Muzikoterapie – hudební terapie – podpořte své zdraví při poslechu hudby

Muzikoterapie – hudební terapie – podpořte své zdraví při poslechu hudby

zdroj: istockphoto.com

Terapie

O spojení hudby a medicíny si můžeme přečíst v Bibli, kde je popisováno, jak David léčil hrou na harfu deprese krále Saula. Další zmínky najdeme v kulturách starého Egypta i antického Řecka.

Šamani po celá tisíciletí provozovali umění spojení hudby a rituálů k léčení.

Dnes se terapií hudbou zabývají renomovaní lékaři a psychologové a muzikoterapie je chápána nejen jako podpůrná terapie při různých onemocněních, ale také jako sofistikovaná relaxace.

I pacienti, kteří po úrazu nemohou mluvit, se dokáží vyjádřit zpěvem.Hudba nejen rychleji myslet a reagovat, ale také léčí.

Techniky muzikoterapie

Hudební improvizace je spontánní vytváření hudby pomocí hry na tělo, pomocí zpěvu a hudebních nástrojů. Improvizace může být zcela volná nebo, podle nějaké instrukce.

Hudební interpretace spočívá v reprodukci předem známého hudebního materiálu. Je možné kromě hry na tělo, zpěvu a hudebních nástrojů využít také pohybu a dalších uměleckých prostředků. Muzikoterapie je vhodná pro klienty, kteří potřebují posílit sebedůvěru, nebo kteří prožívají úzkost ze spontánního projevu.

Zpěv písní pomáhá lidem s narušeným řečovým projevem zlepšit jejich artikulaci, rytmus řeči a dechovou kontrolu. Lidem s mentálním postižením slouží písně k rozšiřování slovní zásoby, memorování důležitých údajů a zvládání sekvenčních úloh.

Poslech hudby podporuje vyjádření myšlenek a pocitů, evokuje vzpomínky a asociace a zpřístupňuje zážitky z nevědomí.

Psaní písní a kompozice hudby podporují sdílení pocitů, myšlenek a zkušeností. Jedna z variant je použít předem připravenou strukturu textu nějaké písně s vynechanými slovy, které má klient doplnit. Další variantou je přepisování a úprava již existující písně. Účelem je porozumění tomu, čím klienti ve skutečnosti jsou, co potřebují a co mají v životě rádi.

  • Hudební vystoupení pomáhají klientům budovat sebedůvěru, sebevědomí a sebedisciplínu a také se prohlubuje vnímání a uvědomování druhých lidí.
  • Pohybové aktivity při hudbě podporují a rozvíjejí rozsah pohybů, senzomotorickou koordinaci, svalovou sílu, vytrvalost, dýchání, svalovou relaxaci a kreativní vyjadřování pohybem.
  • Hudba a imaginace – terapeut využívá představivosti klienta a buď vybere témata, která mohou podpořit jeho zdravotní stav, nebo nechá klienta jen poslouchat hudbu v relaxovaném stavu, aby klient sám spontánně rozvinul představivost spojenou s terapeutickými cíli.
  • Dechová cvičení při interaktivní hudbě – klienti s vysokým krevním tlakem jsou vedeni k pomalým a pravidelným dechovým vzorcům, které jsou synchronizovány s rytmem a tempem poslouchané hudby.

A na závěr si můžeme jedno takové relaxační cvičení, které slouží pro zvládání stresu, zkusit sami. Pustíme si hudbu, která nám je příjemná, a představíme si sebe, jako pírko plující ve vzduchu. Pírko klesá pomalu k zemi, zatímco my se cítíme stále více uvolnění. Nakonec měkce přistaneme a odpočíváme, něžně a jemně se dotýkáme země.

Jak působí hudba na vás?

Autor: Blanka Barešová

Muzikoterapie se Zdeňkem Vilímkem | Společnost pro ranou péči, pobočka Olomouc, zrakové a kombinované

Ti, kteří Mgr. Zdeňka Vilímka znají, vědí, že je speciálním pedagogem se zaměřením na muzikoterapii, lektorem a hudebníkem. Je také absolventem psychosociálního a psychoterapeutického výcviku, krizové intervence a mediace.

Zaměřuje se na individuální i skupinovou práci s osobami se specifickými potřebami (mentální a kombinovaná postižení, PAS, ADHD atd.

), v posledních letech se věnuje vibroakustické stimulaci a výzkumu v této oblasti v rámci doktorandského studijního programu na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Oslovili jsme jej se záměrem uspořádat muzikoterapii pro naše klientské rodiny, s možností nabídnout jim vyzkoušet si lekci muzikoterapie pro rodiny dětí se specifickými potřebami. V následujícím rozhovoru přinášíme nejen zajímavé informace z oboru, ale i o člověku, který má rád lidi a svou práci.

