štítek: chřipka
V Česku je dostupná vakcína proti chřipce pro nadcházející sezonu. Postupně bude distribuovaná do lékáren a k praktickým lékařům. V tiskové zprávě o tom informovala společnost Mylan, která vakcínu Influvac Tetra vyrábí. V Česku se očkuje dvěma vakcínami, druhou Vaxigrip Tetra vyrábí firma Sanofi Pasteur.
Lékaře letos vyhledalo s chřipkou nebo akutní infekcí dýchacích cest více než 996.000 lidí.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) vyšetřil více než 1500 vzorků od pacientů, které mu zaslali lékaři, chřipka se vyskytovala v necelé čtvrtině z nich, nejčastěji šlo o subtyp A (H1N1).
Vyplývá to ze zprávy o chřipkové sezoně 2018/2019, kterou zveřejnil SZÚ. Chřipka se obvykle v populaci objevuje od října do konce května, letos epidemie vrcholila od konce ledna do začátku března.
V Česku loni mírně vzrostl počet nemocných s nebezpečnými pneumokokovými nákazami, které mohou způsobovat například zánět mozkových blan. Pacientů přibylo hlavně mezi dětmi do pěti let a mezi seniory.
Celkový počet nemocných se zvýšil z 444 v roce 2017 na loňských 481. Novinářům to řekla vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy Jana Kozáková. Nárůst podle ní souvisel zejména s častějším výskytem chřipky.
Varovala zároveň, aby lidé nepodceňovali možnost očkování.
První oficiální obětí chřipky A(H1N1), takzvané prasečí, respektive mexické či nové, se před deseti lety, 12. dubna 2009, stala sociální pracovnice Adela María Gutiérrezová (39) ze San Luis Potosí ve středním Mexiku.
Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii (epidemii velkého rozsahu zasahující v určitém období více kontinentů) této prasečí chřipky v červnu 2009, za ukončenou pak byla pandemie prohlášena v srpnu 2010. Chorobě podlehlo na 18.
500 lidí.
Plošná epidemie chřipky podle hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové odezněla, zůstala pouze lokální ohniska. Za týden klesl počet nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest včetně chřipky o 13,5 procenta. Na 100.000 obyvatel je nyní 1138 nových případů, informovalo ministerstvo zdravotnictví.
Počet nemocných s chřipkou a akutními infekcemi dýchacích cest v Česku za uplynulý týden klesl o 13,8 procenta. Lékaři jich nahlásili 1452 na 100.000 obyvatel. Vyplývá to z informací Krajské hygienické stanice Libereckého kraje.
Plošná epidemie ale i přes úbytek pacientů podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové stále přetrvává.
Od začátku sezony do minulého týdne skončilo podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) s chřipkou 284 lidí v nemocnici na jednotkách intenzivní péče a 60 lidí nemoci podlehlo.
Lidí s akutními nemocemi dýchacích cest v Česku za uplynulý týden mírně ubylo. Lékaři nahlásili 1684 nových případů na 100.000 obyvatel, což je o 4,2 procenta méně než před týdnem.
Vyplývá to z informací Krajské hygienické stanice Libereckého kraje a ministerstva zdravotnictví. Plošná chřipková epidemie byla vyhlášená na začátku února po překročení hranice 1500 nových nemocných na 100.
000 obyvatel.
Do konce minulého týdne zemřelo od začátku letošního roku 31 pacientů hospitalizovaných s chřipkou, za týden se počet zdvojnásobil.
Do nemocnic jich s vážných průběhem nemoci na jednotky intenzivní péče muselo celkem 184. Vyplývá to z informací Národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu.
Minulou sezonu podle statistik zemřelo kvůli chřipce zhruba 260 lidí.
Počet nemocných akutními nemocemi dýchacích cest včetně chřipky v Praze za poslední týden stoupl jen mírně. Další vzestup už hygienici neočekávají, protože žákům v metropoli začaly jarní prázdniny.
Informace uvedli na webu Hygienické stanice Hlavního města Prahy. Některé nemocnice v Praze v souvislosti s chřipkovou epidemií omezily návštěvy. Nemocných na 100.000 obyvatel bylo na konci kalendářního týdne kolem 1550.
Pacientů s respiračními infekcemi, mezi než patří i chřipka, proti minulému týdnu v Česku přibylo o čtvrtinu. Nemocných je 1447 na 100.
000 obyvatel, vyplývá z informací na webu Krajské hygienické stanice Libereckého kraje.
Celoplošná epidemie zatím vyhlášena nebyla, už minulý týden ale Státní zdravotní ústav situaci hodnotil jako nastupující epidemii. Vyhlašuje se při 1500 nemocných na 100.000 obyvatel.
Thomayerova nemocnice v Praze-Krči zakázala kvůli respiračním onemocněním do odvolání návštěvy na pneumologické klinice. Informovala
Prasečí chřipka
Smrtelný chřipkový virus se šíří z Mexika do dalších zemí, experti varují před pandemií.
14. listopadu 2020
Rozstřel Česku v současné době hrozí šíření hned několika chorob, které se týkají chovu domácí zvěře….
11. dubna 2020
Premium Světově uznávanou imunoložku Blanku Říhovou, nasměrovala do laboratoře detektivka s Vladimírem…
27. března 2020
Premium Proč Češi odmítali brát epidemii koronaviru vážně, proč ignorovali vládní nařízení a pokoušeli se…
24. ledna 2016
S rychlým příchodem teplého počasí do Česka tradičně dorazily i ideální podmínky pro vypuknout…
18. ledna 2016
Nejméně tři oběti už si v Rusku vyžádal virus prasečí chřipky, který se do země mohl dostat nejspíš…
6. února 2015
Plošná chřipková epidemie, která už zasáhla všechny kraje ČR, ještě nedosáhla svého vrcholu….
