Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Kapetovci, pánové z Valois, Bourboni, Bonapartové či Orléani. Osudy členů všech těchto mocných francouzských dynastií se pojí s jedním místem, Fontainebleau. Právě mezi zdmi tohoto nádherného zámku po celých osm staletí prožívala špička francouzské šlechty všechny příběhy o slastech a strastech života v neuvěřitelném přepychu, ale také nebezpečí. Nyní tyto příběhy zámek vypráví i vám.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Nádvoří zámku Fontainebleau s dvou ramenným schodištěm

Jsou to příběhy vskutku zajímavé. A že jich je. První zmínka o zámku se datuje až do roku 1137, kdy na francouzský trůn dosedl Ludvík VII.

Než se svěží renesanční vítr prohnal chodbami tohoto zámku, byl Fontainebleau spíše jen opevněnou tvrzí s přilehlým klášterem a nemocnicí. Právě v té době se do práce dali všichni ti velcí italští umělci.

Vykřesali první estetickou jiskru při přestavbě zámku, výrazně jej rozšířili, vznikly také rozsáhlé zahrady, kterými se může pyšnit do dnes.

Od první poloviny 16. století, kdy se z jiskry stal architektonický plamen a František I. Francouzský označil Fontainebleau za svůj domov, začal jej využívat či jen navštěvovat nespočet znějících jmen. Sám Napoleon I.

, který zámku vdechnul novou duši poté, co na něj dosáhly spáry revoluce, o něm mluvil jako o pravém domově králů.

Kdybychom ale měli psát o tom, kdo všechno zde poprvé spatřil světlo světa, kdo se zde před zraky Boha sezdal, kul pikle proti republice nebo trénoval tenis, asi bychom vás uspali. O tom vám určitě ráda povypráví vaše průvodkyně.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Letecký pohled na areál zámku

Všechen ten čas a ta jména se nesporně zapsala do současné podoby tohoto majestátního zámku. Můžete tak vidět v přímém přenosu, jak se zámek čas od času měnil. Prvky středověké, renesanční, novověké či prvorepublikové na vás vykukují na každém kroku při vaší procházce v příjemných zámeckých zahradách. Atmosféru luxusu ucítíte na každém kroku.

Je až nepředstavitelné, jak honosný život musela tehdejší šlechta vést. A to je teprve začátek. Zámek Fontainebleau nabízí stovky neuvěřitelně zachovalých pokojů, budoárů, galerií a apartmánů včetně dobového nábytku, nástěnných maleb, soch, fresek a jiných impozantních děl. Zmíníme například postel Marie Antoinetty nebo trůn Napoleona I.

Jejich prohlídku stoprocentně doporučujeme. Interiéry vskutku nádherné!

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Trůnní sál

V roce 2014 navíc došlo k znovuotevření divadla, jež tento zámek hostí. Ano, zámek má vlastní divadlo z 19. století. To je teprve něco, co musíte vidět.

V konečném hodnocení zámek Fontainebleau je opravdu jedinečným místem, kde snadno ve vší té kráse ztratíte pojem o čase, kde snadno strávíte celý den při procházkách. Ať už v zahradách o 130 hektarech, okolo vodních nádrží a kanálů, nebo uvnitř při pohledu

na všechen ten luxus.

Ano, tento zámek skutečně patří mezi nejkrásnější ve Francii. Netěší se však takové turistické pozornosti jako například Versailles. Bude tak i pro vás mnohem více dostupnější.

Château Vaux-le-Vicomte, pýcha a pád

Barokní perla Vaux le Vicomte ze 17. století jednoznačně patří mezi nejkrásnější zámky

ve Francii. Jedinečný je však i v mnoha jiných ohledech!

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Vaux-le-Vicomte

Například tím, za jakých dramatických okolností vlastně vznikl. U zrodu zámku Vaux le Vicomte stála významná osobnost francouzských dějin, o které jste již možná slyšeli. Byl to Nicolas Fouquet. Ach ano, tento velice inteligentní, snaživý, ale i rozmarný, prohnaný

a hýřivý prokurátor, ministr financí, podřízený slavného kardinála Mazarina.

Byl to právě Fouquet, který koupil malý zámeček nedaleko města Melunu a pozval architekte Louise Le Vau, malíře Charlese Le Brun a zahradního architekta André Le Notre.

Tato svatá trojice ztvárnila všechny až fantaskní představy Fouqueta a vytvořila ono impozantní architektonické dílo, jímž zámek Vaux bezpochyby byl a je.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Fontány v zahradách zámku

Před svou smrtí kardinál Mazarin doporučil králi Ludvíku XIV. za správce královské pokladny Jeana-Baptistu Colberta. Zpochybnil tak práci našeho dobrého Fouqueta, který se postu ujal s vervou mu vlastní. Mazarin totiž dobře věděl, že žák dávno předčil svého mistra.

