Masky a zábaly z rostlin pro všechny typy pleti – které bylinky použít?

Nenápadný ale kouzelně žlutý květ podbělu je vůbec jedna z prvních léčivých rostlinek, která na vás vykoukne klidně už v únoru či březnu.

Objevte nečekané kouzlo bylinky a vyrobte si s námi vlasovou nebo pleťovou masku.

Podběl lékařský je skromná bylina, která obtížně konkuruje ostatním plevelům. Nejdřív vystrkuje samotné květy, aby je včely mohly začít opylovat a my, nedočkaví milovníci všeho přírodního, sbírat. Na listy má tak dost času, objevují se až po dvou měsících, ale i ty jsou léčivé.

Najdeme ho na vlhkých místech, u vody, na loukách, na okrajích cest, rumištích, v nížinách i na horách.Asi nemusím říkat, že sbírat bylinky je vždy nejlepší v panenské přírodě. Někde u dálnice to nebude značka ideál.Ne úplně dobrovolný a oblíbený lock-down, který již delší dobu zažíváme, nám může pro sběr podbělu přijít vhod.

Na horách se čerstvě kvetoucí rostlinka vyskytuje i v pozdějších měsících a při letošní dlouhé zimě nejspíš i v květnu, a tak máme příležitost nasbírat tu nejčistší verzi podbělu. Třeba vás to přiměje k delšímu výletu a pobytu v krásné přírodě, což všichni potřebujeme jako sůl.

A v čem je pro nás podběl lékařský v kosmetice přínosem?Je to vytrvalá léčivka s protizánětlivými účinky. Z toho důvodu ji lze uplatnit i jako ideální bylinu při nerovnováze vlasové pokožky. S tím souvisejí problémy jako jsou mastné vlasy nebo naopak suché vlasy, lupy ale i vypadávání vlasů. Úžasně nám poslouží také jako pleťová maska.

Než se vrhneme na samotný recept, mám pro vás pár rad, jak vlasovou masku vlastně používat. Zásadně ji aplikujeme na vlhké vlasy před mytím vlasů. V teplé vodní lázni masku rozpustíme do tekutého stavu, zvlášť pokud jsme použily olej kokosový a maska je ztuhlá. Ještě teplou masku vmasírujeme do vlasové pokožky.

Necháme působit – nejlépe 1-2 hodiny, ale bude mít pozitivní účinek i po půl hodince. Nestresujme se a nechejme ji působit tak dlouho, jak momentálně můžeme. Vlasy si poté umyjeme přírodním šamponem a nejspíš ještě jednou šamponování zopakujeme.

Nemějte obavy, olej se vymyje a ani mastné vlasy nejsou kvůli masce mastnější.

• 100 g rostlinného oleje (kokosový, jojobový, avokádový, arganový)3 hrsti čerstvých nebo sušených květů a listů (množství dáváme vždy takové, aby bylinná směs byla v oleji celá ponořená)obal na hotový olej (zavařovačka, lékovka, lahvička s pumpičkou…)
• Malý hrnec a zavařovačku nebo (na bylinky ideálně skleněnou) misku na vytvoření vodní lázně (misku pořídíte v domácích potřebách)Lžičku, stěrku a utěrku
• Nádobí, které budete používat by mělo být čisté a hlavně suché

Připravte si vodní lázeň: do hrnce nalijte trochu vody a dejte ji ohřívat.Až se voda začne vařit, ztlumte ji na minimum a položte do hrnce zavařovačku nebo misku.

Do zavařovačky nebo misky dejte zahřívat rostlinný olej podle vašeho výběru.Do rozpuštěného oleje nasypeme cca 3 hrsti čerstvých nebo sušených květů a listů.

Množství dáváme vždy takové, aby bylinná směs byla v oleji celá ponořená.

Udržujeme při dané teplotě cca 1/2 hodiny.Postupně jemně dohříváme a občas promícháme.

1. Můžeme ho nechat i déle na topení nebo nad kamny a udržovat teplotu.
2. Poté hrnec odstavíme a necháme do druhého dne při pokojové teplotě.

Druhý den opět ve vodní lázní krátce zahřejeme a scedíme přes jemné síto nebo plátýnko, aby nám v oleji nezůstaly kousíčky bylin. Ty by, obzvláště čerstvé, pak mohly mít neblahý vliv na trvanlivost masky. Trvanlivost jednoduše určíme podle data spotřeby vašeho rostlinného oleje.

• Zavařovačku nebo misku vyjměte z vodní lázně a otřete utěrkou všechnu vodu na spodu zavařovačky nebo misky.
• Pak už jen nalijeme do finálního obalu (zavařovačka, lahvička, pumpička) a můžeme opakovaně používat.
• Arganový olejVlasy vyživuje a regeneruje, zlepšuje jejich elasticitu, chrání je při nadměrném vystavování teplu
• Avokádový olejZajišťuje hydrataci pokožky hlavy, pomáhá růstu vlasů a vlasy celkově posiluje
• Hroznový olejPosiluje vlasy, hydratuje a čistí pokožku hlavy, která je díky němu bez nečistot a bez lupů
• Jojobový olejPomáhá hydratovat pokožku a posiluje vlasové folikuly, má antifungální vlastnosti, čistí pokožku od odumřelé kůže a nečistot
• Kokosový olejTento olej má antibakteriální účinky, pokožka hlavy je díky němu chráněna před infekcemi, které mohou být příčinou vzniku lupů. Dodává vlasům lesk a posiluje je
• Konopný olejDodává vlasům lesk a objem a zlepšuje jejich pružnost, takže se lépe rozčesávají
• Olivový olejVlasům dodává důležité živiny, posiluje je a dodává vlasům lesk

Listy a také květy léčí problematickou pleť díky antiseptiku, které obsahují. Třísloviny pleť stáhnou a sliz ochraňuje pokožku před záněty. Tato maska ​​je proto perfektní pro mastnou a aknózní pleť. Pokožce však pomůže i při ekzémech a jiných kožních potížích.