4. února 2015
Nemocnice v Krnově léčí čtyři pacienty s takzvanou prasečí chřipkou. Poslední nakaženou ženu…
29. ledna 2013
Ležet a spát, to jsou hlavní rady pro ty, kteří onemocněli chřipkou. Důležitý je také dostatek…
Témata: Afrika, armáda, Barbora Tachecí: Rozhovory Přímo k věci, COVID-19, Čechy, divoké prase, Indie, Itálie, Malta, Německo, Norsko, Petr Sýkora, Prasečí chřipka, Seriál Lékaři Česka, Seriály, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Týdeník Téma, Ukrajina, Barbora Tachecí, Bystrc, Dolar, Elen Černá, Jana Fischerová, Kavkaz, Kyjev, Marek Šnajdr, Michael Vít, Polévky, Poradna: Samostatnost, Přerovsko, Rozstřel, Světová zdravotnická organizace (WHO), Životopis
Řekni, kde ty viry jsou. Jak dopadla ebola, prasečí chřipka a další virové hrozby?
Současné řádění nového koronaviru a nemoci COVID-19 přidusilo celý svět: doplácí na něj globální ekonomika a ve spárech paniky už se ocitli i Češi. Není to přitom tak dlouho, co byla společnost burcována kvůli jiným epidemiím: palcové titulky hlásaly apokalypsu způsobenou viry ptačí nebo prasečí chřipky a veřejnost děsily zkratky SARS a MERS.
Jak tahle nakažlivá rendez-vous lidstva s moderními mory dopadla? Dali jsme si tu práci a zjistili, co se stalo s epidemickými strašáky posledních let.
SARS
Závažný akutní respirační syndrom, nebo také syndrom náhlého selhání dýchání. Epidemii, která zachvátila východ Asie v půlce listopadu 2002, měl na svědomí taktéž koronavirus, ovšem jiného typu. Nemoci způsobené virem SARS-CoV tehdy podlehlo téměř 10 procent nakažených a u většiny pacientů měla velmi závažný průběh.
Konečná bilance se zastavila na osmi tisících infikovaných a 774 mrtvých. Nákaza se postupně rozšířila do 30 zemí světa, ale její ohnisko zůstalo v Číně. Tam se také díky přísným protiepidemickým opatřením (především důsledné karanténě) podařilo virus na jaře 2003 dostat pod kontrolu.
S jedinou výjimkou – v roce 2004 nedodržela mladá doktorandka v pekingském Národním virologickém institutu bezpečnostní procedury a nakazila se při výzkumu živého viru SARS-CoV. Nemoc od ní chytilo osm dalších lidí a její matka na onemocnění zemřela.
Napodruhé se ale úřadům podařilo dostat virus rychle pod kontrolu a během měsíce bylo po všem. Od té doby se nemocí SARS nikdo nenakazil.
Ptačí chřipka
Na přelomu tisíciletí se začaly v Číně objevovat případy nakažení člověka agresivními a vysoce patogenními viry ptačí chřipky. Influenza typu H5N1 měla u lidí velmi závažný průběh a vysoké procento nakažených zemřelo.
S šířením nákazy mezi drůbeží kolísaly i počty nemocných mezi lidmi, a ačkoli nebyl potvrzen případ přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka, panika byla nakažlivější než samotný virus. Světová zdravotnická organizace (WHO) ptačí chřipku dosud sleduje a každý rok zaznamená několik případů nákazy, v současnosti hlavně kmeny H7N9 a nově i H7N4.
Prasečí chřipka
V březnu roku 2009 se v Mexiku objevil nový typ chřipky, později identifikované jako kmen influenzy H1N1, respektive A/H1N1. Odborné kruhy brzy upustily od nazývání chřipky „prasečí“ a používají název mexická, protože s výzkumem nové mutace viru se ukázalo, že virus obsahuje geny lidské, ptačí i prasečí chřipky.
Během prvních měsíců virus mutoval a ze zpočátku alarmující úmrtnosti, hlavně na území Mexika, se do konce roku dostal na mnohem nižší čísla. Například ve Spojených státech, kam se nákaza rychle rozšířila, za celý rok 2009 zemřelo 0,02 procenta nakažených.
Během roku 2010 se mexická chřipka dál šířila světem, potvrzené případy zaznamenaly v podstatě všechny země světa a naprostá většina i případy smrtelné.
Potvrzené případy mexické prasečí chřipky ve světě | Repro Wikipedia
Na jaře 2010 začaly první hromadné vakcinace, například na Kubě nebo v Kambodži. V polovině roku 2010 WHO označila pandemii mexické chřipky za ukončenou. Potvrzených nákaz virem H1N1 bylo celkem 18 500, ovšem testování zdaleka neprobíhalo plošně.
Údaje WHO nebo amerického Úřadu pro kontrolování nemocí (CDC) hovoří celkem o desítkách milionů nakažených a více než o 284 tisících mrtvých. Virus sice od roku 2010 nadále nemutuje, ale v populaci se nepřestává vyskytovat: stal se běžným sezonním virem zodpovědným i za chřipkovou epidemii v Česku.
(Sezonní chřipka ročně po celém světě zabije podle WHO na 650 tisíc lidí.)
MERS
Závažná nemoc, která jako chřipka začíná, pokračuje vážným zápalem plic a končí selháním ledvin, vyděsila svět v roce 2012. Tehdy toto onemocnění způsobené taktéž koronavirem, ovšem typu MERS-CoV, začalo kosit obyvatele na Blízkém východě.
Absolutní čísla u MERS nejsou tak závratná, po celém světě se nemocí nakazilo necelých 2500 lidí, ovšem více třetina z nich zemřela. Horší statistiku má z novodobých epidemií pouze ebola. MERS se na rozdíl od SARS nepodařilo dodnes dostat pod kontrolu a případy nákazou se objevují stále: naposledy na přelomu roku 19 nakažených a devět mrtvých v Saúdské Arábii.
Zika
Horečka zika, přenášená komáry, za sebou sice nenechává stopu stovek nebo tisíců obětí, ale celý svět před pěti lety děsila i navzdory tomu. Vysoké riziko nákaza znamenala pro těhotné ženy, kterým se po prodělání nemoci rodily děti s nevyvinutým mozkem.
Vývojovou poruchu nazvanou mikrocefalie související s virem zika zaznamenala WHO u 2439 dětí, nakaženo bylo přes milion dospělých.
Zika se šířila epidemicky v roce 2015 a 2016 hlavně v Jižní Americe – potom začaly vlády jednotlivých států aktivně bojovat s komáry a počet případů klesl.
Nakažení zikou se ale objevují dál, naposledy loni na podzim ve Francii, na pobřeží mezi Marseilles a Nice.
Ebola
Tato krvácivá horečka je jednou z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Poprvé se objevila v roce 1976 v rovníkové Africe a v následujících desetiletích tam propukla nákaza ještě několikrát.
Ebola s sebou vždy nesla vysokou nakažlivost a obrovskou letalitu: na nemoc umírala polovina až 90 procent nakažených. Zároveň se jednotlivá vzplanutí eboly v historii dařilo držet relativně pod kontrolou a nikdy se nenakazilo víc než 500 lidí – tedy až do roku 2014, kdy se západní Afrikou začala šířit epidemie způsobená filovirem ebola.
Tamní vlády i mezinárodní organizace s ní bojovaly celé dva roky a nakonec měla na svědomí téměř 30 tisíc nakažených a víc než 11 tisíc mrtvých. V roce 2016 se nákazu na několik let podařilo dostat pod kontrolu, ale posléze se znovu objevila a v Kongu a Ugandě od té doby WHO eviduje dalších více než tři tisíce nakažených a přes dva tisíce mrtvých.
AIDS
Myslíte si, že do tohoto výčtu nepatří? Naopak. Virus HIV je největší epidemie moderní doby, která má ve světě od konce 80. let na svědomí 37 milionů životů.
Dnes už sice máme – i díky českým vědcům – přístup k antivirotikům, která pomáhají virus HIV u nakažených držet pod kontrolou, ale problém trvá a navzdory rasistickým předsudkům rozhodně netrápí jen Afriku. V počtu nakažených jsou například Rusko nebo Litva před státy jako Niger nebo Somálsko.
V uplynulém desetiletí tak přesahoval počet obětí ročně jeden milion. Ještě jednou: milion lidí ročně zemře na AIDS. A oproti koronaviru, SARS nebo ebole má i v Česku na svědomí stovky mrtvých. Než stát ve frontě na roušky, raději zainvestujte do balíčku kondomů!
PHARMA NEWS – odborný časopis
- Chřipka je pro své klinické a epidemiologické vlastnosti „specifický syndrom,“ který postihuje celé tělo (nikoli jen dýchací cesty) a pokud ji přecházíme nebo nedostatečně léčíme, jsme na dobré cestě k následným akutním nebo chronickým
- komplikacím.
Podle EU (Evropská Unie) každý rok onemocní chřipkou 25 – 50 milionů lidí, 40 000 lidí onemocní v sezoně a až 250 000 lidí během chřipkové epidemie. Původcem běžného chřipkového onemocnění je chřipkový virus ze skupiny tzv. Orthomyxoviridae. První stručné informace o chřipkové epidemii jsou již z r. 412 př. n. l., podrobnější až ze 16. století. První pandemie, při které byl tzv. archeologickou serologií prokázán chřipkový virus A (H2N2) proběhla v letech 1882 – 1889, v letech 1898 – 1901 byl objeven virus A (H3N8) a v roce 1931 první prasečí kmen. Proběhlé epidemie a pandemie chřipky jsou v následujícím přehledu: a/ Španělská chřipka v letech 1918 – 1919, způsobená virem A (H8N2) si vyžádala 30 – 50 milionů obětí po celém světě. Způsobil ji ptačí virus přímým přenosem na člověka bez adaptace. b/ Asijská pandemie, způsobená virem A (H2N2) v r. 1957 c/ Hongkongská chřipka, jejímž původcem je virus A (H3N2) v r.1968 d/ Prasečí chřipka v r. 1976 v USA e/ Ruská chřipka v r. 1977, kdy se vrátil subtyp (H1N1) f/ Ptačí chřipka v r. 1930 g/ Mexická chřipka v r.2009 jako pandemie viru A (H1N1) Teprve od r. 1977 je aktivní chřipkový virus A (H1N1) s výjimkou let 2005 – 2006, kdy byl dominující virus A (H3N2). Virus A má dva typy povrchových antigenů: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). U lidí známe 5 hemaglutininů a 2 neuraminidázy, jejich vzájemnou kombinací nebo jejich variant vznikají různé mutanty, které mohou vyvolat epidemie. Selekčním tlakem imunity populace vzniká antigenní grift (posun), dochází k menším mutacím viru a takto vzniklé mutované viry jsou příčinou recidivujících malých epidemií, a to ve dvou – až tříletých cyklech. Antigenní shift (zlom antigenní) vzniká genetickou rekombinací mezi viry lidskými a živočišnými, čímž se mění jeden nebo oba antigeny a vznikne nový typ viru A, který způsobuje nikoli epidemie, ale pandemie v desetiletých i víceletých intervalech. Virus chřipky B vyvolává pouze epidemické onemocnění, hlavně v dětských kolektivech. Chřipka se přenáší kapénkovou nákazou a po jejím prodělání nezůstává imunita. Začíná náhle z plného zdraví horečkou 38 – 40 st., zimnicí, silnou bolestí hlavy, očí, svalů a kloubů, nápadná je celková únava až vyčerpanost. U starších pacientů často vidíme gastrointestinální projevy: nausea, zvracení, nechutenství, průjmy, někdy i hematemeza a meléna. Dva dny po této fázi se objeví suchý dráždivý kašel bez expektorace, který se poté mění na kašel produktivní s vykašláváním vazkého hlenohnisavého sputa a retrosternální bolestí, mění se i poslechový nález na plicích: dýchání čisté sklípkové se mění na dýchání s pískoty, vrzoty nebo drobnými chrůpky. Tyto přiznaky přetrvávají zhruba 3 – 4 dny, únava a celková slabost může trvat i několik týdnů. Chřipkové onemocnění má příznivý průběh a nevyžaduje speciální terapii, s komplikacemi musíme počítat u osob s vážným jiným onemocněním: u kardiaků, u imunosuprimovaných, u diabetiků, u astmatiků, po transplantacích, u onemocnění jater a ledvin a u dětí. Rizikovou skupinou jsou všechny věkové kategorie seniorů, pacienti v zařízeních dlouhodobé péče, v domovech důchodců, pracovníci ve zdravotnictví a v sociálních ústavech. Komplikace chřipky jsou primární nebo sekundární. K primárním = virovým komplikacím řadíme akutní laryngitidu, akutní tracheobronchiolitidu, intersticiální pneumonii, myokarditidu a postižení CNS: encefalopatie, encefalitida. K sekundárním = bakteriálním komplikacím patří bronchopneumonie, sinusitidy, otitidy, chronické bronchitidy s akutní exacerbací a syndrom toxického šoku. U některých pacientů vidíme i změny chování: bludy, halucinace, celková zmatenost a suicidia. U dětí jsou nejčastějšími komplikacemi febrilní křeče, uzlinový syndrom, otitidy, pseudokrup, bronchiolitida. Je zajímavé, že u většiny dětí chybí pocení. Sekundární komplikace způsobuje nejčastěji Staphylococcus aureus, H. influenzae, Streptococcus pneumonie, vzácně i Klebsiella pneumoniae a Mycobacterium pneumonie. Obraz prasečí chřipky: horečka, zimnice, únava, nechutenství, kašel, rýma, zvracení a průjmy, před vypuknutím prasečí chřipky u dětí se může objevit tachypnoe, cyanosy, dehydratace v souvislosti s omezeným příjmem tekutin nebo pocením, lokální kožní změny. U dospělých vidíme tachykardie, tachypnoe, retrosternální bolest, závratě, náhle vzniklé stavy zmatenosti, protrahované zvracení. Nákaza se šíří vzduchem, (kapénková infekce, 1 kapénka obsahuje až milion virů) přímým kontaktem s nemocným, ale i nepřímým kontaktem (oblečení, telefon atd.). Pacienti neumírají na chřipku samotnou, ale v souvislosti se zhoršením chronického onemocnění, které mají v anamnese a pro které se léčí v odborných ambulancích. Obraz ptačí chřipky: Zdrojem infekce jsou divoké kachny, rackové, drůbež. Začátkem 20. století proběhla v Asii panzoonoza ptačí chřipky, způsobená virem A (H1N1) a přímým kontaktem chovatelů drůbeže s nemocnými ptáky. Inkubační doba je 5-7 dní, prvními příznaky je těžká únava, subfebrilie a dráždivý kašel. NĚKTERÉ INFORMACE SZÚ (STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV) VE VZTAHU KE CHŘIPCE • První prasečí kmen viru chřipky známe z roku 1930
• První ptačí kmen viru chřipky známe z roku 1902
• První lidský kmen chřipky A (H1N1) je z roku 1993, poslední subtyp byl izolován v roce 2005 V čem se liší chřipka sezonní od pandemické ?? a) chřipka sezonní se vyskytuje každoročně b) chřipka pandemická, kde jsou shiftové změny v intervalech desítek let PANDEMIC VIRUS (H1N1) V R.
2009 – VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA a) první případy jsou ze Severní Ameriky b) je typický snadný mezilidský přenos c) na tvrdých předmětech virus přežívá až 48 hod., na oblečení a papírových kapesnících přežívá až 12 hod., na dlaních cca 5 minut. Rychle se šíří celosvětově, pouze 9 týdnů.
Prozatím je antigenně stabilní, ale lze očekávat driftové změny d) od sezonní chřipky se liší tím, že může končit letálně, hlavně mladých lidí v kombinaci s akutní respirační infekcí e) mezi cirkulujícími chřipkovými viry narůstá převaha virů pandemických f) virus je citlivý na inhibitory neuroaminidazy, což je Oseltamivir a Zanamivir rezistence na Oseltamivir je sporadická g) sezonní vakcína nemá efekt u pandemií, ale může působit preventivně u druhé vlny chřipky podle informací US-CDC byli ke 30.10.09 dominantní viry pandemické nad sezonními JAK SE PROJEVUJE PANDEMIE CHŘIPKY A (H1N1) a) infekce se přenáší kapénkovou nákazou, virus se vylučuje až po odeznění akutní fáze b) 2 – 6 % nakažených musí být hospitalisováno c) více jak 90 % nakažených jsou osoby mladší 60 let d) cca 30 % pacientů nemá vysoké teploty a někteří jsou zcela afebrilní e) cca 30 % pacientů má obtíže gastroenterální PANDEMIC VIRUS (H1N1) V ČESKÉ REPUBLICE a) jedná se spíše o onemocnění importované b) pandemic virus (H1N1) má široké spektrum projevu DIAGNOSA CHŘIPKOVÉHO VIRU VČETNĚ (H1N1) VIRU a) nutné jsou správné odběry: ráno nalačno, nečistit si zuby, nekloktat b) stěr z nasofaryngu a nosních průduchů, nikdy ne z dutiny ústní, krku, nosu c) musí být vhodné prostředí pro rozmnožení a kultivaci d) nejprve se musí prokázat virový Ag – protein a poté Ag – protilátky e) prokázat virovou RNA f) musíme prokázat signifikantní zvýšení protilátek mezi akutním a rekonvalescentním vzorkem séra JAKÉ JSOU ZÁSADY TERAPIE CHŘIPKY V případě, že nejsou rizika možných komplikací není nutná kauzální medikace, stačí pouze klid na lůžku, antipyretika (v současnosti se místo kys. Acetylsalicylové doporučuje paracetamol), expektorancia, mukolytika, vitamíny a teplé nápoje v dostatečném množství. Chřipku začínáme léčit tehdy, jestliže se po běžné terapii objeví komplikace. Preferujeme Oseltamivir před Zanamivirem i proto, že ho můžeme podávat i novorozencům podle tělesné hmotnosti a to jako profylaxe chřipky B. U chřipky Pandemic (H1N1) 2009 nepodáváme léky preventivně. Oseltamivir lze kombinovat se všemi léky, ale opatrně ho musíme podávat při terapii Metotrexatem, chlorpromazinem a fenylbutazonem. Určitá opatrnost by měla být v případě dlouhodobé terapie salicyláty. Jako antivirový preparát v ČR je k dispozici Tamiflu. PREVENCE CHŘIPKY Protichřipková vakcína obsahuje 15ug hemaglutininu kmene A (H1N1), A (H3N2) a typu B. Je to trivakcína a skladba kmenů musí svým složením odpovídat doporučení expertů WHO. Očkování v ČR probíhá podle národního doporučení. Dávka u dospělých a dětí od 36 měsíců je 0,5 ml jednorázově, děti od 6 měsíců do 35 měsíců je 0,25ml a 2. dávka po 4 týdnech od 1. dávky. JAKÝ JE PŘÍSTUP MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ?? Podle hlavního hygienika ČR Dr. Víta je cílem zajistit ČR před hrozbou potenciálních epidemií. Rizikem současnosti je politika a ekonomika, globální oteplování, zneužití jaderných zbraní, chemické hrozby, biologické hrozby (nezaviněný výskyt infekce, cílené zapírání infekce a místa působení virové infekce: živá síla…rostliny… koroze kovů… degradace plastů atd.) Systém biologické ochrany EU má 4 základní klíčové oblasti: • audio konference • společná opatření: např. rychlé hlásící systémy kontaminace potravin aj. • nutné je sledovat lodi a ostatní dopravu z Ameriky do Evropy atd. • analýza otevřených zdrojů Podle ministerstva je nutné respektovat Mezinárodní zdravotní řád ve světě, jehož cílem je zajistit bezpečnost proti mezinárodnímu šíření nemocí s minimálním narušením světové dopravy a transportu. ECDC mandát byl založen podle směrnice 851 / r. 2004, byl schválen parlamentem, zástupci ČR jsou v řídícím výboru a poradním fóru. PANDEMICKÉ PLÁNY Světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila 11.6.2009 šestý stupeň pandemie. Národní pandemický plán ČR byl schválen jako doklad č. 1271 / r. 2006, jeho novela obsahuje doporučení EU, jeho obsahem je sledování počtu nově nakažených prasečí chřipkou a počet úmrtí. Epidemiologické systémy v ČR jsou v rámci hygienických stanic krajů a monitorují počet akutně vzniklých respiračních onemocnění a zároveň se aktualizují pandemické plány. O vhodném způsobu řešení situace by měl rozhodovat tzv. pandemický tým, jehož členy jsou: nemocniční hygienik, lékař léčebně preventivní péče, tiskový mluvčí, zástupci lékařského a nelékařského zdravotnického personálu, zástupce hospodářské zprávy, lékárenského zařízení, odd. zásobování zdravotnickým materiálem atd. Pandemický tým spadá pod vedení lůžkového zdravotnického zařízení. V nemocnicích by se mělo hlásit každé nové chřipkové onemocnění, měly by být k dispozici informace o nozokomiálních infekcích, stav základních léků, informace o desinfekci, prostředcích pro osobní hygienu, musí být pevně stanoven čas, kdy se budou informace předávat, musí být zajištěna komunikace s krajskou hygienickou stanicí ohledně hlášení nových případů chřipky. Veřejnost musí být přesně informována o zavedených opatřeních (zákaz návštěv, ochrana před nákazou), vyhradit jedno místo pro příjem pacientů s podezřením na chřipku. Je nutné mít přehled a záznamy o vydaných informacích. Ochrana zaměstnanců: za určitých situací je možné nařídit výpomoc zaměstnancům a studentům lékařských fakult v lůžkových podle § 31 zákona č. 240 / 2000 Sb. a ústavního zákona č. 110 / 1998 Sb. Podle zákona č. 262 / 2006 Sb. je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců v zařízení s ohledem na možnost ohrožení jejich zdravotního stavu. Ochranné prostředky musí zaměstnance chránit, ale nesmí je omezovat při činnosti a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 21 / 2003 Sb. Podmínky ochrany zdraví při práci stanovuje nařízení vlády č. 361 / 2007 Sb. KOORDINACE ZDRAVOTNÍ PÉČE VČETNĚ LOGISTIKY Týká se zásobování, provozu lůžkových zařízení, reprofilizace lůžek. Pandemický plán by měl mít přesně zpracováno, jak budou postupovat v případě potřeby jednotlivá lůžková odd., zda bude nutné navýšit počet lékařů pro příjem pacientů, přesun personálu atd. V nemocnicích je v případě pandemie nezbytné: a) izolovat pacienty s chřipkou od ostatních, nedávat na jeden pokoj pacienta s podezřením na prasečí chřipku a pacientka s potvrzenou prasečí chřipkou b) zakázat návštěvy c) izolovat personál s příznaky chřipky d) pacienti s podezřením na chřipku by měli být na příjmu izolovaní od ostatních, měla by být instruována ZSHMP a LSPP, stejně jako společnosti převážející nemocné e) je nutné zajistit dostatečnou kapacitu lůžek a zdravotnický materiál (ATB, antivirotika, desinfekční přípravky, přístrojovou techniku, medicinální plyny, infuzní roztoky, masky k inhalaci atd.) f) NRL pro chřipku ve Státním zdravotnickém ústavu v Praze a Zdravotní ústav
- v Ostravě určí místa, kam bude odesílán materiál na vyšetření
- MUDr. Lenka Hronovská
Literatura Lékařské listy č. 17 / 2009, str. 11-15 Jiří Beran, Jiří Havlík a kol.: Lexikon očkování (Jesenius Maxdorf 2008) – kapitola 20 Jiří Votava : Pneumologie v praxi (Galen r. 1996) Jiří Beran, Jiří Havlík: Chřipka (Jesenius 200Maxdorf 2005) Chlípek J., Beran J.
, Šplíno: Použití antivirotik v prevenci a léčbě chřipky, Praktický lékař 2002, str. 154-157 Zdravotnické noviny 5.10.2009: str.2 – Očkování proti prasečí chřipce začne v listopadu str. 6 – Povinné očkování v USA naráží na odpor Tempus medicorum 9/2009, ročník 18: Antivirotika v léčbě tzv. prasečí chřipky str. 36-37 M. Staňková, V. Marešová, J.
Vaništa: Infekční lékařství – minimum pro praxi (Triton 2002), str. 94 – 97
Seminář o virozách a chřipce společnosti KlinLab, s.r.o.
prasečí chřipka | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Nemoci covid-19 podlehlo na světě už 115 000 lidí. Prasečí chřipka si v letech 2009 až 2010 vyžádala zhruba 18 500 obětí.
Atmosféra strachu se šířila i v případě prasečí a ptačí chřipky, obavy z pandemie se ale nepotvrdily. Vydělaly na nich většinou společnosti, které dodávaly na trh vakcíny a medikamenty.
Jižní Korea vyvinula velké úsilí, aby nákaza nepronikla přes hranice KLDR, kde byl první případ zaznamenán v květnu. Navzdory opatřením byla nemoc poprvé v Jižní Koreji zaznamenána 17. září.
Prasečí chřipka vyvolala obavy v roce 2009, kdy se rozšířila po celém světě právě z Mexika. Podle Světové zdravotnické organizace na ni tehdy zemřelo ve světě přes 18 000 lidí.
Do úterý testy potvrdily nákazu u 230 divokých prasat, z toho 18 bylo uloveno, ostatní byly uhynulé kusy. V zamořené oblasti na Zlínsku myslivci společně s policií ulovili skoro 3200 kusů černé zvěře.
Virus zika se stal strašákem v Brazílii i ve světě. Nejde ovšem o jedinou nebezpečnou nemoc přenášenou tropickými komáry – brazilské ministerstvo zdravotnictví upozorňuje na nárůst počtu pacientů s horečkou dengue. Navíc zaznamenalo i stoupající počet fatálních případů prasečí chřipky.
Od začátku chřipkové sezony podlehlo na Ukrajině 25 lidí prasečí chřipce. Oznámila to dnes agentura Reuters s odvoláním na ředitelku státního chřipkového centra Tetjanu Dychanovskou. Ta ovšem neupřesnila, kdy chřipková sezona v zemi začala. Prasečí chřipka se šíří také v Arménii.
Indii ohrožuje epidemie takzvané prasečí chřipky. V zemi už na virus typu H1N1 od začátku roku zemřela skoro tisícovka lidí. V několika indických státech úřady dokonce zakázaly shromažďování, což je v tak lidnatém státě, jako je Indie, poněkud absurdní.
Mladá žena s takzvanou prasečí chřipkou bojuje o život v prostějovské nemocnici. Žena přijela do nemocnice ve vysokém stupni těhotenství. Lékaři jí dnes museli provést císařský řez. Dítě je podle mluvčí nemocnice v pořádku.
V českobudějovické nemocnici je hospitalizováno 17 osob s chřipkou tipu A. Potvrzeny jsou i případy chřipky typu H1N1, tedy takzvané prasečí chřipky. Jedna žena na následky těžké chřipky zemřela. U většiny je stav komplikovaný kombinací chřipky a oslabeného imunitního systému. Zákaz návštěv platí v českobudějovické a táborské nemocnici, od zítřka se pro návštěvy zavře strakonická nemocnice.
Česko stojí na prahu epidemie chřipky. Množí se závažné případy tohoto onemocnění, jen od pondělí přibylo 19 hospitalizovaných a počet úmrtí stoupl o tři na celkových osm. Podle odborníků není epidemie v tomto období ničím neobvyklá a chřipky není více než v jiných letech. Přibývá ale vážných komplikací, které toto onemocnění provázejí.
Sousední Polsko bojuje s vlnou chřipky. Týdně onemocní až sto tisíc lidí. Na následky takzvané prasečí chřipky už zemřelo sedm lidí. Podle odborníků už se dá mluvit o počínající epidemii.
Už devět lidí z Karlovarského kraje se nakazilo virem H1N1, takzvanou prasečí chřipkou. Nejvíce případů hlásí Sokolovsko, kde leží s tímto onemocněním pět pacientů.
Na komplikace spojené s chřipkou zemřelo v Česku od začátku zimy už sedm lidí. V nemocnicích je kvůli závažnému průběhu choroby 49 pacientů. Během dvou dnů tak stoupl počet úmrtí o dvě a počet hospitalizovaných o 19. Roste také počet případů takzvané prasečí chřipky, i ta už má jednu oběť.
Stav dvou pacientů, kteří leží ve Všeobecné fakultní nemocnici na pražském Karlově náměstí s prasečí chřipkou, se zlepšil. Muž i žena zatím zůstávají v nemocnici.
Počty pacientů s vysokými teplotami, bolestí v krku, kašlem nebo malátností se od vánočních svátků v některých regionech zněkolikanásobily. Nejvíce nemocných je v Plzeňském kraji, kde se počty pacientů dotahují na hranici místní epidemie.
Pacienti s prasečí chřipkou, ležící v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, jsou ve stabilizovaném stavu. Muž i žena ale i nadále zůstávají na oddělení ARO.
Stav dvou pacientů s takzvanou prasečí chřipkou se stále nelepší. Leží v pražské Všeobecné fakultní nemocnici na oddělení ARO.
Zdravotní stav muže a ženy s prasečí chřipkou je stále velmi vážný. Oba leží na oddělení ARO Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jsou napojeni na ventilátor a pod stálým dohledem lékařů.
V pražské Všeobecné fakultní nemocnici leží dva lidé s takzvanou prasečí chřipkou. Muž i žena jsou ve vážném stavu. Jsou napojeni na přístroje. Oba mají také ještě zápal plic.
V Rakousku propukla epidemie prasečí chřipky. Vyžádala si už čtyři oběti. V rakouské metropoli se také rychle šíří klasické chřipkové onemocnění. Nakaženo je na 30 tisíc lidí.
Prasečí chřipka, která se teď objevuje ve Velké Británii, by se brzy mohla rozšířit na kontinent. Varovali před tím evropští zdravotničtí experti.
Některé oběti prasečí chřipky zřejmě zemřely kvůli tomu, že virus dostal nečekaného spojence – imunitní systém, který se vymkl kontrole.
Světová zdravotnická organizace (WHO) by si měla vzít z nedávno ukončené pandemie prasečí chřipky velké ponaučení. Řekl to předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Události posledního roku podle něj ukázaly, že chybí zejména vhodná klasifikace jednotlivých stupňů nebezpečí dané nemoci.
Světová zdravotnická organizace až nyní oficiálně odvolala pandemii takzvané prasečí chřipky. Šířící se vir A/H1N1 způsobil v minulém roce celosvětovou paniku. Nakonec mu podlehlo téměř osmnáct a půl tisíce lidí. V České republice bylo hlášeno 102 oběti choroby.
Rok po pandemii takzvané prasečí chřipky sčítají škody země po celém světě. Nejen Česká republika objednala o mnoho více očkovacích dávek než nakonec použila.
Ve Spojeném království se konečný účet vyšplhal na miliardu a čtvrt liber. Ve skladech navíc zůstalo 20 milionů dávek očkovací látky.
Nezávislá vyšetřovací komise vedená doktorkou Deirdre Hine, dospěla k závěru, že celková cena mohla být mnohem nižší.
Takzvaná prasečí chřipka stála zatím Česko 336 milionů korun. Vládu o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví. Na nejvíc peněz přišla antivirotika a vakcíny. Zatím se ale využila jenom desetina očkovacích dávek.
Ministerstvo zdravotnictví by dnes mělo vládě předložit konečný účet za prasečí chřipku v České republice. U nás se proti této nemoci nechalo celkem očkovat přes 65 tisíc lidí. Stát ale nasmlouval 700 tisíc dávek. Většina asi teď přijde vniveč.
Čechy děsí koronavirus, chřipka přitom doma zabila už 12 lidí
„V Praze stoupl počet nemocných o třetinu. Nejvíc – dokonce až o sedmdesát procent – stouplo onemocnění u dětí ve věku 6 až 14 let. O polovinu potom u dětí do pěti let,“ uvedla pro Seznam Zprávy ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.
Nemocných je v hlavním městě 1 300 na 100 tisíc obyvatel, a situace se tak přiblížila epidemickému prahu, který je 1 600 nemocných na 100 tisíc lidí.
„Příští hlášení bude v pátek. Předpokládáme, že práh epidemie překročíme tento nebo příští týden,“ dodala lékařka.
Chřipka je na vzestupu v celé republice. Při posledním hlášení Státní zdravotní ústav oznámil mezitýdenní nárůst skoro o 30 procent. Na každých 100 tisíc obyvatel bylo 1 452 nakažených a celkem 12 lidí nemoci podlehlo.
Chřipková epidemie začala na konci minulého týdne v Jihočeského kraji, potýkají se s ní ale i Olomoucký a Moravskoslezský kraj.
Kvůli nemoci se na některých místech uzavřely základní a mateřské školy. Děti zůstaly doma třeba na Vysočině. Do školy ve Strážku na Žďársku chodí 87 žáků, skoro 60 procent z nich už ale onemocnělo. V některých nemocnicích platí zákaz návštěv – například v Prostějově nebo Strakonicích.
Praha zatím uzavření škol v plánu nemá, bude ale záležet na dalším vývoji. „Prázdniny v Praze začínají až koncem února, takže těch následujících 14 dnů nejspíš bude kritických – než začnou prázdniny a děti se rozeběhnou mimo školu. Potom počet nemocných určitě klesne,“ domnívá se Zdeňka Jágrová.
Mezi lety 2018 a 2019 v Česku kvůli chřipce a akutním respiračním infekcím vyhledalo lékařskou pomoc skoro milion lidí. Z toho 625 skončilo na jednotce intenzivní péče a 195 z nich zemřelo.
Lékaři přitom odhadují, že každoročně s chřipkou souvisí zhruba 1 500 až 2 000 úmrtí na 10 milionů obyvatel.
Letošní chřipková sezóna se sice z pohledu čísel zatím nevymyká předešlým, pozornost ale budí v souvislosti s novou koronavirovou infekcí, která se šíří z Číny.
Obě nemoci mají stejné prvotní příznaky – patří mezi ně horečky, kašel, slabost nebo dušnost. Podle zatím dostupných informací jsou obě nákazy podobné i z hlediska úmrtnosti. Ta se u koronaviru 2019-nCoV pohybuje okolo dvou procent – z více než 6 000 nakažených zatím zemřelo přes 130 lidí.
Souběžný nástup obou nákaz a podobné příznaky nicméně mohou komplikovat diagnostiku – člověk nakažený chřipkovým virem se může mylně domnívat, že má koronavirus. Stejně tak je ale možný i opačný scénář.
Podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové je však při podezření na koronavirus důležité epidemiologické hledisko – zda se potenciální pacient vyskytoval v epicentru nákazy nebo přišel do kontaktu s někým nakaženým.
Kvůli chřipkové sezóně, která probíhá po celé severní polokouli, by podle ní nyní nemělo velký smysl ani umisťování speciálních termodetekčních rámů na letištích.
„Kdyby se zavedly screeningy na teplotu, tak to může vyvolat zvýšený záchyt na letištích a přetížit zdravotnická zařízení,“ dodala.
Nemá nicméně obavy, že by chřipková sezóna případný boj s koronavirem v České republice mohla zkomplikovat.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už dříve prohlásil, že Česko situaci kolem koronaviru nepodceňuje a je to právě samotná chřipka, která pro zemi nyní představuje daleko větší problém.
S tím souhlasí i Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. „Počet obětí může celosvětově dosáhnout až 600 tisíc lidí ročně,“ připomíná epidemiolog.
Chřipkového viru koluje každý rok v populaci jiná mutace, objevuje se navíc několik subtypů. Pro populaci je proto podle odborníka daleko větší hrozbou. Nebezpečná ale může být i kumulace obou nákaz.
„Chřipková infekce sama o sobě oslabuje celkový imunitní systém. Je to poměrně vážná respirační infekce, žádná banalita. A když dosedne na oslabeného pacienta po chřipce nebo s doznívající chřipkou, tak i u člověka, který není starší nebo chronicky nemocný, může způsobit těžkou infekci a mohlo by jít i o život,“ uvedl odborník už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Odborníci zároveň upozorňují, že ačkoliv jsou obavy veřejnosti před novým koronavirem velké, chřipka – která je sice podobně nebezpečná, ale již známá – tolik zájmu nevyvolává. Proočkovanost se i u rizikových skupin pohybuje jen okolo 16 procent, ačkoliv jim je hradí pojišťovna. Vakcinace by měla ideálně proběhnout před nástupem chřipkové sezóny, smysl má ale i nyní.
Zvýšená pozornost lidí kvůli koronaviru nicméně může mít pozitivní dopad i na zpomalování šíření chřipky. U obou nemocí totiž platí podobná pravidla prevence.
Patří mezi ně vyhýbání se těm, kteří jsou zjevně nemocní, dodržování základních hygienických pravidel a mytí rukou nebo používání dezinfekcí, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí. Kromě toho je vhodné nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí.
Nemocní by měli při kýchání a kašlání řádně užívat – nejlépe jednorázové – kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží nebo rukávem.