Fouquet si až příliš často pletl královskou kasu s kasu svou a rozhazoval, rozhazoval lépe než kdysi samotný Mazarin. Král Slunce v té době měl však jiné starosti. Zatahat za provázky tak musel sám Colbert. Ten na to šel chytře.

Znal velkou pýchu Ludvíkovu, stejně jako znal touhu se předvádět, kterou oplýval Fouquet. Když pak náš ministr financí pozval krále

na banket do svého nového úžasného sídla, Ludvík užasl. A taky záviděl! Skvělá příležitost k tomu, aby Colbert nechal důkazy o podvodech Fouqueta vyplavat na povrch a navrhl králi, že Fouqueta více nepotřebují.

Myslíte, že to vyšlo? O pár týdnů později byl náš již nebohý Fouquet zatčen a doživotně uvězněn kapitánem královské stráže d’Artagnanem.

Ludvík pak nechal zabavit všechno to, co se dalo ze zámku naházet na kočár a odvézt.

A to včetně pomerančovníků ze zahrad. Krásně si tak mohl vybavit svůj zámek ve Versailles, jenž po vzoru Vaux le Vicomte nechal postavit.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Interiéry zámku

Deset let trvalo madam Fouquetové, než dala zámek zase dohromady. Po smrti nejstaršího syna v roce 1705, se jej však definitivně vzdala, prodala jej. Následovala tři staletí, kdy zámek střídavě chátral, byl renovován a využíván novými a novými majiteli. Nyní zámek mají v rukou potomci obchodníka Alfreda Sommiera, Patrice a Cristina de Vogüé.

Právě díky této rodině je zámek v provozu a v opravdu skvělém stavu. Krom nádherných zahrad a skvostné barokní architektury z vnější strany oceníte i stálé expozice v interiéru nebo slavné muzeum kočárů. V zámku je také zřízen obchod se suvenýry, který je považován za nejlíbeznější v celé Francii. Užít si výtečnou francouzskou kuchyni jako šlechtici a šlechtičny můžete v dobové restauraci.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Noční slavnosti v zahradách za svitu svíček

Ve Vaux le Vicomte stačí jen na chvíli zavřít oči a rázem můžete znova být v dobách velkých vzestupů a pádů všech králů, kardinálů a mušketýrů. Stačí jen chtít.

Château de Versailles, chlouba Francie

Naši procházku po trojici nejkrásnějších francouzských zámků završíme velkolepě. Grandiózní, ikonický, ale i relativně mladý je zámek Versailles. Určitě jste o něm slyšeli.

Ale víte o něm vše?

Kdyby v raných letech své vlády měl Král Slunce kouzelné zrcadlo a zeptal se: „Zrcadlo, zrcadlo, který zámek v zemi zdejší je ze všech nejpompéznější?“ dostalo by se mu jasné odpovědi. Vaux le Vicomte. Sídlo „nějakého“ ministra financí, nikoliv samotného panovníka Ludvíka XIV. To by mohlo jednoho rozmarného, pyšného krále rozhodně namíchnout, že?

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Versailles – fontána Latony

Historie nám vypráví příběh, který se od této pohádkové představy příliš neliší. U zrodu sídla ve Versailles skutečně stála pýcha a závist krále slunce.

Ten za žádnou cenu nemohl dopustit, aby nejpřepychovějším francouzským zámkem byl právě Fouquetův nedávno dokončený Vaux le Vicomte, a nikoliv dílo z králových peněz, královy hlavy. To byl hlavní důvod, proč Ludvík XIV.

hned po svém nástupu na trůn v roce 1661 začal rozšiřovat lovecký zámeček nedaleko vesničky kousek od Paříže. Že mermomocí chtěl překonat zámek

ve Vaux svědčí i skutečnosti, že stejně jako Fouquet, i Ludvík si pozval tu stejnou svatou trojici umělců, kteří měli ze zámku obyčejného udělat dílo neobyčejné. Slavní Louis Le Vau, Charles Le Brun a André Le Notre se nesporně zasadili o současnou podobu zámku.

Aby toho nebylo málo, po pádu ministra Fouqueta král kompletně jeho zámek vybrakoval a vše si dovezl do svého vzkvétajícího sídla. To byl však jen začátek, ve skutečnosti trvalo bezmála třicet let, než byl Ludvík XIV. se zámkem vskutku spokojen.

Hýření, ohňostroje

a zahradní slavnosti mohly propuknout v plné parádě.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Ohňostroj ve Vesailles

Že se jednalo o majestát svědčí i fakt, že na něm pracovalo přes třicet tisíc dělníků. Personál, který se dennodenně staral o blaho krále a jeho milovaných, čítal něco okolo dvaceti tisíc poddaných. A na provoz zámku ročně padla neuvěřitelná celá čtvrtina rozpočtu francouzského království!

Budete mít zájem:  Posilování imunity je dobrý byznys, co ale opravdu funguje?

S úmrtím Krále Slunce však historie Versailles rozhodně neskončila. Jen došlo k menšímu intermezzu, když si Ludvík XV. za své dočasné sídlo zvolil v letech 1715-1722 Paříž.

Do Versailles se však vrátil, aby z něj znovu udělal právoplatnou residenci špičky francouzský šlechty. V roce 1783 bylo honosné sídlo využito k podepsání versaillského míru, který ukončil americký boj za nezávislost a dal vzniknout Spojeným státům americkým. Dalších šest let zámek pod taktovkou Marie Antoinetty jen zářil v neustálých slavnostech

a radovánkách. Ach, kéž by mohly zdi mluvit.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout

Pohled ze zahrad na zámek Versailles

Rok 1789 znamenal zlom nejen pro Versailles, ale i celou Francii. Zámek postihl stejný osud, jako většinu dalších šlechtických sídel v kraji. Ruka velké francouzské revoluce dala i Versailles pocítit svou moc.

 Interiéry byly rozebrány, rozkradeny, budovy byly využívány, nicméně chátraly stejně jako zahrady. Za záchranu se v budoucnu přičinili hlavně Napoleon I. a Ludvík XVIII. Po červnové revoluci roku 1830 to byl Ludvík Filip Orleánský, který zachránil Versailles před definitivním zbouráním.

A v roce 1920 to byla zase Versailles, kde se rozhodlo i o osudu našeho státu po konci první světové války.

A dál? Dál už je ten příběh i na vás. Versailles vás ve svých opulentních interiérech s neuvěřitelnými sbírkami a v rozsáhlých zahradách přivítá s náručí otevřenou. A vy byste jej neměli dlouho nechat čekat. Až tedy navštívíte romantickou Paříž, nezapomeňte ani

na Versailles. Jsme si jisti, že si ten půlden uvnitř něj a v jeho okolí určitě užijete, ať už jste fanoušky umění a historie, nebo jen milujete takový ten krok za krokem nezapomenutelnými místy.

Všechny tyto zámky s námi můžete navštívit na zájezdu:

Paříž a nejkrásnější zámky Francie

Francouzský Apt: Pochutnejte si zde na výborné bruschettě

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout
Lahodná bruschetta – © Foto: TravelPlacesAndLife.com

V průběhu každého putování, a nejenom při něm, se s pravidelností ozve ten nejlepší kuchař na světě, jménem hlad. A jak to již bývá, přání zajistit něco vydatného a hlavně dobrého k snědku, je mnohdy neúprosné. A přesně tak tomu bylo i při návštěvě francouzského Apt, v departamentu Vaucluse.

Apt, malebné městečko, se při našem levandulovém putování stalo malou zastávkou hlavně kvůli již výše zmíněnému, a to hladu.

Hlavní ulice, nečekejte však žádný obří boulevard, má pro své návštěvníky připravenu celou řadu bister, které doslova vykukují na každém rohu a snaží se svojí nabídkou přilíkat hladové návštěvníky.

I přestože, jsme do města přijeli v době oběda, ulice byly poloprázdné, takže obava z přeplněných restaurací nebyla vůbec na místě. Tak, a co teda s tím hladem?

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout Městská věž v Apt – © Foto: TravelPlacesAndLife.com

I když byl hladový žaludek neúprosný,  vydrželi jsme s ním dojít až k městské věži. Zde jsme narazili na jedno malé bistro, kde nás jeho majitel již od vchodu s radostí a širokým úsměvem na tváři vítal. Dalo by se nyní napsat, že štěstí přálo připraveným, protože spontánní volba zasednout zde ke stolku, nebyla vůbec špatná, právě naopak.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout Interiér bistra – © Foto: TravelPlacesAndLife.com

Po chvilce přemýšlení, si z relativně malého menu, vybírám místní bruschettu. Za několik málo minut se přede mnou pyšní prkénko s vybranou bruschettou, která byla doslova darem od Boha, jak byla dobrá. Samozřejmě během chvilky zmizela v hladových útrobách.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout Bruschetta – © Foto: TravelPlacesAndLife.com

Nyní by se měl napsat název bistra, ale přiznám se bez mučení, že toto mi zřejmě pod vlivem silného gastronomického zážitku tentokrát uniklo. Řešení se však našlo. Vydáte-li se hlavní ulici až k věži, nemůžete bistro rozhodně minout a u dveří stojící železný panáček „spropitníček“,   může být alespoň malým poznávacím znamením.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minout Spropitníček – © Foto: TravelPlacesAndLife.com

Zastavíte-li se při svém putování po Provence a Vaclause také v Apt, pak si návštěvu bistra nenechte ujít. Ať už zvolíte jakýkoliv pokrm, určitě neuděláte chybu. Přeji vám dobrou chuť nebo bon appétit!

Blog Grid – Strana 52 z 86 – Tipy na výlet – Česká republika i svět

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minoutZdroj foto: cs.wikipedia.org                  Masarykovo náměstí

I když v současné době hostí město Uherské Hradiště ve Zlínském kraji jen asi 25.000 obyvatel, překvapí vás bohatostí a rozmanitostí svých památek. Koneckonců, dodnes jde o centrum oblasti zvané Slovácko a kvůli jeho významu bylo dokonce po podepsání Mnichovské dohody vážně uvažováno o jeho připojení ke Slovensku.

Bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. na žádost opata Hartliba z nedalekého cisterciáckého kláštera ve Velehradu. To se stalo přesně 15. října 1257.

V této době tu byly roztroušeny jen menší vesničky, ovšem krajina byla ideální – rovinatá a úrodná. A navíc se přímo tady protínalo několik obchodních cest – Moravská část Jantarové stezky Krakov – Morava – Vídeň a Maďarská stezka.

Rychle zde tedy vzniklo regionální centrum moci, řemesla, obchodu, náboženství a kultury té doby.

Možná nevíte: Uherské Hradiště se původně jmenovalo Nový Velehrad, poté Hradiště nad Moravou a jeho současné jméno se objevilo teprve v roce 1587.

Nejstarší památky a zajímavosti Uherského Hradiště

Nejstarší a zároveň nejlépe dochovanou historickou budovou města je Stará radnice z roku 1296. Jde vlastně „jen“ o spojení dvou domů střední třídy, přizpůsobené pro potřeby úřadů. Starší byl nepřestavěný gotický, mladší již renesanční, později obohacený barokními prvky. Svou roli zastávala Stará radnice až do 20. let 20. století, kdy byla na dnešním Masarykově náměstí postavena nová.

Věž Staré radnice se naklání o několik stupňů. Proto se jí říká Slovácká Pisa a to nejen kvůli odchylce od vertikální osy, ale především proto, že technika její výstavby na dřevěných sloupech, zahloubených do říčních písků, pochází původně z Benátek.

Muzeum levandule ve Francii nesmíte minoutZdroj foto: cs.wikipedia.org                     Stará radnice

Jako pevnost ještě v 19. století

Opevnění Uherského Hradiště bylo zpočátku dřevěné, teprve od poloviny čtrnáctého století byly jednoduché palisády nahrazeny kameny, věžemi a branami. Do současnosti bohužel přežily jen fragmenty a Spálená brána nyní známá jako Matyášova – jde však spíše o model původní gotické brány, která bylas po požáru v roce 1609 zcela zbourána.

Ovšem úplně nejstarší dochovanou památkou je kaple sv. Alžběty, která v minulosti sloužila mimo jiné také jako hospoda a sklad a po důkladné rekonstrukci v roce 1995 sem byla přesunuta městská lékárna. Starý rodokmen – také počínající ve 13.

století – se váže také ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Bohužel koncem třicetileté války byl zničen a na jeho místě byl postaven současný kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie. Budete-li mít možnost nahlédnout dovnitř, udělejte to.

Interiéry jsou úchvatné.

Kostelů tu najdete celou řadu, tak jmenujme ještě alespoň jeden opravdu krásný – Kostel sv. Františka Xaverského. Jeho základy pocházejí ze 14. století a původně byl mnohem vyšší, barokní přestavba mu však dala současnou podobu. Kromě půvabného interiéru můžete navštívit i klášterní zahradu.

Uvnitř vás upoutá především obraz od Dominika Orsiho, nazvaný Křest indického prince, což odkazuje na bohatou misionářskou činnost sv. Františka Xaverského. Nádherně vyzdobené jsou i boční kaple v barokním stylu. Mimochodem i tento kostel stojí po vzoru benátské architektury na borovicových roštech, zapuštěných do písku.

Sondy z nedávné doby ukázaly, že dřevo je stále ještě ve skvělém stavu a v nejbližších desítkách let se tedy nemusíme o osud této nádherné památky bát.

A nejde se také nezmínit o barokní kapli sv. Sebastiana z roku 1715, postavenou jako poděkování za záchranu města před epidemií moru, nádherný barokní morový sloup na Mariánském náměstí nebo barokní lékárnu U zlaté koruny z konce 17. století, v jejímž interiéru se dodnes dochovala původní nástropní freska se štukaturou.