  1. Co je to muzikoterapie a co Vás vedlo k tomu, že se věnujete tomuto oboru?

Stručně a srozumitelně řečeno, muzikoterapie je využívání hudebních prostředků k nehudebním cílům – např. k rozvoji psychomotorických schopností, mentálních funkcí nebo sociálních dovedností.

Mezi celosvětově užívané patří definice Americké muzikoterapeutické asociace (AMTA): „Muzikoterapie je předepsané použití hudby kvalifikovanou osobou za účelem dosažení pozitivních změn v psychologickém, tělesném, kognitivním a sociálním fungování jedince se zdravotními nebo edukačními problémy.“ (AMTA, 1998).

O hudbu se zajímám od puberty, hraji na několik hudebních nástrojů, zpívám, a když jsem v roce 1999 vstoupil do pomáhajících profesí, uchvátilo mě kouzlo neverbální komunikace prostřednictvím hudby. Začínal jsem s dětmi s těžkým kombinovaným postižením v době, kdy byly nazývány nevzdělavatelnými. A hudební komunikace byla zábavná, funkční a dávala v tomto kontextu smysl.

  1. V čem je muzikoterapie prospěšná dětem se specifickými potřebami. Jak pomáhá jejich rodičům?

Muzikoterapie není dle mého univerzální prostředek. Jsou děti nebo i rodiče, kteří preferují jiný než hudební  „kanál“ – např. pohyb, intelektuální činnosti, výtvarné umění apod. A proto je dobré zmapovat nejprve potřeby, motivaci a komunikační zvyklosti.

Pokud je dítě se specifickými potřebami zaujato hudbou – hra na nástroj, zpěv, pohyb či poslech; je zde prostor pro podporu smyslové kooperace, psychomotorické koordinace, emočního prožívání, mentálních funkcí (pozornost, paměť, sekvenční myšlení apod.

), komunikačních a sociálních dovedností. Skrze hudební prostředky můžete působit, a to vedle dalších přístupů, na specifický rozvoj dítěte v rámci jeho  biopsychosociálního profilu osobnosti. Důležité je znát zdravotní stav a specifické potřeby dítěte a „nepáchat“ na něm muzikoterapii.

Muzikoterapie je nejen obor, ale také profese. A ta má svá rámcová pravidla.

  1. Čím Vás muzikoterapie nejvíce oslovuje a co se snažíte lidem na kurzech/terapiích předat?

Jsem fascinován hudbou a lidským vztahem. Muzikoterapie u lidí se zdravotním postižením mě obohacuje a učí téměř 20 let. Připadám si stále jako nadšený učeň. Čím víc se učím, tím větší prostor pro poznání se ve mně otevírá.

Je to svoboda objevování, umění i věda a hlavně mě to prostě baví. V rámci své práce se snažím předat či lépe sdílet, autentičnost, respekt k odlišnosti, nadšení pro věc, své zkušenosti, inspiraci ke změně a radost.

To vše dělám, jak nejlépe umím – prostřednictvím svého těla, hlasu, hudby i ticha.

  1. Co Vám ve Vaší práci přináší největší uspokojení?

To, že mě to baví a dává hluboký smysl – osobní i sociální. Když vidím a cítím, že to co dělám, druhé také baví a posouvá o kousek dál.

  1. Na jakých dalších projektech pracujete?

Nyní mě velmi zajímá, co můžu udělat více pro rodiče dětí s postižením. Především matky samoživitelky, rodiny ze slabých sociálních poměrů, rodiny v krizi apod. Mám pocit, že je to závažné téma. Pokud mají tyto rodiče děti se zdravotním postižením, snaží se udělat maximum pro své dítě.

Tak jako každý rodič pro své zdravé dítě. Ale málokdo si dle mého dokáže představit, že má doma dítě s dětskou mozkovou obrnou, těžkou formou autismu nebo dítě v procesu umírání.

Vedle běžných životních úkonů musí rodiče zvládat moře jiných – přihlouplá administrativní kolečka, nutná lékařská vyšetření, terapie, rehabilitace, kompenzační pomůcky, přestavbu bytu, zaškolení v různých metodách pro podporu dítěte, změnu stravovacího režimu apod.

Zákonodárci jsou již po mnoha letech přesvědčeni, že je třeba pečovat o potřebné děti s postižením, avšak dle mého je stejně tak důležité pečovat o tělesné a duševní zdraví pečujících rodičů. Proto se v rámci svých kurzů zabývám také psychohygienou a podporou rodičů.

Také se snažím učit děti s postižením, že i rodič potřebuje péči. Děláme např. s dětmi pro rodiče, někdy i učitelky nebo sociální pracovnice, malé zvukové lázně a masáže. Oplácíme jim tak jejich péči a lásku.

Budete mít zájem:  Aspergerův syndrom – co je to? Příznaky a projevy…

Poslední tři roky se zabývám vibroakustickou stimulací a o tom třeba někdy příště ????

Muzikoterapie – hudební terapie – podpořte své zdraví při poslechu hudby

Co je muzikoterapie?

Muzikoterapie – hudební terapie – podpořte své zdraví při poslechu hudby

Hudba je přirozenou součástí našeho života. Je s námi téměř každý den. 

Buď záměrně, když si vybereme žánr hudby, který chceme poslouchat. Nebo i nechtěně, kdy vstoupíme někam, kde již hudba hraje (v restauraci, obchodě, firemní recepci). 

Co nám přináší hudba

O blahodárném účinku hudby na psychiku člověka není pochyb. Je schopna vyvolat silné emoce i probudit vzpomínky na prožité události v našem životě. Ke konkrétnímu typu hudby se bezmyšlenkovitě uchylujeme s cílem usměrnit naše myšlenky, ovlivnit emoce a pocity. 

Hudba je zároveň součástí kolektivního způsobu bytí s ostatními lidmi. Napomáhá pocitu blízkosti a intimity (u tance nebo společného poslechu na koncertě, v divadle). 

Pro různé životní situace je vhodný jiný typ hudby. Hudba je součástí rituálů (koledy velikonoční, vánoční). Jiná hudba zazní při svatbě, jiná při pohřbu, a ještě jinou píseň zpíváme k narozeninám nebo doprovodí promoci. 

Léčivý aspekt hudby zná každý z nás. 

Co však je muzikoterapie?

Muzikoterapie patří mezi tzv. expresivní, neverbální umělecké terapie (podobně jako arteterapie, dramaterapie nebo tanečně-pohybová terapie). Bývá využívána jako doplňková terapie k jiné formě terapie. Jejím hlavním „nástrojem“ je hudba a rytmus. 

V rámci naší kultury je možné na muzikoterapii nahlížet ze čtyřech hlavních rovin jako na:

  • specifickou formu psychoterapie.
  • skupinovou hudební aktivitu, jejímž cílem je zlepšení sociálních vazeb.
  • součást léčebného a rehabilitačního procesu.

Muzikoterapie mimo jiné působí na:

  • větší propojení s vlastním tělem
  • zlepšení paměti, pozornosti a koncentrace
  • lepší koordinaci pohybů
  • je účinným lékem proti každodennímu stresu a díky tomu funguje jako prevence proti syndromu vyhoření
  • je možné ji využít jako součást rehabilitace pro pacienty po úrazu 

Jak probíhá muzikoterapie?

Mezi techniky, které muzikoterapie využívá patří jak poslech hudby, tak také práce s rytmem a dynamikou hudby. Stejně tak jako například se zvuky přírody. Běžná je i práce s tichem. 

Muzikoterapie může probíhat individuálně i ve skupině. V obou případech jsou možné dvě základní formy muzikoterapie, které se odlišují mírou a způsobem zapojení klienta.

  • Receptivní – ta spočívá převážně v poslechu hudby a vnímání, jaké pocity a emoce hudba vzbuzuje. A poté v reflexi těchto pocitů.
  • Aktivní – při této formě se použijí určité hudební nástroje, instrumenty. Stejně tak se zapojuje vlastní tělo, hlas.

Zdroj: Muzikoterapie – Když hudba léčí Moira/ Wikipedie

Projekt č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/16_064/0006431

Muzikoterapie – Wikipedie

Muzikoterapie je součást léčebné pedagogiky. Metoda se používá jako terapeutický prostředek.

Protože v ČR neexistuje léčebná pedagogika jako samostatný obor[1], je muzikoterapie definována s ohledem na vlastní metody, monografie, vědecké studie a vznik asociací jako samostatný a svébytný obor pod názvem umělecké terapie (společně s arteterapií, dramaterapií a tanečně – pohybovou terapií). Někde je ještě vnímána jen jako součást speciální pedagogiky a psychologie, resp. psychoterapie.

Historie

Nejstarší zmínky o spojení hudby a medicíny pocházejí ze Starého zákona, kde je popisováno, jak David léčil hrou na harfu deprese krále Saula. Ve starých předoasijských kulturách, v Egyptě a v antickém Řecku byly nejen prakticky, ale i teoreticky propracované koncepce formování člověka pomocí hudby. To se týká např.

dionýského kultu, nauky o ethosu v hudbě a Aristotelova učení o katarzi prostřednictvím umění. Nová koncepce muzikoterapie se objevila koncem 17. století. Pod názvem iatromusica vycházela z představy vibrací způsobovaných hudbou – ty z nemocného těla podle této teorie vypuzovaly jedovaté látky.

Za nejpřísnosnější se považoval rytmus, proto byly komponovány speciální léčebné skladby tanečního charakteru.

Koncem 19. století s nástupem exaktní medicíny byla muzikoterapie zavržena jako šarlatánství. Jen výjimečně se objevovaly dílčí studie, např. o vlivu hudby na krevní oběh a pod. Teprve kolem druhé světové války se v USA a ve Švédsku objevily propracovanější koncepce opřené o psychoanalýzu.

V USA (Altshuler, Douglas, Benedict, Boenheim, Blanke, Masserman, Shatin, Sutermeister) to byla hlavně empirická klinická praxe (objevil se přímo pojem „hudební farmakologie“) a muzikoterapie zde sloužila spíš jen jako pomocná metoda.

Ve Švédsku Alexis Pontvik založil v roce 1942 muzikoterapeutický institut, vycházející z Jungova pojetí psychoanalýzy. Muzikoterapie je zde hlavní léčebnou metodou, neboť hudba může svými specifickými prostředky pronikat do hlubších vrstev osobnosti než mluvené slovo.

Přes značné pokroky, kterými muzikoterapie prošla, lze tvrdit, že je stále v začátcích, neboť dosud významně nepřekoročila hranici empirismu. Z nejnovějších výzkumů se dá zmínit podstatný podíl hudby na výsledcích holotropního dýchání (Stanislav Grof).

Léčebné působení hudby

Hudba ovlivňuje vegetativní funkce – srdeční rytmus, krevní tlak, dýchání, svalový tonus, motoriku, termoregulaci a pod. Používá se ke zmírnění bolesti, úzkosti, strachu (např. při chirurgických nebo stomatologických zákrocích), u poinfarktových stavů, při léčbě dlouhotrvajících chorob (např. tuberkulózy).

V psychoterapii se hudba užívá k léčbě adaptability, komunikace, v souvislosti s neurózami a pod. Hudba je sama o sobě komunikací, proto umožňuje oslovení a porozumění i tam, kde jsou narušeny běžné mezilidské kontakty. Pomáhá jednak poslech hudby (tzv. receptivní muzikoterapie) a jednak aktivní provozování hudby – např.

jako emoční ventil, jako prostředek restrukturace vztahu jedince a kolektivu a pod. Za důležité se také, v návaznosti na Junga, považuje napojení na základní zákonitosti fungování světa (Weltklang, archetypy…). Užívají se různé metody muzikoterapie – racionální, sugestivní, abreaktivní, tréninková, interpersonálně korektivní atd.

Muzikoterapie může být individuální, skupinová nebo hromadná. Užívá se (např. u autistických dětí) tzv. akustická dieta – omezení zvukových podnětů na triangly či zvony. Reprodukovaná hudba s následnou reflexí se užívá při léčbě alkoholismu a toxikomanie. Aktivní muzikoterapie je účinná při rozvoji psychicky i somaticky zaostalých dětí.

Významná je také léčba postavená na práci s vlastním hlasem, resp. zpěvem – hlasová terapie.

Léčivá hudba

Hudba k terapii se většinou nevybírá podle estetických kritérií. Obvykle se neklade důraz na obsahovou stránku díla, ale na schopnost bezprostředně působit. Povzbuzuje se emocionálně laděný fantazijní výklad, výpověď o prožitku a pod.

Proto se vybírají všeobecně přijatelné skladby klasicko-romantické produkce (Beethoven, Chopin, Čajkovskij), které vyvolávají intenzivní citové prožitky a reakce. Pontvikova švédská škola muzikoterapie zásadně preferuje bachovskou polyfonii. Často se užívají lidové písně a etnická hudba a pro některé účely se hodí dokonce agresivní rytmická hudba.

Dosud však není popsáno terapeutické působení psychedelické rockové hudby a orchestrální a komorní témbrové hudby (Messiaen, Ligeti, Penderecki, Schnittke, Scelsi ad.).

Literatura

  • A. Kircher: Phonurgia nova, 1673
  • S. Kratochvíl: Psychoterapie, Praha 1970
  • Z. Mátejová, S. Mašura: Muzikoterapia pri zajakovisti, Bratislava 1980
  • I. Poledňák: Stručný slovník hudební psychologie, Praha 1984
  • Z. Šimanovský: Hry s hudbou a techniky muzikoterapie, Praha 1998
  • R. Felber, S. Reinhold, A. Stückert: Muzikoterapie. Terapie zpěvem, Hranice 2005
  • J. Zeleiová: Muzikoterapie, Praha 2007
  • Marcello Sorce Keller, „Some Ethnomusicological Considerations about Magic and the Therapeutic Uses of Music“, International Journal of Music Education, 8/2(1986), 13- 16.
  • M. Beníčková: Muzikoterapie a specifické poruchy učení, Grada 2011
  • M. Beníčková: Muzikoterapie a edukace, Grada 2017

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu muzikoterapie na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ Terapeutické metody ve speciální pedagogice. www.specialni-pedagogika.cz [online]. [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-20. 
Autoritní data

  • GND: 4040878-4
  • LCCN: sh85088942
  • MA: 53566732, 2778711531, 2779284498
  • NARA: 10646835
  • NDL: 00568871
Budete mít zájem:  Krvácení Z Nosu Alergie?

Portály: Hudba

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Muzikoterapie&oldid=20212556“

Muzikoterapie

Muzikoterapie je terapeutický obor, který využívá hudební prvky (zvuk, rytmus, harmonie a melodie) k hudebním i nehudebním cílům. Muzikoterapie může být cílena jako léčba, osobní rozvíjení člověka, podpora komunikace a vzdělávání či zlepšení mezilidských vztahů.

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

Muzikoterapii rozdělujeme na aktivní a pasivní. Při aktivní muzikoterapii se pacient podílí na tvorbě hudby, ale při pasivní muzikoterapii relaxuje a poslouchá hudbu muzikoterapeuta. Dále se muzikoterapie dělí podle počtu klientů na skupinovou, párovou nebo individuální.

Využití[upravit | editovat zdroj]

Muzikoterapie je využívaná v medicíně (psychiatrie, onkologie, kardiologie, neurologie, fyzioterapie, rehabilitace, neonatologie), psychologii (transpersonální psychologie, psychoterapie), pedagogice (vzdělávání a výchova), sociologii. Používá se ke zlepšení psychického, sociálního, komunikačního a duševního zdraví člověka.

Působení hudby na člověka[upravit | editovat zdroj]

Hudba má všestranný účinek, působí na člověka bez ohledu na rasu, národnost, řeč a náboženství. Pomocí hudby vyjadřujeme svůj emocionální, mentální i fyzický stav. Důležité také je, že hudba nepůsobí jen na lidské ucho, ale i na celé tělo.

Působení hudby je subjektivní, závisí na zkušenostech, prostředí, temperamentu a aktuální náladě. U dětí je dopad hudby mnohem znatelnější. Zpíváním malým dětem přispíváme k jejich zdravému psychickému a fyzickému vývoji, rozvoji komunikace.

Složky hudby[upravit | editovat zdroj]

Hudba má tři složky – rytmickou, harmonickou a melodickou. Rytmus je důležitý pro vývoj pohybu, psaní a řeči. U novorozenců navozuje pocit bezpečí a je důležitou součástí vývoje mozku.

Harmonickou složku vnímáme naprosto přirozeně, protože pod ni spadají běžné zvuky přírody, například zpěv ptáků, šumění stromů, šumění moře, bzukot hmyzu, dokonce i řeč člověka.

Poslední složkou je melodie, jež se skládá z jednotlivých tónů, a tak tvoří pomyslný příběh hudby.

Biologické účinky[upravit | editovat zdroj]

Mezi biologické účinky hudby patří například zrychlení nebo zpomalení srdeční frekvence, dechu a proudění krve, otevírání kapilár a rozšiřování či zúžení zornic. Vše však závisí na jejím tempu, dynamice, harmonii, melodii i barvě tónů.

Fyzikální podstata hudby[upravit | editovat zdroj]

Naše ucho dokáže rozeznat zvukové vlny v rozmezí od 16 Hz do 20 000 Hz, ale přesto na náš organismus působí i pro nás neslyšitelné zvukové vlnění. Vlny alfa (7 – 12 Hz) mají na naše tělo zklidňující účinek, protože zvyšují produkci endorfinů. Vlny beta (13 – 30 Hz) navozují bdělý stav vědomí.

Pravým opakem jsou vlny delta (0 – 4 Hz) a vlny théta (4 – 7 Hz), které způsobují stav hlubokého uvolnění a meditace. Tyto zvukové vlny působí stejně na slyšící i neslyšící, protože i neslyšící vnímají jejich mechanickou sílu.

Čím více je zvuk nižší a má menší frekvenci, tím více jej vnímáme svým tělem, protože zvuk s menší frekvenci má delší zvukové vlny, což znamená větší mechanickou sílu zvuku.

Zpracování zvuku nervovým systémem[upravit | editovat zdroj]

O zpracovávání zvukových informací se stará spánkový lalok mozku. Pravá a levá hemisféra lidského mozku vnímá jiné složky zvuku. Pravá hemisféra se soustředí na melodii, ale levá hemisféra na rytmus a vnímání lidské řeči. Takto rozdělené vnímání má 90 % lidí.

Využití muzikoterapie v medicíně[upravit | editovat zdroj]

V lékařství se hudba využívá proto, že pomáhá urychlit nebo zefektivnit léčbu člověka, zlepšuje jeho psychický i fyzický stav.

Obory, ve kterých se muzikoterapie využívá, jsou třeba rehabilitace, neurologie, psychiatrie, interní lékařství, neonatologie, pediatrie a geriatrie.

Své využití má například u lidí s autismem, poruchami nálady, některými neurologickými a psychiatrickými onemocněními.

Autismus[upravit | editovat zdroj]

Muzikoterapie pomáhá lidem, zejména dětem, s autismem navázat sociální kontakt. Tím, že zaměří svoji pozornost na hudební nástroj nebo zpěv, snižuje se u nich úzkost z komunikace s jinými lidmi.

K navázání kontaktu s autistou je nejlepší společná hra na klavír nebo brnkání akordů jeho oblíbené písně. Improvizovaná hra na hudební nástroj motivuje autistu k pozitivnímu společenskému chování a rozvíjí schopnost komunikovat s okolím. Vhodné nástroje jsou kytara, klavír, xylofon, bubny, prstové činely a píšťalky.

Děti s autismem jsou mnohem náchylnější k pocitům úzkosti, ale stačí jen čtvrthodinová muzikoterapie, aby byly opět v klidu. Je však důležité, aby rytmus hudby byl stále stejný. U autistů, jež trpí agresivitou, se v muzikoterapii používají klidné melodie a pomalé rytmy.

Poruchy nálady[upravit | editovat zdroj]

Podle výzkumu americké Kliniky Mayo 2 – 3 tisíce z 100 000 dospívajících trpí poruchami nálad. 8 až 10 pak kvůli této poruše spáchá sebevraždu. Průměrný americký dospívající stráví 4,5 hodiny poslechem hudby.

Hudba jim pomáhá utvářet jejich identitu, vyjádřit emoční a sociální stav. Hudba působí preventivně proti depresi a zároveň snižuje hladinu úzkosti, díky tomu mají dospívající lepší náladu a větší emoční stabilitu.

Neurologická onemocnění[upravit | editovat zdroj]

Mezi neurologická onemocnění, kde se muzikoterapie používá, patří demence, amnézie, porucha řečí nebo paměti, Alzheimerova choroba, deprese a Parkinsonova choroba.

Při léčení těchto poruch muzikoterapie zvyšuje pozornost, zlepšuje kognitivní funkce, komunikaci, sociální interakci a snižuje negativní symptomy neurologických onemocnění.

Člověk, který byl postižen amnézii, je schopen zpívat a hrát na nástroje, na které se naučil hrát ještě před amnézií i přesto, že vzpomínky z minulosti zapomněl.

Psychiatrická onemocnění[upravit | editovat zdroj]

Muzikoterapie pomáhá lidem se schizofrenií snížit sociální izolaci, zvyšuje zájem o vnější události a zvyšuje schopnost konverzovat. Vše závisí na kvalitě a množství sezení s muzikoterapeutem. Pacientům s depresí zlepšuje hudba náladu, a tak pomáhá v léčbě.

Lékařské výkony[upravit | editovat zdroj]

Muzikoterapie se používá ke snížení úzkosti či strachu dospělých z lékařských zákroků, jako jsou chirurgické a stomatologické zákroky, diagnostická vyšetření – například endoskopie. Poslech uklidňující hudby 20-30 minut před lékařským zákrokem vede ke snížení tepové frekvence, a tak i ke snížení úzkosti a strachu.

Neonatologie[upravit | editovat zdroj]

Aplikace muzikoterapie u novorozenců

Novorozenci narození předčasně, nejsou z neurologického hlediska zcela vyvinuti. Neurologické dozrávání mimo dělohu matky může být pro ně stresující. Muzikoterapie jim pomáhá redukovat stres, stabilizuje jejich fyziologické funkce a zároveň díky hudbě poznávají lépe svůj mateřský jazyk i své blízké. Rytmus hudby napomáhá pravidelnému dýchání. Muzikoterapie také snižuje vnímání bolesti (plod vnímá bolet od 25. týdne těhotenství).

V posledních letech se zvyšuje narostl počet novorozenců narozených s velmi nízkou porodní hmotností.

Muzikoterapie napomáhá zvýšení jejich váhového přírůstku tím, že uklidňuje, a tak snižuje fyzickou aktivitu spojenou se spotřebou kalorií.

Některé studie s použitím muzikoterapie u nedonošených novorozenců na novorozenecké JIP ukázaly, že tito novorozenci jsou propuštěni domů o 3-5 dnů dříve.

Seznam zdrojů[upravit | editovat zdroj]

Knihy a odborné články[upravit | editovat zdroj]

  1. GERLICHOVÁ, Markéta. Muzikoterapie v praxi: příběhy muzikoterapeutických cest. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4581-7.
  2. JANOTA, Jan a Zbyněk STRAŇÁK. Neonatologie. Praha: Mladá fronta, 2013. Aeskulap. ISBN 978‑80-204-2994-0.
  3. STANDLEY, Jayne M.

    A meta-analysis of the efficacy of music therapy for premature infants. Journal of pediatric nursing, 2002, 17.2: 107-113.

  4. STANDLEY, Jayne M. Music therapy for the neonate. Newborn and Infant Nursing Reviews, 2001, 1.4: 211-216.
  5. STANDLEY, Jayne M.; SWEDBERG, Olivia.

    NICU music therapy: Post hoc analysis of an early intervention clinical program. The Arts in Psychotherapy, 2011, 38.1: 36-40.

  6. STANDLEY, Jayne M. The effect of contingent music to increase non-nutritive sucking of premature infants. Pediatric Nursing, 2000, 26.5: 493.
  7. KEMPER, Kathi J., et al.

    Attitudes and expectations about music therapy for premature infants among staff in a neonatal intensive care unit. Alternative therapies in health and medicine, 2004, 10.2: 50.

  8. WILSON, Lynda Law, et al. Effects of music therapy on preterm infants in the neonatal intensive care unit.

    Alternative therapies in health and medicine, 2010, 16.5: 72.

  9. PÖLKKI, Tarja; KORHONEN, Anne; LAUKKALA, Helena. Nurses' expectations of using music for premature infants in neonatal intensive care unit. Journal of pediatric nursing, 2012, 27.4: e29‑e37.
  10. ARNON, Shmuel, et al.

    Live music is beneficial to preterm infants in the neonatal intensive care unit environment. Birth, 2006, 33.2: 131-136.

  11. LOEWY, Joanne, et al. The effects of music therapy on vital signs, feeding, and sleep in premature infants. Pediatrics, 2013, 131.5: 902-918.
  12. SCHWARTZ, Fred J.; RITCHIE, Ruthan.

    Music listening in neonatal intensive care units. Music therapy and medicine: Theoretical and clinical applications, 1999, 13‑22.

  13. PEYCHL, Ivan. Nedonošené dítě v péči praktického a nemocničního pediatra. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-283-8.
  14. VACEK, Zdeněk. Embryologie pro pediatry: učebnice pro lékařské fakulty. Vyd.

    2., dopl. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-562-9.

  15. KATTWINKEL, John, et al. Part 15: neonatal resuscitation 2010 american heart association guidelines for cardiopulmonary resuscitation and emergency cardiovascular care. Circulation, 2010, 122.18 suppl 3: S909-S919. Music therapy.
  16. GERETSEGGER, Monika, et al.

    Music therapy for people with autism spectrum disorder. The Cochrane Library, 2014.

  17. BRADT, Joke; DILEO, Cheryl; GROCKE, Denise. Music interventions for mechanically ventilated patients. The Cochrane Library, 2010.
  18. CHOY, Y. Treatment of acute procedure anxiety in adults. 2014.

Internetové články a webové stránky[upravit | editovat zdroj]

  1. BRHLOVÁ, J. a ČECHOVÁ, P.. Muzikoterapie u novorozenců. In: Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci [online]. [cit. 2016-11-14]. Dostupné z: http://www.lf.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF-kliniky/hippokrat/Obory/Por_Gyn_Neonat/Muzikoterapie_u_novorozencu.pdf

Léčivá síla hudby u dětí

Relaxací až ke spánku

Psycholog a muzikoterapeut Zdeněk Šimanovský v knize Hry s hudbou a techniky muzikoterapie píše, že poslech hudby je možné využít také k navození relaxace. U dětí v MŠ lze tento způsob poslechu plynule převést až k uspávání. Jen je potřeba využít klidnější hudby a uzpůsobit samotnou techniku relaxace věku a slovníku takto malých dětí.

Ideální je pohádková forma či hra s maňáskem, kdy děti vybídneme k tomu, aby opakovaly uvolňování, dýchání a prožívání po maňáskovi. Stejně jako u jiných, složitějších forem relaxace je možné, že nebude napoprvé vše ideální.

Ale při opakování relaxačních technik se lidské tělo naučí rychleji dostat do stavu uvolnění, a i pro dítě je stále víc a víc snazší se uklidnit při rituálu, který zná.

Hudba podle nálady

Aktivní forma muzikoterapie bývá pro děti z principu zábavnější. Využívá se nejen zpěv nebo hra na hudební nástroj, ale také tanec, dramatizace, pohyb atd. Způsobem, jímž člověk tvoří hudbu, komunikuje se svým okolím, sdílí svoje pocity, rozvíjí své sebepoznání a kreativitu.

Pro předškolní věk je z aktivních forem muzikoterapie možné využít například techniku improvizace, kdy se děti mohou spontánně projevovat hlasem či hrou na hudební nástroj. Mohou vytvářet hudbu podle vlastní nálady a rozpoložení, což je ideální pro vzájemné citové vyladění.

Interpretace

Interpretováním známé skladby nebo písně rozvíjíme u dětí senzomotorické dovednosti, paměť, ale také třeba soustředění, což může být přínosné například u dětí s ADHD syndromem.

Děti mohou píseň interpretovat buď hrou na hudební nástroje, zpěvem, anebo hrou na své vlastní tělo (tleskáním, dupáním, pleskáním, napodobováním foukání, mlaskání pomocí rtů atd.).

Zajímavé je spojení muzikoterapie a výtvarné činnosti, kdy děti mohou své pocity z hudby během poslechu vyjádřit kreslením, mazáním, čáráním, barevnými kombinacemi apod.

Čím muzikoterapie může přispět v MŠ

Techniky muzikoterapie jsou různé a jejich využití široké. Při vhodné úpravě slovníku a s ohledem na zkušenosti dětí je možné některé využít i u dvouletých dětí (například relaxaci při hudbě). Čím je dítě starší a lépe chápe a dodržuje pokyny, tím složitější a náročnější techniky je možné využívat.

V kolektivu malých dětí je možné muzikoterapii využít k uvolnění emocí, k navození přátelské a otevřené atmosféry, kde děti vědí, že se mohou hudebně/pohybově/zpěvem vyjádřit a nikdo se jim za to nebude smát. Mohou se naučit lépe vnímat své pocity, ovládat své tělo a prožívat hudbu.

Některé techniky hravou formou trénují soustředění a jiné mohou díky společnému hudebnímu prožitku stmelovat kolektiv.

Muzikoterapie u dětí s ADHD

Muzikoterapii lze dobře využít i při práci s náročnými svěřenci, jako jsou děti s ADHD. Dokonce by se dalo říct, že pro tyto děti je to jedna z nejvhodnějších metod, protože mohou využít jak svou přemíru aktivity, tak svou kreativitu.

Během muzikoterapeutických technik lze s dětmi s ADHD pracovat na posilování pozitivního chování, podporovat dítě v komunikaci s vrstevníky a posilovat zdravé sebevědomí. Hudba pomůže dítěti uvolnit vnitřní napětí, může dítě naučit relaxovat a posilovat koncentraci pozornosti.

Během některých technik se dítě učí sociálním dovednostem, díky hudbě může snáze rozpoznávat emoce – jak vlastní, tak i ostatních dětí. Učí se tak přijímat své pocity a pracovat s nimi.

Při práci s dětmi s ADHD lze využít kromě hry na hudební nástroje také například dramatizaci během hudby, poslech, relaxaci či improvizaci.

Existují výzkumy, které ukazují, že pouhý poslech Mozartových skladeb zvýšil u dětí s ADHD schopnost soustředit se. Děti, které dané skladby poslouchaly třikrát týdně, dokázaly lépe ovládat své nálady a byly méně impulzivní.

U většiny z nich tyto účinky hudby vydržely ještě půl roku poté, co výzkum skončil.

Hudbou ke kamarádství

Muzikoterapeutické hry mohou být výborným nástrojem pro lepší adaptaci dětí na MŠ. Během společných technik se děti mohou více uvolnit, zapomenou na smutek po rodičích a dokážou lépe navazovat nová kamarádství.

Společný poslech nebo tvorba hudby má silný emoční náboj, vždyť i proto se tak často zpívalo, když se šlo do boje, aby se zvýraznila sounáležitost. Navíc se děti díky skupinovým technikám už od začátku učí spolupracovat a vytvářet otevřenou a přátelskou atmosféru.

Terapeutická funkce hudby zvyšuje hladinu empatie mezi dětmi a pomáhá tak například předcházet nemocím kolektivu, jako je šikana.

Těsnopis emocí

Ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj řekl: „Hudba je těsnopis emocí. Emoce, které lze popsat tak nesnadno, jsou přímo sdělovány člověku v hudbě, a v tom je její síla a význam.

“ Naučit se naslouchat hudbě, vnímat své pocity a sdělovat je ostatním je jednou z věcí, kterou je možné trénovat už s malými dětmi. Čím dříve se děti naučí vyznat ve svých pocitech, tím budou vyrovnanější, mohou lépe navazovat nová přátelství a zapojit se do kolektivu.

A takový kolektiv pak bude také stabilnější, když bude tvořen z dětí, které se ve svých citech dokážou vyznat a hovořit o nich.

Nejkrásnější hudba

Muzikoterapie může zajímavým způsobem obohatit program dětí v MŠ i ZŠ.

Užitečná může být především zpočátku školního roku jako stmelovací prvek, pro předškolní děti jako možnost uklidnění před usnutím, pro děti ve družině jako možnost vybití nadbytečné energie nastřádané po dopoledni v lavicích.

Má mnoho využití a při správném zacházení se budou bavit nejen děti, ale i pedagogové. Protože jak řekl Jan Werich, „nejkrásnější hudba je lidský smích“.

PhDr. Lucie Kvasničková

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector