Lidský mozek – funkce a zajímavosti

NOVINKA: Základní kurz NLP koučinku v ONLINE formě »

Lidský mozek představuje tu nejsložitější skládačku, kterou můžete v přírodě nalézt. Jde o nejkomplikovanější systém pro přenos dat na naší planetě.

Tento článek vám odhalí 5 zajímavostí týkajících se lidského mozku, o kterých jste možná ještě neslyšeli.

Objevte 10 konkrétních rozdílů mezi mozkem muže a ženy, zjistěte co se skrývá pod pojmem plasticita mozku a přečtěte si, zda si brát urážku o „ptačím mozku“ k srdci.

1. Opravdu je tak malý?

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak je náš mozek veliký?

Začněte tedy tím, že si sepnete ruce, oddálíte je od obličeje v dostatečné vzdálenosti, abyste je dobře viděli. Nyní máte před sebou asi nejjednodušší možný model vašeho mozku v jeho reálné velikosti.

Náš mozek váží kolem 2 kg a spotřebovává 20 % veškeré naší energie. Jeho podoba se v reálu nejvíce přibližuje nasáklé mořské houbě plovoucí v ne zcela čisté tekutině.

Pokud vás jako první nyní napadla myšlenka zklamání nad tím, o jak malou věc se jedná, reagujete jako většina účastníků a účastnic mých školení potom, co se s touto informací seznámí. Jako útěcha vám může sloužit poznatek, že stejně malý (tzn. pouze průměrně velký) mozek nosil ve své hlavě i Albert Einstein.

2. V našem mozku ukrýváme dálnici na měsíc

V našem mozku se nachází kolem 100 miliard vzájemně propojených nervových buněk, přičemž každá buňka vytváří až 20 000 spojení. Vzniklá hustá síť se během celého našeho života proměňuje. Některá spojení zanikají, jiná vznikají a prohlubují se.

Celková délka těchto spojení je cca 5 milionů kilometrů. Kdybychom je srovnali vedle sebe, dosáhla by dvanáctkrát na Měsíc a zpátky.

3. Mozek mužů a žen se od sebe liší

Znáte biblickou legendu o stvoření Adama a Evy? Podle ní stvořil Bůh nejdříve muže Adama a z něj potom stvořil ženu Evu, což v přeneseném slova smyslu potvrzuje i současná evoluční biologie.

Pánové, je mi líto, že vás teď zklamu, ale ženský mozek představuje opravdu vývojově mladší model v řadě… Dlužno však dodat, že zatím neznáme praktický dopad této skutečnosti a rozhodně na základě tohoto faktu nelze posuzovat, čí mozek je lepší či horší.

Mozek žen a mužů vykazuje odlišnosti ve své struktuře a biochemii.

Hlavní rozdíl najdeme v chromozomální výbavě, která je u žen pestřejší. Chromozom X tvořící podstatu kognitivních (rozpoznávacích) funkcí obsahující vysoké procento genů účastných na vývoji mozku se u žen vyskytuje dvakrát, zatímco u mužů jen jednou. Muži mají mimo chromozom X ještě chromozom Y.

Chromozom Y (který ženy nemají), obsahuje méně než 100 genů, chromozom X (který mají ženy dvakrát) obsahuje více než 1 500 genů.

10 konkrétních rozdílů mezi mozkem mužů a žen

V praktickém dopadu patří k hlavním rozdílům mezi mozkem mužů a žen (a tím i jejich chováním) především tyto prvky:

1. Muži mají větší amygdalu a rychleji produkují serotonin. Na akutní stres reagují muži tak, že aktivují svou pravou amygdalu a následně si pamatují podstatu problému. Ženy v reakci na akutní stres aktivují levou amygdalu a následně si pamatují emocionální podrobnosti dané situace.
2. Podle EEG utichá u mužů při odpočinku 70 % mozkových center, avšak u žen je při odpočinku 90 % mozkových center stále v aktivní pohotovosti. Ženy tak lze probudit mnohem snadněji, mají mělčí spánek a pro svou optimální pohodu potřebují až o hodinu spánku více než muži.
3. Muži mají horší periferní vidění, avšak disponují mnohem lepším odhadem vzdálenosti.
4. Mužský mozek pracuje vlnovitě (vysoký výkon střídá hluboký odpočinek), muži tak lépe a snadněji obnovují síly.
5. Ženy neustále přijímají informace a jsou schopny kontinuálně poslouchat různé zvuky a hovořit.
6. Ženy mají širší barevné spektrum.
7. Muži lépe zachytí zvuky spojené s pohybem.
8. Muži při stresu většinou přirozeně odmítají doteky. U žen naopak snižují doteky druhého člověka stres, napětí a úzkost.
9. Ženy mají lepší čich a citlivější chuťové pohárky.
10. Ženy dokážou lépe odhalit dynamiku skupiny (kdo ke komu patří, kdo se nesnáší…). Ženy čtou lépe řeč těla, výraz tváře a mylně předpokládají, že muži dokáží lehce rozluštit jejich podvědomé signály a náznaky.

Pozor na rozlišování mezi rozdíly biologickými a rozdíly genderovými.

GENDER = sociální konstrukt, tzn. společností vytvořený soubor očekávání a norem, které jsou jiné pro muže a pro ženy.

4. Změna a posun jsou naší přirozeností

Na Zemi nenajdete dva stejné mozky. Každý mozek ukládá informace jiným způsobem. Každá oblast mozku se u různých lidí vyvíjí jinak. Například mozkové centrum hry na bubny bude vypadat jinak u špičkového hráče na bubny než u člověka, který na bubny nikdy nehrál.

Nervová propojení mezi mozkovými buňkami se vytváří podle toho, co kdo v životě dělá.

Zjednodušeně řečeno by se tak dalo říci, že ke svému optimálnímu fungování potřebujeme, co nejvíc věci s intenzitou DĚLAT a oblast svých zájmů a zaměření neustále ROZŠIŘOVAT.

Mozek pomocí cvičení sílí a roste

Stimulovaný mozek roste ve všech myslitelných ohledech. Vzdělání zvyšuje počet spojů mezi neurony. Nestimulované části mozku naopak zanikají. Tvar a velikost našich mozkových map se v závislosti na tom, co v průběhu života děláme a neustále proměňuje.

S trochou nadsázky si můžeme představit svůj mozek jako sval, který pomocí cvičení sílí a roste. V současné době je vědecky popsáno, že radikálního zlepšení v oblasti učení, myšlení, vnímání a pamatování (kognitivní dovednosti) je možné dosáhnout i u velmi starých osob.

Náš mozek dokáže odpovědět dokonce na své poškození tím, že si jednotlivé neurony vytvoří nové výběžky v rámci svých malých ohraničených sektorů a dokáže se dále reorganizovat dokonce i napříč přes jiné (rozsáhlé) sektory.

Klíčem k vývoji mozku je dodávat mu ty správné podněty, ve správném pořadí a načasování, aby došlo k nastartování plastické změny.

Plasticita mozku byla prokázána

Prokázání plasticity mozku, tedy myšlenky, že náš mozek dokáže během celého života změnit svou vlastní strukturu a funkci prostřednictvím aktivity, lze považovat za jeden z nejvýznamnějších vědeckých objevů v historii lidstva.

Techniky založené na využití plasticity mozku mají obrovský potenciál (dosud plně nevyužívaný).

Vědecky doložené jsou dnes případy lidí od narození hluchých a slepých, kteří díky technikám založeným na plasticitě mozku a nervové soustavy poprvé „uslyšeli“ a „uviděli“, či lidí po mrtvici s „nezvratným poškozením mozku“, kteří následkem cílené aktivity začali opět chodit a mluvit jako dřív.

Prokázán je dnes i fakt, že mozkový trénink může mít dokonce stejné účinky jako léky při léčbě tak těžké choroby, jakou je schizofrenie. Popsány jsou dále i případy lidí nemocných artritidou, kterým techniky založené na poznatcích o plasticitě mozku navrátily pohyb.

Využití plasticity pomáhá (mimo jiné) zastavit:

• úzkosti,
• obsese,
• impulze
• a zlozvyky.

Na druhé straně je plasticita odpovědná za:

• naučené postoje bezmoci,
• chronickou fantómovou bolest,
• vznik zlozvyků,
• naučené neužívání údů atd. (plastický paradox).

Náš mozek představu od skutečnosti nerozlišuje. Nehmotná myšlenka tak zanechává prokazatelné hmotné stopy.

Jedním z nedávno médii hojně citovaných vědeckých objevů na poli plasticity mozku a CNS (podzim 2014) je prokázání faktu, že pouhou představou cvičebních aktivit, dochází k aktivizaci svalů a nárůstu svalové hmoty.

Pouhá vizualizace cvičení vede k aktivizaci centrální nervové soustavy a ta zapojuje svaly, i když jejich pohyb není vidět. Tuto skutečnost však znala už prastará cvičební technika jóga, při níž vždy část cviků probíhá „pouze v hlavě“. Cílený „trénink“ jogínů vede např. k ovlivňování frekvence srdeční činnosti, tělesné teploty či rychlosti metabolismu pouhou myšlenkou.

5. Při nedostatku pohybu náš mozek degeneruje

Náš mozek se vždy vyvíjel při pohybu těla. Pravěcí lidé ušli průměrně 20 km denně. Jinými slovy řečeno, pro celodenní sezení u PC nejsme evolučně uzpůsobeni. Je tomu právě naopak. Náš mozek v situaci, kdy nemá dostatek pohybu, degeneruje.

Na základě výzkumů vyšlo najevo, že pravidelné cvičení aerobiku už jen dvakrát týdně snižuje riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou o 60% a zvyšuje schopnost zmobilizovat IQ.

A pozor: Fyzická aktivita významně zlepšuje mozkové funkce u jakékoli věkové kategorie.

Fyzickou aktivitou dochází vždy ke stimulaci proteinů, které podporují vzájemné propojení neuronů, současně se zvyšuje zásobení mozku glukózou (energie) a kyslíkem, který odbourává toxické elektrony.

„Ptačí mozek“ může být i výhra

Na závěr si dovolím pro odlehčení tématu přidat jednu zajímavost, na kterou si prosím vzpomeňte, když o někom uslyšíte říkat, že má „ptačí mozek“. Jakkoli se to může zdát nepravděpodobné, vězte, že se podařilo psychologům naučit holuby rozlišovat mezi obrazy od Moneta a Picassa a dále mezi hudebními skladbami od Bacha a Stravinského.

S „ptačím mozkem“ to tedy není nikterak špatné a jelikož většina uměním nepolíbených současníků má nulovou orientaci v této oblasti, mělo by jít v reálu spíše než o urážku o slova obdivu.

Změňte svůj život a přístup k řešení problémů

Chcete se naučit, jak změnit svůj přístup k řešení problémů? Chcete trvale zlepšit svou komunikaci a naučit se pochopit svět druhých lidí?

Přihlaste se na sebezkušenostní výcvik Kouč

Chcete efektivně změnit svůj život a umět pomáhat měnit život ostatních? Chcete skvěle zvládnout techniky vycházející z aktuálních poznatků o výzkumu mozku, které v ČR ovládá jen málokdo?

Přihlaste se na komplexní program NLP kouč

Těším se na vás!

Použité zdroje

Při zpracování článku bylo využito těchto zdrojů:

• John Medina: Pravidla mozku, BizBooks, 2012, Brno
• Scott O. Lilienfeld, Steven Jay Lynn, John Ruscio a Barry L. Beyerstein: 50 největších mýtů populární psychologie (Opravník obecně oblíbených omylů o lidském chování), Universum, 2011
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/286198-einsteinuv-mozek-byl-prumerne-velky-mel-ale-zvlast-slozite-zavity.html
• František Vyskočil: Rozdíly mezi mužem a ženou, časopis Vesmír 85, 429, 2006/7 http://casopis.vesmir.cz/clanek/rozdily-mezi-muzem-a-zenou
• Norman Doidge: Váš mozek se dokáže změnit, Computer Press, 2011, Brno
• Norman Doidge: Váš mozek se dokáže uzdravit, Computer Press, 2017, Brno
• Obrázky: staženy 22.7.2019 z pixabay.com, licence CCO

Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články na webech MarketaHamrlova.cz a Akor.cz a nové termíny kurzů po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu. Jak chráníme vaše údaje »

Chci vědět ještě víc »

Sdílejte článek na sociálních sítích

Odesláním souhlasíte se zasíláním e-mailových upozornění po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím. Jak vaše údaje chráníme »

Přečtěte si náš blog

Palivem pro mozkovou činnost je glukóza. Tu tělo získávám štěpením cukrů. Mozek si neumí vytvářet zásoby energie, proto vyžaduje její neustálý příjem.

Co je to glukóza?

Glukóza je vlastně hroznový cukr, je nazývána také krevním cukrem. Je to jednoduchý cukr, který je obsažen v řadě přírodních cukrů, jako je např. maltóza, sacharóza, galaktóza a polysacharidy, např. škrob nebo glykogen.

Glukóza se nachází v rostlinách jako jeden z produktů fotosyntézy. Vyskytuje se ve sladkých plodech ovoce a v medu. Kaloricky je stejně vydatná jako řepný cukr, ale má asi o 20% menší sladivost.

Glukóza vzniká také štěpením složitých sacharidů, jako je například škrob, který se vyskytuje v bramborách, kukuřici a obilovinách.

Zásobujte svůj mozek

Pro energetické zásobení mozku glukózou jsou tedy nejvhodnější potraviny obsahující cukry. Ovšem pozor, neplatí úměra, že čím více sacharidů sníme, tím více bude náš mozek pracovat.

Mozek si z krve odebere pouze potřebné množství glukózy pro svůj optimální výkon, zbytek energie, který není využit (ani pro další energetické potřeby organismu, např. činnost svalů), se přeměňuje na glykogen a ukládá se v těle jako zásoba energie.

Ten se však v této podobě může uchovávat jen v určitém množství, takže další přebytky glukózy jsou přeměňovány na tuk. Mozek a červené krevní buňky přitom spotřebují za jeden den průměrně asi 150g glukózy.

Nejlepším zdrojem sacharidů, tedy cukrů, jsou celozrnné potraviny a sladké ovoce, které zároveň obsahují vlákninu, takže se glukóza uvolňuje během trávení postupně a dodává mozku tak energii kontinuálně, nikoli naráz.

Pozor ovšem na potraviny s vysokým obsahem škrobů.

Ty jsou stravovány poměrně rychle. Dochází k vysokému a relativně prudkému vzestupu hladiny krevního cukru, což podporuje zvýšenou produkci inzulínu.

O to rychleji jsou potom stráveny a dostaví se hypoglykémie, což je pokles hladiny cukru v krvi. Mozek se tak dostane do útlumu, což nejběžněji známe při „poobědové únavě“. Potom pocítíte hlad a kolotoč začne nanovo.

Nehledě na to, že tímto procesem si zaděláváte na cukrovku II. typu.

Bez kyslíku mozek nepřežije déle než 6 minut

Mozek ovšem taktéž nemůže fungovat bez neustálého přísunu kyslíku. Ten se do něj dostává transportem krevním řečištěm. Pokud mozek nedostává kyslík po dobu od 4 do 6 minut, jeho tkáň odumírá.

To je například problém při mozkové mrtvici, kdy díky nedostatečnému zásobení určitých cévek v mozku odumírá příslušná tkáň. Proto je kromě mozku také třeba pečovat o svůj srdečně cévní systém.

Tělo i mozek je komplexní nástroj a proto je potřeba o něj pečovat ve všech ohledech – o celé tělo, ale i duši a psychický stav.

Abychom příliš neodbočili od tématu. Mozek a nervová tkáň spotřebovává asi 20% vdechnutého kyslíku. Nedostatek kyslíku postihuje jako první nervový systém. Při mírném nedostatku pociťujeme slabost, či chvilkovou nepozornost. Trvá-li nedostatek kyslíku déle, nastávají poruchy logického myšlení, krátkodobé paměti a smyslů, zejména zraku, poruchy hybnosti, ad.

Kyslík zlepšuje koncentraci, pozornost, paměť, zlepšuje spánek, přirozenou cestou odstraňuje bolesti hlavy, zpomaluje stárnutí, zvyšuje odolnost organismu, zklidňuje a stabilizuje nervový systém a je zdrojem dobré nálady.

Jak si zajistit dostatek kyslíku?

Nejlepším způsobem, jak dostat do těla a tedy i do mozku kyslík, je přiměřený pohyb. Kromě toho se hlava „pročistí“ a člověk přijde na jiné myšlenky.

Také se odreaguje od činnosti spojené s mozkovým výkonem, eventuálně zatíží jiné mozkové okruhy než při řešení běžných denních úkolů.

Při svalové zátěži se do mozku také vyplavují endorfiny, nazývané též „přírodní opiáty“ či „hormony štěstí“. Způsobují pocit spokojenosti a celkového úspěchu v životě.

Přísun kyslíku do mozku lze také regulovat uměle. Známé jsou tzv. kyslíkové bomby používané např. v lékařství.

Zdroje:

Wikipedia: Glukóza Wikipedia: Hypoxie Hypoxie Wikipedia: Endorfin

5 největších mýtů o lidském mozku

I vy jste někdy pravděpodobně slyšeli, že člověk běžně využívá jen 10 % své mozkové kapacity. Tato rozšířená nepravda má zřejmě původ v tvrzení amerického psychologa Williama Jamese, jenž na začátku 20.

století prohlásil, že „průměrný člověk jen zřídka dosáhne byť jen malé části svého skutečného potenciálu“.

Je záhadou, kdo k tomuto obecnému prohlášení přilepil velmi konkrétní desetiprocentní vzorec a vztáhnul jej přímo na mozek, ale faktem je, že obdoba citátu byla připisována například Albertu Einsteinovi.

Mýtu se chopila řada podnikavců, kteří přišli s množstvím knih radících, jak využít zbývajících 90 % potenciálu. Jenže lidský mozek nemá žádné nevyužité rezervy a nikdo by rozhodně nemohl žít jen s jeho fungující desetinou.

Díky moderním přístrojům víme, že náš mozek stále pracuje bez ohledu na to, co právě děláme. Některé části jsou aktivnější, ale s výjimkou například mozku poškozeného nehodou se nedá říct, že by kterákoliv z jeho oblastí byla naprosto nečinná.

2. Žádné nové vrásky

Rozšířený mýtus tvrdí, že pokud se něco nového naučíte, přibude vám na mozku další záhyb. Je pravda, že lidský mozek je zvrásněný, což je dáno historickým vývojem rozumových schopností člověka.

Když se lidé jako živočišný druh vyvíjeli, mozek se zvětšoval, aby dokázal pokrýt všechny vyšší funkce, jež nás odlišují od zvířat. Během tohoto dlouhodobého procesu se rostoucí mozek v naší hlavě „poskládal“.

Pokud bychom vyrovnali všechny vyvýšeniny a prohlubně, zjistili bychom, že má zhruba velikost polštáře.

Na začátku lidského života v mateřském lůně je ovšem mozek hladký. Jak plod roste, zvětšuje se i mozek a v době, kdy novorozenec přichází na svět, má už tvarově zhruba stejný mozek jako kterýkoliv dospělý. Sečteno a podtrženo – v průběhu života člověku žádné další „vrásky na mozku“ nepřibývají.

3. Rozhodně ne největší

Navzdory tomu, že člověk nepatří mezi největší živočichy planety, má prý nejobjemnější mozek. Lidský mozek je skutečně velký – váží mezi 1 300 a 1 400 gramy. Existuje ale řada zvířat, která nás v tomto ohledu předčí.

Například slon se pyšní zhruba pětikilovým mozkem a vorvaň je na tom ještě o tři kilogramy lépe. Na opačném pólu se nachází třeba aligátor (8,4 g) a spíše menší mozek mají i nesporně chytří orangutani (asi 370 g).

Mozek malých ptáčků neváží víc než gram.

V kategorii velikosti však člověk jeden primát přece jen drží – relativní poměr mezi hmotností těla a mozku. Zatímco u ptáků je velikost mozku k tělu dána zhruba poměrem 1 : 220 a u většiny savců se závislost pohybuje kolem 1 : 180, u lidí se dostáváme k lichotivému číslu 1 : 50.

4. Mozart hlupáky nezachrání

V 50. letech 20. století přišel doktor Albert Tomatis s tvrzením, že poslouchání vážné hudby, konkrétně Mozartových skladeb, pomáhá při léčbě lidí s poruchami řeči a sluchu. Na to roku 1990 volně navázal výzkum Kalifornské univerzity vedený doktorem Gordonem Shawem.

Ten pustil skupině 36 studentů jednu z Mozartových sonát a poté je nechal zpracovat IQ test. Podle Shawova tvrzení se po poslouchání Mozarta úspěšnost testovaných zvýšila průměrně o osm bodů. Zrodil se mýtus, že poslouchání klasické hudby zvyšuje inteligenci.

Problém však je, že žádným jiným výzkumníkům se obdobné výsledky nepodařilo zopakovat.

5. Šedá mozková teorie

Často citované pořekadlo o šedé teorii a zeleném stromu života by se dalo parafrázovat v trochu nadnesené větě: „Mozek je šedý jen v lidských představách, ve skutečnosti hraje barvami.“

I když se totiž mozek často označuje jako šedá hmota, má ve skutečnosti také jiné barvy: vedle převládající šedé je to bílá, černá a červená. Bílá hmota se skládá z nervových vláken, která spojují buňky šedé hmoty.

Takzvaná černá substance hraje klíčovou roli v řízení pohybu a je součástí bazálních ganglií. Zbarvení je dáno nahromaděním melaninu, jenž je zodpovědný i za tmavou barvu vlasů a kůže.

Červená barva je v mozku zastoupena díky početným cévám. 

Mozek

Stárnutí je součástí lidského vývoje a je to normální proces. Tuším ale, co máte na mysli: „stárnutí“, které vlastně už není normálním stárnutím, ale jde o onemocnění způsobující demenci. U nás se tomu také nesprávně říká stařecká demence.

Pokud se však demence vyskytne, nesouvisí to jen se stárnutím, ale znamená to, že člověka postihlo onemocnění způsobující demenci, nejčastěji Alzheimerova choroba.

Přestože jsou demence ve stáří častější než u mladých lidí a postihují asi čtvrtinu či až třetinu lidí starších 80 let, stále platí, že většina lidí i v tomto vysokém věku (tedy dvě třetiny nebo tři čtvrtiny) žádnou demenci nemá.

Jaké jsou varovné signály?

Může se jednat o tzv. mírnou kognitivní poruchu – tedy zhoršení paměti, které již člověku nějak vadí a které může být nápadné i jeho okolí.

Mírná kognitivní porucha není ještě nemoc a může být způsobena různými faktory (stres, přepracování) nebo onemocnění, která jsou dobře léčitelná (například deprese), ale také může představovat vyšší riziko Alzheimerovy choroby.

Proto doporučujeme, aby si lidé, kteří si stěžují na poruchy paměti, nechali svou paměť změřit (například v jednotlivých kontaktních místech České alzheimerovské společnosti v rámci projektu Dny paměti) anebo se obrátili na svého lékaře.

Co mozku škodí – čeho by se měli lidé vyvarovat a proč?

Mozku škodí hlavně nečinnost, proto je důležitá přiměřená činnost, a to jak duševní tak fyzická. Výsledky velké studie SHARE také prokázaly, že je důležité co nejdéle pracovat.

To se může líbit tvůrcům důchodové reformy, je zajímavé, že zatím tenhle argument nepředložili.

Přitom je zcela jasně vědeckými důkazy prokázáno, že lidé odcházející do předčasného důchodu mají větší riziko vzniku demence – a naopak u lidí pracujících v průměru déle tato činnost působí preventivně.

Jak na mozek působí civilizační záležitosti, jako stres, kouření, alkoholizmus, nepravidelný režim atd.?

Škodlivé návyky jsou škodlivé i pro mozek, tím myslím kouření, nadměrné pití alkoholu a podobně.

Čím lze kondičku mozku zlepšovat? (třeba hádanky, kvízy, jazykové kurzy???)

Myslím si, že nejdůležitější pro zachování dobré činnosti mozku je duševní činnost, zejména tvořivá práce, dostatek kontaktů s lidmi.

Má na ní vliv například i strava?

Ano, to se ukazuje i v epidemiologických studiích, kromě toho, že strava by měla být vyvážená, s přiměřeným množstvím živin, příznivou skladbou tuků, jak o tom víme zejména od kardiologů doporučujeme zejména pestrou a čerstvou stravu. To znamená takovou, která bude obsahovat i dostatek vitaminů, antioxidantů a dalších mikroelementů, které jsou obsaženy například v čaji, kávě, víně (ale zde pouze v přiměřené míře), ale také například kurkumě a podobně.

Jak je to s mozkem třeba ve spánku – dokáže během nočního klidu „odpočívat“? (lidé přeci sní, takže mozek vlastně „jede“ nepřetržitě)

Dobrý spánek je pro činnost mozku důležitý, mozek samozřejmě není ve spánku vypnut úplně, to se projevuje právě těmi sny, o kterých hovoříte. Ve spánku probíhají však důležité metabolické procesy, které jsou pro funkci mozku nezbytné.

Jaký vliv má na mozek relaxace, meditace?

S ohledem na demenci nebyl efekt meditace prokázán.

Jakou roli hraje v kondičce mozku například pohyb?

Ano, i tělesný pohyb je pro funkci mozku nesmírně důležitý, dokonce bylo prokázáno, že působí velmi efektivně i jako prevence demence, některé studie dokonce prokazují i zlepšení kognitivních funkcí (paměti, myšlení) při počínající a mírné demenci. Dochází k vyplavování tzv neuronálních trofických faktorů, tedy faktorů, které podporují rozvoj mozkové tkáně.

Má na kvalitu mozkových buněk, kromě věku, vliv I například nějaká dědičná dispozice? Které nemoci jim například škodí?

Syndrom demence není důsledkem věku, to jsme řekli již dříve. Vzniká v důsledku poškození mozkových buněk, ke kterému dochází například při tzv. neurodegenerativních onemocnění: Alzheimerova choroba, Pickova choroba, demence s Lewyho tělísky, k jejímu rozvoji může dojít i při Parkinsonově chorobě nebo při cévním onemocnění mozku.

Co byste obecně doporučila lidem, kteří chtějí, aby jim to „myslelo“ co nejlépe?

Aby žili dobře, pracovali, zachovávali dobré vztahy s lidmi, byli sami aktivní a pozitivní, vstřícní a laskaví a nenechali se trápit. Aby měli dost pohybu a dobrou zdravou a čerstvou stravu.

Pokud se již vyskytne porucha paměti, význam má preparát gingko biloba (ale nikoli všechny preparáty či vývary těchto listů jinanu dvoujlaločného) – vědecké studie potvrdily účinnost preparátu EgB 761. Pokud trpí například vysokým krevním tlakem, je důležité udržovat hladiny tlaku v normě, některé léky navíc mohou výrazně snížit riziko vývoje demence (z tzv.

blokátorů kalciových kanálů tento preventivní efekt prokázala studie SYST EUR u nitrendipinu). Pokud se jedná o mírnou kognitivní poruchu, je zapotřebí se obrátit na lékaře (eventuálně po předchozím změření paměti) a léčit to, co je léčitelné, často deprese, kde jsou zejména u starších lidí metodou volby tzv. antidepresiva ze třídy SSRI.

I pokud již vznikla kognitivní porucha, syndrom demence, je důležité, aby byly včas nasazeny léky, které rozvoj tohoto syndromu oddálí (jedná se o tzv. kognitiva, která už jsou u nás desítku let k dispozici).

Rozhovor poskytla paní doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph. D., předsedkyně výkonného výboru ČALS a ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 – Kobylisích.