Neznámý Baťa a synagoga aneb další zajímavosti Uherského Hradiště

Málokdo také ví, že právě v tomto městě založil obuvník Antonín Baťa starší svou první dílnu, která se rychle rozrostla v továrnu na obuv. K přestěhování do Zlína ho donutil městský požár v roce 1894 a bankrot vídeňského dlužníka. Nebýt těchto maličkostí, vypadal by dnes Zlín nejspíš úplně jinak.

Budete mít zájem:  Do každého sladkého kompotu patří sůl

A zbývá zmínit ještě neméně zajímavou židovskou historii města Uherského Hradiště. Ani tady to tato komunita neměla lehké. Poprvé byli vyhoštěni z města v roce 1514, takže se přestěhovali do okolních měst a vstoupit sem směli pouze v tržních dnech (a to jen za poplatek). Později byl zákaz přístupu pro ně omezen pouze na neděle a svátky.

Teprve v roce 1848 se v Uherském Hradišti mohli Židé znovu usadit. Jejich komunitu tehdy tvořilo 17 rodin – celkem 67 lidí. V roce 1875 tu postavili impozantní synagogu v pseudomaurském slohu s rozetovým oknem. Není bez zajímavosti, že ve své době byla jedinou stavbou neevropského typu na území Uherského hradiště. Po válce do ní byla přemístěna městská knihovna.

V roce 1939 však židovská komunita ve městě zanikla. Obyvatelé byli převezení do koncentračních táborů (sečteno a transportováno bylo celkem 325 Židů) a hřbitov zcela zničen. Dnes tu tedy z toho období najdete jen málo. Náhrobky, které přežily nájezd transportéru, dnes můžete obdivovat na židovském památníku v Sadech.

Tip navíc: kam ještě vyrazit? Třeba do blízkého Uherského Brodu. Najdete tu třeba Muzeum J. A. Komenského, které potěší všechny, kteří se zajímají o život tohoto významného vzdělance nebo o vzdělání ve středověku jako takové.

Nabízí několik interaktivních expozic, navazujících asi na jeho nejznámější dílo Orbis Pictus.

Pokud byste chtěli shlédnout kompletní program a přitom se plně pokochat i všemi vystavenými exponáty, neodejdete odtud dříve než za tři hodiny.

10 důvodů, proč navštívit Provence: objevte krajinu velkých příběhů

Zastavte se ve městě Avignon a projděte se po slavném mostu. Kvůli povodním v roce 1668 stojí z původních 22 jen 4 oblouky a most tak končí netradičně uprostřed řeky.

Provence – už jen to jméno vás pohladí po duši. Malebné horské vesničky, levandulová pole, vynikající víno, úchvatné pláže, historie a umění na každém kroku.

Provence je jedním z turisticky nejatraktivnějších francouzských regionů, který se návštěvníkům vryje do paměti tak, že se do něj budou chtít neustále vracet.

 Důvodů k návštěvě Provence bychom našli stovky. Který z nich učaruje právě vám?

Na následujících řádcích se vám pokusíme shrnout vše, čím je Provence výjimečná a kouzelná, tedy deset důvodů, proč kraj levandule, a jedno z nejnavštěvovanějších míst ve Francii, stojí za to poznat.

1. Kraj levandule

Přístroje na destilaci levandulové esence

Při vyslovení pojmu Provence se málokomu nevybaví levandule. Provensálské „modré zlato“ je všudypřítomné, a pokud zrovna nekvete a nehalí region do modro-fialového hávu, setkáte se s ním v místních tradičních produktech.

Nejen že si téměř všude můžete koupit látkové pytlíčky s usušeným fialovým zázrakem, které vám doma provoní oblečení ve skříních a navíc ho ochrání před moly, ale v Provence se z levandule zkrátka vyrábí ledacos.

Muzeum Levandule

Můžete ochutnat třeba levandulovou zmrzlinu, bonbony nebo med a samozřejmostí jsou esence z této rostlinky, které mají množství blahodárných účinků.

Pokud si čistou levandulovou esenci kápnete na kostku cukru, pomůže vám se zažíváním, koupel s pár kapkami levandulové esence zmírní bolesti hlavy i porouchané nervy a pár kapek na polštář zajistí klidný spánek.

Věděli jste, že v Provence se každoročně konají levandulové slavnosti a oblíbená rostlinka tu má dokonce i své muzeum?

2. Ideální místo pro milovníky výtvarného umění

Van Goghův pokoj v psychiatrické léčebně St.Paul-de-Mausole

Provensálská krajina a světlo inspirovaly mnoho malířů zvučných jmen. Tím umělcem, kterého místní krajina ovlivnila nejvíce a který zde strávil nejplodnější léta svého tvůrčího období, byl dozajista šílený Holanďan Vincent Van Gogh.

Ten se v roce 1888 usadil v provensálském Arles a během dvou let tu namaloval více než sto padesát obrazů, včetně těch nejznámějších jako Pokoj v Arles, Hvězdná noc, Žlutý dům nebo autoportrét s uříznutým uchem. Mimochodem právě v provensálském Arles se odehrála ona osudná hádka van Gogha s Paulem Gauginem, po níž van Gogh přišel o ucho.

Jakým přesně způsobem, to je tématem diskuzí mnoha odborníků. Jisté je, že po tomto incidentu Vincent dobrovolně odešel do psychiatrické léčebny v St. Paul de Mausole. Tam se při svých toulkách Provencí můžete vydat i vy a prohlédnout si mimo jiné pokoj, ve kterém umělec pobýval.

Věděli jste, že kromě van Gogha v Provence žili a tvořili takoví malíři jako Matisse, Renoir, Picasso, Chagall nebo Cézanne?

Čtení: Zájezdy na jih Francie – srovnání a doporučení

3. Gurmánský ráj

Marseillský přístav, kde mají nejlepší bujabézu

Francie je snad tou největší gurmánskou velmocí a každý její region má vlastní speciality. Samozřejmostí jsou lahodné sýry a vynikající vína.

Růžové Côtes de Provence prostě ochutnat musíte a Châteauneuf-du-Pape také, už jen z národní hrdosti způsobené populární písničkou Michala Tučného.

A můžete si přitom rovnou hezky česky zanotovat: „Celej den jen tak sedí a popíjejí Châteauneuf-du-Pape. Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap.“

Provensálská krajina má spoustu vlastních specialit, kterými je oproti zbytku Francie specifická. Kde jinde než v Marseille si dát pravou bujabézu? Vydatná rybí polévka a pro mnohé velká lahůdka, která se tu údajně vaří přes dva tisíce let, je podle Petera Mayleho, odborníka na Provence, důvodem, proč Všemohoucí vynalezl rybu.

Bujabéza se připravuje z velkého množství ryb, nesmí chybět hlavně ryba s podivným názvem ropušnice, která se rychle kazí, a proto prakticky neopouští území Francie. Logicky z toho tedy plyne, že tu pravou bujabézu si můžete objednat jen v některém z vyhlášených marseillských podniků.

Věděli jste, že podle legendy bujabézou krmila bohyně Venuše svého manžela Vulkána, aby ho uspala a mohla navštěvovat svého milence, římského boha války Marta?

4. Slunce a přátelští obyvatelé

Lidé v Provence jsou k návštěvníkům přátelští a pohostinní

Barvy Provence jsou prý dvě: modrá pro levanduli a žlutá pro slunce. Stačí se jen podívat na jasně žluté barvy van Goghových obrazů a pochopíte, že slunce hraje v této krajině prim.

Údajně je tu 2700–2900 slunečních hodin ročně a za všechno mluví výrok Alphonse Daudeta: „celá tato provensálská krajina žije jen světlem“, které si jako motto svých Listů z Provence vybral i Miroslav Horníček.

Provensálští obyvatelé nemají s tolika slunečními hodinami důvod být zamračení a arogantní, jako to občas vídáme třeba u Pařížanů. Naopak, Provensálci jsou známí svojí pohostinností, ochotou poradit a úsměvem na rtech. Řídí se oblíbeným francouzským „savoir-vivre“, tedy „uměním žít.“ A to je oproti návštěvě velkých metropolí velmi osvěžující.

Věděli jste, že oblíbený prosluněný nápoj Orangina známý po celém světě spatřil světlo právě v Provence?

5. Všudypřítomná historie

Papežský palác – místo, kde se psala historie

Provence je oblastí, ve které najdete jedny z nejproslulejších antických i středověkých památek v Evropě. Podepsali se tu Římané se svými amfiteátry, arénami a divadly a Avignon byl ve středověku bohatým sídlem papežů. Místní papežský palác je dnes jednou z nejstřeženějších francouzských památek, kterou si rozhodně nesmíte nechat ujít.

A můžete se tu vydat třeba po české stopě – náš otec vlasti Karel IV. byl velmi blízkým přítelem papeže Klementa VI. Při prohlídce paláce tu dokonce objevíte několik soch našeho nejznámějšího vladaře.

Čtení na podobné témaProvence: levandulový kraj s pestrou historií ohromí všechny vaše smyslyPřečíst

Věděli jste, že když oblast dnešní Provence obsadili starověcí Římané, říkali jí prostě jen provincie, aniž by jí dali nějaké zvláštní jméno? Odtud pochází dnešní název regionu.

6. Stovky barevných trhů

Typický provensálský trh

Francouzi mají obecně pro trhy velkou vášeň a v Provence to platí dvojnásob. Co může být příjemnějšího, než se dopoledne společně s místními procházet mezi ovocem, zeleninou, sýry, kořením, mořskými plody, květinami a četnými regionálními produkty a vnímat dosyta vůně, barvy a zvuky, které francouzský trh nabízí?