Z podbělu si snadno připravíme blahodárnou pleťovou masku.Stačí nám malá hrst čerstvě natrhaných listů a květů, které pořádně rozmačkáme a vytvoříme si kašičku.

Můžeme do ní přidat pár kapek oleje, který máme rády. Třeba pupalkový na problematickou pleť nebo již osvědčenou klasiku (na všechny typy pleti) arganový, či skvělý hypoalergenní jojobový olej. Cokoliv vyhovuje a dělá dobře vaší pleti.

Kašičkou si natřeme obličej a necháme působit 15 až 20 minut, následně opláchneme vodou. A protože naše chlórovaná voda není to nejlepší, co pleti dáváme, ráda ji na závěr ještě ošetřím květovou vodou – hydrolátem. Můj favorit je, stále již několik let, jasmínový hydrolát.

Podběl obsahuje především mnoho slizů, ale také třísloviny, hořčiny, organické kyseliny a minerální látky. Listy dokonce obsahují zinek a draslík. Sliz se podílí na ochraně a čištění sliznic, především v průduškách.

Využívá se tak při onemocnění dýchacích cest, při zanícení sliznice, tlumí dráždivý, ale i chronický kašel a významně usnadňuje vykašlávání hlenu. V podstatě se jedná o přírodní dezinfekci s protizánětlivými účinky. Má také mírně močopudné a antiseptické vlastnosti. Podbělový list má své využití i při léčbě astmatu a svůj užitek našla tato bylina také při boji s cukrovkou.

Listy podbělu lze použít i zevně především k suchým zábalům. Působí protirevmaticky a proti bolestem kloubů, na záněty žil a otoky nohou.

Květ je v čajových směsích nejen okrasou, ale i znakem kvality. Žlutá kvítka ve směsích snadno poznáte. Pokud jsou ovšem hnědá, byla špatně nasušená, zřejmě v tlusté vrstvě a příliš pomalu, což dává šanci enzymům a plísním a pro nás to znamená stop. Takový podběl nechceme používat. Nejen z tohoto důvodu vždycky upřednostňuji vlastní sběr před koupí v obchodě.

Způsobů užití je celá řada. Můžeme z byliny dělat čaj, čerstvou šťávu nebo sirup, ale také jej inhalovat, přidávat do koupele na nohy nebo používat jako obklad na rány.Jako snad téměř každou rostlinku i podběl můžeme v malém množství přidávat do jídla.

Zkuste ho nasekat společně s dalšími jarními léčivkami do bramboračky a posunete své kulinářství minimálně o level výš. Teď nám už roste kopřiva, ale i popenec, kozlíček, bršlice, šťavel, tak se toho nebojme a experimentujme.

Jsou to všechno našemu zdraví prospěšné bylinky, a ještě vypadají krásně.

1. Podběl, jako ostatně každá léčivka, má spoustu různých názvů. Co třeba Syn před otcem…, to je super název ☺
2. Babuška, Bělice, Devětsil malý, Koňské kopyto, Líčko mateří, Lopušnice, Májí, Mateří líčko, Oko Kristovo, Podbílek, Podhoráz, Zaječí lupen…
3. Blanka Neprašová

Bylinky proti akné – 10 tipů na účinné byliny!

Účinné bylinky na akné? Vyzrajte na problematickou pleť pomocí přírody, bez zbytečné chemie. ✔️ Poctivý přehled 10 bylinek na akné, které doporučují renomovaní dermatologové. Vsaďte na ně i vy. Inspirujte se v našem článku.

Proč zvolit bylinky proti akné?

Světe div se, ale v posledních letech akné není jen záležitostí puberty. Najdou se ženy a muži, kteří i po třicítce bojují s červenými zanícenými pupínky. Pravidelně podléhají stresu z „poďobané“ pokožky a utrácejí nemalé peníze za „zázračné“ vodičky a masti, které přes to všechno zpravidla pleť spíše vysuší, než aby pomohly s problémem.

Nebudeme si nic nalhávat, akné dokáže velice znepříjemnit život. Jakmile se objeví, okamžitě přemýšlíte nad tím, jak se ho zbavit. A právě pro vás je tento článek, který vás provede světem přírodní léčby a doporučí vhodné bylinky a recepty, které mohou v boji s akné pomoci.

Je pravdou, že kvalitní kosmetika určená na aknózní pleť dokáže projevy akné zmírnit a dát nám pocit, že jsme z obliga.

Ale tak jako ve většině případů, ani při snaze zbavit se akné nemusíte hned běžet do lékárny či drogerie. Akné výborně zvládne zmírnit či nechat zcela zmizet i některé bylinky, které běžně najdete v přírodě.

A dokonce si z nich lehce můžete vyrobit účinná pleťová tonika, krémy nebo pleťové masky. Pojďte se s bylinkami na akné seznámit!

Jakou péči a kosmetiku potřebuje aknózní pleť?

Často děláme chyby už v úplném začátku péče o pokožku, ať už normální či problematickou pleť. Zásadní chyby jsou spojeny s nesprávným čištěním pleti.

Každý typ pokožky totiž vyžaduje odlišnou péči, a pokud nebudeme respektovat specifické potřeby právě našeho typu pleti, můžeme ji používáním nevhodných produktů zbytečně podráždit.

A to může vést až k problémům či vzniku akné.

Akné vzniká v důsledku nadměrné činnosti mazových žláz. Přebytečný maz ucpává póry, což vede ke vzniku zanícených míst.

U akné je proto velmi důležitá důkladná očista pleti, alespoň dvakrát denně- ráno a večer.

Do každodenní rutiny v péči o aknózní pleť bychom měli zahrnout také medikaci doporučenou lékařem. K ní se uchýlíme, pokud síla přírody již nestačí, či chceme odborný pohled.

Kosmetika určená na aknózní pleť musí regulovat nadměrnou tvorbu kožního mazu, měla by obsahovat alkohol jako dezinfekční složku, dále musí mít protizánětlivé, antibakteriální účinky a zároveň musí poskytovat pleti potřebnou hydrataci. A níže uvedené bylinky těmito účinky disponují.

Bylinky vhodné při akné

Při akné jde především o zánětlivé procesy na kůži. Proto je základem vsadit na bylinky, které s nimi umí zatočit.

1. Měsíček lékařský

Jistě ji znáte, krásná a ještě k tomu léčivá ozdoba našich zahrádek, kterou milujeme díky úžasným odstínům oranžové barvy.

Měsíček jako bylinka obecně šetrně vyčistí pleť, jeho protizánětlivé účinky sníží riziko tvorby zanícených pupínků a navíc již existující bolavé pupínky léčí, respektive podporuje hojení pupínků.

Léčivé účinky měsíčku oceníte také při ekzémech, které vás mohou trápi po čas života.

2. Heřmánek pravý

Bylinka, kterou známe snad od dětství. Heřmánek umí absorbovat přebytečný kožní maz, díky tomu stahuje póry a ještě navíc při čistění pleti působí protizánětlivě, zklidňuje pokožku a napomáhá lepšímu hojení akné. Zdá se, že heřmánek by mohl být vaším favoritem. Pokud ho objevíte v kosmetice proti akné, máte napůl vyhráno.

3. Řebříček obecný

Méně známá bylinka, to je řebříček, který moc často v oboru kosmetiky nevidíme. Pokud se na něj zaměříme, dle mnohých babských rad stahuje póry a omezuje tvorbu kožního mazu. Nesmíme zapomenout ani na jeho dezinfekční a hojivé účinky. A to se přece hodí, co myslíte?

4. Šalvěj lékařská

Šalvěj se může pochlubit stejnými účinky jako řebříček obecný – stahuje póry a působí protizánětlivě a antibakteriálně. Navíc, já ho mám moc ráda v čaji.

5. Tymián

Kromě toho, že tymián stahuje póry a působí silně antisepticky, poskytuje tymián pleti také potřebnou hydrataci. Často se právě na hydrataci zapomíná a lidé s akné spíše pokožku vysušují.

6. Černý bez

Možná se to nezdá, černý bez působí protizánětlivě a pomáhá s hojením akné. Každodenní používání černého bezu dokonce zastaví zánětlivé procesy v pokožce. Stejně působí například odvar z květů jetele nebo z jitrocelových listů.

7. Podběl lékařský

Sice tuto bylinku postupně zapomínáme, ale podběl bychom neměly v našem výčtu vynechat. Zjara vyrazte do přírody a udělejte si ho pořádnou zásobu. Na pleť působí antibakteriálně a má dezinfekční účinky. Navíc se skvěle suší a mnozí jej nakládají do oleje či alkoholu. Zkuste to.

8. Třezalka tečkovaná

Třezalka působí mimo jiné na zklidnění podrážděné pleti. Pomáhá také s hojením akné. Další bylinku, kterou byste neměli minout.

9. Mateřídouška úzkolistá

Mateřídouška se nepřidává do pleťové kosmetiky jen kvůli své vůni. Pokud ji objevíte ve složení, radujte se. Pomáhá stahovat póry, působí antibakteriálně a dezinfekčně.

10. Aloe vera

Už staří Egypťané využívali léčivých účinků aloe very. Problematické pleti poskytne vše, co potřebuje – šetrně ji vyčistí, vydezinfikuje, zklidní její podráždění, zchladí, působí antibakteriálně a navíc pleť hydratuje do hloubky.

Recepty z bylinek vhodné na péči o pleť s akné

A jak si z těchto bylinek udělat domácí pleťové tonikum nebo pleťovou masku? Je to jednoduché – v jednoduchosti je přece krása!

1. Domácí bylinková pleťová voda

Není nic jednoduššího, než smíchat výše uvedené bylinky, zalít je 2 dl vroucí vody, nechat 10 minut vylouhovat a pleťové tonikum máte na světě. Bylinkovou vodu můžete na pleť nanést klasicky vatovým tampónem nebo ve formě obkladu.

2. Tonikum z měsíčku lékařského

Dvě polévkové lžíce měsíčku zalijte 0,5 litrem horké vody a nechte 30 minut vylouhovat. Pak stačí jen přecedit. Můžete používat jako klasické tonikum nebo si odvar přidejte do koupele.

3. Tonikum z heřmánku lékařského

Dvě lžíce květu zalijte 0,5 litrem vroucí vody a nechte 30 minut vylouhovat. Poté přeceďte a vlažným odvarem potírejte pleť.

4. Jitrocelová hojivá maska na akné

Jednoduše rozdrťte jitrocelové listy a vzniklou kaši dejte na zanícené pupínky.

5. Pleťová maska na mastnou pokožku

Smíchejte lžíci šalvěje, lžíci myrty, lžíci podbělu a lžičku měsíčku lékařského. Směs bylinek zalijte vroucí vodou v poměru 1:2. Dvě minuty povařte a pak nechte ještě 10 minut odstát. Potom vše rozmixujte a vzniklou hmotu naneste na obličej.

6. Parní bylinková koupel

Ani na tu nesmíme zapomenout, protože otevírá póry a do hloubky čistí pleť. Příprava je také velmi jednoduchá. Smíchejte mátu, rozmarýn, pampelišku, tymián, šalvěj, kopřivu a jalovec. Dvě lžíce tohoto bylinkového mixu dejte do nádoby, zalijte 2 dl vroucí vody, nechte 10 minut odstát. Pak se stačí jen nad nádobu naklonit, přikrýt hlavu ručníkem a vdechovat nosem cca 10 minut.

Bylinky můžete obměňovat. Pokud máte spíše smíšenou pleť, dejte do parní koupele heřmánek, šalvěj, měsíček lékařský, jitrocel a bezový květ.

Jaké vitamíny a minerály doplnit?

Mimo bylinky, zkuste se zamyslet ještě nad problematikou minerálů a celkově látek, které by mohli podpořit vaši pleť, jako doplněk bylinné péče.

Zinek je jedním z nejlepších spojenců v boji proti akné, protože reguluje tělesné hormony, které zapříčiňují akné a zároveň i pomáhá léčit ranky a regeneruje tkáň, její poškození třeba i po akné. Zinek se hodí na povrch a stejně tak i uvnitř pokožky. Mimo potravinové doplňky zkuste do jídelníčku zařadit např. semínka, ořechy, luštěniny a celozrnné výrobky.

Díky vitamínu A bude vaše pokožka i vlasy krásné. Nachází se v ovoci a tmavozelené a žluté zelenině. Kupte si také ovesné vločky, meloun, brokolici a špenát.

Selen má podobný účinek jako vitamín E a nachází se i v podobném jídle. Para ořechy ho obsahují zdaleka největší množství. Nicméně, selen je často zmiňován nejen s pletí, ale i s vlasy nebo nehty. Stojí za to o něm popřemýšlet.

Chrom se nachází v pivních kvasnicích a má velmi dobrý účinek na poškozenou pokožku. Přidejte malé množství droždí do jídla. Nepřehánějte, aby se vám neudělalo zle.

Pár rad závěrem, ohledně akné a pleti

Jak tedy na péči o aknózní pleť? Neměli byste třeba mačkat pleť holými prsty, ale přes kapesník. Přes den se zbytečně obličeje nedotýkejte a pravidelně čistěte pleť od mazu, make-upu a potu. Čištění pleti by mělo probíhat hlavně večer, aby mohla přes noc dýchat.

Asi jste už slyšeli, že byste měli vypít alespoň 8 sklenic vody za den. Dobrá hydratace dokáže značně zlepšit stav pleti, na to nezapomínejte.

I když mají bylinky na aknózní pleť velmi pozitivní účinky, není dobré zanevřít na kvalitní kosmetiku. Bylinky berte jako bonusovou péči o vaši pleť. A když na akné příliš nezabírá ani kosmetika ani bylinky, chce to upravit životní styl – akné je totiž odrazem toho, jak se uvnitř cítí naše tělo. Takže neuškodí očista organismu – hlavně pročistit a posílit játra a ledviny!

Bylinky a recepty na akné

Aktuální článek: Bylinky proti akné – 10 tipů na účinné byliny!

Přírodní recepty pro krásnou a zdravou pleť

Přírodní prostředky na zachování krásy naše babičky hledaly nejen v přírodě ale také v kuchyni.

Matka příroda nám nabízí ve svých rostlinách mnoho důležitých látek, které pleti prospívají a udržují její krásný vzhled. Abychom měly krásnou zdravou pleť musíme se o ní také důkladně starat.

Jednak musíme dbát na dobré trávení, rozumnou a zdravou životosprávu také dostatek spánku a procházek na čerstvém vzduchu.

Na pleť velice dobře působí nejen zelenina a ovoce pro svůj vysoký obsah vitamínu a nerostných látek, ale také domácí prostředky, které najdeme v každé kuchyni. Patří sem především: med, mléko a vajíčka.

Některé druhy potravin, které používaly naše babičky ke zkrášlování pleti:

Jemné pokožce prospívá omývání medovou vodou. Do jednoho litru vody dáme dvě lžíce medu. Pokožka bude po omývání jako samet. /Pozor na alergii na med!/

• Když máme na pokožce velké póry, stačí použít teplé mléko.
• Uhry na pokožce lépe odstraníme napařováním obličeje a potíráním citrónovou šťávou.
• Hladkou pokožku můžeme získat natíráním syrovými kousky brambor.
• Na mastnou pokožku je velice dobře účinný obklad se syrovým kyselým zelím po dobu 15 minut.
• Když nám pokožka praská, také je dobré do vody na omývání přidávat trochu mléka.
• Abychom měli krásnou pleť, stačí ji denně omývat černým čajem.
• Když máme na pleti první vrásky, prospívá pleti denní omývání podmáslím.
• Na vyčištění a změknutí pokožky můžeme použít řebříčkový čaj.

Zábaly a masky

– mají pleť osvěžit , napínat a také čistit. Jejich účinky už znaly naše babičky, které si prostřednictvím zábalů masek udržovaly pleť mladistvou a svěží.

Masky pro normální a suchou pokožku

Zábal z banánů a tvarohu2 lžíce tvarohu, 1 polévková lžíce smetany, 1 menší banán, a vaječný žloutekVše smícháme a ušleháme. Nanášíme na obličej a krk necháme působit asi ½ hodiny.Pak pleť umyjeme vlažnou vodou.

Zábal s tvarohem a petrželí3 lžíce tvarohu, 1 svazek petržele, kterou jemně nasekámeTvaroh smícháme s jemně nasekanou petrželkou a naneseme na pleť.

Jogurtová maska1 malý kelímek plnotučného jogurtu a 100 g plnotučného mlékaJogurt naneseme na obličej, necháme zaschnout. Zaschlý jogurt omyjeme z obličeje vlažným plnotučným mlékem a osvěžíme studenou vodou.

Jablečná maska1 velké jablko, 1 lžíce meduJablko nastrouháme najemno, smícháme s tekutým medem. Naneseme na obličej a necháme 20 minut působit.

Maska na unavenou, nebo vrásčitou pokožku3 lžíce tvarohu, 1 vaječný žloutek, 1 vaječný bílek, který našleháme, 1 lžíce hroznového cukru, šťáva z jednoho pomeranče nebo citrónu.Vše dobře smícháme a naneseme na pokožku asi po dobu 30 minut. Po sundání masky z obličeje, obličej umyjeme vlažnou vodou.

Na osvěžení a napnutí pokožky je dobrý okurkový zábal2 lžíce tvarohu, čtvrtina salátové okurky

Okurku nastrouháme najemno i se slupkou, přidáme do tvarohu a nanesemena pleť i obličej. Necháme působit 20 minut. Potom obličej umyjeme studenou vodou.

Byliny a bylinky

Byliny a bylinky se využívají v kosmetice po  mnohá desetiletí pro své léčivé účinky. Bylinné obklady na pokožku se dají připravit téměř ze všech léčivých bylin.

Bylinný odvar uděláme tak, 2 lžíce sušených bylin přelijeme půl litem vařící vody necháme 10 minut vyluhovat, scedíme, bylinky pořádně vymačkáme.

Látkový ubrousek namočíme do bylinkového nálevu, položíme na umytý obličej na 10 až 15 minut. Po bylinkovém obkladu namočíme čistý látkový ubrousek do studené vody a necháme na obličeji 5 minut působit.

Pokožku po vysušení namažeme vhodným krémem.

1. Bylinky pro nečistou a mastnou pokožku:
2. Heřmánek – pozor na alergiiLipový květenMěsíčekŘebříčekŠalvěj
3. Arnika/prha/
4. Bylinky pro suchou pleť:
5. Heřmánkový květen – pozor na alergiiLevandulový květenLípový květen
6. Měsíček

Dnes se opět mnoho lidí vrací ke starým receptům našich babiček, kterými se denně zkrášlovaly. Jednoduché a účinné prostředky minulých dob dokážeme zužitkovat i v moderním světě.

Marta – čtenářkaChytráŽena.cz

Tento článek také můžete

Přidat do oblíbených

Přírodní kosmetický jíl zelený ultraventilovaný 100g

Illite, Kaolin, Montmorillonite

CAS

12173-60-3, 1332-58-7, 1318-93-0

Charakteristika

Zelený jíl je 100% přírodní minerální prášek. Pochází ze sopečné krajiny francouzského regionu Auvergne s bohatými zásobami podzemních vod.

Těží se v lomu v blízkosti přírodních rezervací chráněných před znečištěním, proto je jeho složení velmi čisté a cenné. Je bohatý na minerální látky, stopové prvky a další cenné látky prospěšné pro lidský organismus a pokožku.

Je čistě přírodního původu, nepodléhá žádným chemickým úpravám a neobsahuje žádné přísady. Má certifikaci ECO-CERT a COSMEBIO.

Vzhled: jemný prášekBarva: béžová až zelenáVůně: bez vůněRelativní hustota: 0,4–0,95 (podle velikosti zrn)Rozpustnost: ve vodě nerozpustný

pH: 8,0–9,0

Účinky v kosmetice

• Díky svému zeměpisnému původu je přirozeně nabitý minerály a stopovými prvky. Je mimořádně čistý, neobsahuje žádný křemen.
• Obsahuje tři druhy jílů (ilite, montmorillonit a kaolinit), čímž v sobě spojuje a znásobuje jejich účinné vlastnosti.
• Pokožku jemně ale účinně čistí, odstraňuje z ní toxiny, nečistoty a odumřelé buňky. Absorbuje přebytečný maz z pokožky těla, hlavy a vlasů. Čistí bez toho, aby narušil přirozenou ochrannou vrstvu pokožky.
• Je velmi jemný a měkký při kontaktu s pokožkou.
• Zpevňuje pokožku.
• Má hojivé účinky, podporuje regeneraci buněk.
• Účinně čistí a ošetřuje problematickou pokožku – absorbuje přebytečný maz, stahuje rozšířené póry a zklidňuje záněty.
• Zvyšuje elasticitu a vitalitu pleti, pokožku zpevňuje a zpomaluje projevy stárnutí.
• Pro své zpevňující a zeštíhlující účinky je vhodnou přísadou anticelulitidních přípravků.
• Je vhodný pro všechny druhy pokožky, i na pokožku s projevy akné a ekzémy.

Použití v kosmetických produktech

pleťové masky, čistící přípravky na pleť a tělo, tělové masky, tělové obklady, přípravky do koupele, peelingové přípravky, šampony na vlasy, vlasové masky a zábaly, mýdla, přípravky proti celulitidě, zubní pasty, dekorativní kosmetika (např. make-up, oční stíny) atd.

• 1–3 polévkové lžíce jílu smícháme s takovým množstvím vody příp. bylinného odvaru nebo pleťové vody, abychom dosáhli požadovanou hustotu a rozmícháme dohladka.
• Můžeme přidat 2–3 kapky esenciálního oleje. Vmíchání esenciálních olejů nebo extraktů z rostlin několikanásobně zvyšuje pozitivní účinky jílu.
• Pleťovou jílovou masku naneseme na tvář v hrubší vrstvě a necháme působit 15–30 minut. Při delším působení je vhodné zvlhčovat jílovou masku, aby se prodloužilo její působení. Masku odstraníme vlažnou vodou a následně opláchneme studenou vodou, aby se póry uzavřeli. Na závěr pleť ošetříme pleťovým krémem.
• Jílovou masku neskladujeme, uděláme si jen také množství, které jednorázově spotřebujeme.

Země původu

Francie

Balení

v plastovém sáčku

Upozornění

Produktovou specifikaci a bezpečnostní list si můžete stáhnout v záložce „Ke stažení“.

Související recepty na našem blogu

Tuhý šampón s ílom

Ílová pleťová maska

DOMÁCÍ PŘÍPRAVKY Z LÉČIVÝCH BYLIN

Cílem tohoto článku je poskytnout základní informace těm, kteří si z nasbíraných nebo vypěstovaných bylin chtějí vyrobit něco pro zdraví.

Je třeba hned na rovinu říci, že v konečném součtu se tím nic neušetří, nakoupený přípravek často vyjde levněji.

Na druhé straně nám domácí příprava přinese uspokojení nad vlastní prací, zajímavé poznatky a ne zcela zanedbatelné přesvědčení, že víme, jak a z čeho je to vyrobeno.

Nebudu se zde zabývat technikou pěstování, sběru a sušení léčivých bylin. Ve zkrácené formě je to v každém atlase a mnohé si také pamatujeme ze školních let. Rovněž pominu složitější „lékárnické“ postupy.

U toho, kdo je chce použít, se dá předpokládat, že má odpovídající teoretické i materiální vybavení.Soustředím se na to, co s trochou úsilí lze vyrobit v běžné domácnosti s tím, že ještě vynechám přípravu salátů, sirupů, zavařenin, vín, octů a podobných produktů o níž kuchařky, popř.

zahrádkáři vědí určitě víc než já. Budeme se pohybovat spíše v oblasti čajů, tinktur, mastiček apod.

Nejprve k přípravkům užívaným vnitřně. Nebude na škodu připomenout si základní pojmy. Odvarvzniká 5-30 minutovým vařením bylinné drogy ve vodě.

Je vhodný tam, kde materiál je tužší a předpokládané účinné látky se pomalu a obtížně rozpouštějí, jsou však teplotně stabilní.

Týká se to například tříslovin, kyseliny křemičité a dalších látek z takových surovin, jako je dubová kůra, nať přesličky atd. Někdy je užitečné, že se při tomto postupu rozloží labilnější nežádoucí látky.

Nálev je šetrnější formou přípravy, kdy drogu přelijeme vařící vodou a necháme cca 15 – 30 min. v přikryté nádobě stát. Někdy je vhodné drogu předem navlhčit studenou vodou, čímž do určité míry zabráníme „tepelnému šoku“. Tento způsob je vhodný pro suroviny s obsahem těkavých (např. silice) nebo citlivějších látek. Většina čajů je připravována právě formou nálevu.

Macerát je nejšetrnější formou výluhu. Jemně nařezaná droga se po různě dlouhou dobu zalije daným množstvím studené vody. Je to nutné u vysoce citlivých látek, jako např.

viscotoxinů z jmelí (někdy se připouští i nálev s předvlhčením), nebo také k získávání látek slizové povahy např. z kořene proskurníku, květů topolovky, lněných semínek.

Zamyslíme-li se nad tím, vidíme, jak problematické až nesmyslné mohou být čajové směsi obsahující velký počet bylinných složek různé povahy. Jak jedny látky v dostatečném množství vyluhovat a druhé zároveň nerozložit a neodpařit? Navíc může docházet i k chemickým reakcím (např.

třísloviny srážejí alkaloidy a bílkoviny). O vzájemném rušení účinku v organismu jsem se zmínil minule. Vidíme, že je nutné čerpat z ověřené tradice, nebo znát fyzikální a chemickou povahu látek, na něž v té které bylině spoléháme.

Lipofilní, v tucích rozpustné látky, lze extrahovat v olejích. Typickým příkladem může být olej z třezalky, o kterém jsem se zmiňoval v samostatném článku o této podivuhodné rostlině. Je to také příklad toho, kdy v jedné rostlině je celá řada využitelných účinných látek a výběr možností zpracování je velmi pestrý. Jde o to nalézt tu nejvhodnější formu pro ten který účel použití.

Mnoho účinných látek je dobře nebo alespoň částečně rozpustných v lihu. Obecně lze říci, že nejvyšší rozpouštěcí schopnost má 70% líh, tato koncentrace také nejlépe ničí mikroby.

Takový extrakt je pochopitelně vhodné před použitím přiměřeně zředit. Slabší než 20% lihové roztoky nezaručují odolnost proti pomnožení mikroorganismů.

Ostatně desinfekční schopnost lihu není tak silná, jak se spousta lidí domnívá (a „vnitřně“ to nefunguje vůbec).

Lihové tinktury se podomácku připravují prostým naložením řezané drogy do kořalky nebo jiného alkoholového roztoku. Ve většině případů je poměr drogy a rozpouštědla volí 1 : 5. U silně účinných drog, s kterými není radno si zahrávat, 1 : 10. Výhodou tinktur je snadné použití a skladování a často i vyšší účinnost.

Užívají se nakapány na lžičku (popř. s cukrem) nebo do nápoje. Pozor však na předávkování. Některé látky, např. třísloviny se dobře rozpouštějí ve vícefunkčních alkoholech, jako jsou glycerol (glycerin) nebo propylen glykol. Takové extrakty jsou vhodné jen k vnějšímu použití.

Existuje řada speciálních extrakčních činidel a metod, pro účel tohoto článku jsou však bezpředmětné.

Poněkud opomíjeným způsobem užívání léčivých rostlin je jemně semletý prášek. Výhodou je plné spektrum účinných látek, i když vstřebatelnost mnohých z nich může být omezená.

U zažívacích problémů může mít určitý význam i velký specifický povrch jemného prášku, podobně jako je tomu u živočišného uhlí. Mletí a následné prožívání může být náročné a nepříjemné (dráždění dýchacích cest).

Prášek se nesmí při mletí přehřát. Je citlivý na vlhkost a vzdušný kyslík.

Dostáváme se k přípravkům určeným k vnějšímu použití, ať již z důvodů zdravotních, nebo kosmetických. Nejjednodušším způsobem je použití listů nebo jiných částí rostlin jako různých obkladů, zábalů a masek.

Nebudu se o něm obsáhleji rozepisovat, omezím se pouze na zdůraznění hygieny a na varování před příliš agresivními metodami (kašovité obklady z kořenů sasanky, listů bolševníku apod.), které by mohli vést k zánětlivé, resp. alergické reakci.

Zde si dovolím malou odbočku. Velmi často platí, že k alergické reakci na určitou látku dojde podstatně snáze při jejím použitím na kůži, než když ji prostě vypijeme nebo sníme. Je to zvláštní, ale je to tak.

Platí to například pro propolis, kde nežádoucí účinky nastávají u přípravků s místním použitím podstatně častěji, něž u těch, které se užívají vnitřně. O něčem podobném se ostatně kdysi přesvědčili i farmakologové, když se pokoušeli vyrobit lokální přípravky s obsahem antihistaminik – léků proti alergiím.

S překvapením zjistili, že snadno působí jako kontaktní alergeny. Všimněme si také, že antihistaminových přípravků k aplikaci na kůži je velmi málo. Výjimkou je osvědčený dimetinden (Fenistil Gel). Obecně platí, že důležité léčivé látky (jako např. antibiotika), by se na kůži měly používat s velkou rozvahou.

Snadno vzniklá alergie by mohla být na překážku životně důležitému vnitřnímu použití těchto látek u daného člověka v budoucnosti. Ve farmakologii je proto trendem používat na kůži jen speciální, vnitřně nepoužívané substance.

Ale zpět k přípravkům. Nenáročné, ale vděčné jsou bylinkové lázně připravené přilitím vhodného vodního výluhu nebo přiměřeného množství lihového, či jiného výtažku do koupele. Chceme-li byliny použít přímo, vyplatí se vyrobit plátěný pytlík, do kterého byliny vložíme a poté jej ponoříme do napuštěné lázně.

Jako velmi vhodná tkanina pro tento účel se osvědčil Uhelon, což je materiál pro mlynárenská síta. Je velmi odolný a ten nejjemnější druh spíše než síto připomíná hedvábí. Do koupelové vody se tak dostanou opravdu jen rozpuštěné látky a ne prachové nečistoty.

(S výhodou jej lze použít i k filtraci, která je pak rychlejší než za použití filtračního papíru a dokonalejší než u běžných sítek.) Dobře však poslouží jakákoliv jemná a pevná látka.

Jednoduché a velmi prospěšné mohou být i pleťové vody zhotovené jako odvar, nálev či macerát (viz výše) z bylin nebo jako bylinný extrakt (tinktura) přidaný do vody.

Výhodné je přidat 3 – 5% kosmetického glycerinu jako hydratační složku. Zředěním lihové tinktury lze připravit i ústní vodu.

Jako výchozí materiál jsou vhodné byliny s protizánětlivým, adstringentním (stahujícím) a desodoračním účinkem, jako je řepík, šalvěj a další.

K lihovým „mazáním“ uvedu jen upozornění na možnost podráždění a vysušení pokožky při příliš velké koncentraci lihu. I zde částečně může pomoci zhruba 5% přídavek kosmetického glycerinu. Také je třeba pamatovat na to, že při použití na velkou plochu těla mohou mít vstřebané látky i celkové účinky. To ostatně platí pro všechny lokální přípravky.

Jako kuriozitu uvedu příklad pozorovaný na vlastní kůži. Kdysi jsem si vyrobil emulzi s obsahem protizánětlivé látky. Touto emulzí mi manželka natírala bolavá záda. Aby nedošlo k většímu podráždění pokožky, přidal jsem do receptury poměrně značné množství panthenolu, který má zklidňující a hojivé účinky.

Po určitém čase jsem zjistil překvapivý vedlejší efekt – dosti podstatně mi zesílily vlasy a chloupky na těle. Přičítám to právě panthenolu, který se z plochy zad vstřebával. Musím ale ihned zdůraznit, že to není geniální objev léku na růst vlasů. Účinkovalo to asi jen proto, že mi panthenol (jinak také provitamin B-5) z nějakého důvodu v organismu chyběl.

Jsou ale látky, které by při velkém vstřebáni naopak mohly způsobit problémy.

K pevným (přesněji řečeno plasticky deformovatelným) lokálním přípravkům patří masti, krémy, gely a pasty. Pod pojmem mast si zpravidla představíme nějakou tukovou látku (nejčastěji sádlo) jako nosič účinné složky.

Výroba mastiček je v různých léčitelských příručkách popisována tak, že se do roztaveného sádla nasype bylinná droga. Po zchladnutí následuje další roztavení, filtrace a plnění do vhodných obalů. Sádlo není špatný materiál, složením se podobá přirozeným tukovým složkám lidské pleti.

Je však třeba dbát na to, aby nedošlo k přepálení a žluknutí při kterém vznikají nepříjemné a nebezpečné látky. Zvýšenou pozornost musíme věnovat i hygieně, aby nedošlo k mikrobiální kontaminaci. Skladujeme v temnu a chladnu, raději ne moc dlouho.

Tato metoda není příliš vhodná tam, kde účinné látky nejsou rozpustné v tucích. Někdy si lze pomoci tak, že místo bylinné drogy přidáme malé množství lihové tinktury, do které jsou účinné látky vyextrahovány. Je třeba zdůraznit, že mast je léková, nikoli kosmetická forma.

Z kosmetického hlediska není příliš výhodná, protože nerespektuje skutečnost, že pleť sice je mastná, ale obsahuje cca 75% vody. Aplikací samotného tuku v masti se příliš přemašťuje, což většinou není žádoucí.

Uvedenou nevýhodu odstraňují krémy. Vznikají smísením vodní a olejové složky, kdy jedna ve druhé je rozptýlena v podobě mikroskopických kapének. Takovému systému říkáme emulze. Hustší emulze označujeme jako krémy, řidší jako mléka.

Aby se obě složky od sebe neoddělily, musejí být použity speciální přísady jako emulgátory a pomocné stabilizační látky. Teorie a praxe emulzí je obrovská věda, přesahující rámec tohoto článku.

Výhodou emulzí oproti mastem je jejich lehkost, lepší roztíratelnost a to, že mohou obsahovat látky rozpuštěné v olejích i ve vodě. Když je vnější fázi olej a vnitřní voda (typ v/o), připomíná emulze lehkou mast.

Je-li tomu naopak (typ o/v), vzniká lehký, chladivý, velmi dobře roztíratelný přípravek ne příliš mastného charakteru (záleží pochopitelně také na množství a druhu použitých olejů). Oba typy mají své výhody, nevýhody a svá speciální určení.

Některé kosmetické publikace obsahují návody na přípravu jednoduchých krémů. Rád bych se zmínil o publikaci, kterou jsem si v roce 1991 jen náhodou koupil v prodejně tabáku a časopisů. Jmenuje se „Malý průvodce přírodní kosmetikou“ a jejím autorem je ing. Jan Toth.

Knížečka je zároveň výkladovým slovníčkem, herbářem a překvapivě bohatým kosmetickým receptářem. Je až neuvěřitelné, co se autorovi podařilo dostat do formátu velikostí kapesního zápisníku. Je to materiál pro „kosmetické domácí kutily“ a nezapře spíše „mužský“ přístup.

Poněkud „ženštějším“ stylem je pojata podobná publikace I. Bracklerové „Přírodní kosmetika“, která vyšla ve stejném roce. Existují i další, podobné publikace. Chceme-li si sami připravit krém, asi nejjednodušší cestou je koupit si v lékárně nějaký krémový základ, např.

Neoaquasorb, Ambiderman (oba typu o/v) nebo Synderman (typu v/o) a pod., který se používá k výrobě specialit předepisovaných kožními lékaři. Základy pojmou určité množství oleje a vody, pochopitelně i s případnými rozpuštěnými látkami. Není větší problém (s přihlédnutím k návodu) zabudovat do nich bylinný výtažek, olej atd.

Výsledek bývá dobrý a dosti bezpečný, pokud to s výběrem a množstvím obsahových látek nepřeženeme. Podstatné je i to, že tyto základy obsahují i nezbytné konzervační látky.

K tavení základů je vhodné použít vodní lázeň tedy postup, kdy nádoba s materiálem je zahřívána v druhé nádobě naplněné vodou. Nemáme-li nádoby z varného skla, poslouží keramické, nerezové, nebo alespoň smaltované.

Rosolovité přípravky, gely, nebývají složité, ale není příliš snadné je podomácku vyrobit. Pastyjsou masťovité přípravky obsahující částečky pevných látek, třeba anorganických pigmentů nebo mletých rostlinných drog. Ani ty nejsou pro domácí výrobu příliš běžné.

Příprava „domácích“ léčivých a kosmetických přípravků z rostlin a dalších přírodních materiálů, pokud se vezme za správný konec, může kromě přímého užitku být i zdrojem poznání a smysluplnou formou aktivního využití volného času. Může tak přispívat ke zdravému životního stylu.

Ing.Jaroslav Mühlhandl, CSc.spolumajitel a vedoucí vývoje firmy Barekolčlánek byl otištěn v časopise Regenerace