Nejasnosti kolem definice „česká potravina“ by měly skončit. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce totiž definici českého původu stanovit přímo v zákoně. Výrobci nebo obchodníci, kteří by pak následně takto označovali své produkty a přitom nesplňovali pravidla, by mohli být pokutováni.
Za klamavé označení trestal stát obchodníky už dříve. Loni nabyla právní moci pokuta ve výši 600 tisíc korun, kterou Státní zemědělská a potravinářská inspekce uložila řetězci Penny Market.
Ten v první půli roku 2012 označoval nápisem Česká kvalita i zboží pocházející ze zahraničí, například z Polska a Slovenska. Používal i podobná označení, například visačkou Od českých pekařů označila chléb německého výrobce. Penny Market se tehdy bránil tím, že potraviny jsou vyrobené podle tradičních českých receptur, inspekcí napadená označení však později stáhl.
Ani Jurečka nicméně neplánuje, že by „potravina českého původu“ musela být stoprocentně z Česka. „Chceme jasnou definici, že musí být nějakým procentem tvořena surovinami z České republiky. V případě, že je to potravina rostlinného původu, že byla vypěstována na území České republiky,“ říká.
V současné době chybí parametry, za jakých podmínek lze zboží takto označovat, a proto nelze nikoho kontrolovat ani následně sankcionovat, upozornil ministr.
Problémy s definicí mohou nastat i v souvislosti s už schválenou novelou zákona o potravinách.
Ta od ledna příštího roku mimo jiné ukládá řetězcům – prodejcům s ročními tržbami nad pět miliard korun – povinnost zveřejňovat čitelně u vchodu pro zákazníky seznam pěti zemí, z nichž odebírá potraviny.
Mají je řadit sestupně podle podílu prodejů těchto potravin na tržbách. Obchodníci však upozorňují na to, že nyní neexistuje oficiální definice toho, která potravina je česká a která zahraniční.
Další podpora za miliony
Na podporu českých výrobců nyní ministerstvo chystá další kampaň. Na marketingový projekt, který potrvá od poloviny října do konce letošního roku, je připraveno 50 až 60 milionů korun.
„V principu půjde o spotřebitelskou soutěž, jejíž účastníci budou zasílat vystřižená loga kvalitativních značek z obalů potravin na adresu Státního zemědělského intervenčního fondu,“ upřesnil Jurečka.
Konkrétně půjde nejen o loga národních značek kvality (Klasa, Regionální potravina), ale i loga komunitární (Bio logo, Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení, Zeměpisné označení původu) a loga nevládních organizací (Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR).
„Chceme realizovat kampaň České Vánoce s regionální potravinou,“ upřesnil Jurečka. Aby byl dopad na spotřebitele co největší, chce ministr do kampaně zapojit výrobce i obchodníky.
„Všichni obchodníci bez výjimky, kteří byli přítomni na jednání s panem ministrem, přislíbili účast na hledání marketingové podpory prodeje českých potravin před Vánocemi,“ řekl Zdeněk Juračka ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Ministerstvo by do budoucna mělo plnit úlohu mediátora mezi dlouhodobě znesvářenými potravináři a obchodníky. Jurečka zdůraznil, že ale nechce nadržovat ani jedné straně. red, ČTK
60 milionů
korun má do konce roku připraveno ministerstvo zemědělství na marketingovou kampaň na podporu českých výrobků.
Obchodníci s výrobci potáhnou za jeden provaz České výrobce chce ministr zemědělství Marian Jurečka podpořit kampaní České Vánoce s regionální potravinou. Na ní by se podílel nejen jeho resort a výrobci, ale i obchodníci.
FOTO: HN – MARTIN SVOZÍLEK
Poslanci podpořili pokuty za prodej potravin dvojí kvality i kvóty na české potraviny
Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to dnes schválila Sněmovna. Původní vládní návrh však zmírnila. Poslanci dali zelenou také kvótám na české potraviny.
Za prodej potravin zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit obchodníkům pokuta v případě podstatně odlišného složení či vlastností výrobků. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Zákaz prodeje potravin dvojí kvality kritizoval bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Vadí mu na něm, že svaluje odpovědnost na prodejce za kvalitu zabaleného výrobku. Navržené pokuty jsou podle něj likvidační. „Kdyby se to takto použilo, tak můžeme zavírat jeden malý obchod za druhým,“ varoval.
Česko před zavedením kvót varovaly unijní země
Sněmovna také schválila návrh poslanců SPD, aby prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku.