Budete mít zájem:  Šťavnatá kuřecí prsa z grilu? Sous-vide zvládnete i doma

A abyste se cítili jako správní Provensálci, dejte si po nákupech a procházce po tržišti kávu a croissant v některé z místních pekáren.

Věděli jste, že lahodné máslové croissanty údajně vůbec nepochází z Francie? Jejich předchůdcem je tradiční rakouské pečivo Kipferl, které se do Francie dostalo až se založením vídeňské pekárny v Paříži v první polovině 19. století.

7. Krajina velkých příběhů

Pevnost If známá z románu Hrabě Monte Christo

Stejně tak, jako si Provence oblíbili malíři, inspirovala také mnohé spisovatele. Možná znáte novelu Muž, který sázel stromy, případně její filmové zpracování, od provensálského spisovatele Jeana Giona. Snad vám něco říkají Listy z mého mlýna Alphonse Daudeta.

Ale určitě je vám důvěrně známý příběh Edmonda Dantese, krásné Mercedes a Abbé Farii. Hrabě Monte Christo Alexandra Dumase se řadí mezi světovou literární klasiku. A víte, kde leží pevnost If, odkud se Edmondu Dantesovi za pomocí abbého podařilo uprchnout? Samozřejmě, v Provence! A na ostrov If se můžete vypravit lodí z marseillského přístavu.

Věděli jste, že jedním ze skutečných vězňů na ostrově If byl prý i tajemný muž se železnou maskou?

8. Úchvatná příroda

Plameňáci v ornitologickém parku v Camargue

Provence má jak hory, tak moře. Kombinaci, o které se může leckterým regionům, ba i zemím, jen zdát. Provensálská krajina vás spolehlivě dostane a můžete v ní obdivovat také její ojedinělou faunu. Jste-li milovníci zvířat, navštivte oblast Camargue, ve které údajně lidé mají horkou krev.

Kromě toho, že se zde každoročně koná jedna z největších romských poutí na světě uctívající snědou panenku Marii, je to také kraj bílých polodivokých koní, plameňáků růžových a také hrozivě vypadajících býků, na které dohlížejí místní populární kovbojové, kterým se tu říká gardians.

Užít si tu můžete projížďky na koni nebo třeba návštěvu ornitologického parku o rozloze šedesáti akrů, kde budete žasnout nad elegancí plameňáků, kterých zde přebývají stovky.

Věděli jste, že v Provence se konají populární býčí zápasy a jako specialitu si zde můžete dát vynikající býčí maso či alespoň ti odvážní z vás, tzv. bouillon pour machos (doslova „bujón pro machry“), tedy polévku z býčích varlat?

9. Originální produkty

Místní specialita – kandované ovoce

V Provence se vyrábí velké množství tradičních produktů. Ať už se jedná o mandlovou cukrovinku calisson, lákavě vypadající kandované ovoce, marseillská mýdla nebo třeba populární koření Herbes de Provence, provensálské bylinky, které nesmí chybět v kuchyni žádné hospodyňky a které jsou jedním z těch produktů, které proslavily Provence po celém světě.

Věděli jste, že ty pravé Herbes de Provence se mohou pyšnit ochrannou známkou? V takovém případě musí obsahovat přesný poměr jednotlivých bylinek: 26 % rozmarýny, 26 % dobromysli, 26 % saturejky, 19 % tymiánu a 3 % bazalky.

10. Malebné vesničky a příjemná překvapení

Gordes – jedna z nejfotografovanějších francouzských vesnic

V oblasti Provence se nachází vůbec ty nejkrásnější vesničky a městečka v celé Francii. Co takhle jedna z nejfotografovanějších francouzských vesnic, Gordes, tyčící se vysoko nad okolím a nabízející krásný výhled? Možná vám bude připadat, že už jste ji někde viděli – natáčelo se tu totiž několik známých filmů, např. vynikající Dobrý ročník nebo Parfém, příběh vraha.

Nadto pár kilometrů od Gordes najdete opatství Abbaye de Sénanque, jehož fotografie s levandulovými poli nechybí v žádné publikaci o Provence.

Opatství Abbaye de Sénanque nechybí v žádném průvodci

Úchvatnou vesnicí je rovněž Les Baux-de-Provence, kterou ve středověku obýval lupičský šlechtický rod, v jehož rodokmenu se prý nacházel i jeden ze tří svatých králů, Baltazar. A v místním bývalém kamenolomu se tu navíc koná dechberoucí představení, tzv. Carrières de Lumières – promítání obrazů známých malířů na vysoké stěny kamenolomu.

Toto představení vám vezme dech a vy budete překvapení, jak něco může být tak nádherné a jak to, že jste o něčem takovém dosud nevěděli. A to se vám v Provence bude stávat často.

Úchvatné umělecké představení v bývalém kamenolomu

Připravte se tedy na cestu, vyrazte do malebné Provence a nechejte se znova a znova okouzlovat touto nádhernou krajinou…

Třeba na jednom z našich zájezdů do Provence!

Hotel Albert 1er

Tento hotel není aktuálně v nabídce

Poloha: Hotel v elegantní stylové budově v centru Nice, s výhledem na Andělský záliv, v okolí s restauracemi a kavárnami.Ubytování: 72 klimatizovaných pokojů (sociální zařízení, TV, telefon, trezor, fén).Vybavení: Půjčovna aut, internet, parkoviště 100 m od hotelu.

Nice

Jihoevropské město ležící mezi Alpami, Pronvence, Korsikou a Itálií a zabírající vyjímečnou přírodní oblast v srdci francouzské riviéry. Město má 350 000 obyvatel a je považováno za 5. největší město Francie. Dynamická a vzkvétající ekonomika jej zařadila na 2.

místo hned za Paříž. Nice je hlavním městem alpského pobřeží. Jeho strategická pozice na Středozemním oblouku a jeho výhody odvozené ze zeměpisné polohy, klimatu, kulturních, uměleckých a gastronomických faktorů z něj činí ideální turistickou destinaci.

Během návštěvy nesmíte minout spoustu muzeí a galerií, kterých má hned po Paříži nejvíce, památky a kostely starého města, parky a zahrady, ochutnat místní speciality, navštívit rozmanité trhy, zajít na nákupy, za zábavou a nebo si prostě užít na pláži (15 soukromých pláží s lehátky).

Program

Zažijte únorový karneval nazývaný „Den bláznů

Nesmíte minout ..

Po 8 letech se znovu otevírá Muzeum Massena, dále navštivte zahrady hradu, přístav a Klášter Notre Dame nebo Palais Lascaris. V létě lákají koncerty jazzu. Projděte se po promenádě nebo navštivte některé z kasin.

  • Okružní jízda městem 1 520 Kč dospělí / 760 Kč děti (1/2 dne)
  • Noční Monako 1 560 Kč dospělí / 780 Kč děti (1/2 dne)
  • Cannes & St. Paul 2 070 Kč dospělí / 1 040 Kč děti (1/2 dne)
  • Antibes / Cannes / Grasse 2 070 Kč dospělí / 1 040 děti Kč (1/2 dne)
  • Výlet do Monaka 2 650 Kč dospělí / 1 330 Kč děti (celý den)
  • Monako & Eze 1 680 Kč dospělí / 840 Kč děti (1/2 dne)
  • Noční Cannes a Antibes 3 080 Kč dospělí / 1 540 Kč děti (1/2 dne)
  • Francouzská riviéra 3 270 Kč dospělí / 1 640 Kč děti (celý den)
  • Výlet do Provence 3 270 Kč dospělí / 1 640 Kč děti (celý den)

Ceny za 1 osobu. Odjezdy z centra, výklad ve světových jazycích, min. 2 osoby.

Jak se dopravit z/na letiště

Soukromý taxi transfer letiště – hotel 1 490 Kč / auto pro 1 – 4 osoby / 1 cesta, soukromý taxi transfer 1 980 Kč / auto pro 5 – 8 osob / 1 cesta. Možné je také taxi (cca 20 EUR / 1 cesta) či pronájem auta.

Nákupy

V historickém centru navštivte barvitý květinový trh a antik trh. Obchůdky plní med a levandule. Centrem nákupů je Avenue Jean Medecin, módu najdete na Rue du Paradis.

Určitě ochutnejte

Místní pokrmy mají chuť rajčat, česneku, olivového oleje a bylinek. Podávají se ryby a delikátní regionální vína. Vyzkoušejte „tapenade“ – olivová pasta na toastech. Vyhlášená je restaurace Luc Salsedo's.

565 656 610 Číslo zájezdu: 50 244 dnes 7.30–17 h

Francie je největší evropskou zemí a její součástí je i známý ostrov Korsika. Kromě pevninské části ji tvoří i magické ostrovy Martinik, Réunion nebo souostroví Francouzská Polynésie. Hlavním městem je Paříž, romantické město plné života a uměleckých zážitků.

Ve Francii díky rozlehlosti jejího území najdete zasněžené vrcholy Pyrenejí a Alp, které jsou označovány rájem pro lyžaře, stejně tak jako kouzelné Azurové pobřeží na jihu země. Každý kout této osobité země vám umožní prožít jedinečné okamžiky. Francie je také rájem eurovíkendů a poznávacích zájezdů.

Velmi populární jsou historické památky světového formátu rozeseté po celé zemi od Normandie po Azurové pobřeží. Francie je nejvěhlasnější světovou zemí vína a jednoznačně také cyklistiky.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector