Na farmářských trzích je teď kilo medu za 230 korun. Loni bývalo o třicet i více korun levnější. Důvod zdražení? Je málo včel. Varoáza, kterou šíří roztoči, zdecimovala přes zimu nejeden úl.
„Letos nemám ani jedno včelstvo. Musel jsem všechno zlikvidovat,“ říká včelař Luboš z Prahy-východ. Kvůli nemoci se musel včel zbavit. Škody jdou do desítek tisíc korun. Jinak jsou na tom jeho kolegové na jižní Moravě. Podle zjištění deníku Metro se jim choroby včel vyhýbají.
„Musím to zaklepat, varoáza nás nepostihla,“ řekl deníku Metro Martin Roztočil. Dobrý včelař podle něj nebezpečného roztoče uhlídá a včas zlikviduje. „Je to záležitost pravidelné dezinfekce, když se to nerozjede, včely to ustojí,“ říká Roztočil.
Potíže s nemocí včel a úbytkem nemá ani Jiří Vávra, který hospodaří na jižní Moravě. „Nic nás nepostihlo, jsem optimista jak ohledně zdravotního stavu, tak letošní úrody,“ říká Vávra. První snůška je podle něj zatím dobrá, uvidí, jak to bude později v létě s kvetoucími ovocnými sady.
Ceny drží lehce pod dvěma sty korunami, ale o mírném zdražení uvažuje.
|
Cenu možná zvýší také Helena Dolejšová z Nezabudického medu od Křivoklátu. „Máme stabilní odběr, buď z e-shopu, potom přímo u nás, nebo dodáváme do tří menších krámků,“ řekla deníku Metro Dolejšová. O mírném zvýšení ceny ale uvažuje, jestli to bude o pět nebo deset procent, to ještě neví. Včelaře však netrápí jenom roztoči a varoáza, kterou tito členovci způsobují.
Chovatelé se dlouhodobě potýkají i s krádežemi úlů a včelstev. Často kradou ti, kteří se o své včely nestarají a kvůli nákazám o ně přicházejí. „Proti krádežím se těžko brání, lze ale udělat pár věcí,“ říká mladý včelař Kryštof. Jednou z možností je umístit úly do hůře dostupného místa, to ale není vždy možné.
Někteří včelaři mají úly výrazné barvy, údajně aby včela trefila do toho svého. Nevýhodou však je, že lidé je hned vidí. „Včelám je to jedno. My máme úly nazeleno. Nejsou tolik na očích, je to lepší ochrana před zloději, aby si je nevyhlídli,“ připomíná mladý včelař. Na rozdíl od ostatních chovatelů včel, se kterými je v kontaktu, ho proto ztracené úly netrápí.
Podobně je na tom včelař Jiří Vávra. „Jednak mám úly umístěné hned za domem, je tam plot, a navíc je tam těžko přístupný terén, tam zloděj s nějakým autem, aby úly naložil, neprojede,“ popisuje brněnský včelař Vávra. Říká ale, že od kolegů z Vyškovska nebo Kroměřížska má zprávy, že se s ukradenými včelstvy potýkají.
Cena jednoho včelstva i s úlem se pohybuje kolem sedmi tisíc korun. Pokud je někdo nabízí o polovinu levněji, může se jednat o kradený úl.
Med od českých včelařů letos podraží, a to až o třicet korun za kilogram. Poptávka je přitom vyšší
„V našem regionu to nebyla úplně tragédie, ale co se přátelíme s různými jinými organizacemi a včelaři, tak některý včelaři jsou na tom opravdu bídně. Co včelař může nabídnout zákazníkovi, jsou medy květové, což jsou v podstatě ty první medy. Je to snůška nějakých jabloní, trnek, švestek. Jednodruhový med sehnat je unikum,“ říká včelař Josef Bureš.
Stejně tak bude chybět lesní – tedy medovicový med. Poptávka je totiž podle Bureše mnohem větší než loni. S příchodem podzimu se ještě zvětšuje.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Poslechněte si celou reportáž o letošním nedostatku medu.
„Lidi na to víc a víc slyšej a med berou. Kdo má nějakého včelaře a nemá med, tak se obrací na někoho jiného, kde najde, a kdybych to tak shrnul, tak poptávka je opravdu tak o 30 procent větší. V tuhle chvíli mám obavy, aby mi vydržely do Vánoc,“ dodává.
Nejen chladné počasí, ale i nemoci jsou důvodem menší výtoče medu. Třeba s Karlem Hýlem ze Staré Vsi nad Ondřejnicí jsme natáčeli letos na jaře, kdy přišel o všechna včelstva. Ještě loni jich měl přitom víc než dvacet.
„Prostě mi včely uletěly. Je to přirozená vlastnost včel, že na sklonku jejich života uletí z úlu umřít ven. Tak jsem vzorek včel poslal do výzkumného ústavu a bylo mi sděleno, že vzorek včel je napaden virem akutní obrny,“ říká Karel Hýl.
V některých regionech pak chovatelé bojují s včelím morem. Ještě větším problém jsou ale právě roztoči a infekční onemocnění varroázou, které včely decimuje.
„Po zazimování včelstev v loňském roce docházelo k úhynům včelstev na varroázu. Uvádí se, že došlo ke snížení stavu včelstev o 20 %, což je asi 130 tisíc včelstev a letos je situace obdobná,“ dodává předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.
Nejhorší za 50 let
Podle průzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci poslední zimu nepřežila zhruba pětina včelstev v Česku, což je nejvíc od roku 2013. A kvůli nedostatku medu a zároveň větší poptávce roste i cena. Zákazníci si tak za kilovou sklenici medu letos připlatí.
Letošní zimu v Česku nepřežila pětina včelstev. To je nejvíc od začátku jejich monitorování
Číst článek
„Letošní včelařská je nejen horší než loni, ale pamětníci hovoří o nejhorší sezóně za posledních 50 let. Podle informací, které mám, jsou na tom špatně i na Slovensku a i v dalších okolních zemích. Ke zdražení podle mého dojde, předpokládám o 10 až 30 korun za kilogram medu,“ doplňuje Machová.
Někteří včelaři ale zdražují ještě výrazněji. To je i případ Jiřího Mohelníka z Valašského Meziříčí.
„Po několika letech, kdy jsem cenu medu neměnil, jsem letos zdražil, a to o 15 až 20 procent. Letošní sezóna opravdu patřila mezi ty nejhorší. Nejméně asi bylo medu medovicového. Zákazníci si tedy budou muset zvyknout, že tento med bude vzácnější a tím pádem i dražší,“ upozorňuje Jiří Mohelník.
Sklenice květového medu tak letos vyjde v průměru na 170 korun, ceny lesního medu se šplhají až ke 250 korunám. Spotřeba medu přitom v Česku roste. Za posledních deset let na dvojnásobek. Každý tak podle Českého statistického úřadu sní ročně v průměru jeden kilogram medu.
Medu bude letos málo. Včely zdecimovala zima, jsou slabé
Optimista ale není třeba Jiří Jelínek z Adamova na Blanensku, který včelaří několik desítek let. „Letos bude velice málo medu. Včely začaly létat v březnu, jenže pak se prudce ochladilo a teď jsou velmi zesláblé a navíc v podstatě nemají ani co nosit. Dost toho pomrzlo a odkvetlo,“ posteskl si Jelínek.
Podobně hovořil jeho kolega Miroslav Vaculík. Jeho včely opylují květy na pomezí Hodonínska a Vyškovska. „Zima byla dlouhá, takže včely nejsou dost silné. Navíc se řadě včelařů přes zimu ztratily matky, mně se to stalo u dvou včelstev. Někteří chovatelé mají třetinové až padesátiprocentní ztráty,“ upozornil na situaci v podhůří Chřibů.
Ještě horší stav popisuje René Švancara z Moravského krasu. „U nás všechno pomrzlo a včely se z úlu prakticky nedostaly. Uvidíme, co se situací udělá řepka, která jde teprve do květu,“ uvedl Švancara.
Přečíst článek ›
Podle zdravotního referenta Českého včelařského svazu v Hodoníně Víta Marady jsou včelstva oslabená ze tří důvodů. „Není to jen kvůli nedostatku pylů, ale také chemickým postřikům polních plodin a varoáze, kterou některé včely onemocněly,“ objasnil referent, který včelaří zejména na Hodonínsku a Břeclavsku.
Zároveň připomněl, že v horských oblastech se vyskytla i nosematóza, tedy průjmové onemocnění. Na jeho následky medonosný hmyz hyne. „Včely zimovaly na tmavém medu, který hůř zpracovávají a zůstává z něj hodně nestravitelných zbytků. Protože byla dlouhá zima, tak se nemohly proletět až do konce února. Pokálely se tedy v úlu, kde se pak nosematóza dobře množí,“ přiblížil další obtíže Marada.
Jak informoval svaz, nemoc se objevila ve větší míře v Čechách. „Není nová. Byla tu odjakživa, vyskytl se tu však jiný druh, který pochází ze stejné včely indické jako roztoč Varroa,“ podotkl místopředseda svazu včelařů Miloslav Peroutka.
Kvůli problematické sezoně nyní včelaři zvažují, jestli med zdraží. „Už jsem slyšel, že se má kilogram medu prodávat za 180 až dvě stě korun. Za takové peníze by ho ale ode mě asi nikdo nekoupil. Cenu zvednu nanejvýš o dvacet korun na 150 korun za kilo,“ svěřil se Jelínek.
Podobně to vidí i Marada. „Poctivého medu bude méně. Asi zůstanu na stejné ceně, možná zdražím jednodruhové medy,“ doplnil.
Třeba Vladimír Vaněk z Blanska ale cenu neřeší. „Kupuji kvalitní poctivě stáčený med. Člověk ho má brát od včelařů z oblasti, kde žije. Vůbec mi nevadí, pokud zdraží,“ ujistil Vaněk.
Přečíst článek ›
Med zřejmě podraží kvůli úhynu včel a malým snůškám
Med v Česku zřejmě podraží. Jarní úhyn včelstev a malé snůšky totiž vedly k tomu, že na některých místech republiky včelaři nevytočili žádný med. Vyplývá to z informací ČTK od včelařů a Antonína Přidala z brněnské Mendelovy univerzity. Jak se připravit na to, aby se podobná situace neopakovala, odborníci neví.
Plošné kolapsy včelstev způsobené parazitem kleštíkem včelím, který vyvolává onemocnění varoáza, nejsou pro včelaře novinkou. „Letos se k tomu navíc přidalo to, že včely, které přežily, téměř nic nepřinesly. Snůšky byly katastrofální. Co na to mělo vliv, nevíme. Stejně tak nevíme, jak tomu předejít,“ uvedl Přidal.
Situace je podle něj špatná především na jižní Moravě a ve Středočeském kraji. „Postupně se ale plošné kolapsy budou objevovat napříč regiony. Zdá se, že nastane přirozený výběr a zimní úhyny včelstev budou větší.
Tím podraží i med, který je však u nás výrazně pod výrobní cenou. Měl by zdražit o desítky korun. U nás je totiž mnoho včelařů, kteří to dělají pro radost, ale při vysokém zavčelení se více přenáší choroby,“ řekl Přidal.
Je také podle něj potřeba sázet různé druhy rostlin, aby měly včely pestrou skladbu nektarodárných rostlin. Potřeba jsou zejména jeteloviny.
Velké ztráty včelstev potvrzuje i starosta Ořechova na Brněnsku a včelař Tomáš Dudík. „Včely jsou oslabené z nedostatku pastvy. Snažíme se proto podporovat výsadbu pásů trvalek a omezujeme sekání, aby kvetly jetele a pastva byla bohatá,“ sdělil. Medu je ale podle něj zatím dostatek a ceny jsou v porovnání s loňskem zhruba stejné, průměrně 160 korun za kilo.
Nejhorší sezonu letos zaznamenal Petr Příkazský ze znojemského svazu včelařů, který se včelaření věnuje už 35 let. „Cena medu určitě stoupne, i já jsem zdražil o deset korun na 130. Včely mají oslabený imunitní systém a hynou. Myslím si, že letošní slabou úrodu způsobily uplynulé roky sucha. Příroda byla v úsporném režimu, a teď chybí nektar,“ připustil.
I on se potýká s kleštíkem včelím. „Je těžké přijít na to, jak s ním účinně bojovat bez chemie, aby byl med čistý. Ideální by bylo, najít tolerantní včely, které se ho zbaví samy,“ poznamenal.
V České republice je podle posledních údajů evidováno téměř 800 000 včelstev a přes 60 000 včelařů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk Roztoč VD se dá regulovat vcelku snadno a úspěšně.Vymlouvat se na úhyny v důsledku VD je alibismus. Trochu mě zarazilo,že p.Přidal z brněnské univerzity neví proč byla katastrofální snůška. Jinak,už tu zaznělo,včela je hospodářské zvíře a tudíž je povinnost chovatele jim zajistit potravu.Takže na svých pozemcích vysazovat a sít nektaro a pylodárné rostliny.Kdo neustále spoléhá,že včely si něco nanosí z okolí,pak pláče. Co se týče ceny medu-kdo med chtěl tak si ho objednal u včelaře a už ho má doma.Kdo kupuje dle potřeby,musí respektovat cenu.Prodávat med za 130,- je naprosto směšné,degraduje to práci včel a včelaře především.V dnešní době je standartní cena za 960g tmavého medu od 160,- výš. Většinou to tak bývá,že lidé preferující nízkou cenu medu,berou med od včelaře,který díky tomu do včel neivestuje a potom přijdou roky,kdy díky tomu je bez včel.
Zákazníci by měli vědět,že když včelaři zaplatí dobou cenu,budou mít med i další rok.
Odpovědět Z vašeho příspěvku jsem vytušil,že jste taky včelař a zřejmě úspěšný a pokrokový. Ohledně kleštíkům se s vámi shoduji do určité míry a to pokud jde prevenci. Bohužel pokud budete včelařit v blízkosti někoho, kdo toto zanedbá, tak reinvaze může být tragická. Pak nezbývá než nasadit léčbu opakovaně a intenzívněji. Chce to stále včelstva sledovat a i tak vám někdy něco unikne. Se snůškou je to tak, že pokud jste vlastníkem hektarů polí, tak snůšku ovlivnit můžete, ale jako majitel pár arů asi těžko. Tu se musíte spoléhat pouze na to, co nabízejí pole, louky, zahrady a lesy v okolí. Medu mají letos dostatek pouze někteří a zbytek je na tom špatně. Znám ale včelaře, kteří krmí včelstva ve snůšce inverty a roztoky sacharózy. Druzí jim zase ponechali v úlech zimní cukrové zásoby a ti všichni natočili dostatek „medu“ a neváhají ho ani nabízet za cenu vyšší, než těch vašich 160 Kč. Vím,že tím kopu do vlastních řad, ale myslím, že to nejsou ty řady poctivých včelařů, kteří na podobné „včelaře“ nakonec doplácejí. Možná se u vás sešly všechny kladné podmínky ohledně snůšky, ale počasí jsme měli takřka všichni stejné a tak nelze opominout bezsnůškové chladné a deštivé dny, kdy ale ti „včelaři“měli nasazená na úlech krmítka pro údajné podněcování. To poctivý včelař ve snůšce nedělá a krmí pouze oddělky. Při špatném počasí včelstva v plném rozvoji mnohdy spotřebují téměř celou snůšku a pro včelaře a zákazníky toho pravého medu moc nezbude. Odpovědět Mnozí včelaři měli v sezoně krmítka proto,aby včely nepadly hlady.A mnozí, naopak,je padnout hlady nechali.A úhyny pak svádí na ledasco. Počasí je stále nevyzpytatelnější.Chladné jaro,kdy včely venku na včelnici nešlo ani otevřít a podnítit pro rychlejší rozvoj,poté prudké oteplení,kdy snůšku využívala včelstva v zimní síle a poté deštivý červen.Díky za vodu pro krajinu,ale pro produkci tmavého medu katastrofa.Ale i díky zmiňovanému výsevu nektarodárných rostlin na pozemku,včely nehladověly a ještě něco málo donesly. Na zimu pak včelám kvalitní český cukr+pyl z vlastních výsevů. Opravdu,po letech sucha a nyní při výkyvech počasí,nelze na „cizí“ snůšku spoléhat.A čím dřív si to včelaři uvědomí,tím lépe pro ně a jejich včely. Odpovědět Já jsem sledoval jak snůšku, tak i předpověď počasí a první květový med jsem netočil, abych nemusel přikrmovat a mít tak med smíchaný s cukrem. Točil jsem až po ukončení květu lípy a s úžasem sledoval pokles na úlové váze. Vytočil jsem tak sice nejméně medu za 22 let včelaření, ale neoslabil jsem včelstva a nepančoval med cukrem z příkrmu. Dělám med pro sebe, rodinu a nejlepší kamarády a zakládám si na přírodním produktu bez příkrmu. Všichni se tak museli letos uskrovnit, ale s cenou 150 Kč/kg jsem nehýbal. Považuji to vzhledem k mým odběratelům prozatím za strop. Je to můj koníček, který mě neživí a tak si nezoufám. Jste šťastný člověk, pokud máte velké pozemky k výsevu nektarodajných rostlin, ale já disponuji pouze ovocnou a zeleninovou zahrádkou a tak se musím spoléhat na ty zemědělce. Ti tady pochopení pro biopásy a nektarodajné rostliny nemají a loni vojtěškové pole pokosili v plném květu.Stačilo vyčkat týden, ale oni to potřebovali pokosit ihned a i se včelami na květech. Medovici zde máme vyjímečně a letos, jak píšete ji déšť spláchl.Nyní mám už dva měsíce vytočeno, zakrmeno cukrem a nezbývá než přeléčovat a sledovat stav včelstev. Přeji vám hodně úspěchů při provozování tohoto krásného koníčku a mějte pochopení i pro ty neúspěšné. Každý není až takový srdcař a hlavně ti starší včelaří už pouze ze setrvačnosti. Své následovníky nemají a tak bude záležet
na těch nových včelařích bez rodinné tradice, jak se toho chopí.
Odpovědět Včelstva padají, protože skutečně účinným léčivům na roztoče na bázi amitrazu a pyrethroidů, které se našly a vytypovaly ještě za komunistů, definitivně končí jejich životnost, roztoči si na ně zvykli a jsou proti nim v podstatě už téměř úplně odolní. Systémem, který se zavedl za socíku a sice přísné plošné léčení na povel prováděné bezplatnou prací stovek a tisíců funkcionářů základních organizací ČSV se sice povedlo tu dobu v podstatě natáhnout tolik, co to jen šlo, ale ta doba prostě právě nyní skončila. Náhradní rovnocenná léčiva se nenašla a nevynalezla a bláboly o bio a eko produkci medu roztoče Varoa nezastaví. Alternativní léčiva, například na bázi kyselin mravenčí a šťavelové nebo thymolu jsou podstatně méně účinná nebo mají vedlejší účinky a každopádně dost zvyšují pracnost ošetřování včelstev. Snese to tak včelař ze záliby, ale včelařům z povolání, kteří mají mnoho stovek včelstev, to výrazně zvýší pracnost a možná dokonce vyvolá potřebu najmout na tu práci další pracovní síly, což logicky med prodraží. Včelstva taky padají proto, že na jedné straně mizí včelí pastva, na vesnicích ovocné polokmeny a vysokokmeny a pod nimi kvetoucí trávníky sekané jako krmivo pro králíky, na polích zmizely kvetoucí plevely i meze, v lesích skončil socialistický nepořádek, kdy paseky se smrčky se nechávaly zarůstat maliním, ostružiním, hložím,divokými nálety atd a kdy se z lesa bodově vykácely stromy s cenným dřevem a na jejich místě se bez péče o les rozšířily zase divoké nálety třeba osik, bříz, líp javorů, třešní ptačích, všechno toto včelařské stromy. Po sametu lesy převzali soukromí majitelé a ti se o lesy starají, lesní parcely jsou do posledního metru hustě osázeny smrčky nebo později buky a duby, maliní a ostružíní je vysekáváno už v zárodku, aby stromečky zdárně rostly a poslední včelařské dřeviny, co v takovém lese ještě vyrostly, jsou nejpozději na začátku produkce pro včely v cca asi 20 letech stáří vyřezávány soukromými majiteli lesů jako palivové dřevo.
Na druhé straně populističtí politici ždímají ze včelaření voličské hlasy, za peníze daňových poplatníků včelaření masívně dotují a tím způsobují masívní převčelování hlavně vesnic v intravilánu . Takže včelstva trpí chronickým nedostatkem sladiny i pylu a soustavným zalétáváním jednotlivých včel , dělnic i trubců mezi stanovišti, takže nemoci i varoa se šíří velmi rychle.
Odpovědět
Taky je určitý problém u samotných včelařů. U provozování zájmových činností jsou lidi obvykle srozuměni s tím, že ta zájmová činnost je ztrátová a v plusu je obvykle jen úzká špička několika nebo maximálně několika desítek nejlepších jedinců. U včelaření ale významná část všech včelařů očekává, že jejich koníček bude ziskový. Podle mně je to ještě přetrvávající deformace z dob komunistů.
Komunisté totiž v posledních cca 20 letech své vlády rozsáhle podporovali soukromé včelaření. Snad proto, že jejich předešlé pokusy zřizovat včelařské velkoprovozy při zemědělských družstvech a v státních lesích až na výjimky zkrachovaly.
A proto, že potřebovali produkovat množství řepkového oleje, aby dosáhli soběstačnosti v potravinách, množství jetelového semena, aby měli píci pro výrobu mléka i na opylování dalších plodin.
Komunisté tak podporovali prodej vyřazených podvozků za formální šrotovou cenu, aby si na nich včelaři svépomocí postavili včelíny, podporovali převozy těchto včelínů traktory zemědělských družstev zadarmo nebo za formální cenu a vůbec nastavili velmi výhodnou cenovou politiku. Za přivezení jednoho včelstva do řepky dostal včelař odměnu 60 Kčs, do jetele na semeno 120 Kčs.
Med se vykupoval za stálou cenu 35 Kčs za kilo. ( v přepočtu na dnešní koruny nutno vynásobit 12 – 15 ) Jeden kočovný včelín osazený 20 – 40 včelstvy, za cenu prakticky každotýdenních pracovních víkendů od dubna po srpen, generoval za komunistů rodině včelaře každoročně příjem několika tehdejších průměrných měsíčních platů.
Do sametu třetina, až polovina místních včelařů měl nějaký kočovný včelín a vydělávala kočováním hlavně na řepku a potom na medu prodávaném soukromě i do výkupu. Po sametu, jak začali vznikat soukromí podnikatelé včelaři a zpracovateolé medu a hlavně pohyblivé tržní ceny, se výtěžnost včelaření výrazně snížila. Ale včelaři podle mně na ten komunistický ráj nezapomněli a spousta z nich dodnes očekává, že včely musí přinášet zisk a chovají se podle toho.
Odpovědět Popsal jste to přesně a nemám co dodat. Vše je ale hlavně v lidech a v tom, o co jim jde. Kšeftařům o kšeft, srcařům o včelky a ty pak bolí každý úhyn a bezmoc, s jakou se dívají na otrávené včely nebo včely díky moru určené k utracení. Mnozí se tomu věnují celý život a pak ani své včely o moc více nepřežijí. Možná,že časem bude muset dojít k léčbě moru, protože pouhé utrácení napadených včelstev nepomáhá účinně šíření zastavit. Vždy v okolí zůstane nějaké to nemocné zdivočelé včelstvo a vše se zase opakuje. V pohraničí pak o situaci u sousedů víme strašně málo a přitom máme včelstva pár stovek metrů od sebe. Jiná země, jiná metodika, jiné způsoby vyšetření a jiné zásahy. No a nakonec si někdo nakoupí oddělky od velkochovatele i s certifikátem a za rok je to tu zase. Dokázat někomu opak je problém a někoho obvinit je bez důkazů trestné. Dotace pro začátečníka musí být doložená faktůrou, či účtem a tu dodá pouze ten velkochovatel. Kdysi jsme si v okolí oddělky a matky dávali a prodávali navzájem a o moru jsme pouze četli v časopise. V dnešní době mě to potkat, tak končím a nechám to těm mudrlantům a kšeftmanům. Neměl bych psychicky na to sílu znovu začít a nedej
bůh zase skončit stejně jako předtím.
Odpovědět
Pro letošní rok odpadlo povinné podzimní léčení.Takže z jara uvidíme,na základě výsledků z měli/jakkoli neprůkazných/,kolik včelařů bude natírat plod 🙂
Odpovědět
Kvůli úhynu včel a malým snůškám zřejmě podraží med
Foto: Unsplash – Matthew Rader
Ilustrační fotografie
Úhyn včel a malé snůšky nejspíše prodraží med. Za plošné kolapsy včel může mimo jiné parazit kleštík včelí, který vyvolává onemocnění varoáza. Situace je špatná především na jižní Moravě a ve Středočeském kraji.
Med v Česku zřejmě podraží. Jarní úhyn včelstev a malé snůšky totiž vedly k tomu, že na některých místech republiky včelaři nevytočili žádný med. Vyplývá to z informací ČTK od včelařů a Antonína Přidala z brněnské Mendelovy univerzity. Jak se připravit na to, aby se podobná situace neopakovala, odborníci nevědí.
Plošné kolapsy včelstev způsobené parazitem kleštíkem včelím, který vyvolává onemocnění varoáza, nejsou pro včelaře novinkou. „Letos se k tomu navíc přidalo to, že včely, které přežily, téměř nic nepřinesly. Snůšky byly katastrofální. Co na to mělo vliv, nevíme. Stejně tak nevíme, jak tomu předejít,“ uvedl Přidal.
Situace je podle něj špatná především na jižní Moravě a ve Středočeském kraji. „Postupně se ale budou plošné kolapsy objevovat napříč regiony. Zdá se, že nastane přirozený výběr a zimní úhyny včelstev budou větší.
Tím podraží i med, který je však u nás výrazně pod výrobní cenou. Měl by zdražit o desítky korun. U nás je totiž mnoho včelařů, kteří to dělají pro radost, ale při vysokém zavčelení se více přenáší choroby,“ řekl Přidal.
Je také podle něj potřeba sázet různé druhy rostlin, aby měly včely pestrou skladbu nektarodárných rostlin. Potřeba jsou zejména jeteloviny.
Velké ztráty včelstev potvrzuje i starosta Ořechova na Brněnsku a včelař Tomáš Dudík. „Včely jsou oslabené z nedostatku pastvy. Snažíme se proto podporovat výsadbu pásů trvalek a omezujeme sekání, aby kvetly jetele a pastva byla bohatá,“ sdělil. Medu je ale podle něj zatím dostatek a ceny jsou v porovnání s loňskem zhruba stejné, průměrně 160 korun za kilo.
Nejhorší sezonu letos zaznamenal Petr Příkazský ze znojemského svazu včelařů, který se včelaření věnuje už 35 let. „Cena medu určitě stoupne, i já jsem zdražil o deset korun na 130. Včely mají oslabený imunitní systém a hynou. Myslím si, že letošní slabou úrodu způsobily uplynulé roky sucha. Příroda byla v úsporném režimu, a teď chybí nektar,“ připustil.
I on se potýká s kleštíkem včelím. „Je těžké přijít na to, jak s ním účinně bojovat bez chemie, aby byl med čistý. Ideální by bylo najít tolerantní včely, které se ho zbaví samy,“ poznamenal.
V České republice je podle posledních údajů evidováno téměř 800 000 včelstev a přes 60 000 včelařů.