Osm zemí EU Česko varovalo, aby kvóty na podíl českých potravin v obchodech nezaváděla.
Podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří napsali dopis předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO), by mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v Unii nepřípustná. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN), které mají dopis k dispozici.
Zástupci evropských států Faltýnkovi v dopise také připomněli, že s ním o chystaném zákoně jednali loni v červnu a že jim slíbil, že u jakéhokoliv návrhu podobného zákona česká strana přezkoumá, jestli není v rozporu s unijními pravidly.
Podle velvyslanců se to ale nestalo. Podle informací HN Faltýnek na dopis, který mu přišel v prosinci, neodpověděl.
Před zavedením povinných kvót pro podíl českých potravin Česko už dřív varovala Evropská komise, která konstatovala, že jde o protiprávní plán.
Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny.
Jako příklad uvedl, že když si dávají ve Sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.
Před návrhem na zavedení kvót varovali poslance již dříve zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Návrh ale podporuje Agrární komora ČR. Podle ní se sortiment nesníží a nenavýší cena pro konečného spotřebitele.
Podíl tuzemských potravin v obchodech do budoucna poroste
Kvóta se nebude týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.
Od příštího roku má povinná minimální kvóta činit 55 procent. Má postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Zastánci kvót argumentují například tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejné či nižší náklady jako ti zahraniční.
Nová povinnost se bude vztahovat třeba na vejce, med, květák, zelí nebo česnek. Spadat pod ni bude například čerstvé i chlazené maso hovězí, vepřové, skopové. Kvóta se bude vztahovat i na řepkový nebo slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.
Poslanci přijali pozměňovací návrh trojice poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta a Davida Pražáka, který umožní veřejným zadavatelům v zadávacím řízení zvýhodnit tuzemské potraviny.
Veřejní zadavatelé budou moci stanovit jako podmínku účasti v řízení na dodávku potravin například místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce. „Veřejní zadavatelé tak budou moci dávat přednost sice dražším, ale zároveň kvalitnějším potravinám,“ uvádějí předkladatelé návrhu.
Zvýhodnění v zakázkách se bude týkat i potravin z ekologického zemědělství.
Potravina – Wikipedie
Potraviny
Potravina, také jídlo je výrobek nebo látka určená pro výživu lidí a konzumovaná ústy v nezměněném, syrovém, anebo upraveném stavu.
Jde o všechny základní poživatiny, látky obsahující živiny, produkty rostlinné nebo živočišné výroby zemědělství určené pro lidskou výživu. Obsahují živiny jako jsou sacharidy, tuky, proteiny, vitamín nebo minerální látky. Požité živiny jsou v lidském těle vstřebávány buňkami a využity k produkci energie, udržování životních funkcí a podpoře jeho růstu.
Složky potravin
Podle Národního ústavu pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV) jsou poživatiny základní složkou potravy a dělí se na:
- potraviny
- pochutiny (koření, alkaloidní pochutiny, ostatní pochutiny, kypřící prostředky)
- nápoje
Potraviny nejčastěji rostlinného nebo živočišného původu, konzumovat lze však také houby nebo některé stramenopilní řasy. Podle funkce ve výživě lze potraviny rozdělit na energetické, stavební a ochranné.[1]
Potraviny a potravinové suroviny rostlinného původu
- Obilniny (pšenice, žito, ječmen a oves, rýže a kukuřice, pohanka, amarant, proso, tritikále, čirok)
- Luštěniny (hrách, čočka, fazole, podzemnice olejná, sója)
- Okopaniny (brambory, řepa cukrovka, topinambury, čekanka, sladké brambory)
- Zelenina
- Ovoce
- Rostlinné tuky a oleje (olej řepkový, slunečnicový, sójový, olivový, palmový, podzemnicový, bavlníkový, světlicový, sezamový a kokosový, rostlinná másla atd.)
- Ořechy, mák, semena
- Koření
- Zelené řasy[2]
Potraviny a potravinové suroviny živočišného původu
- Maso (včetně ryb) a masné výrobky
- Vnitřní orgány (srdce, mozek, játra atd.)
- Bezobratlí živočichové (potrava domorodých kultur, dnes populární exotická potravina)
- Mléko a mléčné výrobky
- Vejce a výrobky z nich
- Včelí med (bývá někdy zařazován mezi suroviny rostlinného původu – sladidla)[3]
Potraviny a potravinové suroviny jiného původu
- Houby
- Chaluhy[4]
Zvláštní kategorie potravin
Česká potravina
Dle novelizovaného zákona č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a jeho prováděcí vyhlášky je česká potravina taková, která je ze 100 procent z českých surovin a vyrobili ji v České republice.
To se týká mléka a nezpracovaných potravin typu ovoce, zeleniny, masa.
Označení může nést i zpracovaná potravina, jejíž 75 procent složek použitých při výrobě pochází z České republiky a podstatná část jejího zpracování se udála rovněž v ČR.[5]
Regionální potravina
Regionální potravina je produkt – potravinářský nebo zemědělský výrobek, který je vyroben v příslušném regionu, pochází zejména z tuzemských surovin a vykazuje nezaměnitelné regionální charakteristiky (např. Poštulkovy tvarůžkové moučníky). Regionem se rozumí celek vymezený pomocí administrativních hranic kraje, jako vyšší územněsprávní celek.[6]
Biopotravina
Biopotravina je potravina vyrobená z bioproduktů, povolených přídavných a pomocných látek, a také vyhláškou povoleného podílu surovin nepocházejících z ekologického zemědělství, a to za podmínek stanovených vyhláškou.[7]
Zelená potravina
Jako zelená potravina se označují řasy, bakterie a trávy s významným podílem bílkovin a vysokou nutriční hodnotou. V propagaci se často označují také jako superpotraviny.
Pojem zelená potravina ani superpotravina není jednoznačně vymezen. Běžně se k zeleným potravinám řadí chlorella, mladý ječmen a spirulina. Jako zelené potraviny se označují také vojtěška a mladá pšenice.
Obecně se k zeleným potravinám dá zařadit jakákoliv zelená zelenina.[8]
Geneticky modifikovaná potravina
Geneticky modifikované (GM) potraviny jsou takové, které obsahují geneticky modifikované organizmy (GMO), sestávají z GMO nebo jsou z GMO vyrobeny.[9]
Bezpečná potravina
Bezpečná potravina odpovídá pojmu food safety (bezpečnost potravin) – hygienická a zdravotní nezávadnost potravin.
- Hygienicky nezávadná potravina je vyrobena za dodržování schválených postupů a hygienických norem, které určují její vlastnosti. Je vhodná pro lidskou spotřebu.[7]
- Zdravotně nezávadná potravina splňuje chemické, fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené právními přepisy, nebo jsou uváděny do oběhu s příslušným souhlasem Ministerstva zdravotnictví (např. doplňky stravy). Není škodlivá pro zdraví člověka.[7]
Bezpečná potravina je vhodná pro lidskou spotřebu a nepoškozuje zdraví člověka, za předpokladu, že je připravena a konzumována dle návodu k použití. Ze zákona o potravinách jednoznačně vyplývá, že do prodeje může být uveden jen takový výrobek, který tuto podmínku splňuje. Tedy všechny potraviny na trhu by měly být bezpečné.
Kvalitní potravina
Bezpečnost potraviny je základem pojmu kvalita potraviny. Avšak bezpečná potravina nemusí být nutně potravina kvalitní, potravina s biologickou hodnotou. Ta se označuje spíše jako potravina pro zdravou výživu (nesprávně zdravá potravina).[7]
Podle zákona č.110/1997 Sb.
, o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů, se jakostí potravin rozumí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků, jejichž parametry jsou stanoveny zákonem a prováděcími vyhláškami.
V praxi se kvalitní potravina vyznačuje mnoha dalšími jakostními znaky a kritérii, často o nich rozhoduje sám výrobce, tato kritéria nejsou kontrolována orgány státního dozoru.
Kvalita výrobků je jedním ze základních požadavků vyžadovaných spotřebitelem.
Kvalita potravin je ovlivňována také prostřednictvím přídatných látek (barviva, konzervanty, emulgátory aj.). Potraviny mohou být také obohacovány potravními doplňky (vitaminy, minerály aj.).
Další
- Potraviny pro zvláštní výživu
- Potravní doplňky (vitamíny, minerální a stopové prvky)
- Potraviny nového typu
Zdroje potravin
Historicky potraviny pocházejí především z lovu a chování zvířat na jedné straně, nebo zemědělství na straně druhé. V současnosti nejvíce potravin získáváme prostřednictvím potravinářského průmyslu. Většina potravin má rostlinný původ, buď přímo, anebo nepřímo (živočišná výroba využívá rostliny ke krmení zvířat).
Mezi nejvýznamnější potraviny vůbec patří kukuřice, pšenice a rýže. Právě obiloviny jsou základním zdrojem energie pro lidskou výživu, celosvětově je podíl obilovin na výživě odhadován na 60 – 70 %.[10]
Zatímco západní svět se potýká s nadbytkem potravin, rozvojové země trpí podvýživou a hladem. V této souvislosti jsou vyzdvihovány nové typy potravin.
Již v roce 1974, při příležitosti konání první Světové konference o jídle označila Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) jako „nejlepší jídlo pro budoucnost“ spirulinu.
[11] Mezinárodní snahy o distribuci potravin do oblastí, kde jsou životně potřebné, zaštiťuje Světový potravinový program. Ročně distribuuje asi 4 miliony tun potravin.[12]
Příprava potravin
Člověk má čtyři základní chutě: sladkou, kyselou, slanou a hořkou. Někdy se k nim řadí i pátá, tzv. umami – překládá se jako chuť delikátní, chutná.
Potraviny, jejich výroba, zpracování a příprava odráží mnohé z místní kultury. Mnoho národů charakterizuje také typická gastronomie s charakteristickými chutěmi, například italská kuchyně, francouzská, japonská, čínská, thajská nebo americká kuchyně.
Potraviny a potrava odráží také náboženské nebo morální postoje, např. vegetariánství, veganství. Závisí také na individuálních preferencích, zvyklostech nebo zdravotním stavu. Váže se k civilizačním chorobám (obezita, diabetes, potravinová alergie aj.)
Mnoho druhů jídla může být konzumováno v syrové podobě, příprava pak spočívá v mytí, krájení, míchání, kořenění apod. Typická příprava potravin však spočívá ve vaření, příp. pečení nebo smažení a dalších typech tepelné úpravy. Specifickou, aktuálně populární přípravou jídla je zpracování za nízkých teplot. Pak hovoříme o tzv. raw food (vitariánství).
Potraviny ve výživě člověka
Potraviny jsou nedílnou součástí výživy, lidský organismus je potřebuje k získání energie, růstu a obnově buněk tkání a orgánů.
Energii dodávají prostřednictvím svého obsahu – bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálů, vlákniny a vody.[13] Optimální strukturu výživy – poměr jednotlivých potravin ve zdravé výživě zobrazuje tzv. potravinová pyramida.
Návody, jaké potraviny a v jakém množství konzumovat pro udržení či obnovení zdraví dávají výživová doporučení.
Odkazy
Reference
- ↑ KRUŽLIAK, PETER, CSc. ing. SCHALLER, RUDOLF, CSc. FORRÓ, ANTON. Potraviny a nápoje, učebnice pro kuchaře a číšníky. 1. vyd. Praha: nakl. IQ47.1984. 176 s. ISBN 80-239-0161-3. str.5–7. In: Metodický portál www.rvp.cz, výukový materiál Ing. Lydie Klementová.
- ↑ KOMPRDA, T.: Základy výživy člověka. 1. vyd.
, Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003
- ↑ KOMPRDA, T.: Základy výživy člověka. 1. vyd., Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003
- ↑ KOMPRDA, Tomáš. Effect of n-3 long-chain polyunsaturated fatty acids on wound healing using animal models – a review. Acta Veterinaria Brno.
2018, roč. 87, čís. 4, s. 309–320. Dostupné online [cit. 2020-10-20]. ISSN 0001-7213. DOI:10.2754/avb201887040309.
- ↑ Ministr zemědělství konečně definuje, co je česká potravina. Vitalia [online]. Internet Info, s.r.o., 29. 7. 2015 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (český)
- ↑ MUSIL, J. Regionální potravina.
Zemědělec [online]. Profi Press s.r.o., 30.7.2010 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (český)
- ↑ a b c d RUPRICH, J. Všímejme si rozdílů mezi zdravotní a hygienickou nezávadností, ale i biologickou hodnotou potravin [online]. Brno: Státní zdravotní ústav, 2012-03 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online.
(český)
- ↑ SLIMÁKOVÁ, Margit. Zelené potraviny – mýty a fakta. Praktické lékárenství [PDF online]. Solen, s. r. o., ve spolupráci s Českou lékárenskou společností, 2016-02-07 [cit. 2017-02-21]. S. 66-70. Dostupné online. ISSN 1803-5329. (český)
- ↑ Geneticky modifikované potraviny a krmiva [online].
Praha: Ministerstvo zemědělství ČR [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (český)
- ↑ Rostlinná produkce [online]. Praha: CENIA, česká informační agentura životního prostředí [cit. 2017-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-23. (český)
- ↑ KŘIVÁNKOVÁ, Radka. Spirulina – co si o ní myslí odborníci?.
Blendea [online]. 2016-09-20 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Světový potravinový program (WFP) [online]. Praha: Informační centrum OSN v Praze (UNIC Prague) [cit. 2017-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-23. (český)
- ↑ ROKYTA, Richard, et al.
Fyziologie a patologická fyziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada, 2005. ISBN 978-80-247-4867-2. (český)
Literatura
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena a epidemiologie: Učební texty k seminářům a praktickým cvičením pro studijní obor zubní lékařství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1129-5. (český)
- MCGEE, Harold. On Food and Cooking: The Science and Lore of the Kitchen. New York: Simon & Schuster, 2004. ISBN 0-684-80001-2. (anglický)
- ROKYTA, Richard, et al. Fyziologie a patologická fyziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada, 2005. ISBN 978-80-247-4867-2. (český)
- SVAČINA, Štěpán, a kolektiv. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2256-6. (český)
Související články
- Lidská výživa
- Potrava
- Potravinářství
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu potravina na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo potravina ve Wikislovníku
- FOODNET Informační systém potravinářské komory ČR
- Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství České republiky
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce
| Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Portály: Gastronomie
Autoritní data: GND: 4034870-2 | PSH: 8616 | LCCN: sh85050184 | WorldcatID: lccn-sh85050184
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Potravina&oldid=19497460“
Česko omezí nabídku potravin z dovozu, rozhodli poslanci. Nepřípustné, varují země EU | Aktuálně.cz
Poslanecká sněmovna ve středu schválila návrh SPD na povinný podíl prodeje některých základních potravin českého původu v prodejnách nad 400 m2.
Od roku 2022 má tento povinný podíl činit nejméně 55 procent.
K plánovaným kvótám podle Hospodářských novin vyjádřilo své výhrady již osm států EU, podle kterých by šlo o diskriminaci zahraničních výrobků, která je na unijním trhu nepřípustná.
Podle návrhu Radima Fialy (SPD) by od roku 2022 muselo být ve větších prodejnách 55 procent vybraných potravin z české produkce, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent. Pro kvóty hlasovali poslanci SPD, ANO, ČSSD, KSČM i Václav Klaus ml.. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ve středu vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.
Zavádění kvót by se mělo týkat více než 100 z více než 15 000 typů prodávaných potravin, které lze v Česku vyprodukovat. Jde o velké kategorie, například hlavní druhy masa nebo zeleniny. Jejich přehled naleznete v seznamu níže.
Kvóty by se neměly týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit až ministerstvo zemědělství.
Diskriminace zahraničních výrobků
Proti zavádění kvót na vybrané základní potraviny se opakovaně postavil Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR), dále Hospodářská komora i Svaz průmyslu a obchodu. Podle nich kvóty poškodí české zákazníky, ohrozí export a poruší pravidla jednotného vnitřního trhu EU, na což opakovaně upozornila i Evropská komise a Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.
Podle Hospodářských novin vyjádřilo výhrady ke kvótám prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) osm zemí EU.
V případě schválení zákona by podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podepsali, mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v unii nepřípustná.
Dopis VV – Faltýnek Kvóty 2… by Renáta Németh
Pokud by Evropská unie vyhodnotila kvóty jako diskriminaci zahraničních výrobků na českém trhu, může pak podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy uvalit na Česko ekonomické nebo obchodní sankce. „Ty by v konečném důsledku opět zaplatil český daňový poplatník,“ upozorňuje ekonom.
Zákon zvyšující podíl domácích potravin v obchodech schválil v červnu 2016 také například rumunský parlament. Zákon nařizoval supermarketům, aby 51 procent u nich prodávaného masa, ovoce, vajec a zeleniny tvořily rumunské produkty. Kvůli hrozbě u Soudního dvora EU kvótu na domácí potraviny Rumunsko nakonec zrušilo.
Zdražení versus menší uhlíková stopa
„Tohle už není 'malá', ale pořádně 'velká domů' pro českou agropotravinářskou lobby.
V krizové době koronaviru, kdy se lidé zabývají očkovacím chaosem a zajištěním základních životních potřeb, poslanci schválili novelu zákona, která stanovuje povinný podíl českých potravin v tuzemských obchodech. Na první pohled to může znít hezky.
Důsledky tohoto neuváženého kroku však budou dalekosáhlé, se zásadním dopadem na rozpočet i občany. Zisk z tohoto opatření budou mít jen a jen velcí agrobaroni,“ reagoval na rozhodnutí poslanců SOCR.
Hlavní zemědělský zaměstnavatel koncern Agrofert pro ČTK uvedl, že s novelou zákona nemá nic společného. „Nepřepokládáme, že by nás nová legislativa jakkoli zvýhodňovala a změnila naši pozici na trhu. Rozumíme ovšem snaze podpořit české firmy, a tím nemyslíme sebe,“ řekl mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
Prezident SOCR Tomáš Prouza považuje návrh týkající se jakéhokoli povinného zavedení českých potravin na pultech obchodů za „naprosto absurdní a scestný“.
„V situaci, kdy je Česká republika v řadě klíčových potravin soběstačná jen na 30 až 40 procent, je navíc velmi nebezpečný,“ zopakoval prezident svazu Tomáš Prouza.
„Povede k tomu, že spoustu produktů na pultech českých obchodů spotřebitel už nenalezne a za ty, co zůstanou, zaplatí výrazně víc. Shánění ovoce a zeleniny se stane novým druhem sportu,“ upozornil.
Podle Agrární komory ČR, která návrh naopak podporuje, ke snížení sortimentu nebo k navýšení ceny pro konečného zákazníka nedojde.
„Musíme konstatovat, že je zvláštní, že Evropská unie a některé členské státy EU komentují zákon, který zatím nenabyl účinnosti, respektive ani platnosti, protože stále probíhá legislativní proces a politická diskuse, do které se snažíme zapojovat argumenty, jako je snížení uhlíkové stopy a posílení potravinové soběstačnosti a bezpečnosti,“ uvedla v prosinci pro ČTK tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá.
„Na závěr musíme zcela odmítnout tvrzení, že by schválením zákona došlo ke snížení sortimentu, protože banánů či mandarinek se opravdu netýká, kvality – lokální potraviny jsou velmi kvalitní – či navýšení ceny pro konečného spotřebitele,“ uvedla Dlouhá.
Kvóty v praxi s otazníkem
U mnoha položek v seznamu Česko dosud není soběstačné – kromě některých druhů ovoce a zeleniny například i ve vepřovém mase.
Návrh na zavedení kvót ale u potravin v níže uvedeném seznamu – a jejich producentů, zpracovatelů, respektive výrobců – předpokládá „významný potenciál pro zvýšení jejich domácí produkce při zachování důrazu na kvalitu a čerstvost (minimální časovou prodlevu od porážky/sklizně, zpracování nebo výroby k dodání konečnému spotřebiteli prostřednictvím maloobchodu a minimální potřebu dlouhodobé a/nebo dálkové přepravy a s tím spojené uhlíkové stopy)“.
Jak konkrétně tohoto dosáhnout, ovšem není jasné. On-line deník Aktuálně.cz v prosinci kontaktoval Fialu z SPD s otázkami, které si kladou za cíl objasnit zákazníkům právě konkrétnější fungování potravinových kvót.
Šlo například o dotazy, jakým způsobem by bylo v plánu pokrýt trh u ovoce či zeleniny, které jsou v Česku dostupné jen během malé části roku. Jak při zavedení kvót zajistit, že při omezení zahraniční konkurence nezdraží základní potraviny a nezhorší se jejich kvalita. Či zda jsou v plánu pokuty pro obchody za nesplnění zákonem stanoveného podílu.
Ačkoli Fialův sekretariát potvrdil doručení otázek, dosud zůstaly bez odpovědi.
Navýšení produkce něco stojí, varuje analytik
Agrární analytik Petr Havel se domnívá, že dosáhnout prakticky za rok avizovaných 55 procent podílu vybraných potravin na tuzemském trhu v plné míře nelze.
„Například i když někteří politici tvrdí, že ČR může bez problémů navýšit kapacity na produkci vepřového masa, v praxi je to velmi obtížné, jsou třeba nemalé investice, veřejnost odmítá 'prasečáky', protože jim 'smrdí',“ upozornil pro on-line deník Aktuálně.cz Havel.
Kvóty podle něj nelze vymáhat zákonem. „Byť je zvýšení soběstačnosti u některých položek žádoucí. Musí to být ale z rozhodnutí spotřebitele a také v nějaké rozumné 'náběhové křivce',“ domnívá se. Jako analytik uvádí prodloužení doby sklizně ovoce a zeleniny, nové technologie, rozšíření spektra pěstovaných odrůd a více financí.