Pokud má dojít k předčasnému vyndání dočasného zubu, jedná se o poměrně zatěžující zákrok.Na mléčných zubech nezáleží aneb mýty o dětském chrupu
  • Mléčné zuby se nemají předčasně vyndavat, slouží jako mezerníky a drží místo pro stálé zuby – kazem zničený zub žádné místo neudrží. K tomu, aby dočasný zub fungoval jako mezerník, je nutná celá korunka zubu – ať už kazem nedotčená nebo vyspravená výplní. Jakmile kaz pronikne do nervu zubu, popř. po něm zbydou jen kořeny, je nutné ho z pusy vyndat. Pokud v ústech takovýto zub zůstane, stává se zdrojem infekce pro ostatní zuby, nelze ho dostatečně vyčistit a je zdrojem zápachu z úst. Dále se mohou rozvinout komplikace kazu jako je bolest, otok, poškození zárodku a špatné prořezávání stálého zubu.
  • Zkažené mléčné zuby nevadí – dočasné zuby mají nervy úplně stejné jako zuby stálé – tzn. že pokud je kaz velký a zasahuje do blízkosti nervu, zuby dítě bolí. Málokdy děťátko řekne: „bolí mě zub“ – příznaky bývají často nespecifické – poruchy spánku, noční můry, změny nálady, vyhýbání se jídlu.
    Navíc plní v životě dítěte celou řadu funkcí, a proto je potřeba o ně důkladně pečovat. Slouží k ukusování potravy, velkou roli hrají při mluvě a sociálním kontaktu dítěte (např. ve školce – vzpomeňte si, jak umí být děti zlé, když se někdo odlišuje). V neposlední řadě drží místo pro zuby stálé a jsou zodpovědné za správný růst čelistí.
  • Zkazily se nám první šesky – šestky, neboli první moláry, jsou zuby stálé a jedny z nejdůležitějších v celé puse. Děti mají zubů 20 – v každé čtvrtině čelisti je zubů 5. Okolo šestého roku proříznou za druhými dětskými stoličkami šestky – často jako první stálé zuby – a žádný mléčný zub nevypadne. Proto zůstávají často bez povšimnutí a rodiče oslavují prořezání prvního stálého zubu až po vypadnutí některého z předních zubů.
Budete mít zájem:  Co lidé jedí, když si dají brunch?

odborný časopis

Na mléčných zubech nezáleží aneb mýty o dětském chrupu

Co platí na zubní kazy dětí?

Vyšší konzumaci cukrů, které děti přijímají i prostřednictvím nápojů, a to zejména během školní výuky, prokázala analýza jídelníčků v rámci studií1) zaměřených na dětskou populaci. Ze všech doma zkonzumovaných nápojů děti vypily 72 % slazených a ve škole 79 %.

Není tedy divu, že polovina pětiletých a dvě třetiny dvanáctiletých českých dětí mají zubní kaz. Z hlediska příjmu potravy je pro vznik zubního kazu nejrizikovější neustálý přísun cukrů, to znamená průběžné uzobávání sladkostí a popíjení slazených nápojů. Rodiče by proto měli naučit své děti pít čistou vodu, nejlépe přírodní pramenitou a slabě nebo středně mineralizovanou.

„Pravidelný a vhodný pitný režim významně podporuje všechny životně důležité funkce organizmu. Už mírná dehydratace je provázena horší výkonností.

Například u školních dětí byly v době výuky prokázány výpadky krátkodobé paměti, horší koncentrace, snížená schopnost reaktivity na vyučovací proces,“ upozorňuje ústavní nutriční lékař FN Motol MUDr. Petr Tláskal, CSc., člen AquaLife Institutu.

Z několika studií1) vyplynulo, že děti, respektive jejich rodiny pitný režim často podceňují. Příjem tekutin se ukázal jako nedostatečný zejména u dětí školního věku (nejvíce u 10–14letých), hlavně ráno s omezením příjmu tekutin při snídani, ale dále i ve škole.

Výsledky studií ukázaly u dětí ve věku kolem 10 let, že pokud ráno nepřijmou alespoň 250 ml tekutin nebo v průběhu dopoledne (včetně snídaně) konzumují méně tekutin než 400 ml, jsou ve škole často dehydratované. „Fyziologickým potřebám organizmu by měl odpovídat i výběr nápojů k zajištění správného pitného režimu.

Vhodným zdrojem tekutin je přírodní pramenitá voda, čistá a neupravená, která je velmi kvalitní a neobsahuje chemické přídatné látky. Součástí každodenního pitného režimu by měly být také přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík a fluor),“ dodává MUDr. Tláskal.

Vedle množství je neméně důležitá i kvalita přijímaných tekutin. Konzumace sladkých nápojů stejně jako sladkostí zvyšuje pravděpodobnost zubního kazu. Pro jeho vznik však není podstatné množství cukru, ale frekvence přísunu cukru.

S ohledem na zubní zdraví je zásadní rozdíl, jestli sníme tabulku čokolády najednou, nebo ji uždibujeme v průběhu celého dne. Obdobou je pití sladkých nápojů. Lepší je sníst nebo vypít něco sladkého najednou, než mlsat průběžně celý den.

Vedle úpravy životosprávy a pitného režimu představuje účinnou pomoc proti zubnímu kazu také fluoridace a mechanické čištění zubů.

„Fluor zajistí zubní pasta s fluoridy, u lékaře pak místní fluoridace některým z prostředků určených k profesionálnímu použití,“ vysvětluje zubní lékařka MUDr. Hana Zallmannová, ředitelka projektu Dětský úsměv, a doplňuje: „zásadní je ovšem systematické čištění zubů.

Správná péče o zuby je přitom důležitá už od raného dětství. Prohřešky v ústní hygieně a omlouvání nečištěného dětského chrupu se dříve či později projeví zubním kazem.

Pravidelnost a důslednost je nezbytná, pokud chtějí rodiče uchránit své dítě bolesti a strastiplných návštěv zubního lékaře.“

Vychovávat děti k odpovědnosti za vlastní zdraví je cílem preventivních programů probíhajících ve školách. Znalosti jsou dětem předávány ve věku, kdy jsou nakloněny novým informacím a kdy ještě nemají zakořeněné špatné návyky.

V zemích, kde byly zavedeny preventivní programy s důsledným konceptem zaměřeným na zubní zdraví, se dramaticky snížila kazivost zubů. U nás se však ředitelé škol shodují, že školy nemají na takové programy finanční prostředky, opakovaně naráží na problém, kdo je zaplatí.

A rodiče mají pocit, že jakákoli edukace, i když nad rámec výuky, spadá kompletně pod záštitu školy.

Jak ukázal dotazníkový průzkum2), podle 85 % dotázaných rodičů dětí z 1. stupně ZŠ má smysl děti ve školách vzdělávat v oblasti zubního zdraví, 62 % preferuje dlouhodobý a 72 % praktický program.

Pokud však mají rodiče za nějakou aktivitu nad rámec výuky zaplatit 300 Kč ročně, upřednostňují výlety, sportovní a kulturní akce před preventivními programy v oblasti zdraví. Z nich pak mají největší zájem o preventivní program zaměřený na drogy, následuje kouření a gamblerství.

Preventivní program týkající se zubního zdraví se v preferencích rodičů umístil na 4. místě (ze 7 možných).

Kdo naučí děti správně si čistit zuby?

Vendula Jaklová, DiS., dentální hygienistka, lektorka projektu Dětský úsměv, členka Asociace dentálních hygienistek

Odborníci zdůrazňují, že čistý zub se v drtivé většině případů sám nezkazí, příčinou vzniku zubního kazu je špatně odstraňovaný plak, to znamená špatné čištění zubů. Správná péče o zuby je přitom důležitá už od raného dětství.

Prohřešky v ústní hygieně a omlouvání nečištěného dětského chrupu se dříve či později projeví zubním kazem.

Pravidelnost a důslednost je nezbytná, pokud chtějí rodiče uchránit své dítě bolesti a strastiplných návštěv zubního lékaře.

  • Víte, že:
  • • zubní kaz ani parodontitida (parodontóza) nejsou dědičná onemocnění?
  • • zubní kaz je nejrozšířenější lidskou chorobou, postihuje až 80 % populace?
  • • zubní kaz má polovina pětiletých a dvě třetiny dvanáctiletých českých dětí?
  • • preventivní zubní prohlídku v Česku každoročně neabsolvuje třetina předškolních a pětina školních dětí?
  • • zubní kámen je ztvrdlý bakteriální povlak na zubu, způsobuje kazivost zubů a zánětlivé stavy dásní?
  • • parodontitida začíná krvácením dásní, končí ztrátou zubu a může vést až k infarktu?
  • • zásadní účinnou obranou před zubním kazem i parodontitidou je správná dentální hygiena?
  • • v prevenci zubního kazu hraje důležitou roli správná výživa včetně pitného režimu?
  • Dětský úsměv

V 60. letech minulého století byl zahájen důsledný preventivní program zaměřený na zubní zdraví ve školách ve Švýcarsku. Tehdy se stav kazivosti u švýcarských dětí podobal dnešní situaci u nás. Úspěch švýcarské kampaně je jednoznačný.

Výsledkem projektu, při kterém se klade velký důraz na pravidelný nácvik čištění zubů a opakované probírání souvislostí mezi příčinami a vznikem kazu nebo parodontitidy, je, že většina mladých Švýcarů má zuby bez výplní a kazů, jejich dásně netrpí zánětem ani začínající parodontitidou.

Děti v ČR mají 2,5krát více zkažených zubů než děti ve státech, jako je Švýcarsko nebo Finsko a Dánsko. Přitom jednoznačně platí, že zubnímu kazu i parodontitidě je možné předejít správnou péčí.

Zkušenosti ve Švýcarsku sloužily jako vzor pro sestavení českého projektu Dětský úsměv, který pořádá Český zelený kříž. Cílem tohoto projektu je předat dětem v mateřských školách, na 1. stupni základních škol a v dětských domovech návod na správnou péči o zuby, vytvořit tak předpoklady k zajištění zdravých zubů i u dospělé populace a zlepšit situaci u nás.

Protože trvá dlouho, než dítě přijme za vlastní obecná pravidla chování (pozdrav, mytí rukou apod.

), projekt Dětský úsměv klade velký důraz na opakovaný praktický nácvik správného čištění chrupu pod odborným vedením. Jenom důsledné opakování vede k potřebnému návyku.

Vyškolené lektorky (většinou dentální hygienistky) navštíví školku nebo školu a v šesti pravidelných lekcích během školního roku učí děti:

  1. – souvislosti mezi účinným čištěním zubů, způsobem výživy a vznikem zubního kazu a parodontitidy,
  2. – jak si správně čistit zuby, aby zůstaly celý život zdravé,
  3. – že čištění zubů je jednoduché, když víte, jak na to (lektorky vše názorně předvedou na zvětšených maketách chrupu a dalších pomůckách, děti se učí čistit zuby přímo ve svých ústech kartáčky, které od lektorek obdrží),
  4. – že čištění zubů může být i zábava.

Projekt Dětský úsměv je záměrně realizován v prostředí školních tříd, kde se mohou děti vést ke správné péči o zdraví a zdravé zuby. Tato činnost nemůže být vykonávána v potřebném rozsahu během návštěv v ordinaci zubního lékaře. Navíc je pro řadu rodičů teprve tento projekt impulsem k návštěvám dětského zubního lékaře.

Budete mít zájem:  Hrozí sebepoškozování? Modré velryby za to nemohou

Škol, které se do projektu zapojily, bohužel není stále dost, protože naráží na problém financování. Přitom roční náklady na jedno dítě jsou jen 300 Kč (zahrnují 6 vyučovacích hodin vedených vyškolenou lektorkou, pracovní sešit, kvalitní zubní kartáček s krytkou a další pomůcky). Pro rodiče investice, jejíž návratnost je zřejmá.

A nevyčíslitelná, pokud by měla zahrnovat veškeré náklady vzniklé v důsledku špatné dentální hygieny včetně psychosociálních.

Podpořit projekt Dětský úsměv ve školním roce 2017/2018 se rozhodl i AquaLife Institute3), který sleduje aktuální stav a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim. Prevence zubního kazu je u dětí totiž založena také na opatřeních ve výživě.

Z hlediska příjmu potravy je pro vznik zubního kazu nejrizikovější neustálý přísun cukrů, to znamená průběžné popíjení slazených nápojů nebo uzobávání sladkostí, kdy sliny nestihnou neutralizovat pH v ústech. Rodiče by proto měli naučit své děti pít čistou vodu, nejlépe přírodní pramenitou a slabě nebo středně mineralizovanou.

Více o projektu na www.detskyusmev.org

Kdo doplatí na zubní kazy u dětí?

MUDr. Hana Zallmannová, zubní lékařka, ředitelka Českého zeleného kříže a projektu Dětský úsměv

Téměř všichni rodiče dětí z 1. stupně ZŠ deklarují, že je důležité pečovat již o mléčné zuby jejich dětí.

Vyplývá to z průzkumu1) iniciovaného letos v červenci AquaLife Institutem2), jehož výsledky ukázaly, že 90 % dotazovaných rodičů považuje péči o mléčné zuby za určitě důležitou, 8 % za spíše důležitou.

To je dobrá zpráva, protože dříve převažoval názor, že na mléčných zubech nezáleží. Důvodů, proč by i dočasné zuby měly být zdravé, je celá řada, k těm nejdůležitějším patří:

• Zubní kaz je infekční ložisko. Zanedbání zubního kazu časem způsobí zánět dřeně (nervu) zubu, který může vést až ke vzniku kolem čelistního zánětu. Takové infekční ložisko představuje nejen velkou bolest, ale i život ohrožující stav. Jeho léčení vyžaduje antibiotika a hospitalizaci.

• Zkažený zub ohrožuje sousední zuby. Zubní kaz je v podstatě díra plná bakterií, naleptávajících sklovinu zubů v dosahu. V přeneseném slova smyslu je nakažlivý, protože pokud se nachází na jednom zubu, je jen otázkou času, kdy se zkazí i zub sousední. A od 6. roku věku dítěte může být tím sousedním zubem už zub stálý.

• Stálé zuby přijdou o své místo. Předčasná extrakce zkaženého mléčného zubu často vede k nesprávnému prořezání stálých zubů. Mezera po vytrženém dočasném zubu se totiž může začít uzavírat dříve, než stihne vyrůst zub stálý, a ten naroste křivě. Aby se pak vešly do úst všechny stálé zuby, je nezbytná péče ortodontisty.

Ošetřit zkažené dočasné zuby je naprosto nezbytné, avšak ošetření dětí je náročné. Má-li být kvalitní a ohleduplné, pak je i nákladné. Ohodnocení této náročnosti pojišťovnami neodpovídá skutečnosti. Hodinové náklady průměrné stomatologické praxe činí 1500 Kč na hodinu.

Kalkulace pojišťoven pro opravu zubního kazu u dítěte do 6 let vychází na 350 Kč. Vydělením hodinových nákladů cenou opravy zubního kazu vyjde, že by zubař měl stihnout za hodinu opravy kazu u 4,2 dítěte.

Při takovéto kalkulaci nezbývá dost času ani na pečlivé ošetření, natož na ohleduplnost vůči dítěti.

Návod na zdravé zuby

Děti, které nemají v pořádku mléčné zuby, nemají zažitou péči o dočasný chrup a těžko se budou dobře starat o chrup stálý.

Pokud se nenaučí základním návykům ústní hygieny v čele s čištěním zubů a životosprávou v raném dětství, přenesou si špatné stereotypy do svého dalšího života.

A s nimi i neodvratné důsledky pro jejich zubní zdraví, bolestivé zážitky, nepříjemné zkušenosti z akutního ošetření na zubařském křesle, náklady na zubní ošetření v budoucnosti.

Alarmující je fakt, že v České republice se za plomby ročně vydá z veřejného zdravotního pojištění 1,5 miliardy korun, což znamená, že pojišťovny platí 5 milionů plomb ročně.

Na důslednou prevenci nezbývají peníze. V ČR vůbec chybí celkový koncept preventivní zubní péče. Jako vzor řešení by mohly posloužit zkušenosti například ze Švýcarska, kde se důsledným konceptem prevence podařilo snížit kazivost zubů u dětí různých věkových kategorií o 80–90 %. To dlouhodobě představuje obrovskou úsporu finančních prostředků za stomatologická ošetření.

Podstatnou součástí prevence zubního kazu jsou preventivní programy, jejichž cílem je předat dětem jasný a pečlivý návod, jak si zachovat zdravé zuby. Tento návod má 3 základní pilíře: mechanické čištění zubů, fluoridovou péči a správnou výživu včetně pitného režimu.

1. Mechanické čištění zubů

Velmi důležité je systematické čištění zubů, se kterým významně pomohou pravidelné návštěvy dentální hygienistky. Například v Německu jsou proto návštěvy dentální hygienistky dětem mezi 6. a 18.

rokem věku 2x ročně hrazeny pojišťovnami. Jak ukázal průzkum1), u nás se zhruba polovina rodičů dětí z 1.

stupně ZŠ domnívá, že pravidelná návštěva dítěte u dentální hygienistky je důležitá, zatímco druhá polovina ji považuje za zbytečný výdaj.

2. Fluoridová péče

Účinnou pomocí proti zubnímu kazu je také fluoridace. Fluor ve formě fluoridu zajistí zubní pasta s fluoridy, u lékaře pak místní fluoridace některým z prostředků určených k profesionálnímu použití. U dětí se doporučuje používání zubní pasty s fluoridy odpovídající věku dítěte, samozřejmě v kombinaci s účinným čištěním zubů.

3. Výživa a pitný režim

Pravděpodobnost vzniku zubního kazu zvyšuje konzumace sladkých jídel a popíjení sladkých nápojů během dne. Sladkosti není nutné dětem úplně zakazovat, protože pro vznik zubního kazu není podstatné množství cukru, ale frekvence jeho přísunu. S ohledem na zubní zdraví je zásadní rozdíl, jestli sníme tabulku čokolády najednou, nebo ji uždibujeme v průběhu celého dne.

Obdobou je pití sladkých nápojů. Lepší je sníst nebo vypít něco sladkého najednou, než mlsat průběžně celý den.

V noci by ovšem děti (a nejen děti) měly rozhodně pít pouze čistou vodu, která by se měla stát základem jejich každodenního pitného režimu. Vhodným zdrojem tekutin pro pitný režim dětí je přírodní pramenitá voda, přírodní slabě až středně mineralizovaná voda nebo neslazený čaj.

1) Studie Společnosti pro výživu a studie iniciovaná AquaLife Institutem hodnotily 3–5 celodenních jídelníčků nutričním programem Nutridan a následné vyhodnotily výsledky více než 30 nutričních parametrů doporučenými referenčními dávkami pro příjem jednotlivých živin (DACH) včetně hodnocení vodní bilance a konzumace cukru. Celkem 5 studií proběhlo v roce 2007–2016, zúčastnilo se jich 2 792, 1 558, 485, 823 a 103 převážně dětských respondentů ve věku 4–18 let z celé ČR.

2) Dotazníkový průzkum iniciovaný AquaLife Institutem zjišťoval, jak rodiče dětí, které navštěvují 1. stupeň ZŠ, řeší jejich pitný režim a zubní zdraví. Sběr dat probíhal formou online dotazování prostřednictvím panelu respondentů společnosti Médea Research. Průzkum proběhl v červenci 2017, zúčastnilo se ho 289 respondentů (rodičů dětí, které navštěvují 1. stupeň ZŠ).

3) AquaLife Institute (www.aqualifeinstitute.cz) je organizace, která sdružuje přední odborníky a vědce zabývající se hydratací organizmu, výživou a zdravým životním stylem, ale i vodou jako přírodním zdrojem.

Sleduje aktuální problémy a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim a poskytuje informace s cílem zlepšit pitný režim a kvalitu života široké veřejnosti.

AquaLife Institute také podporuje vědu a výzkum týkající se pitného režimu a vlivu příjmu tekutin na zdraví.

Dětský chrup – růst, prořezávání, problémy

  • Domů
  • Výživová poradna
  • Kojenec
  • Dětský chrup – růst, prořezávání, problémy

Je pouze málo dětí, které by prořezávání zoubků snášely dobře.

Toto období bohužel patří k těm nejplačtivějším a nejmrzutějším v životě miminka a když nastane, poznáte ho velmi snadno.

Sotva se celá rodina vzpamatovala z šestinedělí a prdíků, miminko se začalo adaptovat na váš každodenní režim a všechno se tak nějak uklidnilo, přijdou zuby. A všechno je zase vzhůru nohama.

Na mléčných zubech nezáleží aneb mýty o dětském chrupu

Miminko si rve pěstičky do pusy, hodně slintá, nebaví ho oblíbené hračky, je vzteklé, protivné, rychleji se unaví a pláče víc, než je obvyklé. A není divu. Dítě bolí nateklé dásně a nechápe, co se s ním děje. Opakovaně se v noci budí, vyžaduje častější kontakt a hledá u maminky útěchu.

Dalším příznakem může být odmítání jídla a teplého mléka nebo konkrétních tvarů saviček. Situace může vyvrcholit až zvýšenou teplotou a průjmy. Pokud teplota a průjem přetrvávají i druhý den, je na místě poradit se s pediatrem.

Miminka totiž při průjmech ztrácí mnoho tekutin, které může být problém doplnit, protože malé děti v tomto období kromě jídla a mléka často také odmítají vodu i čaj.

Jak se prořezává dětský chrup

Věděli jste, že…

První zoubky se objevují zpravidla okolo půl roku věku dítěte. Nejsou ale výjimkou děti, kterým začnou zuby růst ve třetím nebo i desátém měsíci.

Obvykle se nejdříve ukážou jedničky dole (řezáky). Po chvíli oddechu se ozvou jedničky a dvojky nahoře následované čtyřkami (stoličky) a pak trojkami (špičáky). Do tří let věku má dítě celkem 20 mléčných zubů. S návykem na čištění zoubků můžete začít ihned, jakmile se objeví.

  • 6. – 10. měsíc: střední dolní řezáky
  • 8. – 11. měsíc: střední horní řezáky
  • 8. – 12. měsíc: boční horní řezáky
  • 10. – 16. měsíc: dolní boční řezáky
  • 14. – 18. měsíc: horní i dolní stoličky
  • 16. – 22. měsíc: špičáky
  • 22. – 32. měsíc: čtyři zadní stoličky

Co pomůže od bolesti zubů u dětí

Nejhorší je jen krátký moment, kdy už se má zoubek tak tak proříznout. Když už je venku, miminko se uklidní a dá se říct, že si používání nového zoubku začne i užívat.

Dbejte na to, aby dítě vždy mělo po ruce něco, co čeho se může zahryznout, aby zoubku ven pomohlo. Nejlepší je kousátko, které dáte nachladit do lednice nebo mražený kousek zeleniny.

Budete mít zájem:  Přístup rodiče k onemocnění dítěte diabetem

V lékárně či drogerii seženete i různé kapičky na bolest dětských zubů a pomůcky na masáž dásniček, které mohou děťátku na chvíli ulevit. Chce to ale především zatnout zuby a vydržet.

I když je čas růstu zubů u kojenců a miminek náročným obdobím jak pro uplakané dítě, tak pro unavenou maminku, myslete na to, že je to pouze období, které jednou skončí. A až skončí, můžete se těšit zase na své veselé a spokojené dítě, které se vám za vaši péči odvděčí širokým zubatým úsměvem.

Děkujeme!

Nyní už se můžete těšit na cenné rady a informace, které vám pomohou s jídelníčkem pro vaše nejmenší.

Chyba

Formulář se z nějakého důvodu nepodařilo zpracovat.

Malý zub taky zub aneb zoubky našich dětí II

V první části našeho seriálu jsme si vyprávěli o rozkošném období, kdy nás děťátko oblažuje roztomile bezzubým úsměvem (častěji možná i méně pozitivní grimasou), tedy o období „než vyroste první zoubek“. Řekli jsme si také, kdy se první zoubek většinou vyklube, a že by dětský chrup neměl v žádném případě onemocnět.

Zmínili jsme se o nejčastější a velmi rozšířené chybě ve stravování malých dětí – pravidelné konzumaci cukru a postrašili jsme se výčtem nejčastějších nemocí dětské ústní dutiny. Pokusili jsme se tím přispět k vymýcení, bohužel stále ještě častého a velmi nebezpečného názoru, že mléčné zuby není třeba čistit, protože stejně vypadnou.

Stav mléčného chrupu je totiž naprosto zásadní pro vývoj stálých zubů. Zjednodušeně se dá říci: Když první zuby vypadnou zdravé – druhé zdravé vyrostou! První zuby totiž „drží těm druhým místo“, aby bez komplikací vyrostly ve správné pozici, a jsou důležité či spíše nezbytné pro správný vývoj čelistí.

Pokud tedy dítě předčasně přijde o mléčný chrup, druhé zuby často rostou se značnými komplikacemi, které vyžadují odbornou léčbu a mnohdy i chirurgický zákrok.

Jak zuby přicházejí na svět

Prořezávání prvních dočasných zubů začíná kolem šestého měsíce po narození dítěte. Kolem třetího roku jsou dočasné zuby již kompletně prořezány. Přibližně ve třech letech má dítě prořezáno 20 dočasných zubů, a to v každé čelisti:• 4 řezáky• 2 špičáky

• 4 stoličky

Časový přehled prořezávání dočasných zubů v horní čelisti
Typ zubu Doba prořezávání
První řezáky (jedničky)Druhé řezáky (dvojky)Špičáky (trojky)První stoličky (čtyřky)Druhé stoličky (pětky) 6 – 8 měsíc9 měsíc16 – 20 měsíc12 – 16 měsíc20 – 30 měsíc
Časový přehled prořezávání dočasných zubů v dolní čelisti
Typ zubu Doba prořezávání
První řezáky (jedničky)Druhé řezáky (dvojky)Špičáky (trojky)První stoličky (čtyřky)Druhé stoličky (pětky) 6 měsíc9 měsíc16 – 20 měsíc12 – 16 měsíc20 – 30 měsíc

kořeny dočasných zubů se po skončení svého vývoje začínají zkracovat a na jejich místo se postupně tlačí zuby stálé. Když dočasný zub vypadne, má jen krátký nebo žádný kořen. Dočasné zuby se tedy z čelistí uvolňují přirozeně, a to v následujícím pořadí:Řezáky mezi 5 – 8 rokemŠpičáky mezi 10 – 12 rokem

  • Stoličky mezi 10 – 12 rokem
  • Mezi 5 – 13 rokem tedy dítě prochází obdobím „smíšeného chrupu“, což je kombinace dočasných a stálých zubů v různém stádiu vývoje.
  • Jak už jsme řekli v úvodu tohoto článku, zdravé první zuby jsou nesmírně důležité pro zdárný vývoj dítěte – při jejich předčasné ztrátě může mít náš potomek mimo jiné též problémy s osvojením správné výslovnosti své mateřské řeči (nebo i jiných jazyků – pokud ho dáte třeba do „anglické“ školky).

Jak čistit dětské zoubky

Už první zoubek vašeho dítěte potřebuje vaši neodkladnou péči. Je důležité, abyste po každém krmení svého potomka očistili jeho zoubky od zbytků jakékoli potravy – třeba i od mateřského mléka. Zpočátku postačí stírání prvních zoubků sterilní gázou nebo vatou. S přibývajícím počtem zubů samozřejmě začneme používat dětský zubní kartáček.

Do tří let věku dítěte musíte čistit jeho zoubky sami, protože v tomto období by si váš potomek zubním kartáčkem nejspíš jen úspěšně vyčistil oko. Jakmile vaše ratolest získá kolem třetího roku svého života dostatečné motorické schopnosti, měli byste jí nekompromisně strčit kartáček do ručičky a učit ji správné technice čištění zubů.

Problémem ovšem je, že řada rodičů si pod pojmem „správná technika čištění zubů“ stále ještě představuje třicetivteřinové cumlání značně opotřebovaného zubního kartáčku pokrytého notnou dávkou úžasné a takřka inteligentní zubní pasty, která má podle televizní reklamy zcela očistit chrup už jen svou přítomností v ústech.

Tento tragický omyl způsobuje, že značná část obyvatelstva přijde vlivem zubního kazu o svůj první zub už kolem třicátého roku života. Zkrátka – nemůžeme své děti naučit něco, co sami neumíme. Proto je pro každého rodiče dobré nejprve konzultovat úroveň vlastní ústní hygieny se zubním lékařem nebo dentální hygienistkou.

Naštěstí je doporučeno, aby malé děti začínaly jednoduchými horizontálními pohyby zubního kartáčku (tedy sem – tam napříč chrupem). Na rodičích je, aby nejméně do šesti let dítěte každý den kontrolovali, zda si jejich potomek neopomněl vyčistit zuby ze všech dostupných stran, jestli věnuje ústní hygieně dostatek času a popřípadě mu také pomohli chrup řádně dočistit.

Nezapomeňte, že základní pozicí při čištění zubů by měl být mírný předklon. Budete-li si bezděky usnadňovat přístup k ústní dutině svého potomka tím, že mu zakloníte hlavu, můžete mu připravit nepříjemné zážitky s dávivým reflexem.Ideální je, udělat z čištění zubů naprosto přirozený každodenní rituál, při kterém si ošetřuje chrup celá rodina, protože jak známo – příklady táhnou.

Hned jak dítě dobře zvládne zmíněnou základní techniku, měli bychom jeho dovednost rozšířit o tzv. stírání (tedy jednosměrný pohyb kartáčkem od krčku zubů k jejich hraně) a ještě později o krouživé pohyby kartáčkem, což je technika, která se v souvislosti s vývojem stále šetrnějších štětinek u zubních kartáčků opět dostává do popředí.

Děti od dvanácti let, pokud mají dobrou motoriku, by měly začít používat také dentální nit či mezizubní kartáčky, s jejichž výběrem by nám měl pomoci zubní lékař, protože mezizubní kartáček nevhodné velikosti může poškozovat dáseň.Zoubky vašich dětí i jejich orálně hygienické dovednosti by rozhodně měly růst pod pravidelným dohledem zubního lékaře.

Dříve v tomto ohledu rodičům pomáhala škola organizováním povinných „celotřídních“ návštěv u zubaře. Dnes však bohužel řada rodičů svým ratolestem nedopřeje ani dvě preventivní návštěvy zubního lékaře ročně, které navíc dětem do 18 let hradí pojišťovna – což je vůči naší omladině velmi nezodpovědné! Volba vhodného zubního kartáčku je velmi důležitá jak u dítěte, tak u dospělého.

Při jeho nákupu zapomeňte na samoobsluhy a nechte si poradit od odborníků. Vhodný zubní kartáček vám doporučí či dokonce přímo prodá váš zubní lékař nebo můžete navštívit specializovanou prodejnu – například lékárnu, která má nejlépe samostatný úsek pro zubní hygienu nebo jednu z prodejen „Péče o zuby“, které naleznete takřka v každém větším městě.

Možná vás překvapí, že kartáček, který oplývá scenérií různě zastřižených a cikcak položených štětin obklíčených řadou jakýchsi gumových klků, není podle skutečných dentálních odborníků to pravé ořechové pro vaši ústní dutinu. Obecně platí, že zubní kartáček má mít malou pracovní část s velmi měkkými, hustými a rovně střiženými štětinami.

Nejlepší kartáčky tedy mimo jiné vypadají zcela obyčejně. Důraz je kladen především na kvalitu štětin, jejichž hustota a jednolitá plocha při rovném zastřižení je předurčující pro dokonalé odstranění zubního plaku.

Měkké a přitom však dostatečně pevné štětiny pak umožňují čištění zubů krouživým pohybem, při kterém se štětiny dostávají mírně pod dáseň a čistí i jinak obtížně dostupná místa, aniž by poškodily měkké tkáně kolem zubů.

Kartáčků s tvrdými štětinami bychom se měli zcela vyvarovat, protože při jejich používání si můžeme snadno a dlouhodobě poškozovat dásně i zubní sklovinu – zvláště když na kartáček nepřiměřeně tlačíme.Pro výběr dětského kartáčku i kartáčku pro dospěláky tedy platí stejná kritéria – jen s tím rozdílem, že pro děti samozřejmě volíme malé dětské kartáčky, které se vejdou do jejich roztomilých pusinek.

Dítě by si mělo základní dovednost v čištění zubů osvojit při používání „ručního“ kartáčku – používání kartáčku elektrického se u malých dětí nedoporučuje a samo o sobě není zárukou kvalitního čištění chrupu. Případný nástup mechanizace v ústní hygieně vašeho potomka tedy raději odložte přinejmenším na začátek puberty.

Tvorbě zubního kazu je prokazatelně možné zabránit jen dokonalým a pravidelným odstraňováním zdroje bakterií zubního kazu, tedy zubního plaku, ze všech ploch každého zubu včetně mezizubních prostor. To lze úspěšně provádět jen důkladným mechanickým očištěním chrupu pomocí zubního kartáčku a mezizubních kartáčků či dentální nitě. Z tohoto hlediska není tedy příliš důležité, zda nějakou zubní pastu vůbec používáte či nikoliv. Správnou techniku čištění zubů nemůže nahradit žádná zubní pasta či ústní voda. Tyto prostředky ústní hygieny však samozřejmě v různé míře obsahují látky, které mají příznivý vliv na náš dech či hojivé a tonizující účinky na naše dásně. Za předpokladu důkladně očištěných zubů od zubního plaku mohou tedy přispět k celkové úrovni naší ústní hygieny.Významnější úlohu však zubní pasty hrají v oblasti prevence zubního kazu pomocí fluoru. Významem fluoru a také výběrem vhodné zubní pasty pro naše nejmenší se budeme zabývat v příštím vydání našeho časopisu.

Autor: Redakce časopisů StomaTeam a StomaTip, 23.11.2005.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *